Československý červený kříž

Čadilová Kateřina

ČSČK

Humanitární občanské sdružení.Působí po celém světě v oblasti

humanitární, sociální a zdravotní.Je pomocnou organizací vojenské

zdravotní služby.V současné době má 91 040 členů.

Poslání ČSČK

Posláním ČSČK je zejména předcházet a umírňovat utrpení, chránit zdraví, život a

úctu k lidské bytosti, podporovat vzájemné porozumění, přátelství a mír mezi národy bez rozdílů národnostních,

rasových, náboženských, třídních a politických a usilovat o naplňování

základních principů hnutí ČK.

Vznik ČSČK

Kořeny již před 130 lety – „Vlastenecký pomocný spolek pro Království české“, z roku 1868.

Oficiální datum založení – 6.února 1919.Předsedkyně Dr. Alice Masaryková – od

roku 1919 do roku 1938.

Roku 1919 schválení stanov Ministerstvem vnitra.

Přistoupení ČSR k Ženevské a Haagské konvenci.

1.12.1919 – uznání Mezinárodním výborem.

1920 – člen Ligy společností ČK a Červeného půlměsíce.

Meziválečné období

Nahrazování nedostatků Státní zdr.správy. Zprostředkování styku rodin se zajatci. Pomoc uprchlíkům. Asanační a profylaktické akce proti epidemiím. Budování zdr. ústavů – poradny, útulky, jesle. Rozvoj zdr. osvěty, pomoc při živelných

pohromách a hospodářské krizi.

Okupace

5.srpna 1940 – ČSČK rozpuštěn, zabaven majetek.

Řada členů zatčena, vězněna a popravena. Ostatní se zapojili do odboje. Záchrana vězňů z transportů a pochodů smrti. Pomoc v oblastech bombardování. Likvidace epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně. Pomoc při Květnovém povstání v Praze.

Činnost po 2. světové válce

Pokračování v tradicích z první republiky.Obnovení přípravy ošetřovatelek,

samaritánů a dopravní zdravotní služby.Pátrací služba ČSČK.Akce na školách – „Dětem více kalorií“,

„Mládež sobě a republice.“

Únorový politický převrat 1948 – ztráta samostatnosti a nezávislosti.

Odklon od principů ČK v rámci přežití.Začlenění do Národní fronty, dorost

násilně do Pionýrské organizace a ČSM.Stát převzal péči o zdraví lidu, ČSČK

úspěšně doplňoval:

- dobrovolné dárcovství krve- vytvoření stanic první pomoci- školení mladých zdravotníků a dobrovolných

sester- pomoc při celostátním očkování proti obrně- pořádání táborů pro slabé děti- organizace Vodní záchranné služby

Sametová revoluce a vznik ČČK

1989 – návrat k samostatnosti a nezávislosti.

Návrat části majetku.1991 – zvláštní složka Mládež ČSČK.Rozdělení státu – zánik ČSČK a vznik

ČČK.

ČČK:- dárcovství krve, výuka první pomoci- ozdravné pobyty pro postižené děti- klimaktické pobyty z ekologicky

ohrožených oblastí ČR- střediska soc.služby, geriatrická centra,

soc.domy

- Pátrací služba ČK- humanitární služby do zahraničí- kolektivní členové – Vodní záchranná

služba ČČK, Horská služba ČR, Sdružení záchranných brigád kynologů

Sestry v sociální službě

Vedle Mezinárodního ČK ustavena Liga Červených křížů, jako světová unie se sociálně-zdravotním cílem.

Založení roku 1919 v Cannes.Nejdůležitější otázka – ošetřovatelství.Založen ošetřovatelský odbor.

1922 –připojen poradní sbor zástupkyň ošetřovatelského stavu.

Úkol Ligy ČK:- povznesení úrovně ošetřovatelství- podpora odborného školení ošetřovatelek

1920 – pokyny k pořádání kurzů pro sestry:- nesmí být kopiemi ošetřovatelek bývalého

Rakouska- odborné vzdělání a všeobecné vzdělání - mravní charakter, inteligence- tělesná a duševní síla- kurz – 3 měsíce, teorie i praxe

Učební program

Nauka o obsluhování nemocných. Nauka o asepsi, antisepsi a dezinfekci. Nauka o zlomeninách a výmknutích. Nauka o povšechné hygieně. Nauka o první pomoci. Nauka o nemocech vnitřních. Bakteriologie.

Zakončení kurzu – vysvědčení.Umožněn další doplňující výcvik.Při organizaci pomáhala americká mise

zdravotníků.Dobrovolná soc.péče se začínala

rozvíjet – České srdce, Armáda spásy, Katolická charita.

Dále existovaly Komise pro péči o mládež, Péče o dítě, ČSL Matek a kojenců.

Rozvoj sociálního ošetřovatelství.1918 – jednoletá ženská Vyšší sociální

škola v Praze, později dvouletá, a přijímali i chlapce.

Absolventi pracovali – v péči o mládež, v poradnách, v úřadovnách ČSČK, jako tajemníci humanitních spolků, výchovných ústavů.

Po válce vyšší odborné a mravní nároky na ošetřovatelku.

V poradnách vedoucí pracovníci diplomované sestry – absolventy dalšího studia pro sociální péči.

Jejich práce: evidence nemocných, záznamy o návštěvách, o výdeji léků, o přijmu režijního poplatku, organizace práci stanice.

Sestra v poradně: uvědomovala matky o lékařských prohlídkách dětí, návštěvy v rodinách, rozhovory s učiteli, asistence lékaři při vyšetřování, prohlížení dětí, zjišťovala poměry v rodině, poznatky předávala lékaři.

Veškerou činností sester prolínala zdravotní výchova.