cinnamonmag brezen 2014

c i n n a m o n

březen 2014

Krásný den!Vítejte u březnového čísla magazínu Cinnamon, které ani tentokrát nepřipravil nikdo jiný než české blogerky. Naše tvoření v kuchyni bylo in-spirováno hlavně příchodem jara a tak jsme pro vás nachystaly spousty receptů s čerstvou zele-ninou a ovocem. Poté jsme se vydaly vlakem na výlet do úžasné Vídně, českých „Instagramerek“ se zeptaly, proč vlastně fotí jídlo a Šárka Babická se s námi podělila o její fotografi cké zkušenosti z Velké Británie. To a ještě spoustu dalšího najdete v novém Cinnamon!

Klára Bernklau

únor 2014

Na přípravě spolupracovaly:

Klára Bernklauklarabernklau.com

Magda Hořínková Švarcovánanaparty.cz

Tereza Pánková www.tastytalkings.com

Lenka Veverkováveverkova.blog.idnes.cz

issuu.com/cinnamonmagfacebook.com/cinnamonmag

[email protected]

3455

25

84

{11-26}PRVNÍ JARNÍ SNÍDANĚ

{27-34}JARNÍ MENU

{35-42}LEHKÁ VEČEŘE

{43-50}ROZHOVOR

Šárka Babická

{51-62}GREEN SMOOTHIE

{63-76}#DOBROUCHUŤ

{77-110}VÍDEŇ

OBSAH

první

jarní

prvníí

den

20.březen:

íí

7-8

Už je to tady! Je jedno, jestli zrovna nasněží nebo bude svítit slunce, 20. března pár minut před šestou hodinou večerní ofi ciálně začne jaro. Tak před ním nezavírejte

dveře a pusťte si ho do kuchyně.

Nechte Vaše talíře svítit zářivou a čerstvou zelenou barvou a naplňte je křupavou zeleninou, na kterou

jste se celou zimu těšili.

Nebo si svůj oběd zabalte a vydejte se s ním na svůj první letošní piknik.

9-10

První jarnpříprava, dekorace - Nana Party, Magda Hoř

ní snídaněřínková Švarcová, foottooggrraafifi ee:: KKlláárraa BBeerrnnkkllaauu

Nepromarněte už ani chvíli a s osla-vami jara začněte hned od rána. Stačí málo, aby snídaně rozzářila celý Váš

den. Vymačkejte si čerstvou pomerančovou šťávu, na míchaná vajíčka nasekejte bylinky a na chléb nakrájejte první letošní ředkvičky. Když na svou tabuli, kterou se ráno může stát i Vaše postel, přidáte květiny a pestré jarní dekorace, nebude pochyb, že zima je defi nitivně

pryč.

text, fotografi e: Tereza Pánková

Z čerstvých jarních surovin jednoduše vytvoříte celé menu od předkrmu po dezert. Začněte zlehka bulgurem s fazolkami, ředkvičkami a řeřichou, jako hlavní chod vyzkoušejte šťavnatá kachní prsa s omáčkou a zeleninou. A nezapomeňte sladkou tečku

na závěr - jablečné mini galettky se smetanou.

Jarní menu

27-28

Salát:½ hrnku neuvařeného bulguru½ hrnku neuvařených fazolí adzuki8 větších ředkviček2 jarní cibulkyvrchovatý hrnek řeřichy

Zálivka:olivový olejčerstvě namletý pepřsůl

Nejdříve si připravte fazole. Nasypte je do misky a zalijte studenou vodou. Takto namočené je nechte minimálně 5 hodin. Poté fazole propláchněte, přesypte do hrnce, zalijte znovu vodou a nechte asi 45 minut vařit doměkka.

Bulgur nasypte do mísy a zalijte jedním hrnkem vroucí vody. Mísu přiklopte a nechte tak asi 30 minut, dokud se všechna voda nevsákne. Až budou obě ingredience hotové, nechte je vychladnout.

Mezitím nakrájejte ředkvičky na tenké plátky, jarní cibulku na kroužky a natrhejte listy řeřichy. Vše smíchejte ve velké míse, dochuťte olivovým olejem, mletým pepřem a solí. Můžete zakápnout trochou citronové šťávy.

Bulgur s fazolemi adzuki, jarní cibulkou a redkvičkami

29-30

Kachní prsa:4 ks (800 gramů) kachních prsou s kůží olivový olejmletý pepřsůl

Omáčka: 5 lžic sójové omáčky1 lžička medušťáva z jedné limetky

Zelenina:12 malých mrkví4 menší červené cibule8 malých stříbrných cibulekhrst mandlí4 lžíce másla3 lžičky cukrušpetka soli a mletého pepřešťáva z jedné limetky

Připravte si zeleninu. Mrkve očistěte, a oloupejte. Všechny cibule oloupejte, rozpulte a rozeberte na plátky. Zeleninu nasypte do hrnce, přidejte máslo, cukr, sůl a pepř. Zalijte hrnkem vody a zakryjte hrnec kusem alobalu. Přiveďte k varu a vařte při střední teplotě asi 15 minut – dokud není mrkev měkká. Poté sundejte alobal, přidejte mandle a zredukujte vodu na hustou glazuru. Nakonec zakápněte šťávou z limetky. Zeleninu udržujte teplou.

V malém rendlíku zahřejte šťávu z limetky, sójovou omáčku a med. Povařte dokud se med úplně nerozpustí. Nenechte vychladnout, jinak med v omáčce začne tuhnout.

Kachní prsa očistěte, kůži nařízněte do mřížky, ochuťte solí a pepřem stranu s čistým masem a potřete olivovým olejem. Maso opečte na pánvi nejdříve kůží dolů dozlatova, otočte na druhou stranu, lehce opečte a dejte dopéct do vyhřáté trouby na 180 °C – cca 6 – 8 minut. Poté nechte 10 minut odležet na prkénku a krájejte na plátky. Servírujte s glazovanou zeleninou a polité sladkou omáčkou.

Kachní prsíčka s mandlemi a glazovanou zeleninou

31-32

Těsto:160g hladké mouky114g másla½ lžíce cukru60ml ledové vody1 lžička soli

Náplň:2 středně velká červená jablka1 lžička kukuřičného škrobu2 lžíce hnědého cukru½ lžičky mleté skořice½ lžíce citronové šťávy

Na potření: 1 vejce1 lžíce vodyhnědý cukr muscovado

1 kelímek min. 30 % smetany

Ve velké míse smíchejte mouku, cukr a sůl. Dále přidejte nakrájené kusy másla a vytvořte drobenku. Přilijte ledovou vodu a vypracujte těsto. Vytvarujte ho do plochého kola, zabalte do potravinové fólie a nechte v lednici minimálně 1 hodinu odležet.

Předehřejte troubu na 190 °C a vyložte plech pečicím papírem. Jablka zbavte jádřinců, rozpulte a nakrájejte na tenké plátky. V misce smíchejte cukr, skořici, škrob, citronovou šťávu a jablka. Vychlazené těsto rozdělte na čtyři části a rozválejte na menší tenká kola. Do středu naskládejte plátky jablek (nechte si okraj cca 3 cm), těsto přes ně opatrně přehněte a v případě potřeby přeložte přes sebe, aby záhyby držely pohromadě.

V malé misce smíchejte vejce se lžící vody. Lehce jím potřete okraje galetek a posypte je hnědým cukrem muscovado. Pečte asi 35 – 40 minut, dokud nejsou galetky dozlatova upečené a jablka měkká. Poté nechte vychladnout a podávejte s čerstvě vyšlehanou šlehačkou.

Jablečné mini galetTky se šlehačkou

33-34

text, fotografi e: Klára Bernklau

lehká večere

Lehká zeleninová večeře nemusí nutně znamenat tři listy salátu a dva plátky okurky. Zkuste sladký hrášek s pancettou, ředkvičkový salát s medovo-hořčičnou zálivkou nebo gratinovaný fenykl. Uvidíte, že hladoví od stolu neodejdete.

v

350g mraženého hrášku4 plátky pancetty1/2 malé cibule1-2 stroužky česneku1 lžíce olejesůl, pepř

1 svazek ředkviček1/3 salátové okurky1 jarní cibulka

1 lžíce medu1 lžička hořčice (se zrníčky)1 lžíce oliv. olejesůl, pepř

Nejprve na pánvi rozpalte lžíci oleje a začněte na něm restovat nahrubo na-sekanou cibuli a nakrájenou pancet-tu. Po pár minutách přidejte nasekaný česnek a všechen hrášek. Za občasného míchání ho nechte opékat ještě 15-20 minut až změkne, část můžete nako-nec ještě rozmačkat. Osolte a opepřete podle chutí.

Ředkvičky očistěte a nakrájete s okur-kou a cibulkou na tenké plátky. Všech-nu zeleninu dejte do mísy a přelijte zá-livkou, kterou připravíte promícháním medu, hořčiče, oleje a menší špetky soli a pepře a před podáváním uložte do lednice.

hrášek s pancettou a redkvičkový salát

v

37-38

1 fenykl2 malé brambory1/2 cibule2 stroužky česneku2 lžíce olejepetrželka150ml smetany na vaření40g mletých mandlí40g strouhaného parmazánu

sůl, pepř

Nejprve si předehřejte troubu na 180 stupňů. Fenykl očistěte a spolu s oloupanými bramborami nakrájejte na tenké plátky. Cibuli, česnek a zelenou petrželku nahrubo nasekejte.

Zapékací mísu potřete olejem, přendejte do ní fenykl, brambory, cibuli, česnek a petržel, osolte a opepřete a společně promíchejte. Smetanu promíchejte se špetkou soli a přelijte ji přes fenykl.

Dejte péct do trouby. Po 20-25 minutách vyndejte, posypte mandlemi a parmezánem a vraťte do trouby a dopečte až povrch zezlátne. Fenykl podávejte například s rukolovým salátem nebo i jako přílohu k masu.

gratinovaný fenykl

41-42

text: Lenka Veverková, fotografi e: Šárka Babická

tvrdí fotografk a Šárka Babická. A mně se tomu ne-chce věřit při pohledu na její blog či Instagram, kdese skoro denně objevují fotky jídel, ze kterých sáláčerstvost a svěžest. Kontrastem k pestrobarevným pokrmům je jednoduché a minimalistické servíro-vání - bílý talíř na dřevěném stole či jednobarevnémubruse s přiloženým příborem. Jen usednout a jíst.Člověk si snadno představí, že by něco podobnéhozvládnul připravit sám. Šárčiny fotografi e neinspirujíjen obyvatele České republiky. Právě naopak - Šár-ka Babická je možná více známá za hranicemi, než u nás. Jaké jsou začátky kariéry ve Velké Británii? Jak se fotí kuchařka? Na to odpovídala Šárka v tomtorozhovoru.

Dokud jsem žila v Čechách, neuměla jsem ani vařit...

43-44

V roce 2008 jste se přestěhovala do Anglie. Proč tomu tak bylo a jak jste se za těch šest let změnila?

Jedním z mých velkých koníčků a vášní je cestování a poznávání nových kultur, lidí a zemí. Vždy mě lákala nová dobrodružství a jakákoliv možnost cestovat. Po pár letech mě můj rutinní život a práce začaly trochu nudit. Přítel tou dobou pracoval pro fi rmu ve Velké Británii a často cestoval mezi Londýnem a Prahou. Přestěhování bylo logickým a vítaným krokem pro nás oba. S přesunem do Londýna se můj život obrátil vzhůru nohama. Musela jsem dát výpověď v práci a s tím přišla otázka: Co dál? Nová země, práce, jazyk, přátelé... Všechno bylo úplně nové a jiné. Místo stabil-ní práce IT konzultantky jsem se stala živnostníkem v uměleckém oboru. První dva roky nebyly vůbec jed-noduché a stály mě mnoho probdělých nocí a stresu. Musela jsem se naučit spoustu nových věci, zejména to, jak vést vlastní business. Taková zkušenost člověka ovlivní a změní. Určitě jsem se stala samostatnější, na-učila jsem se věřit v sebe samu, v to, co dělám, a také víc riskovat. Určitě jsem také mnohem víc rozmazlená v jídle.

„Mým mottem je přirozenost a jed-noduchost. Jídlo by mělo být vždy na fotce tím hlavním.“

Fotila jste jídlo už tady v Čechách?

Popravdě řečeno, dokud jsem žila v Čechách, neuměla jsem ani vařit. Nové ingredience, mix kultur a kuchyní v Londýně v kombinaci se spoustou času zrodily no-vou vášeň, kterou bylo jídlo a vaření. To mě přivedlo k tomu založit svůj blog, kde jsem chtěla svoje nové kulinářské objevy sdílet s rodinou a přáteli v Čechách. Fotografi e mých výtvorů byly samozřejmou nezbyt-ností, což mě přivedlo k tomu, že jsem se začala zají-mat, jak nejlépe jídlo vyfotit. To už byl jen malý krůček k začátku nové kariéry.

Prozradíte nějaké triky, které využíváte při focení jídla a foodstylingu? Na co by si měli dát začátečníci největší pozor?

Mým mottem je přirozenost a jednoduchost. Když fotím jídlo, vždy se snažím, aby vypadalo co nejvíce přirozeně.

Nemám ráda přehnané nastylované fotografi e, v jednodu-chosti je krása. Jídlo by mělo být vždy na fotce tím hlav-ním, rekvizity by měly pouze pomáhat dotvářet atmosfé-ru, ale určitě by neměly hrát hlavní roli a odvést pozornost od jídla. Co se týče triků, ze své vlastní zkušenosti mohu říct, že malé porce vypadají na fotkách lépe. Pokud tedy aranžujete jídlo na fotku, zkuste použít menší talíř a také menší porci. Při focení salátu namočte na chvíli čerstvé bylinky a listy do mísy s ledovou vodou, salát bude vy-padat krásně čerstvý. Důležité je samozřejmě světlo. Za každou cenu se vyvarujte používání blesku na vašem fo-toaparátu nebo mobilu. I ten nejlahodnější pokrm bude vypadat téměř nejedle, pokud se vyfotí v umělém světle s bleskem. Pokud to jenom trochu jde, zkuste si najít místo vedle okna s denním světlem (ideálně na severní stranu). Denní světlo dopadající na jídlo zezadu nebo z boku vy-tvoří krásné stíny a vykreslí barvy a detaily.

„Momentální trend fandí nedbalosti. Drobeček spadlý vedle talíře přidává na autenticitě.“

Je jídlo, které fotíte, stále poživatelné nebo jej něčím upravujete například pro větší lesk?

Když fotím pro blog či jen tak pro sebe, jídlo je vždy poži-vatelné. Pokud fotím pro klienty, záleží na druhu zakázky. Fotky pro reklamu a na obaly výrobků musí být dokonalé, tudíž se občas použijí nějaké náhražky nebo vylepšující triky, které z jídla vytvoří nepoživatelný předmět. Pokud ale fotím pro časopisy nebo kuchařky, jídlo se téměř vždy po focení s radostí sní a to zejména díky momentálnímu trendu, jenž fandí dokonalé nedbalosti, což znamená, že jídlo nemusí být absolutně perfektní. Nějaký drobeček spadlý vedle talíře či umazaný příbor jen přidává na au-tenticitě.

Jaké pokmy je náročné vyfotit?

Paradoxně spousta dezertů. Například zmrzlina je taková malá noční můra. Esteticky je sice atraktivní, ale na fo-cení velmi složitá. Musíte pracovat velmi rychle, protože jakmile zmrzlina opustí mrazák, začnou se na povrchu vy-tvářet ledové krystalky, které na fotkách nevypadají vůbec hezky a poté samozřejmě začne velmi rychle tát. Takže váš vysněný dokonalý kopeček je během minuty tatam. Také třeba jen plátek dortu nebo nějaké obyčejné buchty nepat-ří mezi mé oblíbené objekty. A samozřejmě hnědá omáčka bez jakékoliv struktury dokáže potrápit.

„Focení kuchařky bylo jedním z mých snů od té doby, co jsem začala profesionálně fotit.“

Dokázala byste srovnat food magazíny v Čechách a v Anglii, potažmo ve světě? Čím se od sebe odlišují?

Moc food magazínů v Čechách neznám. Při návště-vách doma jsem si občas koupila časopis Apetit, který mě překvapil tím, že přebírá spoustu receptů i s foto-grafi emi z časopisu BBC Good Food a také značná část inspirace pochází od Donny Hay. Trochu mě tedy zklamala absence originality obsahu. Nedávno jsem si všimla časopisu F.O.O.D., jenž má pro změnu vět-šinu obsahu z německých magazínu. Loni mě poměr-ně zaujal magazín supermarketu Albert. Myslím si, že české food magazíny trochu postrádají originalitu, což je škoda. Mezi mé nejoblíbenější magazíny patří brit-ský Jamie Oliver a australské magazíny Donna Hay a Gourmet Traveler. Každý z nich má velmi specifi cké zaměření a originální styl i obsah.

Jaké zakázky si ve svém životě nejvíce vážíte a v čem spočívala?

Jednoznačně mé první focení kuchařky Th e Jewelled Kitchen. Nafotit kuchařku bylo jedním z mých velkých snů a cílů od té doby, co jsem začala profesionálně fo-tit. Kromě toho, že to byla úplně nová a úžasná zkuše-nost, fakt, že autorku kuchařky dobře znám, udělalo tuto zakázku mnohem víc osobní a zapamatovatelnou.

Držíte se při přípravách svého jídla hesla „jíme i oči-ma“ nebo vám přijde zbytečné jídlo nějak na talíři upravovat, když jej neplánujete fotit?

Musím se přiznat, že pokud jídlo nefotím, příliš se s aranžmá na talíři netrápím. Je to ale dané tím, že jídlo většinou sama vařím a vím, jakou chuť mohu očeká-vat. Také se stává, že jsem tak hladová, že je mi téměř jedno, jak jídlo vypadá, hlavně že zažene hlad. Pokud ale jím v restauraci nebo vaří někdo jiný, prezentace je pro mě velmi důležitá, protože vzhled a vůně jsou první dojmy, které vnímáme před tím, než jídlo ochut-náme. Na druhou stranu: přestože vzhled je pro mě důležitý, moc dobře vím, že některé pokrmy nikdy ne-budou vypadat příliš lákavě, ale přitom jejich chuť je naprosto nepřekonatelná.

Kde sháníte nádobí a další rekvizity, které při focení využíváte?

Všude možně! Moje kolekce rekvizit se neustále rozrůs-tá a zabírá víc a víc místa. Rodina se už naučila, že žádné staré nádobí a kuchyňské vybavení se nevyhazuje, do-kud se mi nepředloží ke kontrole a souhlasu k likvidaci. Také většina mých vánočních dárků pochází z bleších trhů a antikvariátů. Sama jsem si velmi oblíbila malé obchůdky charitativních organizací, kterých je ve Vel-ké Británii spousta, a vždy tam najdu nějaké poklady za babku. Samozřejmě výprodeje obchodů s kuchyňskými potřebami jsou častým cílem mých nákupů. Musím se ale přiznat, že občas to zajde i trochu dál. Například jed-no z mých oblíbených fotografi ckých pozadí jsem našla ve velkoobjemovém kontejneru u nás v ulici. Pokud ale fotím třeba kuchařku, většina rekvizit pochází z půjčov-ny.

Jak vnímáte rozšíření záliby fotit si jídlo? Například aplikace Instagram je plná fotek snídaní, obědů, veče-ří. V čem si myslíte, že spočívá radost z toho zachyco-vat si, co jíme? Proč fotíte jídlo Vy?

Myslím, že focení jídla je přirozený vývoj. Neustále se zlepšující kvalita fotoaparátů v mobilních telefonech nám umožňuje zachytit každý okamžik našeho života. A potřeba sdílet náš život na sociálních médiích tuto záli-bu ještě zvyšuje. A je to také pozorností, jež se v posled-ních letech upírá ke kvalitě jídla, které konzumujeme. Snaha jist zdravěji zvyšuje zájem a aktraktivitu o to, co kdo jí. Spojení těchto faktorů vede k tomu, že se snažíme zdokumentovat vše, co jíme. Pro mě osobně je jídlo nej-oblíbenějším objektem focení. Stejně jako někdo rád fotí stromy v lese, svatby, psy nebo malé děti. Vnímám jídlo nejen jako zdroj energie potřebný k životu a uspokoje-ní chutí, ale jako jistou vášeň, jež se promítá do všech oblasti mého života. Je to obor, ve kterém se pohybuji a pracuji a který mě velmi zajímá.

green smoothie

51-52

Jaro je pro mnohé motivací pro očistnou kůru - detoxikaci, při které se snaží zbavit zimních zásob nebo se prostě jen osvěžit a připravit na akčnější měsíce. Jedním z odlehčovacích tipů je přidat do svého jídelníčku co nejvíce zeleniny a ovoce. Pokud nejste fanoušky výměny pořádného oběda za salát,

zkuste svou denní dávku zeleniny a ovoce vypít.

Připravte si jednou za den smoothie - koktejl plný vitamínů a energie - podle své chuti. Budete nadšení a hned po pár

dnech se určitě budete cítit lépe.

53-54

2 hrnkyzeleniny

2 hrnky„vody“

3 hrnkyovoce

špenátbrokolice

kapustamrkev

okurkarapíkatý celer

banánmango

pomerancmaliny

grepananasjablko

vínoavokádo

cistá vodakokosové mlékoorechové mléko

pomerancový džus

navíc

zázvorlnená semínka

chia semínkaorechové máslo

kokosový olejkakao

skoricemed

+v

v

v

v

v

v

v

v

57-58

Na přípravu smoothie používejte buď speciální mixér - blender, nebo tyčový mixér. Nejprve začněte promixováním listové zeleniny s vodou. Potom přidávejte očištěné a na menší kousky nakrájené ovoce. Můžete ho přidat i zmražené, jen nezapomeňte kontrolovat svůj

mixér, aby se nezadřel.

Pro dosažení jemné konzistence bez větších kousků, mixujte několik minut. Smoothie chutná nelépe hned pro připravení, pokud si ho berete s sebou ven, vždy ho

potom důkladně protřepejte.

61-62

Jakmile přede mnou stojí talíř s jídlem, začne mě svědět ruka. Ne proto, že bych chtěla popadnout příbor a pustit se do naplnění mého kručícího žaludku, já mám chuť vytáhnout mobil a zasadit mou snídani, oběd, večeři, svačinu a nebo dezert do čtvercového formátu. Přidat nějaký fi ltr, aby vynikly barvy, zaostřit, případně dodat více kontrastu. Napsat popisek a zveřejnit na instagramu. Proč se musím chlubit téměř s každým kouskem jídla, co plánuji sníst? Proč mám pocit, že ostatní lidi bude zajímat, jak jsem si naaranžovala dnešní pokrm?Za svou zálibu, která přerůstá téměř v nemoc, se jako správný závislák stydím. Zároveň se jí ale nedokážu ubránit. I přes posměch okolí, nechápavý výraz a kroucení hlavy mé matky, otrávených obličejů a v sloup protočených očí přátel, kteří se ptají: „Už zase?“, nemůžu přestat. Zaznamenávám si většinu toho, co sním, přestože nedržím dietu a ani nemám přinést svůj aktuální jídelníček doktorovi či trenérovi. Prostě mě to baví.Mám ráda jídlo. Ráda vařím, ráda peču, ráda vymýšlím recepty z toho, co najdu ve spíži a v lednici. Ráda improvizuji a mám radost z nečekaně dobrého výsledku. Miluju společné stolování, krásně připravený stůl plný jídla, pití, květin a přáteli, kteří si nemůžou vybrat, co si dát první. Když jím spolu s ostatními, je mi trochu trapné ztrácet focením čas příliš dlouhou dobu, takže většinou jen jednou, dvakrát cvaknu. I přesto jsem terčem posměchu. Kdyby ovšem ostatní věděli, co předchází fotkám jídel, které konzumuji sama...Většinou hledám správné světlo. Když je už slunce za okny, je nalezení místa o něco jednodušší. Následuji sluneční paprsky. Přitahuji stůl k oknu, pokládám na okno dřevěné prkénko na krájení,

dávám talíř na zem na prkennou podlahu či jej stavím na jakékoli osvětlené místo a podestýlám utěrkou či jiným kusem látky. Ano, několikrát jsem již použila i kus svého oblečení. Pokud je za okny tma tmoucí, sestrojuji pomocí několika osvětlení co nejpřirozenější světlo a přidávám více kontrastu. Fotka je sice horší kvality, ale nemohu si pomoct. Mám tak krásnou večeři, že ji prostě musím vyfotit.Následuje natočení talíře do správného úhlu, přesouvání z místa na místo, tam a zase zpátky a ještě jednou blíž k tomu paprsku. Kde je ten paprsek? Vždyť tu ještě před chvílí byl! Pokládám vidličku či lžíci do správného úhlu, s mobilem se přibližuji nebo naopak ustupuji o krok dál. Pořád to není ono, říkám si a přearanžovávám talíř. Rajče více doprava, okurku spíš doleva, ten salát není moc fotogenický... Banán příště musím nakrájet na kolečka, kokos mám sice ráda, ale měla bych s ním šetřit, aby na fotce bylo něco vidět, arašídové máslo na fotce vůbec nevypadá jako arašídové máslo ale jako...Na instagramu sleduji několik desítek lidí, kteří mají stejnou závislost jako já. Svým způsobem mě uklidňuje, že se ráno probudím a uvidím jejich snídaně. Mí instagramoví přátelé jsou stále naživu. Nic se jim nestalo. Asi bych se trochu začala bát, kdyby někteří z nich nedali fotku své snídaně na internet. Jsem v tom po uši stejně jako oni. Slintám nad jejich obědy, přeju jim dobrou chuť k večeři, obdivuji jejich fotky, inspiruji se jimi, vařím podle jejich receptů. Šesti z nich jsem se zeptala na pět otázek. Možná jsem hledala odpovědi i pro sebe. Proč tohle všechno děláme? Proč vystavujeme svoje jídla na odiv?

#dobrouchuť

text: Lenka Veverková 63-64

@martinapavlikova: Mám ráda, když jídlo na talíři vypadá pěkně

a dokáže povzbudit chuť k jídlu.

1. Proč máte potřebu ukazovat na internetu fotky svých jídel?

Sleduju na instagramu profi ly uživatelů z celého světa. Je to neuvěřitelná studna vizuální inspirace. Stejně tak moje fotky mohou být pro někoho inspirativní.

2. Chystáte si jídlo na talíř tak, aby vypadalo dobře, i když jej fotit neplánujete? Jaké jsou vaše triky pro focení jídel?

Žádné aranže nepřipravuji, jídlo fotím, tak jak ho zpravidla i podáváme... Mám ráda, když jídlo na talíři vypadá pěkně a dokáže povzbudit chuť k jídlu. Triky žádné nemám, fotím telefonem, který mám stále u sebe a snažím se maximálně využívat denního světla. Instagram je šikovný i v tom, že vám v kombinaci s focením na telefon nabízí i fi ltrování.

3. Co vašemu focení říkají vaši blízcí? Smějí se vám nebo tuto vaši zálibu respektují?

Mám naštěstí podobně postiženou rodinu a kamarády, takže doufám, že nikoho nepohoršuji.

4. Stydne vám jídlo, než ho vyfotíte?

Vystydnutí bych nedovolila. Možná kdybych používala zrcadlovku, tak to člověka zdrží, ale focení telefonem je otázkou několika vteřin.

5. V čem shledáváte výhody instagramu oproti například facebooku nebo blogu?

Instagram je skvělá sociální síť, funguje podobně jako twitter. Líbí se mi používání hashtagů, díky kterým snadno dohledáte cokoliv, co vás zajímá. Perfektní je i propojení geolokací sítě foursquare.

65-66

@pusu_b: Jídlo se nevrtí a neodmlouvá.


S Instagramem to začalo nevinně. Když jsem si aplikaci nainstalovala, fotila jsem všechno, co se mi líbilo. A ano, jídlo se na mém profi lu objevovalo prakticky od začátku. Až loni v březnu jsem se dozvěděla i o lidech, kteří si na svých instagramových fotkách dávají opravdu záležet a trošku mne to donutilo nefotit jen tak od oka, ale trochu víc se při focení snažit. Jídlo jsem začala fotit častěji a častěji. Nevrtí se a neodmlouvá a vypadá prostě dobře.

2. Chystáte si jídlo na talíř tak, aby vypadalo dobře, i když jej fotit neplánujete?Jaké jsou vaše triky pro focení jídel?

V poslední době si už dávám záležet na servírování jídla, na konečné podobě i kompozici fotky. Ne vždy jsou mé fotky ořezané do požadovaného čtvercového formátu typického pro istagram, někdy je mi toho kousku fotografi e prostě líto. Trik asi nemám, ale dobré světlo se hodí vždycky. A bez hezkých talířů, misek, hrnků a sklenic by to nešlo. Když mi v restauraci přinesou jídlo na velkém bílém talíři, jí se mi hned lépe,opravdu si pochutnávám, jím i očima. Jídlo servíruji doma podle toho, jak moc velký hlad zrovna mám a kolik mám času.


Rodiče o focení ví, přece jen si všimnou, když si fotím každou snídani. Myslím, že je to u nich tak trochu napůl. Přátel ví o mém instagramu opravdu pár, spočítala bych je na prstech jedné ruky. Z reakce okolí mám trochu obavy, ví o něm jen ti, co mě sami našli na instagramu a sledují mně. Zrovna včera mi přišla zpráva od kamarádky, že jí vždycky nad fotkami padá brada a slintá. Taková reakce potěší skoro víc než 200 srdíček u jednoho příspěvku.


Snídaně si chystám vždycky večer, takže jsou do rána studené. Většinou jsem ale u focení netrpělivá, protože než jídlo vyfotím, dostanu hlad. Ale ano, myslím, že několikrát mi jídlo už vážně vystydlo, než jsem se k němu posadila.


Na instagramu jde jen o fotku, ke které můžete, ale zároveň nemusíte napsat pár slov. Je to velmi rychlý proces sdílení fotografi í, zpětná vazba od ostatních uživatelů je opravdu čím dál rychlejší, aplikace je navržena velmi dobře a česká komunita aktivní. Pokud bych psala blog, měla bych už tendenci se rozepsat, přidat recept, víc se o blog starat, zabral by mi více času. Ale nikdy neříkej nikdy.

67-68

@pavlikk_: Než udělám fotky podle mých představ,

jídlo mi většinou vystydne.


Jsem velkým milovníkem jídla, nemám ráda stereotyp a ráda objevuji v oblasti gastronomie nové chutě. Velmi ráda se inspiruji, jak bych mohla jídlo vylepšit, a protože jsem zastáncem zdravého životního stylu, tak i vytvořit lehčí varianty. Proto jsem se rozhodla svá jídla zvěřejňovat na internetu, abych mohla ostatním ukázat, že se dá výborně, chutně, kvalitně a především rychle jíst zdravě. Určitě mě také motivuje, že lidem se fotky líbí, chválí připravené jídlo a chtějí ho vyzkoušet. Jídlo je jednou ze základních lidských potřeb, která nevymizí. Stále se diskutuje, jak a co vylepšit. Už proto mě tato oblast velice zajímá, baví mě o ní číst a zjišťovat si novinky, a to je důvodem, proč bych chtěla své výtvory prezentovat a inspirovat ostatní lidi, které mají stejné zájmy. Je to také možnost vyměnit si názory, poskytnou rady a dodat inspiraci.


Snažím se o to, aby jídlo lahodilo jak chuti, tak i oku. Ve většině případů, kdy si naložím něco na talíř, snažím se, aby i to obyčejné jídlo vypadalo dobře. Poté mi mí nejbližší koukají do talíře, co jsem si to pěkného udělala a zda mohou ochutnat, i přestože například nějakou surovinu v pokrmu nejí. Když jsem v časovém presu, tak samozřejmě není čas na dokonalé aranžování. To jde má záliba bohužel stranou. Speciální triky nemám, jsem takový fotografi cký samouk, nemám žádná speciální fotografi cké zařízení ani pomůcky. Něco jsem si o focení pokrmů přečetla, inspiruji se u ostatních blogerek. Hodně záleží i na světle, takže podle aktuální světelných podmínek se snažím jídlo natočit, postavit, aby fotka vypadala aspoň trošku k světu.


Rodina a kamarádi byli ze začátku k mé zálibě trošku skeptičtí a trochu na mě koukali přes prsty. Snažím se jim vždy svou zálibu popsat a rozvést, každý má svého koníčka: někdo sbírá krabičky od zápalek, porcelánové slony nebo třeba staví vláčky, mě prostě baví fotit a připravovat jídla. Teď si už rodina zvykla na to, že většinou, než se do jídla pustím, tak jej dvacetkrát otáčím, centruji, nastavuji na světlo, abych si mohla udělat fotku.

4. Stydne vám jídlo, než ho vyfotíte?Většinou mi jídlo vystydne, než udělám fotky podle mých představ. Nepoužívám žádné pomůcky, takže když mám čas, nikam nespěchám, tak si klidně tu chvíli počkám, než mi sluníčko vyleze zpoza mraků, aby fotka vypadala lahodně. Ale přece jen: hlad je jeden z pocitů, který opravdu nemám ráda, a tak i já, trpělivý to člověk, někdy nevydržím... Pěkná fotka se nepovede, ale já už mám mezitím polovinu talíře v sobě.


Výhodu instagramu vidím v rychlosti publikování a možnosti úpravy fotek před tím, než ji zveřejním. Podle mého názoru, je instagram trošku více anonymní než facebook. Mnoho lidí o této aplikaci ještě neví a nebo ji nezná, takže není ještě tak zneužitelná jako facebook. Na vlastní blog bych kvůli práci a škole neměla čas. Na instagramu nemusím zde psát sáhodlouhé články, mám ráda krátké, vystižné věci a určitě mě jako první upoutá pěkná fotka.

69-70

@maggie_mo:

I když se jídlo fotit nechystám, nenahážu ho na talíř jen tak halabala.


Asi jako každá foodbloggerka ráda sdílím své fotky jídel, protože je to pro mě vlastně taková propaganda - zdravé jídlo, které vypadá dobře. Chci inspirovat okolí, aby si lidé našli čas a zamysleli se nad tím, co jí. Například, že snídaně je důležitou součástí rána. Proto vlastně fotím a sdílím skoro jen snídaně.


Ano, jídlo si chystám, aby vypadalo dobře, protože ne nadarmo se říká, že jíme i očima. Takže i když se jídlo nechystám fotit, nenahážu ho jen tak halabala na talíř. A mé triky? Žádné asi nemám. Prostě jen fotím z různých úhlů a otáčím talířkem.


To, že je jídlo a jeho focení mým koníčkem, ví asi všichni. Už si na to zvykli a re-spektují to. Když náhodou jídlo nefotím, utahují si ze mě, jestli se mi něco nestalo.


Během focení mi jídlo občas vystydne, to je pravda. Moc často se to nestává, protože mám na něj takovou chuť, že fotím rychlostí blesku a nestačí vystydnout. Ale když se to náhodou stane, tak si ho přihřeji v mikrovlnce.


Instagram je dle mého lepší v tom, že vaše fotky vidí opravdu jen ten, koho zajímají. Chápu že některým lidem by bylo jen na obtíž, kdyby měli zeď zaspamovanou samými fotkami jídel.

71-72

@naanabanaana:

Ráda se pochlubím, když se něco povede.


Jídlo a vaření je můj velký koníček, fotoaparát tahám všude s sebou. Jídlo, co mám před objektivem, si upravím přesně podle svých představ, a tak se ráda pochlubím, když se něco povede.


Většinu jídel ano, mám z toho větší požitek. Když jídlo nefotím, mám nejspíš vybitý fotoaparát, jsem v prostoru, kde se to nehodí, či není dostatečné světlo. Co se triků týče stačí dostatečně světla, trochu trpělivosti a hlavně popustit uzdu fantazii.


Myslím, že jsem všechny úspěšně nakazila.


Často. U kaše nebo lívanečků mi to tolik nevadilo a zbytek jsem buď prohřála na pánvi nebo dala zpátky na dno vyhřáté trouby. Poslední dobou si ale „načančaný, uklizený“ prostor pro hotový pokrm připravím předem a samotné focení tolik času nezabere.


Instagram mám i pro přátele, kteří nevědí o blogu. Či je to naopak taková malá ukázka, co může čtenáře na blogu čekat.

73-74


Celý môj projekt Morning stories vznikol v podstate preto, že som sa chcela naučiť raňajkovať – väčšinou som na to ráno nemala čas a zanedbávala prvé jedlo dňa. Tak som si jedného dňa raňajky odfotila a napadlo mi, že z toho skúsim urobiť ročný projekt – každý deň si na instagram odfotím jednu fotku toho, čo práve raňajkujem. Momentálne je to už viac ako rok a nie je to ani o mojej potrebe ukazovať, čo jem, ale stalo sa to akousi súčasťou každého rána, podporujem ma stále viac ľudí, vďaka ktorým pokračujem. Zároveň som ale rada, keď niekoho ovplyvním už len tým, že jem pomerne zdravo a možno sa mnou inšpiruje.


Samozrejme, aj keď mám rada jednoduchosť, každodenný foodstyling je súčasťou fotenia. Nie je však pravda, že keď si jedlo práve nefotím, nenachystám si ho pekne, je to pre mňa akási samozrejmosť. Pri fotení iPhonom je dôležité mať dobré svetlo, preto fotím najčastejšie priamo pri okne na svetlom pozadí, prípadne na balkóne v prípade núdze.


Za ten rok si už všetci okolo mňa na túto malú úchylku zvykli, rodinné víkendové raňajky sú automaticky spustené až po mojom odfotení. Občas sa mi smejú, keď fotím v krkolomných polohách alebo stojím na stoličkách, aby bolo jedlo odfotené čo najlepšie. Okrem toho už ma rešpektujú, občas mi dávajú nápady a kamarátky mi kupujú k narodeninám veci, ktoré by sa mi pri fotení mohli hodiť.


Raňajkujem väčšinou jednoduché veci, ktoré nie sú tepelne upravené, ale káva mi pri fotení vychladne skoro vždy.


Osobne svoje fotky uploadujem aj na blog, ale výhodu vidím napríklad v okamžitej spätnej väzbe – či už sú to lajky, komentáre, medzi užívateľmi vznikajú akési virtuálne kamarátstva a navzájom sa podporujeme.

@luciajesenska:

Každý deň si odfotím jednu fotku toho, čo práve raňajkujem.

75-76

Vídeň


Vídeň je městem, které žádný cestovatel a jedlík v jedné osobě nesmí vynechat. V současné době nabízí obrovské množství moderních bister, kaváren a stejně tak klasická místa, kde se místní i turisté schází už roky. Byla by ostuda nedat si tradiční telecí řízek, v některé z malých kaváren pravou vídeňskou kávu a v hotelu Sacher dílek

jejich legendárního dortu.

A až budete mít tradic dost, zastavte se ve slavném maličkém bistru Trzesniewski pro skvělý chlebíček

s pomazánkou a na Naschmarktu se neztraťte mezi stánky plnými čerstvé zeleniny, ovoce, sýrů, masa

vlastně všeho, na co si vzpomenete.

79-80

101-102

103-104

107-108

magissuu.com/cinnamonmagfacebook.com/[email protected]

cinnamonmag brezen 2014

Documents