Číslo projektu : cz.1.07/1.5.00/34.0188 název projektu : moderní škola

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola

Autor: Mgr. Viktor ZálešákNázev materiálu: České země za druhé světové války – Protektorát Čechy a MoravaOznačení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M2.117Datum vytvoření: 26. 9. 2013Vzdělávací oblast: DějepisRočník: Druhý – všechny maturitní oboryNázev školy:Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace

Období druhé světové války v českých zemích, tzv. Protektorát Čechy a Morava.

Metodické pokyny

Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje – literatura

VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6.

ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5.

ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X.

BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32.

Zdroje – literatura

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111.

ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5.

ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.

VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN 80-210-2167-5.

Zdroje – obrázky

Obrázek č. 1 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26].

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso.jpg Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso_(Berlin).jpg

Zdroje – obrázky

Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Franti%C5%A1ek_Chvalkovsk%C3%BD_1923.jpg


http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Adolf_Hitler_kr%C3%A1tce_p%C5%99ed_podpisem_v%C3%BDnosu_o_Protektor%C3%A1tu.gif


Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Judenstern_dk.jpg?uselang=cs

Zdroje – obrázky


http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg

Obrázek č. 8 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Masaryk.jpg Obrázek č. 9 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Jan_%C5%A0r%C3%A1mek.jpg

Zdroje – obrázky


Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sergej_Ingr_1940.gif


http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Ensign_of_the_Royal_Air_Force.svg


z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF310Sq.gif

Zdroje – obrázky


z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF311Sq.gif Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné



z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Opletal.gif

Zdroje – obrázky


http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:V%C3%A1clav_Sedl%C3%A1%C4%8Dek.jpg

Obrázek č. 18 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné

z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:HeydrichPhoto1933.jpg Obrázek č. 19 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Konstantin_von_Neurath_crop.jpg

Zdroje – obrázky


z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Operace_Anthropoid_-_Jan_Kubi%C5%A1.jpg


z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Operace_Anthropoid_-_Jozef_Gab%C4%8D%C3%ADk.jpg

Obrázek č. 22 Http://en.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26].Dostupné z:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Memorial_lidice_children_(2007)-commons.JPG

Zdroje – obrázky


z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Wilhelm_Frick_72-919.jpg


http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Heliodor_P%C3%ADka.jpg


Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ File:Gottwald_(EKI)_-_cropped.jpg

Zdroje – obrázky


http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Arm.gen._Rudolf_Viest_low.jpg

Obrázek č. 27 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné

z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:CroppedStalin1943.jpg Obrázek č. 28 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eisenhower_official.jpg

České země za druhé světové války

– Protektorát Čechy a Morava

15. 3. 1939 – 5. 5. 1945

Rysy okupačního režimu

České země byly okupovány německou armádou

a začleněny do nacistické Velkoněmecké říše. Česká autonomní správa v čele s prezidentem Emilem

Háchou (1938 – 1945) a protektorátní vládou byla podřízena německé okupační moci v čele s říšským protektorem.

Němci obsadili české hospodářství, průmysl, obchod, peněžnictví a vše bylo využíváno pro potřeby třetí říše.

Na Slovensku byl dne 14. 3. 1939 vyhlášen klerofašistický Slovenský stát v čele s prezidentem Josefem Tisem (1939 – 1945), který sloužil jako satelit Německa.


Obr. 1 – Emil Hácha Obr. 2 – Jozef Tiso


Cílem nacistů byla germanizace českého a moravského prostoru včetně obyvatelstva, které mělo být dosaženo částečným poněmčením a částečným vysídlením, případně likvidací českého národa.

Obr. 3 – Hitler a Tiso

Počátek Protektorátu Čechy a Morava

Dne 14. 3. 1939 odcestoval do Berlína za Hitlerem prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský.

Bylo jim oznámeno, že české země budou obsazeny německou armádou a připojeny k říši. Němci žádali souhlas s okupací a vyhrožovali, že v případě odporu bude Praha zničena leteckým útokem.

Hácha podlehl a ráno 15. 3. 1939 překročila německá vojska hranice.

Protektorát Čechy a Morava byl vyhlášen Hitlerovým výnosem z 16. 3. 1939.

Počátek Protektorátu Čechy a Morava

Obr. 5 – Hitler před podpisem Obr. 4 – František Chvalkovský výnosu o zřízení Protektorátu

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo se dělilo na 3 skupiny 1) střední proud – tvořila jej masa lidí, kteří nesouhlasili

s okupací, zůstali však pasivní, 2) krajní proud – spolupracovali s Němci – čeští fašisti,

zrádci, udavači, kolaboranti, 3) aktivní bojovníci – byli proti německé okupaci, jednalo se

o příslušníky odbojových skupin a organizací.

Obyvatelstvo

Od prvních dnů protektorátu byli od české společnosti odtrženi židé. Byl to první krok nacistů ke konečnému řešení židovské otázky. Židé museli nosit zvláštní označení (žlutá šesticípá hvězda), měli omezen pohyb, dostávali méně potravin, nesměli navštěvovat kulturní a sportovní akce, nesměli chodit do škol. Jejich majetek byl zabaven.

Obr. 6 – Davidova hvězda

Slovenský stát

Němci jednali s představiteli Hlinkovy slovenské ĺudové strany Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským. Hitler od nich požadoval okamžité odtržení Slovenska

od Česko-Slovenska pod pohrůžkou přenechání území Slovenska Maďarsku.

Dne 14. 3. 1939 Slovenský sněm v Bratislavě vyhlásil nezávislý a samostatný Slovenský stát.

Slovenský stát byl podřízen potřebám nacistického Německa.

Byl zde nastolen totalitní systém – klerofašismus, politickou scénu ovládla Hlinkova slovenská ĺudová strana.

Slovenský stát

Z území Slovenského státu byli vyhnáni Češi a Maďaři. Slovensko se podílelo jako jediný německý spojenec

na polském tažení a vystoupilo tak jako první země

v ozbrojeném konfliktu na straně nacistického Německa.

Zahraniční odboj

Dne 15. 3. 1939 zaslal exprezident ČSR Edvard Beneš jako soukromá osoba telegramy prezidentu USA a premiérovi VB, ve kterých protestoval proti německé okupaci. Zároveň jim sdělil, že opět vstupuje do politického života a zahajuje akci na obnovu samostatného Československa.

Francie, VB, SSSR, USA neuznaly právoplatnost zřízení Protektorátu a na jejich území dále působily zastupitelské úřady ČSR a tyto úřady organizovaly odbojové akce.

V roce 1939 byl v Paříži vytvořen Československý národní výbor, který vyhlásil mobilizaci do našich vojenských jednotek.

Zahraniční odboj

Po pádu Francie se centrum odboje přesunulo do VB, kde bylo vytvořeno prozatímní státní zřízení ČSR – prezident (Edvard Beneš), vláda (předseda Jan Šrámek, ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr národní obrany Sergej Ingr)

a Státní rada (parlament). Prozatímní státní zřízení bylo oficiálně uznáno Velkou

Británií.

Zahraniční odboj

Obr. 7 – Edvard Beneš Obr. 8 – Jan Masaryk

Zahraniční odboj

Obr. 9 – Jan Šrámek Obr. 10 – Sergej Ingr

Československé legie

Vojenské jednotky v zahraničí složené z Čechů a Slováků. Ve Francii byla vytvořena samostatná československá

vojenská jednotka. V Polsku byl vytvořen Český a Slovenský legion, jehož

velitelem byl podplukovník Ludvík Svoboda. Ve VB vznikla 1. československá smíšená brigáda

a československé letecké vojenské jednotky, které dosáhly obrovských úspěchů v bitvě o Británii.

Naše jednotky se zúčastnily také bitev o Tobrúk (Afrika). Během invaze v Normandii naše jednotky bojovaly v přístavu

Dankerque.


Vznikaly také partyzánské oddíly – 1. československý partyzánský oddíl v SSSR, 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii.

Naše jednotky působily i na území SSSR – Sokolov, osvobození Kyjeva v roce 1943.

Obr. 11 – Vlajka RAF (Royal Air Force)


Obr. 12 – Znak 310. perutě Obr. 13 – Znak 311. perutě


Obr. 14 – Znak 312. perutě Obr. 15 – Znak 313. perutě

Domácí odboj

Dne 28. 10. 1939 došlo k masovým demonstracím v Praze, byl zastřelen dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student Jan Opletal.

Jeho pohřeb se stal příležitostí k demonstracím a následně dne 17. 11. 1939 bylo popraveno v Praze 9 studentů, zavřeny vysoké školy a do koncentračních táborů posláno 1200 vysokoškolských studentů.

Tři odbojové organizace – Obrana národa, Politické ústředí, Petiční výbor věrni zůstaneme se v roce 1940 spojily v jednu odbojovou organizaci – Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).

Domácí odboj

Obr. 16 – Jan Opletal Obr. 17 – Václav Sedláček

Domácí odboj

Odboj postupně přecházel od vydávání periodik a letáků

k aktivním formám odboje. Velký význam měla tzv. tichá fronta – zpravodajci předávali

informace do Londýna – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek.

Mimo tento odboj působila ilegálně KSČ, která odsuzovala činy Edvarda Beneše, tvrdila, že zaprodal český národ západním imperialistům.

KSČ změnila názor po napadení SSSR Německem v roce 1941. V létě 1941 došlo ke spojení odboje ÚVODu a KSČ

v Ústřední národně revoluční výbor Československa.

Domácí odboj

Do roku 1941 působil ve funkci říšského protektora Konstantin von Neurath.

V roce 1941 nastoupil do funkce říšského protektora Reinhard Heydrich. Vyhlásil stanné právo a bylo popraveno na 500 lidí.

Masové zatýkání narušilo odboj a v říjnu 1941 byl rozbit Ústřední národně revoluční výbor Československa.

Dne 27. 5. 1942 byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha pod krycím názvem „Anthropoid“. Atentát provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík.

Následovala „heydrichiáda“ – teror, stanné právo, vypálení vesnic Lidice a Ležáky.

Domácí odboj

Obr. 18 – Reinhard Heydrich Obr. 19 – Konstantin von Neurath

Domácí odboj

Obr. 20 – Jan Kubiš Obr. 21 – Jozef Gabčík

Domácí odboj

Veškerému teroru velel státní sekretář Karl Hermann Frank. Po Heydrichově smrti až do roku 1943 zastával funkci

říšského protektora Kurt Daluege. Od roku 1943 do roku 1945 zastával funkci říšského

protektora Wilhelm Frick. Po heydrichiádě se již nepodařilo obnovit domácí odboj. 1943 byl rozbit ÚVOD. Vznikl Přípravný revoluční výbor a následně Rada tří, ale ani

jedné z této organizací se nepodařilo rozvinout plně svou činnost.

Domácí odboj

Obr. 22 – Památník Lidické děti Obr. 23 – Wilhel Frick

Československo součástí protihitlerovské koalice

Dne 18. 7. 1941 byla uzavřena československo-sovětská úmluva o spojenectví a válce proti Německu.

Byly vytvořeny československé vojenské jednotky na území SSSR. Na jejich formování měla veliký význam Československá vojenská mise v SSSR pod vedením generála Heliodora Píky.

V Buzuluku se vytvořil 1. československý samostatný polní prapor pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody.

Veliký význam měli českoslovenští letci – bitva o Británii, krytí ze vzduchu invaze v Normandii, výsadková operace

u Arnhemu, atd.

Československo součástí protihitlerovské koalice

Obr. 24 – Heliodor Píka Obr. 25 – Klement Gottwald

Koncepce vnitřní a zahraniční politiky Československa od roku 1943

Musela se vyřešit otázka státoprávního uspořádání Československa.

Spolupráci začala exilová vláda v Londýně v čele

s Edvardem Benešem a komunistické vedení v Moskvě

v čele s Klementem Gottwaldem. Základem nové zahraniční orientace Československa se

stala „smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci Československa a SSSR“.

Cílem byla obnova Československa v předmnichovských hranicích.

Byl dohodnut odsun Němců z ČSR.

Koncepce vnitřní a zahraniční politiky Československa od roku 1943

Otázka Slovenska se nepodařila vyřešit až do konce války. Slováci požadovali autonomii, to Beneš odmítal a označoval je za hlavní strůjce rozpadu ČSR.

Byl dohodnut zákaz politických stran, které kolaborovaly

s Němci a vytvoření Národní fronty (blok československých stran podílejících se na odporu).

Odboj na Slovensku

V roce 1943 se začal vládnoucí klerofašistický režim dostávat do krize.

Prvními odbojovými organizacemi na Slovensku byly Demec a Flóra.

Na jaře 1944 se vytvořilo Vojenské ústředí. Nejvýznamnější organizací byla Slovenská národní rada,

která v roce 1943 přijala Vánoční dohodu – dohoda

o zahájení příprav celonárodního povstání a obnovení společného státu Čechů a Slováků.

V létě 1944 se vytvořilo na Slovensku partyzánské hnutí.

Odboj na Slovensku

Na tuto situaci zareagovala německá armáda na konci srpna 1944 obsazováním slovenského území.

Reakcí bylo vypuknutí povstání na Slovensku. Hlavním střediskem povstání se stala Bánská Bystrica, sídlo

Slovenské národní rady, která vyhlásila 1. 9. 1944 obnovení společného státu Čechů a Slováků a převzala politickou moc.

Vedení nad 1. československou

armádou převzal generál

Rudolf Viest, který přiletěl z Londýna.

Obr. 26 – Rudolf Viest

Odboj na Slovensku

Dne 8. 9. 1944 zahájila Rudá armáda karpatsko-dukelskou operaci, jejímž cílem bylo proniknout rychle na Slovensko Dukelským průsmykem a pomoc povstání. Operace ovšem byla neúspěšná.

Na konci října obsadila německá vojska Banskou Bystricu. Povstání bylo potlačeno a následovaly represe – vypálení

mnoha vesnic, zabíjení lidí, odsun do koncentračních táborů. Odpor byl dále veden jen partyzánskou válkou, které velel

plukovník A. N. Asmolov.

Osvobození Československa

Prvním krokem bylo Stalinovo rozhodnutí připojit násilím

k SSSR Podkarpatskou Rus, což se mu povedlo. Pozice Londýnské vlády tak byla oslabena a v březnu

v Moskvě došlo k jednání o sestavení nové vlády s účastí komunistů.

Ta dne 5. 5. 1945 v Košicích schválila tzv. Košický vládní program.

Stalin odmítl Eisenhowerovu nabídku z 5. 5. 1945

na osvobození většího území ČSR. Dne 1. 5. 1945 vypuklo v českých zemích povstání, které začalo v

Přerově a rychle se rozšířilo na území celého státu, dne 5. 5. 1945 vypuklo v Praze.


Obr. 27 – Stalin Obr. 28 – Eisenhover


Dne 1. 5. 1945 vypuklo v českých zemích povstání, které začalo v Přerově a rychle se rozšířilo na území celého státu, dne 5. 5. 1945 vypuklo v Praze.

Dne 6. 5. 1945 americká armáda vstoupila do Plzně, dál se ovšem dle domluvy se Stalinem nevydala.

Dne 6. 5. 1945 Česká národní rada převzala politickou moc. Praze pomohli Vlasovci (část ruské armády, která během

války padla do německého zajetí a bojovala na straně Německa).

Dne 9. 5. 1945 byla Praha osvobozena Rudou armádou.

Benešovy dekrety

Název pro dekrety vydávané za druhé světové války

a v prvních měsících po válce. Byly připravovány československou vládou, projednávány Státní radou či Parlamentem a Beneš je pouze stvrzoval svým podpisem.

Od 21. 7. 1940 do 27. 10. 1945 bylo vydáno více než 100 dekretů.

Jejich smyslem bylo obnovit právní stav v osvobozené republice. Řešily otázku převzetí moci, obnovení demokratických institucí, apod.

Všechny Benešovy dekrety byly po válce projednány Parlamentem ČSR a schváleny jako zákony.

Nejznámější Benešovy dekrety

č. 10/1944 – o dočasné správě osvobozeného území. č. 18/1944 – o národních výborech. č. 12/1945 – o konfiskaci a urychleném rozdělení půdy Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel českého

a slovenského národa. č. 16/1945 z 19. 6. 1945 – o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech. č. 33/1945 – o ztrátě československého státního občanství.

Život za protektorátu Čechy a Morava

Lidé si museli ze dne na den zvyknout na realitu nacistického režimu, hrozbu gestapa (tajná státní policie), udavačství, kolaboraci.

Museli se smířit s němčinou jako vyučovacím a úředním jazykem, s německo-českými nápisy.

Mnoho lidí bylo zatčeno, odvedeno do koncentračních táborů.

Mladí lidé byli od roku 1942 nasazováni na práci

do Německa. Zavedení přídělového systému na potraviny a další zboží. Strach z náletů, zákazy nočního svícení, atd.

Život za protektorátu Čechy a Morava

Osobnosti žijící za Protektorátu: Vlasta Burian, Josef Bican, Emil Zátopek, Vladislav Vančura, František Halas, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Emil Fila, Josef Čapek, Ondřej Sekora a další.

Kvíz

1. Protektorát Čechy a Morava byl a) od 14. 3. 1938 do 5. 5. 1946 b) od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945 c) od 16. 3. 1939 do 5. 5. 1945

2. Slovenský stát vznikl a) 14. 3. 1939 b) 15. 3. 1939 c) 16. 3. 1939

Kvíz

3. Prezidentem Slovenského státu byl a) Emil Hácha b) Andrej Hlinka c) Jozef Tiso

4. Prezidentem protektorátu Čechy a Morava byl a) Klement Gottwald b) Edvard Beneš c) Emil Hácha

Kvíz

5. Dění v protektorátu Čechy a Morava opravdu řídil a) státní prezident b) říšský protektor c) československý prezident

6. Židé byli označeni šesticípou hvězdou, která byla a) žlutá s nápisem Jude b) žlutá s nápisem Žid c) žlutá bez nápisu

Kvíz

7. Na Slovensku byl v době 2. světové války a) nacismus b) fašismus c) klerofašismus

8. Československý národní výbor v Paříži byl založen a) 1941 b) 1940 c) 1939

Kvíz

9. Po obsazení Francie Německem se Československý národní výbor přesunul

a) do Londýna b) do New Yorku c) do Washingtonu

10. Československé legie byly a) vojenské jednotky na našem území b) vojenské jednotky spolupracující s Němci c) vojenské jednotky v zahraničí

Kvíz

11. Naši vojáci nejvíce zasáhli do bitvy a) o Británii b) o Pearl Harbor c) o Stalingrad

12. Den 17. 11. 1939 je považován za Den studentů protože a) byla vytvořena vysoká škola b) byly znovu otevřeny vysoké školy c) byly uzavřeny vysoké školy

Kvíz

13. Odbojové organizace Petiční výbor věrni zůstaneme, Politické ústředí a Obrana národa se spojily

a) v ÚVOZ b) v ÚVOD c) v ZÁVOD

14. Správné pořadí říšských protektorů je a) Neurath, Heydrich, Frick, Daluege b) Heydrich, Neurath, Frick, Daluege c) Neurath, Heydrich, Daluege, Frick

Kvíz

15. Dne 27. 5. 1942 akce Anthropoid znamenala atentát a) na Heydricha b) na K. H. Franka c) na Neuratha

16. Heydrichiáda znamenala a) obsazení vesnic Lidice a Ležáky b) postavení vesnic Lidice a Ležáky c) vypálení vesnic Lidice a Ležáky

Kvíz

17. Československá úmluva o spojenectví a válce proti Německu

a) byla v roce 1940 uzavřena se SSSR b) byla v roce 1941 uzavřena se SSSR c) byla v roce 1942 uzavřena se SSSR

18. Heliodor Píka velel Československým legiím na území a) SSSR b) Francie c) Velké Británie

Kvíz

19. Beneš a KSČ začali spolupracovat v odboji v roce a) 1942 b) 1943 c) 1944

20. Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci

a) byla se SSSR uzavřena v roce 1943 b) byla se SSSR uzavřena v roce 1944 c) byla se SSSR uzavřena v roce 1942

Kvíz

21. Cílem obnovy ČSR po válce bylo obnovit ji a) v úplně nových hranicích b) v pomnichovských hranicích c) v předmnichovských hranicích

22. Vánoční dohoda byla a) oslava Vánoc bez boje b) dohoda o přípravě povstání a obnově státu Čechů c) dohoda o přípravě povstání a obnově státu Čechů a Slováků

Kvíz

23. Karpatsko-dukelská operace byla v roce a) 1945 b) 1944 c) 1943

24. Nová československá vláda byla vytvořena v Košicích a) 5. 5. 1945 b) 7. 5. 1945 c) 8. 5. 1945

Kvíz

25. Povstání v českých zemích začalo a) 1. 5. 1945 b) 5. 5. 1945 c) 8. 5. 1945

26. Povstání v Praze vypuklo a) 1. 5. 1945 b) 5. 5. 1945 c) 8. 5. 1945

Kvíz

27. Vlasovci během povstání a) bojovali proti Pražanům b) nebojovali c) bojovali na straně Pražanů

28. Praha byla osvobozena dne a) 8. 5. 1945 armádou SSSR b) 9. 5. 1945 armádou SSSR c) 9. 5. 1945 armádou SSSR a USA

Kvíz

29. Benešovy dekrety byly vydávány a) za 2. světové války b) po 2. světové válce c) za druhé světové války a těsně po 2. světové válce

30. Benešovy dekrety po válce a) nebyly schváleny Parlamentem ČSR b) některé byly schváleny Parlamentem ČSR c) byly schváleny Parlamentem ČSR

Číslo projektu : cz.1.07/1.5.00/34.0188 název projektu : moderní škola

Documents