01

05 12 14 24

GLOSA

!e"i a spo#enína stá#í

T!"íte se, #e si v d$chodu u#ijete své koní%ky? Budete na n! v"ak mít prost&edky?

ÚSP!CH

Extraligov$ t$m !SOB

'ty&ikrát ro%n! oce(ujeme desítku nejlep"ích „hrá%$“

s tahem na branku.

ROZHOVOR

Dob#e zvládnuté obchody

Jsme vlastn! banka v bance, &íká David Borges, &editel útvaru

)ízení aktiv a pasiv.

KLIENT

„Oknotherm je rodinná firma,“&íká o své spole%nosti Ji&í Krba. Za%ínal se sedmi zam!stnanci,

nyní jich má sto "edesát.

LEDEN / ÚNOR 2011

Dob"e nalad#ná banka

12 * KOMPAS * 01/2011

Úsp#ch

Deset jedni$ekTak trochu jin$ t$mKa#d+ dobr+ trenér ví, #e úsp%ch jeho t$mu závisí na kvalitách hrá&'. Víme to i my v 'SOB. Práv! proto ka#dého %tvrt roku hledáme a oce(ujeme desítku nejlep"ích z nejlep"ích, v+jime%n+ch lidí se skv!l+m „tahem na branku“. Podívejte se na aktuální sestavu na"eho extraligového t$mu.

Jan Ki"ka

Jan p%sobí v oblasti &ízení produkt% spot"ebního financování. Zaslou'il se spole$n# s projektov(m t(mem o nasazení nového produktu Konsolidace p%j$ek (P"ehledná p%j$ka )SOB/Era Sjednocená p%j$ka). Úsp#*n# vedl pro-jektov( t(m, „konsolidaci“ se povedlo spustit v plá-novaném termínu. Projekt byl náro$n( na koordinaci, bylo pot"eba sladit $innost n#kolika útvar% (Spot"ební financování, Segmentov( marketing )SOB/MMBU, KBC ICT aj.).

Petr Freyburg

Petr pracuje jako klientsk( pracovník pro SME. Byl úsp#*n( p"i odhalení úv#-rového podvodu v hodnot# 4 mil. K$. Firma si za'ádala o úv#r na tiska"sk( stroj. V*e vypadalo dob"e – obchodní projekt, situace firmy, ú$et-nictví. I ná* systém nejprve zhodnotil riziko jako nízké. Petr%v profesionální p"ístup a kvalitní ov#"ování v*ak tento podvod odhalily.

Alena Lad$#ová

Alena se zaslou'ila o im-plementaci konsolidované a efektivní komunika$ní platformy Web V*ev#d Masového trhu. V(sledkem jejího aktivního p"ístupu k prosazování nov(ch my*lenek je efektivní komunikace mezi distribucí a produktov(mi továrna-mi Masového trhu. První m#síce pou'ívání ukázaly, 'e banka díky tomu ro$n# uspo"í cca 3,8 mil. K!.

Michal Slana#

Michal p%sobí v oblasti &ízení úv#rového rizika spot"ebního financování. V krátké dob# zajistil pro )SOB, díky osobní iniciativ#, zachování know-how klí$ové funkcionality pro spot"ební financování: p"edschválené limity. Bez p"edschválen(ch limit% bychom ztratili cca 5 mil. K$ ka'd( m#síc (mén# prodej%, vy**í náklady na ri-zika, vy**í náklady proces%).

Jan

Petr

Martina

Alena

Michal

Karel

Martin

Jaroslav

Jitka

Ale!

FO

TO: M

ICH

AL

KRAT

OC

HVÍ

L

Martina Kolá#ová

Martina p%sobí ve V*e- obecném ú$etnictví, m#la na starost eliminaci dvojí evidence (Profile, SAP) mimobilan$ních nárok% v%$i pracovník%m. Martina spolu s kolegyní Kv#tou Kaurovou odstranily evi-denci z Profilu a uzav"ely zde p"íslu*né ú$ty. P"evedly evidenci na nov# otev"ené ú$ty v SAP a tím pln# na-hradily tuto funkcionalitu v Profilu.

01/2011 * KOMPAS * 13

Karel Da(ourek

Karel p%sobí v Regionální pobo$ce PBA Liberec a je jedním z nejlépe prodáva-jících privátních banké"% v Privátním bankovnictví (uskute$nil cca 300–400 in-dividuálních obchod% za rok 2010) a získal sedm nov(ch privátních klient%. Klienty je vysoce cen#n pro svoji práci a v"el( a lidsk( p"ístup. Jako jedin( privátní banké" se ak-tivn# ú$astnil projektu TN10 (Prom#na )SOB Privátního bankovnictví, viz str. 6).

Jaroslav Jarovyj

Jaroslav z Middle Office finan$ních trh% p"evzal nad rámec své b#'né agendy odpov#dnost za projekt, kter( zavádí aplikaci pro sledování mimotr'ních cen. Projekt "e*il novou archi-tekturu pro oblast monito-ringu a vyhodnocování rizik spojen(ch s obchodováním na finan$ních trzích. Byl realizován ve spolupráci s ICT a dokon$en nejen v termínu, ale i ve vy**í kvalit#, ne' bylo p%vodn# p"edpokládáno.

Martin Jank'

Martin p%sobí v Plánování a controllingu, p"ipravil automatickou alokaci kapi-tálu segment%m na základ# nov# vyvinutého algorit-mu. Manuální práce p"i srovnávání dvou r%zn(ch statistik, vy'adující a' $ty"i dny práce jednoho $lov#ka, byla nahrazena automatizo-van(m procesem trvajícím jednu hodinu. Díky rychlej-*ímu v(kaznictví segmentu a omezení manuální práce se uvolnila kapacita na jiné úkoly.

Jitka Vacková

Jitka jako specialista prodeje Retailov(ch úv#r% z jihozá-padních )ech vede s externí *kolitelkou problematiku Orientace v ú$etních v(ka-zech. Tvo"í aran'má, asistu-je u hypote$ních obchod%. Vede jednání s právními zástupci klient%. V projektu FOP (Fyzická osoba – pod-nikatel) business concept je nominována do t(mu credits. Zásluhou Jitky si region dr'í nejvy**í tr'ní po-díl v rámci )SOB v prodeji hypote$ních úv#r%.

Ale" Jorda

Ale* p%sobí v &ízení segmen-tu spo"ení a investice. M#l na starost spu*t#ní nového produktu Maximal Invest Premium Plus 1, pro externí akvizice v$etn# jeho p"ípra-vy, podp%rn(ch materiál% zpráv upraven(ch na míru a monitorování nadm#rn(ch prodej%, které musí zabránit zneu'ití produktu. Ale* je cen#n pro sv%j entuziasmus, energi$nost a bezproblé-movou spolupráci s )SOB Poji*+ovnou, )SOB IS, distribu$ní sítí a Privátním bankovnictvím.

Extraliga !SOB Chcete se stát sou%ástí extraligového t+mu a získat 15 000 K%? ,ance p&ichází %ty&ikrát do roka. Podrobná pravidla a termín uzáv!rky nominací pro p&í"tí Extraligu 'SOB najdete na intranetu.

Jan

Petr

Martina

Alena

Michal

Karel

Martin

Jaroslav

Jitka

Ale!

14 * KOMPAS * 01/2011

Rozhovor

Dob#e zvládnuté obchody

David Borges

*ALM = assets and liabilities management

U"ebnice bankovnictví definují #ízení aktiv a pasiv banky pon$kud stroze jako sla%o-vání pen$&ních tok' a jejich u&ití. M'&ete b(t konkrétn$j)í, "ím p#esn$ se zab(vá va)e odd$lení? Nejd%le'it#j*ím úkolem ALM je zabránit mo'n(m ztrátám, které souvisejí s rozdíln(m charakterem na*ich produkt%. Lze to ilust-rovat na p"íkladu hypoték a spo"icích ú$t%. Naprostá v#t*ina klient%, kte"í si sjednávají hypotéku, má zájem o zaji*t#ní úrokové sazby na "adu let dop"edu. Naopak u spo"icích ú$t% klienti o$ekávají flexibilitu, tedy nár%st sazby v p"ípad# lep*ích podmínek na trhu. Co se v*ak stane, pokud k r%stu tr'ních sazeb oprav-du dojde? Za depozita na spo"icích ú$tech budeme muset platit stále více (jinak nám klienti ute$ou ke konkurenci), av*ak úroková sazba na hypotékách z%stává pevn# fixována. Pokud vezmeme v úvahu, 'e obou produkt% máme jako skupina zhruba za 160 miliard, tak i mal( pohyb sazeb m%'e vyvolat pokles zisku o stovky milion%. Aby k tomu nedo*lo, musí ALM v dostate$ném p"edstihu provést pot"eb-né zaji*+ovací operace.

Ná* útvar ov*em sou$asn# plní i dal*í funk-ce. Jednou z t#ch zásadních je tvorba interních cen. Ka'dá koruna, kterou získáme od na*ich klient%, putuje toti' nakonec do ALM, zde za ni platíme obchodnímu segmentu tr'ní úrokovou sazbu. P"i poskytování úv#r% si

„Jsme dob#í ve schopnosti porozum%t pot#ebám na"ich klient' a najít jim odpovídající #e"ení,“ #íká David Borges.

TEXT

: VA

DIM

FO

JTÍK

| F

OTO

: MIC

HA

L KR

ATO

CH

VÍL

Díky #ízení aktiv a pasiv (ALM)* se mohou obchodní útvary pln! soust"edit na vztah s klienty. Bez tohoto odd!lení by banka nemohla rozumn! fungovat. Úkolem ALM je zabránit mo)n$m ztrátám, které souvisejí s rozdíln#m charakterem produkt$. Jednou z dal%ích zásadních funkcí je i tvorba interních cen. Útvar funguje vlastn! jako banka v bance.

01/2011 * KOMPAS * 15

Rozhovor

naopak obchodní segment p%j$uje pot"ebné zdroje od ALM a musí úrok platit. Díky tomu vlastn# fungujeme jako banka v bance. Tento zdánliv# komplikovan( systém interních cen je pro chod banky nesmírn# d%le'it(. Touto formou toti' vysíláme obchodním útvar%m signál o tom, jakou hodnotu mají pro banku jednotlivá depozita a úv#ry. Obchodní seg-menty tak mohou lépe p"izp%sobovat svoji cenovou politiku.

V "em je va)e odd$lení pro "innost banky nepostradatelné? Díky nám se mohou obchodní útvary pln# soust"edit na vztah s klienty. Bez existence ALM by ka'dá pobo$ka, která poskytuje úv#r, musela nejd"íve vyhledat pobo$ku s vhodnou strukturou depozit a domluvit se s ní na po'a-dovaném objemu, splatnosti a úrokové sazb#. Teprve poté by pobo$ka byla schopná sd#lit klientovi podmínky úv#ru. Tedy pokud by klient m#l tu trp#livost. Zkrátka "e$eno: banka by nemohla rozumn# fungovat.

Máte n$jaké pravidlo, které byste p#i své práci nikdy neporu)il? Ur$it#. Nap"íklad nestrannost – v*em ob-chodním útvar%m v bance musíme m#"it stejn(m metrem. D%le'it(m principem je také dlouhodobé uva'ování. P"i na*í práci d#láme rozhodnutí, která ovliv,u-jí v(sledky banky na léta dop"edu. Sna'íme se proto odhadovat budoucí v(voj. D%le'it#j*í ne' aktuální situace je pro nás to, co se bude na trzích dít za t"i nebo za *est m#síc%.

Na "eském bankovním trhu je velká konkuren-ce. Ve kter(ch oblastech p#ed"íme konkurenci, co naopak musíme zlep)it? Myslím, 'e jsme dob"í ve schopnosti porozum#t pot"ebám na*ich klient% a najít jim odpovída-jící "e*ení. Neprorá'íme cenou a „v(hodn(mi“ nabídkami, ale zku*eností, dobr(m jménem a d%v#ryhodností. &ekl bych, 'e tento koncept funguje a na*i klienti ho oce,ují. Na*ím sla-b(m místem je flexibilita a schopnost inovace. Myslím, 'e se to zlep*uje, ale stále nám trvá p"íli* dlouho, ne' si uv#domíme, 'e je pot"eba zm#nit filozofii nebo zkusit n#co nového.

Pomalu odeznívá ekonomická krize. Zm$ni-la n$jak(m zp'sobem i va)i práci, p#ípadn$ pravidla, kter(mi se p#i ní #ídíte? Zm#nila, a velmi. P"ed dv#ma lety nikdo neu-

va'oval o tom, 'e hotovost m%'e mít svoji cenu. Byla to jednodu*e komodita, které byl na trhu dostatek. Pár t(dn% po pádu Lehman Brothers bylo náhle v*e jinak. P"ekvapením byla i míra problém% státních financí v n#kter(ch zemích. V obecném pohledu se potvrdil návrat k selské logice. Tedy d#lat v#ci, kter(m rozumíme. V#"it zku*enosti a intuici. A dát si do batohu plá*t#nku, i kdy' se nám ostatní budou smát, 'e to je zbyte$né.

Jste úsp$)n( v komunální politice (David Borges je zástupcem starosty m$stské "ásti Praha-Kolovraty), jak vám v této oblasti pomáhají zku)enosti z bankov-nictví? Politika a bankovnictví jsou dva odli*né sv#ty. Pokud chcete v bance n#co prosadit, je t"eba dát na st%l logické argumenty a diskutovat o nich. Rozhodnutí b(vají logická a racionální. V politice racionalita tak podstatná není. Mnohem více zále'í, kdo s návrhem p"ichází.

Jaké zku)enosti z politiky je naopak mo&né vyu&ít v bankovnictví? Snad jen to, 'e diskuse v kuloárech a nefor-mální vztahy mohou pomoci i v práci. Byl bych ale nerad, kdyby se z nás stali politici.

Jsme tu p"edev*ím pro klienty.

Mohl byste popsat, jak vypadá rozhodování o v()i sazeb – t#eba u spo#icích ú"t'?Rozhodující slovo má v'dy obchodní útvar, na*e role je poradenská. P"i diskusi o optimální sazb# se bere v potaz "ada faktor% – o$eká-vání klient%, obchodní plán, celková strategie i chování konkurence.

Ná* útvar poskytuje obchodním útvar%m odhad budoucího v(voje úrokov(ch sazeb, modelujeme dopad zm#n na zisk segmentu a mo'n( dopad na chování klient%. Obecn# platí, 'e u spo"icích ú$t% hrají d%le'itou roli zmín#né vnit"ní ceny. Ty vyty$ují ur$it( koridor, v n#m' by se m#la klientská sazba pohybovat.

Stále se hovo#í o tzv. PIIGS, jak je na tom v této oblasti !SOB?Jako tém#" ka'dá v#t*í banka ur$itou expozici v%$i t#mto zemím máme. Expo-zice jsme v minulosti sni'ovali tak, aby

odpovídaly na*emu rizikovému profilu a aby ani p"ípadné extrémní scéná"e ne-m#ly na v(sledky banky zásadn# negativní dopad. Jsme navíc v tomto sm#ru velmi transparentní. To, kolik dluhopis% t#chto zemí máme, zve"ej,ujeme jako sou$ást hospodá"sk(ch v(sledk%.

„Neprorá)íme cestu „v$hodn$mi“ nabídkami, ale zku"eností, dobr$m jménem a d'v%ryhodností.“

Na!e rozhodnutí ovliv"ují banku

na léta dop#edu, sna$íme se odhadovat

budoucnost.

David Borges)editel útvaru )ízení aktiv a pasiv (ALM)

Narodil se v Praze.Absolvoval V,E, Fakultu mezi-národních vztah$. Do 'SOB nastoupil v roce 1993 na pozici podpory finan%ních trh$. V pr$b!hu svojí kariéry v 'SOB se zab+val obchodováním na fi-nan%ních trzích, &ízením tr#ních rizik, procesním managemen-tem v oblasti úv!r$ a &adou projekt$ (mj. &ídil implementaci Basel 2 v 'SOB). Od roku 2008 p$sobí na pozici v+konného &editele útvaru ALM.

16 * KOMPAS * 01/2011

TEXT

: SA

ND

RA M

ATU,K

OVÁ

| F

OTO

: MIC

HA

L M

ATYÁ

,

Den s…

Petr Jouja pracuje v regionální pobo%ce pro korporátní klientelu v 'esk+ch Bud!jovicích, kam nastoupil v listopadu roku 2007. „Po tém!& t#íleté praxi v segmentu SME, kde jsem sbíral své první velmi d$le#ité zku"enosti s firemním bankovnictvím a u%il jsem se od sv+ch koleg$ nov+m dovednostem, jsem se rozhodl k p#estupu do korporátního segmentu. S odstupem %asu hodnotím svoji tehdej"í volbu jako krok správn$m sm%rem, díky kterému jsem získal zase nové zku"enosti a kontakty,“ pochvaluje si Petr svou práci, kv$li které je ochoten vstávat n!kdy i po páté hodin! ranní! Dojí#dí toti# z Písku, kde bydlí a d&íve i pracoval. Na zdlouhavé cestování si ale nest!#uje. „Zajímavá práce v korporátním segmentu za dv! hodiny cesty stojí,“ &íká Petr Jouja.

Vztahy s klienty jsou d'le)ité

7.00Petr je ranní ptá%e. Zajímavá práce v p&íjemném kolektivu v"echny ne-p&íjemnosti spojené s hodinov+m dojí#d!ním z rodného Písku vyva#uje. „Cestování vlakem je sice zdlouhavé, ale %lov!k má alespo( %as na p&e-%tení nejr$zn!j"ích podklad$ nebo t&eba i novin, na které obvykle moc %asu nezb+vá,“ zmi(uje Petr alespo( jedno pozitivum dojí#d!ní. Hlavní úlohou korporátního banké"e je obslu-

ha v(znamn#j*ích firemních klient% s obratem nad 300 milion% korun. „Rozdíl proti náplni práce v segmentu SME je p"edev*ím v tom, 'e mohu prakticky vyu'ít a dále rozvíjet své jazykové znalosti angli$tiny, a to i díky specifick(m pot"ebám korporátních klient%. P"i "e*ení a strukturování obchod% je mo'né navrhovat i velmi individuální komplexní "e*ení pro klienty. To ale znamená, 'e je nutné velmi d%kladn# zhodnotit obchodní p"íle'itosti také z hlediska potenciálních rizik, která mohou teoreticky nastat,“ vysv#tluje Petr. A jak vypadá klasick( den korporátního banké"e? Jako v#t*ina pozic v bance je i tato zalo'ena p"edev*ím na komunikaci s klienty. A to jak s t#mi stávajícími, kte"í jsou sou$ástí jeho portfolia, tak i s t#mi budoucími. „Oslo-vování a akvizice nov(ch klient% je nyní velmi podstatnou $ástí práce s vysokou prioritou. Klienti v korporátním segmentu mají obvykle komplexn#j*í paletu po'adavk% na banku, a proto je vyjednávání podmínek obchod% náro$n#j*í, ale sou$asn# jsou jednání velmi pestrá a zajímavá,“ p"ipomíná Petr.

D%le$ité

je zhodnotit obchodní p#íle$itosti

i z hlediska rizik.

8.00Ráno je ideální doba na vy&ízení ve"keré korespondence. „V otev&ené kancelá&i, kde pracuje dal"ích patnáct koleg$, je je"t! klid a %lov!k je pln+ energie,“ vysv!tluje Petr. Po p&íchodu do práce je pot&eba si zejména ut&ídit priority v daném dni, projít si p&ípravu na jednání s klienty nebo podklady, které budou p&edm!tem diskuse s kolegy nap&íklad v souvislosti s p&ípravou úv!rového návrhu nebo nabídky pro klienta.

01/2011 * KOMPAS * 17

Den s…

17.30 Pracovní den kon%í. A p&esto#e Petra %eká je"t! zhruba hodinová cesta dom$, sna#í se nezapomínat ani na své koní%ky, kter+m je krom! sportu (tenis, florbal) i cestování.

13.00Pracovní porady jsou nutností. V p&ípad! usm!vavého Petra a jeho koleg$ jsou ale v#dy v!cné a p&átelské. A%koliv p&evá#nou %ást pracovního dne tráví Petr ve své kancelá&i, kdy spole%n! s kolegy tvo&í nabídky, úv!rové návrhy a p&ipravuje se na nové obchodní p&íle#itosti, vyjí#dí samoz&ejm! i na slu#ební cesty jak za stávajícími, tak i potenciálními nov+mi klienty.

10.30Komunikace s klienty je velice zodpov!dnou %ástí pracovní nápln!, ale zárove( i nejzajímav!j"í.

14.30Jednání jsou v#dy zajímav+m a vítan+m zpest&ením dne. „Proto#e v korporátním segmentu obsluhujeme na"e klienty v rámci celého kraje, p&íle#itostí k osobnímu setkání s klienty je pon!kud mén!. Proto je d$le#ité se na takové jednání velmi dob&e p&ipravit, a maximáln! vyu#ít %as stráven+ diskusí s klientem a získat maximum informací o jeho podnikání a dal"ích zám!rech. 'as od %asu se naskytne i mo#nost jednat se zahrani%ním managementem p&ímo v mate&ské firm! stávajícího nebo potenciálního klienta v N!mecku nebo v Rakousku. Práv! se na jedno takové jednání p&ipravujeme a v!&ím, #e toto setkání p&inese o%ekávan+ efekt,“ zmi(uje Petr.

Petr Jouja Petr Jouja se narodil 10. %ervence 1979. Vystu-doval ú%etnictví a finan%ní &ízení podniku na Jiho%es-ké univerzit!. Do 'SOB nastoupil v roce 2004. Nejprve pracoval krátce na písecké pobo%ce jako klientsk+ pracovník a poz-d!ji jako firemní banké&. Od podzimu 2007 dojí#dí do 'esk+ch Bud!jovic, kde zastává pozici korpo-rátního banké&e.

20 * KOMPAS * 01/2011

Na v(zv#dách

Salon republikyA& u' vás do Hradce Králové zavane pracovní povinnost, nebo jen vyrazíte na v#let,

hladov!t ani nudit se nebudete. M$'ete z$stat den dva, ale klidn! i cel# t#den. Mají tu skv!lé restaurace, bary i památky. A vzít s sebou m$'ete i d!ti.

Ka'd# tady najde, co ho baví.

01

Hrade"áci o svém m$st$

Petr Horá"ekprivátní banké#Mo#ná nevíte, pro% je Hradec je"t! Králové. Bylo to proto, #e ho ustanovil a# Václav II. za %ást v!na %es-k+m královnám. Do Hradce vás zvu na prohlídku m!sta se zajímavou historií a archi-tekturou.

Michal Doubek#editel regionální pobo"ky pro korporátní klientelu Milovník$m kultury bych doporu%oval nav"tívit jazzové dny, p&ípadn! jak+koliv hudební festival pod "ir+m nebem, kter+ch se i v leto"ním roce pár koná. V!t"inou mívají vynikající atmosféru.

Petr *vorc#editel Clusteru pro SME Hradec Králové je mimo-&ádné m!sto s velk+m mno#stvím historick+ch budov, krásn! zasazen+ch do místní zelen!, o kterou se na"e samospráva velice citliv! stará a pe%liv! ji o"et&uje.

Milan Polák#editel Clusteru pro Retail Jist! jste o Hradci Králové %etli, #e se v #eb&í%ku m!st, kde se nejlépe #ije, pravideln! umís-uje na prvních místech. Pokud tomu nev!&íte, p&ije.te se k nám podívat. Rád vás o tom na konkrétních p&ípadech p&esv!d%ím.

Lenka Kal"icovámana&erka finan"ního centra V Hradci Králové pracuji 10 let. Sice tady nebydlím a denn! dojí#dím z Pardubic, ale za dobu svého pracovního p$sobení jsem si Hradec Králové nesmírn! oblíbila. P&ije.te a uvidíte. TE

XT: L

ENKA

CÍZ

NER

OVÁ

| F

OTO

: PRO

FIM

EDIA

, VÁC

LAV '

ERN/

| M

ICH

AL

KLÍM

A /

MF

DN

ES |

OTA

KAR

GRU

SSER

/ M

F D

NES

| O

ND(E

J LIT

TERA

/ M

F D

NES

01/2011 * KOMPAS * 21

Na v(zv#dách

Je jasné, 'e v dne*ní dob# si m%'ete ve*keré informace vyhledat na internetu. My jsme zvolili jinou, a v#"íme, 'e pro

vás i zajímav#j*í, cestu. Oslovili jsme n#kolik na*ich koleg%, kte"í zde 'ijí a pracují, aby nás Hradcem Králové provedli. Lenka Kal$icová, Petr Horá$ek, Michal Doubek, Milan Polák a Petr -vorc. To jsou pr%vodci. A není nad osobní doporu$ení.

Seznamte seHradec Králové je m#sto, které na po$átku 20. století tém#" neexistovalo a bylo jen sou-$ástí tehdej*ího pevnostního systému. Teprve po zbourání pevnostních zdí se za$alo rozvíjet a získalo p"ízvisko „salon republiky“. Vznikla moderní $ást m#sta, která splynula s histo-rick(m jádrem. A to hlavn# díky prozíravosti tehdej*ích radních a správné volb# architekt% Jana Kot#ry a Josefa Go$ára. I proto se dodnes Hradec Králové pravideln# umis+uje na prv-ních p"í$kách hodnocení m#st z hlediska kva-lity 'ivota a dal*ích aspekt%. Tak vidí m#sto Michal Doubek.

Jsme jenom lidi, poj(me se najíst a napítPozoruhodn(mi místy jsou jist# muzeum (milovníci architektury by se m#li zajít podívat také do muzea od architekta Jana Kot#ry), n#kolik park% pro letní relaxaci a staré m#sto se sv(mi hosp%dkami a restauracemi. Petr Horá$ek radí rozhodn# nav*tívit jeho oblíben( bar Cuba Libre Gallery – Caffe Bar. Najdete ho v jedné z bo$ních uli$ek historického centra m#sta, v zadním rohu Galerie moderního um#ní. Ve dne si zde v klidu vychutnáte dob-rou kávu, s p"íchodem ve$era se ale poklidná kavárni$ka pozvolna m#ní v bar, jeho' ná-v*t#vníci dob"e v#dí, 'e práv# tady dostanou ty nejlep*í drinky. A pokud byste dostali hlad, stavte se u Knihomola. Je to b(valá knihovna. Nejspí* hodn# velká, proto'e vám nabídne prostor t"í podla'í! Kavárnu, restauraci, gale-rijní prostory pro za$ínající um#lce, zahrádku s d#tsk(m h"i*t#m, neku"áck( prostor Bednu a p"edzahrádku s v(hledem na skvosty hra-deckého Velkého nám#stí. A v(born# tu va"í za v(borné ceny.

Pokud jste milovníky vína, doporu$uje Petr Horá$ek vyrazit do kope$ka sm#rem k Vel-kému nám#stí, kde narazíte na vinotéku IN VINO. Je otev"ená u' deset let a najdete zde pom#rn# slu*nou nabídku moravsk(ch vín. Je to prodejna s mo'ností degustace, bohu'el nikoliv vinárna jako taková. Sklípek nebo vi-

Schodi"t% architekta Josefa Go&ára z roku 1909

Leteck$ pohled na ná-m%stí s Bílou v%)í

*i)kovy sady lákají k procházce

Jeden z nejv%t"ích zvon' v !esku – Augustin se skr$vá v Bílé v%)i

nárna v Hradci nejsou. Mají tu ale svého Itala v kuchyni. Siciliána, kter( provozuje pizzerii Etna a v ní nabízí skv#lá hutná $ervená sicilská vína. Je to pán ve st"edních letech, vzal si )e*-ku a celkem nedávno otev"eli. Tahle pizzerie rozhodn# stojí za náv*t#vu.

Mysleli jsme i na sportovcePokochali jsme se historií, zahnali 'íze, a hlad, poj.me si trochu zasportovat nebo relaxovat. K tomu jsou p"íjemn(m místem hluboké Novohradské lesy na v(chod# m#sta dostupné MHD nebo na kole. Najdete zde nespo$et cyklistick(ch stezek a také stezky pro mlad*í generaci, pro in-line brusla"e. Ani tady nechybí pár místních hosp%dek, a dokonce je tu i jedna s vlastním minipivovarem s kvasnico-v(m pivem B#le$sk( car. Petr -vorc zas nabízí Jiráskovy sady. P"ímo u soutoku Labe a Orlice tady narazíte je*t# na bonus, souso*í Soutok

01

02

03

04

02

03

04

22 * KOMPAS * 01/2011

Na v(zv#dách

A v lét# *upem na koupali*t# Fo*na. D#ti m%'ete ujistit – ano, tobogany tam jsou a je jich hodn#. Kdy' u' budete mít cachtání dost nebo p"ijedete je*t# v zim#, nem#li byste si s d#tmi v samém centru m#sta nechat ujít ob"í akvárium. V*ichni na*i kolegové se shodli

na tom, 'e to ka'dopádn# stojí za to.

Kam slo)it hlavyPro ubytování na soukro-m(ch i slu'ebních cestách je tu doporu$ení na pár vhodn(ch hotel%. Pat"í k nim ur$it# Hotel U královny Eli*-ky a Hotel Tereziánsk( dv%r. Je jasné, 'e kdy' n#kde 'ijete a pracuje, málokdy jdete p"espat do hotelu. Proto jsme zapátrali i trochu na vlastní

p#st a vybrali je*t# Hotel U )eské koruny. Pro milovníky men*ích útuln(ch prostor p"idává-me je*t# dva tipy na penziony. První, U Sva-tého Luká*e, je p"ímo v historickém centru m#sta, nedaleko Velkého nám#stí, druh( je v trochu klidn#j*ím prost"edí. Jmenuje se Nad Oborou a budete tam z centra p#*ky za

Labe s Orlicí od J. -kody. Kulturní nad*ence pot#*í bezpo$et akcí, kter(ch je tu po cel( rok opravdu mnoho. Z divadel se nabízí Klicpero-vo, kde si m%'ete vybrat z celé "ady kvalit-ních p"edstavení. V $ervnu stojí za náv*t#vu Mezinárodní divadelní festival evropsk(ch region% a n#kolik dn% tu zní jazzov( festival pod názvem St"edoevropsk( jazzov( most. Pro mladé duchem i t#lem nesmíme zapomenout na HIPHOP kemp a festival Rock for People, kter( si ka'do-ro$n# nenechává ujít ani Petr Horá$ek.

A n%co pro d%tiNa 'eny je v'dy spoleh, a tak krom# tradi$ních restaurací a bar% p"i*ly od Lenky Kal$icové tipy pro d#ti i pro dosp#lé. Proto'e t"eba Laby-rint Divadla Drak je ur$it# zá'itek. Pokud máte rádi divadlo (vlastn# i kdy' ho rádi nemáte), m%'ete se tady podívat v*emu na zoubek. Jak se v*e d#lá, tvo"í. A hlavn# si to vyzkou*et! To nadchne asi v*echny d#ti.

Dominantou a symbolem m&sta

je Bílá v&$.

05

06

Vystoupat na legendární Bílou v%) (v pozadí) se rozhodn% vyplatí.

P#i náv"t%v% m%sta si nenechte ujít muzeum

D%ti si v lét% u)ijí na koupali"ti i tobogan

Soutok Labe s Orlicí

05

07

06

08

01/2011 * KOMPAS * 23

08

Na v(zv#dách

Pobo$ka

20 minut. Na stránkách m#sta si samoz"ejm# m%'ete vybrat i dal*í mo'nosti ubytování p"esn# podle sv(ch p"edstav, proto'e ka'd( jsme jin(.

Perli&ka na konecHrade$áci by nám neodpustili, kdybychom nezmínili jejich Bílou v#'. Je to skute$ná dominanta m#sta a symbol. Ka'd(, kdo do m#sta p"ijí'dí, ji vidí u' z dálky, ze v*ech mo'n(ch sm#r%. Nejkrásn#j*í pohled na m#sto je práv# odtud. Vyrovná se mu snad jen mo'nost vid#t m#sto z okénka letadla. Na*t#stí mnohem dostupn#j*í je vystoupat na v#' a postupn# objevovat a kochat se Go$árov(m pojetím m#stsk(ch okruh% a radiál ze v*ech $ty" sv#tov(ch stran. P"ed o$ima se vám otev"e ojedin#lá koncepce "e*ení v(stavby m#sta znám(m a uznávan(m architektem. Renesan$ní Bílá v#' m#"í 72 metr% a p"i dobrém po$así je z ní vid#t i na vzdálené vrcholky Krkono* a Orlick(ch hor. Skr(vá i jeden z nejv#t*ích zvon% v )esku – Augustin. Je vysok( 169 a *irok( 206 centimetr%.

Tak'e nezapome,te, kdo nebyl na Bílé v#'i, jako by v Hradci Králové ani nebyl.

07

Steinského palác Severní stranu Ulrichova nám!stí zdobí d$m s kamennou fasádou a reliéfem Merkura s figurální "estidílnou alegorií textilu, Stein-ského palác. Ur%it! jedna z nejzajímav!j"ích pobo%ek 'SOB.

P$vodn! víceú%elov+ objekt s p&eva#ující obytnou funkcí je sou%ástí urbanisticko-ar-chitektonické kompozice Ulrichova nám!stí Josefa Go%ára. Realizace téhle reprezentativ-ní budovy hradeckého továrníka Steinského--Sehnoutky probíhala v letech 1928–1929 podle návrhu architekta Otakara Novotného. Objekt je symetricky %len!n na st&ední %ty&-patrovou %ást s rovnou st&echou a postranní t&ípatrová k&ídla se sedlov+mi st&echami, které navazují na st&echy sousedních dom$ na severní stran! nám!stí. Zatímco dvorní fa-sáda je vytvo&ena z bíl+ch vápenopískov+ch cihel, uli%ní fasáda je oblo#ena kamenn+mi deskami.

Úst&edním prostorem v budov! je hala vyso-ká p&es dv! podla#í, prosv!tlená z nám!stí balkonov+mi dve&mi a horními okny s barev-n+mi skly. Sloupy a ost!ní dve&í je oblo#eno mramorem. V sousední b+valé jídeln! jsou v obvodové zdi okna s barevn+mi vitrá#emi podle návrh$ V. H. Brunnera.

P$vodn! zde byly kancelá&e, reprezenta%ní místnosti a 13 byt$. Po 2. sv!tové válce se m!nilo funk%ní vyu#ití, hlavní pr$%elí v"ak z$stalo nedot%eno. Na za%átku 90. let, kdy se realizovala nová funkce budovy jako bankovního domu, do"lo k citlivé rehabilitaci dominanty Ulrichova nám!stí.

Internetov$ adresá#uknihomola.czcubalibre.czobriakvarium.czdraktheatre.czbilavez.czpizzeriaetna.cz

24 * KOMPAS * 01/2011

Klient

OknothermKdy# po#ádáte Ji#ího Krbu, aby v krátkosti p&edstavil svou spole%nost, za%ne slovy: „Oknotherm je rodinná firma.“ Nemyslí tím ov"em jen to, #e zde krom! jeho samotného pracují i jeho dv! dcery a jejich man#elé. Od roku 1992, kdy byla spole%nost zalo#ena, se po%et jejích zam!stnanc$ rozrostl ze sedmi na sto "edesát a existuje tu pouze minimální fluktuace. Rodinu, která se o vás dob&e stará, není d$vod opou"t!t.

Jak název firmy napovídá, Oknotherm se zam#"uje na v(robu plastov(ch, hliníkov(ch a d"ev#n(ch oken. Do sorti-

mentu ov*em spadají i dve"e, zimní zahrady, hliníkové systémy a kompletní sortiment p"íslu*enství. Centrálu a v(robní provoz najde-te nedaleko jiho$eské Kaplice, odkud se její p%sobnost roz*í"ila tak"ka do celé republiky. „Denn# dáváme práci asi padesáti 'ivnostní-k%m, kte"í na*e v(robky montují u zákazník%,“ "íká Ji"í Krba. „Zb(vají nám severní Morava a severní )echy, a na tom intenzivn# pracuje-me,“ dodává.

Alfa a omega Mít správn# nastavené finance je pro firmu alfou a omegou. Tak zahájil Ji"í Krba na*e povídání na téma firemní finance. „Zpo$átku jsme se domnívali, 'e si na celé fungování firmy musíme nejprve vyd#lat. Dnes u' vidím, 'e tato domn#nka nás na po$átku stála spous-tu $asu a úsilí, a stejn# tak jsem si v#dom, 'e bez kvalitního úv#rového zaji*t#ní bychom se nedostali na *pi$ku oboru, kde dnes jsme.“

K navázání spolupráce mezi Oknothermem a )SOB do*lo v okam'iku, kdy firma dosp#la k rozhodnutí razantn# roz*í"it své v(robní ka-pacity. Nová v(robní hala postavená na zelené louce a vybavená *pi$kovou technologií zajisti-la spole$nosti hlavní v(hodu p"ed konkurencí – bezchybnou kvalitu v(robk%. Ta se ukázala

01

TEXT

: JI(

Í HO

LUBE

C |

FO

TO: M

ICH

AL

MAT

YÁ)

01/2011 * KOMPAS * 25

Klient

komentuje to doslova. -pi$ková technologie umo',uje firm# vyráb#t sortiment, kter( bez problém% obstojí i na zahrani$ních trzích. Stej-n# tak ale Ji"í Krba neopomene vyzdvihnout

p"ínos sv(ch zam#st-nanc%. „Bez na*ich pracovník% bychom sebelep*í technologii ne-mohli naplno vyu'ívat. Proto jsem rád, 'e jsme do t(mu zam#stnanc% Oknothermu získali ty nejlep*í odborníky na na*em trhu.“

Myslí to se mnou dob#e

Jaké jsou plány do budoucna? „V sou$asnos-ti rozjí'díme v(robu d"ev#n(ch oken a pro nákup technologií jsme op#t vyu'ili úv#ru od )SOB,“ prozrazuje Ji"í Krba. Kdy' se ho ptáme, jestli p"i tak dobr(ch vztazích vyu'ívá finan$ní produkty )SOB i ve svém osobním finan$ním fungování, bez zaváhání p"itaká. „Funguje to tak, 'e za mnou z )SOB p"ijede osobní banké", navrhne mi zp%sob, jak finance spravovat, a já mu na to k(vnu,“ sm#je se. „Já toti' vím, 'e to se mnou myslí dob"e.“

Na*e "e*eníHlavním cílem firmy Oknotherm je vyráb!t kvalitní plastová okna. Vyu#íváme profilové systémy od renomovaného n!meckého v+robce okenních profil$ firmy VEKA, která vyrábí a dodává profily v$hradn% v kategorii t#ídy A (tzn. st!na profilu 3–3,2 mm).

)ada na"ich profil$ uspokojí náro%né zákazníky s parametry od základních tepeln! izola%ních po v+razov! esteticky designové po#adavky.

Profily, které zpracováváme, mají nestár-noucí tvar, dob&e izolují a jsou zárukou pro moderní bydlení s optimální zvukovou izolací. Slo#ení plastu je absolutn! odolné proti vliv$m prost&edí, a tím i proti stárnutí materiálu. Hladk+ povrch rám$ i k&ídel je hygienick$ a nenáro%n+ na údr#bu.

i jako rozhodující faktor, kter( pomohl firm# p"ekonat t#'ké období, ve kterém se stavební pr%mysl v minul(ch letech nacházel.

Kvalita d%lá objemy„I b#hem období krize se nám da"ilo dr'et v(robu na nezm#n#né úrovni,“ potvrzuje Ji"í Krba. „U' t"etí rok dosahujeme stan-dardního objemu kolem 75 000 okenních jednotek za rok. To znamená, 'e na*e linky opou*tí 350 a ve *pi$kách a' 470 oken denn#,“ vypo$ítává. To, 'e firma byla schopna v nezm#n#ném objemu vyráb#t i v $ase, kdy se konkurence pot(-kala s d%sledky krize stavebního pr%myslu, p"isuzuje majitel Oknothermu bez váhání vysoké kvalit# v(robk%. „Kvalita d#lá objemy,“

'pi(ková technologie

umo$"uje vyráb&t sortiment, kter)

obstojí i v zahrani(í

03

02

Ji#í Krba zalo)il svou spole&nost Oknotherm v roce 1992

St#ední "kola v !ernovicích na Mariánském nám%stí vyu)ila také slu)eb spole&nosti

Oknotherm vyrábí "irok$ sortiment plastov$ch oken

01

03

02

28 * KOMPAS * 01/2011

Extra

Legendary Buccaneers„Kapelou si dobíjím baterky,“ &íká "éf Vztah$ k investor$m 'SOB Ond&ej Vychodil.

Dvakrát t+dn! se ve%er zav&e s kamarády do zku"ebny a sedne za bicí a mikrofon. Jeho Legendary Buccaneers brázdí vody u# "est let.

„Vytvá"íme n#co, co má potenciál energeticky nabíjet nejen nás samotné, ale i ty, kte"í p"i-jdou na ná* koncert,“ "íká Ond"ej bez nadsáz-ky. „Správn( kluci by m#li mít kapelu, proto'e správn( holky $ekají na správn( melodie,“ pí*e se v jejich webovém profilu. )ty"$lenná sestava se ustálila u nástroj% kytara, basa, syntetizátor a bicí.

„Kapelu jsme dali dohromady v rámci party blízk(ch kamarád%,“ vzpomíná dvaat"icetilet( Ond"ej. S jedním z nich p"itom sed#l v jedné lavici od t"etí t"ídy na základce a' do $tvr+áku na gymnáziu. „/e máme v*ichni podobn( hudební vkus, jsme v#d#li u' dlouho, ale pak nás napadlo, 'e bychom se mohli pokusit o vlastní v#ci,“ dodává bubeník. To byl rok 2005 a ve zku*ebn# se scházelo p#t lidí r%z-

n(ch profesí. „Dva kluci jezdili hrávat po house parties jako d(d'ejové, dal*í byl herec, jin( grafik a já ekonom,“ sm#je se. Tehdy byl je*t# studentem postgraduálu a pra-coval na r%zn(ch projektech, mimo jiné pro Sv#tovou banku nebo )SOB.

Zvuk kapely se $asem od ryze kytarov(ch za$átk% po-sunul elektroni$t#j*ím sm#rem. „Hrajeme v(hradn# vlastní hudbu a texty si pí*eme sami, v*echny v angli$tin#. Nejnov#j-*í píse, je ale $esky,“ vysv#tluje a dodává, 'e loni odehráli p#t koncert%. I p"es $asté zkou*e-ní se Ond"ejovi da"í koní$ek

dob"e skloubit s rodinn(m 'ivotem. „Nejv#t*ím problémem doma b(vá sehnat pro d#ti hlídání v dob# koncert%, aby se mohla vystoupení

ú$astnit i jedna z na*ich nej-v#t*ích fanynek – moje 'ena,“ usmívá se Ond"ej.

Letos 22. dubna $eká Legen-dary Buccaneers vystoupení v pra'ském klubu U Ka*tanu. „Máme u' p"es dvacet dota'e-n(ch skladeb. Z t#ch nejlep*ích se chystáme v lét# nahrát své první regulérní album. Mo'ná se nám poda"í spolupráce s producentem, kter( nahrával nap"íklad s Tata Bojs,“ uzavírá Bukan(r.

„Hrajeme vlastní hudbu, texty si pí"eme v angli&tin%,“ #íká Ond#ej Vychodil, kter$ ve své kapele pravideln% usedá za bicí.

O kapele 'ty&%lenná pra#ská formace

hraje trochu z indie rocku, progressive i tane%ní hudby.

Slo#ení je Petr Fa"ianok (kytara, zp!v), Richard Fiala (baskytara, zp!v),

Karel Ond&ejka (syntetizátor Korg) a Ond&ej Vychodil (bicí, zp!v). Poslechn!te

si je na Bandzone.cz nebo Muzikus.cz.

TEXT

: PET

R H

OLE*

EK|

FOTO

: EVA

VYC

HO

DIL

OVÁ

, ARC

HIV

JED

EN S

V0T

01/2011 * KOMPAS * 29

Extra

01/2011 * KOMPAS * 29

TipOnd#eje Vychodila

Jeden sv%t 2011Praha 8.–17. b#ezna a dal"ích 33 m%st v !R do 17. dubna

Drnovické catenaccio (!R)Dokumentarista Radim Procházka se pustil do polozapomenuté kauzy vesnického fotbalového klubu z Dr-novic. Vzestup a pád klubu je typick+ pro politiku a podnikání devadesá-t+ch let. Jsou za ním nejen krásné góly, ale také tajemní sponzo&i, korupce %i doping.

Draquila – Itálie se t#ese (Itálie) A jsme v Itálii. Re#isérka sarkastic-kého snímku Sabina Guzzantiová zji"-uje, v jaké mí&e je italsk+ premiér Berlusconi od po%átku své kariéry napojen na stavební pr$mysl ovláda-n+ mafií, jak jeho právníci nenápadn! m!ní zákony zem! a jak buduje sv$j mediální obraz.

Kapitalismus – na)e tajná receptura (Rumunsko, Francie) Re#isér Alexandru Solomon umn! namixoval koktejl z medailonk$ rumunsk+ch oligarch$, záb!r$ z továren a obrázk$ komunistické propagandy. Lí%í Rumunsko jako zemi pro"pikovanou korupcí a pro-tekcionismem. Nicolae Ceau1escu by pr+ byl spokojen.

Spravedlnost pro Sergeje (Rusko, Velká Británie) Dokument Hanse Hermanse a Mar-tina Maata vypráví p&íb!h da(ového ú&edníka Sergeje Magnitského, kter+ odhalil nejv!t"í da(ov+ únik v his-torii Ruska. Kdy# celou v!c nahlásil na p&íslu"n+ch ú&adech, %ekalo ho mu%ení ve v!zení a nakonec smrt.

Festival dokumentárních film$ o lidsk#ch právech letos uvede 104 dokument$ z tém!" +ty"iceti zemí. Hlavním tématem leto%ního ro+níku je korupce, zejména v postkomunistick#ch zemích. Filmy budou dopln!ny diskusemi s odborníky. „Cht!l bych vás pozvat na sekci Tvá#e korupce a tyto +ty"i filmy. Pokud chceme, aby sv!t vypadal lépe, m!li bychom rozum!t tomu, co je %patn!,“ "íká Ond"ej Vychodil.

PilotChesley

Sullenberger155 zachrán%n$ch

pasa)ér'

Chci pracovat v prost#edí, kde

si m')eme navzá-jem d'v%#ovat.

Nezp'sobuji nep#í-jemná p#ekvapení.

Moji spolupra-covníci i klienti

se na m% mohou spolehnout.

Chodím v&as na sch'zky nebo

se omluvím.

K zamy*lení

Spolehn$te se na m$!Prokázal spolehlivostPilot Chesley „Sully“ Sullenberger prokázal spolehlivost ve své profesi nanejv+" p&esv!d%iv!.

Ve chvíli hrozícího nebezpe%í dokázal bezpe%n! p&istát s do-pravním letadlem na &ece Hudson v centru New Yorku. Nouzové p&i-stání p&e#ilo 15. ledna 2009 v"ech 155 pasa#ér$ jeho letu.

D$láme jen svou práciSkromn+ Sullenberger vd!%n! p&ijal obrovské mno#ství dík$, kter+ch se mu po nouzovém p&istání dostalo, dodal v"ak, #e se svou posádkou d!lal jen svou práci. Letadlo Airbus A-320 byl tento zku"en+ pilot nucen „usadit“ na hladinu &eky necel+ch "est minut po startu z newyorského leti"t! LaGuardia.

Zku)ená posádka„Shodou okolností to byla práv! tahle zku"ená posádka, která podle plánu let!la s tím konkrétním letadlem v ten konkrétní den,“ &ekl slavn+ americk+ pilot. „Ale vím, #e m$#u mluvit za v"echny %leny posádky, kdy# vám &eknu, #e jsme prost! jen d!lali práci, na kterou jsme vy"koleni.“

Vzorn( pilotPilotova #ena Lorraine Sullen-bergerová se slzami v o%ích tehdy p&iznala, #e hrdinsk+m %inem svého man#ela p&ekvapena nebyla. „V#dycky jsem v!d!la, #e je vzor-n+m pilotem, proto#e znám svého mu#e,“ prohlásila. „Ale pro m! je stále p&edev"ím tím mu#em, kter+ mi ka#dé ráno d!lá %aj.“

Jsem spolehliv$ Spolupracuji a sdílím informace

Jsem lidsk$ Jsem objektivní P#ekonávám hranice Klient je na prvním míst%

FOTO

: PRO

FIM

EDIA

V ka#dém %ísle vám p&edstavíme jednu osobnost, která symbolizuje ur&ité hodnoty, jimi# se v 'SOB &ídíme.