další vzdělávání zaměřené na prodloužení horizontu … · 2017. 2. 6. · další...
TRANSCRIPT
Další vzdělávání zaměřené na prodloužení
horizontu dobrovolného produktivního
uplatnění člověka na profesních trzích
(Horizont 50+)
Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.11/03.0142
Název vzdělávacího modulu:
Ochrana duševního vlastnictví
Autor vzdělávacího modulu:
Ing. Petra Škarýdová
1
Ochrana duševního vlastnictví
Česká republika byla již v 19. století, kdy byla součástí rakousko-uherského
mocnářství považována za zemi, jejíž obyvatelé jsou technicky tvořiví,
vynalézaví, kreativní a dovední řemeslsníci a inženýři. Jako příklad můžeme
uvést několik slavných vynálezců, jako byl např.: Prokop Diviš, který v roce 1754,
souběžně s Benjaminem Franklinem v USA, sestrojil první bleskosvod. Josef
Ressel v roce 1827 přihlásil patent na lodní šroub, František Křižík v roce 1880
patentoval obloukovou lampu a v roce 1891 provedl osvětlení celé Jubilejní
výstavy a vybudoval tramvajovou trať na Letné1, František Heyrovský se tal
držitelem Nobelovy ceny v roce 1959 za objev polarografie, profesor Otto
Wichterle je vynálezcem kontaktních čoček, Antonín Holý byl původcem 60
patentů v oblasti antivirotik. Látky vyvinuté Holého týmem se dnes používají
v lécích pro léčbu hepatitidy B nebo AIDS.2 V úspěšných českých vynálezcích by
se dalo samozřejmě pokračovat.
Pojem dušení vlastnictví je vázáno na význam slova vlastnictví. Z právního
hlediska můžeme tedy hovořit o neomezeném právu k dané věci. To především
znamená právo s touto věcí jakýmkoli dovoleným způsobem nakládat, držet ji,
užívat ji podle své vůle, používat její plody a vyloučit každého, kdo by v tomto
oprávnění vlastníka rušil. Nikdo jiný nemůže bez souhlasu danou věc
právoplatně užívat a disponovat s ní. Předmětem duševního vlastnictví jsou
nehmotné statky, které jsou výsledkem nějaké duševní činnosti lidí.3
Následující tabulka č. 1 ukazuje možné způsoby rozčlenění duševního vlastnictví
dle předmětu a způsobu ochrany.
1 WIKIPEDIA. František Křižík. (2014-09-20) Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_K%C5%99i%C5%BE%C3%ADk 2 WIKIPEDIA. Antonín Holý. (2014-09-20) Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Hol%C3%BD 3 Jan Váchal, Marek Vochozka a kolektiv. Podnikové řízení, Grada, ISBN 978-80-247-4642-5 s. 605
2
Tabulka č. 1: Předmět a způsob ochrany
Duševní
vlastnictví
Co chrání? Jak se realizuje ochrana? Příklad
Patenty,
užitné vzory
Nové vynálezy Přihlášení + průzkum (Úřad
průmyslového vlastnictví
Stroj, látka, postup
výroby
Autorská
práva
Původní umělecká díla Automaticky Kniha, obraz,
software
Ochranné
známky
Odlišení a identifikace
výrobků nebo služeb
Použitá a/nebo registrace
(Úřad průmyslového
vlastnictví)
Název/logo
výrobku
Průmyslové
vzory
Vnější vzhled Registrace (Úřad
průmyslového vlastnictví)
Design výrobku
Know-how,
obchodní
tajemství
Cenné nezveřejněné
informace
Přiměřená snaha o utajení Výrobní receptury
Zdroj: Podnikové řízení
Vedle pojmu duševní vlastvnictví se také můžeme setkat s pojmem průmyslové
vlastnictví, které spadá do širšího rozsahu pojmu duševní vlastnictví a zahrnuje
veškerá práva obsažená v duševním vlastnictví, s vyjímkou práv autorských.
Duševní vlastnictví je tedy možné z hlediska jednotlivých předmětů ochrany
rozdělit následujícím způsobem:
- Díla chráněná podle autorských práv a práv s tímto právem souvisejících,
díla literární a další díla umělecká a vědecká, díla hudební, dramatická
atd. Za dílo je také považován počítačový program a databáze, za
předpokladu, že sjou vlsastním autorovým duševním výtvorem.
- Předměty spadající pod průmyslově právní ochranu jako jsou např.:
technická řešení (patenty, užitné vzory, případně topografie
polovodičových výrobků), předměty průmyslového výtvarnictví a design
(průmyslové vzory) na různá označení (ochranné známky, označení
původu, zeměpisná označení, firemní jména). Do této skupiny můžeme
také řadit know-how.4
4 Vohozka Marek, Mulač Petr. Podniková ekonomika, Grada, ISBN 978-80-247-4372-1 s. 49
3
Česká republika je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a
smluvní stranou velkého počtu mnohostranných mezinárodních smluv
spravovaných touto organizací, týkajících se průmyslového vlastnictví. Gestorem
mezinárodních smluv je Úřad průmyslového vlastnictví, ústřední orgán státní
správy.
Do jeho působnosti náleží zejména poskytování ochrany na vynálezy,
průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné
známky, chráněná zeměpisná označení a označení původu výrobků, vedení
příslušných rejstříků těchto předmětů průmyslových práv a podpora rozvoje
a ochrany průmyslového vlastnictví v České republice. Ochrana je poskytována
nejen na úrovni národní, ale také mezinárodní mezi nejvýznamější patří:
Evropská patentová úmluva (EPC), Dohoda TRIPS, Přístupová smlouva,
Bilaterální dohody.
Vynálezy/Patenty
Definice: Patenty jsou ochranné dokumenty, které se udělují na vynálezy.
Patenty jsou udělovány na vynálezy, které jsou světově nové, výsledkem
vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.
Přihláška: Patent uděluje Úřad průmyslového vlastnictví na základě patentové
přihlášky. Podání přihlášek a řízení o přihláškách se řídí danýmy zákony (zákon
c. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znení, a vyhláškou
c. 550/1990 Sb., o řízení ve vecech vynálezu a prumyslových vzoru, ve znení
vyhlášky c. 21/2002 Sb., a dále pak zákonem c. 500/2004 Sb., správní řád,
a zákonem c. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znení).
V prihla sce musí by t uvedeno, kdo je puvodcem predmetu prihla sky vyna lezu.
Původce je osoba, která vytvořila řešení vynálezu vlastní tvůrčí duševní prací.
Přihlašovatelem může být zpravidla zaměstnavatel původce nebo jiná osoba,
instituce, společnost. Původce resp. přihlašovatele zpravidla v řízení před
Úřadem průmyslového vlastnictví zastupuje patentový zástupce, který přihlášku
4
včetně patentových nároků zpracovává.5
Prihla ska smí obsahovat jen jeden vyna lez nebo skupinu vyna lezu navza jem
spojených tak, ze uskutecnují jedinou vyna lezeckou myslenku. Vyna lez musí by t
v prihla sce vyna lezu vysvetlen tak jasne, aby jej mohl odborní k uskutecnit.
Vedle vlastní žádosti o patent musí obsahovat popis vynálezu, popř. jeho výkresy
a tzv. patentové nároky, které přesně vymezují předmět, pro nějž se ochrana
požaduje.
Poda ní m prihla sky vznika prihlasovateli pra vo prednosti. Pra vo prednosti, ktere
vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí prihlasovatel uplatnit jiz v prihla sce a na
vy zvu U radu je v jí m stanovene lhute proka zat, jinak se k nemu neprihlí zí .
U rad podrobí prihla sku vyna lezu predbezne mu pruzkumu, tj. zda neobsahuje
zjevne nepatentovatelna resení a zda nema nedostatky, ktere bra ní její mu
zverejnení . Po uplynutí 18 mesí cu od vzniku práva prednosti U rad prihla sku
zverejní a toto zverejnení ozna mí ve Vestní ku U radu.
V souladu s evropským patentovým systémem se úplný průzkum
patentovatelnosti provádí na základě žádosti přihlašovatele. Tato žádost musí
být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky. Teprve na základě
úplného průzkumu, v němž bylo shledáno, že vynález splňuje všechny podmínky
patentovatelnosti, Úřad udělí patent.
Rí zení o prihla sce vyna lezu vede U rad s prihlasovatelem nebo s jí m stanoveny m
za stupcem. Puvodce vyna lezu, pokud není soucasne prihlasovatelem, není
u castní kem rí zení .
Konkre tní vy si spra vní ch poplatku za u kony prova dene U radem stanoví
Sazební k spra vní ch poplatku, ktery je prí lohou za kona c. 634/2004 Sb.,
o spra vní ch poplatcí ch vybí rany ch spra vní mi orga ny Ceske republiky, v platne m
znení . Spra vní poplatky se platí pri poda ní a poplatek za kazdy pozadovany u kon
musí by t uhrazen samostatne.
5 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Vynálezy a patenty. (2014-09-24) Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty.html
5
Za úkony v patentovém řízení se platí správní poplatky. Majitel patentu rovněž
musí platit poplatky za jeho udržování v platnosti.
Doba platnosti: Patent udělený v České republice platí 20 let od podání
přihlášky a jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele jej
nikdo nesmí využívat. Souhlas k využití patentu se uděluje licenční smlouvou.
Patent lze rovněž prodat. V případě porušení patentu je založena plná
občanskoprávní a trestní odpovědnost.
Přihlášení do zahraničí:
Národní cestou
Prihlasovatel muze prihla sit vyna lez prí mo v kazde m sta tu, ve ktere m chce mí t
vyna lez chra nen patentem nebo jiny m druhem ochrany. K tomu je zpravidla
nutno v kazde m sta tu zvolit za stupce, ktery je opra vnen zastupovat
prihlasovatele pred prí slusny m u radem, prelozit popis vyna lezu, patentove
na roky a anotaci do u rední ho jazyka tohoto u radu a zaplatit poplatky. Veskere
informace ty kají cí se prihla sení vyna lezu, vlastní ho rí zení o prihla sce a vy se
poplatku vcetne lhut k jejich placení pak poda zvoleny za stupce.
Cestou "Evropského patentu"
Pokud si prihlasovatel preje zí skat patent pro sta ty, ktere jsou clensky m sta tem
Evropske patentove organizace (EPO), pak je mozno podat za dost o Evropsky
patent. Smluvní mi sta ty EPO jsou k datu aktualizace: Alba nie, Belgie, Bulharsko,
By vala republika Jugosla vie-Makedonie, Ceska republika, Da nsko, Estonsko,
Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Ita lie, Kypr, Lichtenstejnsko, Litva,
Lotyssko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Monako, Nemecko, Nizozemsko,
Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Recko, San Marino,
Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Spanelsko, Sve dsko, Svy carsko, Turecko a Velka
Brita nie (38 sta tu). Neclensky mi sta ty, na jejichz u zemí mohou nastat u cinky
evropske ho patentu na za klade tzv. „syste mu rozsí rení “, jsou v soucasne dobe
6
Cerna hora, Bosna a Hercegovina.
Evropskou patentovou prihla sku muze podat kazda fyzicka nebo pra vnicka osoba
a to bez ohledu na obcanství nebo bydliste ci sí dlo.
Evropskou patentovou prihla sku lze podat:
- u Evropske ho patentove ho u radu (EPU ) v Mnichove nebo v jeho pobocce
v Haagu nebo v jeho kancela ri v Berlí ne,
- pokud to pra vo smluvní ho sta tu pripoustí nebo predepisuje, u u strední ho
u radu prumyslove ho vlastnictví nebo jine ho prí slusne ho orga nu tohoto
smluvní ho sta tu,
- od 1. cervence 2002 je mozno poda vat evropske patentove prihla sky
v U radu prumyslove ho vlastnictví Ceske republiky (U PV).
S poda ní m evropske patentove prihla sky jsou spojeny na sledují cí poplatky:
- prihlasovací poplatek (210 EUR),
- poplatek za resersi (1285 EUR),
- prí padne poplatek za 16. a kazdy dalsí na rok (235 EUR),
- splatne do jednoho mesí ce od poda ní prihla sky .
Vsechny poplatky spojene s poda va ní m evropsky ch prihla sek jsou splatne prí mo Evropsky
patentovy u rad (EPU ) v evropske mene (EUR).
Cestou mezinárodní přihlášky - PCT
Pokud se týká mezinárodní přihlášky podané podle Smlouvy o patentové
spolupráci (PCT), pak jedinou přihláškou podanou v Úřadu průmyslového
vlastnictví (ÚPV) lze získat ochranu ve 148 státech (stav k 1. 9. 2014).
Mezinárodní přihláška se podává v ÚPV v angličtině, němčině nebo
francouzštině, ve stejném jazyku pak musí být i formulář žádosti o mezinárodní
přihlášku, který lze obdržet bezplatně v ÚPV či v elektronické formě na
stránkách ÚPV či WIPO. Přihlášku (tedy text podloh) je možno podat i v češtině
s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit
7
překlad do jednoho z výše uvedených jazyků.
Poplatky spojené s podáním jsou následující:
- předávací poplatek 1500 Kč,
- příp. poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti 600 Kč (pokud
bude uplatňováno právo přednosti z dříve podané české přihlášky),
- mezinárodní přihlašovací poplatek 1084 EUR a
- 1875 EUR za mezinárodní rešerši.
Pokud je přihlašovatel fyzická osoba a má občanství a sídlo v České republice,
může uplatnit slevu 90 % z mezinárodního přihlašovacího poplatku. Pokud je
několik přihlašovatelů, musí tyto podmínky splňovat každý z nich.
Mezinárodní fáze řízení o mezinárodní přihlášce sestává z provedení
mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky do 18 měsíců od
priority. Na základě mezinárodní rešerše a vydání posudku o patentovatelnosti
se pak může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat
o udělení národního patentu.
Lhůta pro vstup do národní fáze byla stanovena s platností od 1. 4. 2002 na 30
měsíců od vzniku práva přednosti s tím, že každý úřad může stanovit lhůtu delší.
Nicméně úřady, kde prodloužení lhůty na 30 měsíců není v souladu s národním
právem, mohou ponechat lhůtu pro vstup do národní fáze tak, jak byla dříve
stanovena. Každý úřad musí tuto skutečnost oznámit Mezinárodnímu úřadu
WIPO, který tuto informaci zveřejní. Je proto nutno, aby si přihlašovatel včas
ověřil, např. na internetových stránkách WIPO v PCT Applicant's Guide, lhůtu pro
vstup do národní fáze stanovenou úřadem, u kterého hodlá požádat o udělení
národního resp. regionálního patentu.
Přihlašovatel dále může ve lhůtě do 22 měsíců od data vzniku práva přednosti,
resp. do tří měsíců od předání rešeršní zprávy a písemného posudku, podle toho,
která lhůta uplyne později, požádat o mezinárodní předběžný průzkum.
8
Poplatek za mezinárodní předběžný průzkum činí 1930 EUR, jednací poplatek je
stanoven na ekvivalent 163 EUR.
Tímto způsobem si může také přihlašovatel prodloužit lhůtu pro vstup do
národní, resp. regionální fáze na 30 měsíců od data vzniku práva přednosti
u těch úřadů, u kterých není podle národního práva možné prodloužení lhůty
vstup do národní fáze z 20 na 30 měsíců bez požádání o mezinárodní předběžný
průzkum.
Návrh na mezinárodní předběžný průzkum stejně jako příslušná platba se
adresují přímo EPÚ v Mnichově, který provádí průzkum pro mezinárodní
přihlášky podané v ČR. 6
Ochranné známky
Definice: Ochrannou známkou je označení grafického znázornění, tvořené
zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho
obalu, určené k rozlišení výrobků nebo služeb.
Přihláška: Přihlášku k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak
i právnická osoba. Úřad průmyslového vlastnictví provede formální průzkum,
zda má přihláška zákonem předepsané náležitosti, a poté i věcný průzkum, při
němž zjišťuje, zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k
zápisu do rejstříku. Touto nezpůsobilostí se rozumí např. shodnost s jinou dříve
zapsanou ochrannou známkou, druhové nebo popisné označení, klamavé nebo
nepravdivé označení apod.
Doba platnosti: Zápisem do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné
právo na její užívání. Platnost ochranné známky je 10 let od data podání
6ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ: Vynálezy a patenty – přihlašování do zahranicí. (2014-09-24) Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html
9
přihlášky ochranné známky. Platnost lze prodlužovat vždy o dalších 10 let na
základě žádosti o obnovu ochranné známky podané v zákonné lhůtě. Za dost
o obnovu za pisu ochranne zna mky se poda va nejdrí ve 12 mesí cu pred skoncení m
doby platnosti.7
Národní přihlášení:
Přihláška ochranné známky se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví,
v jednom vyhotovení a smí obsahovat pouze jedno přihlašované označení.
Přihlašovatel má právo přednosti před každým, kdo podá přihlášku shodné nebo
zaměnitelné ochranné známky pro výrobky nebo služby téhož druhu později.
Toto právo vzniká v okamžiku, kdy je přihláška doručena Úřadu.
Přihláška musí obsahovat 1. obchodní firmu (název) či jméno a příjmení a sídlo
či bydliště přihlašovatele, 2. znění či vyobrazení přihlašovaného označení,
3. seznam konkrétních výrobků a služeb přihlašovaných k ochraně včetně
uvedení tříd.
Podání přihlášky podléhá správnímu poplatku Správní poplatek za podání
přihlášky je splatný ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání přihlášky. Není-li správní
poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, považuje se přihláška za nepodanou. Úřad
výzvu k úhradě nezasílá.
Protoze za kon o ochranny ch zna mka ch nedovoluje zapisovat shodne ochranne
zna mky pro stejne vy robky a sluzby, doporucujeme pred poda ní m prihla sky
provedení rešerše.
Přihlášení do zahraničí:
Ochranné známky společenství
Narí zení Rady ES c. 207/2009 o ochrane zna mce Spolecenství , upravuje
7 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ: Ochranné známky. (2014-09-24) http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky.html
10
komunita rní ochrannou zna mku. Na za klade jedine prihla sky podane u U radu
pro harmonizaci ve vnitrní m trhu (zna mky a vzory) (OHIM) v Alicante zí ska
prihlasovatel ochranu pro u zemí EU.
Duvodem prijetí narí zení byla nutnost nejen odstranit v ra mci vnitrní ho trhu
preka zky volne ho obehu zbozí a sluzeb, ale musely by t take vytvoreny podmí nky
pro podniky, aby mohly rozsí rit sve aktivity na cele u zemí ES, a poskytnuty jim
takove ochranne zna mky, ktere umoznují rozlisovat vy robky a sluzby stejny mi
prostredky v ra mci cele ho ES bez ohledu na hranice.
Syste m komunita rní zna mkove ochrany funguje od roku 1996 a sta le se tesí
neby vale mu u spechu. Jiz v první m roce obdrzel OHIM trikra t ví ce prihla sek nez
se oceka valo (51 000 oproti predpokla dany m 15 000). Pocet podany ch prihla sek
OZS se da le stabilne zvysuje; po vstupu CR do EU v roce 2004 cinil pocet
podany ch prihla sek cca 59 000 a v minule m roce 2008 bylo u OHIM poda no
necely ch 87 000 prihla sek OZS. Doposud bylo tedy OHIM registrova no priblizne
500 000 OZS.
Tento syste m pritom funguje vedle na rodní ch syste mu ochranny ch zna mek
jednotlivy ch clensky ch sta tu. Vetsina hmotnepra vní ch ustanovení narí zení je
shodna s harmonizacní smernicí (c. Smernice Rady c. 89/104 (EHS), kterou se
sblizují predpisy clensky ch sta tu o ochranny ch zna mka ch), a tedy s na rodní m
pra vem clensky ch sta tu, ktere smernici promí tly do svy ch za konu.
Ochranna zna mka Spolecenství ma jednotnou povahu. To znamena , ze ma stejne
u cinky v cele m Spolecenství : muze by t zapsa na, prevedena, opustena, zrusena
nebo by t prohla sena neplatnou a její uzí va ní muze by t zaka za no pouze pro u zemí
cele ho Spolecenství . Tato za sada ovsem neplatí , stanoví -li narí zení o OZS jinak.
Existuje moznost tzv. premeny OZS na na rodní ochrannou zna mku, kdy majitel ci
prihlasovatel OZS poda u OHIM za dost o premenu OZS nebo prihla sky OZS.
O premenu (tzv. konverzi) muze by t za da no v prí pade, ze byla prihla ska OZS
zamí tnuta, vzata zpet, povazova na za vzatou zpet nebo pokud zanikly u cinky OZS.
O premenu OZS ovsem nelze za dat v tech clensky ch sta tech, ktery ch se duvody
11
zamí tnutí nebo zaniknutí u cinku ty kají .
Ochrannou zna mku Spolecenství mohou tvorit vsechna oznacení , schopna
graficke ho ztva rnení , pokud jsou zpusobila rozlisit vy robky nebo sluzby jednoho
podniku od vy robku nebo sluzeb jiny ch podniku.
Kolektivní známky
Narí zení umoznuje take za pis kolektivní ochranne zna mky, ktera ma rozlisovat
vy robky nebo sluzby clenu sdruzení , ktere je majitelem zna mky, od vy robku nebo
sluzeb jiny ch podniku.
O za pis kolektivní zna mky Spolecenství mohou poza dat sdruzení vy robcu,
poskytovatelu sluzeb nebo obchodní ku.
Kolektivní zna mku Spolecenství mohou tvorit na rozdí l od ostatní ch zna mek
i oznacení , ktera mohou v obchode slouzit k oznacení zemepisne ho puvodu
vy robku nebo sluzby.
Prihlasovatel kolektivní zna mky Spolecenství musí predlozit krome obvykly ch
na lezitostí jeste pravidla pro její uzí va ní , kde se uvedou osoby, ktere jsou
opra vneny uzí vat zna mku, podmí nky pro clenství ve sdruzení , jakoz i prí padne
podmí nky pro uzí va ní zna mky, vcetne sankcí .
Mezinárodní ochranná známka
Ochranné známky zapsané v České republice je možné prostřednictvím Úřadu
průmyslového vlastnictví přihlásit jako tzv. mezinárodní ochranné známky do
některých dalších států (viz seznam smluvních států) na základě Madridské
dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a na základě Protokolu
k této dohod. U přihlášky ochranné známky u Mezinárodního úřadu lze uplatnit
právo přednosti z přihlášky ochranné známky v České republice za předpokladu,
že mezinárodní přihláška bude u Mezinárodního úřadu podána do šesti měsíců
od podání přihlášky v České republice. Jsou-li v mezinárodní přihlášce uvedeny
12
(vyznačeny) pouze smluvní státy Madridské dohody, které nejsou současně
smluvními státy Protokolu k Madridské dohodě, musí se mezinárodní přihláška
směřující do těchto států opírat o zápis ochranné známky v České republice.
Jestliže přihlašovatel uplatňuje ochranu ve státech, které jsou členy buď pouze
Protokolu nebo které jsou členy obou smluv (Madridské dohody i Protokolu),
může být mezinárodní zápis uskutečněn jen na základě podání přihlášky
ochranné známky v České republice, aniž by již musel být proveden její zápis do
rejstříku ochranných známek v České republice. Takový mezinárodní zápis je
však závislý na následném provedení zápisu předmětné ochranné známky
v České republice. To znamená, že pokud nedojde k zápisu známky a řízení
o přihlášce ochranné známky v České republice skončí zamítnutím přihlášky
nebo zastavením řízení o přihlášce, bude příslušný mezinárodní zápis
v mezinárodním rejstříku ochranných známek vedeném Mezinárodním úřadem
Světové organizace duševního vlastnictví zrušen. Rozsah zrušení musí vždy
odpovídat výslednému stavu základní národní přihlášky. Bude-li tedy národní
přihláška v České republice zamítnuta jen pro část seznamu přihlašovaných
výrobků nebo služeb, bude též mezinárodní zápis ochranné známky zrušen jen
pro odpovídající část seznamu výrobků nebo služeb a pro zbývající výrobky nebo
služby bude ponechán v platnosti.
Po zápisu mezinárodně přihlášené ochranné známky do mezinárodního rejstříku
ochranných známek oznamuje Mezinárodní úřad mezinárodní zápis známky
všem smluvním státům Madridské dohody a/nebo Protokolu k této dohodě, do
nichž je mezinárodní známka přihlašována k ochraně, tj. do těch, které jsou
vyznačeny v mezinárodní přihlášce ochranné známky. Smluvní státy mohou do
jednoho roku od data oznámení mezinárodního zápisu odmítnout ochranu
mezinárodní ochranné známce přihlášené do těchto států, odporuje-li jejich
vnitrostátním předpisům. Smluvní státy Protokolu mohou na základě svého
prohlášení tuto lhůtu prodloužit na osmnáct měsíců, a opírá-li se odmítnutí
o námitku podanou oprávněnou osobou, může být po předchozím upozornění
odmítnutí sděleno i po této lhůtě. Je-li však vyznačený stát členem obou
mezinárodních smluv (Protokolu i Madridské dohody), může mezinárodní
13
ochranné známce odmítnout na svém území ochranu pouze ve lhůtě jednoho
roku od data oznámení mezinárodního zápisu, nikoliv v prodloužené lhůtě
osmnácti měsíců.
Doba ochrany mezinárodní ochranné známky je deset let a může být obnovována
vždy na dalších deset let. Mezinárodní zápis ochranné známky je po dobu pěti let
závislý na existenci zápisu téže ochranné známky v České republice. Jestliže
dojde z jakéhokoli důvodu k zániku této ochranné známky ve lhůtě pěti let od
data mezinárodního zápisu, bude i její mezinárodní zápis v mezinárodním
rejstříku zrušen.
V případě zrušení mezinárodního zápisu z důvodu jeho závislosti na základním
národním zápisu nebo na základní národní přihlášce je jeho vlastník oprávněn ve
lhůtě tří měsíců od data zrušení požádat o přeměnu mezinárodního zápisu na
národní přihlášky ochranných známek ve vyznačených smluvních státech.
O přeměnu se žádá přímo u zápisných úřadů jednotlivých států, které jsou
v takovém případě povinny uznat datum mezinárodního zápisu ochranné
známky jako datum podání národní přihlášky.
Od 1. října 2004 je možné formou mezinárodního zápisu přihlásit ochrannou
známku rovněž pro Evropskou unii jako celek tím, že přihlašovatel v žádosti
o mezinárodní zápis vyznačí Evropskou unii. O ochraně známky na území
Evropské unie rozhoduje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM)
v Alicante.
Pokud chce vlastník ochranné známky získat pro tuto známku ochranu ve státě,
který není smluvním státem Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě,
musí žádat o její registraci tzv. národní cestou, tedy přímo u úřadu
průmyslového vlastnictví tohoto státu, zpravidla prostřednictvím tamějšího
oprávněného zástupce a podle vlastních známkoprávních předpisů tohoto státu.
Tímto způsobem lze přihlašovat ochranné známky i do jednotlivých států, které
jsou členy Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě, jakož i do
14
jednotlivých států Evropské unie.8
Oceňování ochranné známky
Výrobky a služby, které mají kvalitní ochrannou známku, jsou předmětem stále
narůstající poptávky. Jedním z nejrozsáhlejších důvodů pro oceňování
průmyslových práv bylo oceňování podniků v rámci velké a malé privatizace.
V současné době je oceňování známek často spojeno s prodejem podniku, při
vkladu nehmotného majetku do základního kapitálu společnosti a jiné.
Oceňování ochranné známky je od roku 1997 upraveno zákonem, podle něhož
s průmyslová práv oceňujívýnosovým způsobem (jako součet diskontovaných
budoucích ročních čistých výnosů z jejich užívání). Pokud ochranná známka
nelze takto ocenit, použije se tržní nebo nákladový způsob.9
Forbes v nedávné době sestavilo žebříček deseti nejhodnotnějších značek světa.
Patří mezi ně:
1. Apple 104, 68 miliardy dolarů
2. Microsoft 56,7 miliardy dolarů
3. Coca cola 54,9 miliardy dolarů
4. IBM 50,7 miliardy dolarů
5. Google 47,3 miliardy dolarů
6. McDonalds 39,4 miliardy dolarů
7. General Electric 34,2 miliardy dolarů
8. Intel 30,9 miliardy dolarů
9. Samsung 29,5 miliardy dolarů
10. Louis Vuitton 28,4 miliardy dolarů 10
8 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ: Ochranné známky-přihlašování. (2014-09-24) Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici.html 9 http://www.ochranne-znamky.info/ocenovani-ochranne-znamky 10 http://www.forbes.com/powerful-brands/
15
Užitné vzory
Patentová ochrana nemusí být vždy jedinou vhodnou formou ochrany
jedinečných technických řešení. Pro svůj vynález je možné si zvolit i jednodušší,
rychlejší a méně nákladnou ochranu, než je ochrana patentem, a to ochranu tzv.
užitným vzorem.
Definice: Užitným vzorem jsou nová, průmyslově využitelná technická řešení,
která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Podmínky ochrany užitného
vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Z možnosti
ochrany užitným vzorem jsou však vyloučeny všechny způsoby výroby nebo
pracovní činnosti a biologické reproduktivní materiály.
Přihláška: Pokud jde o právo na ochranu užitným vzorem a náležitosti přihlášky
platí obdobné zásady jako v případě patentové přihlášky.
Řízení: je zde založeno na tzv. registračním principu, kdy Úřad zkoumá jen
splnění základních podmínek pro ochranu a zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž
by zkoumal, zda předmět přihlášky je z hlediska novosti a tvůrčí úrovně
způsobilý k ochraně.
Na rozdíl od patentové ochrany k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle,
zpravidla za tři až čtyři měsíce po podání přihlášky. Za určitých podmínek je
možné dokonce z původní přihlášky vynálezu odbočit na přihlášku užitného
vzoru při zachování původní priority.
Ochranná doba: Doba ochrany užitného vzoru však trvá jen čtyři roky, ale na
žádost jeho majitele může být prodloužena dvakrát o tři roky. Maximální doba
platnosti užitného vzoru je tedy 10 let.
Ve srovnání s patentem se tato ochrana nehodí v těch případech, kdy k využití
chráněného předmětu dojde až v delším časovém odstupu. Naopak je ideální pro
předměty s kratší životností, protože účinky zápisu užitného vzoru jsou stejné
jako účinky patentu. Avšak tím, že užitný vzor se zapisuje do rejstříku bez
16
průzkumu novosti a úrovně řešení, je také jeho monopol oproti patentu křehký
a postavení jeho majitele méně jisté. Poplatky za užitný vzor jsou ale řádově
mnohem nižší.11
Průmyslové vzory
Ochrana průmyslového vzoru zápisem do rejstříku je určena pro řešení
designérská.
Definice: Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména
ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku
samotného, nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku,
nikoliv např. o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je
průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika
sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není.
Ne každý průmyslový vzor je možné chránit. Průmyslový vzor lze chránit, je-li
nový a má-li individuální povahu.
Zápis: O zápis průmyslového vzoru do rejstříku se žádá přihláškou
průmyslového vzoru, nejlépe s použitím formuláře dostupného v podatelně
Úřadu nebo na Internetu. Přihláška musí obsahovat údaje o přihlašovateli, projev
jeho vůle o zápis průmyslového vzoru do rejstříku a vyobrazení průmyslového
vzoru, které dává jednoznačnou představu o vzhledu výrobku. Vyobrazení
průmyslového vzoru je nejdůležitější přílohou přihlášky a jeho provedení je
třeba věnovat velkou péči, neboť jen ono definuje předmět ochrany a rozsah této
ochrany. Vyobrazení může mít formu fotografie nebo výkresu.
Doba ochrany: Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let ode dne
podání přihlášky průmyslového vzoru. Vlastník průmyslového vzoru může dobu
ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let.
11 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ: Užitné vzory. (2014-09-24) Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/uzitne-vzory.html
17
Označení původu/zeměpisná označení
Definice: Označením původu je název oblasti, určitého místa nebo země (dále
jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže
kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním
zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory
a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném
území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou
pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží
pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle
tohoto ustanovení. Zeměpisným označením je název území používaný k označení
zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst
nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže
výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném
území.12
12ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ: Oznacení puvodu/Zemepisná oznacení.(2014-09-25) Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/oznaceni-puvodu-zemepisna-oznaceni.html