Český ráj
DESCRIPTION
Území Českého ráje zasahuje do tří krajů. Severozápadní a západní část Jičínska je součástí Královéhradeckého kraje, východní okolí Mnichova Hradiště patří do Středočeského kraje a jižní a východní okolí Turnova se známými skalními městy Hruboskalskem a Maloskalskem leží v Libereckém kraji.TRANSCRIPT
Rozloha: cca 460 km2
Nejvyšší bod: 618 m n.m. Na Kozlově (u Košova)
Nejnižší bod: 210 m n.m. rybník Zrcadlo u Mlýnce
Počet obcí: 59
Největší obec (město): Jičín
ČESKÝ RÁJ
Jičín
Železnice
Kopidlno
Valdická brána
Zámek Kopidlno
Libáňská borovička
Libáň
Jinolické rybníky
Památník bojů z roku 1866 Kostel sv. Jiljí
Kbelnice
Jinolice
Sobotka
Lidová architektura
Prachov
Skalní město
Název Český ráj není odvozen z místopisu krajiny či sídel,
jak tomu nejčastěji bývá. Jeho původ je mnohem poetič-
tější: Původně vodoléčebné lázně Sedmihorky na
Hruboskalsku se již po polovině 19. století staly oblíbeným
letoviskem české literární, umělecké a intelektuální
smetánky. A byly to právě osobnosti českého kulturního
života, kdo pro krásu krajiny nazval tuto oblast Českým
rájem. Později se označení začalo používat pro celé široké
území od Jičína a Mnichova Hradiště po Turnov a Malou
Skálu a postupem času se vžilo do povědomí lidí natolik,
že je dnes oficiálním názvem celé této nejstarší české
rekreační oblasti, která nabízí pestrou škálu přírodních
zajímavostí, stavebních památek a děl lidové architektury.
Území Českého ráje zasahuje do tří krajů. Severozápadní
a západní část Jičínska je součástí Královéhradeckého
kraje, východní okolí Mnichova Hradiště patří
do Středočeského kraje a jižní a východní okolí
Turnova se známými skalními městy Hruboskalskem
a Maloskalskem leží v Libereckém kraji.
Zebín
4 5
Mírně zvlněný povrch krajiny Českého ráje přerušují
hluboká údolí potoků. K Českému ráji neodmyslitelně
patří pískovcové skály lemující kaňonovitá údolí vodních
toků nebo tvořící rozsáhlejší skalní města. Jedinečnou
přírodní a kulturní památkou s unikátním ekosystémem,
tvořeným vzájemnými vazbami skalního města, lesního
prostředí a volně žijícími živočichy a rostlinami je
Přírodní rezervace Prachovské skály. Současně
se jedná o místa osídlená již od pravěku lidmi - část
Prachovských skal tvoří pravěké hradiště s bohatými
archeologickými nálezy. K přírodním památkám patří
také soustava Jinolických rybníků na severovýchodním
okraji Prachovských skal. Dalším dominantním krajinným
prvkem Českého ráje jsou samostatné výchozy vyvřelých
hornin. Mnohé z nich se staly strategicky výhodným
místem pro stavbu hradů. Dnes jsou hrady Veliš,
Kumburk či Trosky neformálními symboly celé turistické
oblasti. Na dalších vršcích vyrostly zejména v barokní
době četné kapličky. Na vrchu Zebínu u Jičína stojí
barokní kaplička sv. Maří Magdaleny, na kopci
Svatá Anna u Ostružna kaple sv. Anny s rotundovým
půdorysem.
Výjimečná přírodní hodnota území Českého ráje vedla
roku 1955 k vyhlášení velkoplošné ochrany nejcennějších
částí turistické oblasti formou Chráněné krajinné
oblasti, která se roku 2005 stala zároveň geoparkem
UNESCO.
Pohled na vrchy Veliš a Zebín
6 7
Obraz Českého ráje dotvořila nejen zemědělská kultivace
území, ale i velkorysá stavební činnost především dvou
majitelů zdejších panství v barokní době.
Prvním z nich byl kníže Albrecht Václav Eusebius
z Valdštejna, vzdělaný kavalír, mimořádně schopný
vojenský stratég, podnikatel a neméně obratný diplomat.
Jičínsko získal do své správy krátce po bitvě na Bílé
hoře, již roku 1621 připojil panství Kumburk a Veliš
ke vznikajícímu frýdlantskému vévodství a rozhodl
se vybudovat z města Jičína jeho správní a sídelní centrum.
Plán přestavby města vypracovali věhlasní italští architekti
pod vedením Giovanni Battista Pieroniho a určili tak
dnešní podobu historického jádra Jičína. Současně
s přestavbou vlastního města probíhala barokní krajinná
modelace v jeho sousedství. Jejím vrcholem bylo
založení šlechtické rezidence krajinně komponované
tak, aby zcela jedinečným způsobem propojila výrazné
dominanty města s širokým okolím. Krajinu mezi vrchem
Velišem, městem Jičínem a obcí Valdice dodnes protíná
téměř geometricky přesná linie, která na sebe během
necelých sedmi kilometrů „navléká” sedm významných
míst, jež Abrecht z Valdštejna sám založil nebo zdědil
z předcházejících období.
Nejvýše položeným místem krajinné kompozice je čedi-
čový vrch Veliš, místo s krásným výhledem na Jičín,
Český ráj i Krkonoše. Na přelomu 12. a 13. století byl
na jeho vrcholu vybudován hrad, jenž se na krátkou
dobu stal také hlavním jičínským sídlem Albrechta
z Valdštejna. Do dnešních dnů se z něj dochovaly pouze
nepatrné zbytky obvodových zdí a části opevnění.
Po severozápadním svahu Veliše směřuje kompozice
do centra města Jičína, kde se rozrůstá o Valdštejnův
palác, kostel sv. Jakuba Většího a Valdickou bránu.
Kaple ve Valdicích
Valdštejnův palác Loggie Valdštejnovy rezidence
Stejně jako v roce 1632 i dnes spojuje Valdštejnovu
městskou rezidenci s velkolepě pojatým areálem
letohrádku s loggií a terasovitě členěnou zahradou,
dnes zvanou Libosad, 1716 metrů dlouhá a přes dvacet
metrů široká lipová alej. Jen počet stromů, stojících
ve čtyřech řadách, se nepatrně snížil. Namísto původních
1152 se jich dnes dá napočítat přibližně 1140.
V romantické atmosféře letohrádku se pořádají nejrůznější
kulturní akce. Krajinnou kompozici uzavírá komplex
kartuziánského kláštera s kostelem sv. Josefa
ve Valdicích, který nechal Albrecht z Valdštejna založit
roku 1628 jako okázalé místo svého posledního
odpočinku. Propojení městské architektury, krajiny
a areálu kláštera, nazývané Valdštejnovou barokní
kompozicí i přesto, že nebylo ve své úplnosti dokončeno,
představuje první barokní krajinnou kompozici velkého
rozsahu v Čechách.
Lipová alej
Loreta
Veliš - kostel sv. Václava
Zhruba o sto let později krajinu západního sousedství
Jičína barokně přetvořil druhý významný investor,
pocházející tentokrát z kopidlnské větve rodu Schlicků.
První stavby krajinářské architektury začaly na panství
Schlicků vznikat v poslední čtvrtině 17. století a sta-
vební činnost pokračovala až do poloviny 18. století.
Hlavním stavitelem byl František Josef hrabě Schlick,
který při architektonickém dotváření krajiny postupoval
odlišně od Valdštejnovy koncepce. Jeho stavební
zásahy se podřizovaly modelaci krajiny a její tvar
pouze doplňovaly. Hlavní terénní osu barokní kompo-
nované krajiny Mariánská zahrada tvořil Velišský
hřbet, na němž se dosud nachází i nejvýznamnější
stavba, jakýsi střed celé kompozice, Loreta. Z její
střechy, která je vlastně vyhlídkovou terasou, je možné
přehlédnout celé Jičínsko i celou krajinnou kompozici.
Staré mapy dokládají existenci čtyř lesních průseků
ve tvaru kříže, které směrovaly od stěn Lorety a spojovaly
ji tak s dalšími místy nejen vizuálně, ale i spirituálně.
Severní průsek spojuje Loretu s Ostružnem a kaplí
sv. Anny, východní s kaplí Andělíček a zámkem
ve Vokšicích, jižní průsek váže Loretu k zámku v Jičíněvsi
a ke kostelu P. Marie v Kostelci a západní průsek míří
na kótu Holého vrchu.
Hrabě Schlick se narodil v roce 1656 a zemřel roku
1741 a stejně jako Valdštejn neměl nástupce. Po smrti
jeho druhé ženy, Anny Josefy hraběnky Schlickové,
se nenašel nikdo, kdo by dílo dovedl do konce nebo
na ně tvůrčím způsobem navázal.
Na rozdíl od valdštejnských monumentálních památek
jsou mnohé ústřední stavby stavitelů z rodu Schlicků
pohlceny porostem a skryté v lese. Nejsou architekto-
nicky okázalé ani nechtějí ohromit. Drobné stavby
kaplí spolu s kříži, sochami svatých, ale také barokně
přestavěnými farními kostely dotvářejí barokní kompozici
západního okolí Jičína. Mariánskou zahradou se tato
ucelená barokní krajinná kompozice nazývá proto,
že v areálu stojí několik soch Panny
Marie a jsou jí zasvěcené také některé
z kaplí.8 9
Kaple sv. Anny Kaple Andělíček
10 11
Příhodné klimatické podmínky i nevelká nadmořská
výška lákaly již od pravěku člověka k trvalému osídlení
území Českého ráje. Poetičnost krajiny neodmyslitelně
dotvářejí jednotlivé památky, především hrady, zámky
a kostely, ale také kaple a sochy i dochované urbanistické
celky měst a obcí. Mezi nejvýznamnější z nich patří
městská památková rezervace města Jičín.
Jičín
Jičín, založený jako královské město před rokem
1304, leží na samém okraji Českého ráje a je také
nazýváno jeho vstupní branou. Řadě barokních domů
na náměstí vévodí rozsáhlý raně barokní Valdštejnský
zámek, jehož stavbu započal kolem roku 1608 rod
Smiřických. V letech 1623-1633 zámek přestavěl
Albrecht z Valdštejna na dvoupatrový palác se třemi
arkádovými nádvořími a zámecký areál doplnil o konírnu,
jízdárnu, míčovnu, zbrojnici a zámeckou zahradu.
Do dnešních dnů se zachoval Salónek tří císařů
s portréty představitelů protinapoleonské koalice.
V zámku sídlí Regionální muzeum a galerie, kde
je kromě části věnované historii Jičína a valdštejnské
době také expozice o prusko-rakouské válce v roce
1866 a o bitvě u Jičína. Návštěvníci se s historií
seznamují formou hry. V blízkosti se nachází kostel
sv. Jakuba Většího z roku 1627 s obrazy I. Raaba
a J. Kramolína. Oratoř kostela je barokní chodbou
propojena se sousedním zámkem.
Nárožní dům na Husově třídě
Podloubí Valdštejnova paláceNádvoří Valdštejnova zámku
s průčelní věží přistavěnou roku 1718, či Pomník Panny
Marie Rušánské z roku 1749 na Komenského náměstí.
Barokní budova děkanství při městských hradbách
byla postavena podle plánu A. Spezzy v 17. století
a ve 2. polovině 18. století pozdně barokně upravena.
Významnými jsou pro Jičín také židovské památky,
zejména synagoga s barokním svatostánkem a původní
malbou či židovský hřbitov z roku 1651. Ve městě
se také narodil významný spisovatel a literární kritik Karl
Kraus (1874 Jičín – 1936 Vídeň), který byl za protiválečný
román Poslední dnové lidstva navržen skupinou
francouzských profesorů ze Sorbonny na Nobelovu
cenu za literaturu.
Valdická brána
Oltář v kostelesv. Jakuba
Židovský hřbitov
Valdická brána, součást opevnění města, byla posta-
vena v 16. století a v roce 1769 zvýšena o jedno patro.
O pseudogotický ochoz a novou jehlanovou střechu
byla doplněna roku 1840. Brána je vysoká více než
padesát metrů a na její vrchol vede 152 schodů.
Mezi významné jičínské památky patří také původně
městský farní kostel sv. Ignáce, který prošel po předání
jezuitům v 17. a 18. století barokní úpravou, kostel
Panny Marie de Sale, budovaný v letech 1629 až 1663,
Sobotka
Sobotku založili před rokem 1287 Vartemberkové
a městem se stala v roce 1498. Historické jádro má
pravidelný půdorys a spolu s některými předměstími
si zachovalo historickou urbanistickou strukturu
s mimořádně velkým počtem maloměstských přízemních
i patrových domů. K nejvýznamnějším památkám města
se řadí pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny,
postavený v letech 1590-1596, renesanční děkanství
ze 16. století s přistavěnými barokními štíty a Mariánský
sloup z 18. století se sochami světců od M. Jelínka
mladšího.
V Městské knihovně na soboteckém náměstí je umístěna
pamětní síň zdejšího rodáka Fráni Šrámka.
Vesec u Sobotky
První zmínka o Vesci pochází z roku 1497. V roce 1995
byl prohlášen památkovou rezervací lidové architektury
18. století. Ojedinělý soubor dochovaných lidových
staveb tvoří osmnáct převážně roubených staveb,
které představují různé typy usedlostí, většinou z přelomu
18. a 19 století. Na návsi najdeme lidovou plastiku
Nejsvětější Trojice, do jejíhož podstavce byl vytesán
reliéf sv. Starosty, jedno ze tří plastických zobrazení této
světice v Čechách. V okolí Vesce se zachovaly další
roubené stavby sobotecké lidové architektury.
Měšťanský dům v Sobotce
Sobotka
Vesec u Sobotky
Studeňany
Studeňany leží nedaleko Jičína a jsou známé díky
dochovaným roubeným dřevěným statkům a chalupám
z první poloviny 19. století.
Železnice
Dnešní městečko, založené východně od kostela, je
poprvé zmiňováno v roce 1320. Zástavba historického
jádra byla až do zničujícího požáru v roce 1826 dřevěná.
Na místě pak vyrostly klasicistní pozdně empírové domy
se symetrickým půdorysem, zdobené plastickou
dekorací a se zajímavými portály vstupních dveří. Celek
historického jádra představuje ucelený a ojediněle
zachovalý doklad klasicistního urbanismu a architektury
a byl prohlášen městskou památkovou zónou. Původní
románský kostel sv. Jiljí z počátku 13. století byl
barokně přestavěn v 18. století. Empírová patrová
budova u kostela a roubený statek v jejím sousedství
byly upraveny na Vlastivědné muzeum, ve kterém lze
nalézt etnografické sbírky, doklady o historii městečka
a exponáty připomínající bitvu u Jičína 29. 6. 1866.
Před muzeem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého
z poloviny 18. století.
Libáň
Libáň je městem od roku 1340 a za její nejstarší
památku je považován původně raně gotický kostel
Nalezení sv. kříže z druhé poloviny 13. století.
Neoficiálním symbolem města je tři sta let stará
Libáňská borovička, která zůstává stálou inspirací
malířů, básníků a fotografů.
Interiér kostela sv. Jiljí v Železnici
Panorama Železnice
Libáňská borovička
Roubené domy ve Studeňanech
14 15
Ostružno
Mezi nejzajímavější doklady stavební činnosti rodu
Schlicků na Jičínsku patří barokní kostel Povýšení
sv. Kříže v Ostružně z druhé poloviny 18. století.
Na stavebních plánech se podílel I. Palliardy. Působivost
stavby podtrhuje rokokový interiér s hodnotnou freskovou
a sochařskou výzdobou. Barokní sochy sv. Mikuláše
a sv. Anthelma, stojící před kostelem, byly do Ostružné
přeneseny z kláštera ve Valdicích.
Kostel sv. Bartoloměje na Bradě z přelomu 13. a 14. sto-
letí byl na počátku 17. století upravován.
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bukvici s oltářním
obrazem světce od I. Raaba byla postavena podle plánu
A. Luraga. U kaple stojí socha sv. Jana Nepomuckého
z roku 1765.
Gotický kostel Sv. kříže v Nepřívěci u Sobotky byl
počátkem 18. století barokně upraven. Osmiboká
zděná zvonice je z roku 1786.
Ostružno
Nepřívěc
Brada
Areál venkovského barokního kostela Panny Marie
z počátku 18. století v Oseku nedaleko Sobotky
doplňuje šestiboká stupňovitá zvonice s otevřeným
zvonovým patrem.
Na mírném návrší uprostřed vsi Slatiny stojí kostel
Nanebevzetí Panny Marie, který dala postavit hraběnka
Anna Schlicková. Stavba slučuje v dokonalé symbióze
dva slohy – gotiku a rokoko.
Skalní útvary Českého ráje byly ve středověku ideálním
místem pro stavbu hradů. Z některých se dochovaly
jen zříceniny. Patří k nim známé Trosky, Valdštejn
a Frýdštejn v Libereckém kraji a Valečov ve Středočeském
Osek
Slatiny
Zřícenina hradu Pařez
kraji. V královéhradecké části Českého ráje, na pomezí
Prachovských skal, je velmi navštěvovaná zřícenina
skalního hrádku Pařez z konce 14. století. Kromě
jiných historicky zajímavých předmětů zde byly nalezeny
i groše z doby Václava IV. Dodnes se zachovala pouze
část vytesaná do mohutné skály, po ostatních objektech
zbyly jen nepatrné náznaky.
Cesta na skalní hrádek Pařez
Jedním z nejzachovalejších gotických hradů je hrad Kost,
založený v polovině 14. století Benešem z Vartemberka
na mohutném pískovcovém ostrohu uzavírajícím tři údolí
Českého ráje. Na rozdíl od hradů tvořících často domi-
nantu krajiny je hrad Kost skrytý v údolí pískovcových
skal. Navzdory četným přestavbám si zachoval původní
siluetu s hranolovou Bílou věží a menší válcovou věží
Lidomorkou. Při prohlídce zaujmou historické interiéry
s rodinnými portréty Kinských, dobově vybavená
renesanční kuchyně či kolekce historických zbraní.
Barokní lovecký zámeček Humprecht byl postaven
v letech 1667 až 1672 Humprechtem Janem Černínem
z Chudenic podle plánu J. Luraga jako napodobenina
Galatské věže v Istanbulu. Má proto neobvyklý elipsovitý
půdorys. V roce 1829 byl původní kříž na střeše zámku
nahrazen dnešním půlměsícem. Oválný Černínský sál je
pozoruhodný svou akustikou. Na zámečku je expozice
historie šlechtického rodu Černínů a muzeum Sobotecka
se sbírkami zaměřenými na historii Sobotky a výtvarné
umění věnované dětskému divákovi.
Hrad Kost Zámek Humprecht
V podhradí hradu Kost
Jádrem zámku ve Starých Hradech je gotický hrad
poprvé připomínaný v polovině 14. století. Do zámku
byly přeneseny pracovny Aloise Jiráska a Elišky Krás-
nohorské, které jsou součástí Literárního archivu
Památníku národního písemnictví, a také knihovna
Jaroslava Vrchlického či klavír Vítězslava Nezvala.
Součástí zámku je kostel sv. Jana Křtitele z poloviny
14. století s cenným renesančním a raně barokním
interiérem.
Zámek Dětenice
Staročeská krčma pivovaru v Dětenicích
Zámek Staré Hrady
Pozdně barokní zámek v Dětenicích, přestavěný
J. K. Clam-Gallasem v druhé polovině 18. století
z původně gotické tvrze, částečně renesančně upravené,
prošel v letech 1998-2000 rekonstrukcí. Dnes je v něm
možné zhlédnout sbírku obrazů, zbraní a dobového
nábytku a součástí zámku je i muzeum pivovarnictví
s ukázkami netradiční výroby piva středověkou metodou
a s ochutnávkami. Fontánu v parku zdobí sousoší
kentaura s nymfou.
Kopidlno
Na místě tvrze byl v první polovině 16. století postaven
barokní zámek, v polovině 19. století upravený do novo-
renesanční podoby. Za prohlídku stojí přilehlý anglický
park s renesanční kašnou a skleníkem.
Kostel sv. Jakuba Většího, postavený v polovině 14. sto-
letí, byl v 18. století po požáru barokně obnoven podle
plánu J. Santiniho.
Ani Českému ráji se nevy-
hnul válečný konflikt mezi
Rakouskem a Pruskem
v roce 1866. Krvavou bitvu
u Jičína 29. června 1866,
ve které padlo 5490 vojáků
na rakousko-saské a 1556
vojáků na pruské straně, připomínají pomníky
a pomníčky na hrobech roztroušených mezi Jičínem,
Železnicí a Prachovem a centrální hřbitov obětí bitvy
v Kbelnici se secesní kaplí postavenou v letech
1904-1906. Bojištěm u Jičína lze
putovat po naučné stezce s mnoha
informačními panely.
Zámek Kopidlno
Jezero v zahradách zámku Kopidlno
18 19
Vojenský hřbitov 1866 v Kbelnici
Zatímco milovníci historie hledají na Jičínsku stopy
Valdštejna a dalších velkých osobností, děti sem přijíždějí
za loupežníkem Rumcajsem, jeho ženou Mankou a synkem
Cipískem, pohádkovými postavami známými nejen po celé
Evropě díky spisovateli Václavu Čtvrtkovi. Připomínkou
slavného loupežníka je i Rumcajsova ševcovna v Jičíně.
Turistická oblast Český ráj nabízí také významné kulturní
a sportovní aktivity či festivaly. K nejznámějším a nejstarším
patří Šrámkova Sobotka - festival českého jazyka,
řeči a literatury, který se koná každoročně v červenci
v Sobotce, rodišti básníka a spisovatele Fráni Šrámka.
Návštěvníky z celé republiky láká každoroční zářijový
festival Jičín město pohádky, nabízející širokou paletu
zábavy a poučení pro děti i dospělé.
Pro milovníky literární historie jsou určeny letní literární
besedy a koncerty, pravidelně konané na zámku
ve Starých Hradech.
Pozornosti sportovních fanoušků i aktivních sportovců
by neměl ujít největší volejbalový turnaj na světě,
Volejbalová Dřevěnice.
Jičín město pohádky
Rumcajsova ševcovna
Volejbalový turnaj v Dřevěnici
Slavnost na hradě Kost Vzpomínkové akce na válku 1866
Jedinečný charakter krajiny, přírodní rozmanitost a dobrá
dopravní dostupnost, četné historické památky i maleb-
nost lidové architektury přispěly k tomu, že se Český ráj
řadí mezi naše nejstarší turistické oblasti. Prachovské
skály byly dokonce jedním z prvních míst v Čechách,
kde Klub českých turistů použil turistické značení cest.
Pěším turistům se nabízí bohatá síť pěších tras,
umožňující poznat všechna zajímavá místa oblasti. Zlatá
stezka Českého ráje, vyznačená červenou turistickou
značkou, provede turisty celým Českým rájem od Jičína
až po Turnov a Kozákov.
Také cykloturisté mohou využít mnoha značených cest
a územím prochází i dálková cyklotrasa číslo 14, která
spojuje střední Čechy s Libercem a Hrádkem nad Nisou.
Do královéhradecké části Českého ráje vstupuje v údolí
Žehrovky u Pleskotského mlýna, odtud směřuje přes
Mladějov a Prachovské skály do Jičína a dále pokračuje
přes Veliš, Libáň, Dětenice až do středních Čech. Místní
cyklotrasa spojuje Sobotku s Jičínem. Cyklisté mohou
pro poznávání Českého ráje využít i málo frekventované
silnice nebo místní komunikace. Na území Libereckého
kraje je možnost využít sezónní cyklobusy, které zajišťují
přepravu kol a navazují na vybrané železniční a auto-
busové spoje.
Milovníci dalekých rozhledů si mohou v Českém ráji
vybírat z mnoha možností. Buď využijí zpřístupněné
vyhlídkové ochozy na městských či zámeckých
věžích jako v případě Valdické brány v Jičíně či zámku
Humprechtu, nebo mohou vystoupat na některý
z přírodních vyhlídkových bodů oblasti. Kruhový rozhled
s výhledy až na pohraniční hory Čech umožňuje Veliš,
omezenější je kruhový rozhled na blízké okolí Jičína
ze Zebína a z výšiny nad osadou Brada, která skýtá
pohled na Jičín a jeho východní okolí. Obdivovatelé
samostatných rozhleden mají možnost navštívit jedinou
rozhlednu, a to na vršku Čeřovce v Jičíně. Tato patnáct
metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1843 je nejstarší
rozhlednou nejen v Českém ráji, ale také v celém Králové-
hradeckém kraji. Územím s mnoha vyhlídkami jsou
Prachovské skály. Na jejich horním platě byla již
od přelomu 19. a 20. století upravována řada míst,
ze kterých se otvírají pohledy nejen do vlastního skalního
města, ale i do blízkého okolí. Turistické okruhy s řadou
vyhlídek vedou jak spodním bludištěm chodeb, tak
po vrcholcích skalnatých hřebenů.
Prachovské skály jsou již přes sto let oblíbeným cílem
horolezců. Pískovcové skalní město čítá více než dvě
stovky skalních věží a nabízí krásné klasické výstupy
ve stěnách, spárách i komínech. Pískovec je poměrně
pevný a při lezení lze používat i zcela miniaturní chyty
a stupy. Protože celá oblast skalního města byla
již roku 1993 vyhlášena státní přírodní rezervací, jsou
horolezecké aktivity podřízené přísným pravidlům.
Návštěvníci Českého ráje se mohou věnovat i vodním
sportům. Ke koupání a rekreaci slouží Jinolické
rybníky a koupaliště pod Humprechtem. Pro vodní
osvěžení je k dispozici také malé koupaliště U Pelíška
v Prachovských skalách nebo rybník Kníže v Jičíně.
Dětské hřiště pod Valdickou bránou Minigolf u Jinolických rybníků
Aquacentrum v Jičíně