CLAUDE MONET

CLAUDE MONETMARTINA PADBERG

KÖ N E M A N N

© 2016 koenemann.com GmbHwww.koenemann.com

© 2016 Vydavatelství SLOVART, Praha© 2016 Vydavateľstvo SLOVART, Bratislava © 2016 Prior Media Group, Bucuresti © 2016 Retail World (Public), Greece and Cyprus

Concept, Project Management: koenemann.com GmbHText: Dr. Martina PadbergEditing: Kathrin JurgenowskiTranslations: David Nash (English), Klára Mitlenerová (Czech), Eva Budjačová (Slovak), Grzegorz Rafałowski (Polish), Ioana Hariton (Romanian), Sophia Giannoulaki (Greek)

Art Direction: Oliver Hessmann Layout: Oliver HessmannPicture credits: Bridgeman Images

All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, photocopied or duplicated in any form without the prior written permission of the publisher.

ISBN: 978-3-7419-1925-1 (international)

Typesetting ITEM, s. r. o., BratislavaPrinted in Spain by Liberdúplex

p. 2

Self Portrait

Autoportrét

Autoportrét

Autoportret

Autoportret

Αυτοπροσωπογραφία

1917, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 70 × 55 cm, Musée d’Orsay, Paris

Contents Obsah Obsah Spis treści Cuprins Περιεχόμενα

6 À proposClaude Monet—“the eye” of impressionismClaude Monet – „oko“ impresionismuClaude Monet – „oko“ impresionizmuClaude Monet – „Oko” impresjonizmuClaude Monet – Esența impresionismului: privireaΚλωντ Μονέ – το «μάτι» του ιμπρεσιονισμού

14 From the province to the salonZ vesnice do salonuZ provincie do salónaZ prowincji na salonyDin provincie la SalonΑπό την επαρχία στο «Σαλόνι»

32 The discovery of lightObjev světlaObjavenie svetla Odkrycie światłaDescoperirea luminiiΗ ανακάλυψη του φωτός

72 Moving landscapesKrajina v pohybuPohyblivé krajinkyWzburzone krajobrazyPeisaje în mișcareΜετακινώντας τα τοπία

102 The “invention” of impressionism„Vynález“ impresionismu„Vynájdenie“ impresionizmu„Wynalezienie” impresjonizmu„Inventarea” impresionismuluiΗ «ανακάλυψη» του ιμπρεσιονισμού

110 Breaks and new beginningsZvraty a nové začátkyZlomy a nové začiatkyPrzełomy i nowe początkiSchimbări și noi începuturiΔιαλείμματα και επανεκινήσεις

172 The series as a working principleCyklus jako princip tvorbySéria ako princíp tvorbySeria jako zasada pracy Seria ca principiu de lucruΟι σειρές σαν βάση εργασίας

196 Monet’s legacyMonetův odkazMonetov odkazTestament MonetaMoștenirea lui MonetΗ κληρονομιά του Μονέ

280 Curriculum Vitae

282 MuseumsMuzeaMúzeáMuzeaMuzeeΜουσεία

6

Claude Monet—“the eye” of impressionismLike no other artist from the circle of impressionists, Claude Monet (11/14/1840–12/5/1926) focused on the core business of a painter: observation. He was not a theoretician and had no wish to establish any school of artistic thought, nor to be the leader of a group of artists. What he wanted, principally, was to paint, and at the center of this he placed the landscape with its daily and seasonal changes, its light and shadow, and the interplay of wind and weather. Even in unfavorable weather conditions, he took himself

Claude Monet – „oko“ impresionismuClaude Monet (14. 11. 1840 – 5. 12. 1926) se více než kterýkoli jiný impresionista ve své tvorbě soustředil na hlavní činnost malíře – pozorování. Nebyl teoretikem a netoužil založit uměleckou školu nebo vést skupinu výtvarníků. Chtěl především malovat a za hlavní námět si zvolil krajinu, její proměny v průběhu dne i ročních období, změny světla a stínu, souhru větru a počasí. Dokonce i za nepříznivého počasí pracoval venku. Až do stáří si udržel předsevzetí, že nikdy nebude potřebovat a používat ateliér, neboť ten mu poskytuje příroda a venkovní

Claude Monet – „oko“ impresionizmuClaude Monet (14. 11. 1840 – 5. 12. 1926) sa tak ako azda žiadny iný z impresionistov sústreďoval na to, čo je vlastne hlavnou činnosťou každého maliara: na pozorovanie. Monet nebol teoretik, netúžil budovať nijakú školu umeleckého myslenia, ani sa postaviť na čelo skupiny s presným umeleckým programom. Túžil iba po jednom: maľovať! Do centra jeho tvorby sa pritom dostala krajina a hra svetla a tieňa, vplyv vetra a poveternostných podmienok, najrôznejšie zmeny, ktoré sa diali v priebehu dňa či roka. Aj za nepriaznivého počasia cítil, že musí ísť von, do prírody.

À propos

“My reward came simply from painting directly from nature and trying to reflect my

impressions of the transient moment.”

„Moje zásluha spočívá toliko v tom, že jsem maloval přímo podle přírody a snažil se zobrazit

své dojmy z prchavého okamžiku.“

„Moja zásluha spočíva iba v tom, že som maľoval presne podľa prírody a snažil som sa zachytiť dojmy,

ktoré vo mne vyvolala prchavá atmosféra.“

„Moją zasługą było jedynie to, że malowałem w zgodzie z naturą i próbowałem oddać

moje wrażenia ulotnych nastrojów”.

„Meritul meu a fost numai acela de a fi putut picta direct în natură, încercând a reflecta propriile

impresii asupra momentelor efemere.”

«Η ανταμοιβή μου ερχόταν, απλώς, ζωγραφίζοντας απευθείας τη φύση και προσπαθώντας να καταγράψω

τις εντυπώσεις μιας περαστικής στιγμής».

c l a u d e m o n e t

7

Claude Monet – „Oko” impresjonizmuSpośród wszystkich artystów z kręgu impresjonistów Claude Monet (14.11.1840 – 5.12.1926) kładł największy nacisk na sposób widzenia rzeczy. Monet nie chciał budować teorii lub idei, być założycielem jakiejś szkoły ani przewodzić artystycznej grupie programowej. Tym, czego pragnął przede wszystkim, było malowanie. W centrum swoich zainteresowań umieścił krajobraz i jego zmienność pod wpływem zjawisk atmosferycznych, pór dnia i roku, światła i cienia. Nawet przy niekorzystnych warunkach pogodowych ciągnęło go na zewnątrz,

Claude Monet – Esența impresionismului: privireaCa nici un alt artist din cercul impresioniștilor, Claude Monet (14.11.1840 – 5.12.1926) și-a ascuțit la maximum simțul propriu oricărui pictor: observația. Monet nu a fost un teoretician, nu voia să stabilească idei și metode, nu voia să formeze o școală sau să fie liderul unui grup de artiști programatici. Ceea ce își dorea era să picteze și s-a aplecat în special asupra peisajului cu schimbările lui zilnice sau sezoniere, de lumini, umbre, vânt sau vreme. Indiferent de anotimp sau intemperii, îi plăcea să stea afară, în aer liber; la bătrânețe, Monet spunea

Κλωντ Μονέ – «Το μάτι» του ιμπρεσιονισμούΟ Κλωντ Μονέ (14.11.1840 – 5.12.1926) επικεντρώθηκε όσο κανένας άλλος καλλιτέχνης από τον κύκλο των Ιμπρεσιονιστών στη βασική εργασία ενός ζωγράφου: την παρατήρηση. Δεν ήταν θεωρητικός και δεν είχε καμία επιθυμία να καθιερώσει νέο καλλιτεχνικό ρεύμα, ούτε να ηγηθεί κάποιας καλλιτεχνικής ομάδας. Αυτό που, κυρίως, ήθελε ήταν να ζωγραφίζει. Στο επίκεντρο της ζωγραφικής του έβαζε το τοπίο με τις καθημερινές και εποχικές εναλλαγές, το φώς και τη σκιά, καθώς και το παιχνίδι ανάμεσα στον άνεμο και τον καιρό. Ακόμη και κάτω από αντίξοες καιρικές συνθήκες έβγαινε πάντα έξω στη φύση. Λέγεται

Wild Poppies, near Argenteuil

Vlčí máky v Argenteuil

Vlčie maky pri Argenteuil

Maki niedaleko Argenteuil

Maci sălbatici, lângă Argenteuil

Αγριες παπαρούνες, κοντά στο Αρζαντέιγ

1873, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 50 × 65 cm, Musée d’Orsay, Paris

8

outdoors. In his old age he is said to have maintained that he never used or needed a studio, as nature and the outdoors provided him with this. Even if that is not true, Monet is considered one of the staunchest advocates of “plein air”, or open-air painting. Earlier generations of artists had made only preparatory sketches in the countryside and then completed their paintings in the studio, whereas Monet would set up his easel outdoors and attempt to convert his on-the-spot impressions simultaneously into paintings.

In the search for new subjects he traveled, despite persistent financial troubles, through half of Europe, including Norway, London and Venice. His many relocations in various small towns on the banks of the Seine, not far from Paris, indicate a creative restlessness and an insatiable appetite for new inspiration. The last 30 years of Monet’s life, however, were spent predominantly at his home in Giverny. There he laid out a Japanese-inspired garden, which offered him inspiration for his painting throughout the whole year. The images of water lilies which he created there have made Monet one of the most famous artists of the modern era.

krajina. I když své předsevzetí zcela nedodržel, je Monet považován za jednoho z velkých zastánců metody „plein air“, tedy malby v plenéru. Zatímco výtvarníci předchozích generací dělali pod širým nebem jen rychlé přípravné skici a samotné obrazy pak dokončovali v ateliéru, Monet nosil svůj malířský stojan ven a přímo na místě zachycoval své dojmy na plátno.

V honbě za novými předlohami procestoval Monet, navzdory svým finančním potížím, půlku Evropy včetně Norska, Londýna či Benátek. Četná stěhování po malých městech na břehu Seiny nedaleko Paříže svědčí o jeho tvůrčím neklidu a neukojitelné touze po nové inspiraci. Posledních třicet let strávil převážně ve svém domě v Giverny. Navrhl si tam japonskou zahradu, ze které čerpal inspiraci a náměty po celý rok. Obrazy leknínů, které namaloval právě zde, udělaly z Moneta jednoho z nejslavnějších umělců moderní doby.

V starobe údajne tvrdil, že nikdy nemal ani nepotreboval nijaký ateliér, ateliérom mu bola príroda. Nie je to síce pravda, ale Monet sa v súčasnosti aj tak považuje za najdôslednejšieho presadzovateľa plenéru, teda maľovania pod šírou oblohou. Predchádzajúce generácie umelcov si uprostred krajiny zhotovili iba prípravné skice a obraz dokončili v ateliéri. Monet si však postavil stojan v prírode a pokúsil sa zachytiť svoje dojmy na obrazoch hneď na mieste.

Pri hľadaní motívov precestoval polovicu Európy aj napriek trvalému nedostatku finančných prostriedkov. Navštívil napríklad Nórsko, Londýn či Benátky. Aj časté sťahovanie do malých dediniek na brehu Seiny neďaleko Paríža svedčí o jeho tvorivom nepokoji, o neutíšiteľnom hlade po neustále nových podnetoch. Posledných 30 rokov svojho života však Monet strávil prevažne vo svojom dome v Giverny. Dal tam založiť záhradu, pri ktorej sa inšpiroval japonskými záhradami a ktorá mu po celý rok poskytovala podnety na maľovanie. Jedným z najznámejších umelcov novoveku sa Claude Monet stal najmä vďaka obrazom lekien, ktoré tu namaľoval.

Woman with a Parasol–Madame Monet and Her Son

Žena se slunečníkem – Paní Monetová a její syn

Žena so slnečníkom – Pani Monetová a jej syn

Spacer. Kobieta z parasolką

Femeie cu umbrelă de soare — Doamna Monet şi fiul ei

Γυναίκα με ομπρελίνο - Η κυρία Μονέ και ο γιός της

1875, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 100 × 81 cm, National Gallery of Art, Washington

9

10

11

ότι, σε μεγάλη ηλικία πλέον, ισχυριζόταν ότι ποτέ δεν ένιωσε την ανάγκη ενός ατελιέ, καθότι η φύση και, γενικά, η ύπαιθρος, του το παρείχαν αφειδώς. Ακόμη και αν αυτό δεν είναι αληθές, ο Μονέ θεωρείται ως ο πλέον αφοσιωμένος υπέρμαχος της «ζωγραφικής στη φύση». Οι προγενέστεροι καλλιτέχνες έκαναν,απλώς, τα σκίτσα στην εξοχή και, στη συνέχεια, ολοκλήρωναν τους πίνακες στα εργαστήριά τους, ενώ ο Μονέ έστηνε το καβαλέτο του στην ύπαιθρο και προσπαθούσε να μετατρέψει τις άμεσες εντυπώσεις του σε πίνακες.

Αναζητώντας νέα θέματα και παρά τα συνεχή οικονομικά προβλήματα που αντιμετώπιζε, ταξίδευε σε όλη την Ευρώπη, μεταξύ άλλων στη Νορβηγία, το Λονδίνο και τη Βενετία. Οι συχνές μετεγκαταστάσεις του σε πολλές μικρές κωμοπόλεις στις όχθες του Σηκουάνα, κοντά στο Παρίσι, αναδεικνύουν μία δημιουργική ανησυχία και μία ακόρεστη όρεξη για νέα έμπνευση. Τα τελευταία 30 χρόνια της ζωής του, πάντως, ο Μονέ τα πέρασε κυρίως στο σπίτι του, στο Ζιβερνί. Εκεί δημιούργησε έναν κήπο με έντονα ιαπωνική επιρροή, που όλο το χρόνο τον ενέπνεε με ιδέες για την ζωγραφική του. Οι εικόνες με τα νούφαρα που δημιούργησε εκεί, έκαναν τον Μονέ έναν από τους πλέον διάσημους εκπροσώπους της σύγχρονης ζωγραφικής.

că, de fapt, nu a avut și nu a folosit niciodată un atelier, întrucât natura i-a servit întocmai. Și chiar dacă nu este în totalitate adevărat, Monet este considerat unul dintre cei mai înverșunați susținători ai picturii en plein air, adică ai picturii sub cerul liber. În timp ce artiștii anteriori realizau numai câteva schițe în natură, pe care le finalizau apoi în atelier, Monet își așeza șevaletul afară și încerca să își transpună simțirile la fața locului. În ciuda problemelor financiare persistente şi aflat în căutarea unor noi motivații, artistul a călătorit mult prin Europa, trecând astfel prin Norvegia, Londra sau Veneţia. Chiar și prezența sa în micile așezări de pe malul Senei, nu departe de Paris, indică o stare de neliniște creativă și un apetit pentru noi inspirații. Totuşi, ultimii 30 de ani i-a petrecut mai ales în casa sa de la Giverny. Acolo și-a amenajat o grădină de sorginte japoneză, care i-a servit ca stimulent pentru pictura sa. În plus, a devenit unul dintre cei mai cunoscuți artiști ai epocii moderne grație tablourilor cu nuferi pe care le-a creat aici.

ku naturze. Kiedy był już stary, podkreślał, że nigdy nie posiadał ani nie miał potrzeby posiadania atelier, gdyż jego atelier była natura. I chociaż to niezupełnie prawda, uważa się dziś Moneta za jednego z najbardziej konsekwentnych orędowników plain air, czyli malowania pod gołym niebem. Artyści z młodszych pokoleń sporządzali w plenerze jedynie wstępne szkice, a wykańczali swoje malowidła w atelier, Monet natomiast ustawiał sztalugi na wolnym powietrzu i próbował na obrazach uchwycić swoje wrażenia z danego miejsca.

Pomimo finansowego niedostatku, Monet w poszukiwaniu motywów malarskich odbywał podróże do wielu krajów Europy, między innymi do Norwegii, Londynu i Wenecji. Wyraz twórczemu niepokojowi i wciąż niezaspokojonemu głodowi impulsów dają także jego liczne przeprowadzki do różnych niewielkich miejscowości położonych niedaleko Paryża na brzegach Sekwany. Ostatnie 30 lat życia Monet spędził jednak głównie w swoim domu w Giverny. Zlecił tam założenie ogrodu inspirowanego tradycją japońską, który dostarczał jego malarstwu natchnienia przez cały rok. Powstałe w nim obrazy nenufarów uczyniły Claude’a Moneta jednym z najsłynniejszych artystów ery nowożytnej.

Water Lilies

Lekníny

Lekná

Nenufary

Nuferi

Νούφαρα

1907, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 91,5 × 81 cm, private collection

12

The Yellow Irises

Žluté kosatce

Žlté kosatce

Żółte irysy

Iriși galbeniΟι κίτρινες ίριδες

Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, Musée Marmottan Monet, Paris

13

Water Lilies

Lekníny

Lekná

Nenufary

Nuferi

Νούφαρα

Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, private collection

14

From the province to the salonClaude Monet was born in Paris and grew up in Le Havre in Normandy as the son of a grocer, where he had already started to draw cartoons as a schoolboy.

The landscape painter Eugène Boudin (1824–1898), whom Camille Corot admiringly called the “king of the skies” due to his brilliant cloudscapes, was aware of the young talented artist and gave him his first painting lessons. Boudin worked mainly outdoors on the coast and around the ports of his northern French homeland. Convinced by this method, he recommended it to his initially skeptical student. Monet remembered in 1911: “After his

Z vesnice do salonuClaude Monet se narodil v Paříži jako syn hokynáře a vyrostl v Le Havre v Normandii, kde už jako školák začal kreslit vtipné obrázky.

Krajinář Eugène Boudin (1824–1898), kterému Camille Corot obdivně přezdíval „král nebe“ kvůli jeho perfektně malovaným oblakům, si mladého talentovaného umělce všiml a začal mu dávat první hodiny malby. Boudin pracoval hlavně venku na pobřeží a kolem přístavů ve své severofrancouzské domovině. Jelikož věřil osvědčeným metodám, doporučoval je i svému zprvu skeptickému studentovi. V roce 1911 Monet vzpomíná: „Po jeho lekcích

Z provincie do salónaClaude Monet sa narodil v Paríži ako syn obchodníka s koloniálnym tovarom, vyrastal v Le Havri v Normandii, kde už ako školák začal kresliť karikatúry.

Kresby mladého talentovaného umelca si všimol krajinkár Eugène Boudin (1824 – 1898), ktorého Camille Corot pre jeho brilantné krajinomaľby s oblakmi obdivne nazval „kráľom nebies“, a poskytol mu prvú lekciu maľby. Boudin pracoval prevažne v plenéri na pobreží a v prístavoch na severe Francúzska, kde bol doma. Bol presvedčený o svojom spôsobe maľby a odporučil ho aj svojmu žiakovi, hoci ten bol spočiatku skeptický. Monet si v roku 1911 spomínal: „Poučil ma a ja som bol

Route de Chailly, Fontainebleau

Cesta z Chailly do Fontainebleau

Cesta do Chailly vo Fontainebleau

Droga z Chailly do Fontainebleau

Drumul de la Chailly la Fontainebleau

Ο δρόμος προς το Σαγί, Φονταινεμπλώ

1864, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 98 × 129 cm, private collection

15

Z prowincji na salonyClaude Monet urodził się w Paryżu jako syn kupca towarów kolonialnych. Wzrasta w Hawrze w Normandii i już jako uczeń zaczyna rysować karykatury.

Malarz pejzaży Eugène Boudin (1824–1898), którego Camille Corot nazwał Królem Nieba z powodu jego świetnych krajobrazów z chmurami, zwraca uwagę na młodego utalentowa- nego rysownika i udziela mu pierwszej lekcji malarstwa. Boudin pracuje głównie w plenerze ̶ na wybrzeżach i w portach północnej Francji. Przekonany do tego sposobu pracy, zaleca go także swemu początkowo sceptycznemu uczniowi. Monet wspomina w roku 1911: „Pod jego perswazją byłem gotów malować

Din provincie la SalonClaude Monet, născut la Paris și crescut în Le Havre, Normandia, fiu de băcan, a început încă din școală să deseneze caricaturi.

Pictorul peisagist Eugène Boudin (1824-1898), cel pe care Camille Corot l-a denumit admirativ „regele cerului” datorită peisajelor sale înnorate strălucitoare, l-a remarcat pe tânărul desenator talentat și i-a predat prima lecție de pictură. Boudin lucra cu preponderență în aer liber pe coastele sau în porturile din nordul țării sale natale. Convins de această metodă o recomandă mai departe elevului său, care era sceptic, inițial. Monet își amintește în 1911: „După lecțiile luate

Από την επαρχία στο «Σαλόνι» Ο Κλωντ Μονέ, γιός μπακάλη, γεννήθηκε στο Παρίσι και μεγάλωσε στη Χάβρη της Νορμανδίας. Τα πρώτα του σκίτσα τα έκανε ως μαθητής.

Ο τοπιογράφος Ευγένιος Μπουντέν (1824-1898), τον οποίο ο Καμίλ Κορό αποκαλούσε με θαυμασμό «ο βασιλιάς των ουρανών» εξαιτίας του καταπληκτικού τρόπου με τον οποίο απεικόνιζε τα σύννεφα, είχε ήδη προσέξει τον νεαρό ταλαντούχο καλλιτέχνη και του έδωσε τα πρώτα μαθήματα ζωγραφικής. Ο Μπουντέν δούλευε κυρίως στην ύπαιθρο, στις ακτές και κοντά στα λιμάνια της βόρειας Γαλλίας. Πεπεισμένος ότι η μέθοδος του ήταν η καλύτερη, την πρότεινε και στον αρχικά διστακτικό του μαθητή. Το 1911 ο Μονέ είχε

Caricature of Jules Husson (1821–89)

“Champfleury”

Karikatura Julese Hussona (1821–89)

„Champfleury“

Karikatúra Julesa Hussona (1821 – 1889)

„Champfleury“

Karykatura Julesa Hussona (1821–1889)

„Champfleury”

Caricatura lui Jules Husson (1821-1889)

„Champfleury”

Καρικατούρα του Ζυλ Υσσόν(1821-89)

“Σαμφλερύ”

1858, Pencil and gouache on paper/tužka a kvaš na papíře/ceruzka a gvaš na papieri/ gwasz i rysunek kredką na papierze/creion și guașă pe hârtie/μολύβι και τέμπερα σε χαρτί,

32 × 24 cm, Musée Marmottan Monet, Paris

With his caustic drawings Monet quickly became the talk of the town in

Le Havre.

Jeho sarkastické kresby si brzy získaly

pozornost celého města Le Havre.

Uštipačné kresby Moneta onedlho

preslávili v celom Le Havre.

Z powodu swych złośliwych rysunków

Monet bardzo szybko staje się przedmiotem rozmów

w Hawrze.

Cu desenele sale sarcastice, Monet

a intrat repede în atenția locuitorilor din Le Havre.

Με τα καυστικά του σκίτσα, ο Μονέ έγινε

γρήγορα θέμα συζήτησης στην Χάβρη.

16

Bordeaux Wine

Víno z Bordeaux

Víno z Bordeaux

Wino Bordeaux

Vin de Bordeaux

Κρασί από το Μπορντώ

1857, Pencil and watercolor on paper/tužka a akvarel na papíře/ceruzka a akvarel na papieri/akawrela i rysunek kredką na papierze/creion și guașă pe hârtie/μολύβι και ακουαρέλα σε χαρτί, 24 × 18 cm, Musée Marmottan Monet, Paris

Black Woman Wearing a Headscarf

Černoška v madrasu

Černoška so šatkou na hlave

Czarna kobieta w chuście z madrasu

Negresă cu basma

Μαύρη γυναίκα φορώντας ένα μαντήλι στο κεφάλι

1857, Pencil and watercolor on paper/tužka a akvarel na papíře/ceruzka a akvarel na papieri/akawrela i rysunek kredką na papierze/creion și guașă pe hârtie/μολύβι και ακουαρέλα σε χαρτί, 24 × 18 cm, Musée Marmottan Monet, Paris

17

Petit Panthéon, theatralic

Malý divadelní panteon

Petit Panthéon, teatrálny

Mały panteon teatralny

Micul Panteon teatral

Μικρό θεατρικό Πάνθεον

1860, Pencil on paper/tužka na papíře/ceruzka na papieri/rysunek kredką na papierze/creion pe hârtie/μολύβι σε χαρτί, 34 × 48 cm, Musée Marmottan Monet, Paris

18

pripravený maľovať s ním v plenéri (...) Díval som sa naňho trochu nedôverčivo, no keď som sa pozornejšie prizrel, zrazu ako keby mi z očí spadol závoj, čo mi dovtedy zatieňoval zrak: Konečne som porozumel, pochopil som, ako môže vyzerať maľovanie...“

Už onedlho bolo jasné, že mladý maliar musí opustiť provinčné prostredie, aby sa mohol ďalej vzdelávať. Rodičia videli talent svojho syna, ale finančnú podporu aj napriek tomu spájali s rôznymi „iba ak“. Raz bolo podmienkou, že sa musí zapísať do École des Beaux-Arts, inokedy žiadali, aby ukončil vzťah so svojou milenkou Camille Doncieux, ba dokonca, aby prevzal otcov obchod. Mladý

jsem byl připraven malovat pod širým nebem. (…) Ze začátku jsem ho sledoval nedůvěřivě, potom jsem se podíval lépe a bylo to, jako kdyby mi spadly klapky z očí: náhle jsem porozuměl, pochopil jsem, jak by malování mohlo vypadat...“

Brzy bylo jasné, že mladý malíř bude muset opustit Normandii a vydat se za dalším studiem. Monetovi rodiče si byli jeho talentu vědomi, ale byli ochotni ho finančně podpořit jen za určitých podmínek. Ty zahrnovaly zápis do školy École des Beaux-Arts, ukončení mileneckého vztahu s Camille Doncieuxovou, a dokonce převzetí rodinného podniku. Mladý Monet však nebyl připraven tyto požadavky splnit.

lecturing, I was prepared to paint in the open air (...) I watched him at first with some suspicion, then I looked more closely and it was suddenly as if a veil had been lifted from my eyes: now I understood, I had grasped what painting could be... “

Soon it became clear that the young painter would have to leave Normandy to further his education. Although his parents recognized the talent of their son, their financial support was always subject to conditions. Among these were enrollment at the École des Beaux-Arts, terminating the relationship with his mistress Camille Doncieux, and even taking over the

Quai du Louvre, Paris

Le Quai du Louvre, Paříž

Nábrežie pri Louvri, Paríž

Brzeg Louvre, Paryż

Quai du Louvre, Paris

Αποβάθρα του Λούβρου, Παρίσι

1866–67, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 65 × 92 cm, Gemeentemuseum, Den Haag

19

Still Life, the Joint of Meat

Zátiší s masem

Zátišie s mäsom

Martwa natura, Połeć mięsa

Natură moartă, bucată de carne

Νεκρή φύση, κομμάτι κρέατος

1864, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 24 × 33 cm, Musée d’Orsay, Paris

In Gleyre’s studio Monet learns the basic painting techniques of an academic—he finds the path to his own art away from these naturalistic representations.

V Gleyreově ateliéru se Monet naučil základním malířským technikám. Jeho vlastní tvorba se však ubírala jiným směrem než tato naturalistická zobrazení.

V Gleyrovom ateliéri si Monet osvojil základné maliarske techniky – svoje vlastné umenie však našiel mimo akademických naturalistických spôsobov stvárňovania.

W atelier Gleyre’a uczy się podstawowych technik malarstwa akademickiego – dla własnej sztuki znajduje on jednak miejsce poza metodą naturalistycznego odwzorowywania.

În atelierul lui Gleyre, Monet deprinde tehnicile elementare de pictură ale unui adevărat academician, reușind să găsească drumul spre propria artă, departe de reprezentările naturaliste.

Στο ατελιέ του Γκλαίρ, ο Μονέ μαθαίνει τις βασικές τεχνικές ζωγραφικής και βρίσκει το δρόμο προς την δική του τέχνη, μακριά από τις ανεπιτήδευτες εκπροσωπήσεις.

20

The Peach Glass

Sklenice broskví

Fľaša s broskyňami

Słoik brzoskwiń

Borcan cu piersici

Το βάζο με τα ροδάκινα

1866, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 55,5 × 46 cm, Galerie Neue Meister, Dresden

21

πει: «Μετά τα μαθήματά του ήμουν έτοιμος να ζωγραφίσω στην ύπαιθρο. Αρχικά τον αντιμετώπιζα με λίγη καχυποψία, αργότερα όμως ξεκίνησα να τον παρατηρώ με μεγαλύτερη προσοχή και, ξαφνικά, λες και σηκώθηκε ένα πέπλο από τα μάτια μου: τώρα καταλάβαινα και αντιλαμβανόμουν πώς θα μπορούσε να είναι η ζωγραφική...».

Σύντομα έγινε προφανές ότι ο νέος ζωγράφος θα έπρεπε να εγκαταλείψει τη Νορμανδία προκειμένου να προχωρήσει τις σπουδές του. Αν και οι γονείς του διέκριναν το ταλέντο του γιού τους, η οικονομική τους στήριξη ήταν πάντα υπό προυποθέσεις. Μεταξύ άλλων, απαιτούσαν να εγγραφεί στη Σχολή Καλών Τεχνών, να διακόψει τη σχέση με την ερωμένη του Καμίλ Ντονσιέ και να αναλάβει την οικογενειακή επιχείρηση.

cu el, am fost pregătit să pictez en plein air. (...) Deși la inceput îl priveam cu o oarecare suspiciune, am luat aminte și, dintr-o dată, un văl s-a ridicat de pe ochii mei: am înțeles atunci, am priceput ce poate însemna pictura…”.

În curând, îi este clar tânărului artist că trebuie să părăsească Normandia pentru a-și continua educația. Deși părinții îi recunosc marele talent, sprijinul financiar i-a fost condiționat. Doreau ca fiul lor să se înscrie la École des Beaux-Arts, să încheie relația cu amanta sa, Camille Doncieux, și chiar să preia băcănia tatălui său. Însă tânărul Monet nu a fost pregătit pentru aceste concesii.

La Paris, se cufundă într-o tumultuoasă viață artistică, iar la

wraz z nim w plenerze (…) Przyglądałem mu się z pewną nieufnością, później przyglądałem się bardziej uważnie, aż nagle jakby zdarto zasłonę sprzed moich oczu. Teraz zrozumiałem, pojąłem, czym może być malarstwo…”.

Wkrótce staje się jasne, że aby kontynuować kształcenie, młody malarz musi opuścić prowincję. Mimo że rodzice dostrzegają talent swego syna, wciąż wiążą swoje wsparcie finansowe z wymaganiami. Raz chcą, by zapisał się do Szkoły Sztuk Pięknych (École des Beaux-Arts ), kiedy indziej żądają zerwania przez niego stosunków z ukochaną Camille Doncieux, a wreszcie, by przejął interes ojca. Jednak młody Monet nie godzi się na spełnienie tych oczekiwań.

A Corner of the Studio (detail)

V rohu ateliéru (detail)

V kúte ateliéru (detail)

Pracownia artysty (detal)

Un colț de atelier (detaliu)

Μιά γωνιά στο εργαστήριο (λεπτομέρεια)

1861, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά,

180 × 130 cm, Musée d’Orsay, Paris

22

The Beach at Honfleur

Pláž v Honfleur

Pláž v Honfleur

Plaża w Honfleur

Plaja din Honfleur

Η παραλία της Ονφλέρ

1864–66, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 60 × 81 cm, Los Angeles County Museum of Art, Los Angeles

24

Monet však nebol ochotný pristúpiť na kompromisy.

V Paríži sa stal súčasťou živej umeleckej scény a na súkromnej Académie Suisse sa spoznal s Camillom Pissarrom (1830 – 1903), ktorý bol o 10 rokov starší. Neskôr prešiel do ateliéru švajčiarskeho maliara Charlesa Gleyra (1806 – 1874), kde študoval spoločne s Augustom Renoirom (1841 – 1919), Alfredom Sisleyom (1839 – 1899) a Frédéricom Bazillom (1841 – 1870). Ukázalo sa, že je jedným z najtalentovanejších spomedzi viac než 500 Gleyrových žiakov.

Keď v lete 1864 ukončil štúdiá, dva z jeho obrazov s leknami prijal parížsky Salón na výstavu. Povzbudilo ho to, a tak si spolu s Bazillom založili svoj vlastný ateliér.

V Paříži se hned stal součástí živé umělecké scény a během studia na soukromé Académie Suisse se seznámil s o deset let starším Camillem Pissarrem (1830–1903). Později se dostal do ateliéru švýcarského malíře Charlese Gleyra (1806–1874), kde studoval s Augustem Renoirem (1841–1919), Alfredem Sisleyem (1839–1899) a Frédéricem Bazillem (1841–1870). Monet se ukázal být jedním z nejtalentovanějších z více jak 500 Gleyreových studentů.

Po dokončení studií v létě 1864 byly dva Monetovy obrazy přímořské krajiny přijaty Pařížským salonem. Monet, povzbuzen touto událostí, si společně s Bazillem otevřel vlastní ateliér.

family business. The young Monet, however, was not ready to accept these demands.

In Paris, he plunged into the vibrant art scene and, whilst at the private Académie Suisse, became acquainted with the ten-years older Camille Pissarro (1830–1903). Later, he found himself in the studio of the Swiss painter Charles Gleyre (1806–1874), where he studied with Auguste Renoir (1841–1919), Alfred Sisley (1839–1899) and Frédéric Bazille (1841–1870). Monet proved himself as one of the most talented among the over 500 students of Gleyre.

After completing his studies in the summer of 1864, two seascapes by Monet were accepted at the Paris Salon. Encouraged by this, he took his own studio, together with Bazille.

The Port of Honfleur

Přístav v Honfleur

Prístav v Honfleur

Port w Honfleur

Portul din Honfleur

Το λιμάνι της Ονφλέρ

1865, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, private collection

25

Ο νεαρός Μονέ, όμως, δεν ήταν έτοιμος να δεχτεί αυτές τις απαιτήσεις.

Στο Παρίσι, βούτηξε κυριολεκτικά στην έντονη καλλιτεχνική σκηνή και, ενόσω σπούδαζε στην Ελβετική Ακαδημία, γνωρίστηκε με τον κατά 10 χρόνια μεγαλύτερο τον Καμίλ Πισσαρρό (1830-1903). Αργότερα, βρέθηκε στο ατελιέ του Ελβετού ζωγράφου Σαρλ Γκλαίρ (1806-1874) όπου σπούδασε μαζί με τους Ωγκύστ Ρενουάρ (1841-1919), ‘Αλφρεντ Σίσλευ (1839-1899) και Φρεντερίκ Μπαζίγ (1841-1870). Ο Μονέ απεδείχθη ως ένας από τους πλέον ταλαντούχους μεταξύ των περισσοτέρων φοιτητών του Γκλαίρ.

Αφού ολοκλήρωσε τις σπουδές του το καλοκαίρι του 1864, παρουσιάστηκαν στο Σαλόνι (Salon de Paris) δύο δικές του θαλασσογραφίες. Ενθαρρυμένος απ’ αυτό, πήρε δικό του ατελιέ μαζί με τον Μπαζίγ.

Académie Suisse (o școală artistică privată) îl cunoaște pe Camille Pissarro (1830-1903), cu zece ani mai în vârstă. Mai târziu, se va afla în atelierul pictorului elvețian Charles Gleyre (1806-1874), unde studiază alături de Auguste Renoir (1841-1919), Alfred Sisley (1839-1899) și de Frédéric Bazille (1841-1870). Monet s-a dovedit a fi unul dintre cei mai talentați din rândul celor peste 500 de elevi ai lui Gleyre.

După terminarea studiilor, în vara anului 1864, îi sunt acceptate două peisaje marine la Salonul de la Paris. Încurajat de acest succes, Monet fondează împreună cu Bazille propriul atelier.

W Paryżu zanurza się w pulsującym życiem świecie artystycznym i poznaje w prywatnej Akademii Szwajcarskiej (Académie Suisse) o 10 lat od siebie starszą Camille Pissarro (1830-1903). Potem przechodzi do atelier szwajcarskiego malarza Charlesa Gleyre’a (1806-1874), gdzie razem z nim studiują August Renoir (1841-1919), Alfred Sisley (1839-1899) i Frédéric Bazille (1841-1870). Monet okazuje się jednym z najbardziej utalentowanych spośród 500 uczniów Gleyre’a.

Po ukończeniu przez Moneta studiów w roku 1864 dwa jego obrazy morskie zostają przyjęte do Salonu Paryskiego. Ośmielony tym, wspólnie z Bazille’m tworzy własne atelier.

The Cart, or Road under Snow at Honfleur

Zasněžená cesta do Honfleur

Voz alebo Zasnežená cesta v Honfleur

Droga w śniegu do Honfleur

Drum prin zăpadă la Honfleur

Η άμαξα ή ο δρόμος σκεπασμένος από το χιόνι στην Ονφλέρ

c. 1867, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/

λάδι σε μουσαμά, 65 × 92,5 cm, Musée d’Orsay, Paris

26

Outdoor painting would hardly have been possible without the industrial production of pigments and the availability of finished oil paints. In 1850 one could already buy the zinc tubes from Winsor & Newton, which are still used today, from a Paris supplier for 50 centimes. Also, the introduction of machine-prepared canvases had simplified and accelerated the process of painting. All the necessary materials were now more easily transportable and significantly cheaper than before. This allowed a more experimental style of working—in all weathers.

Malovat pod širým nebem by nebylo možné bez průmyslové výroby pigmentů a olejových barev v tubách. Již v roce 1850 byly u pařížského dodavatele za 50 centimů k dostání dodnes vyráběné zinkové tuby od Winsor & Newton. Postup při malbě navíc zjednodušil a urychlil vynález strojově šepsovaných pláten. Všechny nezbytné nástroje byly náhle lépe přenosné a výrazně levnější než předtím. Díky tomu bylo možné během práce více experimentovat, a to za každého počasí.

Maľovanie v plenéri by bolo bez priemyselne vyrábaných pigmentov a ponuky hotových olejových farieb takmer nemožné. Už okolo roku 1850 sa v jednom parížskom obchode za 50 centimov predávali cínové tuby značky Winsor & Newton, ktoré sa používajú dodnes. Proces maľby zjednodušovali a urýchľovali aj strojovo šepsované plátna. Všetky potrebné materiály sa zrazu dali ľahko prenášať a boli aj oveľa lacnejšie než v minulosti, čo umožňovalo pri práci experimentovať – za každého počasia.

Almost all colors were now ready mixed.

Téměř všechny barvy se už daly koupit hotové, připravené k použití.

Takmer všetky farby sa už dali kúpiť namiešané.

Farby w prawie wszystkich kolorach są dostępne, gotowe do zmieszania.

Aproape toate culorile erau deja amestecate.

Σχεδόν όλα τα χρώματα ήταν πλέον αναμεμειγμένα

c. 1963, Photo/ fotografie/fotografia/fotografia/fotografie/φωτογραφία

Edgar Degas’ palette

Paleta Edgara Degase

Paleta Edgara Degasa

Paleta Edgara Degas

Paleta lui Edgar Degas

Η παλέττα του Εντγκάρ Ντεγκά

Musée du Louvre, Paris

27

Malowanie w plenerze nie byłoby możliwe bez przemysłowego wytwarzania pigmentów i oferty gotowych farb olejnych. Już około roku 1850 można było w Paryżu u wyspecjalizowanego kupca nabyć za 50 centymów farby w tubkach firmy Winsor & Newton (używane do dzisiaj). Proces malowania został ułatwiony i przyspieszony także przez stosowanie maszynowo gruntowanych płócien. Wszelkie niezbędne materiały były teraz łatwe w transporcie i miały znacznie lepszą jakość niż wcześniej. Umożliwiło to powstanie stylu pracy polegającego na eksperymentowaniu na wolnym powietrzu – przy każdym wietrze i każdej pogodzie.

Pictura în aer liber ar fi fost aproape imposibilă fără producția industrială de pigmenți și fără oferta vopselelor de ulei finite. În anul 1850 se puteau cumpăra tuburile de zinc Winsor & Newton, utilizate și în zilele noastre, de la un furnizor din Paris, cu numai 50 de centime. De asemenea, pânzele gata făcute simplificau și accelerau procesul. Toate materialele necesare erau deja ușor de transportat și mult mai accesibile ca preț. Acest lucru a permis și stiluri experimentale de lucru pe orice tip de vreme.

Η ζωγραφική στην ύπαιθρο δεν θα μπορούσε εύκολα να πραγματοποιηθεί χωρίς την βιομηχανική παραγωγή βαφών και τη διαθεσιμότητα έτοιμων χρωμάτων για ελαιογραφίες. ‘Ήδη, το 1850 μπορούσε κανείς να αγοράσει από κάποιον προμηθευτή στο Παρίσι, για 50 σεντίμ, σωληνάρια από ψευδάργυρο των Γουίνσορ και Νιούτον, που χρησιμοποιούνται ακόμη και τώρα. Ταυτόχρονα είχε απλοποιηθεί και επιταχυνθεί η διαδικασία της ζωγραφικής πάνω σε τυποποιημένους καμβάδες. ‘Ολα τα απαραίτητα υλικά μεταφέρονταν πολύ πιο εύκολα και βεβαίως σημαντικά φθηνότερα από το παρελθόν. Αυτό είχε ως συνέπεια να πειραματίζονται οι ζωγράφοι περισσότερο και κάτω από διαφορετικές καιρικές συνθήκες.

The suppliers offered canvases in different sizes.

Obchodníci nabízeli plátna různých velikostí.

V špecializovaných obchodoch ponúkali aj plátna rôznych veľkostí.

Dostawcy mieli w ofercie płótna różnej wielkości.

Magazinele de specialitate ofereau pânze de diferite dimensiuni

Οι προμηθευτές διέθεταν μουσαμάδες διαφορετικών διαστάσεων

Photo/ fotografie/fotografia/fotografia/fotografie/φωτογραφία

One took the easel from the studio to the outdoors.

Malíři vynesli své stojany z ateliérů na čerstvý vzduch.

Umelci vyniesli maliarske stojany z ateliéru do voľnej prírody.

Można przenieść się ze sztalugami w plener.

Şevaletul este scos din atelier în mijlocul naturii.

Ο καθένας έπαιρνε το καβαλέτο έξω, στη φύση

Denise Bellon, 1938

28

Le Cap Martin

Le Cap Martin

Le Cap Martin

Le Cap Martin

Le Cap Martin

Το Καπ Μαρτέν

1884, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 65 × 81 cm, Musée des Beaux-Arts, Tournai

29

The Seine at Lavacourt

Seina u Lavacourtu

Seina pri Lavacourte

Nad Sekwaną w Lavacourt

Sena la Lavacourt

Ο Σηκουάνας στο Λαβακούρ

1879, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 56 × 73 cm, private collection

30

Flowering Garden at Sainte-Adresse

Kvetoucí zahrada v Sainte-Adresse

Rozkvitnutá záhrada v Sainte-Adresse

Ogród kwiatowy w Sainte-Adresse

Grădină cu flori la Sainte-Adresse

Ανθισμένος κήπος στο Σαιντ-Αντρές

1866, Oil on canvas/olej na plátně/olej na plátne/olej na płótnie/ulei pe pânză/λάδι σε μουσαμά, 65 × 54 cm, Musée d’Orsay, Paris