dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku
DESCRIPTION
Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku. Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka. 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012. Obsah. Příčiny krize v eurozóně Nejnovější makroekonomický v ČR Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního sektoru (únor 2012). - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Dluhová krize v eurozóně a její Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku dopady na českou ekonomiku
129. Žofínské fórumPraha, 12. března 2012
Miroslav SingerMiroslav Singerguvernér, Česká národní bankaguvernér, Česká národní banka
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 2
ObsahObsah
• Příčiny krize v eurozóně • Nejnovější makroekonomický v ČR • Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního
sektoru (únor 2012)
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 3
Tři příčiny krize eurozóny Tři příčiny krize eurozóny 1/21/2
1. Strukturální nesourodost eurozóny Eurozóna není optimální měnovou oblastí, nesměřuje k ní a
naopak se od ní v poslední době vzdaluje (země jako Portugalsko a Řecko mají nízkou konkurenceschopnost, záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu)
Euro podněcovalo divergenci (přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“)
Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu (kapitál proudil do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos ale pouze za cenu vyššího rizika)
Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 4
Tři příčiny krize eurozóny Tři příčiny krize eurozóny 2/22/2 2. Institucionální rámec a pravidla fungování unie
Nedefinoval způsob řešení krize; neznal institut exitu země z EMU Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času
3. Fiskální vývoj Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení (latentní
problém, který byl v období rychlého růstu přehlížen) Během krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky rychlý růst
zadlužení náraz na dluhové meze (financování vlád na trzích) riziko roztočení dluhové spirály a pádu do dluhové pasti (Řecko)
Dluhovými problémy vynucená fiskální konsolidace krizi dále prohlubuje (procykličnost fiskálních politik)
Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin; od 2010 má především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální nedisciplinovanosti před krizí
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 5
Vývoj výnosů 10Y vládních dluhopisůVývoj výnosů 10Y vládních dluhopisů
Podpůrné balíčky a vytvoření stabilizačních fondů měly obvykle krátkodobé dopady na vývoj výnosů
Pramen: Bloomberg Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation
0
5
10
15
20
25
30
35
40
4.1.
2008
4.3.
2008
4.5.
2008
4.7.
2008
4.9.
2008
4.11
.200
8
4.1.
2009
4.3.
2009
4.5.
2009
4.7.
2009
4.9.
2009
4.11
.200
9
4.1.
2010
4.3.
2010
4.5.
2010
4.7.
2010
4.9.
2010
4.11
.201
0
4.1.
2011
4.3.
2011
4.5.
2011
4.7.
2011
4.9.
2011
4.11
.201
1
4.1.
2012
%
Itálie Řecko PortugalskoIrsko Španělsko
Pád Lehman Brothers
15.9.2008
European Economic Recovery Plan 625 mld EUR
prosinec 2008
Balíček pro Řecko
110 mld EUR2. 5. 2010
ECB: LTRO 21.12.2011
489 mld EUR
ECB: LTRO 29.2.2012
529 mld EUR
EFSF 440 mld EUREFSM 60 mld EURMMF 250 mld EUR
10.5.2010Balíček pro
Irsko 85 mld EUR28. 11. 2010
navýšení EFSF
780 mld EUR21.7. 2011
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 6
Vývoj spreadů 10Y vládních dluhopisů Vývoj spreadů 10Y vládních dluhopisů vůči německým dluhopisům vůči německým dluhopisům (p.b.)(p.b.)
Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně spready irské a italské a mírně spready španělské; portugalské stagnovaly
Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet
0
2
4
6
8
10
12
141.
1.20
10
1.2.
2010
1.3.
2010
1.4.
2010
1.5.
2010
1.6.
2010
1.7.
2010
1.8.
2010
1.9.
2010
1.10
.201
0
1.11
.201
0
1.12
.201
0
1.1.
2011
1.2.
2011
1.3.
2011
1.4.
2011
1.5.
2011
1.6.
2011
1.7.
2011
1.8.
2011
1.9.
2011
1.10
.201
1
1.11
.201
1
1.12
.201
1
1.1.
2012
1.2.
2012
1.3.
2012
Sp
read
y m
ezi
10 l
etým
i n
ěmec
kým
i d
luh
op
isy
a d
luh
op
isy
dan
é ze
mě
(v p
.b.)
Itálie Portugalsko
Irsko Španělsko ECB: LTRO 21.12.2011
489 mld EUR
ECB: LTRO 29.2.2012
529 mld EUR
Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 7
Odkupy vládních dluhopisů ECB Odkupy vládních dluhopisů ECB (14.5.2010 - 2.3.2012; mil. EUR)(14.5.2010 - 2.3.2012; mil. EUR)
Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 225 mld EUR
Pramen: ECB
-
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000 14
.5.2
010
14.6
.201
0
14.7
.201
0
14.8
.201
0
14.9
.201
0
14.1
0.20
10
14.1
1.20
10
14.1
2.20
10
14.1
.201
1
14.2
.201
1
14.3
.201
1
14.4
.201
1
14.5
.201
1
14.6
.201
1
14.7
.201
1
14.8
.201
1
14.9
.201
1
14.1
0.20
11
14.1
1.20
11
14.1
2.20
11
14.1
.201
2
14.2
.201
2
1 00
0 00
0 E
UR
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 8
Výše vládních dluhů a dluh nakoupený Výše vládních dluhů a dluh nakoupený ECB k 6.3.2012 ECB k 6.3.2012 (mld EUR)(mld EUR)
Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí
Pramen: ECB
1900
790
120 155
360
225
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
1 800
2 000
Itálie Španělsko Irsko Portugalsko Řecko Dluh nakoupenýECB
mld
EU
R
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 9
Vývoj HDP ve vybraných zemích EMU Vývoj HDP ve vybraných zemích EMU (meziroční změna v %)(meziroční změna v %)
Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné fázi cyklu než Řecko a Portugalsko
Pramen: Eurostat
3,7
1,5 1,5
-0,4 -0,1
1,4
-3,5
3
1,7
0,20,9 0,7
-1,5
-6,8-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
Německo Francie Itálie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko
me
ziro
čn
í zm
ěn
a v
%
2010 2011
Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 10
Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná úroková sazba, zemím periferie by odpovídala záporná sazba
Pramen: Malkin I., Nechio F., U.S. and Euro-Area Monetary Policy by Regions, FRBSF Economic Letter, Feb. 2012
cílová sazba pro EMU
Taylorovo pravidlo pro periferní země
Taylorovo pravidlo pro země jádra
%
One size fits all? One size fits all? Taylorovo Taylorovo
pravidlo v eurozóně: jádro versus periferie pravidlo v eurozóně: jádro versus periferie
Jednoduchá verze Taylorova pravidla: cílová sazba = 1 + 1,5 x inflace – 1 x mezera nezaměstnanosti
Země jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko
Země periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 11
• Finanční: Přetrvává zranitelnost finančního systému méně úvěrů Restrukturalizace (výměna) řeckého vládního dluhu Pomalé snižování finanční páky a oddlužování Nebezpečí dluhové nákazy v eurozóně
• Makroekonomická: Stagnace nebo pokles růstu v Evropě Vysoké ceny ropy Fiskální konsolidace procyklické působení rozpočtů
• Regulatorní: Nadměrná a špatně zacílená regulace v EU Posilování (prohlubování) evropské integrace
Hlavním rizikem je oddalování řešení příčin krize a zaměřování se na zástupné problémy
Rizika zahraničního vývojeRizika zahraničního vývoje
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 12
Nejnovější makroekonomický Nejnovější makroekonomický vývoj v ČRvývoj v ČR
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 13
Vývoj HDP v ČR a v eurozóně Vývoj HDP v ČR a v eurozóně (meziroční změna v %)(meziroční změna v %)
V průběhu krize se projevovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně
Pramen: Eurostat
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
1998
Q1
1998
Q3
1999
Q1
1999
Q3
2000
Q1
2000
Q3
2001
Q1
2001
Q3
2002
Q1
2002
Q3
2003
Q1
2003
Q3
2004
Q1
2004
Q3
2005
Q1
2005
Q3
2006
Q1
2006
Q3
2007
Q1
2007
Q3
2008
Q1
2008
Q3
2009
Q1
2009
Q3
2010
Q1
2010
Q3
2011
Q1
2011
Q3
me
ziro
čn
í zm
ěn
a v
%
ČR EMU
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 14
Poslední makroekonomický vývoj Poslední makroekonomický vývoj 1/21/2
• HDP: Mezičtvrtletní pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011)
velmi mělká recese (opětovné otevírání mezery výstupu)
Meziroční růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 % Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní složky záporné
• Průmyslová produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,9 % v listopadu na 4,5 % v prosinci (hlavní bariéra růstu: nedostatečná poptávka)
• Nízké tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné mzdy o 0,4 % v 4Q11; míra registrované nezaměstnanosti 9,5 % v únoru)
• Obchodní přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší v historii • Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové obchodní bilanci • Kurz koruny:
Pravděpodobně dočasné přerušení trendu nominálního zhodnocování Stávající kurz je na depreciační straně od trendu ale poblíž něho
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 15
Poslední makroekonomický vývoj Poslední makroekonomický vývoj 2/22/2
• Inflace: CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek
primárních dopadů zvýšení daní 1,1 p.b.) Velmi slabé (neznatelné) poptávkové inflační tlaky Slábnoucí nákladové tlaky (ropa a suroviny, kurz) Ukotvená inflační očekávání
• Měnová politika: úroková sazba stabilní od května 2010 (0,75 %)• Fiskální politika:
Fiskální konsolidace + nízká úroveň vládního dluhu nižší riziko nákazy z eurozóny
Fiskální politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflační dopady (nižší domácí poptávka + vyšší inflace kvůli zvýšení DPH)
Česká ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřní nerovnováhou (mezera výstupu) a vnější rovnováhou
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 16
Mezera výstupu a dopad fiskální Mezera výstupu a dopad fiskální diskrece na HDPdiskrece na HDP ((jako jako % % reálného Hreálného HDP) DP)
Fiskální politika byla procyklická v letech 2002, 2004-2006, 2008 a 2010-2011
Pramen: ČNB
-6
-4
-2
0
2
4
6
2001 2003 2005 2007 2009 2011
Průměr diskrecí P - V1 a TD Průměr diskrecí P - V2 a TDMezera výstupu PF Mezera výstupu KF
Poznámka: kladná hodnota označuje fiskální expanzi, záporná hodnota fiskální restrikci; dopady diskrece "bottom-up": P jsou dopady příjmových opatření při použití fiskálních multiplikátorů dle MMF (Klyuev a Snudden, 2011); V1 a V2 jsou dopady výdajové diskrece při použití multiplikátoru ČNB 0,6; TD je průměr dopadů diskrecí identifikovanými metodou "top-down" při použití multiplikátoru 0,6; mezera výstupu: PF - s využitím produkční funkce, KF - s využitím Kalmánova filtru.
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 17
Prognóza ČNB Prognóza ČNB (únor 2012) (únor 2012)
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 18
Prognóza růstu HDP Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %; sezónně očištěno)(meziroční změny v %; sezónně očištěno)
-4
-2
0
2
4
6
8
10
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
HDP bude v letošním roce celkově stagnovat
Pramen: ČNB
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 19
Prognóza celkové inflace Prognóza celkové inflace (mzr (mzr změny v %)změny v %)
Celková inflace v důsledku zvýšení DPH v roce 2012 dočasně vzroste těsně nad 3 %
Pramen: ČNB
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
Inflační cíl
Horizontměnové politiky
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 20
Prognóza měnověpolitické inflace Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %)(mzr změny v %)
Měnověpolitická inflace se bude pohybovat v blízkosti cíle na celém horizontu prognózy
Pramen: ČNB
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
Inf lační cíl
Horizontměnové politiky
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 21
Prognóza úrokových sazeb Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)(3M PRIBOR v %)
S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles
0
1
2
3
4
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 22
Prognóza měnového kurzu Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)(CZK/EUR)
Nominální měnový kurz bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené úrovně
20
22
24
26
28
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 23
Rizika prognózyRizika prognózy
• Protiinflační rizika: Dodatečná fiskální konsolidační opatření
• Proinflační rizika: Rychlejší růst cen potravin
• Obousměrná rizika: Vývoj v zahraniční Kurz koruny
Rizika prognózy jsou vyrovnaná
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 24
Zátěžové testy bankovního sektoru Zátěžové testy bankovního sektoru ČR - únor 2012ČR - únor 2012
• Metodologie: Za údaje ke 4. Q 2011 Dosavadní dvouletý horizont testů byl prodloužen na tři roky Scénáře:
Základní scénář – prognóza ČNB z února 2012 Alternativní scénář „Dluhová krize“ (extrémní propad ekonomické
aktivity obchodních partnerů; ztráta důvěry investorů; růst averze k riziku; pokles cen vládních dluhopisů ČR)
Alternativní scénář „Dluhová krize + ztráta 1/3 expozic největších domácích bank vůči mateřským skupinám“
Alternativní scénář zejména ve druhé variantě je velmi nepravděpodobný a extrémně zátěžový
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 25
Vývoj kapitálové přiměřenosti Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %)(v %)
Základem stability bank. sektoru je jeho vysoká kapitálová přiměřenost (15,2% na konci roku 2011)
Pramen: ČNB
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
12/09 12/10 12/11 12/12 12/13 12/14
Základní scénářDluhová krizeDluhová krize + ztráta 1/3 expozic vůči mateřským skupinám
Některé banky by musely navýšit regulatorní kapitál o 19 mld. Kč (0,5 % HDP)
Výše potřebných kapitálových injekcí: 33
mld. Kč (0,9 % HDP)
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 26
Shrnutí Shrnutí
• Přetrvávají značné nejistoty ohledně vývoje v eurozóně a dalšího vývoje dluhové krize (krize ještě neskončila)
• Česká ekonomika je velmi závislá na vnějším prostředí • Příznivé charakteristiky české ekonomiky:
Makroekonomické rovnováhy a relativně nízké vnitřní i vnější zadlužení
Stabilní měnověpolitický a kurzový rámec: pružný kurz (nárazník proti šokům) a cílování inflace (v krizi se zcela osvědčilo)
Dobré mikroekonomické fundamenty Zdravý bankovní sektor (vysoká kapitálová přiměřenost, ziskovost
a likvidita, vysoká odolnost proti šokům) • Fiskální konsolidace bude ekonomiku v příštích letech brzdit
Hlavními hybateli české ekonomiky jsou zahraniční vývoj a domácí fiskální politika
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 27
Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost
Miroslav SingerČeská národní banka
Na Příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected]: 224 412 000