certifikovanÁ metodika „metodickÝ prŮvodce …309 m byl rozdělen na dva úseky. vozovku...

8
CERTIFIKOVANÁ METODIKA „METODICKÝ PRŮVODCE NÁVRHEM A REALIZACÍ VOZOVEK NÍZKOKAPACITNÍCH KOMUNIKACÍ“ ZKUŠEBNÍ POLOPROVOZNÍ ÚSEK KOMUNIKACE Aleš Florian, Lenka Ševelová Abstrakt V polovině roku 2015 byla akceptována a schválena k užívání nová certifikovaná metodika 23327/2015-MZE-16222/M108 „Metodický průvodce návrhem a realizací vozovek nízkokapacitních komunikací“. Metodika je v řadě aspektů inovativní, a její použití představuje významný krok k navrhování spolehlivých a trvanlivých nízkokapacitních komunikací. Pro ověření navržených postupů byl realizován poloprovozní zkušební úsek komunikace, na kterém jsou ověřovány varianty možného vylepšení podloží a porovnáno chování vozovky s jednou a s dvěma konstrukčními vrstvami. Zkušební úsek v celkové délce 309 m byl rozdělen na dva úseky. Vozovku prvního tvoří pouze jedna 250 mm silná vrstva mechanicky zpevněného kameniva (MZK). Na druhém úseku byla navržena dvouvrstvá konstrukce - 250 mm podkladní vrstva ze štěrkodrti (ŠD) a 200 mm krytová vrstva z MZK. Pro porovnání variant vylepšení podloží byla vybrána úprava aktivní zóny pomocí dvou typů fluidního popílku, vápna, Dorosol C50, pazdeří z technického konopí setého, cihelného recyklátu a lomové prosívky. Ne jednotlivých konstrukčních vrstvách i kompletní vozovce byla prováděny základní geotechnické zkoušky in-situ i v laboratoři. Také byla prováděna kontrola změny chemismu v bezprostředním okolí zkušebního úseku. Abstract The main aim of the project TA01020326 "Optimization of the design and realization of low volume roads pavements" was to elaborate and draw up a comprehensive guide on design and realization of low volume roads pavements on the basis of the new categorization of the subgrade soils complemented by catalogue sheets with structural layers of roads for wide practical use. The methodological guide provides comprehensive approach to design, realization, control and maintenance of low volume roads (especially forest and field roads).The main emphasis is placed on assessing the subgrade and the active zone of the roads and possible treatments, selection of the appropriate road structure with regard to the category of subgrade soils in relation to the level of load (annual average daily traffic). The methodological guide also focuses on simple procedures for the design and construction of low volume roads, taking into account local conditions, with regard to the possible subgrade soil treatment and to the methods the use of materials suitable for the pavement construction. Within the defining catalogue sheets four load levels were determined (high, medium, low and very low). On that basis a total of 24 variants of low volume roads pavements have been designed. Úvod Projekt TA ČR č. TA01020326 „Optimalizace procesu návrhu a realizace vozovek nízkokapacitních komunikací“ se zabýval problematikou dimenzování vozovek účelových komunikací se zaměřením na zlepšení únosnosti zemní pláně a novou kategorizaci podloží v kontextu ochrany přírodních zdrojů, zvláště neobnovitelných a humánních aspektů prostředí. Tento druh komunikací tvoří v ČR nezanedbatelnou část dopravní sítě. Zatímco dálnice, rychlostní komunikace a silnice I, II. a III. třídy představovaly v roce 2009 cca 55 700 km,

Upload: others

Post on 21-Apr-2020

15 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

CERTIFIKOVANÁ METODIKA „METODICKÝ PRŮVODCE NÁVRHEM A

REALIZACÍ VOZOVEK NÍZKOKAPACITNÍCH KOMUNIKACÍ“ – ZKUŠEBNÍ

POLOPROVOZNÍ ÚSEK KOMUNIKACE

Aleš Florian, Lenka Ševelová

Abstrakt

V polovině roku 2015 byla akceptována a schválena k užívání nová certifikovaná metodika

23327/2015-MZE-16222/M108 „Metodický průvodce návrhem a realizací vozovek

nízkokapacitních komunikací“. Metodika je v řadě aspektů inovativní, a její použití

představuje významný krok k navrhování spolehlivých a trvanlivých nízkokapacitních

komunikací. Pro ověření navržených postupů byl realizován poloprovozní zkušební úsek

komunikace, na kterém jsou ověřovány varianty možného vylepšení podloží a porovnáno

chování vozovky s jednou a s dvěma konstrukčními vrstvami. Zkušební úsek v celkové délce

309 m byl rozdělen na dva úseky. Vozovku prvního tvoří pouze jedna 250 mm silná vrstva

mechanicky zpevněného kameniva (MZK). Na druhém úseku byla navržena dvouvrstvá

konstrukce - 250 mm podkladní vrstva ze štěrkodrti (ŠD) a 200 mm krytová vrstva z MZK.

Pro porovnání variant vylepšení podloží byla vybrána úprava aktivní zóny pomocí dvou typů

fluidního popílku, vápna, Dorosol C50, pazdeří z technického konopí setého, cihelného

recyklátu a lomové prosívky. Ne jednotlivých konstrukčních vrstvách i kompletní vozovce

byla prováděny základní geotechnické zkoušky in-situ i v laboratoři. Také byla prováděna

kontrola změny chemismu v bezprostředním okolí zkušebního úseku.

Abstract

The main aim of the project TA01020326 "Optimization of the design and realization of low

volume roads pavements" was to elaborate and draw up a comprehensive guide on design and

realization of low volume roads pavements on the basis of the new categorization of the

subgrade soils complemented by catalogue sheets with structural layers of roads for wide

practical use. The methodological guide provides comprehensive approach to design,

realization, control and maintenance of low volume roads (especially forest and field

roads).The main emphasis is placed on assessing the subgrade and the active zone of the roads

and possible treatments, selection of the appropriate road structure with regard to the category

of subgrade soils in relation to the level of load (annual average daily traffic). The

methodological guide also focuses on simple procedures for the design and construction of

low volume roads, taking into account local conditions, with regard to the possible subgrade

soil treatment and to the methods the use of materials suitable for the pavement construction.

Within the defining catalogue sheets four load levels were determined (high, medium, low

and very low). On that basis a total of 24 variants of low volume roads pavements have been

designed.

Úvod

Projekt TA ČR č. TA01020326 „Optimalizace procesu návrhu a realizace vozovek

nízkokapacitních komunikací“ se zabýval problematikou dimenzování vozovek účelových

komunikací se zaměřením na zlepšení únosnosti zemní pláně a novou kategorizaci podloží v

kontextu ochrany přírodních zdrojů, zvláště neobnovitelných a humánních aspektů prostředí.

Tento druh komunikací tvoří v ČR nezanedbatelnou část dopravní sítě. Zatímco dálnice,

rychlostní komunikace a silnice I, II. a III. třídy představovaly v roce 2009 cca 55 700 km,

délka lesních cest je zhruba trojnásobná - 160 000 km a na její údržbu a opravy je vydáváno

cca 55 % celkové částky na silniční komunikace.

Cílem projektu bylo vypracovat a sestavit komplexní manuál návrhu a realizace vozovek

nízkokapacitních komunikací na podkladě nové kategorizace podloží doplněný o katalogové

listy konstrukčních vrstev vozovek pro široké praktické použití na základě jednotného

parametru únosnosti. Tento parametr únosnosti měl respektovat specifičnost a snadnou

proveditelnost nízkokapacitních komunikací.

V polovině roku 2015 byla akceptována a schválena k užívání nová certifikovaná metodika

23327/2015-MZE-16222/M108 „Metodický průvodce návrhem a realizací vozovek

nízkokapacitních komunikací“ [1] (dále jen Metodika), jejíž součástí je i počítačový program

pro vlastní dimenzování vozovek. Metodika je v řadě aspektů inovativní, a její použití

představuje významný krok k navrhování spolehlivých a trvanlivých nízkokapacitních

komunikací. Pro ověření navržených postupů byl realizován poloprovozní zkušební úsek

komunikace (dále zkušební úsek), na kterém jsou ověřovány varianty možného vylepšení

podloží a porovnáno chování vozovky s jednou a s dvěma konstrukčními vrstvami.

Popis Metodiky

Metodika je určená pro nízkokapacitní komunikace. Jedná se o nově zavedený

terminologický pojem coby ekvivalent anglického pojmu Low Volume Roads, který doposud

nebyl v českých normativech definován. V zahraničních předpisech (např. americká

organizace AASTHO [2]) jsou tímto pojmem označeny komunikace s průměrnou denní

intenzitou těžkých nákladních vozidel (TNVk) pro všechny jízdní pruhy v návrhovém období

méně než 400. Při srovnání s českým předpisem TP 170 [3] tudíž zahrnuje komunikace s nižší

třídou dopravního zatížení třídy TDZ IV, V a VI a návrhovou úrovní porušení vozovky D2.

V našich podmínkách pod tento pojem budou především spadat:

· vozovky lesních cest,

· vozovky polních cest,

· obslužné místní komunikace,

· dočasné komunikace,

· odstavné a parkovací plochy,

· příp. turistické cyklistické stezky.

Jedná se tedy o komunikace, k jejichž návrhu a realizaci není možné či vhodné - z jakýchkoli

důvodů - využít postupy uvedené v jiných českých předpisech (např. TP 170). Stávající

předpisy není možné využít zejména z následujících důvodů:

· nepřipouštějí výstavbu v podmínkách, kdy hodnota modulu přetvárnosti podloží

vozovky (Edef,2) nedosahuje požadovaných 30 MPa,

· neodráží specifické nároky na multifunkčnost vozovek (sezónnost, rekreační využití

apod.),

· nedovolují v konstrukčních vrstvách vozovky využít nestmelené materiály a

technologie s nižšími kvalitativními nároky, přestože evropské předpisy využití těchto

materiálů pro nízkokapacitní komunikace dovolují,

· neuvažují časové, kvalifikační a finanční limity při návrhu nízkokapacitních

komunikací.

Metodika je určena pro:

· zadavatele stavby,

· zhotovitele geotechnického průzkumu,

· projektanta stavby,

· zhotovitele stavby,

· technický dozor stavby,

· autorský dozor stavby,

· uživatele stavby.

Metodika se především soustředí na technologickou stránku výstavby, neobsahuje části

týkající se legislativy s výstavbou spojené, včetně napojení nízkokapacitních komunikací na

veřejnou síť komunikací. Je zaměřena na postup při navrhování, provádění, na kontrolu, popř.

údržbu vozovek nízkokapacitních komunikací, na jednoduchý návrh a provádění

nízkokapacitních komunikací se zohledněním lokálních podmínek nejen vlastní trasy, ale i

dostupnosti vhodných materiálů pro jejich stavbu. Je řešena problematika geotechnického

průzkumu, postupů při vlastním návrhu vozovky, doporučení a pokynů pro provádění,

kontrolu a dozor při výstavbě. Důraz je kladen zejména na posouzení podloží vozovky a jeho

případných úprav, výběru vhodné skladby vozovky s ohledem na kategorii podloží vozovky

ve vztahu k úrovni zatížení - počet přejezdů těžkých nákladních vozidel (TNVk). Jsou

navrženy postupy pro praktické užití při výstavbě nových nízkokapacitních komunikací a

rekonstrukcí komunikací stávajících v návaznosti na podmínky a specifika rezortu, finančních

možností, omezení ve výběru potenciálních projektantů a zajištění podkladů průzkumu.

Pro praktické použití je Metodika rozdělena na dva oddíly. Oddíl 1 se věnuje postupu návrhu

a realizace vozovek od geotechnického průzkumu, přes samotný návrh a realizaci vozovky

včetně charakteristiky doporučovaných stavebních materiálů, až po kontrolu při přebírce a

údržbu vozovek. Oddíl 2 obsahuje konkrétní katalogové listy vozovek nízkokapacitních

komunikací podle navržené úrovně dopravního zatížení. Skladby vozovek jsou navrženy s

ohledem na minimální únosnost zemní pláně a jsou uvedeny min. hodnoty únosnosti

pojížděných vrstev v MPa (Mvd stanovený lehkou dynamickou deskou [4], resp. Edef,2

stanovený statickou zatěžovací zkouškou [5]). Dále tento oddíl obsahuje informace o

možnosti vlastního dimenzování vozovek pomocí počítačového programu, který umožňuje

zohlednit specifika navrhované nízkokapacitní komunikací a uživateli poskytuje i možnost

ekonomického posouzení návrhu vozovky dle cen dostupných stavebních materiálů, odvozní

vzdálenosti apod. Potřebné doplňující údaje jsou uvedeny v přílohách Metodiky.

Za hlavní přínosy Metodiky je možné považovat:

· nová kategorizace podloží dle objemové hmotnosti,

· snížení nároků na materiály použité v konstrukčních vrstvách,

· zvýšená možnost použití lokálních materiálů s menší dovozní vzdáleností,

· zvýšená možnost návrhu vozovek s jednou konstrukční vrstvou,

· rozšíření možností vylepšení únosnosti podloží,

· možnost stanovení únosnosti zemní pláně lehkou dynamickou deskou

· katalogové listy vycházející z únosnosti stanovené lehkou dynamickou deskou

· možnost použití počítačového dimenzačního programu.

Popis lokality zkušebního úseku

Pro realizaci zkušebního úseku byla vybrána lokalita v polesí Bílovice nad Svitavou – lesní

cesta Kuběnka (viz. obr. 1). Lokalita se nachází v Jihomoravském kraji, okres Brno-venkov v

katastrálním území obce Kanice (663 000), vně jižních hranic CHKO Moravský kras. Území

se nachází v přírodní lesní oblasti 30 – Drahanská vrchovina. Z geologického hlediska území

náleží do oblasti s výskytem devonských křemitých slepenců.

Toto umístění bylo vybráno z důvodů dobré dopravní dostupnosti, malých výškových rozdílů

v podélném směru, neúnosného podloží při vyšších vlhkostech a plánované brzké použití lesní

cesty k odvozu dřeva v následujících letech. Trasa zkušebního úseku navazuje na původní

lesní zemní cestu LC Kuběnka, využívanou pouze sezónně, která byla jen pomístně v kolejích

zpevněna kamenivem.

Obr. 1 Lokalita poloprovozní zkušební konstrukce

Obr. 2 Stav původní lesní cesty před zahájením realizace zkušebního úseku

Příprava zkušebního úseku

Po výběru lokality zkušebního úseku navazovala fáze přípravná, kdy bylo vybráno celkem

sedm variant vylepšení podloží lesní cesty (aktivní zóny) a dvě varianty konstrukce vozovky.

Zkušební úsek v celkové délce 309 m byl rozdělen na dva úseky, které se liší v použitých

konstrukčních vrstvách vozovky. Vozovku prvního úseku (ve směru staničení od napojení na

lesní cestu Červená) tvoří pouze jedna 250 mm silná vrstva mechanicky zpevněného

kameniva (MZK). Na druhém úseku byla navržena dvouvrstvá konstrukce - 250 mm

podkladní vrstva ze štěrkodrti (ŠD) a 200 mm krytová vrstva z MZK. Pro porovnání variant

vylepšení podloží byla vybrána úprava aktivní zóny pomocí dvou typů fluidního popílku (1,

2), vápna (3), Dorosol C50(4), pazdeří z technického konopí setého (5), cihelného recyklátu

(6) a lomové prosívky (7). Úprava aktivní zóny byla pro potřeby srovnávání s neupraveným

podložím realizována pouze v pravé koleji zkušebního úseku, levá byla upravena pouze

mechanicky. Uspořádání konstrukčních vrstev je na obr. 3 a 4.

Obr. 3 Podélný profil zkušebního úseku

Obr. 4 Příčný řez tělesem zkušebního úseku

Realizace zkušebního úseku

Samotná realizace zkušebního úseku byla provedena firmou Ekostavby, a. s. jako spoluřešiteli

projektu. Pro vrstvy vozovky byl využit místní materiál z lomu Líšeň, materiály pro vylepšení

aktivní zóny (vápno, Dorosol a konopné pazdeří) byly nakoupeny od standardních dodavatelů,

dva typy fluidních popílků byly dodány uhelnou elektrárnou Tisová (ČEZ), cihelný recyklát

dodala firma Gremis, s.r.o. a lomová prosívka pochází z lomu Líšeň. Environmentální

bezpečnost použití fluidních popílků je podložena certifikací dle technických podmínek TP 93

„Návrh a provádění staveb pozemních komunikací s využitím popílků a popelů“.

V první fázi realizace zkušebního úseku byl sadou měření zdokumentován původní stav

podloží lesní cesty ve vytyčených profilech (2x7 profilů). Veškerá geotechnická měření

provedly firmy GEOSTAR, spol. s. r. o. a CDV v.v.i. Stejná sada měření na hodnocení

únosnosti byla následně realizována na zlepšené aktivní zóně a na každé konstrukční vrstvě

vozovky (tj. 7x2 + 7x3 sad měření). Jedná se o následující sadu zkoušek in-situ pro hodnocení

parametrů pro průzkum, projekt, výstavbu a kontrolu zemních prací:

· statická zatěžovací zkouška (SZZ) (Edef,1, Edef,2, Edef,2/Edef,1),

· lehká dynamická deska (LDD) (Evd),

· dynamická penetrace lehká (DPL) (qdyn),

· objemová hmotnost (OH) (membránový objemometr nebo kroužek) (ρd,max).

Ve firmě CDV v.v.i. bylo zkonstruováno laboratorní geotechnické zkušební pole a společně

s laboratoří firmy GEOSTAR, spol. s. r. o. byly k těmto zkouškám přidány další doplňující

zkoušky laboratorní a to: Kalifornský poměr únosnosti (CBR), dynamická penetrace těžká

(DPT), vlhkost (w) a maximální míra zhutnění (PS). Vedle těchto geotechnických zkoušek

byla realizována kontrola změny chemismu v bezprostředním okolí zkušebního úseku, aby

byl vliv chemických pojiv podrobně zdokumentován. Ke sledování chování konstrukce

vozovky včetně aktivní zóny byl na zkušební úsek také nainstalován senzor pro měření

průhybu. Některé technologické operace jsou uvedeny v obr. 5 - 8.

Obr. 5 Úprava podloží pomocí tažené frézy Obr. 6 Úprava podloží - úsek s aplikací vápna

Obr. 7 Instalace senzorů průhybu Obr. 8 Vozovka zkušebního úseku po dokončení

Výsledky

Výsledky rozsáhlých sad měření výše uvedených zkoušek získaných měřením in-situ i

v laboratořích jsou průběžně vyhodnocovány. Měření probíhají průběžně v delším časovém

horizontu, tudíž se sleduje i vliv času na chování jednotlivých konstrukčních variant a variant

vylepšení podloží.

Jedním ze zásadních výsledků, které byly doposud dosaženy, je výběr parametru únosnosti

zemní pláně pro vozovky nízkokapacitních komunikací ve formě polní zkoušky. Dosavadní

běžně používaný parametr únosnosti podloží vozovek je statická zatěžovací zkouška

kruhovou deskou (SZZ), která je časově i finančně náročná a vyžaduje použití protizátěže.

Proto byla provedena řada srovnávacích zkoušek a pro pláně nízkokapacitních vozovek bylo

doporučeno stanovení únosnosti z modulu přetvárnosti (Mvd) získaného ze zkoušky LDD. Ve

složitějších základových podmínkách lze tento parametr doplnit o měrný dynamický odpor

(qdyn) z dynamických penetračních zkoušek.

Kombinaci uvedených parametrů lze podle našich výsledků považovat za oprávněnou,

jednoduchou, ekonomickou a pro netuhé nestmelené vozovky vhodnou. Tyto parametry jsou

v rámci Metodiky zakomponovány jako vstupní hodnoty pro návrh vozovek nízkokapacitních

komunikací.

Vedle reálných měření je prováděna rozsáhlá spolehlivostní analýza jednotlivých variant

skladeb vozovky, která využívá pro modelování konstrukce vozovky metodu konečných

prvků a pokročilé simulační metody [6].

Závěr

Vybudovaný zkušební úsek byl cca 1 rok po svém dokončení podroben velmi intenzivnímu

provozu v rámci rozsáhlé těžby dřeva v okolí, kdy byl využit k odvozu dřeva. Úsek je

průběžně opakovaně zatěžován a pokračují na něm sady měření únosnosti a sleduje se vliv

úprav podloží použitými technologiemi s ohledem na šetrnost vůči životnímu prostředí a na

vliv na lesní ekosystémy.

Poděkování

Příspěvek byl vypracován za podpory TA ČR v rámci projektu č. TA01020326 "Optimalizace procesu návrhu a realizace vozovek nízkokapacitních komunikací". Autoři děkují za spolupráci při realizaci zkušebního úseku Školnímu lesnímu podniku Masarykův les Křtiny.

Literatura

[1] Ševelová a kol. Metodický průvodce návrhem a realizací vozovek nízkokapacitních

komunikací. Certifikovaná metodika 23327/2015-MZE-16222/M108. 2015. Mendelova

univerzita v Brně. ISBN 978-80-7509-261-8.

[2] AASHTO. 2001. Guidelines for Geometric Design of Very Low-Volume Local Roads.

ISBN 1-56051-166-3.

[3] TP 170. 2004. Navrhování vozovek pozemních komunikací. Ministerstvo dopravy ČR.

[4] ČSN 73 6192. 1986. Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží. Český normalizační

institut.

[5] ČSN 73 6190. 1982. Statická zatěžovací zkouška podloží a podkladních vrstev vozovek.

Český normalizační institut.

[6] Florian. A., Ševelová. L. 2013. Simulation of Low Volume Roads Made From Recycled

Materials. World Academy of Science, Engineering and Technology. č. 82, s. 1619-

1623. ISSN 2010-376X.

jména autorů s tituly

doc. Ing. Aleš Florian, CSc.

Lieberzeitova 23a, Brno, Czech Republic

E-mail: [email protected],

Ing. Lenka Ševelová, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta

Zemědělská 3, 613 00 Brno

Tel: +420 545 134 524

E-mail: [email protected]