Československá státnost

Vývoj názorů na řešení otázky státnosti Čechů a Slováků

před 1. Světovou válkou a v jejím průběhu.

Autor prezentace: Michal Carbol 1

Vývoj názorů na řešení otázky Vývoj názorů na řešení otázky

státnosti Čechů a Slováků před státnosti Čechů a Slováků před

1. Světovou válkou a v jejím 1. Světovou válkou a v jejím

průběhuprůběhu

Michal CarbolHistorie a tradice AČR,Univerzita obrany,16.3.2011




Základní fakta - Situace před 1. světovou válkou

„Usilujeme o samostatný československý stát“. Státní idea ve vývoji Československa Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona Situace po 1. světové válce válce Závěr

Úvod




Situace před 1. světovou válkou

Součást Rakousko-Uherského

mocnářství

Čsl. státní idea se rodila už

v 19.století, v souvislosti se vznikem

ČSR se na jejím vytváření podílel hodně

TGM

Tomáš Garrigue Masaryk




„Usilujeme o samostatný československý stát“. Tato věta obsáhla smysl boje Čechů a Slováků proti centrálním mocnostem v letech první světové války. Zveřejněna byla jako součást památného prohlášení Českého komitétu zahraničního ze 14. listopadu 1915. Ohlas zaznamenalo zpočátku ve Francii, Rusku, Švýcarsku a ve Spojených státech amerických, tedy v zemích, kde jej publikovali poprvé. Jeho význam spočívá v tom, že jím Tomáš Garrigue Masaryk a jeho odbojoví spolupracovníci vypověděli před světovou veřejností boj habsburské monarchii a jejím spojencům. Organizovaná a programově semknutá odbojová akce tím oficiálně začala.

http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=1191490 let československé státnosti

Autor: PhDr. Karel Straka, Ph.D., Vojenský historický ústav Praha




Státní idea ve vývoji Československa státní idea měla mít při vzniku ČSR

zvláštní roli pro konstituování a integraci státního národa, a to vzhledem k jeho odlišnostem v národnostním složení, kulturní vyspělosti, vzdělanosti i tradicích, v náboženské resp. nenáboženské orientaci obyvatelstva

čsl. státní idea se rodila už v 19.století, v souvislosti se vznikem ČSR se na jejím vytváření podílel hodne TGM

měla přispět k legitimování nové státní moci a nahradit ztroskotalou ideu státu rakouského; jejím propagátorem byla i česká inteligence, k jejím nositelům patří legionáři

Legionářský odznak z čepice uniformy

Znak První republiky




Státní idea je vyjádřena ve Washingtonské deklaraci a dalších dokumentech přestavitelů čs. státnosti

Zdůrazňuje společné kořeny čsl. státnosti už od 7. století, opírá se o tradice cyrilometodějské, husitské, o národní obrození




čs. státní idea je odůvodnitelná i tím, že proti zbyrokratizovanému, národnostně netolerantnímu Rakousku-Uhersku se postavila myšlenka svobodného, demokratického, tolerantního státu; kultivovala se tím, že za 20 let existence Československa bylo obklopeno fašistickými, nacistickými státy (Rak, Maď, Něm); za 2.Republiky byla popřena a tím ještě více vynikl význam jaký měla za 1.Republiky

s.i. po Mnichovské dohodě – nutnost najít novou s.i. zajišťující přežití národa ve změněných mezinárodních poměrech – nabízí se restaurace ideologie zařazení Čechů do společenství Svaté říše římské národa německého. S touto ideou souvisela koncepce „lenního“ vztahu českého státu k Německé říši; další možnost – příklon k hodnotám autoritativního státu a fašistickým ideám, které byly představovány ideologií o podzimní revoluci 1938. Politická reprezentace, která se dostala k moci, odmítala demokracii a její principy formulované Masarykem a Benešem, které byly v Mnichově poraženy. Měl být vytvořen autoritativní národní stát. Politické svobody byly omezeny, utužila se cenzura - oficiální politiku nové vlády uplatňoval hlavně vůdce agrární strany R. Beran, který inicioval vytvoření Strany národní jednoty

v 50. letech a později je čsl. státní idea vytlačována sovětskou ideologií, došlo k nahrazení symbolů 1. republiky (státní svátek vzniku ČSR nahrazen Dnem znárodnění atd.)

1968 – pokus o návrat k původní myšlence čsl. státnosti, po nastolení normalizace nahrazena vedoucí úlohou KSČ




každému státu zvyšuje jeho (historickou) legitimitu jeho dlouhodobá existence

Československo nabídlo jako základní státní ideu českoslovenství, která též znamenala, že není v demokratickém státě podstatné, zda Češi a Slováci jsou dva blízké národy nebo jeden národ se 2 jazykovými větvemi, Masaryk tuto ideu personifikoval – tato idea se ale nestala nosnou hodnotou pro rozhodující většinu obyvatelstva, neodolala brutálnímu vnějšímu nátlaku v r. 1938

Poznámky




Clevelandská dohoda

Clevelandská dohoda byl první společný písemný dokument podepsaný představiteli Čechů a Slováků na počátku první světové války. Jeho účelem, jako i dalších takových prohlášení, bylo také prokázat Spojencům společný boj za národní sebeurčení těchto dvou národů válčícího Rakouska-Uherska. V květnu 1918 ji nahradila Pittsburská dohoda.

Zástupci Slováků byli ochotni zúčastnit se práce na založení společného samostatného česko-slovenského státu jen pod tou podmínkou, že se bude jednat o federaci.

Cleveland, Ohio, dne 25. října 1915




Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona byl program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států.Prezident Wilson jasně formuloval nové zásady vztahů mezi zeměmi a principy světového řádu, které měly nastoupit místo zprofanované politiky tajných smluv a spojenectví v evropské politice.Body 1.-5. se věnují zásadám poválečné spolupráce, body 6.-13. hovoří o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic nezávisle na výsledcích války, poslední bod č. 14 se týká vzniku mezinárodní organizace

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona




Situace po 1. světové válce válceVznik samostatného Československého státu (tzv. První republika)Nezávislost Československa byla prohlášena 28. října 1918 československým národním výborem v Praze. Do státu bylo začleněno několik etnických skupin s různými historickými, politickými a ekonomickými tradicemi.




ZávěrZhodnocení, zamyšlení, otázky, diskuse….

LiteraturaKÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000. 571 s. ISBN 80-7277-027-6. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha : Libri, 2002. 577 s. ISBN 80-7277-027-6. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936-1938). Praha : Libri, 2003. 803 s. ISBN 80-7277-119-1. KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha : Dokořán, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7363-146-8. KLIMEK, Antonín. Boj o Hrad. Vnitropolitický vývoj Československa 1918-1926 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 1. Hrad a Pětka. Praha : Panevropa, 1996. 432 s. ISBN 80-85846-06-3. KLIMEK, Antonín. Boj o Hrad : vnitropolitický vývoj Československa 1926-1935 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 2. Kdo po Masarykovi?. Praha : Panevropa ; Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1998. 591 s. ISBN 80-86130-02-9. KLIMEK, Antonín. Říjen 1918 : vznik Československa. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1998. 279 s. ISBN 80-7185-175-2. KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIII. 1918-1929. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2000. 822 s. ISBN 80-7185-328-3. KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. 768 s. ISBN 80-7185-425-5. KLIMEK, Antonín. Vítejte v první republice. Praha : Havran, 2003. 301 s. ISBN 80-86515-33-8. OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Praha : Karolinum, 2000. 355 s. ISBN 80-7184-791-7. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 1-2. Praha : Academia, 2003. 867 s. ISBN 80-200-1095-5. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 3-4. Praha : Academia, 2003. 961 s. ISBN 80-200-1122-6.Masaryk.: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895, Praha 1908 (2. vyd.) Naše nynější krise. Praha 1895 Jan Hus. Naše obrození a naše reformace. Praha 1896, Praha 1908 (2. vyd.) Česká otázka – Naše nynější krize – Jan Hus, ÚTGM, Praha 2000 (Česká otázka 8. vyd., Naše nynější krize 7. vyd., Jan Hus 9. vyd.)

Děkuji za pozornost.

Československá státnost

Documents