2

BYLI JSME PŘI TOM ...................................................................................................................................... 4

HT3 na veletrhu Go & Region Tour ......................................................................................................... 4

VP3 na městském úřadě ............................................................................................................................. 4

Lyžařský výcvik .......................................................................................................................................... 5

Olympiáda z anglického jazyka ................................................................................................................ 7

Zájezd do divadla ....................................................................................................................................... 7

16. veletrh fiktivních firem......................................................................................................................... 8

Komplex mezinárodních potravinářských veletrhů .............................................................................. 9

Boskovice na talíři ....................................................................................................................................... 9

Návštěva Londýna a jeho blízkého okolí .............................................................................................. 12

Nicholas Winton – Síla lidskosti ............................................................................................................. 13

NA DOMÁCÍ PŮDĚ .................................................................................................................................... 14

Ohýnek ....................................................................................................................................................... 14

Projekt Prasátko......................................................................................................................................... 14

Školní kolo SOČ ....................................................................................................................................... 15

Nové trendy v barmanství ....................................................................................................................... 16

Přípravy na Prostějovskou zlatou jehlu ................................................................................................. 16

Naši miláčci ................................................................................................................................................ 17

Mezi námi ...................................................................................................................................................... 18

Same but different. Stejný, ale jiný. ........................................................................................................ 18

Poslední trendy v oblasti stravování ...................................................................................................... 20

Jak to vidím já ............................................................................................................................................ 21

Anketa ............................................................................................................................................................ 21

3

Vážení čtenáři,

je za námi další zima, před námi jen samé pozitivní věci – sluníčko, Velikonoce a……

maturity. Doufám, že nás optimistický pohled na svět neopustí ani po nich.

Následující číslo Občasníku se (ač neplánovaně) zaměřuje na jídlo. Původně jsme v rámci

rubriky Mezi námi zamýšleli uskutečnit rozhovor s Ing. Markem, o kterém je známo, že je

vegetarián. Jeho nadšení pro problematiku zdravého stravování podnítilo vznik e-

learningové ankety pro žáky i pedagogy, článků odborníků na zdravou výživu. A myslím

ne nezajímavých. S jídlem souvisí i reportáž z natáčení pořadu Česko na talíři. Třešničkou

na dortu této reportáže je bezpochyby rozhovor s moderátorkou pořadu D. Šinkorovou a

kuchařem panem Sapíkem. Jídla se dotýká i článek o projektu Prasátko, který propojil

všechny obory střední školy.

Ale samozřejmě nezůstaneme pouze u jídla. Dozvíme se něco o zážitcích z lyžařského

kurzu, exkurze do Londýna, průběhu veletrhu fiktivních firem, ale i různých dalších

exkurzích. Seznámíme se také s žákyní, žijící na statku, který mnozí z nás znají už jen

z filmů.

Pokud máte nové náměty či připomínky k obsahu Občasníku, dejte nám vědět

prostřednictvím obcasnik@vassboskovice.cz. Za každý podnět budeme vděčni.

redakce

4

HT3 NA VELETRHU GO & REGION TOUR

Pátek třináctého bývá často označován za nešťastný den, ale nám se žádná katastrofa naštěstí

nestala, ba naopak jsem 13. 1. společně se svou třídou HT3 prožila úžasný den. Vydali jsme se totiž

na odbornou exkurzi na brněnské výstaviště, kde probíhal veletrh cestovního ruchu.

Expozice byla rozdělena do dvou

pavilonů P a F. První část se nazývala

GO a jednalo se tam hlavně o tzv.

outgoing, tedy o výjezdový cestovní

ruch. Letos bylo ústřední téma Indie,

což je podle mě velice zajímavá

lokalita, a jednou bych ji chtěla

navštívit. Ovšem Indií nabídka určitě

nekončila. Cestovní kanceláře

a agentury nabízely zájezdy do celého

světa.

Druhá část nesla název Region Tour a byla zaměřená na domácí cestovní ruch a na tzv. incoming,

neboli příjezdový cestovní ruch. Mohli jsme zhlédnout expozici řemesel a regionálních produktů.

Na každém rohu na nás čekaly ochutnávky pokrmů a nápojů, především výborného

jihomoravského vína. Zúčastnili jsme se několika nabízených aktivit a soutěží, získali cenné

kontakty a zkušenosti a s příjemným pocitem po dobře prožitém dni se vydali každý svou cestou

domů.

Lea Nečasová HT3

VP3 NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ

Dne 23. 1. 2012 se naše třída VP 3 účastnila v rámci hodiny občanské přednášky na Městském

úřadě v Boskovicích. Přednášel nám boskovický tajemník pan David Škvařil.

Dozvěděli jsme, se jakým způsobem fungují obce, města atd., kdo je vlastně starostou Boskovic

a jakým způsobem je jmenován, kam se můžeme obrátit se stížnostmi a připomínkami týkajícími

se problémů v Boskovicích a jaké odbory najdeme na městském úřadě.

Další částí (a určitě pro mnohé z nás záživnější ) byla prezentace města Boskovic. Zde jsme

slyšeli něco málo o historii města, jaké památky můžeme navštívit (když se nám bude samozřejmě

chtít), kam se podívat na kole, kde si zaplavat si nebo si pochutnat na nějaké té paštičce na Husích

slavnostech.

Před vstupem na městský úřad jsme od paní učitelky dostali na papírkách otázky, které jsme

v průběhu přednášky vyplňovali (nebo spíše opisovali ?! - někteří).

Kateřina Fryaufová

5

LYŽAŘSKÝ VÝCVIK

Jako každý rok, tak i letos proběhl ve dnech 12. – 16. ledna školní lyžařský výcvik v rakouském

středisku Zettersfeld. Výcvik je určený pro studenty druhých ročníků všech oborů naší školy.

A jak si letos žáci užili krásné sjezdovky rakouských Alp? Zeptala jsem se na to několika

účastníků:

1) Jak jsi se těšil/a? A splnila se tvá očekávání?

Nikča: „Na hory jsem se těšila moc. Ráda lyžuji a nikdy jsem nebyla mimo Českou republiku. Očekávala

jsem plno sjezdovek, krásnou přírodu, ale že to bude až tak krásné, jsem vážně nečekala.“

Radek: „Těšil jsem se určitě hodně, už jen kvůli tomu, že se jelo do Zettersfeldu a ne na nějaký „kopec“

u nás, ale určitě taky na všechny ty srandy tam.“

Peťa: „Těšila jsem se strašně. Na to, že si odpočinu od školy a budu s lidmi, které mám ráda. A bylo to lepší

než jsem čekala. Mít možnost zůstat tam déle, neváhala bych.“

2) Jaká byla cesta?

Nikča: „Cesta byla dlouhá. Jeli jsme okolo 10 hodin, ale jeli jsme luxusním autobusem s televizemi, kde se

promítaly filmy, a tak cesta utíkala rychleji.“

Radek: „Cesta asi jako každá jiná. Chvíli sranda s děckama, chvíli sluchátka, chvíli spánek.“

Peťa: „Cesta tam byla poměrně dlouhá, ale to nás vůbec neodradilo si ji maximálně užít. Zpátky nám to už

utíkalo rychle.“

3) Co říkáš na Zettersfeld? Jaké bylo ubytování a strava?

Nikča: „Zettersfeld je krásná lyžařská oblast s mnoha sjezdovkami. Slovy to nejde ani popsat. Byli jsme

ubytování v horské chatě, která měla vybavené pěkné, čisté pokoje s vlastním sociálním zařízením. Strava?

Každý má jiné chutě, ale když je hlad, sníte vše.“

Radek: „Zettersfeld je určitě super. Jsou tam pěkné svahy, jak pro blázny, kteří mají rádi downhill, tak pro

rekreační lyžaře. Ubytování taky pěkný, strava …no jako od maminky to nebylo, ale přežili jsme.“ (smích)

6

Peťa: „Prostředí bylo úžasné. Krásné počasí, sjezdovky parádně upravené a navíc tam v tu dobu nebylo moc

lidí. Co víc si přát. Na ubytování jsme si nemohli stěžovat. Pokoje byly hezky zařízené a měly vlastní

koupelnu. To se ale nedá říct i o stravování. Snídaně v podobě " švédských stolů" mi nevadily, ale některé

obědy a večere mi prostě nechutnaly. Na tomhle se nás myslím shodne víc.“

4) Na čem jezdíš? (lyže/ snowboard)

Nikča: „Jezdím odmalička na lyžích.“

Radek: „Lyže i SNB, ale měl jsem jenom snowboard, protože tahat i lyže, na to jsem moc líný člověk.“

Peťa: „Jezdím na lyžích.“

5) Jak byly rozdělené skupiny? A v jaké jsi jezdil/a ty?

Nikča: „Byli jsme rozděleni na 3 skupiny. V jedné skupině byli méně zdatní lyžaři. V druhé zdatní lyžaři

a třetí, kde jsem byla i já, zdatní lyžaři a dobří snowboardisté.“

Radek: „Já jsem (nečekaně) jezdil ve skupině se snowboarďáky.“

Peťa: „Zezačátku jsem jezdila ve druhé skupině, ale po domluvě s učiteli nás pár přešlo do třetí skupiny. V

téhle sestavě jsme fungovali celý výcvik.“

6) Je něco, co bys chtěl/a říct na závěr? Vzkázat spolužákům, kteří se lyžařského kurzu

nezúčastnili, popř. příštím druhákům?

Nikča: „Určitě lyžařský kurz doporučuji. Ať umíte lyžovat, nebo neumíte, zažijete krásné 4 dny skvělé

společnosti na krásném místě.“

Radek: „Na závěr? Asi poděkovat škole, že jezdí tam, kam jezdí, a poděkovat lidem, se kterými byla ta

největší sranda, že tam byli. Příštím druhákům bych vzkázal: Jeďte..!“

Peťa: „Určitě bych chtěla říct, že ten, kdo nejel, o hodně přišel. Bylo to pár dní skvělé zábavy, odreagování a

plno nových zážitků, na které budu hodně dlouho vzpomínat. Příštím druhákům vzkazuji jen to, že pokud

budou mít možnost, ať neváhají a jedou. Potom bych chtěla poděkovat všem, se kterými jsem trávila čas, za

skvělou společnost. A taky děkuji učitelům, že pro nás vůbec tenhle kurz udělali a byli ochotni s námi jet.“¨

Kurzu se účastnil také letošní maturant oboru informatika v ekonomice. Co ho vedlo k tomu si

kurz zopakovat, si můžete přečíst tady:

1) Co tě přimělo si lyžařský výcvik zopakovat?

Petr: „Na začátku jsem váhal jestli jet, nebo ne. Hodně k tomu přispěli kamarádi, se kterými jsem nakonec

strávil celý výcvik. Ale byly to i zážitky z 2. ročníku. Prostředí, skvělé lyžování a vše, co patří k horám.“

2) Nelitoval jsi? Stálo to za to?

,,Zezačátku ano, protože v den odjezdu jsem se dozvěděl, že můj spolubydlící nejede. Nakonec všechno dobře

dopadlo. Seznámil jsem se s novými lidmi, kteří mě vzali mezi sebe na pokoj, a stálo to opravdu za to.“

3) Jak bys srovnal tenhle ročník výcviku a dva roky zpět?

„Oba výcviky měly svoje pro i proti, ale letošní byl určitě lepší. Sice mi zde chyběli spolužáci, se kterými

jsem zažil také hodně zábavy, ale letošní složení bylo doslova dokonalé.“

7

4) Na čem jezdíš? V jaké jsi byl skupině?

„Jezdím na snowboardu. Všichni snowboardisté byli téměř na stejné úrovni, takže jsme tvořili jednu

skupinu.“

5) Je ještě něco, co bys chtěl o horách říci? Popřípadě vzkázat dalším studentům?

„Rozhodně bych chtěl výcvik doporučit letošním prvákům. Je to vážně jedinečný zážitek a skvěle se zde

lyžuje. Potom bych chtěl poděkovat všem učitelům za dozor a obzvláště panu uč. Petru Novotnému, který

měl na starosti snowboardisty. Dále bych chtěl poděkovat všem, se kterými jsem zde strávil nějaký čas,

především žákům z HT2 a IT2.“

Osobně jsem se výcviku zúčastnila loni a bylo to úžasné. Odvezla jsem si spoustu skvělých

vzpomínek, a kdyby byla možnost, hned bych jela znovu. Doopravdy vřele doporučuji neváhat

a jít do toho!

Na otázky odpovídali: Nikola Vitouchová HT2, Petra Meduňová HT2, Radek Sokol IT2 a Petr

Kamenář IE4. Ještě jednou děkuji za čas, který si pro mě našli!

Lea Nečasová, HT3

OLYMPIÁDA Z ANGLICKÉHO JAZYKA

Dne 20. ledna 2012 proběhlo školní kolo olympiády z anglického jazyka. Samotná zkouška se

dělila na dvě části, a to na část poslechovou a na část, kde soutěžící museli anglicky mluvit o

jednom z předem vybraných témat. Do okresního kola olympiády postoupili Matěj Špaček a Jan

Závodný. V okresním kole soutěžili žáci z gymnázií a středních škol z celého Blanenska. Žák naší

školy Jan Závodný se umístil na vynikajícím 2. místě, Matěj Špaček skončil šestý.

Matěj Špaček IT3

ZÁJEZD DO DIVADLA

Máme tu rok 2012, rok přestupný, rok dlouhý 366 dnů. A jak strávit ten den navíc co nejlépe? No

přeci kulturně, zájezdem do divadla!

Tentokrát jsme navštívili Městské divadlo Brno a byla to příjemná změna oproti divadlu

Mahenovu, kam jsme jezdili doposud. Hra se jmenovala Cid a napsal ji Pierre Corneille. Jedná se o

španělské drama čerpající z rytířských romancí. Corneillova skvostná básnická tragikomedie stará

čtyři století může v naší době, kdy myslí každý převážně jen na sebe a kdy povinnost udržet čest

rodiny pomalu mizí, vyvolat zajímavé náměty k přemýšlení. Zvítězí láska nad rodovou a osobní

ctí? V představení ano, i když poněkud s otevřeným koncem.

Aktéři předvedli úžasné herecké výkony a děj nás doslova okouzlil. Dosud jsme většinou chodili

na komedie, a tak pro nás tento žánr i prostředí byly příjemnou novinkou.

Lea Nečasová, HT3

8

16. VELETRH FIKTIVNÍCH FIREM

16. veletrh fiktivních firem se konal ve čtvrtek 15. března 2012. Veletrhu se zúčastnili také

zahraniční studenti z Rakouska, konkrétně z Vídně. Rakouští studenti přijeli do Boskovic už ve

středu odpoledne, proto jim některé

studentky z OA4 připravily

program. Jako první byl na

programu bowling na místní Modré

věži a poté se studenti z Vídně chtěli

podívat po Boskovicích, někteří

zavítali i do místní pizzerie (školní

stravování je bohužel neoslovilo.

Studenti v Rakousku totiž nemají

možnost stravování ve školních

jídelnách, jak jsme na to zvyklí my.

Zde vládne fast food). Ve čtvrtek už

byl veletrh odrána v plném proudu.

Studenti prezentovali svoji firmu

a poté obchodovali. Veletrhu se aktivně účastnila studentka obchodní akademie a hlavní

moderátorka Vendula Jurušová, která také odpověděla na několik otázek.

1. Kolik firem se letošní rok zúčastnilo veletrhu?

16. veletrhu fiktivních firem se zúčastnilo 19 firem, z toho dvě byly z vídeňské obchodní akademie.

2. Jak dlouho trvaly přípravy veletrhu?

S přípravami veletrhu jsme začali už na začátku tohoto roku, tedy v lednu.

3. Byl na veletrhu přítomen někdo z CEFIF? (CEFIF = centrum fiktivních firem)

Ano, veletrhu se zúčastnil ředitel firmy CEFIF Česká republika Lukáš Hula a jeho zástupkyně paní

Dana Batelková.

4. Jak se líbilo rakouským studentům na naší škole?

Studenti z Vídně na naší škole nestrávili mnoho času, byli ubytováni v jednom z boskovických

penzionů, ale měli zde zajištěno stravování a následně druhý den zde strávili veletrh. Studenti byli

spokojeni, ale nejsou zvyklí na naši českou kuchyni, tudíž nebyli příliš spokojení se stravou.

5. Účastnily se veletrhu i jiné školy?

Ano, veletrhu se zúčastnily obchodní akademie z Brna, z Nového města na Moravě, Hodonína i

z Boskovic.

6. Je možné úroveň zúčastněných firem nějak porovnat?

Určitě. Součástí veletrhu jsou soutěže o nejlepší stánek, prezentaci a katalog. Firmy z naší školy sice

nezvítězily, ale umístily se na předních místech.

9

Umístění Prezentace Stánek Katalog

1. místo Maximo, s. r. o. INTERIER, s. r. o. Exver-möbel, s. r. o.

2. místo Flying Printed Matter, GmbH Packa, s. r. o. Packa, s. r. o.

3. místo Sklivec, s. r. o. Brand, s. r. o. Brand, s. r. o.

Kateřina Trčková, Vendula Jurušová OA4

KOMPLEX MEZINÁRODNÍCH POTRAVINÁŘSKÝCH VELETRHŮ

Ve čtvrtek 1. března se třída HT3 hned zrána vydala na Brněnské výstaviště. Po dvou letech se tu

opět konal komplex mezinárodních potravinářských veletrhů.

„Salima, MBK, Embax, Inteco a Vinex podává

dokonalý přehled o zpracovatelském průmyslu

střední a východní Evropy. V rámci souboru

těchto veletrhů se prezentují přední výrobci

a dodavatelé potravin a technologií pro

potravinářské obory, mlynářství, pekařství,

cukrářství, vinařství a zařízení pro obchod,

hotely a veřejné stravování z celého světa.

Pravidelně prezentuje nejnovější trendy ve

všech uvedených oborech a patří mezi přední

mezinárodní obchodní setkání pro RETAIL

i HORECA oblast.“ Citace z oficiálních

stránek BVV.

Expozice probíhala ve čtyřech pavilonech (v pátek dokonce v pěti – navíc Franchise meeting

point). Pro náš obor byl nejzajímavější potravinářský veletrh Salima. Letos probíhal již 28. ročník

a náplň byla tak obsáhlá, že expozice musela být rozdělena do dvou pavilonů. Seznámili jsme se tu

s novinkami v oblasti gastronomie, ochutnali spousty zajímavých pokrmů – např. širokou nabídku

BIO pokrmů, sušené maso Jerky a mimo jiné i pečínku od Emanuela Ridi, známého z pořadu

S Italem v kuchyni, se kterým jsme se dokonce vyfotili.

Všechny ostatní oddíly byly také velice zajímavé. Ať už vinařský veletrh Vinex spojený

s degustací vín, tak i veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství nazvaný MBK, veletrh zařízení pro

obchod, hotely a veřejné stravování se jménem Inteco nebo veletrh obalů a obalových technologií

Embax. Ovšem nabídka všech expozic byla tak obsáhlá, že jeden den na kompletní prohlídku

skoro ani nestačil. Domů jsme se vraceli celí zmožení, unavení a zároveň plni dojmů až v pozdních

odpoledních hodinách.

Lea Nečasová, HT3

BOSKOVICE NA TALÍŘI

V pondělí 5. března 2012 se na boskovickém náměstí natáčel jeden z dílů nové řady pořadů TV

Prima Česko na talíři. Jedná se kulinářskou show s kuchařem Jaroslavem Sapíkem a vynikající

moderátorkou Danielou Šinkorovou. Hostem pořadu byl tentokrát zpěvák žijící v nedalekém

Žernovníku Ladislav Kerndl. VOŠ ekonomická a zdravotnická a SŠ Boskovice u toho samozřejmě

10

nechyběla. Naše škola měla postaven stánek, kde vybraní studenti druhého a třetího ročníku

oboru hotelnictví a turismus nabízeli dvě židovské speciality, které s pomocí p. uč. Fialové

připravili. Tou první byly nepečené kuličky ze sušeného ovoce a oříšků a druhou židovský kaviár

z drůbežích jater, který později studentky HT3 (K. Musilová, I. Csurgaiová a L. Nečasová)

předváděly na pódiu.

Jaké byly pocity z natáčení? Musím se přiznat, že největší nervozitu jsem pociťovala asi já sama.

Moc tomu nepřidaly organizační problémy, kvůli kterým se náš výstup posunul z jedenácti hodin

až na čtvrtou hodinu odpoledne. Když jsme přišly na řadu, byly jsme tak promrzlé, že jsme skoro

necítily nohy ani ruce. Ale i přes tyto menší problémy nakonec vše proběhlo v pořádku. V neděli

25. 3. jsme pak společně s ostatními diváky mohli zhlédnout výsledek celodenního natáčení

v televizi.

V závěru se také našla vhodná chvíle na rozhovor s moderátorkou Danielou i s panem Sapíkem.

Jelikož rozhovory jsou poměrně dlouhé, rozhodla jsem se vypsat jen nejzajímavější pasáže. Pokud

by měl někdo zájem si poslechnout rozhovory celé, na vyžádání můžu zaslat.

Mohla bych se zeptat, jak jste se vůbec dostala k natáčení, k televizi?

(smích) K televizi jsem se dostala normálně jako každý, čili přes konkurz. Takto jsem se dostala ke svým

předchozím rolím, ať už šlo o roli doktorky Gity v seriálu Ordinace v růžové zahradě, či o roli doktorky Nadi

Šulcové v Nemocnici na kraji města po dvaceti letech. Třeba konkurz na Gitu - doktorku Petrovou

v Ordinaci v Růžové zahradě, vlastně trval měsíce. Byla jsem na čtyřech kolech a teprve potom přišel verdikt,

že to budu hrát já.

A konkrétně k tomuto pořadu?

Taky přes konkurz. Zavolal mi pan Petr Lesák, jestli bych o tento pořad měla zájem, a já jsem přišla na

konkurz. Dali jsme se dohromady s panem Sapíkem a nějak jsme se jim jako dvojice zalíbili, protože já jsem

měla spoustu zvídavých dotazů. Jednak jsem Slovenka, takže o české kuchyni toho tolik nevím a ráda se to vše

naučím, no a jednak předtím jsem se ani nevěnovala vaření. Až teď na to mám čas, vaření mě doopravdy

baví. A tento fakt – moje velká zvědavost - se jim asi líbil.

Jak se Vám líbí jezdit takhle po republice, poznávat regiony, regionální jídla a setkávat se s

různými lidmi?

Baví mě to moc! Jinak bych to přece nemohla dělat. Já musím mít k práci vztah. Moc se mi to líbí. I tím, že je

to natáčení pokaždé jiné, pokaždé přijdou jiní lidé, můžu se naučit nové recepty a potkám se s takovými

šikovnými studentkami

Jaká je vaše oblíbená kuchyně, recept?

Já mám oblíbenou italskou kuchyni, protože tam velmi často jezdím, takže doma vařím často těstoviny na

všechny způsoby a také mám ráda jejich saláty. (…) Z české kuchyně jsem se nedávno naučila svíčkovou na

smetaně, baví mě vařit a navíc mi moc chutná.

11

Pane Sapíku, jak jste se vůbec dostal k vaření?

No tak já jsem osmá, moji děti už devátá kuchařská generace. Představitelé jedné z těchto generací – moji

prarodiče bydleli nedaleko odtud v Brťově. Další generace pobývala u Brna a já jsem nakonec skončil

v Praze, kde jsem se vyučil. Pak jsem díky svému řemeslu projel skoro celý svět. Po roce 1992 jsme si

s manželkou, která mimochodem pochází taky z kuchařské a cukrářské rodiny, otevřeli vlastní restauraci.

Máme to jako koníček. Zkrátka tohle je obor, který se musí provozovat jako koníček, protože tady se nepočítají

hodiny, ale všechno je o hostech.

V kolika letech jste tedy začal

sám vařit?

Odmalička žiju v restauraci, a proto

personál má se mnou složitou práci.

Manželka mi stále připomíná, ať

nezapomínám, že v tom žiju odmala

a někteří chodí pouze do práce.

A odmala jsem k tomu taky vedl své

děti. Restaurace mého syna byla

letos vyhlášena tou nejlepší v České

republice, dcera vyhrála celosvětový

pohár studené cukrárny na Kypru.

Jaké je vaše oblíbená kuchyně, jídlo?

Tak já jsem zastánce české kuchyně, ale mám nejblíž k francouzské kuchyni a taky mám hodně

rád maďarskou. Mám jedno krédo: všechny kuchyně na světě jsou dobré, pouze máme dobré a špatné

kuchaře.

Jak jste se dostal k natáčení tohoto pořadu?

Dělám předsedu Československého svazu kuchařů, tak jsem předtím už něco točil, není to můj koníček, ale je

potřeba, aby bylo o našem spolku vědět. Také jsem psal články, a dokonce jsem vydal 7 knížek. Tak asi proto

si mě vybrali.

A baví vás to? Jak se Vám se líbí jezdit po republice, poznávat regiony, regionální jídla a setkávat

se s různými lidmi? A co říkáte na Boskovice?

V každém regionu se najde něco zajímavého. Člověka to určitě obohatí i po profesní stránce, lidé přinesou

spoustu typů a nápadů. Největší pokladnice je vlastně v domácím vaření! Můžu říct, že už dlouhou dobu

jezdím do Čebína pro koláče, protože když vím, že někdo dělá něco líp, tak to zásadně nedělám sám a raději ho

podpořím.

Boskovice se mi hodně líbí. Dlouho jsem tady nebyl, pokrok jde dopředu, tak se to tady hodně změnilo. Jako

malý jsem v okolí prožil hodně prázdnin a rád se sem vracím.

Co říkáte na rozšířený fenomén pořadů o vaření?

Je to obchod. Když to dělají pořádně profesionálně, tak je to v pořádku. Každý pořad je pomlouván, ale já bych

nikoho neodsuzoval. Babica to je skutečnost České republiky. Takhle prostě Češi jedí. Večer, když přijdu

unavený domů, tak taky otevřu ledničku a něco si narychlo udělám, ale musí to mít vkus.

12

Jaký máte názor na úroveň české gastronomie?

Nejsem zastáncem Prahy, ale musíme si přiznat, že tam je veliký náskok. Hlavní město, největší

soustředěnost lidí a taky tam přišlo hodně peněz do restaurací. Třeba tady Morava, tady je potřeba zachovat

to, co lidi umí. Nejhorší jsou podnikatelé, kteří na sebe chtějí upozornit a otevřou si italskou, francouzskou

restauraci a přitom to nikdy nevařili. Podle mě je dobré do jídelníčku zařadit jídla, pokud k nim mám

opravdu vztah. Neuznávám velké jídelníčky, lístek by neměl přesahovat 10 jídel, venkovská restaurace klidně

jenom 4-5 jednoduchých jídel a hlavně čerstvé suroviny. Důležité je přijít do čisté restaurace, kde je kvalitní

usměvavý personál a vaří se z kvalitních, denně čerstvých surovin. Vyvarovat se těm chemiím a všemu

podobnému, myslím, že čerstvých surovin tady máme dost. A taky jednoduchost. To je základ.

L. Nečasová, HT3

NÁVŠTĚVA LONDÝNA A JEHO BLÍZKÉHO OKOLÍ

Ve dnech 18. – 24. 3. 2012 se

konal zájezd do Anglie, kterého

se mimo jiných zúčastnily také

žákyně VP3 Petra Tichá a Adéla

Audová. Celý zájezd přibližuje

rozhovor, který spolu vedly.

Kolik škol se zájezdu

účastnilo?

Zájezdu do Anglie se účastnily tři

školy – Boskovice, Brno a Slavkov.

Čím jste cestovali a jak cesta

probíhala?

My, z Boskovic, jsme vyjížděli od

naší školy. Odjížděli jsme ve 12: 45 a jeli jsme autobusem. Musím říct, že cesta byla opravdu zdlouhavá. Do

Anglie jsme přijeli až kolem 6. hodiny ráno. Pro zpříjemnění cesty nám v autobuse pouštěli jeden film za

druhým. Měli jsme pravidelné přestávky na toaletu, vhodná příležitost si protáhnout ztuhlé nohy. Když jsme

dojeli do Francie, naložili nás do vlaku a eurotunelem jsme se dostali do anglického Doveru.

Kde jste byli ubytováni?

Ubytovaní jsme byli v anglických rodinách. Avšak většinou to byli Indové a černoši. Myslím, že tohle

nikomu nevadilo a všichni byli spokojeni.

Jak jste se v rodině dorozumívali?

Myslím, že členům rodin bylo rozumět výborně, tudíž nám ani moc velký problém nedělalo mluvit anglicky.

Pokud nám nějaké to anglické slovíčko vypadlo, postačila gestikulace rukama nebo slovník.

Jaké je anglické jídlo?

Musím říct, že anglické jídlo je velmi zvláštní a netradiční. Naše rodina vařila výborně, ale většinou jídla

byla smažená, na což nejsem zvyklá. A taky musím říct, že mají velice zvláštní chutě, např.: octové

brambůrky jsem v Česku ještě neviděla.

13

Jaké památky jste navštívili?

Navštívili jsme toho spoustu. Viděli jsme celý Londýn ze slavného London Eye, byli jsme se podívat na

Buckinghamský palác, budovu Parlamentu apod. Hodně často jsme navštěvovali okolí Londýna. Jeli jsme se

podívat do Canterburry, kde jsme si prošli Canterburrskou katedrálu. Navštívili jsme i slavné místo

Stonehedge. Poslední den jsme prožili jako pravý Angličané. Cestovali jsme metrem, abychom se dostali

k londýnskému Toweru. Poté jsme pluli lodí do Greenwiche, abychom viděli rozdělení zeměkoule na

východní a západní polokouli. Musím říct, že program jsme měli po celý týden velmi nabitý.

Co jste dělali o svém volném čase?

Volného času jsme moc neměli. Během rozchodů na různých místech jsme čas trávili nakupováním suvenýrů

pro rodinu a přátele. V obchodech jsme tedy trávili nejvíce času. Mezi nejoblíbenější určitě patřil Poundland

a Primmark. Do rodin jsme se většinou vraceli kolem 7. hodiny večer. Zde jsme se navečeřeli a potom jsme si

většinou povídali s rodinou.

Jak jste byli se zájezdem spokojeni?

Já jsem byla spokojená velmi. Líbil se mi náš program. Jsem ráda, že jsem poznala nové věci a vyzkoušela

nová jídla. A rozhodně mi to velmi pomohlo v angličtině, protože jsem zde byla nucena anglicky mluvit

P. Tichá VP3

NICHOLAS WINTON – SÍLA LIDSKOSTI

Ve čtvrtek 29. 3. 2012 se třeťáci naší školy účastnili promítání filmu a besedy na téma Nikolas

Winton – síla lidskosti.

Pořad je o anglickém makléři, který těsně před 2. světovou válkou zachránil z tehdejšího

Československa 669 dětí tím, že pro ně organizoval transporty. Díky nim se pak dostaly do Anglie.

V té době bylo panu Wintonovi kolem 30 let a s pomocí několika málo dobrovolníků zajistil

převoz těchto dětí do anglických rodin, kde poté mohly vyrůstat až do svých 17. let. Děti různého

věku (nejmladším dvojčatům bylo 6 měsíců) se perfektně za krátký čas naučily anglicky. Mnoho

dětí v Anglii navštěvovalo školu, kde vyučovali čeští učitelé, spousta z nich ale mateřský jazyk

zapomněla.

Zvláštní na tom je, že pan Winton tuto skutečnost tajil celých 50 let. Jeho manželka po tolika letech

našla na půdě knihu výstřižků, ve které byly fotografie dětí, jejich čísla, která měly uvázaná kolem

krku, jména a přesné adresy, dopisy na ministerstva aj. Díky této knížce se pan Winton dostal do

povědomí lidí a po 50 letech měl možnost se setkat s lidmi, které zachránil.

Ve filmu jsou rozhovory se zachráněnými lidmi, mezi kterými nechybí např. známá anglická

spisovatelka Věra Gissingová, která ve své knížce Perličky z dětství popisuje hrůzu války

z pohledu malé holčičky.

Tato beseda byla velmi poučná a je neuvěřitelné, že v takových podmínkách, jaké byly za války,

byl někdo ochotný a schopný zachránit tolik lidských životů. Myslím si, že každý, kdo besedu

viděl, se alespoň na chvíli dokázal vcítit do situace rodičů těchto dětí, kteří zřejmě tušili, že své děti

už možná nikdy neuvidí a posílají je do cizích podmínek za hranice státu.

Organizátoři akce navrhují, aby Nicholasi Wintonovi byla udělena Nobelova cena míru, studenti

se můžou připojit tím, že podepíší petici podporující tento návrh.

Kateřina Fryaufová VP3

14

OHÝNEK

Je čtvrtek 26. ledna a máme suplovanou

hodinu hygieny. Hodina jako každá

jiná. Paní učitelka Dankovská

vysvětluje látku o mase, já koukám

z okna a někdo tu pořád něco šeptá. Na

chodbě je ruch a u našich dveří se line

divný zápach a dým. „Někdo něco

opravuje, “ prohlásí spolužák. Po chvíli

ale přijde paní Přibylová ze cvičné

kuchyňky: „ Jen tu něco chytlo, ale už to

hasíme,“ zavře dveře a odchází.

Začneme větrat a pokračujeme dále ve

výuce. V tom se rozlétnou dveře a již

zmiňovaná paní Přibylová křičí: „Začalo to hořet, všichni okamžitě ven.“ „Všichni se rychle sbalte

a jdeme,“ opakuje paní učitelka. Ve třídě nastává „šrumec“. Všichni hází učebnice, sešity i svačiny

do batohů, co nejrychleji můžou. Týnka okamžitě běží pro potkana a teprve poté se stará o vlastní

věci. Postupně opouštíme třídu. Kuba se vrací a zachraňuje osmáky. Na chodbě je kouř, zmatek a

zápach. Odcházíme po schodech plných žáků a učitelů. Ve vzduchu je cítit napětí. Vycházíme

únikovými dveřmi a řadíme se před školou. Paní učitelka nás počítá a zjišťuje, že nám chybí

spolužák. Nahlásíme to panu řediteli, který se jen usmívá. Mezitím už jsou ve škole hasiči a

zachraňují nám kamaráda. Tímto děkujeme panu řediteli za (plané) požární cvičení, na které se jen

tak nezapomíná.

P.Šilerová VP2

PROJEKT PRASÁTKO

Ve dnech 21. – 23. 2. 2012 se na naší škole zrealizoval projekt Prasátko. Abychom se o tomto

projektu dozvěděli více, zeptali jsme se na pár informací paní učitelky Kuběnové.

A dozvěděli jsme se, že v projektu jde o vzájemnou spolupráci jednotlivých oborů na naší škole.

Název projektu není dán jen zvířetem, o které zde jde, nýbrž každé písmeno je počátkem nového

slova:

PROJEKT RACIONÁLNÍ AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE A TVOŘIVÉ KOMBINACE OBORŮ

Tento projekt byl rozšířením loňského projektu Husa. Původní nápad o propojení oborů vzešel od

paní zástupkyně Ondruchové.

Jednotlivé úkoly byly rozděleny mezi obory VP, KC, HT, AP, OA, IT a EP, kde VP3 měla za úkol

rozbourat dvě vepřové půlky, dále provést veterinární prohlídku a odběr vzorků. Obor KC musel

zpracovat suroviny a vyrobit finální produkty. HT provedli senzorické posouzení masa a přípravu

15

stylové reprezentativní tabule, dále museli provést přípravu vzorků k posouzení a tabulku pro

vyhodnocení. Na začátku března AP provedou konverzi a výpočet celkových nákladů na výkrm

prasete do ž. hm. 100 kg. A poté OA vypočte celkové náklady na finální výrobky. V polovině

března obory IT a EP převedou

tabulky pro senzorické

hodnocení pro PC a zpracují

dokumentaci projektu pro

prezentaci na webu školy.

Den první se sešli žáci VP3

v kuchyňce HT. Měli za úkol

rozbourat dvě vepřové půlky,

provést veterinární prohlídku

a odběr vzorků, na základě

kterých provedli testy, zda je

maso zdravotně nezávadné. Žáci

byli rozděleni na dvě skupiny,

které se v průběhu dne u všech

úkolů vystřídaly. Bourání masa probíhalo za dozoru p. uč. Smítky, pí. uč. Kuběnové a Lepkové.

Součástí bourání masa bylo senzorické posouzení syrového vepřového masa, kde se posuzoval

vzhled, konzistence, barva v nákroji apod. Druhá skupina pod dozorem pí. uč. Plavcové měla za

úkol změřit pH vepřového masa, změřit množství volné a vázané vody v mase. A aby se potvrdila

zdravotní nezávadnost, studenti provedli trichinelloskopické vyšetření metodou trávicí i

kompresní. Všechny testy potvrdily, že vepřové maso je zdravotně nezávadné, tudíž bylo

odesláno k dalšímu zpracování.

Každá složka je v projektu PRASÁTKO nepostradatelná, obzvláště kuchaři, kteří všechny

zabijačkové dobroty sami připravili. Ve školní kuchyni se prvně uvařil ovar a maso poté putovalo

do cvičné kuchyňky, kde se ho ujali žáci druhého ročníku oboru kuchař-číšník. Svého úkolu se

chopili naplno a s pomocí paní mistrové Přikrylové a pana řezníka J. Blahy, který žákům předal

cenné informace a připravili jitrnice, tlačenku, bouřku, sádlo a škvarky. A tyto finální výrobky si

převzali hotelníci, kteří se postarali o prezentaci probíhající pro tentokrát formou rautu.

Jak dopadlo celkové ekonomické zhodnocení, se dozvíme příště.

P. Tichá, VP3, L. Nečasová, HT3

ŠKOLNÍ KOLO SOČ

Dne 22. 2. 2012 se konalo školní kolo SOČ (středoškolská odborná činnost, pozn. red.) o jehož

organizaci se starala paní S. Jedličková – školní knihovnice.

V hodnotící komisi zasedali: Ing. Mgr. P. Vlach, Mgr. J. Ondruchová, Mgr. I. Karásková,

Ing. H. Švecová, MVDr. H. Kuběnová, Mgr. A. Plavcová, Mgr. E. Součková, Ing. J. Holková,

Ing. J. Lepková, Ing.M. Nečasová, Ing. E. Králová, Bc. J. Kotlán, P. Šafránek

16

Svoje práce obhajovali tito studenti:

Molekulární kuchyně, Klára Paseková HT 3

Achatiny, Iva Strakerlová OT 3

Senzorické posouzení a mikrobiální kontaminace masných výrobků, Kateřina Fryaufová VP 3

Výcvik koní s ohledem na jejich psychickou pohodu, Veronika Berková VP 3

Nákupní turistika, Sára Hastíková HT 3

Využití volného času v Blansku, Leona Nečasová HT 3

Česká moderní divadelní scéna, Barbora Horáková, HT 3

Blanka Matragi a její tvorba, Iveta Dosedlová OT 3

Sociální síť, David Král a Petr Kalas IT 3

Účastníci měli připravené prezentace na cca 7 – 10 minut, poté následovaly otázky

a připomínky komise a z řad studentů. Přestože určitě u každého vládla nervozita, dobrou

motivací byl šek v hodnotě 300 Kč a šek 500 Kč pro toho, kdo se dostane do okresního kola.

Nakonec se do okresního kola probojovali všichni soutěžící. Okresní kolo se uskuteční v pátek

13. dubna v Blansku. Tam už bude konkurence opravdu velká. Přesto se všichni určitě těší a nedají

se zahanbit.

K. Fryaufová VP3

NOVÉ TRENDY V BARMANSTVÍ

Dne 5. – 6. 3. se všichni studenti kulinářských oborů (HT a KC) sešli v posluchárně, aby si vyslechli

přednášku s názvem „Nové trendy v barmanství“. Přednášející Jiří Pečinka nás seznámil se svým

zajímavým životním příběhem, jak se dostal do Anglie a přes všechny překážky se vypracoval

z pomocného číšníka na vrchního barmana v hotelu řetězce Hilton. Povídání bylo rozhodně

zajímavé a pro mnohé i velkou inspirací.

L. Nečasová, HT3

PŘÍPRAVY NA PROSTĚJOVSKOU ZLATOU JEHLU

V těchto dnech studentky oboru oděvní

technik pracují na nových modelech na

přehlídku Prostějovská zlatá jehla, která se

letos uskuteční 10. května 2012. Zatím můžu

prozradit, že kolekce bude na téma Znamení

zvěrokruhu a modelů bude sedm.

Jelikož jsem se stala třídní fotografkou, byla

jsem pověřena fotodokumentací během

příprav a výroby na dílně.

Na této akci budu stejně jako minulý rok fotit.

Průběžné informace z příprav najdete na

http://ivunec.blogspot.com/ a fotky na http://ivunec.rajce.idnes.cz/.

Iva Strakerlová OT3

17

NAŠI MILÁČCI

Tentokrát se studentka, kterou jsem si vybrala, nezabývá chovem netradičních miláčků, ale žije

obklopena spoustou hospodářských zvířat. Dělala jsem rozhovor s Denisou Dospíšilovou z VP1,

která bydlí na statku. Ke statku, který je rodinným dědictvím, patří velké množství pozemků. A to

vše znamená hodně práce, která ale přináší i užitek a radost.

Jaká zvířata chováte?

Máme toho opravdu hodně, jak to na statku také bývá. Od skotu, prasat, koní, až po drůbež. A také psa

a spoustu koček.

Jak dlouho se chovem zabýváte?

Na tomto statku jsou zvířata odjakživa. Je to rodinný statek, postavil ho prapraděda a od té doby se zde

chovají krávy, prasata a koně. My jsme si navíc pořídili ještě tu drůbež.

Jaký užitek máte z hospodářství?

Nejvíc nám jde o naše domácí produkty, např. máme domácí mléko, vajíčka, maso a také pracovní sílu do

lesa. To jsou koně.

Co to pro tebe znamená, jaké máš povinnosti?

Statek se netýká jenom zvířat, ale také docela velkých pozemků kolem něho. Mám spoustu povinností ať už

kolem zvířat, nebo zahrad. Starám se o našeho psa, pomáhám a „poklízím“ ve stáji, chlévech a také u drůbeže.

Teď nás čeká chystání ohradníků a vyhnání dobytka ven na pastviny. Přes zimu pomáhám spíše u zvířat a

v létě nastává údržba zahrad kolem celého statku a chystání dřeva na další zimu. Ale i přes tu všechnu práci

jsem zde velice šťastná.

Jaké je tvé nejoblíbenější zvíře? A proč?

Mezi má nejoblíbenější zvířata patří koně a psi. Pes, jak už se říká, je nejlepší přítel člověka. Miluji dlouhé

procházky přírodou s naším pejskem. Je to můj miláček a pořád spolu „blbnem“.

Jaká je tvá nejoblíbenější a neoblíbená činnost?

Moje nejoblíbenější činnost je starání se o našeho psa a jízda na koni. Sice mi někdy leze na nervy ta

každodenní dřina, ale zato mám ráda ten nádherný pocit po dobře odvedené práci. Ale rozhodně nemám ráda

hrabání listí, jelikož máme velké zahrady a spoustu stromů.

Co to pro vás, jako rodinu znamená, když jedete na dovolenou?

Když chceme jet někam pryč, je tu naštěstí spousta příbuzných, kteří se o statek postarají.

Děkuji za rozhovor

Adéla Audová

18

Impulsem k realizaci tohoto rozhovoru byl fakt, že mezi žáky (i učiteli) hledáme lidi, kteří jsou

trochu výjimeční. Mají neobvyklé koníčky, ve svých zájmech nebo oborech dosahují úspěchů atd.

Všimli jsme si, že p. učitel Marek nejí maso. Napadlo nás, zjistit, co za tím je. Čekali jsme pár

banálních odpovědí, ale vznikl velmi zajímavý rozhovor. Vyprovokoval nás také k anketě, o které

se dočtete níže. Díky jeho nezdolné energii a zápalu pro věc vznikly také články, jejichž autorky

(určitým způsobem profesně zaměřené na výživu) se k problematice současného stravování také

vyjádřily.

SAME BUT DIFFERENT. STEJNÝ, ALE JINÝ.

Jak se u nás žije vegetariánům?

Před deseti lety bylo v ČR asi 200 tisíc vegetariánů, podle aktuálních statistik se u nás

k vegetariánství hlásí skoro 400 tisíc lidí. To znamená, že navzdory převládajícímu názoru většiny

roste počet vegetariánů, a to nejen mezi mladými lidmi. Asi je to tím, že lidé více přemýšlejí

o světě a současném způsobu života, který jim přijde nejen špatný, ale také neudržitelný. Odmítají

konzum, materialismus, povrchnost. Proto budou přibývat obchody se zdravou výživou

a restaurace s nabídkou bezmasého jídla. Takže si my, vegetariáni, žijeme veseleji, než nám je.

Jaký byl důvod k tomu, abyste se stal vegetariánem?

Soucit se zvířaty. Uvědomění si, že žijí na Zemi s námi, a ne pro nás. Nechtěl jsem být součástí

mašinérie, která má na svědomí jejich nedůstojný život a především tu hrůzu a utrpení, kterou

zažívají na jatkách kvůli naší nenasytnosti. Podívejte se na film Earthlings – Pozemšťané. Jen

člověk s kamenným srdcem se vydrží dívat bez pohnutí duše až do konce. O tom filmu se říká, že

dělá z lidí vegetariány.

Jak dlouho jste vegetarián?

Asi 18 let. V roce 1993 jsem odešel z domova studovat do Prahy na ČVUT. V té době se ještě nikde

bezmase nevařilo. Naštěstí jsem nebyl sám, kdo chtěl vegetariánskou stravu. Menzy začaly

postupně zkoušet tzv. zdravou výživu. Když jsem v roce 1998 končil studium, tak například v

Technické menze v Dejvicích, kde je většina fakult ČVUT, už byla možnost výběru ze 4 bezmasých

jídel. Dnes jich nabízí standardně pět. Ve stejném počtu nabízí masitá jídla. Vegetariánem jsem se

ale nestal ze dne na den. Postupně jsem odkládal nejdříve červené, pak bílé maso a po roce jsem

přestal jíst i ryby.

Vedete k vegetariánství i členy své rodiny?

Vlastně ano. Proč doma maso nejíme, děti vědí, ale nebráníme jim, aby ho ve školce a ve škole

jedly. Chceme, aby si v životě našly svoji cestu. Ono jim maso ale stejně moc nechutná.

Před pěti lety nás naši rodiče „donutili“, abychom vegetariánství dětí konzultovali s odborníkem

na výživu. V pražské nemocnici v Motole jsme na základě několika vyšetření naší první dcery

dostali černé na bílém, že je v dobrém nutričním stavu, a od té doby se tím babičky netrápí.

19

Jaké jsou u nás podmínky pro vedení vegetariánského života?

Na první pohled ideální. Nezávadných potravin a výživových doporučení je k dispozici velké

množství. Skutečnost je ale jiná. Vegetariánské restaurace se zatím uživí jen ve větších městech.

V těch menších nabízejí restaurace většinou jen smažený sýr, květák a žampiony. Lépe na tom

nejsou ani školní jídelny. Když vaří dvě jídla, jsou obě s masem. Přitom je v normách přes 70

bezmasých jídel. Nepočítám mezi ně sladká. Přesto je i v našem kraji několik škol, které mají každý

den jedno bezmasé jídlo. V diskusích jsem se ale dozvěděl, že na některých školách si bezmasé

jídlo zajistili až po studentských protestech. Takovým poklidným Gándhíovským veřejným

protestem.

Víte, že vegetariánství bylo poprvé zakotveno ve vyhlášce o školním stravování už v roce 1993? Ti,

co mají naši stravu na starost, se ale raději vymlouvají na potřebu masa. Proto je to většinou tak, že

nás tito odpovědní lidé vědomě nechají o hladu, než by projevili pochopení pro jiný životní styl.

Přitom nejde jen o vegetariány. Podle loňského průzkumu by si 20% žáků na naší škole přálo

bezmasé jídlo. Vážně se snažíme o zavedení druhého bezmasého jídla už několik let přes

stravovací komisi. Zatím marně. Asi budeme muset sehnat nějakého Gándhího…

Co si myslíte o veganství?

V životě jsem se setkal s několika vegany a zjistil, že jejich pohnutky k nejedení masa jsou jiné, než

mé. Jejich názor respektuji, ale sám o veganství neuvažuji.

Co si myslíte o těch, kteří jedí maso?

Není důležité, zda jíte maso, ale jaký jste člověk a jaké hodnoty vyznáváte. Nikoho za to

neodsuzuji. Sám jsem maso jedl. Naopak se mi zdá, že se mnoho lidí, kteří maso jedí, se cítí

provinile, když sedí u stolu s vegetariánem. Oceňuji upřímnost těch, kdo si dovedou přiznat, že

jedí maso proto, že jim chutná. Je ale těžké diskutovat s těmi, kteří zatvrzele obhajují jedení masa

tím, že je potřeba a že je zdravé. Už jsem si zvykl na neustálé narážky a posměch. Zdá se, že

tolerance a respekt je výsadou menšin.

Nemáte někdy chuť vrátit se k masu?

Nemám. To bych taky musel popřít vše, o čem jsem přesvědčen. Kromě toho nejsem masožravec,

ani býložravec, tudíž ani všežravec. Pokud jsem žravec, tak nejspíše plodožravec.

Mezi lidmi panuje názor, že vegetariáni mají větší sklon k nemocem. Co si o tom

myslíte?

Myslíte rýmu a kašel? Vegetariánství člověka neuchrání před nachlazením:-) Pokud jde o

civilizační choroby, nemyslím, že by byly čekárny plné vegetariánů. Kdepak. V mnoha studiích už

bylo dokázané, že rakovina a cévní choroby se vyskytují pouze tam, kde se konzumuje ve velké

míře maso. Japonsko, Indie, a dalších 58 zemí, kde se prováděl průzkum dopadu stravy na zdraví

lidí, to potvrdily.

Změnil se nějak váš fyzický stav od doby, kdy jste se stal vegetariánem?

Ne. Po fyzické stránce se cítím stále dobře. Lepší je to ale po duševní a duchovní stránce života. Jen

to ponocování kvůli přípravám do výuky mě vyčerpává… Nedávno jsem několik dní cítil bolest u

srdce. Napadlo mě, jestli to se mnou sekne, budou všichni říkat, že to bylo proto, že jsem nejedl

20

maso:-) Tak jsem se preventivně objednal na kardiologii. V boskovické nemocnici jsem prošel

zátěžovým testem a vypadá to, že se mě hned tak nezbavíte. Jen bych si měl občas zacvičit, což

radím všem, kteří se rádi a často hrbí u počítače.

Jakou má vegetariánství budoucnost?

To říkal už jeden řecký filozof. Dokud budou lidé pojídat maso, budou války. Proto si myslím, že

kdo se rozhodne „vegetařit“ z etických důvodů, udělá pro svět i pro sebe víc, než ten, kdo je

k tomu donucen svým zdravotním stavem, nebo strachem o sebe. Ono totiž maso už vůbec není

zdravé. Jen se o tom veřejně nemluví. Pravda totiž musí projít několika fázemi. Nejdříve musí být

zesměšňována, pak zatracována a nakonec je znovuobjevena jako něco, co tu vždycky bylo.

Děkuji za rozhovor

Matěj Špaček IT3

POSLEDNÍ TRENDY V OBLASTI STRAVOVÁNÍ

Zdravím vás kolegy studenty i učitele. Mám pocit, že vás tak mohu oslovit, neboť jsem současně

studentkou (MULF-obor porodní asistentka), e-lerningovou lektorkou (projekt neziskové

společnosti Liana) a v neposlední řadě matkou 3 dětí.

Můj původní obor je však dietní sestra, a tak vás chci oslovit pár řádky.

Sama jsem si ve vašem středoškolském věku prošla nejednou zkušeností se stravováním-

makrobiotika, vegetariánství.... Pravdou ale je, že nejvíce jsem se začala složením potravy zabývat

až od doby, kdy mám děti - přiznávám. Musím vás (tedy jako lektor) pochválit, že vůbec máte

zájem vyplnit dotazník na téma stravování a na chvíli se zamyslet, co vlastně do pusy strkáte.

Myslím totiž, že je to v dnešní době důležitější než kdy dříve.Dříve bylo více pohybu, a tak jsme

(zejména my holky) nemuseli hlídat, kolik toho sníme.A hlavně - dnes si výrobci dovolí do svých

produktů dát neuvěřitelné věci. Podívali jste se někdy v poslední době na etiketu toho, co

kupujete?

Tak a co já jako odborník na zadané téma?

Popravdě nejraději bych vám doporučila zdravý selský rozum. Od každého tak akorát a vzhledem

k vašemu věku si samozřejmě občas zahřešit. Že však strava má na stav naší tělesné schránky vliv,

nikdo nemůže (tudíž ani já ) popřít.Příklad bijící do očí máme v americké populaci-kam až se dá

projíst hamburgry a hranolkami.

A na závěr.

Víte, jak se stravují děti od úplně nejmladšího věku, když námi nejsou ovlivněny? Vezmou si

nejraději do ruky jen jednu či dvě suroviny, a to ještě nejraději v syrovém stavu. (např. bramboru

a mrkev, nebo jen maso, anebo jen ovoce).

Pokud jste dočetli až sem, tak vás to buď opravdu dost zajímá, nebo je to váš obor. V obou

případech máte můj obdiv, a proto je zde pro vás odkaz na e-lerningový kurz, v kterém můžete

dokonce získat osvědčení (podepsané Z. Pohlreichem) a jako bonus je zcela zdarma. Kontakt

www.liana-vzdelavani.cz

Petra Kubecová

21

JAK TO VIDÍM JÁ

Stravování, pitný režim, spánek nebo pohyb jsou součástí životního stylu. A protože trendem

moderní doby je ZDRAVÝ životní styl, dovolím si poopravit první větu – zdravé stravování,

dostatečný pitný režim, kvalitní a přiměřeně dlouhý spánek v kombinaci s dostatkem pohybu je

neodmyslitelnou součástí zdravého životního stylu.

Mnoho lidí se mylně domnívá, že za zdravým stravováním se skrývají pouze zrníčka obilí,

zelenina, ovoce a dostatečné množství vody. Zdravá neboli racionální výživa je ale mnohem víc a

myslím si, že mnoha lidem by nakonec vyhovovala a dokonce i chutnala. Její součástí jsou mléko a

mléčné výrobky, maso a některé masné výrobky, ryby, ovoce, zelenina, obiloviny a výrobky

z nich, brambory nebo třeba luštěniny. Záleží pouze na množství během dne a na vhodné skladbě.

Princip zdravého stravování není totiž jen ve výběru potravin, ale i v počtu a množství porcí

během dne.

Z dotazníku, který redakce našeho občasníku pro studenty a zaměstnance naší školy připravila,

vyplývá, že většina respondentů chodí do školní jídelny na obědy a svačiny si nosí z domu. To je

velmi pozitivní výsledek. Zbývá otázka, co je skryto za „svačinou z domu“. Jestli se jedná o

klasiku – pečivo se salámem nebo se sýrem, nebo jestli jsou svačiny propracovanější a jejich

součástí je celozrnné pečivo, domácí pomazánky, ovoce a zelenina a naopak minimum bílého

pečiva, masných výrobků a sladkostí. Další otázkou na téma zdravé stravování jsou snídaně –

můžete si sami pro sebe odpovědět, jestli snídáte každý den, a jaké potraviny jsou součástí vaší

snídaně. Pozitivní je i výsledek týkající se pitného režimu – velké množství z nás pije vodu

z kohoutku, která je velmi často kvalitnější než voda kupovaná v PET lahvích.

A co říci na závěr? Věřím, že těch, které vidím chodit po chodbách s energy drinky a sáčkem

chipsů, bude pomalu, ale jistě ubývat a že s nadcházejícím jarním a letním obdobím si dopřejete

energetickou bombu v podobě třeba müsli tyčinky, banánu nebo jogurtu a bramborové lupínky

vyměníte za sušené ovoce…Snad nejsem moc naivní…

O zdravém stravování a jeho vlivu na zdraví, tělesnou hmotnost nebo třeba na chuť do života by

se dalo napsat mnohem a mnohem víc.

Kdyby měl kdokoli ze čtenářů zájem a chtěl vědět o dané problematice víc, může se na mě

samozřejmě obrátit.

K. Dankovská

K problematice stravování se mohli vyjádřit formou e-learningové ankety studenti a pedagogové

naší školy.

Anketa tohoto typu proběhla v podstatě poprvé, přinesla zajímavé penzum informací, ale také

podněty k sestavení a hlavně hodnocení další. Lze říct, že byla přínosná v tom, že přinesla názory

velkého množství lidí, které lze považovat za reprezentativní vzorek.

22

Sestavení některých otázek přineslo velmi konkrétní informace, odpovědi na některé otázky

naopak nevedly k jednoznačným výsledkům.

Takže: příště podobná forma ankety rozhodně ano, poučit se z výsledků této a zaměřit se víc na její

sestavení a následné vyhodnocení. To je jistě nelehký úkol. Zde by třeba mohli zapracovat

studenti IT, třeba v rámci některého ze svých předmětů :)

V anketě odpovídalo 237 respondentů - 67,5% žen, 33,5% mužů. Většinu dotazovaných tvořili

studenti SŠ a VOŠ, zapojili se ale také učitelé.

Otázky se týkaly jídla i pití během dne, názorů na zdravé stravování apod. Zde tedy něco

konktrétního:

Většina dotázaných preferuje pití vody z vodovodu nebo minerálky z PET lahví. Pouze 13%

dotazovaných uvedlo jako hlavní zdroj tekutin limonádu. Zřejmě ti, které potkáváme ve škole

s lahví coly a jiných podivně zbarvených sladkých tekutin, se ankety nezúčastnili.

Během dne konzumují dotazovaní především jídlo přinesené z domu v kombinaci s obědem ve

škole. Jaká je ale skladba jídla z domu nevíme, bylo by to jistě zajímavým předmětem dalšího

zjišťování. Relativně velké množství lidí využívá jako zdroj jídla školní bufet.

Školní jídelnu navštěvuje přes 50% dotázaných pravidelně, 11% pak podle aktuální nabídky.

O kvalitě jídla se většina respondentů vyjadřuje kladně, vyloženě nespokojeno je 16 %

strávníků. Víc než 50% dotázaných je spokojeno se skladbou jídelníčku, vyloženě nespokojeno

11% a převážně nespokojeno 16%. Nevíme však proč, co konkrétně by si představovali. Zda

více posun k „fast foodovému“ typu stravy, či k zdravějším jídlům.

Pokud jde o pohled dotazovaných na jejich vlastní stravování, většina lidí jí vše a nerozlišuje

jídlo na tzv. zdravé a nezdravé. Třetina lidí se snaží jíst zdravě, 10% by s touto problematikou

potřebovalo poradit. Informace o zdravé stravě pak respondenti čerpají ponejvíce z medií.

Tento moment je určitě sporný, protože spolehlivost a pravdivost takto získaných informací

nemusí být stoprocentní. Zajímavý je názor dotazovaných na to, jaké potraviny považují za

zdraví prospěšné. Zde se v odpovědích kombinovalo červené maso, bílé maso a mléčné

výrobky.

To zřejmě koresponduje s postojem respondentů k vegetariánství. Více než třetina

dotazovaných považuje vegetariánství za zdraví škodlivé a nesouhlasí s ním.

Všem, kteří si našli čas na odpovědi v naší anketě, děkujeme.

23

24

Grafy zpracoval M. Špaček IT3