1

Cena 10,– Kč

Č E R V E N É H O K Ř Í Ž EČíslo 3 – 2003Ročník 10 (30)

»»K JEDNAL S PÿEDSEDOU VL¡DY»R O SPOLUPR¡CI

V poslednÌm obdobÌ se st·v· tÈmϯ pravidlem, ûe minim·lnÏ v p˘lroË-nÌch intervalech se setk·vajÌ vedoucÌ p¯edstavitelÈ »»K s p¯edsedou vl·-dy »R PhDr. VladimÌrem äpidlou. Dne 2. 4. 2003 s nÌm a s ¯editelkouOdboru poradc˘p¯edsedy vl·dyJUDr. Jarmilouäkvrnovou jednaliprezident »»KMUDr. ZdenkoVlk, Csc. a ¯editel⁄¯adu »»K JUDr.Ji¯Ì Proch·zka.

PokraËovalo takjedn·nÌ z poË·tkulistopadu 2002 op¯ÌpravÏ dohody ospolupr·ci mezi vl·-dou »R a n·rodnÌ spoleËnostÌ »»K, jeû by mÏla mj. zajistit v souladu sez·konem Ë. 126/1992 Sb. »»K pravideln˝ st·tnÌ p¯ÌspÏvek na Ëinnost(nynÌ budou pokraËovat jedn·nÌ na ̇ rovni Ministerstva zdravotnictvÌ aMinisterstva financÌ). P¯edstavitelÈ »»K p¯edsedu vl·dy informovali orozs·hlÈ pomoci »»K realizovanÈ na pomoc postiûen˝m povodnÏmi vloÚskÈm roce a rozs·hlÈ finanËnÌ pomoci NÏmeckÈho »K poskytnutÈpro tento ̇ Ëel.

Na programu jedn·nÌ byla i v·lka v Ir·ku, chystanÈ vysl·nÌ 7. PolnÌ

nemocnice do tÈto oblasti a humanit·rnÌ pomoci »»K do zemÌ postiûe-n˝ch v·leËn˝mi konflikty. PremiÈr byl rovnÏû p¯edstaviteli »»K sezn·-men s nabÌdkou »»K na aktivnÌ spolupr·ci p¯i novÏ zav·dÏnÈ problema-tice ÑOchrana ËlovÏka za mimo¯·dn˝ch ud·lostÌì na z·kladnÌch a st¯ed-nÌch ökol·ch od 1. 9. 2003.

JEDN¡NÕ S MÕSTOPÿEDSEDOU VL¡DY

Dne 22. 4. 2003 p¯ijal mÌstop¯edseda vl·dy »R JUDr. Pavel Rychetsk˝delegaci »»K, kterou tvo¯ili Ëestn· prezidentka »»K Viktorie äpidlov·,prvnÌ viceprezident»»K RNDr. MarekJukl, Ph. D. a ̄ editel⁄¯adu »»K JUDr.Ji¯Ì Proch·zka.

Jedin˝m bodemjedn·nÌ byla û·dost»»K, aby »esk· re-publika urychlila pro-ces p¯istoupenÌ k me-zin·rodnÌ ˙mluvÏ oz¯ÌzenÌ Mezin·rodnÌ-ho trestnÌho tribun·-lu, kter˝ zah·jil odpoË·tku letoönÌho roku svou Ëinnost v nizozemskÈm Haagu. MÌstop¯edsedavl·dy p¯islÌbil, ûe se vl·da i Parlament budou touto ot·zkou v·ûnÏ v nejbliûöÌchmÏsÌcÌch zab˝vat.

Legend·rnÌ oötÏpa¯ka a drûitelka zlatÈ olympijskÈ medaile z Helsi-nek v roce 1952 - Dana Z·topkov·, oslavÌ letos neuvϯitelnÈ jedenaosm-des·tÈ narozeniny. AËkoliv se s nÌ ûivot v minulosti nijak zvl·öù nemazlil,z˘stala - jak sama ̄ Ìk·, optimistkou. SportovkynÏ, jejÌû sl·va obletÏla cel˝svÏt, zdaleka nesloûila ruce do klÌna. Do loÚskÈho rokuaktivnÏ trÈnovala svoje svϯence a dodnes se angaûujev Klubu olympionik˘. Jak n·m panÌ Z·topkov· pro-zradila, chyst· se dokonce sepsat rodinnou kronikuÖSe st·le usmÏvavou a p¯ÌvÏtivou d·mou mnoha tv·¯Ìjsme si povÌdali v jejÌm ˙tulnÈm domÏ plnÈm kvÏtin,medailÌ a vzpomÌnekÖRedakce Novin »K: ÑCo se V·m vybavÌ, kdyûslyöÌte o »ervenÈm k¯Ìûi?ìDana Z·topkov·: Ñ»erven˝ k¯Ìû odjakûiva vnÌm·mp¯es dobrovolnÈ sestry. Jejich zelenkavÈ uniformy aneodmyslitelnÈ zdravotnickÈ braöny prvnÌ pomoci seznakem na vÌku. P¯esnÏ takovÈ jsme je d¯Ìve vÌdali na nejr˘znÏjöÌch sportov-nÌch z·vodech a mnoha dalöÌch spoleËensk˝ch akcÌch, kde skromnÏ post·-valy a Ëekaly v pozadÌ na svou p¯Ìleûitost - pomoci druh˝m. Jejich bezvad-nou pr·ci jsem ocenila jednou na z·vodech a ocitla se dokonce na pl·tÏn˝chnosÌtk·ch,ì vysvÏtluje se smÌchem panÌ Dana a pokraËuje: ÑP¯i rozhazov·nÌjsem se pat¯iËnÏ nesoust¯edila a koukala se, kam jsem nemÏla. OötÏp jsemjednÌm koncem zapÌchla p¯ed sebe do zemÏ a na druh˝ se nabodla. P¯estoûe

DANA Z¡TOPKOV¡ A »ERVEN› KÿÕése mi nic straönÈho nestalo, dostala jsem p¯Ìm˝ z·sah na ûaludek a sloûila sep¯ed zraky div·k˘. Pak uû jsem se stala st¯edem z·jmu sester »ervenÈhok¯Ìûe, kterÈ mnÏ p¯ispÏchaly na pomoc. Naloûily mÏ a j· s nimi putovala doöatny. Jste zvÏdav jak to dopadlo? Dob¯e. Probudila jsem se a odeöla po

sv˝ch zpÏt na z·vodiötÏ! Takûe tam nÏkde jsem poprvÈpocÌtila »erven˝ k¯Ìû doslova na vlastnÌ k˘ûi!

VzpomÌn·m si i na jin· setk·nÌ se Ëleny »ervenÈhok¯ÌûeÖ Bydleli jsme s çopkem (p¯ezdÌvka Emila Z·top-ka - pozn. redakce) na Praze 1 a v okolÌ ulice U p˘jËovnymÏl tehdy spolek »ervenÈho k¯Ìûe sv˘j sekretari·t. Sjeho sestrami jsme se pravidelnÏ potk·vali a tak n·s na-konec pozvaly na besedu. Od tÈ doby jsme se zdravili akolikr·t se vidÏli p¯Ìmo na z·vodech, kde sestry Ëastoslouûily. Naöe letmÈ pozdravenÌ rukou na stadiÛnech jakoby potom pat¯ilo k naöemu ritu·luÖ Bylo to p¯ÌjemnÈ!

Organizaci »ervenÈho k¯Ìûe uzn·v·m jako veliceprospÏönou a dobrovolnou instituci, kter· se pr·vem dost·v·st·le vÌce do pop¯edÌ a nelze ji proto ani p¯ehlÈdnout.

Je to uû skuteËnÏ d·vno, ale stala jsem se dÌky propojenÌ se sestramize spolku na Praze 1 jakousi Ëestnou Ëlenkou »ervenÈho k¯Ìûe.NemÏli jsme nikdy moc Ëasu a tak se cel· moje Ëinnost v nÏm soust¯e-dila jen na placenÌ p¯ÌspÏvk˘. UrËitÏ m·m jeötÏ nÏkde zaloûenou legiti-maci...ì. Text a foto Otto Lokaj

2

ZAHRANI»NÕ AKTIVITY »»K

⁄VODNÕK

RozËilen· mlad· sest¯iËka v nemocnici ̄ Ìk·lÈka¯i: ÑPane doktore, toho pacienta na

pokoji 111 budu oöet¯ovat jen tehdy, kdyûmu d·te do s·dry takÈ druhou ruku!ì

V ned·vnÈ dobÏ jsem p¯edn·öel na jedn·nÌ komor »»K informaci oËinnosti ⁄¯adu »»K za uplynulÈ obdobÌ. Takto v souhrnu to byl docelapotÏöujÌcÌ v˝sledek. P¯ehled jedn·nÌ, dohod, uskuteËnÏn˝ch ökolenÌ, se-min·¯˘, setk·nÌ a soutÏûÌ p¯edstavoval znaËnou aktivitu a to informaceobsahuje jen ty rozhodujÌcÌ Ëinnosti a v˝sledky. PotÏöujÌcÌ je i vysoceaktivnÌ bilance v oblasti ediËnÌ Ëinnosti. Za uplynulÈho p˘l roku jsmevydali 4 ediËnÌ tituly: ZdravotnÌk zotavovacÌch akcÌ, Zdravotnick˝ in-struktor »»K, Alice Masarykov· - prvnÌ p¯edsedkynÏ »S»K, SystÈmv˝uky a normy znalostÌ prvnÌ pomoci v »»K. Do tisku jsou zad·ny 2ediËnÌ tituly: Humanit·rnÌ jednotky »»K a MagazÌn mladÈho zdravotnÌka.Do konce roku bude vyd·no dalöÌch 5 ediËnÌch titul˘: MaskÈr »»K,äkolitel »»K, ZdravotnÌk »»K - Junior, Psychologick· p¯Ìprava Huma-nit·rnÌch jednotek »»K a PrvnÌ pomoc - sada fÛliÌ pro zpÏtn˝ projektor.

K zamyölenÌ mne nep¯inutilo ani tak st·le stejnÏ nevst¯ÌcnÈ vystoupenÌp·r st·le stejn˝ch diskutÈr˘, sledujÌcÌch jakÈsi svoje vlastnÌ cÌle, jako tichok tomu, jak to vöechno vyuûijeme.

JakÈ jsou naöe hlavnÌ ˙koly a cÌle, to vÌme. P¯edevöÌm v˝uka prvnÌpomoci jako sluûba veökerÈmu obyvatelstvu a d·le p¯ipravenost nakatastrofy. Vybudov·nÌ Humanit·rnÌch jednotek vËetnÏ ⁄st¯ednÌ poho-tovostnÌ jednotky, jakoûto akceschopn˝ch ̇ tvar˘ p¯ipraven˝ch nastoupitkdykoliv a kdekoliv k plnÏnÌ ˙kol˘. NenÌ tÌm myöleno par·dov·nÌ nasoutÏûÌch jakÈkoliv ̇ rovnÏ, ale skuteËn· pr·ce v terÈnu a s lidmi postiûe-n˝mi katastrofou a jeötÏ navÌc zaËlenÏnÌ v systÈmu, kterÈmu musÌ slouûit.

Jak˝ je souËasn˝ stav? DovolÌm si tvrdit, ûe neradostn .̋ M·me nÏko-lik akceschopn˝ch zdravotnÌch druûstev, ale to je z¯ejmÏ z poûadovanÈstruktury Humanit·rnÌch jednotek vöe. P¯itom skuteËn· pot¯eba je p¯ede-vöÌm jednotek logistick˝ch a ubytovacÌch, jak uk·zaly povodnÏ 1997 a2002. ⁄st¯ednÌ pohotovostnÌ jednotka je person·lnÏ obsazena, probÏhla

nÏjak· ökolenÌ, ale to je takÈ vöe. Trochu m·lo. Uû samoz¯ejmÏ slyöÌmvÏËnÈ kritiky, kte¯Ì nic jinÈho ani neumÌ, jako volajÌ. A co dÏl· ⁄¯ad »»K,V˝konn· rada »»K, vl·da »R? VhodnÈ a sluönÈ by bylo poloûit siot·zku, co udÏl·me spoleËnÏ? Jak se podÏlÌme o ten obrovsk˝ kuspr·ce, kter˝ m·me p¯ed sebou?

M·me z·kladnÌ strategii, jak v oblasti v˝uky prvnÌ pomoci, tak v oblastip¯ipravenosti na katastrofy. M·me znaËnÈ zkuöenosti. M·me uËebnice, m·melektory, m·me strategickÈho partnera v NÏmeckÈm ËervenÈm k¯Ìûi, m·mepodporu vl·dy »R a rozhodujÌcÌch rezort˘. Tak co n·m k Ëertu chybÌ?

LidÈ schopnÌ a ochotni s obrovsk˝m nasazenÌm a p¯i vysokÈ od-bornosti v jednotliv˝ch mÌstech vybudovat funkËnÌ st¯ediska v˝ukyprvnÌ pomoci a funkËnÌ humanit·rnÌ jednotky v r·mci dan˝ch pra-videl, pot¯eb a moûnostÌ. Zajistit person·l, kvalitnÌ v˝cvik, odbor-nost a funkËnÌ vyuûitÌ na tÈmϯ profesion·lnÌ ˙rovni. Nem·m namysli fanatiky, ti poökodÌ i tu nejlepöÌ myölenku. M·m na mysli lidi obÏ-tavÈ, sluönÈ a schopnÈ. Lidi s obrovskou mÌrou znalostÌ, tolerance a poko-ry. Zkr·tka pot¯ebujeme tahouny, kte¯Ì kolem sebe shrom·ûdÌ nad-öence s podobn˝mi vlastnostmi a vytvo¯Ì z nich p¯ÌsluönÈ t˝my jakosouË·st systÈmu. K tomu v·m mohu slÌbit, ûe ̇ st¯edÌ »»K se bude snaûitvytv·¯et i nad·le vhodnÈ podmÌnky a podporovat v·s, co to p˘jde.

Moûn· ûe nÏkde a nÏkte Ì̄ si budou ̄ Ìkat, to my vöechno p¯ece m·me, to d·vnodÏl·me. ProsÌm, posuÔte znovu svoje p¯esvÏdËenÌ. Pokud moûno z hlediska˙rovnÏ skuteËnÈ kvality v porovn·nÌ s alespoÚ evropsk˝m standardem.

Poda¯ilo se n·m za uplynul˝ch deset let zÌskat v uveden˝ch oborechznaËnÈ zkuöenosti. Poda¯ilo se n·m vytvo¯it z·klad systÈmu. Poda¯ilo sen·m Ë·steËnÏ p¯esvÏdËit, ûe my jsme ti pravÌ, ûe »»K je schopen jakoorganizace dobrovolnÌk˘ plnit n·roËnÈ posl·nÌ. Dokaûme to.

JUDr. Ji¯Ì Proch·zka, ¯editel ⁄¯adu »»K

M¡ME U»EBNICE A CO N¡M CHYBÕ?

BEZPE»NOST NA SILNICÕCHVe dnech 7. - 8. 3. 2003 se v Bruselu z˙Ëastnil pracovnÌk ̇ seku odbor-

n˝ch ËinnostÌ ⁄¯adu »»K Ing. Petr Pa¯Ìk porady n·rodnÌch koordin·to-r˘ celoevropskÈ kampanÏ ÑBezpeËnost na silnicÌchì. Do tÈto kampanÏ,kter· je v letoönÌm roce zamϯena zejmÈna na bezpeËnost dÏtÌ v dopravÏ,se zapojilo 25 evropsk˝ch n·rodnÌch spoleËnostÌ »ervenÈho k¯Ìûe, vËetnÏ»eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe.

DELEGACE »»K NA SLOVENSKUDelegace »»K sloûen· z prezidenta »»K MUDr. Zdenko Vlka, Csc.

a ¯editele ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ìho Proch·zky se ve dnech 6. - 7. 5.2003 z˙Ëastnila v BratislavÏ celoslovensk˝ch oslav SvÏtovÈho dne »er-venÈho k¯Ìûe a oslav 10. v˝roËÌ SlovenskÈho ËervenÈho k¯Ìûe.

JEDN¡NÕ V BÃLEHRADÃProst¯ednictvÌm »»K se uskuteËÚuje st·tnÌ humanit·rnÌ pomoc zamϯe-

n· na rekonstrukci nemocnice Dr. Dragiöi MiöoviËe v BÏlehradÏ, postiûe-nou v·leËn˝m konfliktem v b˝valÈ Jugosl·vii. Ve dnech 24. - 28. 2. 2003 se

vedoucÌ hospod·¯sko-spr·vnÌho˙seku ⁄¯adu »»K RNDr. JosefKoneËn˝ spolu se 3 pracovnÌkySUDOP PlzeÚ, a. s. a 2 pracovnÌ-ky äkoda Trading s. r. o. z˙Ëastniljedn·nÌ v BÏlehradÏ na ministerstvuzdravotnictvÌ, ˙st¯edÌ »ervenÈhok¯Ìûe Srbska a »ernÈ Hory a v ne-mocnici Dr. Dragiöi MiöoviËe okonkretizaci tÈto pomoci.

PODPIS MEMORANDA S NÃMECK›M »K

Dne 20. 4. 2003 bylo v Praze podeps·no memorandum k realizaciprojekt˘ zamϯen˝ch na odstraÚov·nÌ n·sledk˘ niËiv˝ch povodnÌ v »R vlÈtÏ 2002 mezi NÏmeck˝m »K a »esk˝m Ëerven˝m k¯Ìûem, na jehoû

z·kladÏ poskytne NÏmeck˝»K na projekty obnovy byd-lenÌ Ë·stku p¯esahujÌcÌ 110milion˘ korun. Memoran-dum podepsali za NÏmeck˝»K Achim M¸ller a za »es-k˝ Ëerven˝ k¯Ìû ̄ editel ⁄¯a-du »»K JUDr. Ji¯Ì Pro-ch·zka.

PORADA O SPOLUPR¡CI »K V RAKOUSKUVe dnech 24.-26. 3. 2003 se ve VÌdni uskuteËnila porada st¯edoevrop-

sk˝ch n·rodnÌch spoleËnostÌ »K svolan· Rakousk˝m »K, kterÈ se z˙-Ëastnili z·stupci RakouskÈho »K, SlovenskÈho »K, MaÔarskÈho »K a»eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe. Porada byla zamϯena na dalöÌ rozvoj spolupr·-ce v oblasti v˝uky prvnÌ pomoci, p¯Ìpravy na katastrofy, soci·lnÌ Ëinnostia p˘sobenÌ na dÏti a ml·deû

Za »»K se porady z˙Ëastnil pracovnÌk ̇ seku odborn˝ch ËinnostÌ ⁄¯a-du »»K Ing. Petr Pa¯Ìk.

N¡VäTÃVA Z NÃMECK…HO »KVe dnech 10. - 14. 3. 2003 navötÌvil »R vedoucÌ pracovnÌk ˙st¯edÌ NÏ-

meckÈho »K z BerlÌna Bernhard K¸hn. Na ⁄¯adu »»K jednal s ̄ editelem⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ìm Proch·zkou a vedoucÌm hospod·¯sko-spr·vnÌ-ho ̇ seku ⁄¯adu »»K RNDr. Josefem KoneËn˝m o realizaci spoleËn˝chprojekt˘ na odstraÚov·nÌ n·sled-k˘ povodnÌ v »R v roce 2002(navötÌvil mj. ̄ adu obcÌ, v nichû»»K p¯ispÌv· na obnovu bydle-nÌ). D·le jednal s vedoucÌm ̇ se-ku odborn˝ch ËinnostÌ ⁄¯adu»»K Mgr. Josefem ävejnohouo realizaci spoleËn˝ch projekt˘NÏmeckÈho »K a »»K-ÑP Ì̄prava na katastrofyìa ÑPrvnÌ pomocì.

3

ZPR¡VY Z ⁄ÿADU »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE

ÑPoslyöte, vojÌne, p¯iöel byste za mnous takovou hloupostÌ v civilu,ì pt· se vojensk˝lÈka .̄ - ÑNe, pane doktore, to bych si pro v·s

poslal!ì

V›KONN¡ RADA »»K 22. 3. 2003

HlavnÌmi body tohoto 12. zased·nÌ VR »»Kbylo projedn·nÌ a schv·lenÌ materi·l˘, kterÈ jsoupodle Stanov »»K p¯edkl·d·ny na blÌûÌcÌ sev˝roËnÌ Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K. V˝konn·rada »»K projednala p¯Ìpravu tohoto shrom·û-dÏnÌ a schv·lila n·sledujÌcÌ materi·ly: V˝sledkyËinnosti »»K za rok 2002, V˝sledky hospoda-¯enÌ »»K za rok 2002 (vËetnÏ Strategie hospo-da¯enÌ »»K s konkrÈtnÌm n·vrhem ̄ eöenÌ s cÌ-lem sniûov·nÌ schodku hospoda¯enÌ »»K),Zpr·vy o Ëinnosti kolektivnÌch Ëlen˘ »»K, Zpr·-va DozorËÌ rady »»K, Zpr·vy o Ëinnosti Pra-covnÌch skupin VR »»K, N·vrh pl·nu Ëinnosti»»K na rok 2003 a 2004 a N·vrh rozpoËtuhospoda¯enÌ »»K na rok 2003.

D·le VR »»K p¯ijala Stanovisko »»K k v·l-ce v Ir·ku, schv·lila dalöÌ pr˘bÏûnou zpr·vu oËerp·nÌ Fondu humanity »»K a realizaci pomo-ci postiûen˝m povodnÏmi v roce 2002. Schv·li-la rovnÏû prvnÌch 6 n·vrh˘ na udÏlenÌ nejvyööÌ-ho vyznamen·nÌ »»K - Medaile Alice Masary-kovÈ, p¯Ìpravu oslav SvÏtovÈho dne »K 2003 a¯editele a hlavnÌ rozhodËÌ na krajsk· a n·rodnÌkola soutÏûÌ »»K v prvnÌ pomoci v roce 2003.Rozhodla o tom, ûe v roce 2003 se nebude konatv SeveroËeskÈm kraji soutÏû zdravotnick˝chdruûstev HJ »»K, protoûe se nep¯ihl·sil û·dn˝jejÌ po¯adatel.

Zab˝vala se p¯Ìpravou zased·nÌ Komor »»Ka manaûerskou smlouvou ¯editele ⁄¯adu »»K,kterou zhodnotila jako vyhovujÌcÌ a nevyûadujÌcÌdalöÌch zmÏn. D·le schv·lila zah·jenÌ v˝stavbyDPS »»K v Praze 6-B¯evnovÏ, û·dost OS »»KPraha 7+1 o prodlouûenÌ splatnosti bez˙roËnÈp˘jËky, n·vrh obsahu doökolovacÌho kurzu zdra-votnick˝ch instruktor˘ »»K a zahraniËnÌ sluûeb-nÌ cesty. Naproti tomu VR »»K neschv·lila Do-datek k OrganizaËnÌmu ̄ ·du Ml·deûe »»K, ne-boù byl v rozporu se Stanovami »»K.

VR »»K vzala na vÏdomÌ abdikaci Ing. Sta-nislava HonzÌka na vöechny funkce v »»K,vËetnÏ ËlenstvÌ ve VR »»K. Na jeho mÌsto ko-optovala za Ëlena VR »»K Ivana Mitanu (OS»»K Fr˝dek-MÌstek). Nov˝m p¯edsedou Pra-covnÌ skupiny VR »»K pro v˝uku a vzdÏl·v·nÌzvolila MUDr. Pavla Lebedu.

D·le VR »»K vzala na vÏdomÌ celkem 11informaËnÌch zpr·v.

KOMORY »»K ZASEDALY

V dubnu 2003 se uskuteËnila zased·nÌ Ko-mor »»K - 12. 4. 2003 se v Praze seöla za¯ÌzenÌ svÈ p¯edsedkynÏ Bc. Jany Chaloupec-kÈ »esk· komora a 26. 4. 2003 v P¯erovÏ za¯ÌzenÌ svÈho p¯edsedy RNDr. Marka Jukla,Ph. D. Moravskoslezsk· komora.

ObÏ zased·nÌ mÏla shodn˝ program - kromÏzpr·v o Ëinnosti VR »»K a ⁄¯adu »»K projed-n·valy soubor materi·l˘, kter˝ je v souladu seStanovami »»K p¯edkl·d·n kvÏtnovÈmu v˝-roËnÌmu Shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K. Obou za-sed·nÌ se z˙Ëastnil ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr.

Ji¯Ì Proch·zka, zased·nÌ »eskÈ komory »»Kbyl p¯Ìtomen prezident »»K MUDr. ZdenkoVlk, Csc.

⁄SPÃäN… SEMIN¡ÿEK SOCI¡LNÕMSTANDARDŸM

V Praze se ve dnech 4. a 13. 3. 2003 uskuteË-nily dva semin·¯e k p¯ipravovan˝m Soci·lnÌmstandard˘m. Uspo¯·dal je ⁄¯ad »»K ve spolu-pr·ci s Ministerstvem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ»R a byly urËeny z·stupc˘m OS »»K, kterÈprovozujÌ Soci·lnÌ domy a za¯ÌzenÌ. Semin·¯ep¯inesly nejen ̄ adu pot¯ebn˝ch nov˝ch poznat-k˘ k p¯ipravovan˝m zmÏn·m, ale umoûnily iprospÏönou v˝mÏnu zkuöenostÌ.

PÿÕPRAVANOV›CH äKOLITELŸ MHP

V Praze se ve dnech 2.-4.4. 2003 konal semin·¯pro novÈ ökolitele mezin·rodnÌho humanit·rnÌhopr·va. Uspo¯·dal jej ⁄¯ad »»K ve spolupr·ci sRegion·lnÌ delegacÌ Mezin·rodnÌho v˝boru »er-venÈho k¯Ìûe v Budapeöti. Kurz vedl prvnÌ vice-prezident »»K RNDr. Marek Jukl, Ph. D. a˙spÏönÏ jej absolvovalo 7 nov˝ch ökolitel˘.

KURZPSYCHOLOGICK… PÿÕPRAVY

Ve spolupr·ci s NÏmeck˝m »K v r·mci spo-leËnÈho projektu »»K a NÏmeckÈho »K ÑP¯Ì-prava na katastrofyì se ve dnech 11.-13. 4. 2003v SeËi uskuteËnil v˘bec poprvÈ kurz psycholo-gickÈ p¯Ìpravy pro Humanit·rnÌ jednotky »»K.Bohuûel se setkal s mal˝m z·jmem OS »»K aproto jej absolvovalo pouze 12 ̇ ËastnÌk˘.

NOVÕ ZDRAVOTNI»TÕINSTRUKTOÿI »»K

Ve dnech 3.-6. 4. a 10.-13. 4. 2003 se v Liber-ci uskuteËnil z·kladnÌ kurz zdravotnick˝ch in-struktor˘ »»K uspo¯·dan˝ ⁄¯adem »»K vespolupr·ci s Krajskou koordinaËnÌ radou »»KLibereckÈho kraje. P¯i jeho p¯ÌpravÏ a pr˘bÏhuodvedl velk˝ kus pr·ce OS »»K Liberec, kterÈ-mu pat¯Ì uzn·nÌ a podÏkov·nÌ. Kurz ˙spÏönÏabsolvovalo 25 ˙ËastnÌk˘, dalöÌ 3 posluchaËi uz·vÏreËn˝ch zkouöek neprospÏli a musÌ se podro-bit repar·tu.

MEDAILEJANA MASARYKA PRO »»K

SpoleËnost Jana Masaryka se rozhodla, ûe up¯Ìleûitosti 55. v˝roËÌ ̇ mrtÌ b˝valÈho velmi ob-lÌbenÈho ËeskoslovenskÈho ministra zahraniËÌudÏlÌ Medaili Jana Masaryka cti a vdÏËnostitakÈ »eskÈmu ËervenÈmu k¯Ìûi. Stalo se tak p¯ivzpomÌnkovÈ slavnosti v »ernÌnskÈm pal·ci vPraze dne 10. 3. 2003. Z rukou p¯edsedy Spo-leËnosti Jana Masaryka JUDr. AntonÌna Suma,

Csc. tuto prestiûnÌ medaili p¯evzal ̄ editel ⁄¯adu»»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka.

Medaile byla letos udÏlena 13 jednotlivc˘m(mj. ministru zahraniËnÌch vÏcÌ JUDr. CyriluSvobodovi, b˝valÈ p¯edsedkyni Sen·tu »RJUDr. Libuöi BeneöovÈ, sen·torce doc. MUDr.JaroslabvÏ MoserovÈ, prim·torovi Prahy MUDr.Pavlu BÈmovi) a 10 organizacÌm. ⁄ËastnÌci vzpo-mÌnkovÈ slavnosti si mohli rovnÏû prohlÈdnoutbyt Jana Masaryka v »ernÌnskÈm pal·ci.

MUZIK¡LDRACULA PRO BDK

Magistr·t hlavnÌho mÏsta Prahy uspo¯·dal prodrûitele zlat˝ch MedailÌ prof. JanskÈho z Prahydne 7. 4. 2003 ve spolupr·ci s ⁄¯adem »»K vpraûskÈm KongresovÈm centru p¯edstavenÌ ob-lÌbenÈho muzik·lu Dracula. VÌce neû 1.500 mno-hon·sobn˝ch bezp¯ÌspÏvkov˝ch d·rc˘ krve sesv˝mi partnery nadöenÏ aplaudovalo IvetÏ Bar-

toöovÈ, Karlu »ernochovi, Ji¯Ìmu Kornovi adalöÌm zn·m˝m zpÏv·k˘m v hlavnÌch rolÌch.P¯ed zah·jenÌm div·ky pozdravili Ëlenka RadyhlavnÌho mÏsta Prahy Mgr. Hana Halov· aautor muzik·lu Karel Svoboda.

NOV… PUBLIKACE »»K

V poslednÌch t˝dnech vydal ⁄¯ad »»K dalöÌnovÈ publikace - ÑSystÈm v˝uky a normy zna-lostÌ prvnÌ pomoci v »»Kì, ÑAlice Masary-kov· - prvnÌ p¯edsedkynÏ »S»Kì a takÈ ÑV˝-roËnÌ zpr·vu »»K za rok 2002ì.

4

ZPR¡VY Z REGIONŸ

Pt· se staröÌ d·ma u lÈka¯e: ÑPane doktore,co bych mÏla dÏlat, abych mÏla prsa kolmo

k tÏlu?ì - ÑTo je jednoduchÈ, madam. ChoÔtepo Ëty¯echì.

TRADI»NÕ PLES »»KVE ZLÕNÃ

Dne 22. 2. 2003 se v prostor·ch InterhoteluMoskva ZlÌn uskuteËnil jiû IX. spoleËensk˝ ples»ervenÈho k¯Ìûe. Z˙Ëastnilo se jej tÈmϯ 260lidÌ, nÏkte¯Ì n·vötÏvnÌci se na ples p¯ijeli podÌvataû z Valaösk˝ch Klobouk. Pro ˙ËastnÌky plesubyl p¯ipraven program v podobÏ taneËnÌho vy-stoupenÌ zlÌnskÈho taneËnÌho klubu Fortuna, ktanci a poslechu hr·la skupina Rytmus ZlÌn anechybÏla ani bohat· tombola. Poda¯ilo se n·mzajistit 280 cen a mezi nejzajÌmavÏjöÌ pat¯il 10-dennÌ z·jezd do ÿecka pro dvÏ osoby.

P¯estoûe p¯Ìprava plesu vyûadovala hodnÏpr·ce a Ëasu, vϯÌme, ûe se n·m poda¯ilo vytvo-¯it p¯Ìjemnou atmosfÈru. N·vötÏvnÌci plesu od-ch·zeli v pozdnÌch hodin·ch p¯ÌjemnÏ unavenÌ aspokojenÌ. R·di bychom podÏkovali studentk·mSt¯ednÌ zdravotnickÈ ökoly ve ZlÌnÏ a vöem ostat-nÌm, kte¯Ì n·m s p¯Ìpravou plesu pomohli a pod-po¯ili humanit·rnÌ Ëinnost »ervenÈho k¯Ìûe.

PracovnÌci »ervenÈho k¯Ìûe ZlÌn

MÃSTSK¡ POLICIE V MOSTÃA PRVNÕ POMOC

Kaûd˝ z n·s je p¯esvÏdËen ,̋ ûe policista i str·û-nÌk je dokonale p¯ipraven˝ nejen ochr·nit n·ömajetek, ale i zdravÌ a dokonce i ûivot. NejednourozhodujÌ o naöem dalöÌm bytÌ minuty, kdy jenezbytn· rychl· odborn· pomoc. A pr·vÏ jejÌznalosti se str·ûnÌci a policistÈ ÑuËÌì zÌsk·vat naOS »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe.

S v˝ukou prvnÌ pomoci zaËali v MostÏ uû vloÚskÈm roce. Dosud se speci·lnÌch kurz˘ z˙-Ëastnilo 32 str·ûnÌk˘ p¯ev·ûnÏ z LitvÌnova a 4st·tnÌ policistÈ. Vöichni absolvovali celkem 12hodin kurzu prvnÌ pomoci. Protoûe se p¯edpo-kl·d·, ûe majÌ z·kladnÌ v˝cvik vËetnÏ umÏnÌ po-skytnout prvnÌ pomoc, v kurzu se uû zdokona-lujÌ v nÏkter˝ch ˙konech. ÑJsou to ˙kony, je-jichû pouûitÌm mohou str·ûnÌci zachr·nit nÏko-mu ûivot. DozvÌ se nap .̄ jak postupovat p¯i epi-leptickÈm z·chvatu nebo dokonce jak se chovatp¯i p¯ekotnÈm poroduì, ̄ ekla ̄ editelka OS »»Kv MostÏ VÏra Neöporov·.

VÏtöina str·ûnÌk˘ p¯iznala, ûe uû m· za sebounÏjakÈ zkuöenosti s poskytov·nÌm prvnÌ pomo-ci, ovöem teprve nynÌ se dozvÏdÏli, co je to na-p¯Ìklad stabilizovan· poloha a kdy je nutnÈ jivyuûÌt. KromÏ jinÈho se takÈ sezn·mili s tÌm, jakse postarat o zranÏnÈho bodnou nebo st¯elnouzbranÌ. ÑJe to opravdu zajÌmavÈ, protoûe jsem seve sluûbÏ setkal uû se zranÏnou osobou. TenËlovÏk krv·cel na hlavÏ po p·du a navÌc bylopil ,̋ ale dok·zal jsem zvl·dnout jeho z·kladnÌoöet¯enÌ neû p¯ijela z·chranka,ì p¯iznal jeden zlitvÌnovsk˝ch str·ûnÌk˘. Eva Hol·

100. NAROZENINYJANA ZEMANA

V tÏchto dnech se doûil kr·sn˝ch 100let pan Jan Zeman z HornÌch Chvatlin. Je za-kl·dajÌcÌm Ëlenem MS »»K spolu se svouûenou (r. 1953). Je st·le Ëil ,̋ pracuje kolem svÈ-ho domku a hlavnÏ se vÏnuje svÈ velkÈ l·sce -

hudbÏ. Byl dlouh· lÈta kapelnÌkem dechovÈhoorchestru, aû do sv˝ch 80 let byl aktivnÌm Ële-nem VelkÈho dechovÈho orchestru KolÌn. P¯e-jeme mu hodnÏ zdravÌ, klidu a optimismu, kter˝st·le rozd·v· svÈmu okolÌ.

VE VSETÕNÃ äKOLÕPRVNÕ POMOC NA Zä

OS »»K VsetÌn se v z·¯Ì minulÈho roku z˙-Ëastnil v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ vypsanÈho odboremzdravotnictvÌ ZlÌnskÈho kraje a zÌskal dotaci sprogramem ÑV˝uka û·k˘ 8. a 9. t¯Ìd v posky-tov·nÌ prvnÌ pomociì.

CÌlem tohoto programu bylo sezn·mit û·kyse vöemi ̇ kony smϯujÌcÌmi k z·chranÏ ûivota.P¯evaûovala praktick· Ë·st, ve kterÈ si kaûd˝˙ËastnÌk vyzkouöel resuscitaci na fantomu, za-stavov·nÌ tepennÈho a ûilnÌho krv·cenÌ, öokovÈstavy, oöet¯ov·nÌ pop·lenin a polept·nÌ, fixacizlomenin a polohov·nÌ. PraktickÈ Ë·sti p¯edch·-zela kr·tk· teoretick· Ë·st, v nÌû instrukto¯i »»Ka zdravotnÌ sestry p¯edvedli jednotlivÈ zp˘soby¯eöenÌ simulovan˝ch situacÌ.

DÏti byly rozdÏleny do 5 skupin a postupova-ly po 5 stanoviötÌch, na nichû byla v˝öe popiso-van· tÈmata p¯edv·dÏna a dÏtmi odzkouöena.Na z·vÏr proöli vöichni ̇ ËastnÌci mal˝m testem,jehoû cÌlem bylo ovϯit, kolik si dÏti ze ökolenÌodnesly. A jak˝ byl celkov˝ v˝sledek? U vöechû·k˘ se ˙spÏönost pohybovala nad 80 %. Ikdyû se samoz¯ejmÏ s odstupem Ëasu hodnÏ zpamÏti dÏtÌ vytratÌ, z˘stane urËitÏ jedno, a to ne-mÌt strach v p¯ÌpadÏ pot¯eby postiûenÈmu po-moci a zas·hnout k z·chranÏ ûivota.

Proökoleno bylo celkem 3.678 û·k˘ 8. a 9.t¯Ìd Zä b˝valÈho okresu VsetÌn. äkolenÌ pro-bÌhalo v mÏsÌcÌch b¯eznu a dubnu 2003 na 47z·kladnÌch ökol·ch. äkolenÌ prov·dÏlo 30 zdra-votnÌch sester a instruktorek »»K bez hono-r·¯e a ve svÈm volnÈm Ëase. Jim pat¯Ì nejenn·ö dÌk ale i podÏkov·nÌ tÏch, kte¯Ì budou jimivyökolen˝mi dÏtmi nÏkdy v budoucnu zachr·-nÏni.

⁄¯ad OS »»K VsetÌn

10 LET AKADEMIE TÿETÕHO VÃKU

V TRUTNOVÃ

Byla to 28. dubna 2003 v TrutnovÏ velk· sl·-va. S·l zdejöÌho N·rodnÌho domu se zaplnil tÈ-mϯ stovkou ˙ËastnÌk˘ letoönÌho roËnÌku Aka-demie t¯etÌho vÏku, z nichû bylo 61 staröÌch 70let, 21 staröÌch 75 let a 8 staröÌch 80 let. Akade-mii po¯·d· jiû 10 let OS »»K Trutnov ve spolu-pr·ci s Domem kultury v TrutnovÏ. Za tuto dobuse mezi jejÌmi posluchaËi vyst¯Ìdalo 184 ̇ Ëast-nÌk˘ (z nichû 105 se ˙ËastnÌ 5 a vÌce let a 21nejvÏrnÏjöÌch absolvovalo vöech 10 roËnÌk˘).

Na zajiötÏnÌ tÈmϯ 150 p¯edn·öek a besed seza 10 let podÌleli öpiËkovÌ odbornÌci z nejr˘znÏj-öÌch obor˘. Velmi aktivnÏ pom·hala nap .̄ Peda-gogick· fakulta z Hradce Kr·lovÈ. SouË·stÌ kaû-dÈho roËnÌku Akademie je takÈ jeden kulturnÏ-pozn·vacÌ z·jezd.

SlavnostnÌ setk·nÌ moderovala L˝die V·vro-v·, ̇ vodnÌ zamyölenÌ o st·¯Ì p¯ednesl Ing. Zde-nÏk Jir·sek. PotÈ na poË·tky Akademie t¯etÌhovÏku p¯ed 10 lety zavzpomÌnala VÏra H·jkov·.A pak uû p¯iöli gratulanti: ̄ editelka Domu kultu-ry v TrutnovÏ panÌ Zina Rygrov·, vedoucÌ ̇ sekuodborn˝ch ËinnostÌ ⁄¯adu »»K v Praze Mgr.Josef ävejnoha a dÏkan PedagogickÈ fakulty zHradce Kr·lovÈ prof. VladimÌr Wolf. Vöichni˙ËastnÌci slavnostnÌho setk·nÌ obdrûeli vkusn˝sbornÌËek, kter˝ jim p¯ipomnÏl tÈmata besed ap¯edn·öek vöech uplynul˝ch roËnÌk˘, 21 ̇ Ëast-nÌk˘, kte¯Ì absolvovali vöech 10 roËnÌk˘, pakmalÈ upomÌnkovÈ d·rky. P¯ÌjemnÈ odpoledne vTrutnovÏ zakonËilo hudebnÌ vystoupenÌ skupi-ny H-kvintet s p·smem swingov˝ch melodiÌ ze30. let 20. stoletÌ.

VelkÈ podÏkov·nÌ pat¯Ì OS »»K Trutnov,Domu kultury v TrutnovÏ, vöem lektor˘m, alezejmÈna t¯em d¯Ìve narozen˝m ÑsudiËk·mì ce-lÈho 10-letÈho obdobÌ, bez nichû by Akademiet¯etÌho vÏku v TrutnovÏ nebyla na tak vysokÈ˙rovni - Vϯe H·jkovÈ, L˝dii V·vrovÈ a Blan-ce VylÌËilovÈ.

5

N¡ä HOST

Matka ̄ Ìk· synovi u lÈka¯e: ÑTak se,FrantÌku, hezky rovnÏ postav, aù pan doktor

vidÌ, jak jsi k¯ivej!ì

Ot·zky jsme tentokr·t kladli vedoucÌmu pracovnÌkovi ̇ st¯edÌ NÏmec-kÈho »K z BerlÌna Bernhardu K¸hnovi p¯i jeho n·vötÏvÏ »R.Ot·zka: Jak dlouho pracujete v »ervenÈm k¯Ìûi a kde jste p˘sobil?OdpovÏÔ: Do »K jsem se p¯ihl·sil jiû v8 letech (do skupiny prvnÌ pomoci). Poz-dÏji jsem pracoval jako dobrovolnÌk vMl·deûi »K jako ökolitel prvnÌ pomoci.DalöÌch 10 let jsem p˘sobil jako vedoucÌskupiny p¯Ìpravy na katastrofy, velitelHumanit·rnÌ jednotky »K (tehdy mÏla50 Ëlen˘). Sedm let jsem pracoval na˙st¯edÌ NÏmeckÈho »K v Bonnu, na-psal jsem nÏkolik uËebnic. Od roku 1990p˘sobÌm v oblasti mezin·rodnÌ spolu-pr·ce, z toho 3 roky jsem byl deleg·tem»K v Rumunsku. Dnes jsem povaûo-v·n za specialistu na Balk·n, st¯ednÌ av˝chodnÌ Evropu.Ot·zka: Na jakÈ oblasti je v poslednÌchletech zamϯena spolupr·ce NÏmeckÈho»K a »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe?OdpovÏÔ: Tato spolupr·ce byla velmiintenzivnÌ jiû p¯i povodnÌch na MoravÏ v roce 1997. V poslednÌch t¯echletech v »R p˘sobÌ deleg·t NÏmeckÈho »K Roland Albert a rozvÌjÌme 2spoleËnÈ projekty - ÑP¯Ìprava na katastrofyì a ÑPrvnÌ pomocì. V jejich

BERNHARD K‹HN

r·mci se organizujÌ ökolenÌ a semin·¯e, vyd·vajÌ se p¯ÌruËky a uËebnice,postupnÏ se po¯izuje materi·lnÌ vybavenÌ Humanit·rnÌch jednotek »»K.Jsme up¯ÌmnÏ r·di, ûe i dÌky tÈto naöÌ spolupr·ci se »»K rozvÌjÌ, vÌce jej

podporuje a akceptuje vl·da a je pozitiv-nÏ vnÌm·n öirokou Ëeskou ve¯ejnostÌ.Ot·zka: Jak konkrÈtnÏ pom·hal a po-m·h· NÏmeck˝ »K postiûen˝m v roce2002 povodnÏmi v »R prost¯ednictvÌm»»K?OdpovÏÔ: Naöi pomoc jsme rozloûilido 3 postupn˝ch krok˘. PrvnÌ z nichprobÌhal do 14 dn˘ po povodnÌch - vr·mci okamûitÈ pomoci putovalo ze SRNdo »R 300 vysouöeˢ. Druh˝ krok bylzamϯen na opravy a rekonstrukce ma-te¯sk˝ch a z·kladnÌch ökol, zdravotnic-k˝ch a soci·lnÌch za¯ÌzenÌ (to zahrnova-lo 14 projekt˘). T¯etÌ krok p¯edstavujeoprava a v˝stavba byt˘ pro soci·lnÏ sla-bÈ rodiny. Hodnota celÈho rozs·hlÈhoprojektu naöÌ vz·jemnÈ pomoci p¯esa-huje Ë·stku 110 miliÛn˘ korun. Se spo-

lupracÌ s »»K jsme spokojeni a m·me v nÌ plnou d˘vÏru. R·d bych za nijmÈnem NÏmeckÈho »K up¯ÌmnÏ podÏkoval.

Rozhovor uskuteËnil: Mgr. Josef ävejnoha

⁄SPÃäN› KUBÕNŸVMEMORI¡L V PELHÿIMOVÃ

LoÚskÈ niËivÈ povodnÏ zp˘sobily takÈ odlo-ûenÌ n·rodnÌho kola soutÏûe druûstev prvnÌpomoci Ml·deûe »»K - KubÌnova memori-·lu. Nakonec doölo i ke zmÏnÏ po¯adatele -mÌsto OS »»K Liberec se uspo¯·d·nÌ tÈto n·-roËnÈ soutÏûe ochotnÏ ujal OS »»K Pelh¯i-mov.

A tak se v nevlÌdnÈm zimnÌm poËasÌ 15. 3.2003 do Pelh¯imova sjelo 8 soutÏûnÌch druû-stev, kter· postoupila z krajsk˝ch kol. Na trasedlouhÈ 5 km bylo v ulicÌch mÏsta rozmÌstÏno 8soutÏûnÌch stanoviöù, na nichû museli soutÏûÌcÌprok·zat zejmÈna svÈ praktickÈ dovednosti v po-skytov·nÌ prvnÌ pomoci. Vzhledem k poËasÌ a sohledem zejmÈna na zdravÌ namaskovan˝ch fi-gurant˘ byla vÏtöina stanoviöù umÌstÏnav kry-t˝ch prostor·ch.

Boj o koneËnÈ umÌstÏnÌ byl urputn ,̋ vûdyù

prvnÌ t¯i druûstva postupovala do n·rodnÌho kolasoutÏûe zdravotnick˝ch druûstev Humanit·rnÌchjednotek »»K. Vyhr·t chtÏli vöichni, ale nako-nec se na 1. mÌstÏ umÌstilo druûstvo z OS »»KPardubice, jako druzÌ skonËili mladÌ z OS »»KPraha 1+13 a t¯etÌ, bronzov˝ stupÌnek obsadilodruûstvo z OS »»K ZlÌn.

VelkÈ uzn·nÌ a podÏkov·nÌ pat¯Ì obÏtav˝mpo¯adatel˘m, vöem organiz·tor˘m, rozhodËÌm,maskÈr˘m a figurant˘m v Ëele s ̄ editelkou sou-tÏûe Zuzanou Hrkalovou a hlavnÌm rozhod-ËÌm Karlem éabkou.

N¡RODNÕ KOLOSOUTÃéE ZD HJ »»K

SE VYDAÿILO

I tato soutÏû byla dÌky povodnÌm odloûena zlÈta 2002 na 29. 3. 2003. JejÌm po¯adatelem bylOS »»K Jind¯ich˘v Hradec.

Na prvnÌ republikovÈ kolo soutÏûe zdravot-nick˝ch druûstev Humanit·rnÌch jednotek»»K a druûstev prvnÌ pomoci Ml·deûe »»Kse kvalifikovalo 10 druûstev. Z·ötitu nad soutÏûÌp¯evzali p¯edseda vl·dy »R VladimÌr äpidla astarosta Jind¯ichova Hradce Karel Matouöek(kter˝ byl na soutÏûi osobnÏ p¯Ìtomen). Mezivz·cn˝mi hosty nechybÏla Ëestn· prezidentka»»K Viktorie äpidlov·, hejtman JihoËeskÈhokraje Jan ZahradnÌk, viceprezidentka »»K Bc.Jana Chaloupeck·, ̄ editel ⁄¯adu »»K JUDr.Ji¯Ì Proch·zka, z·stupci ministerstev ökolstvÌa zdravotnictvÌ, ËelnÌ p¯edstavitelÈ IntegrovanÈ-ho z·chrannÈho systÈmu i SdruûenÌ hasiˢ »ech,Moravy a Slezska.

SoutÏû byla souËasnÏ gener·lnÌ zkouökou naEvropskou soutÏû prvnÌ pomoci FACE 2003,

jejÌmû je »»K letos po¯adatelem (v Praze naV˝staviöti, 5. 7. 2003). V napÌnavÈm a velmivyrovnanÈm kl·nÌ, kterÈ provϯilo teoretickÈznalosti a p¯edevöÌm praktickÈ dovednosti sou-tÏûÌcÌch druûstev, nakonec na prvnÌch mÌstechskonËili: 1. mÌsto - OS »»K Praha 3+6+8, 2.mÌsto - OS »»K Chrudim (kterÈ postoupilona Evropskou soutÏû prvnÌ pomoci 2004), 3.mÌsto - OS »»K Praha 1+13.

BÏhem soutÏûe doölo k neËekanÈ nep¯Ìjemnosti,kterou byla hav·rie motocyklu nedaleko jednohoze soutÏûnÌch stanoviöù. ZdravotnÌci »»K ale pro-k·zali, ûe dok·ûÌ okamûitÏ poskytnout prvnÌ po-moc i v re·lnÈ situaci, a zajistili poranÏnÈho ̄ idiËeaû do p¯Ìjezdu z·chrannÈ sluûby.

BÏhem z·vÏreËnÈho ceremoni·lu obdrûel po-¯·dajÌcÌ OS »»K Jind¯ich˘v Hradec Medaili zamimo¯·dnÌ z·sluhy a DÏkovn˝ list od SdruûenÌhasiˢ »ech, Moravy a Slezska za obÏtavou arozs·hlou pomoc p¯i loÚsk˝ch povodnÌch.

O ̇ spÏön˝ pr˘bÏh soutÏûe se zaslouûili nad-öenÌ po¯adatelÈ v Ëele s ̄ editelem soutÏûe Kar-lem éabkou a hlavnÌm rozhodËÌm MUDr.Frantiökem Pickem. Vöem pat¯Ì velkÈ podÏ-kov·nÌ.

6

PÿEDSTAVUJEME N¡RODNÕ SPOLE»NOSTI »K A »P

V›RO»Õ »ÕSLA ñ »EäTÕ L…KAÿI

ZN¡ME PRAVIDLA SPOLE»ENSK…HO CHOV¡NÕ?

UéITE»N… VYN¡LEZY

ITALSK› »ERVEN› KÿÕé

LÈka¯ se pt· pacienta, jak p˘sobil lÈk, kter˝mu p¯edepsal proti z·cpÏ: ÑKolikr·t jste byl

vËera?ì - ÑDvakr·tì. - ÑJen dvakr·t?ì - ÑAno,r·no od öesti do dvan·cti a odpoledne od jednÈ

do sedmiì.

KAREL ROKYTANSK›(1804 - 1878)

ZUBNÕ PASTA

Podle historick˝ch n·lez˘ existovala zubnÌ pasta uû ve starÈmEgyptÏ - 3.000-5.000 let p .̄ n. l. - a takÈ v »ÌnÏ a v Indii. Egyptsk·zubnÌ pasta se skl·dala z kamennÈ soli, kvÏt˘ kosatce a pep¯e, jin˝recept uv·dÌ popel z kopyt a vajeË-n˝ch sko¯·pek smÌchan˝ s myr-hou a pemzou. PozdÏji p¯id·vali ipr·öek ze suöen˝ch ûivoËich˘ nebotravin. LÈka¯i tehdy zkoumali p¯e-devöÌm l·tky, kterÈ kdyû se nalepÌna zuby, pom·hajÌ od bolesti.

ZubnÌ pastu d·le vylepöili sta¯ÌÿekovÈ a ÿÌmanÈ (ti vynalezli ikleötÏ na trh·nÌ zub˘, zubnÌ m˘st-ky a protÈzy). Po p·du ¯ÌmskÈhoimpÈria se v EvropÏ na Ëas na zubnÌ pastu ponÏkud zapomnÏlo. VprvnÌm tisÌciletÌ naöeho letopoËtu jÌ ale jeötÏ pouûÌvali PeröanÈ,kte¯Ì nedoporuËovali do zubnÌ pasty tvrdÈ souË·sti, ale smÏsi zesp·len˝ch ulit Ëi s·dry. JinÈ perskÈ recepty doporuËovaly tr·vu,med a pÌsek.

ZubnÌ pr·öky nebo pasty (pasta se z pr·öku Ëasto st·vala smÌ-ch·nÌm se slinami) se pak znovu objevily koncem 18. stoletÌ vAnglii. BohatÌ je nan·öeli kart·Ëkem, chudÌ prsty. Vyr·bÏli je lÈka-¯i, zuba¯i a chemici. »asto vöak obsahovaly souË·sti, kterÈ zubyp¯Ìliö obruöovaly a poökozovaly, jako nap .̄ prach z cihel, porce-l·n, kameninu, aj. Ke zlepöenÌ chuti se p¯id·val glycerin, pro zv˝-öenÌ pÏnivosti pak borax.

Byl povaûov·n za nejvÏtöÌho ze vöechËesk˝ch lÈka¯˘ p˘sobÌcÌch ve VÌdni. Na-rodil se v Hradci Kr·lo-vÈ, kde rovnÏû studovalna gymn·ziu, kterÈ do-konËil v LitomϯicÌch.MedicÌnu studoval vPraze a ve VÌdni.

Ve VÌdni p˘sobil pl-n˝ch 40 let, od roku1834 jako profesor pa-tologickÈ anatomie. Vy-budoval zde prvnÌ kated-ru patologickÈ anatomiev EvropÏ. Pom·hal zdevydatnÏ Ëesk˝m medi-k˘m studujÌcÌm veVÌdni. Pitval lidsk·tÏla v dnes jiû nep¯ed-staviteln˝ch podmÌn-k·ch (sklepnÌ mÌstnosts vysoko poloûen˝m oknem, kde bylpreparaËnÌ st˘l op¯en o sk¯ÌÚ a okennÌdesku a Rokytansk˝ k nÏmu lezl po ûeb-

¯Ìku). UskuteËnil zde neuvϯiteln˝ch85.000 pitev lidsk˝ch tÏl!! Poznal lid-

skÈ tÏlo jako m·lo-kdo a proto se takÈjeho UËebnice pato-logickÈ anatomie zlet 1841-1846 stalasvÏtovou senzacÌ.Popsal celou ¯aduonemocnÏnÌ.

Rakousk˝ historikmedicÌny Glaser onÏm napsal: ÑRoky-tansk˝ udÏlal zm·rnice mÌsto, kdese smrt nauËilaslouûit ûivotuì. Stalse dvornÌm radou,doûivotnÌm ËlenemsnÏmovny, preziden-tem VÌdeÚskÈ akade-

mie vÏd a Ëlenem FrancouzskÈ aka-demie vÏd v Pa¯Ìûi. Zem¯el ve VÌdni vroce 1878, pr·vÏ p¯ed 125 lety.

Promoce - slavnostnÌ zakonËenÌ vysokoökol-skÈho studia - m· takÈ nepochybnÏ sv· spole-Ëensk· pravidla. P¯ipomeÚme si je:

* pro promovanÈ je pro tuto slavnostnÌ ûivot-nÌ ud·lost p¯edeps·n spoleËensk˝ oblek

* promoci jsou p¯Ìtomni rodiËe, p¯ÌbuznÌ azn·mÌ. Po skonËenÌ slavnostnÌho ceremo-ni·lu p¯ÌtomnÌ blahop¯ejÌ novÏ promovan˝ma p¯ed·vajÌ s p¯·nÌm kytice a drobnÈ d·rky

PROMOCE

* na oslavu promoce se kon· obvykle hosti-na, kterou po¯·dajÌ rodiËe a p¯ÌbuznÌ. ⁄Ëast-nÌ se jÌ jen zvanÌ hostÈ

* nov˝ nositel akademickÈho titulu podÏku-je na poË·tku promoËnÌ hostiny rodiˢmza pomoc p¯i studiu a vöem p¯Ìtomn˝m za˙Ëast a dary

* v Ëele slavnostnÌ tabule sedÌ oslavenec, vjeho blÌzkosti rodiËe, nejbliûöÌ p¯Ìbuzen-stvo a pak p¯·telÈ

* v pr˘bÏhu promoËnÌ hostiny se pron·öejÌp¯Ìpitky a proslovy

* kdo se nemohl dostavit na promoci, aËko-liv byl pozv·n, blahop¯eje pÌsemnÏ tak, abypromovan˝ obdrûel blahop¯·nÌ nejpozdÏjiv den promoce.

Italsk˝ Ëerven˝ k¯Ìû byl zaloûen jiû v roce1864. Je takÈ jednou z pÏti zakl·dajÌcÌch spoleË-nostÌ Ligy spoleËnostÌ »K a »P (v roce 1919).Je jednou z nejvÏtöÌch a nejd˘leûitÏjöÌch huma-nit·rnÌch organizacÌ v It·lii.

M· 201.483 Ëlen˘ sdruûen˝ch ve 432 oblast-nÌch spolcÌch organizovan˝ch ve 20 regionech.Pracuje v nÏm celkem 3.025 zamÏstnanc˘ (z toho336 na hlavnÌm ˙¯adu v ÿÌmÏ a 2.689 zamÏst-nanc˘ v regionech. Italsk˝ »K vlastnÌ 64 auto-bus˘, 448 kamion˘, 11 mobilnÌch krevnÌch sta-nic, 35 polnÌch kuchynÌ, 750 minibus˘, 2.186osobnÌch aut a 3.953 sanitek. RoËnÌ v˝daje Ital-skÈho »K p¯edstavujÌ tÈmϯ 240 milion˘ öv˝-

carsk˝ch frank˘, z Ëehoû 1/3 pokr˝v· p¯ÌspÏvekitalskÈ vl·dy.

NejvyööÌm org·nem je ValnÈ shrom·ûdÏnÌ,kterÈho se z˙ËastÚujÌ prezidenti a ¯editelÈ ob-lastnÌch a region·lnÌch spolk˘ a vybranÌ dobro-volnÌci a ËlenovÈ. ValnÈ shrom·ûdÏnÌ volÌ V˝-konnou radu a prezidenta ItalskÈho »K. V˝-konn· rada zased· 8x roËnÏ.

Italsk˝ »K je souË·stÌ n·rodnÌho integrova-nÈho z·chrannÈho systÈmu. D·le se zamϯujena zlepöenÌ ûivota ohroûen˝ch skupin obyvatel-stva. Jeho Ëinnost je konkrÈtnÏ zamϯena zejmÈ-na na pomoc p¯i katastrof·ch, soci·lnÌ sluûby,sluËov·nÌ rodin, oöacovacÌ st¯ediska, v˝uku a

poskytov·nÌ prvnÌ pomoci, dom·cÌ pÈËi, vodnÌz·chrannou sluûbu, ö̯enÌ MHP, prevenci HIV/AIDS, d·rcovstvÌ krve a p¯Ìpravu dobrovol-n˝ch zdravotnÌch sester. Na plnÏnÌ ̄ ady ̇ kol˘se aktivnÏ podÌlÌ Ml·deû ItalskÈho »K. Roz-s·hl· je rovnÏû pomoc do zahraniËÌ, na nÌû roË-nÏ Italsk˝ »K vynakl·d· 3,7 milion˘ öv˝car-sk˝ch frank˘.

Prezident ItalskÈho »K je v souËasnÈ dobÏviceprezidentem Mezin·rodnÌ federace »K a »Pa prezidentem ⁄¯adu »K p¯i EvropskÈ unii vBruselu.

Slavica Erceg-Verem, zahraniËnÌ ˙sek⁄¯adu »»K

7

V›RO»Õ »ÕSLA ñ SVÃTOVÕ L…KAÿI

OSOBNOSTI »ERVEN…HO KÿÕéE NAäE DESATERO

OK…NKO SPR¡VN… V›éIVY

MARCELLO MALPIGHI(10. 3. 1628 - 29. 11. 1694)

PTALI JSTE SE ...

VIKTOR EMANUEL VOSKA (1875 - 1960)

ÑPane doktore, j· v·m jdu ohl·sit, ûe mium¯ela ûena.ì - ÑA kter˝ lÈka¯ ji oöet¯oval?ì -

Ñé·dn ,̋ prosÌm. Ona um¯ela samaì.

BudoucÌ slavn˝ italsk˝ anatom se narodil vmÏsteËku Crevalcore. V nedalekÈ Bologni stu-doval na univerzitÏ lÈka¯stvÌ a filoso-fii. AnatomickÈ vzdÏl·nÌ zÌskal u B.Massariho, kter˝ ve svÈm domÏprov·dÏl pitvy lidsk˝ch mrtvola zv̯at.

Od roku 1656 byl Malpighiprofesorem teoretickÈ medicÌ-ny na univerzitÏ v Pise, o t¯iroky pozdÏji se vr·til na bolo-gnskou univerzitu, p˘sobil i vMessinÏ. Jeho p¯edn·öky Ëas-to naruöovali konzervativnÌp¯Ìvrûenci ̄ ÌmskÈho lÈka¯e ̄ ec-kÈho p˘vodu GalÈna. Od roku1691 byl osobnÌm lÈka¯em pape-ûe Inocence XII. v ÿÌmÏ, byl i Ële-nem Kr·lovskÈ akademie vÏd v Lond˝nÏ.

Provedl mnoho srovn·vacÌch mikroskopic-k˝ch studiÌ na rostlinn˝ch i zv̯ecÌch prepar·-

tech. Uve¯ejnil popis stavby plic,sleziny, ledvin, mozku, nerv˘,

ûl·z, sÌtnice a chuùovÈho org·-nu. Po nÏm jsou mj. pojme-

nov·ny ledvinov· tÏlÌska iz·rodeËn· vrstva pokoûky.Za jeho nejvÏtöÌ objev vöakb˝v· povaûov·n objev krev-nÌch vl·seËnic, kter˝ usku-teËnil p¯i mikroskopickÈmpozorov·nÌ ûabÌch plic. B˝v·povaûov·n spolu s Holan-Ôanem Anthonym van Lee-

uwenhoekem takÈ za objevi-tele Ëerven˝ch krvinek (1661).

P¯ipomÌn·me si, ûe letos uplyne 375let od jeho narozenÌ.

Tento muû byl inici·torem sch˘zky zdravotnic-k˝ch a soci·lnÌch pracovnÌk˘ 1. 2. 1919 v ObecnÌmdomÏ v Praze, na nÌû byl zaloûen»eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû.

Z politick˝ch d˘vod˘ emigro-val v roce 1894 do USA. VyuûilsvÈ kamenosocha¯skÈ kvalifika-ce a stal se zde ̇ spÏön˝m podni-katelem a majitelem kamenolom˘.Zaloûil prvnÌ Ëeskou soci·lnÏ de-mokratickou sekci v USA, byl zdei p¯edstavitelem Sokola, vyd·valËasopisy. V roce 1902 se sblÌûil sT. G. Masarykem, s nÌmû v roce1914 dojednal politick˝ postuppro p¯Ìpad v·lky. V˝znamnÏ p¯i-spÏl ke sjednocenÌ americk˝ch »ech˘ a infor-

mov·nÌ americkÈ ve¯ejnosti o Ëesk˝ch n·rodnÌchz·jmech. AmerickÈ vl·dÏ pomohl vybudovat kon-

traöpion·ûnÌ sÌù odhalujÌcÌ Ëinnostnep¯·telsk˝ch agent˘. Byl povo-l·n do americkÈ arm·dy a stal sestyËn˝m d˘stojnÌkem mezi arm·-dou USA a Ëesk˝mi legiemi. V le-tech 1918-1919 ̄ Ìdil st¯edoevrop-skÈ oddÏlenÌ zpravodajskÈ sekceamerickÈho gener·lnÌho öt·bu.

Organizoval potravinovou po-moc americk˝ch krajan˘ v roce1919 do »eskoslovenska. V roce1950 byl u n·s zatËen, v politic-kÈm procesu odsouzen a aû nÏko-lik t˝dn˘ p¯ed smrtÌ byl ze zdra-

votnÌch d˘vod˘ z vÏzenÌ propuötÏn.

TÏstoviny jsou jednoduchÈ na p¯Ìpravu, kterouzvl·dne i kucha¯ka-zaË·teËnice, ale pro jistotu v·mporadÌme, jak se p¯i jejich va¯enÌ nedopustit chyb:* tÏstoviny pot¯ebujÌ p¯i va¯enÌ dostateËnÈ

mnoûstvÌ vody - na 100 g asi 1 litr (a 1lûiËku soli)

* vkl·d·me je aû do vroucÌ vody a co nejrychlejiji uvedeme do varu - pak plamen ztlumÌme ava¯Ìme zvolna, pak se nelepÌ a neosliznou

* bÏhem va¯enÌ obËas promÌch·me a db·mena to, aby se nep¯ilepily ke dnu

* slepenÌ zabr·nÌ i 1 lûiËka oleje p¯idan· dovody

* o stupni uva¯enÌ se m˘ûete p¯esvÏdËit, kdyûjeden kousek vyjmete a p¯ekrojÌte. NenÌ-lina ̄ ezu svÏtlejöÌ mÌsto, jsou hotovÈ

TÃSTOVINY* budete-li tÏstoviny d·le zapÈkat nebo jinak

tepelnÏ opracov·vat, nedova¯te je zcela

* hotovÈ rychle slijte a ihned smÌchejte s p¯i-pravenou om·Ëkou. Pokud je nebudete po-d·vat ihned, prolijte je teplou vodou nebopromastÏte olejem Ëi s·dlem, aby se nesle-pily. M·te-li je p¯ipravenÈ na sal·t, prolijteje vodou studenou

* pot¯ebujete-li hotovÈ tÏstoviny oh¯·t, udÏ-lejte to radÏji v mikrovlnnÈ troubÏ (v napa-¯ovacÌ n·dobÏ), p¯i klasickÈm oh¯evu je t¯e-ba do nich p¯idat kousek tuku a trochu vody.

Ot·zka: OpakovanÏ se mi tvo¯Ì ve vlasechlupy. ZajÌmalo by mÏ, co vlastnÏ lupy jsou a jakproti nim ̇ spÏönÏ bojovat?

Josef L., »eskÈ BudÏjoviceOdpovÏÔ: Lupy jsou vlastnÏ drobnÈ kousky

povrchovÈ vrstvy k˘ûe, kterÈ se po dosaûenÌurËitÈho st·¯Ì uvolnÌ, aby na jejich mÌsto mohlyp¯ijÌt novÈ, mladöÌ buÚky. Proces obnovy koû-nÌch bunÏk probÌh· po celÈm tÏle a za norm·l-nÌch okolnostÌ nenÌ patrn .̋ Jakmile se ale zaËneuvolÚovat velkÈ mnoûstvÌ öupinek, nelze to p¯e-hlÈdnout.

Lupy mohou b˝t suchÈ i mastnÈ, vyskytujÌ setakÈ v mastn˝ch vlasech. Na jejich vzniku sepodÌlÌ nÏkolik faktor˘: vrozenÈ dispozice, zv˝-öen˝ mazotok, jenû v pubertÏ souvisÌ se zvyöu-jÌcÌ se hladinou hormonu testosteronu, d·le stres,nevhodn· kosmetika a pÈËe o vlasy (Ëes·nÌ),zrychlenÈ zr·nÌ koûnÌch bunÏk vlasovÈ pokoû-ky, kvasinky. KoneËnÏ mohou b˝t lupy takÈ pr˘-vodnÌm znakem chorob - nap .̄ lupÈnky, poru-chy imunity, neurologick˝ch onemocnÏnÌ nebomykÛzy. Mohou b˝t i reakcÌ na öampÛn.

Z·kladem jejich postupnÈho odstraÚov·nÌ jepravidelnÈ pouûÌv·nÌ speci·lnÌch öampÛn˘ sobsahem antimykotick˝ch l·tek (Nizoral), deh-tu Ëi öampÛn˘ sniûujÌcÌch mazotok a odstraÚujÌ-cÌch öupiny. äampony se pouûÌvajÌ v prvnÌ f·zico nejËastÏji - 2-3x t˝dnÏ po dobu 2-4 t˝dn˘,potÈ 1x t˝dnÏ asi 2 mÏsÌce. Po vymizenÌ lup˘jako prevence jednou za 3-4 t˝dny. Nedojde-li kvymizenÌ lup˘, radÏji vyhledejte koûnÌho lÈka¯e.

JAK HOSPODAÿIT S L…KY

1. Neob·vejte se zeptat svÈho lÈka¯e, zda lÈk,kter˝ v·m p¯edepisuje, je skuteËnÏ hrazenpojiöùovnou. Ve vöech rozhodujÌcÌch sku-pin·ch lÈËiv existujÌ ̇ ËinnÈ lÈky, na kterÈnenÌ t¯eba dopl·cet.

2. Aby byla ordinovan· lÈËba ˙Ëinn·, vûdyupozornÏte lÈka¯e na lÈky, kterÈ v·m p¯e-depsal jin˝ lÈka¯, nebo kterÈ jste si zakou-pili bez lÈka¯skÈho p¯edpisu.

3. Dbejte, aby v·m lÈka¯ p¯edepisoval jen tynejnutnÏjöÌ lÈky, kterÈ opravdu pot¯ebuje-te. Je-li to moûnÈ, dejte p¯ed lÈky p¯ednostzmÏnÏ ûivotospr·vy.

4. Nekupujte lÈky pod vlivem reklamy far-maceutick˝ch firem.

5. Vûdy konzultujte n·kup volnÏ prodejn˝chlÈk˘ s odbornÌkem.

6. Recept na lÈky platÌ nejdÈle sedm dnÌ, naantibiotika jen t¯i dny.

7. Pro ˙ËinnÈ lÈËenÌ je t¯eba lÈky uûÌvat conejd¯Ìve.

8. LÈka¯em stanovenÈ d·vkov·nÌ lÈku vevlastnÌm z·jmu p¯esnÏ dodrûujte. Pokudbyste lÈk uûÌvali ve vyööÌch d·vk·ch, m˘ûedojÌt k poökozenÌ organismu, pokud v niû-öÌch, lÈËba m˘ûe b˝t ne˙Ëinn·.

9. Dodrûujte pojyny ke skladov·nÌ lÈk˘. NÏ-kter˝ nesn·öÌ teplo, jin˝ svÏtlo, dalöÌ senehodÌ k uloûenÌ v chladniËce.

10. LÈky, kterÈ v·m zbyly, nevyhazujte dopopelnic Ëi kontejner˘, ale odevzdejte jedo nejbliûöÌ lÈk·rny.

(Vyuûity informace VöeobecnÈ zdravotnÌ po-jiöùovny).

8

NOV… »INNOSTI V »»K

SilnÏ nachlazen˝ pan Nov·k hled· pomoc ulÈka¯e. ZazvonÌ a pt· se tich˝m sÌpav˝mhlasem panÌ doktorovÈ: ÑJe pan doktor

doma?ì - PanÌ odpovÌ stejnÏ tich˝m hlasem:ÑNenÌ, pojÔte d·lì.

Tento ponÏkud z·hadn˝ n·zev skr˝v· ve¯ejnÏ prospÏönou spoleËnost- Centrum pro t˝ranÈ, zneuûÌvanÈ a ohroûenÈ dÏti, jejÌmû z¯izovate-lem je OS »»K Brno-mÏsto.

Toto centrum jen za prvnÌ t¯i mÏsÌce letoönÌho roku poskytlo 487intervencÌ Ëi konzultacÌ (z toho bylo 173 telefonick˝ch intervencÌ, 169osobnÌch konzultacÌ a 145 intervencÌ prost¯ednictvÌm internetovÈ linkyd˘vÏry a SMS zpr·v). Za stejnÈ obdobÌ celkem 16 klient˘ vyuûilo moû-nosti azylovÈho pobytu, z toho matky s dÏtmi ve t¯ech p¯Ìpadech, naSPONDEU se obr·tilo 95 nov˝ch klient˘.

V Centru probÌhajÌ pr˘bÏûnÏ kr·tkodobÈ odbornÈ st·ûe a praxe stu-

POJMY Z HISTORIE »»K

SPONDEA BRNO-MÃSTOdent˘ vyööÌch odborn˝ch a vysok˝ch ökol (obory pedagogika, psycho-logie, soci·lnÌ pr·ce). V r·mci prevence soci·lnÏ-patologick˝ch jev˘ dÏtÌa ml·deûe navötÏvujÌ zamÏstnanci a spolupracovnÌci Centra s progra-mem besed a osvÏtov˝ch p¯edn·öek z·kladnÌ ökoly v BrnÏ i v jeho okolÌ.

V krizovÈm centru je zajiötÏn nep¯etrûit˝ provoz, p¯i noËnÌch a vÌkendo-v˝ch sluûb·ch je zde vûdy p¯Ìtomen minim·lnÏ 1 pracovnÌk. Provoz Centra vsouËasnÈ dobÏ zabezpeËujÌ 4 internÌ zamÏstnanci, 1 pracovnÌk ve v˝konun·hradnÌ vojenskÈ sluûby a 6 pracovnÌk˘ na z·kladÏ uzav¯en˝ch dohod. Fi-nanËnÌ prost¯edky na svou Ëinnost zÌsk·v· SPONDEA z dotacÌ z Minister-stva pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ, z MÏstskÈho ̇ ¯adu Brno, z nadacÌ a od sponzor˘.

NEJDRAéäÕ KONCERTYSVÃTA

Pro p¯ipomenutÌ tohoto pojmu se nemusÌ-me vracet do obdobÌ prvnÌ republiky, alepouze tak o t¯i desÌtky let nazpÏt. Chceme-lib˝t na den p¯esnÌ, pak do 4. dubna 1971,kdy se tehdy prvnÌ NejdraûöÌ koncert svÏ-ta uskuteËnil.

N·pad, aby p¯ednÌ umÏlci popul·rnÌ hud-by ̇ Ëinkovali zdarma pro mladÈ bezp¯ÌspÏv-kovÈ d·rce krve, byl ve svÏtÏ ojedinÏl˝ ap¯iöel z redakce dnes jiû zaniklÈho t˝denÌkuAhoj na sobotu. Dodejme, ûe inspiraci pron·pad redakce tohoto Ëasopisu poskytla ud·-lost, kdy v jejich okolÌ nÏkdo nutnÏ pot¯ebo-val krev. Vstupenkou na tento prvnÌ koncertbylo potvrzenÌ transf˙znÌ stanice o uskuteË-nÏnÈm bezplatnÈm odbÏru krve a praûsk·Lucerna z·jmu mlad˝ch lidÌ tehdy nestaËila.»S»K byl spolupo¯adatelem tohoto prvnÌ-ho koncertu a hudebnÌ vydavatelstvÌ PantonPraha vÏnovalo »S»K 3.000 kus˘ gramo-fonov˝ch desek s nahr·vkami naöich p¯ed-nÌch interpret˘ popul·rnÌ hudby, pr·vÏ proBDK.

V n·sledujÌcÌch 18 letech uspo¯·dal »S»KdalöÌch 8 NejdraûöÌch koncert˘ svÏta (mnoh-dy p¯en·öen˝ch »eskoslovenskou televizÌ) -poslednÌ IX. pak v polovinÏ ledna 1989. Nakoncertech opakovanÏ zdarma vystupovalyabsolutnÌ öpiËky naöÌ popul·rnÌ hudby - zavöechny jmenujme Karla Gotta, Helenu Von-dr·Ëkovou, Hanu Zagorovou, WaldemaraMatuöku Ëi Evu Pilarovou.

Od roku 1958 bylkrajsk˝m hygienikema ¯editelem KrajskÈhygienicko-epidemio-logickÈ stanice(KHES) v Olomou-ci, po zruöenÌ kraje vroce 1960 se st·v·okresnÌm hygienikem a ̄ editelem OHES v Olomouci.

V d˘sledku ud·lostÌ v roce 1968 musel opustitv roce 1970 toto svoje mate¯skÈ pracoviötÏ a vn·sledujÌcÌm obdobÌ, aû do svÈho odchodu dod˘chodu v roce 1988, p˘sobil na OkresnÌ hygie-nickÈ stanici v ProstÏjovÏ ve funkci vedoucÌhooddÏlenÌ hygieny obecnÈ a komun·lnÌ a souËas-nÏ vedl i tamÏjöÌ oddÏlenÌ hygieny dÏtÌ a dorostu.

Zaslouûil se v˝znamnÏ o rozvoj hygienickÈ sluû-by (je pamÏtnÌkem jejÌho vzniku v roce 1952), jejÌodbornou ̇ roveÚ a prestiû. Spolupracoval s kated-rou hygieny a epidemiologie LÈka¯skÈ fakultyUniverzity PalackÈho v Olomouci, se SpoleËnostÌhygienik ̆J. E. PurkynÏ, se St·tnÌm zdravotnÌm ̇ sta-vem v Praze a dalöÌmi. Byl v˝znamn˝m organiz·to-rem olomouck˝ch hygienick˝ch konferencÌ.

Po celou dobu svÈho p˘sobenÌ v hygienickÈsluûbÏ zd˘razÚoval a uplatÚoval v praxi souËin-nost zdravotnictvÌ s organizacÌ »ervenÈho k¯Ìûea vyûadoval ji, jako samoz¯ejmou, i od sv˝chpod¯Ìzen˝ch, a to zejmÈna v oblasti ûivotnÌhoprost¯edÌ (nap .̄ hygiena venkova, problematikaodpadnÌch a pitn˝ch vod a dalöÌ).

Po sametovÈ revoluci - od jara 1990 aû dokonce federativnÌho uspo¯·d·nÌ st·tu - vykon·-val funkci prezidenta Feder·lnÌho v˝boru »es-koslovenskÈho ËervenÈho k¯Ìûe v Praze.

VϯÌm, ûe jej mohu i jmÈnem vöech b˝val˝chspolupracovnÌk˘ hygienickÈ sluûby i »ervenÈ-ho k¯Ìûe pozdravit p¯i vz·cnÈ p¯Ìleûitosti jeho80. narozenin, podÏkovat mu za celoûivotnÌ pr·-ci a p¯·t p¯edevöÌm hodnÏ zdravÌ.

MUDr. Anna Folprechtov·, emeritnÌ okresnÌa krajsk· hygieniËka v Olomouci

»»K NA CVI»ENÕMÕROV›CH SIL KFOR

StejnÏ jako v loÚskÈm roce byl »»K poû·-d·n, aby se podÌlel ve dnech 23.-24.3.2003 nan·mÏtovÈm cviËenÌ MÌrov˝ch sil KFOR.

Kdyû jsme s maskÈrkou Ludmilou R˝dlovou anaöÌm ̄ idiËem Martinem R˘ûiËkou (jinak tÈû velite-lem HJ »»K Chrudim) dorazili na z·kladnu MÌro-v˝ch sil KFOR, byli jsme ihned sezn·meni s naöimi˙koly - namaskovat r˘zn· poranÏnÌ a hodnotit prvnÌpomoc z pohledu »»K. JeötÏ ten den odpolednejsme namaskovali prvnÌ Ñakciì - v˝buch podom·c-ku vyrobenÈ bomby v rukou kosovsk˝ch Alb·nc˘.HlÌdka voj·k˘ KFOR poskytla 2 tÏûce zranÏn˝mprvnÌ pomoc a p¯ivolala lÈka¯e.

DalöÌ maskov·nÌ a dalöÌ modelov· situace n·sËekala pozdÏ veËer. P¯ed diskotÈkou Ñv Koso-vuì doölo ke rvaËce asi 13 velmi agresivnÌchopil˝ch Alb·nc˘, jejÌmû v˝sledkem byli 4 tÏûceranÏnÌ. ⁄kolem vojenskÈ smÌöenÈ Ëesko-sloven-skÈ vojenskÈ patroly zajiöùujÌcÌ po¯·dek byloposkytnout prvnÌ pomoc ranÏn˝m, zajistit ostat-nÌ ˙toËnÌky potyËky a p¯ivolat poranÏn˝m lÈ-ka¯skou pomoc. NenÌ bez zajÌmavosti, ûe si vtÈto scÈnce zahr·li i oba moji kolegovÈ.

Druh˝ den jsme namaskovali 15 zranÏn˝ch z¯ad ÑDobrovoln˝ch z·lohì pro simulovanou v·û-nou dopravnÌ nehodu, p¯i kterÈ vojensk˝ n·-kladnÌ v˘z KFOR srazil osobnÌ auto plnÈ civi-list˘. Celou situaci pak mÏla vy¯eöit vojensk·hlÌdka. Po p¯ivol·nÌ posil, hasiˢ a policie po-skytli ËeötÌ a slovenötÌ voj·ci zranÏn˝m prvnÌpomoc a zajistili jim lÈka¯skou pomoc vËetnÏtransportu pomocÌ vrtulnÌk˘ a sanitnÌch voz˘ kdalöÌmu oöet¯enÌ.

CelÈmu cviËenÌ p¯ihlÌûeli vojenötÌ p¯idÏlenci z¯ady evropsk˝ch zemÌ, velenÌ pozemnÌch sil naöÌarm·dy a takÈ poËetn· skupina novin·¯˘, prokterÈ byla realisticky p¯ipraven· situace vËetnÏnamaskovan˝ch poranÏnÌ a cizojazyËnÈho k¯i-ku ÑporanÏn˝chì nÏËÌm ̇ plnÏ nov˝m.

P¯i hodnocenÌ kaûdÈho z·sahu voj·k˘ p¯i po-skytov·nÌ prvnÌ pomoci jsme byli dot·z·ni na jejÌ˙roveÚ. Museli jsme ̄ Ìci, ûe jejÌ ̇ roveÚ nenÌ ̇ plnÏnejlepöÌ, alespoÚ podle norem »»K, ale je nutnop¯ihlÈdnout ke zvl·ötnostem vojenskÈ doktrÌny.

V z·vÏru cviËenÌ velitelÈ a ̄ ÌdÌcÌ org·ny velmiocenili spolupr·ci s »»K, provedenÌ a realizacivöech modelov˝ch situacÌ a vyj·d¯ili p¯·nÌ pokra-Ëovat v dalöÌ spolupr·ci i nad·le. A tak jsme z»eskÈho Krumlova odjÌûdÏli s pozv·nÌm na dalöÌobdobn· cviËenÌ pozemnÌch sil Arm·dy »R a MÌ-rov˝ch sil KFOR. Anna Altrichterov·

MUDr. RNDr. PhMr. V·clav BURIAN, Csc.POSLEDNÕ PREZIDENT

FEDER¡LNÕHO V›BORU »S»K

oslavil 7. dubna. 2003 v˝znamnÈ ûivotnÌ jubile-um - 80. narozeniny.

Jeho ûivot je pevnÏ spjat s OlomoucÌ a postr·nce pracovnÌ pak s hygienickou sluûbou volomouckÈm regionu a ËinnostÌ v »ervenÈm k¯Ìûi.

9

N¡ä SERI¡L ñ 140 LET MEZIN¡RODNÕHO HNUTÕ »ERVEN…HO KÿÕéE - 3. »¡ST

PRVNÕ POMOC

RADA PRO V¡S...

VÕTE, éE ... (JAK RYCHL… JE NAäE TÃLO)

KVÕZ ZNALOSTÕ O LIDSK…M TÃLE

Studentka medicÌny p¯edv·dÌ na maketÏ porodkleötÏmi. Profesor ji chvÌli pozoruje a pakpovÌd·: ÑV˝bornÏ! TeÔ jeötÏ t¯ÌsknÏte otcepo hlavÏ a vyvraûdila jste komplet celou

rodinuì!ì

V roce 1892 je zaznamen·na prvnÌ ofici·lnÌiniciativa na zapojenÌ ml·deûe do Ëinnosti »er-venÈho k¯Ìûe. N·s m˘ûe tÏöit, ûe se pojÌ s naöÌm˙zemÌm. M· sv˘j p˘vod na MoravÏ, kde éen-sk˝ spolek p¯edloûil 5. Mezin·rodnÌ konferenci»K v ÿÌmÏ n·vrh, kter˝ je moûno povaûovat zaz·rodek pozdÏjöÌho hnutÌ dorostu »K. Konfe-rencÌ vöak bohuûel tento n·vrh nebyl p¯ijat.

O pÏt let pozdÏji, v roce 1897, byla pro »echy6. Mezin·rodnÌ konference »K ve VÌdni zajÌma-v· tÌm, ûe byla zakonËena slavnostnÌm p¯edsta-venÌm opery Bed¯icha Smetany Prodan· nevÏs-ta. Toto p¯edstavenÌ mÏlo uk·zat svÈr·znÈ umÏ-nÌ ËeskÈho n·roda.

V roce 1901 se koneËnÏ dost·v· zaslouûenÈho

ocenÏnÌ zakladateli mezin·rodnÌho hnutÌ »erve-nÈho k¯Ìûe Henri Dunantovi (foto). Dost·v· v˘-bec prvnÌ udÏlenou Nobelovu cenu za mÌr (spolus francouzsk˝m pacifistou FredÈrikem Passym).

Na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ se takÈ d·le rozvÌjÌmezin·rodnÌ humanit·rnÌ pr·vo. Haagsk· ̇ mlu-va z roku 1899 (doplnÏn· v roce 1907) rozö̯ilaochranu na z·chrannÈ Ëluny, nemocniËnÌ lodÏ ajejich pos·dky a zejmÈna na ztroskotanÈ osoby. VdalöÌ éenevskÈ ˙mluvÏ z roku 1906 se poprvÈpamatovalo i na ochranu v·leËn˝ch zajatc˘.

V roce 1906 p¯i zemÏt¯esenÌ v americkÈm SanFrancisku je zaznamen·n prvnÌ p¯Ìpad zapojenÌml·deûe p¯i oöet¯ov·nÌ ranÏn˝ch v mÌrov˝chpodmÌnk·ch.

* Vlasy rostou rychlostÌ zhruba 1 cm zamÏsÌc

* UönÌ boltec se zvÏtöuje po cel˝ ûivot -rychlostÌ 1 mm za 5 let

* Nos. Vzduch proudÌ nosem obvyklerychlostÌ 2,4 km/hod. P¯i k˝ch·nÌ vöakdosahuje rychlosti ork·nu - 170 km/hod.JeötÏ vÏtöÌ poryvy se v naöem tÏle ode-hr·vajÌ p¯i kaöli - rychlost vzduchu p¯inÏm m˘ûe dos·hnout aû 900 km/hod.

* TÏlesn· v˝öka. Nejrychleji rosteme vdÏtskÈm vÏku, nÏkdy aû o 20 cm zarok. N·sledujÌcÌ generace je vûdy o nÏcovyööÌ neû rodiËovsk·. Tento pohyb ËinÌv pr˘mÏru 1 mm roËnÏ.

* Srdce. Stahy tohoto svalu, kter˝ urËujen·ö pulz, se öÌ¯Ì rychlostÌ 4-18 km/hod.

* St¯eva. Pohyby tenkÈho st¯eva po-sunujÌ potravu kup¯edu o 2 cm zaminutu. P¯i pr˘jmu se tato rychlostasi zdesetin·sobÌ.

* Nervy. NervovÈ sign·ly z mozku seke sval˘m dost·vajÌ rychlostÌ 400 km/hod.

* Krev koluje v naöich cÈv·ch jen zvol-na - rychlostÌ 0,7-1,8 km/hod.

* Nehty na nohou a na rukou nar˘stajÌ o1 mm za t˝den

* BolestivÈ podr·ûdÏnÌ k˘ûe se dost·-v· k naöemu vÏdomÌ rychlostÌ 4-50 km/hod.

(Vyuûity informace z Ëasopisu 100+1 za-hraniËnÌ zajÌmavost Ë. 3/2003)

D¡VKY ST¡TNÕ SOCI¡LNÕ PODPORY

DÏlÌ se do dvou skupin - na ty, jejichû v˝öe je podmÌnÏna velikostÌ p¯Ìjmu rodiny, a na d·vky,kterÈ nez·visÌ na p¯Ìjmu.

D·vky, kterÈ z·visÌ na p¯Ìjmu:* p¯Ìdavek na dÌtÏ* soci·lnÌ p¯Ìplatek* p¯ÌspÏvek na bydlenÌ* p¯ÌspÏvek na dopravu (studenti st¯ednÌch a vysok˝ch ökol)* p¯ÌspÏvek na n·jemnÈ* d·vky soci·lnÌ pÈËe

D·vky, kterÈ nez·visÌ na p¯Ìjmu:* porodnÈ* rodiËovsk˝ p¯ÌspÏvek* zaopat¯ovacÌ p¯ÌspÏvek* d·vky pÏstounskÈ pÈËe* poh¯ebnÈ

V p¯ÌötÌm ËÌsle Novin »K si uvedeme platnou v˝öi ûivotnÌho minima.

KRV¡CENÕ Z ⁄STR·ny v oblasti jazyka, rt˘ a ̇ st jsou obvykle

zp˘sobeny vyraûen˝mi zuby po p·dech nebo˙derech do obliËeje a mohou znaËnÏ krv·cet.TakÈ zubnÌ l˘ûko m˘ûe krv·cet po vytrûenÌ nebovypadnutÌ zubu. K trûn˝m ran·m d·snÌ doch·zÌnejËastÏji p¯i zlomenin·ch Ëelisti.

P¯Ìznaky* krv·cenÌ do ̇ st, kolem ̇ st nebo ze zubnÌho

l˘ûka* bolestivost postiûenÈ oblastiPrvnÌ pomoc* postiûenÈho posaÔte s hlavou v p¯edklonu a

sklonÏnou na poranÏnou stranu* na kaûdou zevnÌ r·nu p¯iloûte Ëist˝ obvazo-

v˝ materi·l a poû·dejte postiûenÈho, aby r·nupalcem a ukazov·Ëkem stlaËil. Krv·cÌ-li zub-nÌ l˘ûko, poloûte p¯es nÏj (ne do nÏj) siln˝polöt·¯ek z g·zy nebo ËistÈ tkaniny (polöt·-¯ek musÌ b˝t dostateËnÏ siln ,̋ aby zabr·nildoteku zub˘ p¯i skousnutÌ)

* postiûenÈho nechte stlaËovat r·nu dle pot¯e-by (10-20 minut)

* bÏhem stlaËov·nÌ r·ny nech·me krev volnÏvytÈkat z ̇ st. Spolykan· krev by mohla vy-volat zvracenÌ

* pokraËuje-li krv·cenÌ i po 10-20 minut·ch, opa-trnÏ odstranÌme polöt·¯ek (aby se co nejmÈnÏpoökodila krevnÌ sraûenina) a p¯iloûÌme nov˝

* nevyplachujte ˙sta, poökodila by se krevnÌsraûenina. Postiûen˝ by nemÏl po 12 hodinpÌt nic horkÈho

* pokud krv·cenÌ pokraËuje nebo se obnovu-je, zajistÏte odbornou zdravotnickou pomoc

* pokud postiûen˝ p¯iöel o zub, kter˝ byl nale-zen, uloûte ho do ËistÈ n·doby a p¯edejtespolu s postiûen˝m k odbornÈmu stomato-logickÈmu oöet¯enÌ. (P¯ÌruËka prvnÌ pomoci)

1. VÌte sr˘stem kter˝ch t¯Ì samostatn˝chkostÌ vznik· kost p·nevnÌ?

2. Kolik kostÌ tvo¯Ì kostru nohy?

3. Kter˝ je nejvÏtöÌ sval v lidskÈm tÏle?4. Kolik zub˘ m· dospÏl˝ ËlovÏk a jak je

ËlenÌme?

5. VÌte, kter· je nejvÏtöÌ ûl·za v lidskÈmtÏle? Spr·vnÈ odpovÏdi:

1.Kost p·nevnÌ vznik· sr˘stem kosti kyËel-nÌ, sedacÌ a stydkÈ. 2. Kostru nohy tvo¯Ì 7kostÌ z·n·rtnÌch, 5 kostÌ n·rtnÌch a Ël·nkyprst˘. 3. NejvÏtöÌ sval v lidskÈm tÏle jeËty¯hlav˝ sval stehennÌ. 4. DospÏl˝ Ëlo-vÏk m· 32 zub˘: 8 ¯ez·k˘, 4 öpiË·ky, 8zub˘ t¯enov˝ch a 12 stoliËek. 5. NejvÏtöÌûl·za v lidskÈm tÏle jsou j·tra.

10

LÈka¯ se pt· pacienta: ÑCo se stane, kdyû v·mu¯Ìznu ucho?ì - ÑP¯estanu slyöetì. - A kdyû

v·m u¯Ìznu i druhÈ ucho?ì - ÑP¯estanu vidÏtì.- ÑJak to?ì - ÑProtoûe mi spadnou br˝leì.

ZPR¡VY Z REGIONŸ

NÃCOPRO SPORTOVNÕ DUäE ÖPo vÌce neû roce a p˘l se opÏt seöli volejbalis-

tÈ s duöÌ Ëervenok¯iû·ckou nebo snad spÌöe Ëer-venok¯iû·ci s duöÌ volejbalistickou (v˝bÏr je naV·s) na turnaji, tentokr·te ne v »eskÈ LÌpÏ, ale8. 3. 2003 v Z·kupech. ZmÏna mÌsta nezname-nala ale zmÏnu po¯adatele, a tak hned v ˙vodupat¯Ì m˘j (a myslÌm, ûe nejen m˘j) obrovsk˝ anesmÌrn˝ dÌk vöem, kte¯Ì se na p¯ÌpravÏ podÌleli.Pustili se do p¯Ìprav navzdory problÈm˘m poloÚsk˝ch povodnÌch, starostem v pr·ci i doma,navzdory ch¯ipkov˝m bacil˘mÖ ProstÏ nic ne-bylo urËitÏ jednoduchÈ, ale nakonec vöechnob·jeËnÏ a ke spokojenosti vöech vyölo. V »eskÈLÌpÏ a okolÌ jsou prostÏ b·jeËnÌ, svÏdomitÌ aochotnÌ lidÈ a lidiËkovÈ.

Jak uû to tak na podobn˝ch akcÌch b˝v·, dopro-vodn ̋veËernÌ program dÌky Libereck˝m a Trutnov-sk˝m Ñmuzikant˘mì nemÏl chybiËky a vöichni sedob¯e bavili, sezn·mili se i nezn·mÌ a rivalita pat¯ilaopravdu jen a jen sobotnÌmu turnaji. Bojovalo se ur-putnÏ ve dvou tÏlocviËn·ch Z·kladnÌ ökoly Z·kupy aumÌstÏnÌ druûstev bylo n·sledujÌcÌ: 1. »»K Rychnovnad KnÏûnou, 2. »»K KolÌn, 3. »»K Liberec, 4.Paramo Str·û pod Ralskem, 5. »»K Kutn· Hora, 6.»»K »esk· LÌpa, 7. »»K Trutnov - a na koho toslovo padneÖ Kdepak Trutnov nebude p¯ÌötÌ turnajpo¯·dat z d˘vodu svÈho umÌstÏnÌ, ale dobrovolnÏ amyslÌm, ûe se tam uû vöichni z˙ËastnÏnÌ tÏöÌ a urËitÏp¯ijedou i ti, kte¯Ì se ze zdravotnÌch a jin˝ch d˘vod˘nemohli tentokr·t z˙Ëastnit. OstatnÏ kdybych vÏdÏlad¯Ìv, ûe za sedmÈ mÌsto bude sal·mÖ

Jana Chaloupeck·(st·l· zpravodajka z her,

p¯i kter˝ch se p¯es sÌù honÌ kulat˝ nesmysl)

VZPOMÕNKANA MUDR. JOSEFA KAMÕNKA

Dne 29. 11. 2002 vzpomnÏlo 65 Ëlen˘ MS»»K v BeËv·rech spolu s dalöÌmi obËany naMUDr. Josefa KamÌnka.

Dr. KamÌnek byl po cel· desetiletÌ v tom nejlep-öÌm slova smyslu rodinn˝m lÈka¯em obyvatel BeË-v·r na KolÌnsku i öirokÈho okolÌ. T¯i generace ne-mohou zapomenout na ÑsvÈhoì lÈka¯e, kter˝ jeobÏtavÏ lÈËil a navötÏvoval, t¯eba i v nemocnici.Byl vöak v celÈm svÈm obvodÏ nepominutelnouautoritou i v ot·zk·ch a problÈmech, kterÈ nesou-visely se zdravÌm a nemocÌ. V BeËv·rech zaloûil amnoho let vedl mÌstnÌ skupinu »S»K, kter· zajeho vedenÌ pat¯ila v okrese k nejaktivnÏjöÌm. Na-psal i kroniku o vzniku »S»K v BeËv·rech.Soust¯edil kolem sebe poËetn˝ kolektiv Ëlen˘ aËlenek vöech vÏkov˝ch skupin, obÏtavÏ organizo-val aktivity skupiny a dbal zejmÈna na proökolov·-nÌ v ot·zk·ch prvnÌ pomoci. BeËv·rötÌ na svÈhodoktora KamÌnka nikdy nezapomenou.

ZdeÚka Lebedov·,¯editelka ⁄OS »»K KolÌn-Hradec Kr·lovÈ

50 LET MS »»KV RYBN… NAD ZDOBNICÕ

MS »»K v RybnÈ nad ZdobnicÌ (okr. Rychnovnad KnÏûnou) byla zaloûena v prosinci 1953 asdruûovala Ëleny z RybnÈ, Z·chlumÌ, Bohouso-vÈ a Litic. Ze zakl·dajÌcÌch Ëlen˘ je v naöÌ skupi-nÏ jiû jen panÌ Boûa Koukolov·.

Mezi zakladateli byly hlavnÌmi osobnostmi panJaroslav Pohl a pan Dvo¯·k, kter˝ byl po dlou-h· lÈta obÏtav˝m p¯edsedou a velmi dob¯e vy-ökolen˝m zdravotnÌkem »S»K. Z poË·teËnÌch83 Ëlen˘ se jejich poËet postupnÏ zv˝öil v pr˘bÏ-hu let aû na 125 Ëlen˘. Byla z¯Ìzena Stanice prvnÌpomoci »S»K v domÏ u Dvo¯·k˘, kter· slouûilai jako ordinace lÈka¯e. Kronika dokumentuje, ûeotev¯enÌ ordinace bylo slavnostnÌ, bylo doprov·-zeno pr˘vodem a projevy. MS »S»K ökolila dÏtii dospÏlÈ v prvnÌ pomoci, zÌsk·vala d·rce krve,prov·dÏla kontroly hygieny v prodejn·ch, aj. Vletech 1955-1958 a v roce 1965 byla vyhl·öenanejlepöÌ MS »S»K na okrese. Nemalou z·sluhuna dobrÈ pr·ci naöÌ skupiny mÏli i spolupracujÌcÌlÈka¯i - MUDr. Tepl· a MUDr. KlÌcha.

Dnes m· naöe organizace sice jen 53 Ëlen˘,ale v poslednÌ dobÏ se n·m jejÌ sloûenÌ poda¯iloomladit. Z jejÌ poslednÌ Ëinnosti bych r·da p¯i-pomnÏla pravideln˝ sbÏr oöacenÌ, po¯·d·nÌ pro-gram˘ pro d˘chodce, zdravotnÏ v˝chovnÈ be-sedy a p¯edn·öky a v loÚskÈm roce uspo¯·d·nÌsbÌrky na pomoc postiûen˝m povodnÏmi.Marie ÿeho¯ov·, OS »»K Rychnov nad KnÏûnou

SOUTÃé NA STÿEDNÕCHäKOL¡CH V OSTRAVÃ

OS »»K Ostrava uspo¯·dal v z·vÏru loÚskÈ-ho roku v Zä Zelen· soutÏû zdravotnick˝chdruûstev st¯ednÌch ökol a uËiliöù. Z˙Ëastnilo sejÌ 12 pÏtiËlenn˝ch druûstev z 9 ostravsk˝ch ökol.

MladÌ zdravotnÌci museli prok·zat jak teoretickÈznalosti, tak praktickÈ dovednosti, na kterÈ je kladenobzvl·ötÏ velk˝ d˘raz. ÑZ·chrana lidskÈho ûivotazaËÌn· prvnÌ pomocÌ. V nejz·vaûnÏjöÌch p¯ÌpadechËasto rozhoduje prvnÌch pÏt minut. NenÌ-li okamûitÏzah·jena resuscitace a poskytnuta ̇ Ëinn· prvnÌ po-

moc, postiûen ̋umÌr· nebo p¯eûije s trval˝m poöko-zenÌm mozku. Jedin· cesta vede p¯es v˝chovu zvl·ötÏmlad˝ch lidÌ, aby si osvojili z·kladnÌ pravidla prvnÌpomoci,ì vysvÏtluje Ëlen »»K Ond¯ej TalÌk.

ZatÌmco testy ze zdravotnick˝ch znalostÌ, hy-gieny, znalostÌ o otravn˝ch l·tk·ch a o »erve-nÈm k¯Ìûi zvl·dli soutÏûÌcÌ na v˝bornou, p¯i prak-tick˝ch z·sazÌch na namaskovan˝ch figurantechse jiû obËas chybiËka vloudila. Vöichni soutÏûÌcÌale prok·zali, ûe by v nejr˘znÏjöÌch p¯Ìpadechbyli schopni poskytnout ̇ Ëinnou prvnÌ pomoc -nep¯Ìmou mas·ûÌ srdce a d˝ch·nÌm z plic do plicpoËÌnaje a oöet¯enÌm zlomeniny Ëi zastavenÌmtepennÈho krv·cenÌ konËe. NejlÈpe si vedla druû-stva z MatiËnÌho gymn·zia, St¯ednÌ zdravot-nickÈ ökoly a z Gymn·zia Fr. Hajdy.

Anna Prokopov·, Ëlenka OVR »»K Ostrava

PRAHA 3+6+8 POM¡HALAOBCÕM NA MÃLNICKU

Byla to docela impozantnÌ podÌvan·. KonvojpÏti dod·vek oznaËen˝ch velk˝mi vlajkami »er-

venÈho k¯Ìûe budil dne 19. 3. 2003 na silnicÌchmezi Prahou a MÏlnÌkem zaslouûenou pozor-nost. OS »»K Praha 3+6+8 vezl obËan˘m obcÌna MÏlnicku postiûen˝m loÚsk˝mi povodnÏmidalöÌ materi·lnÌ humanit·rnÌ pomoc. P¯ed·v·nÌtÈto pomoci se kromÏ ̄ editelky ̇ ¯adu tohoto spol-ku Soni MatouökovÈ a ¯editelky ⁄OS »»KMÏlnÌk Aleny HerinkovÈ z˙Ëastnil i ̄ editel ⁄¯a-du »»K v Praze JUDr. Ji¯Ì Proch·zka.

PrvnÌ zast·vka byla v obci Kly na ObecnÌm˙¯adu. ZatÌmco p¯edstavitelÈ »»K kr·tce bese-dovali se starostou obce o postupu pracÌ p¯i od-straÚov·nÌ n·sledk˘ povodnÌ, skupina dobro-volnÌk˘ »»K stÏhovala polovinu obsahu pÏtidod·vek do skladu ObecnÌho ̇ ¯adu. Jednalo sep¯edevöÌm o doplnÏnÌ vybavenÌ dom·cnostÌ.

PodruhÈ kolona aut zastavila v obci Tuh·Ú.TakÈ starostka tÈto obce uvÌtala materi·lnÌ huma-nit·rnÌ pomoc »»K, kter· se bÏhem nÏkolika m·lodesÌtek minut p¯estÏhovala do skladu ObecnÌho˙¯adu, aby v nejbliûöÌch dnech pomohla vylepöitvybavenÌ dom·cnostÌ obËan˘ nejvÌce postiûen˝chloÚsk˝mi povodnÏmi.

SOUTÃé NA SZä V OLOMOUCISt¯ednÌ zdravotnick· ökola a VyööÌ zdravotnick·

ökola Emanuela Pottinga v Olomouci po¯·daly 26.3. 2003 soutÏû v p¯edlÈka¯skÈ prvnÌ pomoci. BylaurËena p¯edevöÌm student˘m 2. roËnÌku SZä, kte¯Ìtak mÏli moûnost prakticky si vyzkouöet to, co se odzaË·tku ökolnÌho roku nauËili. T¯ÌËlennÈ hlÌdky po-skytovaly prvnÌ pomoc na dvou stanoviötÌch, nanichû byly sehr·ny situace, se kter˝mi se m˘ûemekdykoli setkat. Na obou stanoviötÌch byla poranÏnÌrealisticky zn·zornÏna. Maskov·nÌ poranÏnÌ zajistilOS »»K Olomouc, stejnÏ jako v p¯edeöl˝ch letech.

SoutÏûe se rovnÏû z˙Ëastnily dvÏ hlÌdky slo-ûenÈ z Krouûku mlad˝ch zdravotnÌk˘ p˘sobÌcÌ-ho p¯i MS »»K Olomouc Ë. 11. DÏti ve vÏku11-14 let v˝bornÏ obst·ly v konkurenci sedm-n·ctilet˝ch soutÏûÌcÌch. NejlepöÌ hlÌdka ze SZäbude nynÌ svoji ökolu reprezentovat v republi-kovÈ soutÏûi SZä.

Lenka Lakom·, OS »»K Olomouc

11

Sta¯enka nabÌzÌ v Ëek·rnÏ u lÈka¯e lÌskovÈo¯Ìöky: ÑProË mi je d·v·te panÌ?ì - ÑProtoûe

nem·m zubyì. ÑTak proË je kupujete?ì -ÑProtoûe m·m moc r·da o¯Ìökovou

Ëokol·duì.

SLOUPEK MINISTRYNÃ ZDRAVOTNICTVÕ

Konec v·lky je d˘vodem k oslavÏ. Proto jeosm˝ kvÏten jednÌm z nejpam·tnÏjöÌch dn˘ naöÌi evropskÈ historie, proto je naöÌm st·tnÌm sv·t-kem.

Ne kaûd˝ ale vÌ, jak v˝znamn˝ byl osm˝ kvÏt-nov˝ den roku 1828 pro cel˝ svÏt. P¯ed 175 lety setotiû v éenevÏ narodil Henri Dunant, otec myö-lenky »ervenÈho k¯Ìûe a filantrop v tom nejkr·s-nÏjöÌm slova smyslu. Bez jeho ot¯esn˝ch z·ûitk˘ vbitvÏ u Solferina, kterÈ vylÌËil v knize ÑVzpomÌn-ka na Solferinoì by moûn· nevzniklo hnutÌ, kterÈuû 140 let pom·h· trpÌcÌm lidem na celÈ naöÌ plane-tÏ, hnutÌ, kterÈ si rychle zÌskalo respekt a ̇ ctu.

ProË je idea »ervenÈho k¯Ìûe tak ûiv· idnes? Protoûe stavÌ na hodnot·ch, kterÈ Ëasnem˘ûe set¯Ìt. Na d˘stojnosti ËlovÏka, na poro-zumÏnÌ mezi lidmi. Na neutralitÏ, pod kterou seale neskr˝v· lhostejnost, n˝brû st·l· ochota po-m·hat vöem, kdo to pot¯ebujÌ.

OSM› KVÃTEN TROCHU JINAK

A tak je osm˝ kvÏten nejen dnem osvobo-zenÌ Evropy, nejen SvÏtov˝m dnem »erve-nÈho k¯Ìûe, ale st·lou p¯ipomÌnkou hodnot,kterÈ lidi spojujÌ a stavÏjÌ mezi nimi mosty.Dnes, v dobÏ absolutnÌ informaËnÌ globalizace,kdy m˘ûeme v p¯ÌmÈm p¯enosu sledovat v·lku,prohlÌûet si vzd·lenÈ planety nebo ty nejnepatr-nÏjöÌ Ë·stice hmoty, k sobÏ m·me Ëasto d·l neûp¯ed 140 nebo 175 lety. Komunikace se omezu-je na mail, SMS a proûÌt setk·nÌ s druh˝m Ëlo-vÏkem, p¯iblÌûit se mu a naslouchat je st·le vz·c-nÏjöÌ.

Proto se sluöÌ vzpomenout ËlovÏka, kterÈmunebyli druzÌ lhostejnÌ, pro kterÈho slova toleran-ce a pochopenÌ nebyly jen pr·zdn˝mi pojmy.»lovÏka, kter˝ sv˝m p¯Ìkladem dodnes p¯itahu-je tisÌce n·sledovnÌk˘.

MUDr. Marie SouËkov·,ministrynÏ zdravotnictvÌ

MISTROVSTVÕREPUBLIKY

JEDNOTLIVCŸ VZS »»K

Ve dnech 11.-13. dubna 2003 probÏhlo jiûIX. MistrovstvÌ republiky jednotlivc˘ VodnÌz·chrannÈ sluûby »»K v disciplin·ch ILS(mezin·rodnÌ organizace vodnÌ z·chrany), kterÈje z·roveÚ po¯·d·no jako Memori·l PaedDr.Mariana FilË·ka, letos jiû VI. roËnÌk. Mistrov-stvÌ se konalo jako kaûdoroËnÏ v OstravÏ, po¯·-d·nÌm byla povϯena MS VZS »»K Ostrava.Z˙Ëastnilo se 24 ûen a 40 muû˘ z celkem 8 MSVZS »»K z celÈ »R.

MistrynÌ republiky se stala Jana Vesel· z MSVZS »»K Neratovice, v soutÏûi muû˘ obsadilprvnÌ mÌsto a mistrem republiky se stal Ivo De-nemark rovnÏû z MS VZS »»K Neratovice. VsoutÏûi druûstev skonËila na prvnÌm mÌstÏ do t¯e-tice dÏvËata i hoöi z MS VZS »»K Neratovice.

SoutÏû probÏhla v sobotu na bazÈnu bez pro-blÈm˘, v nedÏli - jako vûdy bylo snad v celÈrepublice teplo a slunÌËko - zatÌmco na HluËÌnÏbylo sice trochu slunÌËka, ale vÌtr, kter˝ n·s pro-v·zÌ na kaûdÈm mistrovstvÌ, neuËinil v˝jimkuani letos. Protoûe voda mÏla jen necel˝ch 10stupÚ˘, je v˝hodou, ûe z·chran·¯i v nedÏlnÌ dis-ciplinÏ ÑZ·chrana lodÌì nemusejÌ do vody (pou-ze nedobrovolnÏ, p¯i p¯evrûenÌ loÔky, coû senestalo).

Naöe podÏkov·nÌ pat¯Ì vöem z·vodnÌk˘m,rozhodËÌm, sponzor˘m a v neposlednÌ ̄ adÏ po-¯adatel˘m - vöem Ëlen˘m MS VZS »»K Os-trava.

Vöichni z·vodnÌci se jiû tÏöÌ na MistrovstvÌrepubliky v soutÏûi druûstev a z·chrann˝ch t˝m˘,kterÈ se kon· v Ëervnu na p¯ehradnÌ n·drûi NovÈMl˝ny.

Jana Kargerov·,gener·lnÌ sekret·¯ VZS »»K

VLAJKY NA PL¡éÕCH

BlÌûÌ se doba dovolen˝ch a ̄ ada i naöich Ëte-n·¯˘ jistÏ vyrazÌ za slunÌËkem a teplou mo¯skouvodou. Na pl·ûÌch jsou vyvÏöov·ny vlajky r˘z-n˝ch barev. VÌte ale, co kter· znamen·?Modr· - oznaËuje bezpeËnÈ a uklizenÈ pl·ûe,kde se m˘ûete v pohodÏ koupat.Zelen· - plavËÌk je na pl·ûi, koup·nÌ je bezpeË-nÈ, vyvÏöuje se po odvol·nÌ nebezpeËnÈho sta-vu, znamen· pro koupajÌcÌ totÈû, co zelenÈ svÏt-lo na p¯echodu.élut· - upozorÚuje, ûe na tÈto pl·ûi nenÌ û·dn˝plavËÌk. Je nutno poËÌtat s vysok˝mi vlnami avodnÌmi proudy.Oranûov· - znamen· podobnÈ varov·nÌ jakoûlut· vlajka. Je t¯eba poËÌtat s urËit˝mi riziky(vysokÈ vlny), ani na takto oznaËenÈ pl·ûi nenÌzajiötÏn dohled plavËÌka.»erven· - je to varovn· vlajka oznamujÌcÌ ne-bezpeËÌ. Kde je vyvÏöena, platÌ z·kaz koup·nÌ,aù jiû je zp˘soben nebezpeËn˝mi vlnami nebonap .̄ bakteriologick˝m zneËiötÏnÌm vody, jeûm˘ûe zp˘sobit onemocnÏnÌ.

SVÃTOV› DEN »ERVEN…HO KÿÕéELetos uplynulo jiû 55 let od prvnÌho vyhl·öenÌ SvÏto-

vÈho dne »ervenÈho k¯Ìûe. V b¯eznu 1948 jej vyhl·silV˝konn˝ v˝bor Ligy spoleËnostÌ »K a »P na 8. kvÏtna -v˝roËnÌ den narozenÌ zakladatele mezin·rodnÌho hnutÌ »er-venÈho k¯Ìûe - Henri Dunanta.

N·s m˘ûe tÏöit, ûe podnÏt pro tento celosvÏtov˝ sv·tekdal »eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû a konkrÈtnÏ jeho zaklada-telka a dlouholet· prvnÌ p¯edsedkynÏ - PhDr. Alice Masa-rykov·. Pr·vÏ na z·kladÏ jejÌho n·vrhu se v »eskoslo-vensku od roku 1921 kaûdoroËnÏ slavil tzv. VelikonoËnÌ mÌr »ervenÈho k¯Ìûe s celost·tnÌmvyvrcholenÌm na p˘dÏ Parlamentu. Po celÈ obdobÌ prvnÌ republiky se jednalo o v˝znamnou ud·lost,kterou k n·m jezdily zkoumat pozorovatelÈ z Ligy spoleËnostÌ »K a »P i z jednotliv˝ch n·rodnÌchspoleËnostÌ »K. SvÏtov˝ den »K by byl z¯ejmÏ zaveden d¯Ìve, ale vypukla druh· svÏtov· v·lka a takk jeho ofici·lnÌmu vyhl·öenÌ mohlo dojÌt aû v roce 1948.

»esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû se p¯ed 4 lety vr·til k tradici celost·tnÌho vyvrcholenÌ SvÏtovÈho dne »ervenÈhok¯Ìûe na p˘dÏ Parlamentu a od roku 2000 se jeho oslavy konajÌ v Sen·tu »R pod z·ötitou jeho p¯edsedy.

STATISTIKAUTONUL›CH V »R

Redakce mÏla k dispozici ËÌsla za rok 2001 -jsou bezesporu varujÌcÌ. Dovolte, abychom jep¯ipomnÏli p¯ed blÌûÌcÌ se letnÌ sezÛnou:

* v »R ve vodÏ utonulo v roce 2001 celkem276 osob, z toho 197 muû˘ a 79 ûen

* z tohoto poËtu se utopilo 7 lidÌ ve vanÏ a 4 lidÈp¯i koup·nÌ v bazÈnu

* zb˝vajÌcÌch 265 lidÌ tedy utonulo v p¯ÌrodnÌvodÏ

* celkem 43 osob sp·chalo sebevraûdu utope-nÌm (statistika je oznaËuje jako ̇ myslnÈ sebe-poökozenÌ utopenÌm a potopenÌm)

* v roce 2001 v »R nikdo nezahynul p¯i po-vodnÌch ani v souvislosti s vodnÌ dopravoup¯i nehodÏ plavidla.P¯ipomeÚte si p¯ed lÈtem tato ËÌsla spolu s

pravidly bezpeËnÈho chov·nÌ u vodnÌch ploch(zve¯ejnili jsme je v Novin·ch »K Ë. 3/2001 a Ë.4/2002). Zp¯ÌsnÏme dohled zejmÈna nad koupa-jÌcÌmi se dÏtmi.

PÿIPOMÕN¡ME SI V »ERVEN…M KÿÕéI

12

NOVINY »ERVEN…HO KÿÕéE vyd·v· ⁄¯ad »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe, redakËnÌ zpracov·nÌ Mgr. Josef ävejnoha ve spolupr·ci s ⁄sekem vnit¯nÌchvztah˘ ⁄¯adu »»K. Redakce, administrace a inzerce Thunovsk· 18, Praha 1, Mal· Strana, PS» 118 04, telefon 251 104 111.

RegistraËnÌ ËÌslo MK 7302 Cena dvoumÏsÌËnÌku 10,ñ KË

MÕSTA SPOJEN¡ S »ERVEN›M KÿÕéEM

/

NAäE POäTOVNÕ ZN¡MKY S TEMATIKOU »K

ZN¡MKY »K Z ROKU 1949

DneönÌ ve¯ejnosti je z·mek v L·nech zn·m˝p¯edevöÌm jako letnÌ sÌdlo Ëeskoslovensk˝ch aËesk˝ch prezident˘, ale prvnÌzmÌnka o L·nech poch·zÌ jiû zroku 1392, kdy na mÌstÏ z·mkust·la jeötÏ d¯evÏn· tvrz. Jako jejÌmajitelÈ se bÏhem staletÌ st¯Ìdalyr˘znÈ ölechtickÈ rody. Roku 1589zdejöÌ hr·dek odkoupil cÌsa¯ Ru-dolf II. a p¯ipojil jej k panstvÌ K¯i-vokl·t. L·ny dal p¯estavÏt na jednoduch˝ jedno-patrov˝ loveck˝ z·meËek. V 17. stoletÌ pat¯ilSchwarzenberg˘m a pozdÏji Valdötejn˘m, kte¯Ìp¯ÌzemnÌ z·mek v roce 1730 zv˝öili o jedno pat-ro. Od Valdötejn˘ L·ny zÌskal rod F¸rstenberk˘,

kte¯Ì poË·tkem 19. stoletÌ na z·mku p¯istavÏli dru-hÈ patro a d˘kladnÏ jej p¯estavÏli v baroknÌm slo-

hu. Od roku 1920 aû dosud jez·mek v majetku st·tu jako letnÌsÌdlo prezidenta republiky.

S »erven˝m k¯Ìûem je z·mekspojen minim·lnÏ dvakr·t. V roce1931 pr·vÏ sem PhDr. Alice Ma-sarykov· pozvala ̇ ËastnÌky zase-d·nÌ organizaËnÌho v˝boru mezi-

n·rodnÌho kongresu soci·lnÌ pr·ce, jemuû p¯edse-dala. A v roce 1994 se na l·nskÈm z·mku seöli hostÈpietnÌho aktu ukl·d·nÌ urny s popelem zakladatelky adlouholetÈ prvnÌ p¯edsedkynÏ »S»K dr. Alice Ma-sarykovÈ do rodinnÈho hrobu na l·nskÈm h¯bitovÏ.

Z¡MEK L¡NY

MEZIN¡RODNÕ SOUTÃéHORSK… SLUéBY

»lenovÈ HorskÈ sluûby pÏti evropsk˝ch zemÌse ve dnech 3. -4. 4. 2003 sjeli do äpindlerovaMl˝na - tradiËnÌho mÌsta kon·nÌ mezin·rodnÌsoutÏûe - na jiû 26. roËnÌk Mezin·rodnÌ soutÏ-ûe HorskÈ sluûby - Memori·l Jana Messneraa ätefana Spusty, aby zde porovnali svÈ sÌlyp¯i sportovnÌ zkouöce z·chran·¯skÈ p¯ipravenos-ti. SoutÏûe se z˙Ëastnilo 36 dvouËlenn˝ch hlÌ-dek ze Slovinska (3), Slovenska (6), Polska (5),NÏmecka (3) aze vöech 7 ob-lastÌ »R - zKruön˝ch hor(2), ze äumavy(1), z Krkonoö(4) a po 3 hlÌd-k·ch z oblastÌJizerskÈ hory,OrlickÈ hory,JesenÌky a Bes-kydy.

SoutÏû byla rozdÏlena do dvou Ë·stÌ. PrvnÌden byla na programu terÈnnÌ etapa v dÈlce 24km, vedoucÌ n·roËn˝m terÈnem po h¯ebenov˝chpartiÌch Krkonoö. Druh˝ den n·sledoval ob¯Ìslalom ve sportovnÌm are·lu MedvÏdÌn, d·le ob¯Ìslalom s AkiÌ, oöet¯enÌ a svoz zranÏnÈho v Ëaso-vÈm rozsahu 15 minut. Figuranti zn·zorÚovalit¯i druhy poranÏnÌ: zlomeninu hornÌ konËetiny,zlomeninu dolnÌ konËetiny a bezvÏdomÌ s krv·-cenÌm. Po oöet¯enÌ a uloûenÌ do Akie bylo jeötÏnutnÈ bezpeËnÏ transportovat zranÏnÈho do cÌle.SoutÏûÌcÌ byli rozdÏleni do dvou kategoriÌ - prv-nÌ do 40 let (startovalo v nÌ 29 druûstev), druh·41 let a staröÌ, v nÌû startovalo 7 druûstev. ProzajÌmavost - nejstaröÌ ˙ËastnÌk byl z »ech vevÏku 59 let, ve vÏku 22 let byli 3 z Polska, 1 zNÏmecka a nejmladöÌ ˙ËastnÌk ve vÏku 21 letbyl ze Slovinska. Z »ech byl nejmladöÌ 24-let˝Ëlen HorskÈ sluûby z Krkonoö.

Poh·r prezidenta »»K za ÑnejlepöÌ oöet¯enÌìzÌskala hlÌdka Ë. 20 - Marek Form·nek a Pa-vel ÿeha z oblasti JesenÌky.

Jako kaûd˝m rokem i letos naöi soutÏûÌcÌ do-k·zali, ûe jsou p¯ipraveni na nejvyööÌ profesio-n·lnÌ ˙rovni, a ûe naöe Horsk· sluûba p¯edsta-vuje v evropskÈm mϯÌtku opravdovou öpiËku.

Zdena KmonÌËkov·, ⁄¯ad »»K Praha

Pomozte n·mpom·hat

Fond humanity »»KËÌslo konta

10030-7334-011/0100KomerËnÌ banka Praha 1

PrvnÌ zn·mka - stylizovan· kresba holubice, ukazuje v˝znam Ëinnosti »ervenÈ-ho k¯Ìûe ve mÏstech i na venkovÏ - byla vyd·na v barvÏ karmÌnovÈ. K jejÌ hodnotÏ1,50 KË se p¯ipoËÌt·valo 0,50 KË ve prospÏch »S»K. Druh· zn·mka - holubicenad zemÏkoulÌ mÏla vyjad¯ovat mezin·rodnÌ charakter Ëinnosti »ervenÈho k¯Ìûe.Byla vyd·na v ËervenÈ barvÏ a k jejÌ hodnotÏ 3 KË se ve prospÏch »S»K p¯ipo-ËÌt·vala 1 KË.

Rok 1949 byl v Ëinnosti »S»K rokem zlomov˝m. Po p¯evratu v ̇ noru 1948 byl»S»K n·silnÏ za¯azen mezi spoleËenskÈ organizace sdruûenÈ v jednotnÈ N·rodnÌfrontÏ, v z·jmu moûnÈ dalöÌ existence ztratil mnoho ze svÈ nestrannosti a nez·vislos-ti. PostupnÏ p¯ebÌral ¯adu ËinnostÌ »S»K st·t (nap .̄ dopravnÌ zdravotnÌ sluûbu).Svou samostatnost ztratil rovnÏû dorost »S»K, kter˝ byl takÈ n·silnÏ za¯azen dojednotnÈ Pion˝rskÈ organizace a »eskoslovenskÈho svazu ml·deûe. UkonËena bylarovnÏû tradice ̇ spÏön˝ch velikonoËnÌch MÌrov˝ch slavnostÌ »ervenÈho k¯Ìûe.

Na druhou stranu je »S»K povϯen propagacÌ vznikajÌcÌ N·rodnÌ transf˙z-nÌ sluûby a st·v· se jedinou organizacÌ v »eskoslovensku, kter· je povϯenap·tr·nÌm po osob·ch ËeskoslovenskÈ i cizÌ n·rodnosti na naöem ̇ zemÌ i v zahraniËÌ. MÏnÌ se takÈn·zvy - mÌstnÌ spolky jsou nahrazov·ny mÌstnÌmi skupinami »S»K. S »eskoslovensk˝m Ëerven˝mk¯Ìûem se sluËuje »eskoslovensk˝ abstinentnÌ svaz a takÈ Masarykova liga proti tuberkulÛze.

P¯Ìkladem vhodnÈ propagace »eskÈho Ëerve-nÈho k¯Ìûe b˝vajÌ kaûdoroËnÏ kalend·¯Ìky. NenÌtomu jinak ani s kalend·¯Ìky na rok 2003. Jeden ze

zda¯il˝ch, kterÈ jsme do redak-ce obdrûeli, vydal OS »»KKarvin· a propaguje ËinnostzdejöÌho, velmi aktivnÌho Klu-bu d·rc˘ krve. MimochodemKarvin· je okresem s v˘becnejvyööÌm poËtem mnohon·-sobn˝ch BDK, drûitel˘ zlatÈmedaile prof. JanskÈho i Zla-t˝ch k¯Ìû˘. Na zadnÌ stranÏ ka-

lend·¯Ìku jsou pochopitelnÏ vöechny identifikaËnÌ˙daje a moûn· spojenÌ na OS »»K Karvin·.

I TAK SE D¡ PROPAGOVAT »ERVEN› KÿÕé

Dne 28. kvÏtna letoönÌho roku jsme si p¯ipo-mnÏli nedoûitÈ 70. narozeniny dlouholetÈhospolupracovnÌka »eskoslovenskÈho ËervenÈhok¯Ìûe, Ëlena LektorskÈhosboru »S»K, autora ̄ adyuËebnic a p¯ÌruËek z ob-lasti prvnÌ pomoci, skvÏ-lÈho lÈka¯e a obÏtavÈhoËlovÏka - MUDr. JanaVejvalky. Narodil se vPraze, kde takÈ vystudo-val s Ëerven˝m diplo-mem lÈka¯skou fakultuUK v Praze a do roku 1970 pracoval na II. chi-rurgickÈ klinice v Praze na KarlovÏ n·mÏstÌ. Odroku 1970 pak p˘sobil na zdravotnickÈm st¯edis-ku v KartouzskÈ ulici v Praze 5 jako chirurg.

NenÌ to tak d·vno, kdy vzpomÌnal jeden zjeho û·k˘ na zased·nÌ PracovnÌ skupiny VR»»K pro v˝uku a vzdÏl·v·nÌ jak na ökolenÌzdravotnick˝ch instruktor˘ »S»K p¯ed mnohalety pr·vÏ lektor MUDr. Vejvalka zav·dÏl popr-vÈ praktick· vystoupenÌ ̇ ËastnÌk˘ kurzu zamÏ-

VZPOMÕNKANA MUDR. JANA VEJVALKU

¯en· na to, jak budou prvnÌ pomoc uËit a vykl·-dat. Na nejr˘znÏjöÌch kurzech a ökolenÌch »er-venÈho k¯Ìûe p¯ednesl stovky p¯edn·öek, napsaldesÌtky v˝ukov˝ch Ël·nk˘ do Ëasopis˘ »erve-n˝ k¯Ìû a ZdravÌ. Dodnes se vracÌme k jeho do-sud nep¯ekonanÈ uËebnici ÑPrvnÌ pomoc im-provizovan˝mi prost¯edkyì.

JistÏ by pro nÏj bylo nejvÌce potÏöujÌcÌ, ûe jehoû·ci - MUDr. Pavel Srnsk ,̋ Ing. Pavel ätajer, Ji¯ÌMajrich, a cel· ̄ ada dalöÌch - dnes pat¯Ì k autor˘mStandard˘ prvnÌ pomoci a jednotliv˝ch uËebnic,z nichû se uËÌ nejen zdravotniËtÌ instrukto¯i »»K,ale i öirok· ve¯ejnost. S ̇ ctou si dnes p¯ipomÌn·-me dÌlo MUDr. Jana Vejvalky a jeho v˝znamn˝p¯Ìnos pro »eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû.