budu správně mluvit - alza

Budu správně mluvit

Dyslalie Koktavost Opožděný vývoj řeči Dysfázie a mutismus Poruchy učení a další

Chodíme na logopedii

Dana Kutálková

Grada Publishing, a.s.U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: [email protected]

Chodíte s dítětem na logopedii? Pak je tento titul určen právě vám. Naučí vás pochopit

nejen příčiny nejčastějších problémů s řečí, ale především principy metodických

postupů, které se při odstraňování poruch výslovnosti, koktavosti, opožděného vývoje

řeči, dysfázie, ale i dalších problémů používají.

Díky této publikaci budou rodiče schopni klást na logopedii věcné dotazy a případně

i argumentovat, pokud budou mít dojem, že by cosi mělo být jinak. Pomocí řady her,

drobných cvičení a motivačních postupů se čtenáři naučí využívat jednotlivé etapy

logopedické péče tak, aby neobtěžovala ani dospělé, ani děti, aby byla efektivní

a vedla co nejrychleji k cíli, kterým je bezproblémový, kvalitní vývoj řeči.

Knížka je také cenným zdrojem informací pro učitelky mateřských i základních škol

a inspirací pro logopedické pracovníky.

Doporučujeme:

Dana K

utá

lková

Bu

du

sp

rávn

ě m

luvit

Budu správněmluvit

Dana Kutálková

Chodíme na logopedii

GRADA Publishing

PaedDr. Dana Kutálková

BUDU SPRÁVNÌ MLUVITChodíme na logopedii

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4468. publikaci

Odpovìdný redaktor Zdenìk Kubín

Sazba a zlom Milan Vokál

Návrh a zpracování obálky Daniela Eftimiadisová

Poèet stran 224

Vydání 1., 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo © fotobanka Allphoto.cz

ISBN 978-80-247-3687-7

verze osvit 1, 28 June 2011, A5

Upozornìní pro ètenáøe a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná èást této tištìné èi elektronické knihy nesmí být repro-

dukována a šíøena v papírové, elektronické èi jiné podobì bez pøedchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávnìné užití této knihy bude trestnì stíháno.

ZJA

Text napsaný psacím strojem

(tištěná verze)

ZJA

Text napsaný psacím strojem

ISBN 978-80-247-7386-5 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012

Obsah

ÚVOD 11

DÍL PRVNÍPØÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

VÝVOJ ØEÈI 14Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15

Dýchání 15Tvorba hlasu 16Artikulace 16Smyslové vnímání 16Centrální nervový systém (CNS) 17Motorika a pohybová koordinace 18

Nejèastìjší pøíèiny poruch øeèi 18Prostøedí – zdroj informací 19Receptory – pøíjemci informací 19Dostøedivé nervové dráhy a korové funkce 19Odstøedivé nervové dráhy 20Efektor 21Reakce okolí na odpovìï 21

CIVILIZAÈNÍ VLIVY 22Nedodržování rolí a øádu v rodinì, nedùslednost ve výchovì 24Nadbytek podnìtù zvukových 25Nadbytek podnìtù slovních 25Nedostatek podnìtù slovních 26Nadbytek podnìtù zrakových 27Nároky nepøimìøené vìku a schopnostem 28Nedostatek pohybu 28

BUDU SPRÁVNÌ MLUVIT 5

CO BÌHEM VÝVOJE ØEÈI ØEŠIT A KDY 30

KDE HLEDAT POMOC 32Školství 32

Mateøská škola 32Speciální mateøské školy 35Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálnì pedagogickácentra (SPC) 36Základní školy 36Speciální základní školy 37

Zdravotnictví 37Klinická logopedie 37

DIAGNOSTIKA 40Rodinná anamnéza 43Osobní anamnéza 43Diagnóza 45

PØÍPRAVA NA REEDUKACI 49Vznik pamìťové stopy 49Metoda malých krokù 51Vývojové etapy 54Zaèínáme cvièit 55

Informace pøi zahájení logopedické péèe 56

DÍL DRUHÝLOGOPEDICKÁ TERAPIE

DYSLALIE 60Tøi kroky k úspìchu pøi úpravì výslovnosti 61Bez základních schopností to nejde 62

Motorika mluvidel 62Motorika mluvidel – artikulaèní cvièení 64

Fonematický sluch 66Nácvik fonematického sluchu 67

6 BUDU SPRÁVNÌ MLUVIT

Zaèínáme cvièit hlásky 70Hláska a slabika 70Slova 71Když se dítì baví, uèí se rychleji 72Zaèínáme používat nové hlásky v øeèi 73Básnièky 74Dìjové obrázky, knížky, obrázkové materiály 76Cíl je už na dohled 77

POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM SKUPINÁM HLÁSEK 80Samohlásky 80

Tvoøení samohlásek (I E A O U) 81Souhlásky 83

Souhlásky PBM FV 83Souhlásky TDN CSZ ÈŠŽ LRØ 84Souhlásky ŤÏÒ J 97Souhlásky KG CH 99Souhláska H 101

LETÁKY SE SLOVY NA PROCVIÈENÍ HLÁSEK 102Slova na procvièení hlásek CSZ 102Slova na procvièení skupiny ÈŠŽ 104Diferenciace sykavek 105Slova na procvièení hlásky L 106Slova na nácvik hlásky R 108Slova na procvièení hlásky Ø 111Slova na procvièení hlásek Ť Ï Ò 113Slova na procvièení hlásky K 114

BÁSNIÈKY 116Básnièky na procvièení hlásek ÈŠŽ 116Básnièky na procvièení hlásek CSZ 118Básnièky na procvièení diferenciace sykavek CSZ – ÈŠŽ 119Básnièky na procvièení hlásky L 121


Básnièky na procvièení hlásky R 122Básnièky na procvièení hlásky Ø 124

KOKTAVOST 125Pøíznaky 126Anamnéza 126Hledání pøíèin 126

Dispozice 127Traumata 127

Terapie 131Dítì si svých obtíží není vìdomo 131Dítì si zaèíná uvìdomovat, že se mu špatnì mluví 134Dítì si je poruchy vìdomo 135

Základní postup terapie u rozvinuté koktavosti 136Typy péèe 138

Ambulantní péèe 138Skupinová péèe 138Logopedická terapie na lùžkovém oddìlení a v internátním zaøízení(speciální školy) 139Komplexní léèba 139

Prognóza 140Koktavost – struèné pokyny pro rodièe 140

OPOŽDÌNÝ VÝVOJ ØEÈI 143Anamnéza 144Pøíèiny 144Rozvoj øeèi 146

Obecná pravidla péèe o øeè 146Cílený rozvoj øeèi 148

Výchovná opatøení 151Metoda volby 151Metoda malých krokù 151Využití mimiky a gestikulace 152

Prognóza 153


DYSFÁZIE 155Pøíèiny 155Anamnéza 156Stupnì poruchy 157

Nemluvnost 157Tìžká dysfázie 158Dysfázie 158Dysfatické rysy 159

Pøíznaky 159Øeè 159Mluva 160Artikulace 160Další doprovodné znaky 161

Typy péèe 162Individuální konzultace 162Kolektivní péèe 163

Základní postupy terapie 164Základní principy práce pøi dysfázii 166Základní okruhy nácviku 167Péèe o øeè 169

Rozvoj øeèi 169Gramatika 169Výslovnost 170

Pomùcky 170Prognóza 171

DYSPORUCHY 173Pøíèiny 174

Základní princip nácviku 176Ètení 176Psaní 178Poèítání 180


Nejèastìjší obtíže 183Tìlesné schéma a pravolevá orientace 183Pracovní list – nácvik délky samohlásek 186Intermodalita 188

MUTISMUS 190Anamnéza 190Vyšetøení a popis øeèi 191Základní pøíèiny 191Organizace péèe 194

Individuální péèe 194Skupinová péèe 195

Terapie 195Základní obecná pravidla 196

Prognóza 205

HUHÒAVOST 206Terapie 208

Dechová cvièení 208Funkce mìkkého patra 210Funkce svalù oblièeje 210

PORUCHY HLASU 212Pøíznaky 212Terapie 213

PORUCHY SLUCHU A ROZŠTÌPY 215Dva pohledy na rozštìp 216

ZÁVÌR 221

DOPORUÈENÁ LITERATURA 223


Úvod

„Na logopedii? Jéžiš, pani doktorko, nepoèkalo by to, já na to ‚tdubka tdubka‘ ne-mám èas ani nervy, tøeba to ještì pøijde samo.“Pokud patøíte k tìm, kteøí dìtského lékaøe poslechli a o øeè svého dítìte cílenì

peèují, bude vám možná povìdomý tenhle výrok:„Naše holka chodí na logopedii ve školce, máme to blíž. Už dva roky poctivì cvi-

èíme, co pøinese v notýsku, ale poøád je to stejné a už nás to nikoho nebaví, mámsto chutí to vzdát.“Vìtšina rodièù si dùležitost kvalitní øeèi u dítìte uvìdomuje, a proto se pídí po

informacích. Pøesto je i jejich pøedstava o logopedických postupech èasto znaènìnaivní – a tak vznikl i tento e-mail:

„Dovolte, abych Vás poprosil o radu: mám témìø 4letou dceru, která velmi pìk-nì mluví – až na to, že místo K vyslovuje T. Existuje nìjaké jednoduché cvièeníèko,které by v bìžném provozu rodiny pomohlo tuto nedokonalost napravovat? Mámna mysli nìco na zpùsob cvièení R – tdumpeta, tdamvaj apod. Zatím se mi k odbor-níkùm docházet nechce, myslím si totiž, že dcera má pøed sebou asi rok, kdy by seto mohlo upravit…“Všechny výroky svìdèí o tom, že žádný z citovaných rodièù neví, jak vypadá –

nebo má vypadat – efektivní logopedická péèe. Obecná pøedstava vìtšiny laikù(a bohužel i nìkterých odborníkù) má opravdu podobu otravného opakováníslov a nesmyslných øíkanek pøetékajících jednou hláskou.Mým cílem je pøesvìdèit ètenáøe, že všechno je jinak…Logopedie, to je snaha pøedejít poruchámv dorozumívání (tedyprevence) a po-

tíže, které vznikají, odstranit hned v zárodku (profylaxe).Pokud už problémy vznikly, ať už proto, že se jejich první signály pøehlédly, nebo

se jim prostì zabránit nedalo, je tøeba pøedevším najít pøíèinu potíží v dorozumívánía pomocí vhodnì vybraných her èi rùzných postupù ji pokud možno odstranit. Pakteprve nastoupí metodiky odstraòování jednotlivých poruch (reeedukace).


Opakování slov èi básnièky jsou jen zlomkem postupù, které máme k dispozici.A pomocí jednoduchých motivaèních postupù si lze pøi troše dobré vùle udì-lat z nácviku hru.Ovšem hned na zaèátku je tøeba zdùraznit dùležitou vìc – hlavní slovo v terapii

má vždycky odborník-logoped, ten urèuje, co, kdy a jak se bude nacvièovat èiøešit.Text, který máte v ruce, rozhodnì není kompletní uèebnicí logopedie, výbìr in-

formací byl úèelovì podøízen cíli – a tím je základní pøehled o možnostech logo-pedické péèe a opostupech pøi odstraòování pouzenejèastìjších poruch, kterépøinášejí úspìch u vìtšiny dìtí.Knížka zdaleka neobsahuje všechny postupy, které jsou v logopedii k dispozici,

a není v žádném pøípadì návodem, jakousi domácí kuchaøkou, jak se vyhnoutkonzultacímuodborníka. Je totiž spousta drobných odlišností ve vývoji jednotlivýchdìtí a zmìn bìhem terapie poruchy – pokud je nepøehlédneme a pøizpùsobíme jimindividuálnì základní metodickou linii, mùžeme se k cíli dostat rychleji. A co sehodí pro jedno dítì, nemusí pomoci druhému.O tom ale mùže rozhodnout právì jen logoped, který toho – pøi vší úctì k rodi-

èùm – pøeèetl k tématu pøece jen podstatnì víc.

Drobná poznámka na okraj – mám trochu problém s genderovì korektním oznaèováním pøí-

slušníka/pøíslušnice logopedické profese. Ale pøipadá mi smìšné do textu psát tøeba „ poraïte se

s logopedkou/logopedem“. A tak se budu èastìji držet oznaèení „logopedka“ – pøece jen je nás

podstatnì víc. Mužskou variantu nechám spíš pro situace obecné – a kolegové logopedi mi to

snad prominou…

Tato knížka nabízí srozumitelný (jak doufám) výklad krokù, které byv nácviku chybìt nemìly. Obèas budeme také uvádìt vìci na pravou míru – ze-jména u „dobrých rad“, které mají tuhý život.Znalost základních metodických krokù a praktických postupù dovolí snadnìji

se v nácviku orientovat, pouèenì a do znaèné míry objektivnì posoudit, zda jevše tak, jak má být, a pøedevším zpøíjemnit sobì i dítìti nutný domácí nácvik.


ÚVOD

Díl první

Příprava nalogopedickou terapii

Pokud už na logopedii chodíte, mùžete první èást textu odložit na pozdìjší dobua rovnou si nalistovat to, co zrovna nejvíc potøebujete.Máte-li ale ještì trochu èasu,než se rozhodnete vyhledat logopedickou péèi, možná v nich najdete inspiracik drobným zmìnám ve výchovì, a nakonec logopedii ani potøebovat nebudete.

Logopedický problém je totiž vìtšinou zpùsoben øadou vlivù a okolnostíbìhem vývoje, jejichž zaèátek musíme èasto hledat na samém poèátku vývojeøeèi nebo v jeho první tøetinì. Protomusímemít o vývoji øeèi alespoò základní pøe-hled – tahle èást textu už nemùže být struènìjší a víc teorie v knížce ani nenajdete,tentokrát se budeme držet zejména praxe. Tlustospis by chtìl èíst nejspíšmálokdo…

A pokud by nìkoho vývoj dìtské øeèi zaujal (je to ostatnì téma zajímavé i zábav-né), najde inspiraci ve výbìru literatury na samém konci knihy.

Vývoj øeèi

1. Prenatální vývoj – dítì už dlouho pøed narozením vnímá tlukot matèina srdce,ale pøes bøišní stìnu, i rùzné zvuky v okolního svìta, melodie a jejich rytmus.

2. Období køiku – po narození dítì vìtšinou pláèe, ale nìkdy také kýchne – tím seuvedou do funkce plíce. Nìkteré dìti pláèou bìhem prvních týdnù hodnì, jinéminimálnì. Pokud dítì není k utišení, pomáhá èasto právì to, co dobøe znáz nedávné doby – pevné zabalení (v bøiše moc místa nebylo) a mírné houpání,pøipomínající rytmus chùze matky. Podle jednoho èlánku v èasopisu pouštìliv porodnici nedonošeným dìtem do inkubátoru nahrávky srdeèních ozev – dìtipodle èlánku spokojenì usínaly a dobøe prospívaly. Novorozenec má také vro-zenou schopnost odlišit lidskou øeè od jiných zvukù, reaguje na ni živìji,a hlavnì jinak než na ostatní zvuky. Je škoda tuto schopnost likvidovat v zárod-ku nonstop hrající televizí.

3. Žvatlání pudové – i malí kojenci vydávají zvuky. Jde o náhodné nastavenímluvidel souèasnì s tvoøením hlasu – „slabiky“ nejèastìji obsahují hlásky PBMa TD, které se tvoøí pomocí rtù a nekomplikovanými pohyby jazyka, nebo hlá-sku H, která je témìø totožná s prostým tvoøením hlasu. Samohlásky se postupnìmìní, první bývá A (baba, mama). Do pùl roku vìku žvatlají i dìti od narozeníhluché.

4. Žvatlání napodobivé – tak, jak se zdokonaluje vnímání a schopnost používatsvaly oblièeje, se škála slabik rozšiøuje a jejich kombinace se zaèíná stále vícepodobat slovùm.Dítì také zaèíná øeèi rozumìt a reaguje na ni (Jak jsi veliký, kdemáš nosánek? = práh rozumìní).

5. První slovo se vìtšinou objeví v dobì, kdy dítì zaèíná chodit. Souvisí to s dozrá-vánímnervových drah, které øídímotoriku – imluvení je závislé na pohybovýchschopnostech. Dítì spojí vìc nebo situaci se zvukem slova a pojmenuje ji (ham,tutu, haf = práh proslovení).


VÝVOJ ØEÈI

6. První vìta bývá vìtšinou kombinací jednoduchých slov a pøírodních zvukù(mámo ham, tùtù tam).

7. Slovní zásoba se postupnì rozšiøuje. Slov, kterým dítì rozumí (pasivní slovnízásoba), je samozøejmì nesrovnatelnì víc než tìch, která používá (aktivní slovnízásoba).

8. Období otázek se objeví obvyklemezi tøetím a ètvrtým rokema je velmi nároèné(Co je to? A proè?) – neustávající otázky nevedou ani tak k rozšíøení slovní zá-soby èi znalostí, jako spíš ke snaze si povídat, vyzkoušet sociální funkci øeèi.Dùležité období, snažte se vydržet…

9. Vývoj výslovnosti se sleduje zhruba od tøí let. Pokud je ale dítìti rozumìt a ne-šlape si výraznì na jazyk, staèí, když se zaèneme zajímat o výslovnost až poètvrtém roce. Výslovnost je pøesnì ta oblast øeèi, kde lze pomocí jednoduchýchpreventivních postupù pomìrnì snadno pøedejít dlouhé øadì potíží.

Základní podmínkyanatomicko-fyziologickéAby semohla øeè dítìte bez pøekážek rozvíjet, musí být splnìny nìkteré podmínky,jinak dojde k vìtším nebo menším zádrhelùm. Je praktické tyto okolnosti znát –pokud jsou totiž pøehlédnuty a neøeší se, bývá náprava nedostatkù klopotná a ne-zøídka i neúspìšná. Aniž bychom se pouštìli do obsáhlého vysvìtlování, proè jsoujednotlivé okolnosti dùležité, projdeme je døív, než se zaèneme zabývat jednotlivý-mi poruchami.Pøi posuzování jednotlivých položek musíme vzít v úvahu vìk dítìte. Kolem

pátého roku už by vìtšina v nich mìla být splnìna.

Dýchání� Dostateènì hluboké dýchání nosem.� Správná klidová poloha jazyka pøi dýchání – zuby u sebe, jazyk se celou horní

plochou dotýká horního patra, špièka jazyka je za dolními zuby.


VÝVOJ ØEÈI+

� Hospodaøení s dechem – schopnost øíkat rùznì dlouhé celky (vìty, verše,zpìv), aniž by dítìti na nevhodném místì došel dech.

Tvorba hlasu� Hlasová hygiena – zejména používání pøimìøené hlasitosti.� Tvrdý a mìkký hlasový zaèátek (zvuk se obtížnì popisuje, alemùžeme použít

napø. rozdíl mezi vzteklým, tvrdì zaèínajícím pláèem a unaveným broukáním).Tvrdý hlasový zaèátek není k hlasivkám šetrný a jeho výskyt signalizuje potíže,nepohodu, negaci.

� Schopnost regulovat sílu hlasu (šepot, tichý hlas, silný hlas) a výšku hlasu.

Artikulace� Podjazyková uzdièka (frenulum) blokuje pohyby jazyka. Pøi vypláznutí se na

konci jazyka netvoøí špièka, ale srdíèko.Omezená pohyblivost jazyka, zpùsobenáuzdièkou, se èasto zamìòuje s pohybovou neobratností jazyka – její uvolnìní(tzv. discize frenula) pak nepøinese oèekávané zlepšení výslovnosti.

� Velikost a pohyblivost jazyka – neobratný jazyk je podstatnýmnedostatkem.� Tvar zubùnení pro artikulaci rozhodující, alemùže ji nìkdy negativnì ovlivnit.� Správný tonus orofaciálního svalového systému – jednoduše øeèeno, svaly

v oblièeji musí mít správné napìtí. Pøi opakovaných rýmách nebo zvìtšené nos-ní mandli dítì dýchá pusou, svaly pøitahující dolní èelist povolují. Jazyk se po-stupnì posunuje vpøedmezi zuby. I po odstranìní mandle nebo vyøešení infekcínávykové dýchání pusou zùstává, protože svaly zùstávají povolené.

Smyslové vnímáníSluch� Péèe o zvukovod – mùže být ucpaný mazovou zátkou, která zpùsobuje pøe-

chodnou poruchu sluchu. Uši se proto mají èistit jen na kraji, protože ucho máschopnost posunovat maz smìrem ven.

� Prevence zánìtù støedouší souvisí s celkovou odolností infekcím, zejménasnahou vyhnout se rýmám a dalším nemocem horních cest dýchacích.


VÝVOJ ØEÈI

� Sledování adenoidní vegetace (nosní mandle) – zvìtšená nosní mandle zpùso-buje nejen dýchání pusou a noèní chrápání, ale mùže podstatnì snížit kvalitusluchu.

� Regulace hlasitosti zvukových podnìtù – dlouhodobá vysoká hladina hlasi-tosti poškozuje sluch amá i další zdravotní dopady. Jde zejména o zvuky okolí –hlasitì nastavená televize, zapnutá digestoø a ždímající praèka, tedy situacev domácnosti naprosto bìžná, vysoko pøekraèuje doporuèené normy, o bydlenína hluèné ulici nebo v blízkosti letištì apod. nemluvì. Nutnost pøekøikovat randálmùže vést i k poruchám hlasu.

� Kvalitní funkce ucha – sluchové vnímání (akustická pozornost, pamìť, hudeb-ní sluch, fonematický sluch atd.) se rozvíjí postupnì od raného dìtství pomocírùzných her a èinností a jde o jednu ze základních podmínek správného vývojeøeèi.

Zrak� Kvalitní zrakové vnímání (zejména zraková pozornost, postøeh) je nutné i pro

øeè – neverbální informace tvoøí totiž vìtší èást sdìlení (mimika, gesta, postojeatd.).

� Koordinace oèních pohybù ovlivòuje napøíklad plynulé ètení.

Centrální nervový systém (CNS)� Zpracování a zapamatování smyslových podnìtù (sluch, zrak, hmat, chuť

a èich).� Soustøedìní – mìní se bìhem vývoje a dá se podstatnì ovlivnit výchovou.� Napodobovací reflex je základní a nejspolehlivìjší cestou jakéhokoli uèení

v pøedškolním vìku. Jeho oslabení podstatnì komplikuje obecný vývoj i jaký-koli nácvik, vèetnì logopedického.

� Pravolevá orientace (nejen pøevažující používání jedné ruky, ale i orientacev prostoru) souvisí s postupným vyzráváním mozku, dá se dobøe podpoøit po-mocí nìkterých her. Nedostatky se projeví vìtšinou pøi výuce ètení a psaní.

� Schopnost vnímat, chápat a udržet v pamìti neverbální informace (výraz tvá-øe, mimiku, gesta, postoje, ale i melodii vìty a její citový podtext, ironii atd.).Nestaèí jen „vidìt a slyšet“, je tøeba nauèit se tìmto signálùm rozumìt, pamato-vat si je a používat je.


VÝVOJ ØEÈI

Motorika a pohybová koordinace� Motorika velkých svalových skupin (obecná obratnost).� Jemná motorika (mluvidla a ruce) a pohybová koordinace – bez schopnosti

ovládat pohyby námnení ani znaèná svalová pohyblivostmoc platná (velmi po-hyblivý jazyk bez koordinace není schopen pøesných, rychle za sebou jdoucíchartikulaèních pohybù).

� Koordinace ruka–oko je nutná pro všechny manuální èinnosti, a v naší oblastizájmu pøedevším pro psaní a ètení.

Nejčastější příčiny poruch řeči(Schéma reflexního okruhu)

Není toho málo, co musí fungovat alespoò prùmìrnì, aby se mohla øeè a vše, cos ní souvisí, dobøe rozvíjet. Není proto divu, že se ve vývoji obèas nìkde nìco za-drhne.

Chybí-li ale základní schopnost (tøeba rozlišování podobných zvukù), nemù-žeme cvièit rovnou dovednost, tedy slovíèka napøíklad na S a Š, která zní pro ne-cvièené ucho velmi podobnì nebo stejnì. Pokud není dobrá obratnost jazyka, ne-pomùže ani tdamvaj, ani tdubka, R se prostì daøit nebude, to dá rozum.Pøesto leckdy vidíme, že dìti mají opakovat spoustu slov, aniž by byly splnìny

základní podmínky pro danou hláskovou skupinu.Uzavøeme tedy tuto teoretickou kapitolku pøehledem, co všechno se mùže stát,

pokud nìkterá z podmínek pro vývoj øeèi chybí. Mùj oblíbený diagnostický po-mocník, totiž reflexní okruh, který sleduje prùbìh informace od jejího pøijetí až poreakci na odpovìï, nedovolí na nic zapomenout a pomùže s urèením pravdìpo-dobných pøíèin poruchy øeèi (málokdy je totiž jen jedna) i naprostému laikovi. Od-borné výrazy jsem omezila na minimum a tìch zbylých se nelekejte, než knížkudoètete, stanou se pro vás bìžnými slovy…


VÝVOJ ØEÈI

Prostøedí – zdroj informací� Nevýhodný mluvní vzor (nìkdo z blízkých má vadu øeèi).� Výchovný styl (napø. dítì si odmala smí o všem rozhodovat, „cvièí“ s celou ro-

dinou).� Výchovné metody (napø. nedùslednost, pøísnì autoritativní postupy).� Citová deprivace (dnes nejèastìji dobré materiální zabezpeèení, ale málo èasu

na dítì).� Disproporce mezi požadavky a možnostmi dítìte (mnoho zájmových kroužkù,

umìlá vícejazyènost).� Vliv médií (nadmìrný èas trávený u TV, PC a dalších).

Opoždìný vývoj øeèi, dyslalie z napodobení, neurotizace a následná komunikaènínejistota, poruchy pozornosti a soustøedìní, oslabení napodobovacího reflexua schopnosti vést dialog, koktavost jako dùsledek nepøimìøené výchovy, chudáslovní zásoba a vyjadøovací neobratnost, neschopnost orientovat se v neverbálnísložce dorozumívání atd.

Receptory – pøíjemci informací� Je bezpodmíneènì nutné znát objektivní stav sluchu, zraku i ostatních smyslù.

Nepoznané poruchy sluchu hodnocené jako opoždìný vývoj øeèi, dyslalie nebodysfázie , koktavost z pøetížení sluchového vnímání pøi nepoznané sluchové poru-še, problémy ve výuce pøi nepoznaných vadách zraku, které mohou vypadat jakodysporuchy atd.

Dostředivé nervové dráhy a korové funkce(Zpracování pøijatých informací)

Pøíznaky obou skupin (pøijímání informace a její zpracování) mohou vypadat stejnìnebo hodnì podobnì, ale podstatnì se liší postupy, které se pro odstranìní problémupoužívají.


VÝVOJ ØEÈI

� Nedostatky ve sluchovém vnímání: melodie, tempo, rytmus, vlastnosti tónu,sluchová pamìť, pozornost a schopnost rozlišovat podobné zvuky, sluchováslovní pamìť a pozornost atd.

� Nedostatky ve zrakovém vnímání: zraková pamìť, zraková pozornost a po-støeh, rozlišování podobných zrakových informací (diferenciace tvarù, barev,drobných detailù), rozlišení figury (podstatného motivu) a pozadí.

� Nedostatky v dalších smyslech (hmat, chuť, èich, propriocepce).� Nedostatky ve smyslovém vnímání podmínìné výchovnì (základní schop-

nost nebyla vlivem okolností rozvinuta na potøebnou úroveò) – obtížnì seupravující dyslalie, pseudodysporuchy uèení, nepravidelnì se vyskytujícídysgramatismy, mezery ve slovní zásobì a posuny ve významu slov, omezenýobsah slova, koktavost a mutismus jako dùsledek komunikaèních neúspìchùatd.

� Nedostatky ve smyslovémvnímánípodmínìné vývojovì (napø. nìkteré kom-plikace kolem porodu, nezralost nervového systému, drobné neurologické ná-lezy, zejména nerovnomìrné nebo opoždìné zrání CNS atd.) – opoždìný vývojøeèi, dysfázie, poruchy pozornosti, dyslalie, dyslexie, koktavost z pøetížení atd.

� Nevyhranìnost v používání pravé a levé ruky, opoždìná lateralizace (problémyv kresbì, dyspraxie, dyslalie – èasový posun ve vývoji øeèi).

� Projevy ADHD (poruchy pozornosti a psychomotorický neklid) zhoršují pod-mínky k rozvoji øeèi obecnì (dyslexie a další poruchy uèení).

� Poruchy intelektu.� Celkové zdravotní oslabení organismu (zhoršuje obecné podmínky vývoje

øeèi a zhoršuje existující problémy).� Dìdièné vlivy (nedìdí se porucha, napø. dyslalie, ale míra schopností – hudební

a fonematický sluch, koordinace pohybová, u výskytu koktavosti v rodinì sedìdí typ nervové èinnosti, povahové rysy apod.).

Odstředivé nervové dráhy(Pokyn k odpovìdi na pøijatou informaci)

� Nedostatky v motorice velkých svalových skupin a jemné motorice rukou(dyspraxie – nešikovost, problémy s kreslením).

� Nedostatky v jemné motorice mluvidel (dysatrie a dysfázie jako dùsledek po-ruchy CNS, dyslalie).


VÝVOJ ØEÈI

� Nedostatky v pohybové koordinaci (mluvidla – pohyby jazyka, èelistí a rtù,oèi a ruce, ruce a mluvidla, oèi a mluvidla) – dyskoordinace rùzného typu seprojevují nejèastìji jako potíže v kresbì, dyslalie, pozdìji jako dyslexie a dys-grafie.

Efektor(Realizace odpovìdi)

� Neobratnost mluvidel spíš na podkladì nedostateèné podpory rozvoje, poho-dlnosti èi lenosti – dyspraxie, dyslalie.

� Nápadné odlišnosti ve tvaru dentice (zubù) – nìkteré typy dyslalie.� Orofaciální dysfunce (úporné dýchání ústy, nesprávná klidová poloha jazyka,

oslabený patrohltanový uzávìr – dyslalie vìtšinou mnohoèetné, interdentální,huhòavost).

� Anatomické odlišnosti – submukózní rozštìp (dyslalie, huhòavost), rozštìpyrùzného typu (palatolalie) atd.

� Stav hlasivek (dysfonie).� Zpùsob dýchání (špatné èlenìní promluvy, koktavost).

Reakce okolí na odpovìï

� Nevhodné postoje rodiny a dalších partnerù v rozhovoru k mluvním projevùmdítìte, nevhodné výukové postupy (neurotizace až logofobie /strach mluvit/, kok-tavost /rùzné pøíèiny výchovné, didaktogenní koktavost/, mutismus, negativis-mus a agrese jako obranná reakce na komunikaèní neúspìchy).


VÝVOJ ØEÈI

Civilizaèní vlivy

Každá dobamá svoje, klady i zápory. Naše – jak s potìšením øíkáme – vyspìlá civi-lizace také. Nechme tentokrát stranou všechny její klady i zápory ovlivòující životdospìlých, napøíklad civilizaèní nemoci. (Víte, že se podstatnì snižuje vìk lidí, kteøíprodìlají tzv. mrtvici a èasto mají v jejím dùsledku vadu øeèi, tedy afázii?) A vìnuj-me se jen nìkterýmokolnostem, které komplikují v souèasné dobì vývoj dìtské øeèi.A proè? No protože jejich ovlivòování je èasto nedílnou souèástí terapie, i když

podstatnìménì nápadnou, a èasto pøinejmenším stejnì pracnou jako nácvik, o nìmžbude øeè pozdìji.

Pøíbìh

Ètyøletou holèièku pøivedla na logopedii maminka, babièka a dìdeèek (rodièematky), dítì kráèelo v èele. Než jsem se staèila na cokoli zeptat, jeden pøes druhéhomi vysvìtlovali, že je Natálce nìjak špatnì rozumìt, ale ne vždycky. „A taky mámepocit, jestli má v poøádku sluch, protože nìkdy slyší i to, co nemá, a nìkdy na násnereaguje vùbec.“ Hned jsem se proto zeptala, zda byli na ORL a jestli nechalisluch odbornì zkontrolovat.

„Ne, naše dìtská øíkala, že máme jít rovnou za vámi.“Jak se ukázalo, paní doktorka velmi dobøe odhadla situaci – holèièka totiž vzá-

pìtí pøedvedla celou škálu reakcí, které ukazovaly na narušení vývoje, zpùsobenévýchovnými a civilizaèními vlivy.

To, že zapomnìla pozdravit, se stává bìžnì vzhledem k novému prostøedí. Mùjdotaz, zda na nìco nezapomnìla, ale naprosto pøehlédla a zavelela matce, kam simá sednout. Maminka poslušnì zamíøila ke stolu, babièce s dìdou holèièka vyká-zala místo vedle ní a hrnula se do mého køesla u poèítaèe. Dost se divila, když jsemjí ho odmítla pøenechat a nabídla jsem jí sousední. Babièku s dìdou jsem posadila


CIVILIZAÈNÍ VLIVY

budu správně mluvit - alza

Documents