den ta Čr - vladimír mařík

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL

Nové výzvy a strukturální změny

v oblasti aplikovaného výzkumu Vladimír MAŘÍK

http://cyber.felk.cvut.cz/www.ciirc.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze Technologická agentura ČR


Tři hrozby/výzvy

Finanční past 2016 – 2020

Legislativní zatuhlost

Německá iniciativa Industrie 4.0


Finanční past

Jak vznikla?

OP VaVpI v letech 2007-13 (> 2 mld EUR) nebyla nijak koordinována s financováním na národní úrovni (více než 150 mld Kč)

OP VaVpI – celkem 42 infrastruktur = vítězů soutěže, ale bez jakékoliv koordinace s koncepčními potřebami státu

Odhad: 1/3 udržitelných, 1/3 možná udržitelných, 1/3 neudržitelných, udržitelnost dnes závisí především na národním financování

Tzv. programy udržitelnosti VaVpI infrastruktur pohltí nárůst financování V&V&I ze státního rozpočtu plus ještě další mld z těch 28 stávajících mld


Finanční past

Další aspekty:

Praha zcela mimo financování (důsledek: výrazný pokles ČVUT a UK v nejnovějším žebříčku světových universit)

Související problém: v 7.RP a H2020 čeští výzkumníci hrají roli námezdních výzkumníků - bez výstupů v podobě IPR a jejich využití, bez integrace vytvořených samonosných týmů do dlouhodobější výzkumné infrastruktury

Úspěšnost H2020 není obecně vysoká

Všichni v této chvíli bojují o stále se zmenšující koláč udržitelnost všech týmů (VaVpI i neVaVpI) klesá a bude klesat


Finanční past

Institucionální financování VŠ a AV ČR nemůže poklesnout (z politických důvodů)

Šetřit lze jen na aplikovaném výzkumu (účelové financování):TA ČR – Epsilon – v roce 2015 žádná výzva, v roce 2016 jen jedna menší – předpoklad 2,7 mld Kč pro TA ČR ročně do 2020 MPO ČR – TRIO - letos možná jedna malá výzva

Aplikovaný výzkum stále nedoceněn v hodnocení výzkumu formou RIV – neodpovídající podíl na institucionálním financování

V prostoru aplikovaného výzkumu vzniká obrovský hlad po projektech, klesá a prudce poklesne podíl účelového financování změna struktury výzkumných týmů (schopní odejdou, sčítači virtuálních bodů zůstanou)


Finanční pastPříprava OP VVVa PIK:

nabírá zpoždění

Strach z opakování problémů OP VaVpI svazuje ruce

Opět chybí jasná návaznost na národní financování

S3 strategie není hotova

V roce 2016 nelze počítat s velkým čerpáním z OP

PIK: v prvních výzvách téměř vylučuje účast akademické sféry

VVV: nejasná strategie (viz stanovisko Konference rektorů), povede k plošnému přidělování prostředků – již dnes se spotřebovává obrovská energie potenciálních žadatelů


Legislativní zatuhlost

Financování aplikovaného výzkumu a inovací – nelze jen dotacemi, navíc za přemrštěně přísných podmínek

Je třeba brát do úvahy další formy financování – revolvingové fondy, společné fondy soukromých a státních prostředků s podílem soukromých subjektů na jejich řízení

K tomu třeba změnit zákon č. 130/2002 Sb.

Je třeba ještě zásadněji změnit zákon o veřejných zakázkách, aspoň pro oblast V&V&I

VŠ zákon č. 111/1998 Sb. neodpovídá požadavkům na řízení vědy a výzkumu – nelze řídit rozsáhlé financování z veřejných prostředků formou (napůl studentské) samosprávy

Současné legislativní předpisy nepodporují spolupráci výzkumné a průmyslové sféry – bez ní se nepohneme dopředu


Industry 4.0 – iniciativa vlády SRN Technologické pokroky

1. průmyslová revoluce: pára 2. průmyslová revoluce: elektřina

3. průmyslová revoluce: počítače a roboti 4. průmyslová revoluce: Kyberneticko-fyzikální systémy

(CPS)


4. průmyslová revoluce je celospolečenským fenoménem

4. průmyslová revoluce přináší myšlenky a technologie, které zasáhnou nejen průmysl, ale i další oblasti, např.Energetiku při řízení a koordinaci decentralizovaných zdrojů: na úspěšnosti myšlenek bude záviset, kolik centrálních zdrojů budeme muset vybudovatSmart Cities: jde též o distribuované procesy s možností permanentní optimalizace a nutností flexibilní reakce na změnyZdravotní péči: zde se jedná především o optimalizaci distribuovaných služeb4.průmyslová revoluce není o digitalizaci nebo informatizaci, je to revoluce KYBERNETICKÁ Bez větší nadsázky lze konstatovat, že kybernetická průmyslová revoluce je více revolucí v myšlení lidí než v konkrétních technologiích. Má široký dopad, zasáhne celou společnost!Technologie už máme , myšlení jsme ještě nezměnili!

-


Výzva ekonomická pro ČR

V ČR: nejvyšší podíl průmyslové výroby na HPH v Evropě (25%) – ten chceme nejen udržet, ale i zvýšit (v Evropě v průměru 15%, cíl EU: dosáhnout 20% v roce 2020)

Přímý export do SRN činí 29%, připočteme-li vazby na německé firmy uvnitř ČR, jsme nejméně polovinou průmyslové výroby závislí na SRN

Chceme-li tuto ekonomickou pozici udržet či posílit, musíme být kompatibilní s řešeními Industrie 4.0 - konkurence bude veliká

Česká iniciativa MPO Průmysl 4.0 musí být v centru pozornosti všech, kdo zodpovídají za ekonomiku

Pokud je Industrie 4.0 v SRN vládou vytýčenou a sledovanou Národní prioritou

obdobná pozornost by měla být Národní iniciativě Průmysl 4.0 věnována i v ČR


Výzva týkající se organizace výzkumu

VaVaI již nebudou moci být otázkou jednoho podniku!!Dnešní rozdrobený způsob financování aplikovaného

výzkumu (relativně malé a krátkodobé projekty) neodpovídá potřebám Průmyslu 4.0

Čeká nás proces sdružování, integrace, propojování týmů – nutno dát důvěru (a prostředky) organizacím a jejich vůdčím osobnostem, které se osvědčily

Je třeba nastavit nová objektivnější kritéria hodnocení výzkumu, zejména aplikovaného (místo počtu článků nutno měřit kvalitu a potenciál pracoviště z pohledu konkurenceschopnosti ČR) – např. metody peer-review či přístup StarMatrix

To by pomohlo prolomit bariéru spolupráce průmyslu a akademické sféry, zvýšilo by investice průmyslu do výzkumných organizací



Výzkum přednostně zaměřovat na integraci stávajících dílčích řešení a na nová, inovativní řešení tam, kde má český výzkum dlouhodobou úspěšnou tradici (např. v oblasti technik automatického řízení, kyberneticko-fyzikálních systémů, robotiky, simulace, vizualizace a software pro počítačovou bezpečnost).

Aplikovaný výzkum se nemůže opírat jen o malé, kapacitně slabé projekty, na významu musí nabývat systémově budovaná centra aplikovaného výzkumu, dostatečně investičně vybavena, s nadkritickou výzkumnou kapacitou a s portfoliem institucionálního a účelového financování.

Rekonstrukce prostoru aplikovaného výzkumu směrem od jednotlivých, nahodile vybraných projektů směrem k cílenému a řízenému budování dlouhodoběji fungující infrastruktury aplikovaného výzkumu s dostatečným prostorem pro flexibilní menší doplňkové projekty a start-upové aktivity je v případě Průmyslu 4.0 nezbytností.



Veřejná podpora aplikovaného výzkumu musí být koncentrována a koordinována na národní úrovni.

Není třeba vytvářet instituce nové, naopak zapojení dnes již existující infrastruktury výzkumných center a jejich jasná dlouhodobá, státem podporovaná profilace by měla přispět k jejich lepšímu a smysluplnějšímu využití.

Nazapomenout na společenskovědní výzkum – pro celospolečenská řešení a dopady bude nezastupitelný (posílení programu OMEGA nezbytností)

Nutno vybudovat systém center/ústavů aplikovaného výzkumu na národní úrovni, který by převzal zodpovědnost za technologickou podporu naplňování cílů Průmyslu 4.0 a stal se jeho technologickou páteří - možno se poučit z role a fungování Fraunhoferovy společnosti


Výzva týkající se organizace výzkumuNavázat s Frauenhoferovou společností úzké kontakty, silná

odborná partnerství, společné projekty i výzkumná centra – VR TA ČR doporučuje využít program DELTA

Možné a vhodné budovat národní centra na bázi Center kompetence TA ČR, Center excelence GA ČR a Center VaVpI směrem k „českému Fraunhoferu“

Nutno vytěžit maximum z Evropských prostředků (Horizon 2020, ESF..) – jak na to?

OP PIK a OP VVV by měly sehrát zásadní roli – je však potřeba dobře je provázat s již existujícími infrastrukturami a týmy, s národními cíli a prostředky z národních zdrojů, zejména je nutná koordinace s TA ČR (Epsilon, CK) a MPO (TRIO), ale nejenom tato – jak na to?

Hledáme-li S3 specializaci a KET technologie – Průmysl 4.0 musí být v popředí našeho zájmu – odsud se musí podpora výzkumu pro Průmysl 4.0 odvíjet


3 otázky závěrem

Není iniciativa Průmysl 4.0 - při úvaze šíře jejího záběru – návodem k řešení všech tří hrozeb/výzev?

Koncentrace prostředků na dlouhodoběji státem budovanou výzkumnou infrastrukturu dle cílené vize

Soustředění se na oblasti aplikovaného výzkumu s největším dopadem pro ekonomiku ČR (S3 strategie??)

Není funkční a fungující propojení financování z ESIF a financováním národním klíčem k řešení finanční pasti?

Nevedlo by poměrně rychlé nahrazení legislativní ztuhlosti legislativní pružností k otevření bran pro spolupráci průmyslu a akademické sféry, ke skutečnému využití všech dostupných zdrojů pro konkurenceschopnost ČR?

den ta Čr - vladimír mařík

Technology