dokumentace...dokumentace : tĚŽba ŠtĚrkopÍsku v dp raýice ii obsah - 6 - get s. r. o. seznam...
TRANSCRIPT
geologie, ekologie, těžební servis
Korunovační 29, 170 00 Praha 7
tel.: 233 370 741, email: [email protected]
DOKUMENTACE
PODLE § 8 ZÁKONA Č. 100/2001 SB.,
ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 4
NÁZEV
TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DOBÝVACÍM PROSTORU
RAČICE II
OZNAMOVATEL
CEMEX Sand, k.s.
ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL: ING. BARBORA VLACHOVÁ DATUM: KVĚTEN 2020
(G E T S.R.O.)
ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: GET 17_066
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II AUTOŘI
- 2 - GET s. r. o.
AUTORSKÝ TÝM
ZPRACOVALA: ING. BARBORA VLACHOVÁ ………………………….
autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí MŽP ČR č.j.
126/OPVI/05, rozhodnutí MŽP ČR č.j. 37664/ENV/09, 2307/ENV/14 a MZP/2019/710/10064 o prodloužení autorizace
AUTOŘI ODBORNÝCH STUDIÍ: PŘÍLOHA Č. 1: AKUSTICKÁ STUDIE
EMIL MORAVEC
PŘÍLOHA Č. 2: ROZPTYLOVÁ STUDIE
ING. VLADIMÍR ZÁVODSKÝ
PŘÍLOHA Č. 3: HODNOCENÍ VLIVU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
ING. MONIKA ZEMANCOVÁ
PŘÍLOHA Č. 4: BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
ING. KATEŘINA ZÍMOVÁ.
PŘÍLOHA Č. 5: HODNOCENÍ VLIVU NA LES
ING. JAN KLÍMA
PŘÍLOHA Č. 6: HYDROGEOLOGICKÉ POSOUZENÍ
MGR. VÁCLAV FRYDRYCH
DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE: KVĚTEN 2020
G E T S.R.O.
SÍDLO: PERUCKÁ 11A, 120 00 PRAHA 2
TEL.: 233 370 741 / E - MAIL: [email protected]
WWW.GET.CZ
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II OBSAH
- 3 - GET s. r. o.
AUTORSKÝ TÝM ................................................................................................................... 2
SEZNAM TABULEK V TEXTU ........................................................................................... 6
SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU ........................................................................................... 6
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .......................................................................................... 7 1. OBCHODNÍ FIRMA ..................................................................................................................................... 7 2. IČO ........................................................................................................................................................... 7 3. SÍDLO ........................................................................................................................................................ 7 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............................... 7
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ........................................................................................................... 8 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 8
Úvod ........................................................................................................................................................ 8 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................ 8 2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................................... 8 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ................................................................................. 9 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................................. 11 5. Zdůvodnění umístění záměru a popis oznamovatelem zvažovaných variant s uvedením hlavních
důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí ....................... 11 6. Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných
pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně
porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry
........................................................................................................................................................... 12 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................................ 18 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ................................................................................. 18 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí
vydávat ............................................................................................................................................... 19 II. ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................................ 20
1. Půda (např. druh, třída ochrany, velikost záboru) ............................................................................ 20 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) .............................................................................................. 22 3. Ostatní přírodní zdroje (například surovinové zdroje) ..................................................................... 23 4. Energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) ....................................................................... 24 5. Biologická rozmanitost ...................................................................................................................... 25 6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) ...................... 25
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH (ZEJMÉNA PRO VÝSTAVBU A PROVOZ) ................................................................. 28 1. Znečištění ovzduší, vody, půdy a půdního podloží (například přehled zdrojů znečišťování, druh a
množství emitovaných znečišťujících látek, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) ... 28 2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění,
vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost) ................................................................... 35 3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání
s odpady) ........................................................................................................................................... 35 4. Ostatní emise a rezidua (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy – přehled zdrojů,
množství emisí, způsoby jejich omezení) ............................................................................................ 37 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) .................................... 41
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................. 42 I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ (NAPŘ.
STRUKTURA A RÁZ KRAJINY, JEJÍ GEOMORFOLOGIE A HYDROLOGIE, URČUJÍCÍ SLOŽKY FLÓRY A FAUNY,
ČÁSTI ÚZEMÍ A DRUHY CHRÁNĚNÉ PODLE ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VÝZNAMNÉ
KRAJINNÉ PRVKY, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ,
PŘÍRODNÍ PARKY, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY;
LOŽISKA NEROSTŮ; DÁLE ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU,
ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ, ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, STARÉ EKOLOGICKÉ
ZÁTĚŽE, EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ................................................................................. 42 1. Územní systém ekologické stability krajiny ....................................................................................... 42 2. Zvláště chráněná území ..................................................................................................................... 44 3. Přírodní parky ................................................................................................................................... 45 4. Významné krajinné prvky, památné stromy ....................................................................................... 45 5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ...................................................... 45 6. Území hustě zalidněná ....................................................................................................................... 45 7. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení ................................................................................. 45
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II OBSAH
- 4 - GET s. r. o.
8. Staré ekologické zátěže ..................................................................................................................... 46 9. Extrémní poměry v dotčeném území .................................................................................................. 46
II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, RESP. KRAJINY V DOTČENÉM ÚZEMÍ A
POPIS JEHO SLOŽEK NEBO CHARAKTERISTIK, KTERÉ MOHOU BÝT ZÁMĚREM OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA
OVZDUŠÍ (NAPŘ. STAV KVALITY OVZDUŠÍ), VODY (NAPŘ. HYDROMORFOLOGICKÉ POMĚRY V ÚZEMÍ A
JEJICH ZMĚNY, MNOŽSTVÍ A JAKOST VOD ATD.), PŮDY (NAPŘ. PODÍL NEZASTAVĚNÝCH PLOCH, PODÍL
ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PŮDY A JEJICH STAV, STAV EROZNÍHO OHROŽENÍ A DEGRADACE PŮD, ZÁBOR PŮDY,
EROZE, UTUŽOVÁNÍ A ZAKRÝVÁNÍ), PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ, BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI (NAPŘ. STAV A
ROZMANITOST FAUNY, FLÓRY, SPOLEČENSTEV, EKOSYSTÉMŮ), KLIMATU (NAPŘ. DOPADY SPOJENÉ SE
ZMĚNOU KLIMATU, ZRANITELNOST ÚZEMÍ VŮČI PROJEVŮM ZMĚNY KLIMATU), OBYVATELSTVA A
VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, HMOTNÉHO MAJETKU A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ VČETNĚ ARCHITEKTONICKÝCH A
ARCHEOLOGICKÝCH ASPEKTŮ ................................................................................................................ 47 1. Ovzduší a klima ................................................................................................................................. 47 2. Voda .................................................................................................................................................. 49 3. Půda .................................................................................................................................................. 51 4. Geomorfologie území, horninové prostředí a přírodní zdroje........................................................... 52 5. Fauna a flóra .................................................................................................................................... 53 6. Ekosystémy ........................................................................................................................................ 54 7. Krajina .............................................................................................................................................. 57 8. Zastavěná území, obyvatelstvo .......................................................................................................... 57 9. Hmotný majetek ................................................................................................................................. 58 10. Kulturní památky ............................................................................................................................. 58 11. Ochranná pásma, geologické a jiné vymezení ložiska .................................................................... 58 12. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci ......................................................... 59 13. Jiné charakteristiky ......................................................................................................................... 60
III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO
ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ A PŘEDPOKLAD JEHO PRAVDĚPODOBNÉHO VÝVOJE V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ
ZÁMĚRU, JE-LI MOŽNÉ JEJ NA ZÁKLADĚ DOSTUPNÝCH INFORMACÍ O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ A VĚDECKÝCH
POZNATKŮ POSOUDIT ............................................................................................................................. 61
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................ 63 I. CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI PŘEDPOKLÁDANÝCH PŘÍMÝCH,
NEPŘÍMÝCH, SEKUNDÁRNÍCH, KUMULATIVNÍCH, PŘESHRANIČNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH,
DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH I DOČASNÝCH, POZITIVNÍCH I NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZÁMĚRU, KTERÉ
VYPLÝVAJÍ Z VÝSTAVBY A EXISTENCE ZÁMĚRU (VČETNĚ PŘÍPADNÝCH DEMOLIČNÍCH PRACÍ
NEZBYTNÝCH PRO JEHO REALIZACI), POUŽITÝCH TECHNOLOGIÍ A LÁTEK, EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, KUMULACE ZÁMĚRU S JINÝMI STÁVAJÍCÍMI NEBO POVOLENÝMI ZÁMĚRY (S
PŘIHLÉDNUTÍM K AKTUÁLNÍMU STAVU ÚZEMÍ CHRÁNĚNÝCH PODLE ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A
KRAJINY A VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ S OHLEDEM NA JEJICH UDRŽITELNOU DOSTUPNOST) SE
ZOHLEDNĚNÍM POŽADAVKŮ JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: ........... 63 1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví .............................................................................................. 64 2. Vlivy na ovzduší a klima (např. povaha a množství emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů,
zranitelnost záměru vůči změně klimatu) ........................................................................................... 66 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky (např. vibrace, záření,
vznik rušivých vlivů) .......................................................................................................................... 69 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ................................................................................................ 69 5. Vlivy na půdu .................................................................................................................................... 71 6. Vlivy na přírodní zdroje .................................................................................................................... 72 7. Vlivy na biologickou rozmanitost (faunu, flóru a ekosystémy) .......................................................... 73 8. Vlivy na krajinu a její ekologické funkce ........................................................................................... 76 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů .. 77
II CHARAKTERISTIKA RIZIK PRO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ, KULTURNÍ DĚDICTVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI
MOŽNÝCH NEHODÁCH, KATASTROFÁCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH A PŘEDPOKLÁDANÝCH
VÝZNAMNÝCH VLIVŮ Z NICH PLYNOUCÍCH............................................................................................. 78 III KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU PODLE ČÁSTI D BODŮ I A II Z HLEDISKA JEJICH
VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI VČETNĚ JEJICH VZÁJEMNÉHO PŮSOBENÍ, SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA
MOŽNOST PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ......................................................................................................... 79 IV. CHARAKTERISTIKA A PŘEDPOKLÁDANÝ ÚČINEK NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A
SNÍŽENÍ VŠECH VÝZNAMNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A POPIS
KOMPENZACÍ, POKUD JSOU VZHLEDEM K ZÁMĚRU MOŽNÉ, POPŘÍPADĚ OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ
MOŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. POST-PROJEKTOVÁ ANALÝZA), KTERÉ SE
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II OBSAH
- 5 - GET s. r. o.
VZTAHUJÍ K FÁZI VÝSTAVBY A PROVOZU ZÁMĚRU, VČETNĚ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍCH SE PŘIPRAVENOSTI NA
MIMOŘÁDNÉ SITUACE PODLE KAPITOLY II A REAKCÍ NA NĚ.................................................................... 81 Vlivy na vodu ......................................................................................................................................... 81 Vlivy na přírodu .................................................................................................................................... 81
V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ A DŮKAZŮ PRO
ZJIŠTĚNÍ A HODNOCENÍ VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................... 83 VI. CHARAKTERISTIKA VŠECH OBTÍŽÍ (TECHNICKÝCH NEDOSTATKŮ NEBO NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH),
KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE, A HLAVNÍCH NEJISTOT Z NICH PLYNOUCÍCH ..... 87
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .............................................................. 88 I. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) ...................................................... 88
F. ZÁVĚR ............................................................................................................................... 89
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU90
H. PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 92
Podklady a Literatura ......................................................................................................... 100
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II OBSAH
- 6 - GET s. r. o.
SEZNAM TABULEK V TEXTU
Tabulka č. 1: Přehled druhů půd, BPEJ a jejich zařazení dle ochrany půd v ploše navrhované těžby dle poskytnutých
údajů ze SPÚ ČR* ............................................................................................................................................. 21 Tabulka č. 2: Objem geologických zásob v ploše záměru (Hamet 2018) .................................................................... 23 Tabulka č. 3: Seznam druhů odpadů v provozovně Dobříň dle hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2016
- 2019 ................................................................................................................................................................. 36 Tabulka č. 4: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii ...................................................................................... 37 Tabulka č. 5: Zdroje hluku a jejich akustické parametry ............................................................................................. 40 Tabulka č. 6: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů ...................................................................................... 53 Tabulka č. 7: Zastoupení jednotlivých druhů kultur v dotčených obcích a ORP Litoměřice a ORP Roudnice nad Labem
celkem v roce 2018 (ČSÚ) ................................................................................................................................. 62 Tabulka č. 8: Vyhodnocení velikosti a celkové významnosti vlivů ............................................................................ 79
SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU
Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí s vyznačením dobývacího prostoru Račice II. ........................................................ 10 Obrázek č. 2: Navržená plocha těžby v DP Račice II v leteckém snímku ................................................................... 10 Obrázek č. 3: Vymezení ploch těžby s vyznačenými postupy těžby ........................................................................... 14 Obrázek č. 4 Technologické schéma Dobříň ............................................................................................................... 15 Obrázek č. 5: Výřez z generelu rekultivace (Hamet 2011). ......................................................................................... 17 Obrázek č. 6: Půdy dle BPEJ v DP Račice II (SPU ČR) ............................................................................................. 21 Obrázek č. 7: Směrové rozložení expedice suroviny a navážky výkopových zemin. ................................................. 27 Obrázek č. 8: Zákres navrhované přepravní trasy natěžené suroviny k úpravně Dobříň ............................................. 27 Obrázek č. 9: Výkres širších vztahů ZÚ s prvky regionálního a nadregionálního ÚSES (ČUZK, CENIA) ............... 42 Obrázek č. 10: Zákres skladebných prvků ÚSES v okolí záměru (ČUZK, ÚP obcí) .................................................. 43 Obrázek č. 11: Širší okolí záměru s vyznačením nejbližší přírodních památek .......................................................... 44 Obrázek č. 12: Záplavové území Q100 a zaplavené území při největší přirozené povodni v zájmovém území (zdroj:
HEIS VÚV TGM) .............................................................................................................................................. 50 Obrázek č. 13: Mapa půdních typů v zájmovém území (CENIA) ............................................................................... 52 Obrázek č. 14: Mapa SLT s vyznačením DP Račice II a navrhované plochy těžby (zdroj ÚHUL) ............................ 55
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST A
- 7 - GET s. r. o.
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1. Obchodní firma
CEMEX Czech Republic, s.r.o.
2. IČO
278 92 638
3. Sídlo
Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5
4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
Ing. Karel Kubový, závodní lomu
CEMEX Sand, k.s., závod Úhošťany, P.O.BOX 7, 432 01Kadaň
tel.: 778 477 380
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 8 - GET s. r. o.
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU
I. Základní údaje
ÚVOD
Těžba v dobývacím prostoru (DP) Račice II je těžební organizací uvažována jako náhrada
za dotěžovanou pískovnu Dobříň, kde budou zásoby ve stávající ploše povolení hornické
činnosti vytěženy v roce 2020.
Možnost rozšíření těžby na výhradním ložisku štěrkopísků Račice – Předonín 1 a 2 (B3 002100)
byla zvažována již i v minulosti, a to v jeho severovýchodní části (severovýchodně od
Veslařského kanálu Račice). V roce 2016 byla na tuto ložiskovou část zpracována dokumentace
EIA (RNDr. Macháček, 2016). Složité podmínky záměru, s ohledem na případný vliv na
hydrogeologické poměry v okolí, ale zastavili přípravné a projekční práce na tomto záměru.
V ploše DP Račice II bylo již v minulosti (1995 – 1997) těženo, kdy byly vytěženy zásoby
v celkové výši 1 339 tis m3 v severozápadní a severovýchodní části DP, tedy částech, které jsou
ze současného návrhu těžby vynechány.
Ze zbývající plochy DP bylo cca 34 ha skryto, ale netěženo. Plocha tak byla následně znovu
zalesněna.
Záměrem bylo vytěžení celého ložiska, ale od těžby bylo upuštěno z důvodu převládajícího
jemnozrnného materiálu a vysoké jílovitosti. Po provedení dovyhledávacích průzkumů v letech
2008 a 2017 s pozitivním výsledkem, kdy byla prokázána zvyšující se mocnost a kvalita
suroviny směrem k jihu DP, obnovila těžební organizace zájem na dobývání této části ložiska.
1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1
Název: Těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Račice II
Zařazení:
Kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení) – sloupec A
Bod 79 - Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená povrchová těžba
nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) 25 ha.
2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU
Plošný rozsah:
Plocha stanoveného dobývacího prostoru (DP) Račice II je 591 319 m2 (59,1319 ha).
Plocha území navrhované těžby je 411 118 m2. Zbývající výměru DP pokrývá dříve vytěžené
území.
Výše těžby:
Předpokládaná výše roční těžby je 450 000 t.
Objemová hmotnost těženého materiálu činí cca 1,66 t/m3. Předpokládaná výše roční těžby
štěrkopísků se bude v DP Račice II pohybovat do 450 tis. t ročně tedy cca 271 tis. m3 ročně.
Při výše uvedeném ročním množství bude těžba ve vymezeném prostoru trvat cca 9 let.
Množství vytěžitelné suroviny:
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 9 - GET s. r. o.
Objem vytěžitelných zásob štěrkopísků při výrubnosti cca 90 % je v předmětném území
2 328 tis. m3.
Více o zásobách suroviny na ložisku viz kapitola B.II.3 Údaje o vstupech – Těžená surovina.
Navážka
DP bude zároveň zavážena výkopovými zeminami v max. výši 150 tis. tun ročně. S navážením
se začne po třech letech od začátku těžby a skončí se s ukončením těžby, tedy cca po 6 letech.
Max. plocha zavezeného území je 12 ha.
3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU (KRAJ, OBEC, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ)
Kraj: Ústecký
Okres: Litoměřice
Obec: Račice
Katastrální území: Račice u Štětí
ORP: Litoměřice
Obec: Bechlín
Katastrální území: Předonín
ORP: Roudnice nad Labem
Zájmové území se nachází přibližně na 50º 26´ severní šířky a 14º20´ východní délky, v Ústeckém kraji, okrese
Litoměřice, na území obce Račice (k.ú. Račice u Štětí) a obce Bechlín (k.ú. Předonín). Zájmové území leží
v meandru řeky Labe mezi Roudnicí nad Labem a Štětím, je mírně zvlněné, ukloněné směrem k severu
s nadmořskou výškou 164 – 179 m n. m.
Nejbližším sídlem od plochy těžby je cca 280 m jižním směrem vzdálená osada Benzinov patřící pod obec Bechlín.
Okraj obce Předonín je od plochy těžby vzdálen cca 430 m. Obec Račice je od hranice plánované těžby vzdálena
více než 900 m.
Zákres umístění záměru v oblasti viz obrázek č. 1.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 10 - GET s. r. o.
Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí s vyznačením dobývacího prostoru Račice II.
Obrázek č. 2: Navržená plocha těžby v DP Račice II v leteckém snímku
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 11 - GET s. r. o.
4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY
Záměrem je povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru (DP) Račice II (7 1003)
na výhradním ložisku štěrkopísků Račice – Předonín 1 a 2 (B3 002100). Více viz kap. B.II.3. –
Ostatní surovinové a energetické zdroje – Těžená surovina.
Hornická činnost bude představovat těžbu štěrkopísků v rostlém stavu suchou těžbou pomocí
čelního nakladače a hydraulického pásového bagru. Natěžená surovina bude následně
převážena 30t nákladními automobily ke koncové násypce pásového dopravníku na jižním
břehu těžebního jezera pískovny Dobříň. Odtud bude surovina dopravena pásovým
dopravníkem po hrázi těžebního jezera do stávající úpravny pískovny Dobříň, kde bude
upravena tříděním a praním s minimálním podílem drcení.
Území bude těženo v jedné otvírce s tím, že jižní (dříve odtěžená část) DP bude zároveň
zavážena výkopovými zeminami v max. výši 150 tis. tun ročně. S navážením se začne po třech
letech od začátku těžby a skončí se s ukončením těžby, tedy cca po 6 letech.
Území bude rekultivováno navrácením původnímu využití, tedy zpět zalesněním a v části
zrekultivováním na ornou půdu. Více k těžebním postupům a rekultivacím v kap. B.I.6 - Popis
technického a technologického řešení záměru.
Za významnější provoz v okolí záměru můžeme považovat více jak 0,5 km, jihovýchodním
směrem za silnicí III/24049 areál skladu pohonných hmot a benzínové stanice ČEPRO a.s. Vliv,
který se v okolí projevuje je s provozem související převážně nákladní doprava. Jedná se o
stávající záměr, který byl v rámci posouzení akustické a rozptylové studie součástí současného
stavu – pozaďových hodnot. Kumulace vlivů z provozu těžebny s jiným stávajícím provozem
se nepředpokládá.
Možnost rozšíření těžby na výhradním ložisku štěrkopísků Račice – Předonín 1 a 2 (B3 002100)
byla zvažována již i v minulosti, a to v jeho severovýchodní části (severovýchodně od
Veslařského kanálu Račice). V roce 2016 byla na tuto ložiskovou část zpracována dokumentace
EIA (RNDr. Macháček, 2016). Složité podmínky záměru, s ohledem na případný vliv na
hydrogeologické poměry v okolí, ale zastavili přípravné a projekční práce na tomto záměru.
V současné době probíhá výstavba obchvatu Roudnice nad Labem, která převede dopravu
z dotčených komunikací II/246 (Kratochvílova) a II/240 (Špindlerova třída, Žižkova) mimo
centrum města při jihovýchodním okraji města. Úsek by měl být zprovozněn v říjnu 2020, tedy
před zahájením těžby v DP Račice II.
Dle informačního systému EIA (tomcat.cenia.cz) nejsou v širším okolí záměru k datu
zpracování dokumentace plánované realizace jiných záměrů, při nichž by mohlo docházet
ke kumulaci vlivů.
5. ZDŮVODNĚNÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU A POPIS OZNAMOVATELEM ZVAŽOVANÝCH VARIANT
S UVEDENÍM HLAVNÍCH DŮVODŮ VEDOUCÍCH K VOLBĚ DANÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ SROVNÁNÍ
VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Důvodem záměru je umožnění pokračování těžby štěrkopísků v lokalitě. Nahrazením
dotěžované pískovny Dobříň bude zachován stávající provoz úpravny v DP Dobříň. V provozu
v současné době pracuje ve dvou směnách 14 zaměstnanců.
Pozn.: zásoby v ploše povolené hornické činnosti v DP Dobříň jsou v současné době již
minimální a i přes postupné utlumení výroby budou vyčerpány do konce této sezóny.
Hlavním důvodem umístění záměru v dané lokalitě je ložiskové nahromadění suroviny –
štěrkopísek na ložisku Předonín 1 a 2, na kterém byl v místě záměru ministerstvem stavebnictví
ČSR z 2. 4. 1984 (zn.: DP - 7306/84) stanoven dobývací prostor Račice II o celkové výměře
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 12 - GET s. r. o.
59,1319 ha. Navrhovaná plocha těžby je stanovena v menším rozsahu (41,1 ha), který pokrývá
dosud netěžené části ložiska.
Ložisko bylo v minulosti již těženo, ale s ohledem na převládající jemnozrnný materiál
a vysokou jílovitost, bylo od těžby upuštěno. Z tohoto důvodu byly v nevytěžené části DP
provedeny dovyhledávací průzkumy v letech 2008 a 2017 s pozitivním výsledkem. Bylo
realizováno 8 doplňkových vrtů které prokázaly zvyšující se mocnost a kvalitu suroviny směrem
k jihu DP. Více viz kap. B.II.3. – Ostatní surovinové a energetické zdroje – Těžená surovina.
Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017), popisuje současný
stav v oblasti těžby štěrkopísků, včetně vymezení stěžejních ložisek zajišťujících převážný
objem současné těžby. Předmětné ložisko Račice-Předonín 1 a 2 je uvedeno mezi šesti
největšími v rámci celé ČR.
V blízkém i širším okolí se nenachází jiné obdobné ložisko s již stanoveným DP, které by mohlo
v krátkém časovém horizontu být těženo. Výpadek by se mohl znatelně projevit na trhu se
stavebními písky v oblasti. Náhradou za dotěžovanou část ložiska tak bude zachována poptávka
po surovině, která je dodávána jak na stavby regionálního, ale i celostátního významu. Jedná se
převážně o průmyslové stavby velkého rozsahu a stavby liniové (komunikace).
Přehled zvažovaných variant
Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.
V rámci vyhodnocení vlivů posuzovaného záměru v hlukové a rozptylové studii, byla
posuzována vedle varianty „záměr“ i varianta „současný stav“. Tato varianta popisuje
dosavadní provoz pískovny Dobříň s maximální výší těžby 1 000 000 t ročně, s 20 %
expedovaných výrobků pomocí lodní dopravy a 80 % nákladní dopravou. Přepravní směry NA
jsou shodné, mírně se liší procenta objemu přepravy. Ve směru na Roudnici nad Labem jezdilo
doposud 90 % (720 tis t/rok) objemu dopravy a ve směru na štětí 10 % (80 tis t/rok).
6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU VČETNĚ PŘÍPADNÝCH
DEMOLIČNÍCH PRACÍ NEZBYTNÝCH PRO REALIZACI ZÁMĚRU; V PŘÍPADĚ ZÁMĚRŮ
SPADAJÍCÍCH DO REŽIMU ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI VČETNĚ POROVNÁNÍ
S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI, S NIMI SPOJENÝMI ÚROVNĚMI EMISÍ A DALŠÍMI
PARAMETRY
Skrývkové práce
Skrývkové práce budou provedeny s využitím běžných strojních mechanismů (dozer,
hydraulický pásový bagr, kolový nakladač) ve dvou řezech: ornice nebo hrabanka, ostatní
skrývka. Výška skrývkového řezu bude v průměru 0,5 m, přičemž mocnost skrývky se pohybuje
od 0,1 do 0,7 m.
Skrývkové práce budou prováděny v dostatečném předstihu před postupem těžby, minimálně
však 25 m před horní hranou těžebního řezu ve směru postupu dobývacích prací. Minimální
předstih skrývky se nestanovuje pro případ, že skrývka dosáhne konečných hranic těžby.
Ostatní skrývkový materiál bude, jakmile to bude možné, ukládán zpět do vytěženého prostoru
a to maximálně do úrovně okolního terénu. Humózní skrývka bude deponována po obvodu
těžebních prostor, tak aby tvořila přirozený ochranný val a mohla být na závěr použita
k zúrodnění rekultivovaných ploch.
První skrývka proběhne v prostoru plochy těžby č. 1 v severozápadní části zájmového území.
(zákres viz následující obrázek).
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 13 - GET s. r. o.
Skrývkové práce se předpokládají cca 1 – 2 měsíce za rok a mohou probíhat současně s těžbou.
Metody těžby a přepravy suroviny k úpravně
Obecně zde bude uplatněna metoda průmyslového povrchového dobývání v lomu (v jižní části
případně ve dvou etážích). Surovina nebude rozpojována trhacími pracemi, k rozpojování a
těžbě budou využívány nakladače a rýpadla. Pro transport natěžené suroviny bude využíváno
nákladních vozidel.
Uvedený způsob těžby odpovídá současnému stupni vývoje báňské techniky. V budoucnosti
může dojít vlivem vývoje a modernizace, k určité modifikaci způsobu dobývání, např.
nasazením jiných výkonnějších strojů.
Těžba v předmětném území bude ukončena nejdříve 5 m od hranice vnějších pozemků (mimo
POPD). Na hranu těžby bude navazovat svah o sklonu nejméně 1:1. Tento svah bude zachován
i v rámci sanace a rekultivace a nebude dále upravován do ještě pozvolnějšího sklonu.
Natěžený štěrkopísek bude nakládán na nákladní automobily o tonáži 30 t, které surovinu
přepraví po účelové komunikaci k násypce pásového dopravníku na jihovýchodní straně
težebního jezera pískovny Dobříň.
Poloha ocelové násypky s vlastní samonosnou konstrukcí a nájezdová rampa bude upravena
tak, aby umožňovala sklápění nákladními auty nebo dempry přímo do násypky. Násypka bude
vybavena vlastním spodním podávacím pasem.
Pásovým dopravníkem pak bude surovina dopravena po hrázi jezera do stávající úpravny
ke zpracování.
Trasa přepravy suroviny z těžebny do úpravny je vyznačena na obrázku č. 8 v kapitole B.II.6
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.
Těžební postupy
Těžebna bude otevřena těžebním zářezem v severní části plochy těžby č. 1. Odsud bude těžba
pokračovat jižním směrem do plochy těžby č. 2 až po dosažení jejích hranic. Následně se bude
postupovat od jihu k severu v ploše č. 6 případně ploše č. 3, 4 a dále č. 5 v závislosti
na dořešených majetkových vztazích.
Vymezení jednotlivých ploch těžby s těžebními postupy jsou znázorněny na následujícím
obrázku.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 14 - GET s. r. o.
Obrázek č. 3: Vymezení ploch těžby s vyznačenými postupy těžby
Těžba bude dle výše uvedeného popisu probíhat postupně (v závislosti na postupném řešení
vlastnických vztahů a vlastním povolení hornické činnosti), plochy opuštěné těžební
mechanizací budou bez zbytečného odkladu sanovány (v části zaváženy) a rekultivovány.
Úprava suroviny, skladování výrobků
Natěžená surovina bude dále zpracována praním a tříděním a v minimálním množství i drcením.
Technologické zázemí bude využíváno stávající v pískovně Dobříň, její umístění je patrné
z obrázku č. 8 kapitole B.II.6 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.
Popis linky Dobříň
Vytěžená surovina na vstupu prochází třídičem oddělující frakci nad 80 mm která pokračuje do
čelisťového drtiče a po rozdrcení se opět spojí se surovinou a pokračuje přes haldovací
dopravník na skládku suroviny. Odběr suroviny ze skládky s tunelovými odběry procházejícími
pod skládkou suroviny pomocí dopravníku zaručuje rovnoměrný chod zpracovatelské linky
nezávislé na výkyvu těžby.
Surovina je vynesena do nejvyššího patra kde je rovnoměrně rozdělena do dvou linek a zde dále
tříděna na dvousítných resonančních třídičích Binder. Na horních plochách těchto třídičů je
oddělena frakce nad 22 mm pokračující do kuželového drtiče HCC12 od f DSP. Tyto drtiče jsou
zde 2 ks vedle sebe, ale pro nepřetržitý chod linky slouží jeden a s druhým se střídá pouze dle
potřeb servisu/odstávky. (Pozn. surovina v ploše DP Račice II neobsahuje významnější
množství frakce nad 22 mm a tak drcení nebude tolik využíváno jako doposud.) Po rozdrcení se
materiál vrací před linku na vstupní pás z tunelu.
Spodní síta horního třídiče oddělí frakci 11-22 která pokračuje již na depo hotových výrobků.
Podsítné z horních třídičů tj. frakce 0-16 vstoupí o patro níže do druhých třídičů Binder, kde se
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 15 - GET s. r. o.
na horní ploše oddělí frakce 8-16 a ve spodní ploše 4-8. Podsítné 0-4 vstupuje na odvodňovací
třídiče Binder a poté na deponii. Celý tento mokrý proces praní je v každém patře třídičů
sprchován čistou vodou pro dokonalé vyčištění. Výstupní kalová voda prochází hydrocyklóny,
které vrací z kalů přesně ohraničený jemný materiál zpět do písku 0/4. Kalová voda zbavená
jemných podílů pokračuje samospádem do kalových jímek.
V závodě se dále vyrábí frakce 0/2 na samostatné suché lince vytříděním z 0/4.
Technologické schéma pískovny je znázorněno na následujícím obrázku.
Obrázek č. 4 Technologické schéma Dobříň
Navážka
Po odtěžení jižní části DP se předpokládá zahájení navážení výkopových zemin v maximálním
množství 150 tis tun za rok. Uvolnění prostoru pro zahájení zavážky se předpokládá po třech
letech od zahájení těžby. Zavážení pak bude probíhat až do ukončení těžby, celkem tedy cca 6
let.
Plocha navrhovaná k zavezení je znázorněna na obrázku č. 2. Zeminy budou naváženy max. do
výše okolního terénu, tak aby působily co nejméně nepřirozeně. Záměr posuzuje maximální
možné množství navážených materiálů, skutečná výše navezených hmot bude odvislá od reálné
poptávky materiálů k uložení.
Použitá mechanizace
těžba
▪ hydraulický pásový bagr
▪ kolový nakladač
▪ 3 x 30t nákladní automobily pro odvoz suroviny k překládce
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 16 - GET s. r. o.
skrývky / sanace a rekultivace
▪ hydraulický pásový bagr
▪ kolový nakladač
▪ dozer
▪ nákladní automobily
úprava suroviny
▪ technologická linka
▪ pásové dopravníky
expedice (nakládka výrobků)
▪ 2x kolový nakladač
expedice, navážka
▪ externí dodavatelé – průměrně 25t NA
Expedice výrobků
Expedováno bude jako v současné době ze stávajícího zázemí štěrkovny Dobříň.
Nakládka hotových výrobků je prováděna pomocí kolového nakladače, případně přímo
ze zásobníků jednotlivých frakcí.
Expedice bude zajišťována pouze nákladní automobilovou dopravou a to externími odběrateli
s vozy o průměrné nosnosti 25 t. Výjezd z pískovny na veřejnou dopravní síť je zajištěn
po účelové komunikaci na silnici III/24622.
Podrobněji k expedici po veřejných komunikacích v kapitole B.II.4 Nároky na dopravní
infrastrukturu.
Kapacita a rozsah těžby a skrývky
Při posuzované výši těžené suroviny 450 tis tun za rok a celkovému objemu přítomné suroviny
(při výrubnosti 90 %) 2 328 tis. m3 (více viz kap. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické
zdroje) je předpokládaná délka těžby 9 let. Po ukončení těžební činnosti budou probíhat sanační
práce (1 až 2 roky po ukončení těžby) a rekultivační práce (dle způsobu rekultivace od 3 let
(rekultivace na ornou půdu) až po dobu 10-ti let (výsadba dřevin s následnou péčí)).
Skrývka bude probíhat kampaňovitě dle potřeby a dle postupu těžby. Největší rozsah
skrývkových prací bude prováděn v zimních měsících, skrývka svrchní kulturní vrstvy (ornice,
mýcení lesa a skrývka hrabanky) bude prováděna zásadně v mimohnízdním a mimovegetačním
období. Průměrný rozsah skrývkových prací bude cca 5 ha (cca 25 tis m3) ročně.
Sanace a rekultivace
Sanací zájmového území bude v jeho jižní části zavezení výkopovými zeminami maximálně do
výše okolního terénu. Závěrečnou fází sanačních prací bude v celé těžené ploše navezení
zúrodnitelných a humózních zemin, jako příprava na biologickou rekultivaci.
Dle těžební studie (Hamet 2018) budou základní principy souhrnného plánu rekultivace
pro výhradní ložisko Dobříň beze změny. V případě DP Račice II bude z převážné části
provedena lesnická rekultivace, na malé části bude půda navrácena do ZPF rekultivací na ornou
půdu.
Výřez z generelu rekultivace (Hamet 2011) ze kterého je patrné, že převážná část zájmového
území bude zpět zalesněna vyjma dvou menších ploch určených k zemědělské rekultivaci, je na
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 17 - GET s. r. o.
následujícím obrázku. Větší pozemek (na výřezu níže) je dle katastru nemovitostí ornou půdou
a na ní bude i zpětně rekultivován. Menší severněji umístěná podlouhlá plocha vymezená
k zemědělské rekultivaci je část lesního pozemku 576/1 v k.ú. Račice u Štětí, která je vedená
jako bezlesí se skutečným využitím pozemku louka. V části je louka, část je orána. Navrženou
zemědělskou rekultivaci v generelu (níže) tak můžeme chápat jako navrácení současného
využití pozemku.
Na zalesnění je naopak navržen dle katastru nemovitostí zemědělský pozemek ve východní části
DP, který není v současné době zemědělsky využíván a je zalesněn. Více viz kap. B.II.1. Půda.
Obrázek č. 5: Výřez z generelu rekultivace (Hamet 2011).
Z generelu dále citujeme principy lesnické rekultivace v pískovně Dobříň:
Pěstební péče o lesní plochy probíhá v období deseti let. Podle stavu porostů, dílčích ploch,
vývoje klimatických podmínek apod. může být interval pěstební péče upraven. Vzhledem
k potřebě urychleného vytvoření zapojeného porostu jsou většinou vysazovány kontejnerované
sazenice stromových dřevin. Do současné doby byly jednotlivé plochy nejprve zatravněny a
poté vysazovány sazenice stromů ve sponu 1 x 1 m a tato výsadba byla zahuštěna keři ve stejném
sponu.
Organizace práce, počet pracovních sil
Provoz se uvažuje následovně:
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 18 - GET s. r. o.
▪ expedice 6:00 – 18.00 / 246 dní v roce
▪ třídící linka (TL), překládka, těžba 6:00 – 22:00 / 246 dní v roce
▪ skrývky, rekultivace max. 8 h denně / max. 3 měsíce
Pískovna je v současné době v provozu 246 dní v roce a stejně tak se uvažuje i v případě
realizace posuzovaného záměru. Ve dvou směnách je zde zaměstnáno cca 14 zaměstnanců.
Pro potřeby zaměstnanců je v areálu pískovny zřízeno sociální zázemí zajišťující kompletní
potřebné sociální zázemí zaměstnancům (WC, sprchy, šatny, kuchyňka, jídelna, místo
pro odpočinek).
Servisní práce zajišťují odborné servisní firmy. Drobnější opravy jsou provedeny na zpevněné
manipulační ploše v samotné pískovně a servisní technici za účelem opravy přijedou.
Přepravu štěrkopísků k dalšímu využití není zajišťována těžební společností, surovina je
odvážena zákazníky firmy.
Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů
Níže uvedená opatření jsou součástí předkládaného záměru a s jejich plněním se počítá.
▪ Navážka výkopových zemin nebude přesahovat úroveň okolního ponechaného terénu.
▪ Aktualizace provozního a havarijního plánu pro těžbu v DP Račice II a přepravu
suroviny z těžebny do úpravny, tyto plány budou specifikovat:
o přesné postupy prevence i okamžitá řešení při výskytu mimořádných událostí,
které by mohly vést ke zhoršení jakosti vod, půd a půdního podloží,
o pravidla a postupy při manipulaci s ropnými látkami a stroji: jejich zabezpečení
proti úniku ropných látek, dodržování bezpečnostních opatření, pravidelnou a
preventivní údržbou veškeré mechanizace,
o využívání biologicky odbouratelných maziv,
o modernizace strojového parku.
Posuzovaný záměr nespadá do režimu zákona o integrované prevenci.
7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ
Předpokládaný termín zahájení: 2020
Ukončení: Při uvažované těžbě 450 tis. t ročně, tedy cca 271 tis. m3 ročně je délka těžby
ve zbývající nevytěžené části DP cca 9 let.
Pozn.: Po ukončení těžební činnosti budou ještě probíhat sanační a rekultivační práce v délce 3 – 10 let.
8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 19 - GET s. r. o.
Kraj Ústecký
Obec Račice
Katastrální území: Račice u Štětí (číslo k.ú.: 737330)
Pověřený úřad: Štětí
Pověřený úřad s rozšířenou působností: MěÚ Litoměřice
Stavební úřad: MěÚ Štětí
Název obce Bechlín
Katastrální území: Předonín (číslo k.ú.: 601497)
Pověřený úřad: MěÚ Roudnice nad Labem
Pověřený úřad s rozšířenou působností: MěÚ Roudnice nad Labem
Stavební úřad: MěÚ Roudnice nad Labem
9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 9A ODST. 3 A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ, KTERÉ
BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT
Navazujícím řízením bude řízení Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Mostě, jako věcně a
místně příslušného orgánu státní správy, v řízení o povolení hornické činnosti v předmětném
DP (§ 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské
správě, v platném znění).
Krajský úřad Ústeckého kraje povede řízení o povolení provozu stacionárního zdroje dle § 11
odst. (2) písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Stavební úřad ve
Štětí a v Roudnici nad Labem územní řízení k dopravní komunikaci
Rozhodnutí Zákonná úprava Příslušný správní úřad
Povolení hornické činnosti 61/1988 Sb. § 17 Obvodní báňský úřad Most
Povolení provozu stacionárního zdroje
znečišťování ovzduší
201/2012 Sb. § 11 Krajský úřad Ústeckého kraje
Územní řízení (dopravní komunikace) 183/2006 Sb. SÚ MěÚ Štětí, SÚ MěÚ Roudnice
nad Labem
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 20 - GET s. r. o.
II. Údaje o vstupech
1. PŮDA (NAPŘ. DRUH, TŘÍDA OCHRANY, VELIKOST ZÁBORU)
Na území navrhovaného k těžbě jsou z převážné části pozemky určené k plnění funkce lesa
(PUPFL) a to na ploše cca 38 ha a z části pozemky náležející do zemědělského půdního fondu
(ZPF) na ploše cca 2,4 ha – DP, cca 0,6 ha zaujímají ostatní plochy, které představují z části
porosty dřevin rostoucí mimo les (na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako ostatní
plocha s využitím – dobývací prostor) a nebo cesty.
Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
Navrhovanou těžební činností bude dotčeno 38,1 ha PUPFL. Lesní porosty budou v rámci
rekultivačních prací v celé ploše obnoveny. V návrhu sanace a rekultivace je zalesnění i těch
částí stávajících porostů, které jsou na pozemcích mimo PUPFL o celkové rozloze cca 0,2 ha.
Pro samotné povolení hornické činnosti je nezbytné získat souhlas orgánu ochrany lesa
s odnětím PUPFL na plochu cca 38,1 ha.
Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Podle mapy bonitovaných půdně - ekologických jednotek (zdroj SPÚ ČR) jsou na zájmovém
území zastoupeny dvě bonitovaně půdně ekologické jednotky (BPEJ), které dle Metodického
pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996. č.j. OOLP/1067/96 k odnímání
půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona ČNR č.
10/1993 Sb. náležejí do IV. a V. třídy ochrany půd, tedy půd s nižším stupněm ochrany: 1.21.10
a 1.21.12.
Dle výše uvedeného metodického pokynu jsou do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně
podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou
ochranou, využitelné i pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou
produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až
kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely
postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy
s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších
zájmů ochrany životního prostředí.
Přehled přítomných BPEJ v navrhované ploše těžby a jejich zařazení dle ochrany půd je uveden
v následující tabulce.
Navrhovanou těžební činností bude dotčeno 2,4 ha zemědělské půdy. Část o rozloze 0,17 ha
není v současné době zemědělsky obhospodařována, jedná se o BPEJ V. třídy ochrany 1.21.12,
pozemek je zalesněn. I s ohledem na skutečný stav byla rekultivace pozemku v dosavadním
generelu sanace a rekultivace (Hamet 2011) uvažována zalesněním, plocha by tedy měla být
trvale odňata.
Rekultivován zpět na ornou půdu bude v celé ploše pozemek s BPEJ 1.21.10 o výměře 2,23 ha,
který je v současné době zemědělsky obhospodařovaný. V tomto případě se bude jednat o
dočasné odnětí.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 21 - GET s. r. o.
Tabulka č. 1: Přehled druhů půd, BPEJ a jejich zařazení dle ochrany půd v ploše navrhované těžby dle
poskytnutých údajů ze SPÚ ČR*
BPEJ stupeň ochrany
půd
rozloha
v ploše těžby
(ha)
%
1.21.10 IV. 2,23 5,43
1.21.12 V. 0,17 0,41
ZPF celkem 2,4 5,84
PUPFL 38,1 92,7
ostatní poz.** 0,6 1,46
celkem DP 41,1 100,00
Obrázek č. 6: Půdy dle BPEJ v DP Račice II (SPU ČR)
První číslice pětimístného kódu BPEJ charakterizuje klimatický region. Území leží v teplém,
suchém klimatickém regionu (T1), který je charakterizován průměrnou roční teplotou 8 – 9°C
a ročním úhrnem srážek menším než 500 mm.
Pro obě výše přítomná BPEJ je společná hlavní půdní jednotka č. 21:
21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých,
nevododržných, silně výsušných substrátech, bez skeletu až silně skeletovité.
Terén je rovinatý (1 – 3°), půdy jsou hluboké s žádnou až slabou skeletovitostí.
Zákres hranic jednotlivých BPEJ (dle poskytnutých údajů ze Státního pozemkového úřadu ČR)
s jejich číselným kódem je znázorněn na předcházejícím obrázku. Plochy, kde je číselný kód
99, nenáleží do zemědělského půdního fondu, jedná se o pozemky určené k plnění funkcí lesa
a ostatní plochy.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 22 - GET s. r. o.
Pro samotné povolení hornické činnosti je nezbytné získat souhlas orgánu ochrany ZPF s jeho
odnětím na ploše 2,23 ha dočasně a 0,17 ha trvale.
Dle archivních údajů byla převážná část navrhovaného území v minulosti (konec 90. let 20.
století) již skryta a připravena k těžbě (neskryté území je vyznačeno na předcházejícím
obrázku). Na základě důvodů uvedených v úvodu však od těžby bylo upuštěno a území bylo
znovu zalesněno. V současné době je území dosud jakýmikoli skrývkovými či těžebními
pracemi nedotknuté a půdní pokryv je zachován. Území je v současnosti využívané převážně
jako hospodářský les, z malé části jako orná půda.
Vrchní vrstvy na zemědělské i lesní půdě budou skrývány odděleně: ornice / hrabanka a ostatní
skrývka. Výška skrývkového řezu bude v průměru 0,5 m, přičemž celková mocnost skrývky se
pohybuje od 0,1 do 0,7 m.
Humózní skrývkový materiál plánovaný pro využití pří následné rekultivaci bude ukládán
odděleně po obvodu těžebních prostor, vytvoří tak zároveň ochranný val v průběhu těžby.
2. VODA (NAPŘÍKLAD ZDROJ VODY, SPOTŘEBA)
V posuzovaném provozu bude jako doposud v průběhu těžby využívána voda pro účely
provozní, hygienické (sociální) a pitná voda.
Pitná voda
Pitná voda pro potřeby pracovníků je dovážena balená.
Koupelová voda
Užitková voda je čerpána z těžebního jezera. Koupelová voda bude využívána k mytí a koupání
v šatnách. V příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a
kanalizacích, je uvedeno směrné číslo roční spotřeby vody pro provozovny místního významu,
kde se vody neužívá k výrobě s WC, umyvadly a tekoucí teplou vodou s možností sprchování
v provozovnách s nečistým provozem a potřebou vyšší hygieny 30 m3 na zaměstnance v jedné
směně. Pro cca 14 pracovníků pak roční spotřeba představuje 420 m3.
Technologická voda
Technologická voda slouží k praní suroviny. Pro úpravu suroviny je využívána důlní voda
z těžebního jezera.
Čistá voda pro praní je získávána z těžebního jezera a v koloběhu přes kalové nádrže
jihozápadně od provozovny je zase zpět odváděna. Více k praní suroviny a vodnímu
hospodářství je uvedeno v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru.
V případě potřeby (suché období) bude technologická voda využívána ke zkrápění prašných
ploch.
Důlní vody
Důlními vodami, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon) v platném znění, jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly
do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem
nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do
jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.
Důlní vody jsou ve stávajícím provozu vody v těžebních jezerech.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 23 - GET s. r. o.
Důlní vody se považují podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzhledem k ustanovení § 8 odst.1
za vody podzemní a povrchové. Vztahují se na ně všechna ustanovení vodního zákona,
nestanoví-li zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, jinak.
Dle § 40 odst.2, písmeno a) horního zákona je stanoveno bezúplatné užívání těchto vod
pro vlastní potřebu, pokud osoba, která čerpá tyto vody, provádí hornickou činnost.
3. OSTATNÍ PŘÍRODNÍ ZDROJE (NAPŘÍKLAD SUROVINOVÉ ZDROJE)
Těžená surovina
Hlavním surovinovým zdrojem bude přírodní těžené kamenivo - štěrkopísek. Surovina bude
získávaná hornickou činností v dobývacím prostoru Račice II (7 1003) na výhradním ložisku
Račice-Předonín 1 a 2 (B3 002100).
Údaje o geologii ložiska a zásobách jsou použité ze zpracované těžební studie (Hamet 2018),
z výsledků geologického průzkumu (Hamet 2017) a rešerše historických údajů (Hamet 2016) a
dále z údajů Surovinového informačního systému České geologické služby (ČGS).
Chráněné ložiskové území (CHLÚ) nebylo samostatným rozhodnutím pro výhradní ložisko
Račice-Předonín 1 a 2 stanoveno. Na ložisku byly stanoveny celkem čtyři dobývací prostory,
z toho dva (DP Račice a DP Račice I) po vytěžení zrušeny. V současné době tak jsou na ložisku
dobývací prostory dva: DP Dobříň a DP Račice II.
DP Račice II. byl stanoven 2. 4. 1984 ministerstvem stavebnictví ČSR (zn. DP - 7306/84)
o celkové výměře 59,1319 ha. Těžba je navrhována pouze v dosud netěžené části ložiska
o výměře 41,1 ha.
Mezi lety 1995-97 byl DP Račice II roztěžen. Vzhledem k tomu, že kvalita suroviny nebyla
optimální (vysoká jílovitost) a v předpolí těžby byl celý DP Dobříň, bylo od těžby v DP Račice
II upuštěno a prostor byl zpět rekultivován na les. Zcela neskryta byla pouze menší část na
jihozápadě DP, jeho vymezení je patrné z předcházejícího obrázku č. 7.
Geologické zásoby ložiska (Hamet 2018)
V DP Račice proběhl dovyhledávací průzkum v letech 2008 a 2017 s pozitivním výsledkem.
Bylo realizováno 8 doplňkových vrtů které prokázaly zvyšující se mocnost a kvalitu suroviny
směrem k jihu DP. Průzkumu z roku 2017 charakterizoval surovinu v jihovýchodním cípu DP
Račice II jako převažující rezavé fluviální hrubozrnné písky o mocnosti 7 – 8 m.
Zásoby v jižní části DP Račice II byly spočteny v šesti těžebních polích. Tyto pole reflektují
současné majetkové poměry. Pro výpočet zásob byly použity výsledky posledních průzkumů
2008, 2017 i starších archivních dat. Objem suroviny byl spočten v programu Surfer.
Tabulka č. 2: Objem geologických zásob v ploše záměru (Hamet 2018)
Plocha
těžby č.
Rozloha
(ha)
Průměrná
mocnost (m)
Kubatura
(m3) Množství (t)
1 2,2 6,4 138 995 230 732
2 3,7 6,8 245 194 407 023
3 3,8 8,7 258 173 428 566
4 5,6 8,4 442 462 734 486
5 19,1 6,0 1 145 100 1 900 866
6 6,7 4,5 300 600 498 996
Celkem 41,1 2 530 524 4 200 669
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 24 - GET s. r. o.
Jakostní a technologická charakteristika ložiska
Ve stávající části ložiska v těženém DP Dobříň se surovina vyznačuje zvýšeným obsahem
odplavitelných částic nad 3 % a proměnlivým zrnitostním složením.
Pro náročnější použití (do betonů a pod.) je proto nutné surovinu a to jak nad hladinou, tak i
pod hladinou podzemní vody upravovat praním i tříděním. Během těžby jsou prováděny
kontrolní normové zkoušky.
Surovina z předmětné části ložiska obsahuje oproti surovině z dobříňské části ještě větší podíl
odplavitelných částic a proto i zde bude bezpodmínečně nutná úprava suroviny jak praním, tak
i tříděním, aby byl splněn požadavek odběratele na použití suroviny pro náročnější použití,
hlavně do betonových směsí. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:
▪ ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo pro přípravu betonu pro pozemní stavby, pozemní
komunikace a jiné inženýrské stavby
▪ ČSN EN 13043 změny Z2 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních
komunikací, letištních a jiných dopravních ploch
▪ ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými
pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace
▪ ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty pro pozemní stavby, pozemní komunikace a jiné
inženýrské stavby
▪ Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP l37, změna 1
(zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,066-0,091 % délky po 16
dnech)
▪ Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle
ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (prům. prodloužení trámce po 6 měsících 0,028-
0,031% délky)
▪ Výsledky technologické zkoušky na mrazuvzdornost dle ČSN EN 1367-1:2007 v 0,7 %
hm.
▪ Výsledky technologické zkoušky na nasákavost dle ČSN EN 1097-6:2014 v 0,7-1,4 %
hm.
Ostatní surovinové zdroje
V nadloží suroviny se nevyskytují žádné jiné horniny využitelné v průmyslu. Materiály
z výklizů budou ukládány na odval a později využity při sanaci a rekultivaci vytěženého
prostoru.
Zavážený materiál bude splňovat podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu
stanovených v příloze č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů
na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění.
Zavážený materiál (výkopové zeminy) bude splňovat podmínky dané § 14 odst. (2) zákona
č. 185/2001 o odpadech, v platném znění, který stanovuje:
(2) V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné
využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a
při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu
s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního
prostředí.https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-185 - f2200045 K provozování takovýchto
zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.
4. ENERGETICKÉ ZDROJE (NAPŘÍKLAD DRUH, ZDROJ, SPOTŘEBA)
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 25 - GET s. r. o.
Elektrická energie
Vzhledem k tomu, že k úpravě, třídění i expedici bude využíváno stávající zázemí pískovny
Dobříň nebude záměr nárokovat nové připojení el. energie. Pískovna je napojena na elektrické
vedení 22 kV, ve areálu pískovny je trafostanice se dvěma transformátory (1000 kVA), z ní je
dále rozvedené vedení 22 kV v areálu k dalším skříňovým trafostanicím 250 kVA.
V provozovně Dobříň využívají el. energii technologická linka, pásové dopravníky a
administrativní a sociální zázemí pískovny.
Dosavadní rezervovaný měsíční příkon pro těžbu a provoz závodu je 1050 KV, roční spotřeba
cca 2,5 mil kWh. Lze očekávat, že se snížením objemu těžby o více jak polovinu, přinese i
snížení dosavadní spotřeby elektrické energie.
Pohonné hmoty a mazadla
K zajištění provozu pískovny bude využívána následující technika: hydraulický bagr, nakladač,
dozer, nákladní automobily, pásové dopravníky a technologická linka. (Podrobněji je popis
využívané techniky uveden v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení
záměru. Přesný rozpis spotřeby jednotlivých strojů je uveden v příloze oznámení č. 2 –
Rozptylové studii – kap. 3.2.2.2 Popis zdrojů a způsoby výpočtu emisí – Záměr). Technologická
linka a pásové dopravníky jsou poháněny elektřinou, v jejich případě se tedy počítá pouze
spotřeba olejů.
Výměny veškerých olejů a dalších komponentů ve strojích jsou smluvně řešeny s firmami, které
zajišťují i likvidaci těchto odpadů.
Nafta je skladována ve víceplášťové nádrži Bencalor o obsahu 22.000 litrů, která je ročně
revidována a řádně zabezpečena.
5. BIOLOGICKÁ ROZMANITOST
V ploše plánované těžby jsou biotopy nepůvodního charakteru, jejichž biologická rozmanitost
je díky intenzivně obhospodařovaným lesním porostům, zemědělským plochám – ornou půdou
a lesním cestám nízká.
Přesný rozpis dotčených ekosystémů je popsán v kapitole C.II.6 – Ekosystémy.
6. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU (NAPŘÍKLAD POTŘEBA SOUVISEJÍCÍCH
STAVEB)
Expedice
K přepravě výrobků bude používána automobilová doprava.
K expedici hotových výrobků je a bude využívána veřejná dopravní síť a stávající dopravní
napojení štěrkovny Dobříň.
Nákladní automobily vyjíždějí z prostoru štěrkovny po účelové komunikaci na silnici 3. třídy č.
24622 a dále směrem ke komunikaci III/24049, kde se expediční doprava dělí do dvou směrů -
na Roudnici nad Labem k dálnici D8 a na Štětí.
Doposud bylo z pískovny Dobříň expedováno 800 tis. t ročně štěrkopísků nákladními auty
(20 % lodí), přičemž 90 % (720 tis t) ve směru na Roudnici nad Labem a dálnici D8, 10 % (80
tis t) směrem na Předonín a Štětí. Při využití 25t NA a 246 provozních dnech dosud jezdilo
v průměru 117 NA (234 jízd NA) denně, ve směru na Štětí 13 NA (26 jízd) za den.
Souhrnně dosavadní expedice při ročním množství odvozu prostřednictvím nákladních
automobilů ve výši 800 tis t:
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 26 - GET s. r. o.
komunikace III/24622 ………………………………...100 % (130 NA / 260 jízd za den)
komunikace III/24049 směr Roudnice nad Labem….85 % (117 NA / 234 jízd za den)
směr Předonín a Štětí ………15 % (13 NA / 26 jízd za den)
Pro těžbu v DP Račice II bude maximální objem těžené a následně expedované suroviny 450
tis. t ročně. Směrové rozložení bude dle současné zkušenosti a stavu sítě hlavních odběratelů
mírně upraveno. 85 % expedice (382 500 t/rok) bude ve směru na Roudnici nad Labem, 15 %
(67 500 t/rok) pak ve směru na Štětí.
Průměrná nosnost expedičních nákladních vozů i provozní doba expedice v rámci roku zůstávají
beze změny. Maximální denní expedované množství suroviny tak bude cca 1830 t.
K expedici denního objemu suroviny bude potřeba 74 NA tedy 148 jízd NA za den. 126 jízd
bude směrem na Roudnici nad Labem a 22 jízd směrem na Předonín a Štětí:
Souhrnně plánovaná budoucí expedice při roční výši 450 tis t (zákres viz následující obrázek):
komunikace III/24622 ………………………………...100 % (74 NA / 148 jízd za den)
komunikace III/24049 směr Roudnice nad Labem….85 % (63 NA / 126 jízd za den)
směr Předonín a Štětí ………15 % (11 NA / 22 jízd za den)
Přeprava suroviny mezi těžebnou a úpravnou
S přepravou natěžené suroviny mezi těžebnou a úpravnou Dobřín se uvažuje s využitím 30t NA,
které budou jezdit po (z velké části stávající) účelové komunikaci vedoucí při břehu jezera až
ke koncové násypce pásového dopravníku. Záměr si vyžádá úpravu a v malé části vybudování
účelové komunikace mezi těžebnou a koncovou násypkou pásového dopravníku. Zároveň bude
třeba znovuobnovit pásový dopravník přes těžební jezero. Návrh trasy mezi-areálové dopravy
je na obrázku č. 8.
V rámci sanace území je plánována zavážka části vytěženého prostoru výkopovými zeminami.
Se zavážením se uvažuje po třech letech od začátku těžby a s ukončením nejpozději s celkovou
dobou těžby v DP Račice II, tedy celkem cca 6 let.
Při maximálním ročním množství zavážky 150 tis tun a uvažovaných 246 provozních dnech
bude denně dovezeno cca 610 t zeminy. Při průměrné nosnosti 25 t na jedno vozidlo přijede do
vytěženého prostoru 25 NA za den (50 jízd NA denně).
80 % (20 NA – 40 jízd) bude dle předpokladů ve směru od Roudnice nad Labem a 20 % (5 NA
– 10 jízd za den) ve směru od Štětí.
Vozidla přijíždějící od Roudnice sjedou z komunikace III/24049 na účelovou cestu na břehu
současného těžebního jezera a po ní do prostoru DP Račice II. Tato cesta je z převážné části
shodná jako trasa pro přepravu natěžené suroviny k násypce pásového dopravníku. Vozidla
přijíždějící od Štětí budou přijíždět po účelové komunikaci napojené za mostem přes Labe
na silnici III/24050. Při zavážení tedy nákladní vozy nepojedou přes obec Předonín.
Po dotěžení zásob v DP Dobříň a přesunu těžby do DP Račice II dojde k poklesu objemu těžby
i expedované upravené suroviny.
Na přilehlé komunikační síti poklesne i s uvažováním vozidel zavážejících vytěžený prostor
intenzita nákladní dopravy.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 27 - GET s. r. o.
Obrázek č. 7: Směrové rozložení expedice suroviny a navážky výkopových zemin.
Obrázek č. 8: Zákres navrhované přepravní trasy natěžené suroviny k úpravně Dobříň
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 28 - GET s. r. o.
III. Údaje o výstupech (zejména pro výstavbu a provoz)
1. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, VODY, PŮDY A PŮDNÍHO PODLOŽÍ (NAPŘÍKLAD PŘEHLED ZDROJŮ
ZNEČIŠŤOVÁNÍ, DRUH A MNOŽSTVÍ EMITOVANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, ZPŮSOBY A
ÚČINNOST ZACHYCOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK)
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v okolí záměru a vyčíslení jeho imisního příspěvku
byla zpracována rozptylová studie – příloha č. 2 dokumentace (Závodský 2020), z níž je
citováno následující.
Studie je koncipována jako příspěvková, tzn., že jsou v ní jak v současnosti tak i po realizaci
záměru hodnoceny pouze dále uváděné zdroje emisí, tj. provoz pískovny včetně všech
souvisejících činností (těžba a úprava štěrkopísku, manipulace se surovinou a výrobky,
deponování atd.) a uvedené úseky komunikací pouze s dopravou vyvolanou v souvislosti
s provozem pískovny.
Varianty
Protože se jedná o změnu stávajícího provozu, resp. náhradu těžby v DP Dobříň těžbou v DP
Račice II, je současný stav porovnáván s výhledovým stavem, aby z výsledků jednoznačně
vyplynula změna úrovně znečištění v území, pokud bude záměr „Těžba štěrkopísku
v dobývacím prostoru Račice II“ realizován.
Varianta: „Stávající stav“ popisuje dosavadní provoz pískovny Dobříň (umístění plochy
těžby, roční výše, % rozložení expedice dopravy).
Varianta: „Záměr“ popisuje plánovaný stav (změny plochy a způsobu těžby, roční objem
těžby, % rozložení expedice, navážka).
Zařazení zdroje
Posuzovaný záměr je dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší stacionární zdroj uvedený
v příloze č. 2 pod kódem 5.11: Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných
surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání,
odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene,
ušlechtilá kamenická výroba, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních
hmot, o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den. Dle uvedené přílohy č. 2 je
pro tyto zdroje, kromě jiného, k vydání závazného stanoviska orgánu ochrany ovzduší podle
§ 11 odst. 9 zákona[1] vyžadována rozptylová studie.
Zdroje emisí – stávající stav
V rámci rozptylové studie byly ve variantě stávající stav vymezeny následující zdroje emisí:
Bodové zdroje emisí: Za bodové zdroje se z hlediska rozptylu emisí považují zejména komíny
a výduchy, jejichž rozměr je zanedbatelný oproti vzdálenostem, ve kterých se počítá znečištění
ovzduší. Tyto zdroje se v rámci činností prováděných v DP Dobříň nevyskytují.
Plošné zdroje emisí: U plošného zdroje emisí se předpokládá emise ze souvislé plochy.
Předpokládá se, že veškeré činnosti mající vliv na emise budou probíhat pouze v rámci určité
plochy. V případě plošných zdrojů se jedná především o emise tuhých znečišťujících látek
(TZL), které vznikají mechanicky při zpracování suroviny na třídící lince, při manipulací
s produkty a sekundární prašnost z deponovaných materiálů (větrná eroze). Do emisí z plošného
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 29 - GET s. r. o.
zdroje je třeba zahrnout i emise z dieselových pohonů obslužných nakladačů a rypadel. V tomto
případě byly za plošné zdroje považovány:
a) Místo těžby
b) Primární uzel třídící linky
c) Třídící linka
d) Přesypy dopravníku do přístaviště
e) Expedice, nakládka produktů
f) Sekundární prašnost z plochy těžby
g) Sekundární prašnost z plochy technologie
Přehled plošných zdrojů emisí včetně všech údajů potřebných pro výpočet rozptylu je uveden
v rozptylové studii v kapitole 3.2.1.
Liniové zdroje emisí: Liniovými zdroji emisí jsou v současné době pouze úseky komunikací,
které jsou zatíženy nákladní automobilovou dopravou vyvolanou expedicí výrobků pískovny
k zákazníkům.
Vyrobené frakce štěrkopísků jsou skladovány na určených zemních skládkách. Ze zemních
skládek jsou výrobky nakládány kolovými nakladači na nákladní automobily zákazníků
o průměrné nosnosti 25 t. Při provozní době expedice 246 dnů za rok a roční expedici
800 000 t/rok je denně expedováno 3 252 t produktů. Při průměrné nosnosti NA 25 t je intenzita
dopravy vyvolané expedicí produktů 130 jízd NA/den, tj. 260 pojezdů za den (příjezd + odjezd).
90 % expedice je realizováno směrem na Roudnici, 10 % na Štětí. Směrové rozložení dopravy
při expedici výrobků je uvedeno na obrázku č. 5 RS, v tabulce č. 7 RS jsou uvedeny četnosti
průměrného dopravního zatížení pozemních komunikací do jednotlivých směrů v současnosti.
V rámci hodnocení vlivu dopravy na celkovou imisní situaci v lokalitě byla používaná dopravní
síť rozdělena na celkem 5 úseků pozemních komunikací. Jejich lokalizace je uvedena na
obrázku č. 6 RS, v tabulce č. 8 RS je uveden popis a celková intenzita vyvolané dopravy po
jednotlivých komunikacích v současné době.
Pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek z dopravy byly použity emisní faktory
vypočtené programem MEFA 13, přičemž byla respektována skutečnost, že veškeré dopravní
prostředky budou splňovat minimálně emisní normu EURO 4. Dále byla při výpočtu emisí PM10
a PM2,5 zohledněna sekundární prašnost (reemise prachových částic usazených na povrchu
komunikace způsobená průjezdem vozidla), která se značnou měrou podílí na celkových
emisích PM10 a PM2,5 z dopravy. Vypočtené emisní faktory jsou uvedeny v tabulce č. 9
rozptylové studie.
Zdroje emisí – záměr
V rámci rozptylové studie byly ve variantě stávající stav vymezeny následující zdroje emisí:
Bodové zdroje emisí: Stejně jako v současnosti se bodové zdroje emisí v rámci činností
prováděných v DP Dobříň (třídění) a DP Račice II (těžba) nevyskytují.
Plošné zdroje emisí: Po realizaci záměru byly za plošné zdroje považovány:
a) Místo těžby
b) Primární uzel třídící linky
c) Třídící linka
d) Expedice, nakládka produktů
e) Ukládání a rozhrnování navážky
f) Sekundární prašnost z plochy těžby
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 30 - GET s. r. o.
g) Sekundární prašnost z plochy technologie
Přehled plošných zdrojů emisí včetně všech údajů potřebných pro výpočet rozptylu je uveden
v rozptylové studii v kapitole 3.2.2.
Liniové zdroje emisí: Liniovými zdroji emisí budou úseky komunikací, které jsou zatíženy
nákladní automobilovou dopravou vyvolanou expedicí výrobků pískovny k zákazníkům, dále
úseky komunikací zatížené dopravou vyvolanou navážkou výkopové zeminy a úseky
komunikací zatížené přepravou vytěžené suroviny od místa těžby do násypky pásového
dopravníku.
▪ Expedice produktů: Vyrobené frakce štěrkopísků jsou skladovány na určených zemních
skládkách. Ze zemních skládek jsou výrobky nakládány kolovými nakladači na nákladní
automobily zákazníků o průměrné nosnosti 25 t. Při provozní době expedice 246 dnů za rok
a roční produkci 450 000 t/rok je denně expedováno 1 830 t produktů. Při průměrné
nosnosti NA 25 t je intenzita dopravy vyvolané expedicí produktů 74 jízd NA/den, tj. 148
pojezdů za den (příjezd + odjezd). 85 % expedice je realizováno směrem na Roudnici, 15
% na Štětí, viz obrázek č. 8 RS.
▪ Navážka výkopové zeminy: Výkopová zemina je do vytěžené části pískovny navážena
nákladními automobily zákazníků o průměrné nosnosti 25 t. Při provozní době navážky
246 dnů za rok a ročním množství navezené zeminy 150 000 t/rok je denně navezeno 610 t
zeminy. Při průměrné nosnosti NA 25 t je intenzita dopravy vyvolané navážkou zeminy
25 jízd NA/den, tj. 50 pojezdů za den (příjezd + odjezd). 80 % navážky je realizováno
směrem od Roudnice, 20 % od Štětí, viz obrázek č. 9 RS.
▪ Přeprava suroviny: Vytěžená surovina je nákladními automobily o nosnosti 30 t
přepravována po účelové komunikaci z místa těžby do násypky dopravníkového pásu.
Trasa přepravy suroviny je vyznačena na obrázku č. 7. Při provozní době těžby 246 dnů za
rok a ročním množství vytěžené suroviny 450 000 t/rok je denně přepraveno 1 829 t
suroviny. Při průměrné nosnosti NA 30 t je intenzita dopravy vyvolané přepravou suroviny
61 jízd NA/den, tj. 122 pojezdů za den (příjezd + odjezd).
Hodnocené úseky komunikací:
V rámci hodnocení vlivu vyvolané dopravy na celkovou imisní situaci v lokalitě byla používaná
dopravní síť rozdělena na celkem 10 úseků pozemních komunikací. Jejich lokalizace je uvedena
na obrázku č. 10 RS, v tabulce č. 14 RS je uveden popis a celková intenzita vyvolané dopravy
po jednotlivých komunikacích po realizaci záměru.
Pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek z dopravy byly použity emisní faktory
vypočtené programem MEFA 13[10], přičemž byla respektována skutečnost, že veškeré
dopravní prostředky budou splňovat minimálně emisní normu EURO 4.
Dále byla při výpočtu emisí PM10 a PM2,5 zohledněna sekundární prašnost (reemise prachových
částic usazených na povrchu komunikace způsobená průjezdem vozidla), která se značnou
měrou podílí na celkových emisích PM10 a PM2,5 z dopravy[4]. Vypočtené emisní faktory jsou
uvedeny v tabulce č. 15 rozptylové studie.
Z manipulace se sypkými materiály, drcení a třídění suroviny připadají v úvahu emise TZL,
z pohonu mechanismů (nakladač, bagr) a z vyvolané dopravy připadají v úvahu emise TZL,
oxidů dusíku (NOx), oxidu uhelnatého (CO), benzenu a benzo(a)pyrenu (BaP).
Výpočty byly provedeny pro nejhorší možnou situaci. Provoz zdrojů emisí nebyl časově
korigován, tzn., že byl ve všech variantách výpočtů uvažován souvislý běh všech relevantních
zdrojů, což je v reálné situaci málo pravděpodobné.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 31 - GET s. r. o.
Výpočty v RS bylo zjištěno:
▪ V případě hodinových imisních koncentrací NO2 lze po realizaci záměru ve
vybraných referenčních bodech očekávat pokles hodinových imisních koncentrací NO2
o -0,09 µg.m-3 až nárůst o 2,81 µg.m-3, tj. pokles o -0,12 % až nárůst o 3,66 % oproti
stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o -0,36 µg.m-3 až nárůst
o 8,35 µg.m-3, tj. pokles o -0,47 % až nárůst o 10,87 % oproti stávajícímu stavu, mimo
plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o -0,36 µg.m-3
až nárůst o 4,91 µg.m-3, tj. pokles o -0,47 % až nárůst o 6,39 % oproti stávajícímu stavu.
Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP Račice II včetně
plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty 81,78 µg.m-3, což
je 40,89 % limitní koncentrace 200 µg.m-3. Překročení imisního limitu mimo pískovnu
se po realizaci záměru neočekává. Ze znázornění průběhu absolutního poklesu/nárůstu
hodinových koncentrací NO2 v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po
realizaci záměru se mírný nárůst hodinových koncentrací NO2 předpokládá pouze
v prostoru těžby v nově otevřeném ložisku v DP Račice II, na ostatním území zůstávají
hodinové koncentrace NO2 prakticky na stejné úrovni.
▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací NO2 lze po realizaci záměru
ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací NO2
o -0,0047 µg.m-3 až nárůst o 0,0087 µg.m-3, tj. pokles o -0,03 % až nárůst o 0,07 %
oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o -0,2366 µg.m-3
až nárůst o 0,1481 µg.m-3, tj. pokles o -1,81 % až nárůst o 1,15 % oproti stávajícímu
stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o -
0,2366 µg.m-3 až nárůst o 0,0346 µg.m-3, tj. pokles o -1,81 % až nárůst o 0,27 % oproti
stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP
Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty
17,3025 µg.m-3, což je 43,26 % limitní koncentrace 40 µg.m-3. Překročení imisního
limitu mimo pískovnu se po realizaci záměru neočekává. Ze znázornění průběhu
absolutního poklesu/nárůstu ročních koncentrací NO2 v hodnoceném území vyplývá, že
po realizaci záměru lze mírný pokles ročních imisních koncentrací NO2 očekávat
v prostoru třídící linky a expedice, mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově
otevřeném ložisku v DP Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán
především nižším provozem kolových nakladačů v důsledku snížené těžby a produkce,
nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.
▪ V případě osmihodinových imisních koncentrací CO lze po realizaci záměru ve
vybraných referenčních bodech očekávat pokles osmihodinových imisních koncentrací
CO o -0,49 µg.m-3 až nárůst o 2,46 µg.m-3, tj. pokles o -0,03 % až nárůst o 0,15 % oproti
stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –1,61 µg.m-3 až nárůst
o 11,75 µg.m-3, tj. pokles o -0,10 % až nárůst o 0,73 % oproti stávajícímu stavu, mimo
plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o –1,61 µg.m-3
až nárůst o 4,05 µg.m-3, tj. pokles o –0,10 % až nárůst o 0,25 % oproti stávajícímu stavu.
Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP Račice II včetně
plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty 1 605,65 µg.m-3,
což je 16,06 % limitní koncentrace 10 000 µg.m-3. Překročení imisního limitu mimo
pískovnu se po realizaci záměru neočekává. Ze znázornění průběhu absolutního
poklesu/nárůstu osmihodinových koncentrací CO v hodnoceném území po realizaci
záměru vyplývá, že po realizaci záměru se mírný pokles osmihodinových koncentrací
CO očekává v oblasti technologického zázemí a podél komunikace K1, nárůst
osmihodinových koncentrací CO se předpokládá pouze v prostoru těžby v nově
otevřeném ložisku v DP Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 32 - GET s. r. o.
především nižším provozem kolových nakladačů a sníženou intenzitou vyvolané
expediční dopravy po komunikaci K1 v důsledku nižší těžby a produkce, nárůst souvisí
s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.
▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací benzenu lze po realizaci
záměru ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních
koncentrací benzenu o -0,1686 ng.m-3 až nárůst o 0,2746 ng.m-3, tj. pokles o -0,02 % až
nárůst o 0,02 % oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o
–9,2030 ng.m-3 až nárůst o 5,9209 ng.m-3, tj. pokles o –0,84 % až nárůst o 0,54 % oproti
stávajícímu stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván
pokles o –9,2030 ng.m-3 až nárůst o 1,2029 ng.m-3, tj. pokles o –0,84 % až nárůst o
0,11 % oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo
hranice DP Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí
dosahuje hodnoty 1 200,0590 ng.m-3, což je 24,00 % limitní koncentrace 5 000 ng.m-3
(5 µg.m-3). Překročení imisního limitu mimo pískovnu se po realizaci záměru
neočekává. Ze znázornění průběhu absolutního poklesu/nárůstu ročních koncentrací
benzenu v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po realizaci záměru lze
pokles ročních imisních koncentrací benzenu očekávat v prostoru třídící linky a
expedice, mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově otevřeném ložisku v DP
Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán především nižším provozem
kolových nakladačů v důsledku snížené těžby a produkce, nárůst souvisí s provozem
nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.
▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací BaP lze po realizaci záměru
ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací BaP
o -0,1936 pg.m-3 až nárůst o 0,3074 pg.m-3, tj. pokles o -0,02 % až nárůst o 0,02 % oproti
stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –10,4595 pg.m-3 až
nárůst o 6,6865 pg.m-3, tj. pokles o –1,16 % až nárůst o 0,74 % oproti stávajícímu stavu,
mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o –
10,4595 pg.m-3 až nárůst o 1,3528 pg.m-3, tj. pokles o –1,16 % až nárůst o 0,15 % oproti
stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP
Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty
1 700,0653 pg.m-3, což je 170,01 % limitní koncentrace 1 000 pg.m-3 (1 ng.m-3).
K překročení imisního limitu dochází v 5 vybraných referenčních bodech a v 314
referenčních bodech v síti. Jedná se o referenční body, které leží v oblastech, kde je
hodnota stávajícího imisního pozadí BaP již vyšší než imisní limit (viz komentář
k odhadu stávajícího imisního pozadí, kap. 3.6.4.). Příspěvek provozu pískovny po
realizaci záměru bude však v těchto referenčních bodech minimální, v případě
vybraných referenčních bodů jen 0,0207 pg.m-3 až 0,3074 pg.m-3, tj. na úrovni 0,002 %
až 0,031 % hodnoty imisního limitu, v případě referenčních bodů v síti je dokonce
očekáván pokles o –0,0861 pg.m-3 až nárůst o 0,9180 pg.m-3, tzn. příspěvky na úrovni
–0,009 % až 0,092 % hodnoty imisního limitu. Ze zobrazení průběhu absolutního
poklesu/nárůstu ročních koncentrací BaP v hodnoceném území po realizaci záměru
vyplývá, že po realizaci záměru lze pokles ročních imisních koncentrací BaP očekávat
v prostoru třídící linky a expedice, mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově
otevřeném ložisku v DP Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán
především nižším provozem kolových nakladačů v důsledku snížené těžby a produkce,
nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.
▪ V případě maximálních denních imisních koncentrací PM10 lze po realizaci záměru
ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles 24hodinových imisních koncentrací
PM10 o -158,33 µg.m-3 až –14,00 µg.m-3, tj. pokles o –146,79 % až –12,98 % oproti
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 33 - GET s. r. o.
stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –332,54 µg.m-3 až
nárůst o 30,64 µg.m-3, tj. pokles o –308,30 % až nárůst o 28,40 % oproti stávajícímu
stavu, mimo plochu technologického zázemí a plochu DP Račice II pak pokles o –
269,23 µg.m-3 až nárůst o 4,11 µg.m-3, tj. pokles o -249,60 % až nárůst o 3,81 % oproti
stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP
Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty
111,97 µg.m-3, což je 223,95 % limitní koncentrace 50 µg.m-3. U vybrané obytné
zástavby byl pro stav po realizaci záměru postupem dle metodiky[4] vypočten počet
překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM10 v rozmezí 6
až 32 dnů za rok, v síti referenčních bodů v rozmezí 0 až 57 dnů za rok a mimo hranice
DP Račice II včetně plochy technologického zázemí taktéž v rozmezí 0 až 57 dnů za
rok. Počet překročení vyšší než 35 byl vypočten v celkově 42 referenčních bodech,
z toho mimo hranice DP Račice II včetně plochy technologického zázemí v 24
referenčních bodech. Jak vyplývá z obrázku č. 39, 24 referenčních bodů ležících mimo
hranice DP Račice II a technologického zázemí, ve kterých byl vypočten počet
překročení vyšší než 35, leží v okolí účelové komunikace K8, po které bude realizována
interní doprava vytěžené suroviny z místa těžby do násypky dopravníku a doprava
výkopové zeminy do vytěžené části DP Račice II. Vzhledem k tomu, že se jedná o
veřejnosti nepřístupnou komunikaci, lze tuto komunikaci a její nejbližší okolí stejně jako
prostor uvnitř DP Račice II a technologického zázemí považovat za venkovní, veřejnosti
nepřístupná pracoviště a dle § 3 odst. (2) zákona č. 201/2012 Sb.[1] na venkovních
pracovištích, kam nemá veřejnost volný přístup mohou být imisní limity překračovány.
Z tohoto pohledu lze konstatovat, že imisní limit pro denní koncentrace PM10 nebude
v okolí DP Račice II a technologického zázemí překračován. Ze zobrazení průběhu
absolutního poklesu/nárůstu 24hodinových koncentrací PM10 v hodnoceném území po
realizaci záměru vyplývá, že po realizaci záměru se výrazný pokles 24hodinových
koncentrací PM10 očekává v celé vyšetřované lokalitě, nejvyšší pokles je očekáván
v prostoru třídící linky.
▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací PM10 lze po realizaci záměru
ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací PM10
o -3,2906 µg.m-3 až nárůst o 1,9178 µg.m-3, tj. pokles o –14,96 % až nárůst o 7,35 %
oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –59,6439 µg.m-3
až nárůst o 11,5596 µg.m-3, tj. pokles o –271,11 % až nárůst o 53,03 % oproti
stávajícímu stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván
pokles o –38,6044 µg.m-3 až nárůst o 8,5578 µg.m-3, tj. pokles o –175,47 % až nárůst o
36,01 % oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo
hranice DP Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí
dosahuje hodnoty 34,6578 µg.m-3, což je 86,64 % limitní koncentrace 40 µg.m-3.
Překročení imisního limitu mimo pískovnu se po realizaci záměru neočekává. Ze
znázornění průběhu absolutního poklesu/nárůstu ročních koncentrací PM10
v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po realizaci záměru lze výrazný
pokles ročních imisních koncentrací PM10 očekávat v prostoru třídící linky a expedice,
mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově otevřeném ložisku v DP Račice II.
Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán především o více než polovinu menším
objemem suroviny zpracované na třídící lince a nižším množství expedovaných
výrobků, nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.
▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací PM2,5 lze po realizaci záměru
ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací PM2,5
o -0,5240 µg.m-3 až nárůst o 0,3512 µg.m-3, tj. pokles o –3,10 % až nárůst o 1,82 %
oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –9,6795 µg.m-3
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 34 - GET s. r. o.
až nárůst o 1,9551 µg.m-3, tj. pokles o –57,28 % až nárůst o 11,14 % oproti stávajícímu
stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o –
6,1326 µg.m-3 až nárůst o 1,9551 µg.m-3, tj. pokles o –36,29 % až nárůst o 10,13 %
oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice
DP Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje
hodnoty 21,2551 µg.m-3, což je 106,28 % limitní koncentrace 20 µg.m-3. K překročení
imisního limitu dochází v 53 referenčních bodech v síti. Většinou, resp. v 40 případech,
se jedná o referenční body, které leží v oblastech, kde je hodnota stávajícího imisního
pozadí PM2,5 vzhledem k limitu platnému od 1.1.2020 vyšší než imisní limit (viz
komentář k odhadu stávajícího imisního pozadí, kap. 3.6.4.). Příspěvek provozu
pískovny po realizaci záměru bude však v těchto referenčních bodech minimální, jen
0,0330 µg.m-3 až 0,1085 µg.m-3, tj. na úrovni 0,17 % až 0,54 % hodnoty imisního limitu.
Zbývajících 13 referenčních bodů leží v okolí účelové komunikace K8, po které bude
realizována interní doprava vytěžené suroviny z místa těžby do násypky dopravníku a
doprava výkopové zeminy do vytěžené části DP Račice II. Vzhledem k tomu, že se jedná
o veřejnosti nepřístupnou komunikaci, lze tuto komunikaci a její nejbližší okolí
považovat za venkovní, veřejnosti nepřístupné pracoviště a dle § 3 odst. (2) zákona
č. 201/2012 Sb.[1] na venkovních pracovištích, kam nemá veřejnost volný přístup mohou
být imisní limity překračovány. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že imisní limit pro
průměrné roční koncentrace PM2,5 nebude v okolí DP Račice II a technologického
zázemí překračován s výjimkou oblastí, ve kterých je imisní limit překročen již nyní.
Příspěvek provozu pískovny po realizaci záměru bude v těchto oblastech minimální, <
0,55 % hodnoty imisního limitu. Ze zobrazení průběhu absolutního poklesu/nárůstu
ročních koncentrací PM2,5 v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po
realizaci záměru lze výrazný pokles ročních imisních koncentrací PM2,5 očekávat
v prostoru třídící linky a expedice, mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově
otevřeném ložisku v DP Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán
především o více než polovinu menším objemem suroviny zpracované na třídící lince a
nižším množství expedovaných výrobků, nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí
v rámci těžby v DP Račice II.
Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv
nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a
doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, příprava
stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě
vyšší než 25 m3 za den jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
v platném znění pod kódem 5.11. a dle této přílohy nejsou vyžadována kompenzační opatření
podle § 11 odst. 5 zákona. Nicméně pro kamenolomy a povrchové doly paliv nebo jiných
nerostných surovin jsou vyhláškou 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím
zjišťování v platném znění, stanoveny technické podmínky provozu, které je provozovatel
povinen dodržovat a které mají za účel snižování emisí TZL.
Vliv výše uvažovaných zdrojů emisí na imisní situaci je uveden v kapitole D.I.2 Vlivy
na ovzduší a klima.
ZNEČIŠTĚNÍ VODY, PŮDY A PŮDNÍHO PODLOŽÍ
Ke znečišťování vody, půdy a půdního podloží nebude za standardního provozu docházet.
Ke znečistění může dojít pouze v případě havarijního úniku pohonných hmot a mazacích či
hydraulických olejů a jejich transportu vodou do okolí.
Za opatření k preventivní ochraně před znečištěním vody, půdy a půdního podloží považujeme
zpracování aktualizace provozního a havarijního plánu pro těžbu v DP Račice II a přepravu
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 35 - GET s. r. o.
suroviny z těžebny do úpravny, který bude specifikovat přesné postupy prevence i okamžitá
řešení při výskytu mimořádných událostí, které by mohly vést ke zhoršení jakosti vod, půd a
půdního podloží. Je zřejmé, že většina opatření se týká nakládání s ropnými látkami.
Předpokládané ropné látky jsou automobilový benzín a nafta a hydraulické oleje. Přítomnost
výskytu jiných typů látek je málo pravděpodobná. Nebezpečí případného znečištění
podzemních vod lze eliminovat důslednou kontrolou mechanismů před zahájením pracovní
směny a zajištěním prostředků pro neodkladnou likvidaci případné havárie při rozlití ropných
látek na terén (sorpční prostředek, např. Vapex atp.). Pozn.: uvedená opatření v podobě
zpracování havarijního plánu a jeho dodržování jsou zákonnou povinností provozovny a nejsou
přenášena do kap. D.IV – Opatření, jsou však jako součást záměru popsána v opatření na konci
kapitoly B. I.6.
Zájmové území je mimo záplavové území stoleté vody a nehrozí tak zaplavení těžebny a tím i
smyv výše zmiňovaných ropných látek z odstavených strojů. I tak je doporučené používat
biologicky odbouratelná maziva z důvodu minimalizace rizika kontaminace vod, tak jak se nyní
v pískovně Dobříň využívají.
2. ODPADNÍ VODY (NAPŘÍKLAD PŘEHLED ZDROJŮ ODPADNÍCH VOD, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH
VOD A MÍSTO VYPOUŠTĚNÍ, VYPOUŠTĚNÉ ZNEČIŠTĚNÍ, ČISTÍCÍ ZAŘÍZENÍ A JEJICH ÚČINNOST)
Průmyslové odpadní vody
Průmyslové odpadní vody nebudou v provozu vznikat.
Odpadní vody typu městských odpadních vod
Odpad ze sanitárního zařízení pískovny Dobříň je sveden do kapacitního septiku. Odpadní vody
mají charakter komunálních městských odpadních vod.
Septik je průběžně dle potřeby vyvážen externí firmou s cílovým místem na ČOV. Množství
produkce splaškových vod lze odvodit dle odhadu spotřeby užitkové vody (viz kap. B.II.2.),
tedy cca 420 m3 ročně.
Odpadní vody technologické
Technologická voda je využívána v úpravárenské lince (popis viz kap. B.I.6. Popis technického
a technologického řešení záměru).
Po průtoku technologickou linkou je voda svedena do sytému odkalovacích nádrží JZ od
provozovny Dobříň, v nichž dochází k usazování odplavitelného materiálu a dále přepadá
do Dobříňského jezera.
Dešťové vody
Dešťové vody, které budou vnikat do prostoru lomu budou dle definice horního zákona přispívat
k produkci důlních vod. V ploše nové otvírky se budou přirozeně vsakovat do štěrkopísků.
Důlní vody
Důlní vody jsou v pískovně Dobříň tvořeny těžebními jezery, v DP Račice II nebude kumulace
důlních vod díky propustnosti těženého materiálu možná.
3. ODPADY (NAPŘÍKLAD PŘEHLED ZDROJŮ ODPADŮ, KATEGORIZACE A MNOŽSTVÍ ODPADŮ,
ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY)
Odpady vznikající při hornické činnosti
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 36 - GET s. r. o.
Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech se vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákon
č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.
Dle zákona č. 157/2009 Sb. se rozumí těžebním odpadem odpad, kterého se provozovatel
zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu,
těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad
z těžby nebo úpravy nerostů.
V navrhované těžbě v DP Račice II se předpokládá komerční využití veškerého vytěženého
materiálu, žádný materiál nebude z pískovny expedován jako odpad. Pouze z procesu úpravy
budou zpět do vodních ploch ukládány praním suroviny vytříděné odplavitelné částice,
k sanačním a rekultivačním pracím budou též využívané skrývkové polohy. Dle § 1, odst. 2,
písm. f) se zákon o nakládání s těžebním odpadem nevztahuje na hmoty, které byly získávány
při těžbě a úpravě nerostů, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě
a skladování rašeliny a jsou podle plánu otvírky přípravy a dobývání nebo plánu využití
ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce (nebo jsou jejich součástí) nebo pro zajištění
nebo likvidaci důlních děl. V řešeném záměru budou výše uvedené materiály ukládány do
plochy určené k zavezení a následné lesnické rekultivaci Ukládání skrývkových materiálů a
odplavitelných částic tedy nebude podléhat režimu zákona č. 157/2009 Sb.
Odpady vznikající v provozu pískovny při obslužných činnostech
Běžným provozem těžebny a v souvislosti s jeho provozem na jiných pracovištích (např.
v kancelářských budovách) vznikají a budou nadále vznikat odpady především ze skupin 13,
15, 17 a 20. V následující tabulce jsou odpady uváděné v hlášení o produkci a nakládání
s odpady za roky 2016 – 2019.
Tabulka č. 3: Seznam druhů odpadů v provozovně Dobříň dle hlášení o produkci a nakládání s odpady za
roky 2016 - 2019
Kód druhu odpadu Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kategorie odpadu
12 01 12 Upotřebené vosky a tuky N
13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje N
15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito
látkami znečištěné N
15 02 02
Absorbční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak
blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné
nebezpečnými látkami
N
17 02 03 Plasty O
17 04 05 Železo a ocel O
20 01 01 Papír a lepenka O
20 01 39 Plasty O
20 03 01 Směsný komunální odpad O
20 03 07 Objemný odpad O
Odpady jsou shromažďovány odděleně v zabezpečeném prostoru před povětrnostními vlivy,
v kapacitních boxech. Odpady jsou předávány jiným oprávněným osobám (kód AN3),
v současné době firmy FCC BEC, s.r.o. a fy CANNONEER group s.r.o. (železo).
Použité zářivky, monočlánky a oleje vrací oznamovatel na zpětný odběr. Servisní údržby a
opravy u firemních dopravních prostředků a u výpočetní techniky zajišťuje na základě
uzavřených servisních smluv.
Celková roční produkce těchto odpadů kolísá hlavně v závislosti na objemu želeného odpadu,
celkem v letech 2016 – 2019 od 18,4 t do 49,5 t, z toho byly nebezpečné odpady 0,7 – 1,2 t.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 37 - GET s. r. o.
Odpady, které by mohly vzniknout při havárii
Odpady, které by mohly v případě havárií vznikat, jsou představovány především úniky paliv a
mazadel z dopravních a mechanizačních prostředků při jejich poruchách a haváriích.
Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž z hlediska ovlivnění životního
prostředí jsou nejzávažnější odpady nebezpečné s obsahem ropných látek. Pokud by došlo
k znečištění zeminy, bude okamžitě odtěžena a odvezena k vyčištění na dekontaminační plochu.
Tabulka č. 4: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii
Kód druhu odpadu Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kategorie odpadu
15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné
oděvy znečištění nebezpečnými látkami
N
17 05 03 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N
17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a
demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky
N
19 13 01 pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky N
Situaci, při které by došlo k havárii a vznikly by v souvislosti s ní odpady, řeší havarijní plán.
V případě realizace záměru bude nezbytné zpracovat jeho aktualizaci s ohledem na změny
novým záměrem vyvolané.
4. OSTATNÍ EMISE A REZIDUA (NAPŘÍKLAD HLUK A VIBRACE, ZÁŘENÍ, ZÁPACH, JINÉ VÝSTUPY
– PŘEHLED ZDROJŮ, MNOŽSTVÍ EMISÍ, ZPŮSOBY JEJICH OMEZENÍ)
Hluk
Vlivem realizace záměru budou v okolí navrhované plochy těžby působit nové zdroje hluku,
zároveň současné technologické zázemí pískovny je již zdrojem stávajícím. Vyhodnocení vlivů
plánované hornické činnosti v DP Račice II na akustickou situaci v nejbližším okolí řeší
akustická studie (AS), která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení (Moravec, 2020) a ze které jsou
citace níže.
Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové (dopravní) zdroje a
bodové zdroje:
▪ Mobilní (liniové dopravní) zdroje – liniové dopravní zdroje hluku budou u hodnoceného
záměru tvořeny vnitroareálovou dopravou a dopravou, která bude zajišťovat expedici
produktů uvažovaného záměru a dovoz výkopových zemin na zavážku (viz kap. B. II.
4. – Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu).
▪ Stacionární (bodové) zdroje – u posuzovaného záměru bude tyto zdroje hluku, působící
na okolní venkovní prostor, tvořit provoz technologických strojních zařízení resp. jejich
pohonů.
Podstatou posuzování hluku z dopravy i z průmyslové činnosti hodnoceného záměru je výpočet
ekvivalentních hladin akustického tlaku LAeq,T v referenčních bodech a případné vyčíslení
změny hladiny hluku vyvolané realizací záměru. Posouzení je provedeno, v souladu s
legislativou, samostatně pro hluk z dopravy a samostatně pro hluk z provozovny.
Hluk z dopravy
Ve výpočtu byl posouzen hluk z dopravy u obytné zástavby v okolí nejbližších dotčených
veřejných komunikací. Se vzrůstající vzdáleností od provozovny se proud expedujících
nákladních vozů rozpadá do dalších směrů ke koncovým odběratelům a vliv na akustickou
situaci se snižuje.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 38 - GET s. r. o.
Sledovány byly úseky komunikace III/24049 dle směrového rozložení vyvolané nákladní
dopravy.
Nejedná se o novou dopravní zátěž v území. V současné době jsou tyto komunikace využívány
při expedici suroviny z DP Dobříň. Při těžbě v DP Račice II bude využita stávající
technologická linka a zázemí štěrkovny Dobříň včetně napojení na veřejné komunikace.
Realizace záměru není spojena s nárůstem dopravní intenzity, objem expedovaného materiálu
proti současnému stavu naopak poklesne a sníží se tedy i intenzita nákladní dopravy
ze štěrkovny Dobříň.
Ve směru na Roudnici nad Labem byl hodnocen pouze úsek komunikace III/24049.
Výpočtem zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku zde nabývají v referenčních
bodech hodnot 58,4-65,1 dB v závislosti na poloze objektu. V případě ukončení těžby a
expedice by zde mohla hodnota akustické imise klesnout o 0,5 dB.
Navazující úsek komunikace II/246 ve směru do města je v současné době překládán do nové
trasy, která odvede dopravu z komunikací II/246 (Kratochvílova) a II/240 (Špindlerova třída,
Žižkova) mimo centrum města. Do provozu by měl být tento úsek uveden v říjnu 2020, tedy
před zahájením těžby v DP Račice II.
Nákladní doprava směřující ze štěrkovny Dobříň přes Roudnici nad Labem k dálnici D8 a dále
ke koncovým odběratelům pojede tedy zcela mimo souvislou obytnou zástavbu po obchvatu
města.
V obci Předonín je vzhledem k počtu nákladních vozů ze štěrkovny jedoucích tímto směrem
(22 jízd za den) vliv na akustickou situaci nižší. Nákladní doprava související s provozem
štěrkovny se na celkové dopravní intenzitě nákladních vozů na tomto úseku bude podílet cca
6 %, na celkové intenzitě dopravy pak 0,6 %.
Výpočtem zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku zde nabývají v referenčních
bodech hodnot 62,3-65,8 dB v závislosti na poloze objektu. V případě ukončení těžby a
expedice by zde mohla hodnota akustické imise klesnout o 0,1 dB.
Ve všech referenčních výpočtových bodech by měl být po korekci na starou hlukovou zátěž
(LAeq,T = 70 dB) dodržen hygienický limit.
Výpočet byl proveden s dopravní intenzitou při maximálním objemu expedované suroviny
z provozovny (450 000 t/rok), a se zohledněním nákladní dopravy při zavážení zemin
do vytěženého prostoru.
Změna o 0,1-0,5 dB, je akusticky nevýznamná a měřením neprokazatelná. Při hodnocení změn
hodnot hlukového ukazatele spočítaných jedinou výpočtovou metodou, nelze považovat za
hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu 0,1 – 0,9 dB.
Výpočet hluku z dopravy spočívá v modelování dopravního proudu pomocí liniového zdroje
hluku a ve výpočtu útlumu hluku pro jednotlivé referenční body, případně pro bodové pole
v daném území.
Hluk z dopravy obecně závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti, a plynulosti dopravy, dále
na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu,
stínění a odrazech zvuku.
Vypočtené hodnoty akustických imisí v referenčních bodech jsou uvedeny v akustické studii
v kap. 4.3. Hluk z dopravy
Hluk z provozu lomu
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 39 - GET s. r. o.
V této části akustické studie je popisována akustická situace v chráněném venkovním prostoru
staveb u nejbližší obytné zástavby a její ovlivnění provozem těžebny v denní době - v nočních
hodinách nebude těžba prováděna.
Z hlediska šíření hluku do okolí a jeho vlivu na nejbližší chráněné venkovní prostory a chráněné
venkovní prostory staveb lze záměr rozdělit na dvě části. První je hluk ze samotné skrývkové a
těžební činnosti v prostoru DP Račice II, druhou hluk emitovaný technologickou linkou při
úpravě suroviny a související manipulace a expedici materiálu.
Zatímco u hornické činnosti v prostoru DP Račice II se jedná o nové zdroje hluku v území,
v případě technologické linky jde o stávající dlouhodobě provozovaný zdroj hluku.
V souvislosti s realizací posuzovaného záměru nedojde u technologické linky prakticky k žádné
změně. Jediným aspektem, který může, ale pozitivně, ovlivnit hlukovou situaci v okolí, je
snížení objemu zpracovávané suroviny a tedy i časové vytížení jednotlivých uzlů technologické
linky v rámci pracovní doby, dojde také k poklesu průjezdů nákladních vozů odvážejících
hotové výrobky.
K expedici suroviny nebude již využívána lodní doprava. Nebude tedy emitován hluk
z nakládky v přístavu Kozlovice ani ze související pásové dopravy z prostoru technologické
linky.
Pro správné zadání a kalibrování hluku z technologické linky ve výpočetním modelu byla
využita data z měření provedeného v rámci hodnocení EIA pro záměr „Pokračování hornické
činnosti v severovýchodní části dobývacího prostoru Dobříň“1, kdy byl hluk z technologické
linky měřen ve třech měřících bodech přímo v areálu úpravny.
Jako zdroje hluku se uplatní stroje a zařízení používané při těžbě a manipulaci se surovinou a
se skrývkou, při úpravě suroviny a jejím transportu v rámci areálu provozovny.
Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové a bodové.
Mobilní (liniové dopravní) zdroje – liniové dopravní zdroje hluku budou u hodnoceného záměru
tvořeny vnitro areálovou dopravou.
Stacionární (bodové) zdroje – u posuzovaného záměru bude tyto zdroje hluku, působící
na okolní venkovní prostor, tvořit provoz technologických strojních zařízení resp. jejich
pohonů.
Pro hodnocení hlukových vlivů stacionárních zdrojů, bylo použito akustických údajů získaných
těmito dalšími způsoby:
▪ z technických dokumentací pracovních strojů a zařízení, které jsou na lokalitě použity,
▪ z technických dokumentací obdobných pracovních strojů a zařízení,
▪ z archivních podkladů zpracovatele, které vychází z již provedených akustických studií a
měření
▪ z přípustných hodnot emisí hluku dle Nařízení vlády č. 9/2002 Sb. v platném znění
(směrnice 2000/14/EC).
Hladiny akustického výkonu u hlukově nejvýznamnějších strojů a zařízení jsou uvedeny
v následující tabulce:
1 Beryl spol. s r. o. (2015): Pískovna Dobříň, Protokol o zkoušce F/099/15, Měření hluku v mimopracovním
prostředí
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 40 - GET s. r. o.
Tabulka č. 5: Zdroje hluku a jejich akustické parametry
Zdroj Užití
hladina akust.
výkonu
LW (dB)/počet jízd
Buldozer skrývka 108 Lw
Čelní kolový nakladač skrývka, těžba 106 Lw
Pásový hydraulický bagr těžba, skrývka 104 Lw
doprava NA, plocha těžby - násypka pásového dopravníku doprava ke zpracování 15 jízd/hodinu
násypka dopravníku doprava ke zpracování 100 Lw
pásový dopravník doprava ke zpracování 70 Lw´
Technologická linka-hrubotřídič, čelisťový drtič úprava suroviny 115 Lw
Technologická linka- třídiče Binder 1 úprava suroviny 108 Lw
Technologická linka – kuželový drtič úprava suroviny 110 Lw
Technologická linka – třídiče Binder 2 úprava suroviny 106 Lw
Třídící linka pro frakci 0-2 úprava suroviny 104 Lw
Čelní kolový nakladač 2 ks nakládka NA expedice 104 Lw
doprava NA doprava-expedice 12 jízd/hodinu
Výpočet byl proveden ve čtyřech modelech tak, aby s ohledem na polohu užité mechanizace a
referenčních výpočtových bodů postihl nejhorší možnou akustickou situaci na ložisku v daném
pracovním postupu.
První dva modely představují období skrývek. Skrývky budou prováděny v zimních měsících
v období odstávky těžby a technologické linky
Modely 3 a 4 pak simulují vlastní těžbu a úpravu suroviny a expedici výrobků z provozovny,
ve výpočtu je rovněž zohledněn hluk z nákladní dopravy po neveřejných komunikacích
při zavážení zeminy do vytěženého prostoru- od třetího roku těžby.
Ve výpočtu nebyl omezován provozní čas jednotlivých zdrojů, tzn., že byl hodnocen souvislý a
souběžný provoz všech zdrojů hluku v průběhu celé pracovní doby (8 souvislých hodin).
Zdroje hluku jsou v modelech umístěny vždy na hranici těžené plochy, tedy nejblíže k obytné
zástavbě.
V reálné situaci je provozní souběh všech zdrojů po celou pracovní dobu nepravděpodobný.
Výpočet je tak proveden na straně bezpečnosti.
Nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq, 8h = 44,9 dB byla výpočtem zjištěna
v referenčním bodě před fasádou bytového domu č. p. 148 v Benzinově v období skrývkových
prací na jižní hranici těžební plochy a dobývacího prostoru, nejblíže k obci Benzinov.
Vypočtená hodnota je o 5,1 dB nižší než hladina hygienického limitu. Tento referenční
výpočtový bod je na objektu, který stojí nejblíže k ploše plánované hornické činnosti.
Z výpočtu je zřejmé, že samotná těžební činnost má vliv na akustickou situaci pouze
v Benzinově a východním okraji obce Předonín (RD č. p. 117 a 192), u ostatních referenčních
výpočtových bodů se změna polohy těžební mechanizace neprojeví
Akustickou situaci zde ovlivňuje přeprava a úprava suroviny, která zůstává bez ohledu
na probíhající etapy těžby shodná.
Všechny výpočtem zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku leží výrazně
pod hygienickým limitem pro hluk z provozu stacionárních zdrojů.
Vibrace
Vlastní provoz není zdrojem vibrací. Vibrace připadají v úvahu pouze pro obsluhu
mechanizačních zařízení.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B
- 41 - GET s. r. o.
Záření radioaktivní, elektromagnetické
V provozu pískovny Račice II a Dobříň nebudou provozovány umělé zdroje radioaktivního
záření ani významnější zdroje záření elektromagnetického.
Zdrojem přírodního radioaktivního záření je radon 222Rn. Směrné hodnoty pro rozhodování
o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob v důsledku výskytu radonu a
další, stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/0997 Sb. (atomový zákon), vyhláška Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb.
Území leží dle orientační mapy radonového indexu Českého geologické služby (dostupné
na: www.geology.cz) v převažující kategorii nízkého radonového indexu geologického podloží
(kvartér, hlubší podloží nízké).
Směrné hodnoty o rozhodování o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob
v důsledku výskytu radonu a další stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/1997 Sb., atomový
zákon ve znění pozdějších předpisů, a to vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č.
307/2002 Sb., v platném znění, v jejíž příloze č. 10 v tabulce č. 1 jsou stanoveny Mezní hodnoty
hmotnostní aktivity pro jednotlivé stavební materiály dle jejich využití, při jejichž překročení
se nesmí stavební materiál uvádět do oběhu.
Měrná aktivita 226Ra suroviny z ložiska Račice – Předonín 1 a 2 části v DP Račice II musí být
v souladu s výše zmíněnou vyhláškou č. 307/2002 Sb., v platném znění o radiační ochraně, a
proto bude pravidelně sledována akreditovanou laboratoří a výsledky budou předkládány
Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Frekvence rozborů je závislá na způsobu využití
stavebního materiálu.
5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE (NAPŘÍKLAD VÝZNAMNÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY A ZÁSAHY DO KRAJINY)
Se záměrem - realizací těžební činnosti - souvisí zásah do reliéfu posuzovaného území a s tím
spojený zásah do krajinného rázu. Podrobněji je problematika řešena v kapitole C.II.7. Krajina
a D.I.8 Vlivy na krajinu.
Území bude po ukončení těžební činnosti zčásti zavezeno výkopovými zeminami a to v jižní
části zájmového území. Zavážka bude max. do úrovně okolního terénu. Celé území pak bude
rekultivována zpět na stávající využití (les, orná půda), podrobněji k rekultivaci v kap. B.I.6.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 42 - GET s. r. o.
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ
I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
(např. struktura a ráz krajiny, její geomorfologie a hydrologie, určující
složky flóry a fauny, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně
přírody a krajiny, významné krajinné prvky, územní systém ekologické
stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, evropsky
významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněné druhy; ložiska nerostů;
dále území historického, kulturního nebo archeologického významu, území
hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré
ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území)
1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY
Údaje o územním systému ekologické stability (ÚSES) byly zjištěny z jednotlivých územních
plánů obcí (Račice, Bechlín (k.ú. Předonín), Záluží a Štětí (k.ú. Hněvice)2) a ze Zásad územního
rozvoje Ústeckého kraje a portálu CENIA.
Plocha DP Račice II ani navrhované trasy přepravy suroviny k těžebně nezasahují
do regionálního a nadregionálního ÚSES, jak je patrné z následujícího obrázku.
Obrázek č. 9: Výkres širších vztahů ZÚ s prvky regionálního a nadregionálního ÚSES (ČUZK, CENIA)
2 Pro zákres lokálního ÚSES jsme vyházeli z ÚP změny č. 1, nikoliv z právního stavu po změně č. 7, kde je podle
nás v navazující části k.ú. Hněvice zpětně zakreslen návrh trasy lokálních biokoridorů před změnou ÚP č. 1.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 43 - GET s. r. o.
Stávající technologické zázemí pískovny Dobříň se nachází v ploše funkčního regionálního
biokoridoru č. 623 Bažantnice – Krabčická obora. V širším okolí záměru se nachází regionální
biocentra 1263 Luh u Záluží, 1298 Bažantnice u Roudnice a 1299 Krabčická obora. Podél řeky
Labe se vinou osy dvou nadregionálních biokoridorů NRBK 10 Stříbrný roh – Polabský luh a
vzdálenější NRBK 16 Vědlice – Řepínský důl.
V rámci územních plánů jsou regionální prvky ÚSES upřesněny, jak je patrné z následujícího
obrázku.
Obrázek č. 10: Zákres skladebných prvků ÚSES v okolí záměru (ČUZK, ÚP obcí)
Lokální systém ÚSES je v ploše záměru a v jeho okolí doplněn návrhy biokoridorů a biocenter.
Trasa propojovacího lokálního biokoridoru vede i prostorem navrženým k těžbě. Jedná se o
biokoridor, jehož vymezení je uvnitř víceméně charakterově podobného borového lesa,
vedeným mimo nelesní plochy.
Ačkoli je záměrem dotčený lokální biokoridor vymezený jako návrh, tedy ne funkční, vede
v současné době vzrostlým borovým porostem. Lze se tedy domnívat, že borový les funkci
propojovacího biokoridoru ve své ploše v současné době alespoň částečně plní. Nízká míra
výchovných zásahů v lesním porostu a tím vysoká hustota kmenů snižuje na značné ploše
migrační využití pro větší savce, zároveň i vysoký zástin snižuje druhovou bohatost keřového a
bylinného patra a tím i celkovou atraktivnost porostů i pro ostatní živočišné druhy.
Po ukončení těžby bude lesní porost obnoven, lesnická rekultivace je v rámci opatření navržena
s vyšším podílem melioračních dřevin odpovídající přirozené potenciální vegetaci území.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 44 - GET s. r. o.
2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se nenachází žádné velkoplošné ani maloplošné
zvláště chráněné území (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Maloplošná chráněná území
V širším okolí záměru se z maloplošných ZCHÚ nachází přírodní parky, více jak 3 km
západním směrem PP Dobříňský háj, více jak 3 km severovýchodním směrem PP Bílé stráně u
Štětí a více jak 3 km severozápadním směrem Sovice u Brzánek.
Znázornění přírodních památek v širším okolí záměru je na následujícím obrázku.
Obrázek č. 11: Širší okolí záměru s vyznačením nejbližší přírodních památek
Evropsky významné lokality a ptačí oblasti
Navrhovanou těžební činností nebude dotčena žádná ptačí oblast (PO) či evropsky významná
lokalita (EVL).
Nejbližšími EVL jsou tři nejbližší MZCHÚ uvedená výýše.
Stanovisko orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Ústeckého kraje) k možnosti existence
významného vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 takovýto vliv vylučuje. Stanovisko
je uvedeno v přílohách - kapitola H.
CHKO a NP
Nejbližším velkoplošným chráněným územím je více jak 5 km východním směrem vzdálené
CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 45 - GET s. r. o.
3. PŘÍRODNÍ PARKY
Záměr nezasahuje na území přírodního parku. Nejbližším přírodním parkem je přírodní park
Rymáň vzdálený více jak 8 km jihovýchodním směrem a Dolní Poohří více jak 11 km západním
směrem.
4. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY, PAMÁTNÉ STROMY
Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění
významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná
část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Záměr zasahuje téměř v celé ploše do VKP ze zákona – lesa.
Registrované významné krajinné prvky (dle § 6 zákona) ani památné stromy (§ 46 zákona) se
v zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí nenacházejí.
5. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU
V místě záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenachází žádný objekt v evidenci Národního
památkového ústavu, ani zde není evidováno archeologické či paleontologické naleziště.
Převážná plocha vymezená k těžbě již byla v minulosti skryta (zákres viz obrázek č. 6 v kap. B.
II.1. Půda)
Nejbližší evidovanou památkovou ochranou je ochranné pásmo národní kulturní památky Říp,
která je vymezena jednotlivými katastrálními územími, nejbližší je k.ú. Bechlín.
6. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ
Zájmové území nenáleží k hustě zalidněným územím.
7. ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ
V souvislosti s hornickou činností dochází přirozeně k poškození funkcí dotčených
ekosystémů, vázaných na plochy hornickou činností využívané. Dotčena je zejména neživá
složka životního prostředí, poškození živé složky lze do určité míry snížit realizací ochranných
opatření (např. záchranný transfer zvláště chráněných druhů). Z výše uvedeného vyplývá, že
v plošném rozsahu omezeném na vlastní těžebnu a navazující plochy (např. odvaly) dochází
(podle definice3) k překračování únosného zatížení životního prostředí. Tento průvodní jev je
s povrchovým dobýváním surovin neodlučitelně spojen.
V současné době přímo na zájmovém území k takové činností nedochází. V navazující pískovně
Dobříň těžební činnost doposud probíhá, její charakter (těžba z vody) však na většině území
umožňuje rychlé uvolnění většiny ploch přírodní rekultivaci.
3 § 5, zák. č. 17/1992 Sb,: Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností , při kterém nedochází
k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystému nebo ekologické stability.
§ 8 (2) Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad
míru stanovenou zvláštními předpisy.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 46 - GET s. r. o.
8. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE
Na zájmové ploše nejsou evidovány žádné staré zátěže (zdroj: www.sekm.cz). V DP Račice II,
přibližně 150 m východním směrem od hranice navrhované plochy těžby je evidována lokalita:
(8N +K) Vrt Hněvice skládka-lo.
Záznam je veden jako neaktuální, u impaktu kontaminace je uvedené, že vzorkováním je
potvrzena neexistence nadpozaďové kontaminace, kategorie priority: N0.0
Další evidovanou zátěží v okolí záměru je areál ČEPRO, a.s. středisko 04, které je dlouhodobě
využíváno pro skladování a distribuci ropných produktů. Sklad sestává z jednotlivých objektů
skladovacích bloků (převážně podzemních, nebo zapuštěných do terénu), koncových zařízení
tranzitních produktovodů, výdejních terminálů pro automobilové a železniční cisterny,
souvisejících technologií (potrubních rozvodů, čerpacích stanic atd.) a dalších provozů.
Vzhledem k době výstavby a vojenskému významu skladu byla většina objektů budována jako
podzemní, se zvýšenou odolností proti leteckému bombardování. Nádrže byly jednoplášťové,
pouze s omezenou možností indikace úniku skladovaných kapalin. V rámci modernizace a
rozšiřování skladu v r. 2008 - 2010 jsou vybudovány čtyři nadzemní válcové nádrže
s vodohospodářským zajištěním. Byla vybudována nová kanalizace a odlučovače ropných látek
u jednotlivých skladovacích objektů.
9. EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ
Zájmové území neleží v místech s extrémními poměry ať už se jedná o záplavová území,
poddolovaná území, území ohrožené sesuvy apod.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 47 - GET s. r. o.
II. Charakteristika současného stavu životního prostředí, resp. krajiny
v dotčeném území a popis jeho složek nebo charakteristik, které mohou být
záměrem ovlivněny, zejména ovzduší (např. stav kvality ovzduší), vody
(např. hydromorfologické poměry v území a jejich změny, množství a jakost
vod atd.), půdy (např. podíl nezastavěných ploch, podíl zemědělské a lesní
půdy a jejich stav, stav erozního ohrožení a degradace půd, zábor půdy,
eroze, utužování a zakrývání), přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti
(např. stav a rozmanitost fauny, flóry, společenstev, ekosystémů), klimatu
(např. dopady spojené se změnou klimatu, zranitelnost území vůči projevům
změny klimatu), obyvatelstva a veřejného zdraví, hmotného majetku a
kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů
1. OVZDUŠÍ A KLIMA
Klimatické charakteristiky
Posuzované území se nachází v klimatické oblasti teplé T2 (Quitt, 1973). Klimatická oblast T2
je charakteristická dlouhým, teplým a sušším létem. Přechodné období je zde krátké, s teplým
až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá s velmi krátkým trváním
sněhové pokrývky.
Bližší charakteristika klimatické oblasti T2 je uvedena níže (teploty ve ºC a srážky v mm): Počet letních dnů 50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C 160 - 170
Počet mrazových dnů 100 - 110
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu -2 - -3
Průměrná teplota v červenci 18 - 19
Průměrná teplota v dubnu 8 - 9
Průměrná teplota v říjnu 7 - 9
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 400
Srážkový úhrn v zimním období 200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50
Počet dnů zamračených 120 - 140
Počet dnů jasných 40 - 50
Kvalita ovzduší
Hodnocení stávající úrovně znečištění ovzduší je podrobně zpracováno v kapitole 3.6.
rozptylové studie (Závodský 2020 – příloha č. 2). Níže uvádíme pouze shrnující údaje.
V zájmové lokalitě lze tedy s jistou mírou pravděpodobnosti očekávat:
▪ maximální denní koncentraci PM10 na úrovni 107,9 µg.m-3 (průměr z maxim
naměřených v letech 2014 až 2018 na vybraných monitorovacích stanicích v okruhu
25 km od záměru),
▪ 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 v rozmezí 38,4 µg.m-3 až 51,4 µg.m-3, průměr
41,5 µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících
zájmovou lokalitu),
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 48 - GET s. r. o.
▪ průměrný počet překročení limitní koncentrace 50 µg.m 3 denními koncentracemi
PM10 25 případů za rok, (průměrný počet překročení zjištěný v letech 2014 až 2018
na vybraných monitorovacích stanicích v okruhu 25 km od záměru),
▪ průměrnou roční koncentraci PM10 v rozmezí 20,6 µg.m-3 až 27,3 µg.m-3, průměr
22,2 µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících
zájmovou lokalitu),
▪ maximální hodinovou koncentraci NO2 na úrovni 76,9 µg.m-3 (průměr z maxim
naměřených v letech 2014 až 2018 na vybraných monitorovacích stanicích v okruhu
25 km od záměru),
▪ 19. nejvyšší hodinovou koncentraci NO2 na úrovni 56,9 µg.m-3, (průměr z maxim
naměřených v letech 2014 až 2018 na vybraných monitorovacích stanicích v okruhu
25 km od záměru),
▪ průměrnou roční koncentraci NO2 v rozmezí 12,3 µg.m-3 až 17,3 µg.m-3, průměr 13,1
µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících
zájmovou lokalitu),
▪ maximální osmihodinovou koncentraci CO na úrovni 1 601,6 µg.m-3 (průměr z maxim
naměřených v letech 2014 až 2018 na monitorovací stanici UULD Ústí n.L.-
Všebořická (hot spot), nejbližší, kde se tato znečišťující látka měří),
▪ průměrnou roční koncentraci benzenu v rozmezí 1,0 µg.m-3 až 1,2 µg.m-3, průměr 1,1
µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících
zájmovou lokalitu),
▪ průměrnou roční koncentraci BaP v rozmezí 0,8 ng.m-3 až 1,7 ng.m-3, průměr 1,0
ng.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících
zájmovou lokalitu),
▪ průměrnou roční koncentraci PM2,5 v rozmezí 15,9 µg.m-3 až 20,3 µg.m-3, průměr
17,0 µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících
zájmovou lokalitu).
Na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v celé zájmové lokalitě,
resp. oblasti pokryté sítí referenčních bodů, nejsou dlouhodobě překračovány imisní limity
hodnocených znečišťujících látek.
Výjimku tvoří průměrné roční koncentrace BaP, 24hod. koncentrace PM10. a průměrné roční
koncentrace PM2,5. V případě ročních koncentrací BaP je celkem v osmi čtvercích v oblastech
Roudnice nad Labem, Předonína, Bechlína a Štětí průměrná roční koncentrace BaP
vyhodnocena jako nadlimitní. Překročení této limitní hodnoty je dosti časté v sídlech s lokálním
vytápěním (uhlí, dřevo), mimo sídla se hodnota obvykle pohybuje pod limitem.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 49 - GET s. r. o.
V případě 24hod. koncentrace PM10 je ve dvou čtvercích v oblasti Štětí 36. nejvyšší 24hod.
koncentrace PM10 vyšší než 50 µg.m-3, což značí překročení limitu. Jedná se o čtverce, které se
zájmové oblasti dotýkají jen okrajově, leží v nich pouze 39 referenčních bodů z výpočtové sítě.
V případě ročních koncentrací PM2,5 platil do 31.12.2019 imisní limit 25 µg.m-3. V porovnání
s tímto limitem k jeho překročení nedošlo. Od 1.1.2020 vstoupil v platnost přísnější limit
20 µg.m-3 a tato hodnota je již ve dvou čtvercích v oblasti Štětí pětiletými průměry ročních
koncentrací PM2,5 za roky 2014 až 2018 mírně překročena. Jedná se o čtverce, které se zájmové
oblasti dotýkají jen okrajově, leží v nich pouze 39 referenčních bodů z výpočtové sítě.
2. VODA
Texty v této kapitole jsou z části převzaty z hydrogeologického posouzení těžby štěrkopísku na
výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2 (Frydrych 2020 – příloha dokumentace č. 6).
Hydrologická charakteristika
Celé zájmové území náleží do hydrologického povodí řeky Labe (č.h.p. 1-12-03 Labe od Vltavy
po Ohři), přesněji do jeho dílčích povodí 1-12-03-037 (Labe od Liběchovky po Dobříňskou
strouhu) a 1-12-03-038 (Dobříňská strouha).
Zájmové území je situováno v meandru Labe, takže tok je významným faktorem ovlivňujícím
hydrogeologické poměry v území. V širším okolí zájmového území se nacházejí 3 zdymadla,
která regulují hladinu toku a zároveň se tak podílejí i na ovlivnění hladiny podzemní vody
v okolí toku. Jedná se o zdymadla Dolní Beřkovice, Štětí a Roudnice nad Labem.
Zdymadla udržují hladinu povrchové vody víceméně na konstantní úrovni (viz tabulka č. 1 HG
posouzení). K významnějšímu kolísání hladiny dochází v podstatě pouze v krátkém úseku pod
zdymadly, a to vlivem zvýšení průtoků při srážkově bohatších obdobích. Vlivem jednotlivých
zdymadel má Labe mezi nimi relativně malý spád.
Ačkoli je ložisko v meandru řeky Labe neleží v ploše záplavového území. Hranice záplavového
území Q100 a zaplaveného území největší přirozené povodně je znázorněná dle údajů
Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.
Masaryka (HEIS VÚV TGM) na následujícím obrázku.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 50 - GET s. r. o.
Obrázek č. 12: Záplavové území Q100 a zaplavené území při největší přirozené povodni v zájmovém území
(zdroj: HEIS VÚV TGM)
Hydrogeologie
Širší okolí:
Z hydrogeologického hlediska a ve vztahu k ložiskům štěrkopísku a jejich těžbě je v širším
okolí zájmového území relevantní pouze kolektor kvartérních fluviálních sedimentů. Podložní
křídové sedimenty jsou budovány slabě puklinově propustnými slínovci a mají charakter
izolátoru. Slínovce jsou bez přítomnosti významnějších obzorů podzemní vody, pouze
v pískovcových nebo jílovito-písčitých polohách slínovců se mohou nacházet mírně tlakové
nevýznamné zvodně. Slínovce turonu oddělují kvartérní a cenomanský kolektor.
Hladina podzemní vody kvartérního kolektoru je volná, více méně konformní s povrchem
terénu. Kvartérní kolektor je plošně vertikálně dotován infiltrací srážek, v nižších terasových
stupních může být dotován částečně i horizontálně infiltrací povrchových vod z Labe, případně
z menších místních vodotečí a otevřených vodních ploch, pokud nemají dno a břehy
kolmatovány. Převládající směr proudění podzemní vody je severozápadní až západní
s místními odchylkami způsobenými projevy morfologie terénu (vyšší terasové stupně, výchozy
křídových sedimentů) k Labi, které je hlavní drenážní bází podzemní vody tohoto prostoru.
Výraznější vzdutí hladiny podzemní vody představuje vyšší terasový stupeň. Stoupání hladiny
podzemní vody je dále ovlivněno vyšší morfologií území směrem k jihovýchodu, kde však již
kvartérní zvodeň přechází do křídové turonské zvodně.
Vlastní ložisko:
Ve studovaném území lze rozlišit, co do proudění a úrovně hladiny podzemní vody, zónu
ovlivněnou jednak povrchovým tokem Labe a částečně i úrovněmi hladin povrchové vody
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 51 - GET s. r. o.
v jezerech pískovny a v račickém kanálu, a zónu vyšších terasových stupňů. Mělký oběh
podzemních vod v kvartéru je vázaný na štěrkopískové sedimenty nižších středopleistocenních
(riss 2) a mladopleistocenních (würm) teras. Sedimenty rissu 2 a würmu jsou kolektory
podzemních vod komunikující hydraulicky s vodou labského toku. Fluviální sedimenty staršího
a z části i středního pleistocénu (riss 1) jsou za průměrných klimatických podmínek většinou
bezvodé nebo pouze s lokálním zvodněním.
Úroveň hladiny podzemní vody a její kolísání v širším okolí ovlivňují hlavně atmosférické
srážky resp. míra jejich infiltrace do podzemních vod. Vliv tohoto činitele se projevuje
především na území vyšších terasových stupňů a v prostorech více vzdálených od toku Labe a
těžebních jezer, kde je úroveň hladiny podzemní vody přímo závislá na srážkové činnosti.
Dalším faktorem ovlivňující hydrogeologické poměry v okolí ložiska je jeho situování
v meandru Labe a přímému hydraulickému propojení podzemní vody s hladinou vody v Labi.
Podobný efekt, i když ne tak výrazný mají na podzemní vodu jezera pískovny a račický kanál.
Ochrana vod
Zájmové území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská
křída. V zájmovém území těžby se nenacházejí ochranná pásma lokálních vodních zdrojů ani
lázní.
Zájmové území i jeho širší okolí spadá do vymezených zranitelných oblastí (ZO) dle nařízení
vlády 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění. Jedná
se tak o oblast, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Zemědělské hospodaření v ZO vymezuje akční plán, který upravuje používání a skladování
hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.
Při zpracování podrobného plánu sanace a rekultivace je třeba tuto skutečnost brát v potaz.
V blízkosti zájmového území se nenachází ochranné pásmo vodního zdroje. Nejbližším je
na druhém břehu řeky Labe cca 3 km severním směrem ochranné pásmo zdroje 2. stupně
jímacího území Obrtka – Úštěcký potok, na stejném břehu Labe pak necelých 6 km
jihozápadním směrem podzemní zdroje v území města Roudnice nad Labem u vodních zdrojů:
vrt HS1 a studna Prdlavka.
Jímací objekty
Nejbližší lokální vodní zdroje (objekty individuálního zásobování) se nacházejí v obcích
Předonín, Račice a Hněvice, ve vzdálenosti několika stovek metrů od hranic DP.
3. PŮDA
Zájmové území se nachází v nezastavěné oblasti. Jak bylo uvedeno podrobněji v kapitole B.II.1,
převažují v zájmovém území lesní půdy (cca 93 %), v menší míře jsou zastoupené zemědělské
půdy (cca 6 %), cca 1 % jsou ostatní plochy.
Zemědělské půdy v zájmovém území i v širším okolí jsou dle geoportálu VÚMOP erozně
neohroženými půdami, stejné platí u zalesněných půd.
Dle půdní mapy ČR se v ploše zájmového území vyskytují regozemě: v ploše navrhované těžby
se nachází regozem arenická (RGr02) na lehkém hlubokém substrátu, v okolí zájmového území
(včetně části DP Račice II je pak Regozem arenická (RGr01) na terasových štěrcích.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 52 - GET s. r. o.
Obrázek č. 13: Mapa půdních typů v zájmovém území (CENIA)
V převážné části území navrhované těžby se nachází pozemky určené k plnění funkcí lesa (cca
38,1 ha), pouze v malé ploše pak půdy náležející do zemědělského půdního fondu (cca 2,4 ha).
Podle mapy bonitovaných půdně - ekologických jednotek (zdroj SPÚ ČR) jsou na zájmovém
území zastoupeny 2 půdně ekologické jednotky IV. a V. třídy ochrany půd, tedy půd s nižším
stupněm ochrany: 1.21.10 a 1.21.12. Souhrnný přehled jednotlivých BPEJ a podrobná
charakteristika je uvedena v kapitole B.II – Údaje o vstupech – Půda.
4. GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE
Geomorfologie území
Podle mapy geomorfologického členění ČR je zájmové území součástí:
Provincie Česká vysočina (I-VI)
Subprovincie Česká tabule (VI)
Oblast Středočeská tabule (VIB)
Celek Dolnooharská tabule (VIB-1)
Podcelek Terezínská kotlina (VIB-1C)
Okrsek Roudnická brána (VIB-1C - b)
Roudnická brána představuje dno údolí řeky Labe spojující Terezínskou kotlinu s Mělnickou
kotlinou. Území vzniklo erozí řeky v turonských písčitých slínovcích a slínovcích
s akumulačním reliéfem údolních niv, mladopleistocenních a středopleistocenních říčních teras
(místy s pokryvy a přesypy vátých písků), vyplňujících zejména jádra výrazných roudnických
zákrutů s příkrými nárazovými svahy. Významný bod Klouček 212 m n. m.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 53 - GET s. r. o.
Horninové prostředí a přírodní zdroje
Území je součástí regionálně-geologické oblasti ohárecko-středohorské české křídové
tabule. V okolí jsou zastoupeny dvě geologické jednotky, které náleží kvartéru a mesozoiku
České křídové pánve. V jižní části území vystupují k povrchu slinité prachovce křídového stáří,
často písčité s prachovito-písčitými polohami, zcela podřízeně jsou zastoupeny i polohy a partie
vápnitých pískovců, místy až vápenců. Náležejí střednímu turonu, jeho nižší spodní části.
Severní část území je pak budována kvarterními sedimenty. |Jsou zde zastoupeny horniny
pleistocenního a holocenního stáří. K pleistocénu jsou řazeny fluviální štěrkopísky rissu 1 a 2,
fluviální štěrkopísky würmu 1 a váté písky würmu. K holocénu náleží deluviofluviální,
převážně písčité humózní hlíny (vyšší nivní stadium), fluviální písčité hlíny a hlinité písky (nižší
nivní stadium).
Vlastní části ložiska, DP Dobříň a DP Račice II, jsou tvořena kvartérními fluviálními sedimenty
údolní terasy Labe. Údolní štěrkopísková terasa risského stáří má průměrnou mocnost 12 m,
avšak místy v přehloubených korytech dosahuje mocnosti až k 17 m. Štěrkopísky jsou překryty
v průměru 2 m mocnými písčitými hlínami a místy i několikametrovou mocností vátých písků.
Podle úrovně bází a povrchu můžeme akumulaci fluviálních štěrkopísků rozdělit na dva
samostatné stupně - riss 1 a riss 2. V terasovém stupni riss 2 je stanoven DP Dobříň, na části
terasového stupně riss 1 pak DP Račice II. Ložisková akumulace stupně riss 1 v DP Račice II
má ve srovnání s akumulací stupně riss 2 v DP Dobříň menší průměrnou mocnost (cca 7,60 m)
a velmi proměnlivou jílovitost, která dosahuje až 7,2 %.
V minulosti bylo v rámci podrobného geologického průzkumu (1969-1972) v DP Račice II
realizováno celkem 10 vrtů a několik dalších v bezprostřední okolí. Dále v DP Račice II proběhl
dovyhledávací průzkum v letech 2008 a 2017. Bylo realizováno 6 doplňkových vrtů, které
prokázaly zvyšující se mocnost a kvalitu suroviny směrem k jihu až jihovýchodu dobývacího
prostoru.
5. FAUNA A FLÓRA
Ve vegetačním období 2017 a 2018 byl v zájmovém území proveden přírodovědný průzkum
(Zímová 2018), který je přílohou dokumentace č. 4 a ze kterého jsou převzaty následující
informace.
Níže uvedenými zvláště chráněnými druhy se rozumí druhy chráněné zákonem 114/1992 Sb.
ve znění pozdějších předpisů a zařazené prováděcí vyhláškou č. 395/1992 do kategorií
ohrožené, silně ohrožené nebo kriticky ohrožené.
Nalezené druhy odpovídají mírně ruderalizovanému lesnímu charakteru celé lokality. Zároveň
je zřejmá nízká druhová diverzita v lese zejména mezi rostlinnými druhy, která je dána
monokulturním charakterem porostu.
Fauna
Během provedeného přírodovědného průzkumu byly zjištěny 3 druhy zvláště chráněných
živočichů (ZCHŽ), dva savci a jeden druh ptáka. Dva druhy patří mezi silně ohrožené a jeden
druh je chráněn v kategorii ohrožených (viz následující tabulka).
Tabulka č. 6: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů
Latinský název Český název Ochrana Přímé ovlivnění
záměrem
Accipiter nisus krahujec obecný §SO NE
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 54 - GET s. r. o.
Nyctalus noctula netopýr rezavý §SO NE
Sciurus vulgaris veverka obecná §O NE
Vysvětlivky: SO - silně ohrožené (395/1992 Sb.)
O - ohrožené (395/1992 Sb.)
V případě dravce se jednalo o pravidelná pozorování jedince, který má v daném území část
svého areálu a zajišťují si zde potravu. V případě netopýra se jednalo o několik dílčích přeletů
jednotlivců. Ani jeden z pozorovaných druhů zde v roce 2017, ani 2018 nehnízdil. Jedná se
o druhy, jejichž areál je vázán na mozaiku lesozemědělské krajiny v okolí záměru. Veverka
obecná je vázána na stromy a jedná se o druh s velmi širokou ekologickou valencí. Byli
pozorování 2 jedinci při obstarávání potravy. Ani pro jeden z uvedených druhů není předmětná
lokalita typickým biotopem k hnízdění, rozmnožování, nebyla zde pozorována jejich hnízda,
ani vyvedená mláďata.
Flóra
Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 161 rostlinných taxonů mezi nimiž nebyly nalezeny
žádné zvláště chráněné druhy dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění. Z významnějších
rostlinných druhů byly v území nalezeny mateřídouška časná (Thymus praecox) a jmelí bílé (Viscum
album).
6. EKOSYSTÉMY
V rámci přírodovědného průzkumu (Zímová 2018) byly popsány přítomné ekosystémy:
předmětná lokalita je téměř výhradně tvořena lesem a je částečně propojena s okolními lesními
porosty, s nimiž má identické ekologické poměry. Lesní porost je zcela nepůvodní. Jedná se
především o monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris), občas je vtroušen akát (Robinia
pseudoacacia). Lesy jsou velmi často bez podrostu, ojediněle se na mýtinách nacházejí bylinné
druhy, jako mařinka vonná (Asperula odorata), anebo na nitrofilní půdu vázaná netýkavka
malokvětá (Impatiens parviflora). Podrost je možné nalézt v ekotonových částech lesního
porostu tam, kde sousedí se zemědělskými plochami, anebo s pozemní komunikací. Bylinný
podrost je zde mírně ruderalizován a najdeme zde druhy jako válečka prapořitá (Brachypodium
pinnatum), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a
kostřava žlábkovitá (Festuca sulcata).
Na západě území a také v jeho centrální části jsou patrné terénní deprese po historické těžbě.
Plochy bez vrostlého lesa (mýtiny a okolí lesních cest) jsou často zarostlé náletovými dřevinami,
na exponovaných místech s písečným povrchem se uplatňují iniciální rostlinná společenstva. Z
dřevin zde byly zaznamenány např. topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula
pendula) a dub zimní (Quercus petraea). V centrální části území se nachází zemědělská plocha,
která je lemována druhově bohatým ekotonovým pásmem tvořeným hlohem jednosemenným
(Crataegus monogyna), růží šípkovou (Rosa canina) a trnovníkem akátem (Robinia
pseudoaccacia).
Lokalita je významná jako lesní biotop, jelikož je součástí rozsáhlejších lesních celků, v nichž
se uplatňují i jádrové zóny. Diverzita živočišných druhů není ovšem příliš vysoká a zcela
koreluje s poměrně nízkou diverzitou rostlin, která je důsledkem monokulturního lesního
porostu bez věkové i druhové různorodosti.
V okolí zájmového území najdeme obdobné složení i charakter výše zmiňovaných stanovišť.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 55 - GET s. r. o.
Hospodářský les
V okolí zájmového území se vyskytuje skupina lesních typů (SLT) 1M – borová doubrava. Její
zastoupení je patrné z následujícího obrázku. V samotném návrhové ploše těžby je SLT
klasifikována pouze na ploše, která nebyla v devadesátých letech minulého století skryta, i zde
je SLT 1M.
Obrázek č. 14: Mapa SLT s vyznačením DP Račice II a navrhované plochy těžby (zdroj ÚHUL)
Klíma (2020) uvádí, že podstatná část typologické mapy zájmového území není v podkladech
OPRL typologicky zařazena. Přes uvedenou skutečnost, jsou hodnocené části lesního prostředí
typologicky klasifikovány v rámci zařízení lesních hospodářských LHC 407804; LHO
Litoměřice, platnost 1. 1. 2017 až 31. 12. 2026 – i zde se jedná o SLT 1M, čemuž odpovídá i
skutečný stav.
Popis SLT borové doubravy je přezvat ze studie hodnocení vlivu záměru na porosty
na pozemcích určených k plnění lesa (Klíma 2020).
Tento SLT je rozšířen v nížinách na zvlněných plošinách tvořených terasami pleistocenních
a holocenních štěrkopísků a písků – někdy i s překryvy vátých písků – v v rozpětí
nadmořských výšek 170 až 400 m. Nejčastěji je tento SLT zastoupen v Polabí.
Písčité půdy s příměsí štěrku jsou lehce propustné, často až sypké, značně vysýchavé.
Půdním typem je převážně podzol typický nebo arenický, kambizem dystrická nebo
arenická. Humusovou formou je morový moder nebo mor.
V přirozené dřevinné skladbě a jednoduché výstavbě převládal DB, někdy s příměsí BO, BR
(DB 7, BO 2, BR 1, + JR, HB). Přízemní patro mívá travnatý ráz, převládají druhy ESR 8 –
chudé se střední pokryvností. Typickými zástupci jsou kostřava ovčí – Festuca ovina,
metlička křivolaká Avenella flexuosa, třtina rákosovitá Calamagrostis arundinacea, chudé
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 56 - GET s. r. o.
mechy, v některých případech se přidávají keříčky brusnic Vaccinium myrtillus a Vaccinium
vitis idaea. Na vátých píscích se méně často vyskytují paličkovec šedý Corynephorus
canescens a kostřava písečná Festuca psammophila.
Dřeviny na uvedeném stanovišti trpí suchem a půdy jsou náchylné k degradaci.
V hospodářských lesích bývá ekonomickou dřevinou BO, DB zde plní biologickou funkci.
Z ohnisek výskytu invazivně obsazuje plochy AK. Cílová hospodářská skladba je
následující: BO 8, DB 2, + BR, DBC s obmýtím 110 let a obnovní dobou 20 let. Výstavba
porostu je jednoduchá, produkce dendromasy střední – BO 5. až 6., DB 6. až 7., SM 8. až 9.
bonitní stupeň (RVB). Spolehlivým obnovním způsobem je zp. násečný až holosečný
s postupem od východu, případný invazivní AK je nutné v plecích sečích od samého počátku
tlumit. Přirozená obnova BO bývá dobrá, z té je však nutné vyloučit dříve hojně zaváděné
nevhodné provenience.
Danému SLT odpovídá v celé ploše cílový hospodářský soubor 13 – Hospodářství přirozených
borových stanovišť:
Zastoupení v ČR na 97 000 ha (4 % lesní půdy). Přirozená borová stanoviště. K úspěšnému
vývoji kultur je nezbytný dostatek světla - proto je pro většinu stanovišť výhodná širší
holoseč. Půdy (na živiny velmi chudé) jsou značně náchylné ke zhoršení fyzikálních a
chemických vlastností.
Z možných ohrožení (větrem, sněhem, suchem a buření) je jako významné uváděno ohrožení
suchem.
Jedná se vesměs o stabilní porosty, málo produktivní (pouze výjimečně může být produkční
potenciál nadprůměrný - 1 M). Nejvýznamnější ekolickou funkcí je fce vodohospodářská –
infiltrační.
Hlavní soubory lesních typů HS: OM, OK, ON, 1M
Průměrný bonitní stupeň borovice: 5-7 (v 1M i vyšší).
Zhodnocení lesních porostů v prostoru budoucí pískovny a v prostoru investičním záměrem
potenciálně ovlivněném (převzato ze studie, Klíma 2020, která je přílohou dokumentace č. 5):
V převážné většině se v budoucnu těžené části i v prostoru přilehlém jedná o porosty dřevin
3. věkového stupně - tyčkoviny až tyčoviny. Převažujícím druhem je borovice lesní,
vtroušenými dřevinami jsou dub zimní, bříza bělokorá, topol osika a dub červený. Do míst
s větším světelným požitkem a míst se zanedbanou výchovou v rané fázi odrůstání kultur a
nárostů agresivně nastupuje trnovník akát. V Z části byla experimentálně k obnově místy
použita borovice Banksova. Tato dřevina vykazovala nižší odolnost a zřetelně menší přírůst
než borovice lesní - v současné době se prakticky jedná jen o souše.
V podkladech OPRL nebylo zájmové území klasifikováno jako poškozené ani ohrožené
působením abiotických vlivů. Ani terénní šetření neprokázalo zásadní přímý vliv větru,
sněhu, námrazy a ovlivnění půdního prostoru vodou. Působení větru je v dané lokalitě
chronické a umocňuje negativní dopady působené především suchem. Tento jev je patrný
především na Z straně hodnoceného lesa v porostních částech vystavených přímému
působení větru ze západu. V hodnocené části lze místy narazit na vývraty borovic (ojediněle
i ve skupinách), avšak ve všech případech se jedná o vývraty souší, když bazální a kořenová
část byla poškozena působením houbových patogenů.
Chronické odumírání borovic má synergickou příčinu. Stresorem je nepříznivý průběh
několika posledních vegetačních období a zhoršená dostupnost vody pro kořenový systém
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 57 - GET s. r. o.
dřevin. Na oslabené dřeviny druhotně působí houbové patogeny, z nichž má v teplotních
extrémech a vláhovém deficitu zásadní význam václavka smrková Armilleria ostoyae
(Romagn.) Herink a její přechod z chronického v akutní průběh napadení. Zvýšenou
mortalitu lze přičíst celé řadě dalších biotických činitelů. Ve V části se na odumírání borovic
podílí houbový patogen kornice borová Cenangium feruuginosum Fr. a také Sphaeropsis
sapinea Fr. Dyko et Sutton. Z hmyzích požerků odumřelých dřevin je zjevné, že mezi hlavní
působící hmyzí škůdce lze zařadit krasce borového Phaenops cyanea (F.); lýkohuba
borového Tomicus piniperda L., lýkohuba menšího Tomicus minor Hart.
Výše popsané stavy porostů jsou dokumentovány ve studii na fotografiích.
Porosty dřevin rostoucí mimo les
V severovýchodní části zájmového území je pozemek náležející do ZPF s ochranou půdy V.
třídy, zasahující do plochy těžby na rozloze 0,17 ha. Jak bylo popsáno v kap. B.II.1. Půda
popsáno, pozemek je zalesněn a i s ohledem na skutečný stav byla rekultivace pozemku
v dosavadním generelu sanace a rekultivace (Hamet 2011) uvažována zalesněním. Konečný
způsob bude závislý na orgánu ochrany ZPF a vlastníkovi pozemku.
Celé území navrhovaného dobývacího prostoru je v dosud těžbou nenarušeném stavu.
7. KRAJINA
Území, kde leží dobývací prostor Račice II, se nachází na levém břehu řeky Labe, v rovinaté
oblasti. Charakteristické pro danou oblast je mozaika lesních porostů se zemědělskou půdou,
doplňované drobnějšími sídly mezi dvěma většími – Štětím a Roudnicí nad Labem. Dominantní
linii širšího území tvoří meandrující řeka Labe. Zároveň historická těžba štěrkopísků, v ploše
původní rozlohou velkého ložiska Předonín 1 a 2, dala výrazný krajinný prvek vodních ploch.
Navrhovaná těžba svým charakterem – zahloubením se nebude významně pohledově uplatňovat
v okolní rovinaté krajině. Silněji než samotná těžba se vizuálně projeví odlesnění.
Plocha těžby je umístěna uvnitř většího lesního celku a na převážné části svého obvodu je
navržena tak, že je zachován pruh stávajícího lesa. Při východní hranici bude mezi těžebnou a
místní komunikací ponechán min. 25 m široký pruh lesa, při severní hranici je jeho šíře
minimálně 50 m, při západní hranici je šíře ponechaného lesa proměnlivá, většinou převyšující
100 m, pouze v jednom zúženém místě klesne na cca 12 m. Toto zúžení (na 12-15 m) je však
v minimální délce obvodu těžební plochy, po necelých 10 m začíná síře ponechaného lesa
prudce narůstat. Navíc místo zúžení je v blízkosti louky, kterou dále pohledově opět uzavírá
další lesní porost. Nejméně chráněný zůstane pohled od jihovýchodu, kdy je v návrhu těžby
navržená těžba až k hranici DP, která by znamenala zachování pruhu lesa místy pouze 3 - 5
metrů širokého. Tento pruh je však v opatřeních ke snížení vlivů na ÚSES navržen rozšířit o 10
m.
Vizuální uplatnění záměru v dotčeném krajinném prostoru je popsáno v kapitole D.I.8. – vlivy
na krajinu.
8. ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ, OBYVATELSTVO
Plocha určená k těžbě DP Račice II leží v dostatečné vzdálenosti od zástavby, území není
zalidněné.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 58 - GET s. r. o.
Nejbližším sídlem od plochy těžby je cca 280 m jižním směrem vzdálená osada Benzinov patřící
pod obec Bechlín. Okraj obce Předonín je od plochy těžby vzdálen cca 430 m. Obec Račice je
od hranice plánované těžby vzdálena více než 900 m a vzhledem ke způsobu dobývání a užité
mechanizaci by neměla být významněji dotčena. Nejblíže k areálu technologické linky leží
okraj obce Kozlovice cca 800 m severním směrem, v areálu úpravny však nedochází k žádným
změnám.
Údaje o počtu obyvatel Benzínova a Předonína coby nejbližší obytné zástavby a zastoupení
jednotlivých věkových kohort v jejich populaci jsou převzaty ze Statistického lexikonu obcí za
rok 2013 (dostupné on-line na https://www.czso.cz/csu/czso/4116-13-n_2013-05), neboť
veřejná databáze Českého statistického úřadu s aktuálnějším stavem k 1. 1. 2019 již není
rozdělena na jednotlivé části obcí a tak je zde v počtech obyvatel zahrnuto i 1175 obyvatel
Bechlína, pod něhož Benzínov a Předonín správně náleží, přičemž samotný Bechlín již leží
ve značné vzdálenosti a realizací posuzovaného záměru nebude nijak dotčen.
Tabulka 1: Údaje o obyvatelstvu a domovním fondu obcí Předonín a Benzínov (ČSÚ 2013)
obec
Obyvatelstvo
celkem
z toho
muži
z toho
ženy
Počet obyvatel ve věku domy
0 – 14 let 65 a více let celkem rodinné
Předonín 421 212 209 89 53 143 143
Benzínov 72 35 37 8 11 31 27
9. HMOTNÝ MAJETEK
Pozemky dotčené navrhovaným dobývacím prostorem jsou z části ve vlastnictví těžební
organizace, zbývající vlastní jiné fyzické a právnické osoby. Před zahájením hornické činnosti
budou buď pozemky odkoupeny nebo bude s majiteli uzavřena nájemní smlouva.
Na ploše navrženého prostoru těžby se nenachází žádné budovy.
10. KULTURNÍ PAMÁTKY
V místě záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenachází žádný objekt v evidenci Národního
památkového ústavu, ani zde není evidováno archeologické či paleontologické naleziště.
Převážná plocha vymezená k těžbě již byla v minulosti skryta (zákres viz obrázek č. 6 v kap. B.
II.1. Půda)
Pro zbývající neskrytou část platí předpoklad (tak jako pro celé území České republiky vyjma
vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených území), že se jedná o území s možnými
archeologickými nálezy. Archeologické movité a nemovité nálezy jsou chráněny zákonem
o státní památkové péči č. 20/189 Sb., v platném znění a tzv. Maltskou konvencí (ETS č. 143).
Nejbližší evidovanou památkovou ochranou je ochranné pásmo národní kulturní památky Říp,
která je vymezena jednotlivými katastrálními územími, nejbližší je k.ú. Bechlín.
11. OCHRANNÁ PÁSMA, GEOLOGICKÉ A JINÉ VYMEZENÍ LOŽISKA
▪ Ochranné pásmo silnice č. III/24049 (15 metrů od osy vozovky), které je dobývacím
prostorem a tím i navrhovanou těžbou respektováno. V prostoru 15m ochranného pásma
nesmí být prováděna těžební činnost, ani nesmí být deponovány žádné skrývky, výklizy
či surovina;
▪ podél východního okraje DP vede vedení vysokého napětí 22 kV, v severovýchodní
části dokonce vedení zachází do prostoru DP, avšak v dostatečné vzdálenosti
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 59 - GET s. r. o.
od plánované plochy těžby. Ochranné pásmo vedení je 7 m od krajního vodiče, které
bude plně respektováno.
▪ Chráněné ložiskové území (CHLÚ) nebylo samostatným rozhodnutím pro výhradní
ložisko Račice-Předonín 1 a 2 stanoveno. Na ložisku byly stanoveny celkem čtyři
dobývací prostory, z toho dva (DP Račice a DP Račice I) po vytěžení zrušeny.
V současné době tak jsou na ložisku dobývací prostory dva: DP Dobříň a DP Račice II
(stanoven 1984).
12. SITUOVÁNÍ STAVBY VE VZTAHU K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI
Z vyjádření úřadu územního plánování MěÚ Litoměřice (ze dne 20. 1. 2020,
č.j. MULTM/0004585/20/ROZ/PPe), který je místně příslušným úřadem územního plánování
pro tu část záměru (94 % rozlohy plochy těžby) nacházející se v katastrálním území Račice
u Štětí citujeme:
Dle Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje ve znění Aktualizací č. 1. a 3. lze konstatovat,
že se v daném území nenacházejí plochy ani koridory nadmístního významu ovlivňující
území více obcí, ani plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv.
Z hlediska priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje
území je v oblasti hospodářského rozvoje území požadováno těžbu nerostných surovin
podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž
území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným
výskytem. Z hlediska rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v Politice územního
rozvoje ČR a z hlediska oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým
významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy), lze konstatovat,
že území obce Račice spadá do rozvojové osy OS2 – Rozvojová osa Praha-Ústí nad Labem-
hranice ČR/Německo (Dresden). Pro usměrňování územního rozvoje je v případě těžby
nerostných surovin dále požadováno uvolňování výhradních ložisek s řešitelnými střety
zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí
devastační důsledky pro území.
Dle platného Územního plánu Račice se pozemky dotčené záměrem nachází mimo
zastavěné území i zastavitelné plochy a tvoří součást stabilizovaných ploch přírodních,
veřejných prostranství (komunikace), orné půdy a lesních. S ohledem na tuto skutečnost
není navrhovaná rekultivace po proběhnuvší těžbě na území stanoveného dobývacího
prostoru provedená prostřednictvím zalesnění a obnovy na ornou půdu v rozporu
s koncepcí územně plánovací dokumentace. Výhradní bilancované ložisko štěrkopísků
Račice-Předonín 1 a 2 se stanoveným dobývacím prostorem Račice II je v Územním plánu
Račice respektováno.
Vyjádření je součástí kapitoly H Přílohy.
Zbývajících 6 % rozlohy navrhované plochy těžby leží v k.ú. Předonín, doprava mezi plochou
těžby a úpravnou v pískovně Dobříň je vedena lesním porostem a dále po jižním břehu
stávajícího těžebního jezera v DP Dobříň přes k.ú. Předonín a k.ú. Záluží u Roudnice
nad Labem.
K předmětným plochám se vyjádřil (25. 2. 2020, č.j. MURCE/8941/2020) úřad územního
plánování MěÚ Roudnice nad Labem, ze kterého citujeme:
Záměr těžby v DP Račice II není v souladu s Územním plánem Bechlín, neboť DP se
nachází na plochách pozemků určených k plnění funkce lesa a nikoliv na plochách určených
k těžbě nerostných surovin.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 60 - GET s. r. o.
Návrhové plochy rekreace na plochách přírodního charakteru byly v obou územních
plánech navrženy jako budoucí stav po rekultivaci DP Dobříň, kde se ukončuje těžba.
Doprava vytěžené suroviny z jiného DP ale mezi přípustné využití těchto ploch nepatří.
Podrobný výpis dotčených ploch a jejich regulativy jsou uvedeny ve vyjádření, které je součástí
kapitoly H Přílohy.
Pozn.: k možnosti využívání ploch ve stanovených DP k rekreačním účelům je uveden komentář
v kapitole D.I.1. – Vlivy na rekreační využití.
13. JINÉ CHARAKTERISTIKY
Severně od navrhované těžební činnosti se nachází veslařský kanál Račice, který je od plochy
těžby vzdálen více jak 0,5 km. S dostatečným odstupem od veslařského areálu je vedena i
související navrhovaná přeprava suroviny do úpravny Dobříň, a to s minimálním odstupem 430
m. Všechny aktivity (těžba i přeprava) jsou zároveň cloněny vždy alespoň pruhem vzrostlého
lesního porostu.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 61 - GET s. r. o.
III. Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném území
z hlediska jeho únosného zatížení a předpoklad jeho pravděpodobného
vývoje v případě neprovedení záměru, je-li možné jej na základě dostupných
informací o životním prostředí a vědeckých poznatků posoudit
Přehlednou informaci o ekologické stabilitě území lze odvodit ze vzájemného poměru využití
území, respektive kultur.
Zájmové území leží v rovinaté krajině rozprostírající se v meandru řeky Labe, v oblasti ORP
Litoměřice a ORP Roudnice nad Labem. Obě OPR jsou charakteristické vysokým podílem
zemědělské půdy Litoměřice (66,2 %) a Roudnice ještě více (77,2 %). V obou také převládající
využití zemědělské půdy je orná půda (Litoměřice 75,2 %, Roudnice dokonce 91,3 %).
Zastoupení jednotlivých druhů kultur v dotčených obcích a ORP je uvedeno v následující
tabulce.
V ploše dotčených obcí je podíl zemědělské půdy mezi 50 – 60 %, výjimkou je Záluží, kde je
zastoupení zem. půdy pouze 38,4 % (dané vyšším podílem lesů a vodních ploch). Téměř u všech
dotčených obcí pak podíl orné půdy dosahuje téměř 90 %, vyjma Dobříně, kde je 50% podíl
způsoben výraznějším zastoupení plochy ovocných sadů.
Hodnota koeficientu ekologické stability (Kes) je pro území ORP Litoměřice 0,64, ORP
Roudnice 0,24. Pro jednotlivé obce jsou pak hodnoty Kes následující: Račice 0,41, Dobříň 0,77,
Bechlín 0,46, Záluží 0,76, Štětí 0,58. Vyjma souhrnného Kes pro ORP Roudnice nad Labem,
který ORP řadí do území nadprůměrně využívané, náleží všechna ostatní oblasti do území
intenzivně využívané se značnou ekologickou labilitou, vyžadující vysoké vklady dodatkové
energie.
Nízké hodnoty Kes jsou dány, vysokým podílem orné půdy, jak je uvedeno výše.
Vzorec pro výpočet koeficientu Kes je následující:
lesní půda + vodní plochy + louky + ovocné sady + zahrady
Kes = ————————————————————————————
ostatní plochy + zastavěné plochy + orná půda
Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999):
Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce
musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy
0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur,
základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy
0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení
autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou
ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie
1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu
s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba
energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987).
Kes > 3.00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C
- 62 - GET s. r. o.
Vyjádření pomocí Kes dále obtížně umožňuje posoudit některé složky životního prostředí jako
např. kvalitu ovzduší, akustickou situaci, kvalitu vody apod. V předchozích částech kapitoly C
však byly jednotlivé složky životního prostředí poměrně podrobně popsány z hlediska kvality,
a to převážně na území dotčených obcí.
Na základě těchto údajů je možné konstatovat, že kvalita životního prostředí v zájmovém území
a jeho okolí je vyhovující a odpovídá poloze v jihovýchodní části Ústeckého kraje, kde obecně
převažuje zemědělská krajina s vysokým podílem orné půdy a doplňkově lesními pozemky.
Nejsou zde významné zdroje znečišťování ovzduší pouze větší průmyslové podniky jako
například areál papíren ve Štětí, který však nemá takový vliv, přenášejí se přímo do oblasti
zájmového území. V některých parametrech zhoršená kvalita ovzduší (BaP, PM2,5) spíše
odpovídá vyššímu počtu lokálních topenišť (uhlí, dřevo). Povrchová těžba nerostných surovin
se odehrává pouze v plošně omezených těžebnách. Suroviny, jejichž těžba vyžaduje větší zábor
(uhlí, jíly, kaolin a pod.) se zde nevyskytují.
Přirozenou osou území je řeka Labe se souběžně vedoucí železniční tratí. Silniční síť má svou
páteř v cca 10 km východně vedoucí dálnici D8, na kterou je zájmové území napojeno
přes Roudnici nad Labem (s dostavbou obchvatu).
Tabulka č. 7: Zastoupení jednotlivých druhů kultur v dotčených obcích a ORP Litoměřice a ORP
Roudnice nad Labem celkem v roce 2018 (ČSÚ)
charakteristika Račice Dobříň Bechlín Záluží Štětí ORP
Litoměřice
ORP
Roudnice
Podíl zemědělské půdy z
celkové výměry (%) 53,7 51,1 60,3 38,4 55,6 66,2 77,2
Podíl orné půdy ze zemědělské
půdy (%) 84,9 52,1 89,7 85,3 89,4 75,2 91,3
Podíl trvalých travních porostů
ze zemědělské půdy (%) 1 1 2,5 1,6 5,6 15,6 2,4
Podíl zastavěných a ostatních
ploch z celkové výměry (%) 25,3 29,9 14,3 24 13,6 11,1 10,1
Podíl vodních ploch z celkové
výměry (%) 10 4,6 0,3 11,3 2,6 2,1 1,8
Podíl lesů z celkové výměry
(%) 11 14,4 25,1 26,4 28,3 20,5 10,9
Koeficient ekologické
stability 0,41 0,77 0,46 0,76 0,58 0,64 0,24
Orná půda - rozloha (ha) 242 160 825 138 2 679 23 449 21 153
Chmelnice - rozloha (ha) 34 10 0 12 54 812 402
Vinice - rozloha (ha) - - 7 - 6 203 43
Zahrady - rozloha (ha) 5 7 32 7 80 931 502
Ovocné sady - rozloha (ha) 1 128 33 2 11 945 500
Trvalé travní porosty - rozloha
(ha) 3 3 23 3 168 4861 564
Lesní půda - rozloha (ha) 58 87 383 111 1 523 9 627 3 281
Vodní plochy - rozloha (ha) 53 27 4 47 138 996 535
Zastavěné plochy - rozloha
(ha) 17 17 23 5 109 934 613
Ostatní plochy - rozloha (ha) 117 163 195 95 623 4 300 2 429
Zemědělská půda - rozloha
(ha) 285 308 920 161 2 998 31 201 23 165
Celková výměra - rozloha (ha) 530 602 1525 420 5 390 47 058 30 023
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 63 - GET s. r. o.
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ
VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
I. Charakteristika a hodnocení velikosti a významnosti předpokládaných
přímých, nepřímých, sekundárních, kumulativních, přeshraničních,
krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých i dočasných,
pozitivních i negativních vlivů záměru, které vyplývají z výstavby a existence
záměru (včetně případných demoličních prací nezbytných pro jeho
realizaci), použitých technologií a látek, emisí znečišťujících látek a
nakládání s odpady, kumulace záměru s jinými stávajícími nebo povolenými
záměry (s přihlédnutím k aktuálnímu stavu území chráněných podle zákona
o ochraně přírody a krajiny a využívání přírodních zdrojů s ohledem na
jejich udržitelnou dostupnost) se zohledněním požadavků jiných právních
předpisů na ochranu životního prostředí:
Vlivy jsou hodnoceny podle své významnosti pomocí verbální stupnice: pozitivní – nulový –
nevýznamný – negativní – významně negativní. Při hodnocení významnosti byly uváženy
následující atributy vlivů:
▪ směr (příznivý – neutrální – nepříznivý),
▪ velikost (nízká – střední – vysoká),
▪ vratnost (vratné – nevratné),
▪ trvání (krátkodobé – střednědobé – dlouhodobé – trvalé),
▪ frekvence (jednorázové – opakující se – sporadické)
▪ rozsah (lokální – regionální – národní – mezinárodní – přeshraniční)
▪ pravděpodobnost vzniku (v intervalu 0 – 1 dle pravděpodobnosti)
Tam kde je to účelné, je hodnocení vlivů rozděleno na fázi při těžbě a fázi po rekultivaci.
Nedílnou součástí hodnocení vlivů je i možnost ochrany před nimi, tj. návrh opatření
pro předcházení, zmenšování či eliminaci vlivů. Opatření jsou komentována.
Po zvážení všech výše uvedených faktorů včetně navržených opatření je vliv hodnocen
souhrnně ve své celkové významnosti ve škále:
▪ příznivý,
▪ nulový
▪ nevýznamný,
▪ nepříznivý,
▪ významně nepříznivý.
Jednoslovné generalizující hodnocení pomocí verbální stupnice však lze brát spíše jako
orientační, vliv je třeba posuzovat v celém kontextu výše uvedených faktorů.
Samotného hodnocení ve verbální stupnici zároveň neimplikuje přípustnost či nepřípustnost
realizace záměru. Rozhodnutí o realizaci záměru vydává příslušný správní orgán v řízení podle
zvláštních právních předpisů. Účelem posuzování vlivů je v souladu s §1 odst. 3 zákona č.
100/2001 Sb. získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí.
Při vyhodnocení některých vlivů bylo přihlédnuto k metodice Bajera (2001).
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 64 - GET s. r. o.
1. VLIVY NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Vlivy na zdraví
Posouzení vlivu na zdraví bylo předmětem studie „Hodnocení vlivů na veřejné zdraví ve vztahu
k posuzovanému záměru – Těžba štěrkopísku v DP Račice II“ (Zemancová, 2020 – příloha č.
3), která při hodnocení vycházela ze zpracované akustické studie (Moravec 2020 – př. č. 1) a
rozptylové studie (Závodský, 2020 – př. č. 2).
Ze závěrů studie hodnocení zdravotních rizik citujeme:
Ovzduší
Vlastní realizace posuzovaného záměru nezpůsobí překračování imisních limitů platných pro
oxid dusičitý NO2, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 ani bezprahově působící
benzo(a)pyren. Imisní příspěvky z provádění hornické činnosti v ploše DP Račice II jsou nízké
a téměř neovlivní výsledné hodnoty celkových koncentrací sledovaných znečišťujících látek
v ovzduší v dané lokalitě.
Charakterizace rizika pro hodnocené polutanty ovzduší byla provedena metodou výpočtu
relativního rizika, které představuje poměr pravděpodobnosti výskytu určitých syndromů
u exponované a neexponované populace. Na základě provedeného kvantitativního výpočtu
rizika vyčísleným imisím NO2 pomocí HQ (Hazard Quotient) bylo zjištěno, že nárůst rizika
spojený s prováděním hornické činnosti v DP Račice II je v kontextu škodliviny NO2 prakticky
nulový.
Při charakterizaci rizika součtu nových příspěvků záměru a imisního pozadí na zdravotní obtíže
související s chronickou expozicí tuhým znečišťujícím látkám (PM10 a PM2,5) nebylo zjištěno
žádné významné zvýšení rizika zdravotních obtíží prokázaných nejnovějšími studiemi WHO.
K částečné kvantifikaci rizika chronických účinků imisí PM10 a PM2,5 byly použity vztahy
odvozené pro předčasnou úmrtnost, nemocnost včetně hospitalizací a výskytu respiračních
symptomů. Provádění hornické činnosti v DP Račice II nezpůsobí v místní populaci zvýšení
předčasné úmrtnosti, záměr nevyvolá nové případy chronické bronchitidy či nové projevy
astmatu u dětí ani takové zhoršení průběhu kardiovaskulárních či respiračních onemocnění v
populaci, které by si vynutilo hospitalizaci. Dle orientačního výpočtu podle doporučené
metodiky může teoreticky dojít v důsledku zvýšení imisních koncentrací prachových částic
PM2,5 k navýšení počtu dní s omezenou aktivitou a v důsledku navýšení příspěvků průměrných
ročních imisí PM10 k navýšení počtu dnů s projevy respirační nemocnosti u dětí. Toto navýšení
však lze označit za nevýznamné (čítá fiktivní jednotky v řádu desetiny resp. setiny dne) a s
ohledem na velkou řadu nejistot ve výchozích podkladech výpočtu a odvozených vztazích
použité metodiky spíše za hypotetické. Přesto se doporučuje použití všech dostupných
prostředků pro snížení prašnosti, a to zejména v rámci opatření proti resuzpenzi prachu.
Charakterizace rizika pro karcinogenní látky byla provedena metodou výpočtu
pravděpodobnosti zvýšení výskytu nádorových onemocnění nad běžný výskyt v populaci
(ILCR) při celoživotní expozici benzo(a)pyrenu. Z provedeného výpočtu vyplývá,
že akceptovatelná míra zvýšení celoživotního karcinogenního rizika z expozic benzo(a)pyrenu
je v hodnocené lokalitě v současnosti překračována, realizací posuzovaného záměru se tato
nepříznivá situace nijak neprohloubí. Po zahájení hornické činnosti v DP Račice II nedojde
na základě vyčíslených nejvyšších rozdílů příspěvků imisí průměrných ročních
koncentrací BaP oproti současnému stavu k žádnému navýšení pravděpodobnosti výskytu
nádorových onemocnění v exponované populaci.
Hluk
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 65 - GET s. r. o.
Vlivem provozu strojů a zařízení nasazených k hornické činnosti v ploše DP Račice II, při
uvažování souběhu jejich práce v mezním postavení vůči zástavbě a bez korekce časového
nasazení, zůstanou výsledné úrovně hluku u nejbližší obytné zástavby bezpečně pod úrovní
prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže na veřejné zdraví (50 dB v denní době),
pohybují se v hodnotách do 44,9 dB. Příspěvky hluku emitované z areálu těžebny v DP Račice
II v denní době by tak neměly mít negativní vliv na veřejné zdraví obyvatel nejbližší obytné
zástavby, a to ani v kontextu možného obtěžování hlukem. V noční době nebude těžebna v DP
Račice II v provozu, nebude odtud emitován žádný hluk.
Akustickou studií vyčíslené změny hladiny hluku z dopravy k celkovému hluku emitovanému
z hodnocených komunikací vykazují v zástavbě podél expedičních tras dopravy využívané
štěrkovnou navýšení o 0,1 – 0,5 dB. Tyto změny úrovní dopravního hluku nejsou akusticky
významné, jsou objektivně měřením prakticky neprokazatelné a jsou menší než je hodnota
rozpoznatelná lidským sluchovým aparátem. Proto by obyvatelé objektů přilehlých
ke komunikacím na tranzitních trasách expediční dopravy neměli ani v případě ukončení
provozu Dobříňské pískovny vůbec subjektivně zaznamenat změnu úrovně dopravního hluku.
Změny hladin dopravního hluku v souvislosti s realizací posuzovaného záměru je možné
hodnotit v kontextu veřejného zdraví jako nevýznamné. V rámci charakterizace rizika je
proveden i výpočet atributivního rizika kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti z dopravního
hluku, který neprokázal změnu míry relativního rizika ischemické choroby srdeční. resp. rizika
infarktu myokardu v důsledku zjištěné hladiny akustického tlaku LAeq,den z dopravy
na komunikací III/24049 v případě pokračování těžby vs. ukončení těžby.
Sociální a ekonomické vlivy
Sociálním důsledkem povolení hornické činnosti je vytvoření zachování 14 stávajících
pracovních míst v těžebně.
Těžební organizace odvádí úhrady z dobývacího prostoru a při povolení hornické činnosti i
z vydobytých nerostů obci a státu.
Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017), popisuje současný
stav v oblasti těžby štěrkopísků, včetně vymezení stěžejních ložisek zajišťujících převážný
objem současné těžby. Předmětné ložisko Račice-Předonín 1 a 2 je uvedeno mezi šesti
největšími v rámci celé ČR. Vzhledem k tomu, že se jiné obdobné ložisko v blízkém i širším
okolí nenachází, jeho výpadek by se mohl znatelně projevit na trhu se stavebními písky v oblasti
(zvýšení dovozových vzdáleností a tím i ceny suroviny).
Vliv je hodnocen jako příznivý se střednědobým trváním.
Vlivy na využití území
Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti
Realizace posuzovaného záměru nebude mít žádné požadavky na výstavbu nové veřejné
dopravní infrastruktury. Expedice bude realizována nákladními automobily po účelových
komunikacích k obnovenému pásovému dopravníku na jihu dobříňského jezera.
K expedici hotových výrobků je a bude využívána veřejná dopravní síť a stávající dopravní
napojení štěrkovny Dobříň. Nákladní automobily vyjíždějí z prostoru štěrkovny po účelové
komunikaci na silnici 3. třídy č. 24622.
Záměr nemá vliv na změnu v dopravní obslužnosti v podobě zrušení některé přístupové cesty.
Celkově je tento vliv hodnocen jako nevýznamný.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 66 - GET s. r. o.
Vlivy na rekreační využití území
Samotná těžební činnost v DP Račice II by neměla v průběhu svého trvání vyvolat změnu
ve stávajícím rekreačním využití širšího území.
Přeprava natěžené suroviny je plánovaná na pozemcích uvnitř hranic dobývacího prostoru a
jejich využití pro stavby a zařízení potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska
a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro
dopravu všech potřebných zařízení a hmot je v souladu s ustanovením báňských předpisů (§ 31,
odst. 4 z. 44/1988 Sb. horní zákon).
Plochy ve stanovených dobývacích prostorech jsou určeny pro dobývání určeného nerostu (§
25, odst. 3 z. 44/1988 Sb. horní zákon) a jiné využití je možné po předchozím projednání a
schválení Obvodním báňským úřadem. Rekreační využití vlastního těžebního jezera a břehů
uvnitř dobývacího prostoru tak v současné době není možné.
Nejbližšími rekreačními objekty jsou při severním okraji obce Předonín. Objekty jsou
dostatečně vzdálené od samotné plochy těžby, a některé z nich jsou cca 100 m vzdálené
od plánované lomové komunikace podél břehu těžebního jezera. Přítomnost bariéry v podobě
vzrostlého lesního porostu objekty dostatečně odcloní. Snížení atraktivnosti těchto objektů
pro rekreaci tak bude minimální.
Vliv je dočasný, po dobu trvání záměru (9 let), která je z pohledu těžby nerostných surovin spíše
krátkodobá.
Celková významnost - nevýznamný vliv.
2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA (NAPŘ. POVAHA A MNOŽSTVÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A
SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, ZRANITELNOST ZÁMĚRU VŮČI ZMĚNĚ KLIMATU)
Vlivy na čistotu ovzduší
Posouzení příspěvků k imisní zátěži související s posuzovaným záměrem bylo předmětem
příspěvkové rozptylové studie (příloha č. 2 této dokumentace), ze které jsou převzaty následující
údaje.
V rámci studie bylo v hodnoceném území posuzováno 3 156 referenčních bodů v pravidelné
čtvercové síti s krokem 100 m. Tato síť zahrnuje oba dobývací prostory a jejich okolí o celkové
rozloze 5 500 m x 5 500 m. Dále bylo zvoleno 20 samostatných výpočtových bodů mimo síť
reprezentujících nejbližší obytné objekty v okolí DP Račice II a DP Dobříň a tras vyvolané
dopravy. Výpočet v síti byl proveden pro výšku 1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací
zóny člověka).
Souřadnice výpočtových bodů mimo síť a jejich zakreslení jsou uvedeny v příloze č. 2
dokumentace – Rozptylové studii (obrázek č. 16, 17, tabulka č. 19), výpočtová síť referenčních
bodů pak na obrázku č. 15.
Pro vyhodnocení skutečného stavu kvality ovzduší ve sledovaném území a zejména
pro možnost porovnání vypočtených koncentrací s platnými imisními limity je nezbytné mít
k dispozici nejen údaje o hodnoceném zdroji znečišťování, ale i příspěvky z ostatních zdrojů
působících v řešeném území – tzv. imisní pozadí (viz kapitola C.II.1. Ovzduší a klima).
Konkrétní výsledky výpočtů – změny imisních koncentrací jednotlivých sledovaných
znečišťujících látek, jsou uvedeny v kapitole B.III.1. – Údaje o výstupech – znečištění ovzduší.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 67 - GET s. r. o.
Ze závěrů RS níže citujeme:
Výpočty imisních koncentrací bylo prokázáno, že těžba štěrkopísku v DP Račice II jako náhrada
za těžbu v dotěžovaném ložisku v DP Dobříň bude mít na celkovou imisní situaci v lokalitě
akceptovatelný vliv. Mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II se v téměř celé
vyšetřované lokalitě očekává v důsledku snížené těžby a produkce snížení imisních koncentrací
všech hodnocených znečišťujících látek. Nejvýraznější pokles je očekáván v prostoru třídící
linky a expedice a je dán především o více než polovinu menším objemem suroviny zpracované
na třídící lince a nižším množství expedovaných výrobků, mírný nárůst v prostoru těžby v DP
Račice II souvisí s provozem nových zdrojů emisí provozovaných v rámci těžby.
Imisní limity hodnocených znečišťujících látek budou, vně plochy těžby a zpracování suroviny
plněny i při zahrnutí stávajícího imisního pozadí.
Výjimku tvoří průměrné roční koncentrace BaP, kdy jsou na malé části plochy hodnoceného
území v oblastech měst Roudnice nad Labem, Předonín, Bechlín a Štětí očekávány celkové
průměrné roční imisní koncentrace BaP převyšující imisní limit. Zvýšené koncentrace jsou však
způsobeny nadlimitním imisním pozadím (vliv lokálního vytápění fosilními palivy, především
uhlím a dřevem). Vlastní příspěvky provozu pískovny po realizaci záměru jsou v těchto
oblastech minimální, pohybují se v intervalu -0,1448 pg.m-3 až 0,9133 pg.m-3, což odpovídá –
0,014 až 0,091 % hodnoty imisního limitu 1 ng.m-3.
V několika referenčních bodech jsou očekávány také celkové 24hod koncentrace PM10 a
průměrné roční koncentrace PM2,5 vyšší, než příslušné imisní limity. Jedná se ovšem o body,
které leží uvnitř prostoru DP Račice II nebo technologického zázemí, popř. v okolí účelové
komunikace, po které je realizována přeprava vytěžené suroviny. Všechna tato místa je možno
považovat za venkovní, veřejnosti nepřístupná pracoviště a dle § 3 odst. (2) zákona č. 201/2012
Sb.[1] na venkovních pracovištích, kam nemá veřejnost volný přístup mohou být imisní limity
překračovány.
Na základě všech výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v důsledku provozu
hodnoceného záměru nebude docházet k překračování imisních limitů. Vliv na ovzduší je
hodnocen jako nevýznamný.
Vlivy na klima
Vlivy na mikroklima
Záměr bude mít pouze lokální vliv na změnu mikroklimatu a to dočasným odstraněním
vegetačního krytu, který se významněji projeví v ploše převažujícího lesa než orné půdy. Lesní
porost má oproti otevřené ploše těžebny vyšší tepelnou kapacitu a nižší tepelnou vodivost.
V pískovně tak může docházet k přehřívání povrchu, které může ovlivňovat i okolní ponechané
porosty a zhoršovat jejich životní podmínky.
Plocha nebude smýcena najednou, ale postupně a zároveň v době před ukončením těžební
činnosti budou již první plochy uvolněné k biologické rekultivaci zalesněním.
Vliv je negativního charakteru s postupným nárůstem, lokálního dosahu. Vliv je dočasný,
vratný. Z hlediska celkové významnosti je změna mikroklimatu nevýznamné velikosti.
Vlivy na klima – zmírňování (mitigace) změn klimatu
Realizace posuzovaného záměru bude znamenat prodloužení provozu zdrojů skleníkových
plynů ze spalovacích motorů těžební techniky a nákladních automobilů. Zároveň bude realizací
záměru pokračovat provoz s využitím strojů na elektrický pohon (třídící linka, sociální zázemí),
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 68 - GET s. r. o.
které jsou nepřímým zdrojem emisí skleníkových plynů. Zátěž bude oproti současnému stavu
ale snížena, vzhledem k omezení objemu těžby na polovinu.
S ohledem na charakter ložiska je v současné době jedinou ekonomicky vhodnou možností -
využití těžebních strojů na dieslový pohon (dozer, hydraulický pásový bagr, kolový nakladač).
Využití třídící linka na el. pohon významně snížuje přímou produkci skleníkových plynů
v místě záměru, s ohledem na nepřímou produkci CO2 však může být s jinou alternativní linkou
na dieslový pohon srovnatelná. Důvodem je poměrně vysoký podíl emisí CO2 při výrobě
elektrické energie v ČR.
Zvolená nákladní doprava i přes relativní blízkost železnice a řeky Labe odpovídá poptávce po
surovině v krátkých dovozových vzdálenostech. Lodní doprava byla z provozně ekonomických
důvodů ukončena. Zprovoznění (výstavba vlečky) využívání železniční přepravy by bylo pro
tak krátkodobý záměr neekonomické.
Prvkem přispívajícím ke snižování skleníkových plynů jsou lesní porosty. Záměr znamená
zábor cca 38,1 ha lesního prostu těžební činností, přičemž je plánováno znovu celou plochu
zalesnit v původní ploše. Záměrem tak nedojde po ukončení sanace a rekultivace k úbytku
lesních ploch.
Realizace záměru není v rozporu s cíli definovanými v národních strategických dokumentech
řešících ovlivňování klimatu, resp. s Politikou ochrany klimatu ČR a Národním programem
na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR.
Vliv na klima – přizpůsobení (adaptace) změnám klimatu
Při hodnocení adaptací daného záměru na změny klimatu můžeme vycházet z dokumentu
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je implementačním dokumentem Strategie
přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015). Akční plán je strukturován podle
projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých
projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích
negativních dopadů: dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, zvyšování teplot,
extrémní meteorologické jevy (vydatné srážky, extrémně vysoké teploty vč. vlny veder,
extrémní vítr a přírodní požáry). Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
charakterizuje vliv změny klimatu na vybrané oblasti hospodářství a životního prostředí
(sektory). Záměr se projeví převážně v oblasti lesního hospodářství.
V lesním hospodářství se očekává v důsledku výše uvedených klimatických změn zhoršování
zdravotního stavu porostů a jejich stability – odolnosti vůči škůdcům. Tyto změny se
nejvýznamněji projeví na monokulturních stejnověkých porostech dřevin v nevhodných
polohách (převážná většina smrkových porostů v ČR). Adaptačním opatřením záměru tak může
být obnova lesního porostu s vhodnou skladbou dřevin s vyšším podílem dřevin tzv.
melioračních.
Možným adaptačním opatřením oblasti vodního hospodářství je tvorba vodních ploch 3.3.3.15
Hydrické využití důlních děl a lomů (Likvidace a rekultivace důlních děl a lomů nabízí
příležitosti k zadržování vody v krajině a vytváření zdrojů vod pro vodárenské účely nebo využití
v obdobích dlouhodobého sucha. Tam, kde vlastnosti horninového masívu umožní zaplnění
těchto území vodami v potřebné kvalitě, mohou vzniknout zdroje vody nebo přírodní prvky
stabilizující okolní krajinu). Toto opatření však v daném případě není z důvodu
hydrogeologických podmínek reálné.
Z hlediska celkové významnosti jsou vlivy na klima nevýznamné velikosti.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 69 - GET s. r. o.
3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A EVENT. DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ
CHARAKTERISTIKY (NAPŘ. VIBRACE, ZÁŘENÍ, VZNIK RUŠIVÝCH VLIVŮ)
Vlivy na hlukovou situaci
Vlivy na hlukovou situaci byly posuzovány v akustické studii (Moravec, 2018), která je
přílohou oznámení č. 1.
Předmětem studie bylo zhodnotit vliv plánované hornické činnosti v DP Račice II na akustickou
situaci u nejblíže položených objektů resp. chráněných venkovních prostorů staveb a
chráněných venkovních prostorů dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví, v platném znění.
Hluk z dopravy
Provedenými výpočty bylo ověřeno, že i při maximálním plánovaném objemu těžby a expedice
by neměl být u chráněných venkovních objektů v okolí nejbližších veřejných komunikací
překračován hygienický limit pro hluk z dopravy. Vliv vyvolané nákladní dopravy na
akustickou situaci v okolí nejbližších dotčených dopravních úseků je vzhledem k celkové
intenzitě dopravy nevýznamný a nehodnotitelný. Podíl na celkové akustické imisi může být 0,1-
0,5 dB při maximálním expedovaném objemu suroviny.
Ve směru na Roudnici nad Labem a dálnici D8, který je vyvolanou nákladní dopravou zatížen
výrazněji (85 % dopravy) pojedou po dokončení obchvatu města tato vozidla po komunikacích
mimo souvislou obytnou zástavbu.
Hluk z provozu
Výpočtem byla simulována hornická činnost v několika modelech tak, aby byla, z hlediska
šíření hluku do okolí, postihnuta vždy nejméně příznivá akustická situace na ložisku v daném
pracovním postupu.
Hygienický limit pro hluk ze stacionárních zdrojů dle NV č. 272/2011 Sb. LAeq,T = 50 dB by
měl být u nejbližších, nebo nejvíce exponovaných chráněných venkovních prostorů a
chráněných venkovních prostorů staveb při běžném provozu bezpečně dodržen.
Vliv na akustickou situaci je hodnocen z hlediska velikosti a celkové významnosti jako
nevýznamný.
4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
V této kapitole jsou shrnuté výsledky a závěry hydrogeologického posouzení těžby štěrkopísku
na výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2 (Frydrych 2020 – příloha dokumentace č. 6).
Změna kvality podzemních a povrchových vod
Při těžbě nevznikají žádné průmyslové odpadní vody.
Důlní vody (atmosférické srážky dopadající na obnaženou část ložiska a podzemní vody
přitékající do prostoru lomu) nebudou při hornické činnosti na ložisku nijak využívány.
Vznikající důlní vody budou infiltrovat do horninového podloží a postupně odtékat
k severovýchodu ve směru spádu nepropustného podloží, kde budou přetékat do kolektoru
nižšího terasového stupně.
Riziko možného negativního ovlivnění jakosti podzemních vod na lokalitě představují pouze
případné havárie těžební a dopravní techniky spojené s únikem provozních náplní a pohonných
hmot do horninového prostředí. Znečištění tohoto typu je vizuálně snadno rozpoznatelné a při
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 70 - GET s. r. o.
dodržování technologické kázně a zavedených pracovních postupů lze toto riziko
minimalizovat. Dostačujícím řešením je zajištění preventivního opatření k ochraně vod
(aktualizace provozního a havarijního plánu – rozšířeného pro pískovnu Račice II a přepravu
natěžené suroviny do úpravny), jak je popsáno v kapitole B.III.I. – podkapitola - Znečištění
vody, půdy a půdního podloží.
Pozn.: uvedená opatření v podobě zpracování havarijního plánu a jeho dodržování jsou
zákonnou povinností provozovny a nejsou přenášena do kap. D.IV – Opatření.
Vliv záměru na kvalitu povrchových a podzemních vod za běžných podmínek se dá hodnotit
jako nevýznamný. V případě výjimečného stavu - havárie - může být nepříznivý.
Změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemních vod
Bázi dobývacího prostoru Račice II tvoří nepropustné křídové slínovce, které pozvolna upadají
od jihu k severu z výškové úrovně přibližně 169 m n.m. při jižním okraji DP na úroveň kolem
160 m n.m. při severním okraji DP. Průměrná mocnost suroviny se v DP Račice II pohybuje
v rozmezí 7-8 m, zvyšuje se od severu, kde je jen 2-3 m, k jihu až jihovýchodu, kde dosahuje
k 10 m. Při severním okraji DP Račice II podložní slínovce dále upadají pod kvarterní
sedimentární formace a pravděpodobně jsou i částečně denudovány. Sedimenty vyšší terasy
rissu 1 v tomto prostoru plynule přecházejí do sedimentů nižší terasy rissu 2.
V roce 2017 byly podél jižního okraje DP realizovány tři průzkumné vrty (Ra 1/17, Ra 2/17, Ra
3/17) s hlubokou 5,0-9,5 m, ukončené ve slínovcovém podloží. Ani jedním vrtem nebyla
zastižena hladina podzemní vody. V průběhu geologického průzkumu realizovaného v letech
1969-1972 se hladina podzemní vody v prostoru pohybovala v úrovni kolem 170 m n.m., tedy
blízko báze kvarterních sedimentů
Ze severní části DP nejsou aktuální hydrogeologické údaje k dispozici. Území mezi DP a
těžebním jezerem pískovny Dobříň a veslařským kanálem Račice je velmi ploché, s povrchem
v úrovni 162 m n.m. Hladina povrchové vody se v kanále a pískovně pohybuje v úrovni
155 m n.m. Dřívějším průzkumem byla hladina podzemní vody při severním okraji DP, stejně
jako dále v severním předpolí, zastižena v úrovni kolem 160 m n.m. Vybudováním kanálu
Račice a otevřením hladiny podzemní vody v pískovně Dobříň došlo k částečnému zaklesnutí
hladiny podzemní vody, v současnosti lze hladinu podzemní vody v prostoru mezi ložiskem a
kanálem předpokládat v úrovni 157-158 m n.m.
Samotný DP Račice II se nachází ve vyšším terasovém stupni riss 1, zatímco DP Dobříň a
račický kanál v nižší terasové úrovni riss 2. Obě části ložiska tak mají částečně oddělené a
odlišné hydrogeologické režimy. Jak bylo uvedeno výše, jižní část DP Račice II je suchá
bez trvalého zvodnění. Při severní hranici DP, s ohledem na morfologické poměry, nelze
přítomnost částečného zvodnění kvarterních sedimentů úplně vyloučit. Pravděpodobně ale
půjde pouze o nepříliš mocné a občasné zvodnění způsobené saturací horninového prostředí
zejména po dlouhodobějších a vydatnějších srážkách a následným postupným odtokem
podzemní vody z výše položených částí zájmového území ve směru spádu podloží do sedimentů
nižší terasové úrovně.
V hydrogeologické studii je konstatováno, že pro tuto část zájmového území nejsou k dispozici
aktuální údaje o úrovni HPV a míře zvodnění kolektoru kvarterních štěrkopísků. Aby mohl být
vliv na režim podzemních vod zcela vyloučen jsou v HG studii navržena preventivní
monitorovací opatření. Opatření jsou převzata do kap. D.IV.
V případě těžby budou srážky spadlé na roztěženou plochu zasakovat do podloží a postupně
odtékat k severovýchodu ve směru spádu nepropustného podloží. Při severním okraji ložiska
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 71 - GET s. r. o.
budou stejně jako doposud přetékat do kolektoru nižšího terasového stupně riss 2 a podílet se
na tvorbě podzemních vod v této terase.
DP Račice II se nachází ve vyšším terasovém stupni riss 1, zatímco DP Dobříň a račický kanál
v nižší terasové úrovni riss 2, obě části ložiska tak mají částečně oddělené a odlišné
hydrogeologické režimy. Vzhledem k těmto skutečnostem a i s ohledem na výše uvedené tak
plánovaná těžba štěrkopísků v DP Račice II nemá potenciál ovlivnit režim podzemních vod
na ložisku a v jeho okolí. Režim podzemních vod v území v okolí račického kanálu a těžebního
jezera DP Dobříň nebude těžbou ložiska nijak dotčen.
Z pohledu ochrany vodních poměrů je dotčené území součástí CHOPAV Severočeská křída.
Zájmové území nezasahuje do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo přírodní
minerální vody. Dle hydroekologického informačního systému VÚV TGM se v okolí lomu
nevyskytují žádné významné vodní zdroje hromadného zásobování ani sem nezasahují žádná
ochranná pásma vodních zdrojů.
Nejbližší lokální vodní zdroje (objekty individuálního zásobování) se nacházejí v obcích
Předonín, Račice a Hněvice, ve vzdálenosti několika stovek metrů od hranic DP. Vzhledem
ke způsobu těžby nad hladinou podzemní vody lze možnost případného ovlivnění těchto
vodních zdrojů hornickou činností zcela vyloučit.
Vlivy na vydatnost zdrojů a vlivy na změnu hladin podzemní vody jsou za splnění
navrhovaných opatření hodnoceny jako nevýznamné.
Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě
Navrhovanou těžbou nebudou dotčeny žádné vodoteče. Zájmové území leží mimo záplavou
zónu řeky Labe. jak je uvedené výše, důlní vody (atmosférické srážky dopadající na obnaženou
část ložiska a podzemní vody přitékající do prostoru lomu) nebudou při hornické činnosti na
ložisku nijak využívány. Vznikající důlní vody budou infiltrovat do horninového podloží a
postupně odtékat k severovýchodu ve směru spádu nepropustného podloží, kde budou přetékat
do kolektoru nižšího terasového stupně.
Vliv na povrchový odtok a na změnu říční sítě je nevýznamný.
5. VLIVY NA PŮDU
Zábory půd (ZPF, PUPFL)
PUPFL
V rámci navrhované těžební činnosti v DP Račice II budou dotčeny pozemky určené k plnění
funkcí lesa (PUPFL) v celkové rozloze cca 38,1 ha, tedy 93 % dotčeného území. V celé své
ploše jsou pak navrženy zpětně k rekultivaci zalesněním. Vliv bude tedy v celé ploše vratný,
avšak dlouhodobého charakteru. Vliv snižujícím faktorem je navrhované zvýšené procento
podílu melioračních dřevin oproti současnému stavu.
Vliv spojený se záborem PUPFL je v době realizace záměru významně nepříznivý, po ukončení
sanace a rekultivace je celkově hodnocen jako nevýznamný.
ZPF
V rámci navrhované těžební činnosti v DP Račice II budou dotčeny pozemky ZPF v celkové
rozloze cca 2,4 ha, tedy necelých 6 % dotčeného území.
Část o rozloze 0,17 ha není v současné době zemědělsky obhospodařována, jedná se o BPEJ V.
třídy ochrany 1.21.12, pozemek je zalesněn. I s ohledem na skutečný stav byla rekultivace
pozemku v dosavadním generelu sanace a rekultivace (Hamet 2011) uvažována zalesněním.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 72 - GET s. r. o.
Konečný způsob bude závislý na orgánu ochrany ZPF a vlastníkovi pozemku. V případě
zalesnění by se jednalo o trvalé odnětí.
Rekultivován zpět na ornou půdu bude v celé ploše pozemek s BPEJ 1.21.10 IV. třídy ochrany
o výměře 2,23 ha, který je v současné době zemědělsky obhospodařovaný. V tomto případě se
bude jednat o dočasné odnětí.
Při posouzení nezbytnosti záboru půd v daném místě je základním faktem ložiskové
nahromadění suroviny v takové kvalitě, že se jedná ložisko výhradní, na kterém byl stanoven
dobývací prostor.
Vzhledem k rozloze, zastoupeným třídám ochrany půd a k tomu, že je vliv z převážné části
vratný je vliv celkově hodnocen jako nevýznamný.
Vlivy na čistotu půd
Použitá technologie těžby a úpravy štěrkopísku nepředstavuje žádné zvýšené nebezpečí
na znečištění půdy.
V prostoru plánované hornické činnosti bude půda odděleně skryta a uložena v samostatných
deponiích (odvalech) a následně využita při rekultivacích. Při běžném provozu plánované
hornické činnosti žádné její znečištění nehrozí.
Teoreticky může dojít k znečištění půdy v okolí dobývacího prostoru a to pouze v případě
havarijního úniku pohonných hmot a mazacích či hydraulických olejů a jejich transportu vodou
do okolí.
Toto nebezpečí lze minimalizovat vhodným zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, při
dodržování bezpečnostních opatření, pravidelnou a preventivní údržbou veškeré mechanizace,
modernizací strojového parku apod. Tato opatření jsou zakotvena ve stávajícím provozním a
havarijním plánu. Pro posuzovaný záměr je dostačující aktualizace těchto plánů – rozšíření pro
pískovnu Račice II a přepravu natěžené suroviny do úpravny), jak je popsáno v kapitole B.III.I.
– podkapitola - Znečištění vody, půdy a půdního podloží.
Pozn.: uvedená opatření v podobě zpracování havarijního plánu a jeho dodržování jsou
zákonnou povinností provozovny a nejsou přenášena do kap. D.IV – Opatření.
Vliv na čistotu půd je možno označit za nevýznamný.
6. VLIVY NA PŘÍRODNÍ ZDROJE
Těžba na ložisku štěrkopísku Račice-Předonín 1 a 2 bude mít vliv na horninové prostředí a
na nerostné zdroje, což vyplývá z povahy hornické činnosti.
Vliv záměru na horninové prostředí a nerostné zdroje není možné hodnotit nepříznivě z toho
důvodu, že záměr zamýšlí zásoby nerostné suroviny ložiska využívat hospodárně v souladu
s ustanoveními horního zákona.
Vliv z hlediska velikosti i celkové významnosti je nevýznamný. Vliv na další nerostné zdroje
je nulový.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 73 - GET s. r. o.
7. VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST (FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY)
Vliv na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů
Vlivy na faunu a flóru byly vyhodnoceny na základě přírodovědného průzkumu, který
na lokalitě proběhl ve vegetační sezóně 2017 a 2018 (Zímová 2018 – příloha č. 4).
Průzkum měl za cíl zjistit hodnotu stávajícího stavu předmětné lokality z jejího ekologického
hlediska a výskyt vzácnějších, indikačních a zvláště chráněných (dle Vyhlášky MŽP
č. 395/1992 Sb. v platném znění) druhů rostlin a živočichů vyskytujících se na území záměru.
Dalším cílem bylo navrhnout opatření k eliminaci případných negativních vlivů záměru
na zjištěnou biotu (opatření jsou uvedená v kapitole D.IV.).
Inventarizační průzkumy byly provedeny na celém území navrhované těžby, ale i v blízkém
okolí, přesahující rozsah DP Račice II. Zjištěny byly 3 druhy zvláště chráněných živočichů, dva
druhy v kategorii silně ohrožený: krahujec obecný a netopýr rezavý a jeden druh v kategorii
ohrožených: veverka obecná. Ani jeden druh nebude záměrem ovlivněn přímo.
Hlavní ekologické funkce celého území spočívají v hnízdních možnostech pro drobné pěvce,
dále jako potravní biotop pro široké druhové spektrum napříč trofickými úrovněmi a jako
přechodné útočiště pro větší savce. Realizací záměru dojde k částečné a dočasné eliminaci
těchto funkcí. Realizace záměru je ale postupná, nedojde tedy k jednorázové změně biotopu
v krátkém časovém horizontu.
Nedojde k přímému ovlivnění zvláště chráněných druhů živočichů.
Vlivy na ekologické funkce lokality mohou být eliminovány některými opatřeními, uvedenými
v přírodovědném průzkumu (kap. 9) a převzatými do kap. D.IV.
Zároveň v dlouhodobém horizontu dojde k realizaci plánu sanací a rekultivací dobývacího
prostoru Račice II, jenž počítá s návratem lesního porostu a vytváří tak nové biotopy.
Ve stávajícím dobývacím prostoru Dobříň bude zároveň se zahájením záměru DP Račice II
postupně probíhat realizace plánu sanací a rekultivací, díky kterému vzniknou rovněž nové
biotopy v bližším časovém horizontu.
Vlivy na zvláště chráněné druhy jsou nepřímé, s postupným nástupem, vliv je vratný.
Při realizaci navrhovaných opatření je celková významnost vlivu ohodnocena jako vliv
nevýznamný.
Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP
Navrhovanou plochou těžby bude přerušen propojovací lokální biokoridor, který je vymezený
jako návrh, tedy ne funkční. Trasa biokoridoru vede vzrostlým borovým porostem, lze se tedy
domnívat, že funkce biokoridoru částečně plní, i když v omezené míře, vzhledem k jeho nižší
atraktivitě (viz kap. B.I.1).
Realizace těžby v celé vymezené ploše by znamenala přerušení souvislého propojení lokálního
biocentra s prvky lokálního ÚSES zvláště jihovýchodním směrem nejen po dobu těžby, ale i po
dobu obnovy lesního porostu.
Jako zmírnění vlivu považujeme fakt, že po téměř celém obvodu těžebního prostoru zůstane
zachován dostatečný pruh lesa, který by funkci biokoridoru dočasně mohl zastat. Výjimkou je
zcela jižní-jihovýchodní cíp DP, kde je těžba projektována ke hranici DP, tedy až na samý kraj
lesa. Pro tento úsek v délce cca 130 m navrhujeme vynechání 10 m pruhu od hrany DP, čímž
bude zachován cca 15m pruh lesa (v nejužším místě 13 m).
Zároveň bude mít záměr zásah do VKP stanoveného ze zákona – lesa.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 74 - GET s. r. o.
Vliv záměru neznamená trvalou likvidaci dotčených prvků ÚSES a VKP, ale znamená jejich
dočasné odstranění či negativní ovlivnění. Snížení ekologicko-stabilizační funkce VKP je
vzhledem k navrhovanému charakteru rekultivovaných ploch s vyšším podílem melioračních
dřevin pouze okrajové. Vliv je vratný.
Celkově je vliv záměru hodnocen jak pro fázi provozu jako nepříznivý, pro fázi po rekultivaci
jako nevýznamný.
Likvidace, poškození stromů a porostů rostoucích mimo les
Vliv na stromy a porosty rostoucí mimo les budou maloplošného rozsahu, celkově cca 0,17 ha
– část zemědělského pozemku, která byla zalesněna a na kterou navazují lesní porosty.
Plocha je v plánu sanace a rekultivace navržena k zalesnění, vliv je vratný.
Vliv je celkově vyhodnocen jako nevýznamný.
Likvidace, poškození lesních porostů
Přímo dotčené porosty
Vliv na přímo dotčené porosty je v době realizace záměru nepříznivý (postupná, dočasná
likvidace) je však vratný a s navrhovaným druhovým složením a výchovnými zásahy, které
povedou k vytvoření stabilnějšího porostu s vyšší biologickou diverzitou.
Vzhledem k návratnosti a charakteru nahrazujících společenstev je vliv vyhodnocen po sanaci
a rekultivaci jako nevýznamný.
Nepřímo dotčené porosty (za hranicí těžby)
Vliv na lesní porosty nepřímo dotčené porosty (za hranicí těžby) byl hodnocen v rámci studie
hodnocení vlivu investičního záměru na porosty na pozemcích určených k plnění funkcí lesa
(Klíma 2020), které je přílohou č. 5 dokumentace, z jejích závěrů citujeme:
Terénní šetření prokázalo příznivý vliv prostorového pořádku (vzájemně prospěšné postavení
porostních částí a sled zásahů s co nejmenším dopadem na ponechané části) na zdravotní stav a
odolnostní potenciál dřevin. Jsou-li porostní skupiny včas a periodicky vychovávané
bez přímého kontaktu s abiotickými vlivy, jsou vzhledem k stanovištním podmínkám v 1.
lesním vegetačním stupni poměrně odolné a stabilní. I přes narušení prostorového pořádku jsou
některé části porostních skupin schopné odolávat změnám bez prokazatelné stresové reakce.
Jako nejcitlivější část hodnocených porostů na PUPFL lze označit nově vzniklou porostní stěnu
vystavenou přímému působení abiotických vlivů ze západního směru. K přímým škodám
větrem (zlomy, vývraty) nedochází, avšak dřeviny do vzdálenosti 1 porostní výšky, vykazují
vyšší mortalitu. Tvarové deformace jsou patrné pouze u dřevin v porostním plášti. K vývratům,
ale spíše zlomům v bazální části dochází pouze u borových souší, když báze a kořenová část
byly nejprve narušeny houbovými patogeny.
Z výše uvedené skutečnosti lze označit ponechané části lesního prostředí, kde se změna
současného stavu projeví negativním způsobem.
Současná západní hranice lesa (částečně jde i o porosty dřevin mimo PUPFL) je negativně
ovlivněna působením větru ze západního směru, avšak realizací investičního záměru nedojde
ke změně působícího vektoru, ani k zesílení doposud působících vlivů. I nadále bude tento
prostor charakteristický zvýšenou mortalitou především borovice lesní a snahou trnovníku
akátu obsadit uvolněný prostor. Na tuto skutečnost nemá realizace investičního záměru vliv.
Dopad lze kvalifikovat stupněm 2 – vliv neutrální (viz Klasifikace případného vlivu
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 75 - GET s. r. o.
investičního záměru na zdravotní stav porostů dřevin, stabilitu a jednotlivé funkce lesa
v kapitole 4. 2. na straně 9 studie).
Porostní skupiny 1. a 2. věkového stupně pod jižní hranicí odlesnění jsou schopné se změně
poměrů přizpůsobit. Z reakce porostních stěn na odlesnění je patrné, že negativní vliv
abiotických činitelů má zřetelně menší dopady než v exponovanějších částech. Stupeň vlivu
v této části lze klasifikovat jako neutrální až vlivem případné náhlé změny v dostupnosti vody
krátkodobě mírně negativní (stupeň vlivu 2, v porostním okraji krátkodobě stupeň vlivu 4).
Po odlesnění deklarovaného prostoru před a při těžbě štěrkopísku zesílí negativní vlivy na nově
vzniklé porostní stěny za východním, severovýchodním a v menší míře severním okrajem
pískovny. Přímý vliv větru (vývraty, zlomy) na doposud zdravé stromy bude omezený, avšak
bude umocňovat stres z teplotních extrémů a vláhového deficitu. Druhotně dojde k zesílenému
tlaku houbových patogenů, zde především václavky smrkové. V podstatě tedy bude docházet
ke stejným negativním jevům, jako u současné Z hranice lesního prostředí umocněné dopadem
náhlé změny, bez postupné adaptace dřevin. Stupeň vlivu v nově vzniklé porostní stěně lze
klasifikovat stupněm 5 silně negativní zejména v úzkém pásu mezi V hranicí pískovny a silnicí
Předonín - Račice.
Tento vliv se vzdáleností od porostní stěny klesá ke stupni 4 slabě negativní, když se situace
stabilizuje přibližně ve vzdálenosti 50 m od nového okraje lesa (za severní až severovýchodní
hranicí pískovny).
Výše uvedené platí za předpokladu, že budou včas a pokud možno častěji (1 x za 5 let)
prováděny výchovné zásahy (udržovat zakmenění na úrovni 9/10), asanována případná
poškození a uprázdněný prostor bude doplňován zpevňujícími dřevinami. Zde přichází v úvahu
dub zimní, lípa srdčitá a velkolistá, příměs břízy a osiky je žádoucí. Invazívní trnovník akát je
vhodné z cílových dřevin porostního prostředí širšího zájmového území vyloučit, avšak jeho
dočasnou tolerancí v nově vzniklé porostní stěně se stabilizuje porostní prostředí v dalších
částech. I tak by mělo být snahou, aby jeho podíl v těchto částech nebyl větší než 30 %.
Již bylo zmíněno, nejvíce zatíženou částí bude úzký ponechaný prostor mezi pískovnou a silnicí
Předonín - Račice. Po odtěžení lesa na Z straně se zvýší mortalita borovic a za daného
odolnostního potenciálu lze předvídat, že se v daném prostoru dlouhodobě neudrží. Ideálním
řešením je již nyní přistoupit k podpoře vtroušených melioračních a zpevňujících dřevin a
ve větších mezerách po odtěžení souší podsadit DBZ, LP. Situaci za východní stranou silnice
Předonín - Račice realizace investičního záměru výrazně neovlivní, již nyní je zde patrný
negativní vliv otevřeného prostoru na západní straně lesního prostředí (silnice) a zvýšená
mortalita v mýtně zralých částech.
Po ukončení těžby písku a následné rekultivaci je důležité, aby antropogenní substrát
nepřesahoval úroveň ponechaného terénu. Mírná terénní deprese by co do vláhových poměrů
byla výhodou.
Vliv na navazující porosty může být v době realizace záměru nepříznivý, k jeho zmírnění jsou
navržena opatření. Vliv je po ukončení sanace a rekultivace hodnocen jako nevýznamný.
Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
V části H této dokumentace záměru je zařazeno jako příloha stanovisko orgánu ochrany přírody
podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, a to stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a
zemědělství ze dne 30. 1. 2020, v němž je uvedeno, že předložený záměr „Těžba štěrkopísku
v dobývacím prostoru Račice II“ nebude mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 76 - GET s. r. o.
vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvosti jednotlivých evropsky významných
lokalit, nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Vliv je nulový.
8. VLIVY NA KRAJINU A JEJÍ EKOLOGICKÉ FUNKCE
Při posuzování vlivů staveb na krajinný ráz je podstatná dle užívaných metodik indentifikace
znaků krajinného rázu: přírodní charakteristiky, kulturně-historické charakteristiky a vizuální
charakteristiky území (prostorových vztahů, estetických hodnot, popř. harmonie v území)
a následná klasifikace míry ovlivnění těchto znaků v důsledku realizace záměru.
Jižní část vytěženého prostoru je plánována k zavezení do původní nivelety, čímž bude zmírněn
nejvýraznější vliv realizované těžby na krajinný ráz (jeho přírodní charakteristiku) – modifikace
reliéfu. Vzhledem k tomu, že zájmové území bude opětovně z 93 % zalesněno, nebude se ani
zůstavší zahloubení po ukončení sanace a rekultivace vizuelně uplatňovat.
Těžební činnost zasáhne téměře monokulturní borový lesní porost. Nezbytným opatřením
snižujícím tento vliv je navrhovaná sanace a rekultivace území zalesněním s vyšším podílem
melioračních dřevin.
Vliv hodnoceného záměru na přírodní charakteristiku území lze klasifikovat jako nevýznamný.
Míra či velikost tohoto vlivu tak nedosáhne úrovně, která by byla z hlediska ochrany krajinného
rázu a jeho přírodní charakteristiky nepřijatelná.
Vliv hodnoceného záměru na kulturní a historickou charakteristiku území lze klasifikovat též
jako nevýznamný. V převážné části těžební plochy byly již v minulosti provedeny skrývky a
existence ve zbývající části se nepředpokládá. Navržený záměr neznamená dotčení či jiné
ovlivnění tradičních kulturně-historických dominant v území. Nedojde ani ke změnám v cestní
síti či ovlivnění dopravních tras v okolí.
Z hlediska vlivu na vizuální charakteristiku území spoluutvářenou prostorovými vztahy
a estetickými hodnotami neznamená záměr závažnější zásah do stávajícího koloritu krajiny.
Navrhovná plocha těžby bude dobře odcloněna zůstavší vzrostlou vegetací po obvodu těžebny
a není vizuálně patrná z žádných vyhlídkových lokalit. V případě jihovýchodního cípu těžebny
tak bude pouze za předpokladu splnění navrhovaného opatření k zachování náhradní trasy
biokoridoru – posunutí těžby o 10 m od hranice DP a ponechání tak 13 – 15 m širokého pruhu
lesa. Vizuálně se může v blízkém okolí uplatnit odlesnění, nikoli samotná těžební činnost.
I odlesnění však bude patrné, díky ponechanému vzrostlému pásu lesa, pouze minimálně.
Z hlediska možného ovlivnění vizuálních vlastností krajiny lze dopady navrženého záměru
hodnotit jako velmi mírné.
Vlivy na předměty ochrany přírody a krajiny vyplývající z platné legislativy (zákon č. 114/1992
Sb.) – přírodní parky, zvláště chráněná území apod. v důsledku uskutečnění záměru nenastanou.
Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb., v platném znění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1)
uveden předmět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnně
klasifikovat míru vlivů následovně:
významné krajinné prvky slabý vliv
zvláště chráněná území žádný vliv
kulturní dominanty krajiny žádný vliv
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 77 - GET s. r. o.
harmonické měřítko slabý vliv
harmonické vztahy slabý vliv
Z hodnocení významnosti zásahů do jednotlivých znaků (hodnot) krajinného rázu vyplývá, že
snížení hodnot krajinného rázu nebude mít nepříznivý charakter. Realizace záměru nesníží
nepřípustným způsobem současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru.
Posuzovaný záměr z hlediska celkové významnosti vlivu na krajinný ráz je nevýznamný.
9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ ARCHITEKTONICKÝCH A
ARCHEOLOGICKÝCH ASPEKTŮ
Likvidace, narušení budov a kulturních památek
Záměr nebude mít žádný vliv ve smyslu likvidace a narušení budov a kulturních památek.
Vliv v tomto smyslu hodnotíme jako nulový.
Vlivy na geologické a paleontologické památky
Významný geologický či paleontologický nález není v zájmovém území předpokládán. Jejich
výskyt se však na území uvažovaného k těžbě nepředpokládá. Proto vlivy na geologické a
paleontologické památky hodnotíme jako nevýznamné. Zákonné povinnosti v případě
náhodného nálezu zůstávají nedotčené.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 78 - GET s. r. o.
II Charakteristika rizik pro veřejné zdraví, kulturní dědictví a životní
prostředí při možných nehodách, katastrofách a nestandardních stavech a
předpokládaných významných vlivů z nich plynoucích
Těžba štěrkopísků v DP Račice II neznamená významné riziko vzniku havárií s následnými
dopady na složky životního prostředí.
Problematiku možnosti vzniku havárií v lomu, předcházení vzniku havárií, postup ohlášení
havárie a povinnosti a úkoly jednotlivých pracovníků lomu při jejím odstraňování bude řešit
aktualizovaný havarijní plán stávající dobříňské pískovny (rozšířený na prostor těžby v DP
Račice II a trasy přepravy natěžené suroviny do úpravny) v souladu s ustanoveními dílu IV.
vyhl. ČBÚ č. 26/1989 Sb. a č. 51/1989 Sb. v platném znění, který bude součástí Plánu otvírky,
přípravy a dobývání a Plánu využití ložiska. Pro nakládání se závadnou látkou (motorovou
naftou v nadzemní nádrži) bude určující samostatná příloha havarijního plánu - plán opatření
pro případ ropné havárie, která se zpracovává podle § 6 odst. 4 vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb.
Níže jsou uvedeny možné havarijní situace, ke kterým v souvislosti s provozem těžebny může
dojít. K jednotlivým situacím budou aktulizovány příslušné dokumenty řešící jejich prevenci,
odstranění a likvidaci.
▪ Provozní nehody (havárie) a poruchy technických zařízení
▪ Požáry
▪ Sesuvy zemin a hornin
▪ Ropné havárie
▪ Vyhlášení výstražné stávky, předem ohlášené stávky, stávky živelné a stávky okupační
▪ Likvidace kleneb, převisů nebo nálepů při provozu zásobníků sypkých hmot
Dopady na okolí
Dopad předvídatelných druhů havárií je omezen zejména na vlastní prostor těžebny a jeho
zařízení. Z hlediska vlivů na životní prostředí lze považovat za nejzávažnější případný únik či
úkapy ropných látek z mechanizace, požár mechanizace a zázemí lomu. Únik ropných látek
znamená riziko především díky možnému znečištění podzemních vod a půdního prostředí.
Při vzniku požáru může dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí, ohrožení zařízení, majetku a
ke znečištění ovzduší.
K úniku ropných látek může dojít i přímo z mechanizace využité pro práce v lomu a v době
jejich odstavení mimo pracovní dobu. O havárii se v případě úniku ropných látek nejedná,
pokud unikne pouze nepatrné množství těchto látek (úkapy) nebo je vzhledem k místu úniku
bezpečně vyloučeno znečištění nebo poškození složek životního prostředí. Postup při likvidaci
havárií bude řešit havarijní plán.
Preventivní opatření budou vyjmenována v příslušných pracovních postupech a řádech.
Za důležité preventivní opatření považujeme používání ekologických (lehce odbouratelných)
olejů, zejména na přírodní příp. syntetické bázi (např. hydraulických, mazacích). Používání
těchto olejů vyhovuje převážné většině strojů a zařízení, oleje lze považovat za ekologicky
šetrné výrobky. Obzvláště důležité je použití těchto olejů a mazadel u strojů staršího data
výroby.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 79 - GET s. r. o.
III Komplexní charakteristika vlivů záměru podle části D bodů I a II
z hlediska jejich velikosti a významnosti včetně jejich vzájemného působení,
se zvláštním zřetelem na možnost přeshraničních vlivů
V následující tabulce je uveden souhrnný přehled vyhodnocení vlivů z hlediska jejich celkové
významnosti. Samostatně je hodnocena fáze provozu – těžby a fáze po ukončení sanačních a
rekultivačních prací.
Tabulka č. 8: Vyhodnocení velikosti a celkové významnosti vlivů
SPECIFIKACE VLIVU VÝZNAMNOST VLIVU
POZNÁMKA fáze těžby fáze po rekultivaci
VLIVY NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Vlivy na zdraví nevýznamný nulový
Sociální a ekonomické vlivy příznivý nevýznamný zaměstnanost,
finanční odvody pro obec
Vlivy spojené se změnou
v dopravní obslužnosti nevýznamný nulový
Vlivy na rekreační využití
území nevýznamný nevýznamný rekultivace
VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA
Vlivy na čistotu ovzduší nevýznamný nulový opatření
Vlivy na klima (mikroklima,
mitigace, adaptace) nevýznamný nevýznamný
VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIK. A BIOLOG. CHARAKTERISTIKY
Vlivy na
hlukovou
situaci
doprava nevýznamný nulový
provoz nevýznamný nulový
VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Změna kvality podzemních a
povrchových vod nevýznamný nevýznamný opatření proti haváriím
Změny ve vydatnosti zdrojů a
změny hladiny podzemních
vod
nevýznamný nevýznamný opatření
Vliv na povrchový odtok a
změnu říční sítě nevýznamný nevýznamný
VLIVY NA PŮDU
Zábor PUPFL významně nepříznivý nevýznamný rek. – 100 % navrácení
Zábor ZPF nevýznamný nevýznamný
Vlivy na čistotu půd nevýznamný nevýznamný opatření proti haváriím
VLIVY NA PŘÍRODNÍ ZDROJE
Vliv na horninové prostředí nevýznamný nevýznamný
Vliv na další přírodní zdroje nulový nulový
VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST (FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY)
Vlivy na vzácné a chráněné
druhy rostlin a živočichů nevýznamný nevýznamný opatření, rekultivace
Likvidace, zásah do prvků
ÚSES a VKP nepříznivý nevýznamný
náhrada, navrácení, vyšší
diverzita
Likvid., poškození stromů a
por. dřevin rostoucích mimo
les
nevýznamný nevýznamný rekultivace
Likvidace,
poškození
lesních
porostů
v ploše těžby,
deponií,
techn.
nepříznivý nevýznamný rekultivace - 100 %
navrácení
za hranicí
těžby nepříznivý nevýznamný
opatření, dosadba
melioračních dřevin, rek.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 80 - GET s. r. o.
SPECIFIKACE VLIVU VÝZNAMNOST VLIVU
POZNÁMKA fáze těžby fáze po rekultivaci
Vliv na EVL a PO nulový nulový
VLIVY NA KRAJINU JEJÍ EKOLOGICKÉ FUNKCE
Změny reliéfu krajiny, vlivy na
krajinný ráz nevýznamný nevýznamný rekultivace
VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY
Likvidace, narušení budov a
kulturních památek nulový nulový
Vlivy na geologické a
paleontologické památky nevýznamný nevýznamný
Nepříznivé vlivy posuzovaného záměru jsou spojeny zejména s přímým záborem území
(PUPFL), které byly v době trvání záměru vyhodnoceny jako významně nepříznivé.
V době realizace záměru byly dále jako nepříznivé vyhodnoceny vlivy: - likvidace, zásah
do prvků ÚSES a VKP a likvidace, poškození lesních porostů v ploše těžby i za hranicí těžby.
Po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu vlivu, reverzibility vlivu, citlivosti území a
možností ochrany, kompenzace, nebyly z hlediska výsledné významnosti po ukončení sanace a
rekultivace území vyhodnoceny žádné vlivy jako významně nepříznivé ani nepříznivé.
Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy.
Přeshraniční vlivy se vzhledem k umístění záměru a jeho charakteru a kapacitě nepředpokládají.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 81 - GET s. r. o.
IV. Charakteristika a předpokládaný účinek navrhovaných opatření
k prevenci, vyloučení a snížení všech významných negativních vlivů
na životní prostředí a veřejné zdraví a popis kompenzací, pokud jsou
vzhledem k záměru možné, popřípadě opatření k monitorování možných
negativních vlivů na životní prostředí (např. post-projektová analýza), které
se vztahují k fázi výstavby a provozu záměru, včetně opatření týkajících se
připravenosti na mimořádné situace podle kapitoly II a reakcí na ně
Rozsah a obsah této kapitoly je přizpůsoben metodickému sdělení MŽP OPVIP pro držitele
autorizace ze dne 6. 3. 2015, č.j. 18130/ENV/15. Konkrétně:
„Do kapitoly D.IV. (Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci
nepříznivých vlivů) dokumentace je nutné psát pouze podmínky relevantní, splnitelné, konkrétní
a eliminovat podmínky vyplývající z platné legislativy (resp. takové podmínky neuvádět nebo je
zapracovat jako součást záměru do jiné části dokumentace). Deklaraci závazku dodržet zákonné
povinnosti totiž nelze považovat za návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř.
kompenzaci nepříznivých vlivů“.
Zároveň v souladu s výše uvedeným metodickým sdělením nejsou v této kapitole uvedena
opatření, která jsou již součástí samotného navrhovaného záměru. Tato opatření jsou uvedena
v závěru kapitoly B.I.6 – Popis technického a technologického řešení záměru.
VLIVY NA VODU
V rámci zpracovaného hydrogeologického posouzení (př. č. 6) bylo vyhodnoceno, že v ploše
těžby č. 5, v její severní části je možné očekávat určité, i když pravděpodobně jen občasné
zvodnění. Pro zabránění případnému zásahu do hladiny podzemní vody v průběhu těžby plochy
č. 5 je doporučeno:
▪ Před zahájením samotné těžby vyhloubit v severní polovině území plochy těžby č. 5 dva
monitorovací hydrogeologické vrty do podložních slínovců. Ve vrtech neprodleně
zahájit průběžný monitoring úrovně hladiny podzemní vody s četností minimálně 1 x za
dva měsíce.
▪ Před postupem těžby do plochy č. 5 vyhodnotit režimní měření a stanovit nejvyšší
přípustnou úroveň zahloubení v severní polovině plochy těžby č. 5 podle zjištěné
nejvyšší úrovně hladiny podzemní vody.
▪ V případě, že monitorovací vrty budou trvale suché nebo budou vykazovat pouze
minimální krátkodobé zvodnění zachovat při bázi ložiska vrstvu štěrkopísku o mocnosti
min. 0,5 m tak, aby byla zachována možnost volného průtoku podzemních vod územím
dotčeným těžbou.
VLIVY NA PŘÍRODU
Následující vlivy jsou uváděny souhrnné pod opatřeními snižujícími vlivy na přírodu, jelikož
některá opatření mohou mít pozitivní účinek na snížení vícero negativních vlivů.
Níže uvedená opatření byla navržena i s ohledem na navrhovanou sanaci a rekultivaci území,
která je sama o sobě významným opatřením snižujícím negativní vlivy záměru.
Navrhované doplnění druhového složení rekultivovaných porostů vychází z doporučení
zpracovatelky přírodovědného průzkumu směřující k posílení druhů odpovídajících potenciální
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 82 - GET s. r. o.
přirozené vegetaci území a zpracovatele odborného posouzení vlivů na les z pohledu prosperity
vysazovaných druhů.
▪ Veškeré kácení dřevin realizovat mimo hnízdní období ptáků, tedy kácet v době od října
do konce února.
▪ Do plánu sanací a rekultivací pro DP Račice II zahrnout mimo borovici lesní alespoň 30
% dalších melioračních dřevin z přirozeného druhového složení odpovídajícímu kyselé
doubravě (dub zimní, dub letní, jeřáb ptačí, krušina olšová, bříza bělokorá) a podpořit
druhy se zvýšeným aklimatizačním potenciálem v dané oblasti i s ohledem na možný
posun typologie v závislosti na původu použitého substrátu: dub zimní, lípa srdčitá a
velkolistá s příměsí břízy a osiky. Tyto dřeviny zajistí potřebnou stabilizační kostru
nového biotopu.
▪ Zachovat dočasnou náhradní trasu biokoridoru v podobě pruhu lesních porostů
při jihozápadní, jižní a jihovýchodní hraně záměru. Současný návrh těžby zachovává
dostatečný pruh lesních porostů téměř v celé délce obvodu těžební plochy, vyjma
jihovýchodního cípu. V této části navrhujeme posunout hranici těžby o 10 m od hranice
DP a to v délce cca 130 m.
▪ Ponechaný pruh bude více stresován nižším příjmem vody, je tedy nezbytné jej
pravidelně kontrolovat a případné uhynulé jedince nahrazovat vhodnou doplňující
výsadbou dřevin, zejména: břízy, osiky, dubu zimního, případně lípy (srdčité, velkolisté)
a habru.
▪ Ke snížení negativního vlivu na nově vzniklé porostní stěny včas a pokud možno častěji
(1 x za 5 let) v nich provádět výchovné zásahy (udržovat zakmenění na úrovni 9/10),
asanovat případná poškození a uprázdněný prostor doplňovat zpevňujícími dřevinami.
Zde přichází v úvahu dub zimní, lípa srdčitá a velkolistá, příměs břízy a osiky je žádoucí.
▪ V nejvíce zatížené části úzkého pruhu mezi pískovnou a silnicí Předonín – Račice
započít ihned po povolení hornické činnosti s podporou vtroušených melioračních a
zpevňujících dřevin a ve větších mezerách po odtěžení souší podsadit dub zimní, lípu
srdčitou či velkolistou.
▪ Invazívní trnovník akát je vhodné z cílových dřevin porostního prostředí širšího
zájmového území vyloučit, dočasná tolerance v nově vzniklé porostní stěně za účelem
stabilizace porostního prostředí v dalších částech, nesmí přesáhnout jeho podílu vyšším
než 30 %.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 83 - GET s. r. o.
V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů
a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní
prostředí
Metodický návod pro zpracování dokumentace o posuzování vlivů řešeného záměru na životní
prostředí představuje zákon č. 100/2001 Sb., resp. jeho příloha č. 4.
Pro vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí bylo nejprve nutné získat informace
o současném stavu životního prostředí z následujících zdrojů:
Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území byly získány:
▪ rešerší dostupných podkladů (viz použité podklady a literatura),
▪ ze zpracovaných samostatných studií (viz přílohy),
▪ terénním průzkumem,
▪ mapové podklady (administrativní, tématické mapy, internetové mapové aplikace),
▪ legislativa,
▪ podklady a dokumenty odborných institucí,
▪ volně dostupné publikované údaje (internet),
▪ z údajů poskytnutých orgány státní správy, příp. úřední dokumenty (rozhodnutí a
stanoviska),
▪ z údajů poskytnutých obcemi.
Predikce a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí ve zpracovaných samostatných
studiích (přílohy) byla prováděna:
▪ na základě exaktní predikce (výpočtů)
▪ na základě expertního odhadu,
▪ metodou analogie,
▪ pomocí platných právních předpisů a doporučených metodik.
Dále jsou popsány použité metody prognózování a zásadní výchozí předpoklady pro jednotlivé
klíčové vlivy.
Akustická studie:
Předmětem akustické studie bylo posouzení akustické situace okolo expedičních komunikací.
Dále byl předmětem hodnocení vliv vlastního provozu (technologie v těžebně a v úpravně a
přepravních prostředků v areálu) na akustickou situaci v nejblíže položeném chráněném
venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. Toto hodnocení bylo provedeno
v souladu s požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v platném znění.
Pro výpočet hluku z dopravy byly sestaveny modely hlukové situace pomocí programu výpočet
byl proveden na nejmodernějším softwarovém vybavení v programu Predictor - LimA 7810B,
verze 11.2 (Softnoise GmbH).
Výpočet hluku ze silniční dopravy byl proveden ve výše uvedeném výpočetním produktu dle
Francouzské národní výpočetní metody NMPB/XPS 31-133. Metoda popisuje detailní postup
výpočtu hladiny hluku, které jsou v blízkosti ulic způsobeny dopravou, s přihlédnutím
k meteorologickým datům, které budou mít vliv na šíření zvuku. Parametry hlukových emisních
dat jsou zakotveny v „Guide du bruit“ s přizpůsobením k zavedení korektur, které berou v úvahu
odlišnost povrchu vozovek. Ve výpočtu je dále zohledněna korekce při obměně vozového
parku.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 84 - GET s. r. o.
Výpočet hluku z průmyslových zdrojů byl proveden dle ISO 9613-2 „ Akustika – Útlum
přišíření zvuku ve venkovním prostoru, Část 2: Obecné výpočetní metody“.
Všechny výše popsané metodické resp. normové výpočetní postupy patří mezi dočasné
doporučené výpočetní metody dle Směrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího
životní prostředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF
THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental
noise“). Metoda NMPB-Routes-96 je jako národní výpočtová metodika používána mj.
ve Francii, Španělsku, Itálii, Belgii, Portugalsku a Řecku, v Česku není v současné době žádná
výpočtová metodika pro hluk z dopravy legislativně zakotvena.
Hlukové imise jsou vyjádřeny pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku numericky -
hodnotami v zadaných referenčních bodech (znázorněny v grafických přílohách) a graficky -
plošným rozložením průběhu křivek – izofon resp. hlukových pásem.
Rozptylová studie:
Výpočet byl proveden programem SYMOS ČHMÚ v1.1.2. zveřejněným 14.11.2016
dostupným z: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/stav-ovzdusi/modelovani-kvality-
ovzdusi/model-symos podle metodiky SYMOS 97, kterou vypracoval Český
hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v roce 1998. V průběhu následujících let byla metodika
upravována a doplňována o nové postupy a výstupní parametry (možnost výpočtu denních a
osmihodinových koncentrací, výpočet imisních koncentrací NO a NO2 na základě emisí NOx
apod.) tak, aby její výstupy odpovídaly platné legislativě. Poslední aktualizace metodiky byla
vydána v únoru 2014.
Model SYMOS 97 je dle části B přílohy č. 6 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. referenční metodou
pro modelování.
Metodika je založena na statistické teorii rozptylu plynu v ovzduší a vychází ze Suttonova
vzorce pro výpočet koncentrace znečišťující látky, leží-li pata komínu nebo střed plošného či
liniového zdroje v počátku souřadného systému a vane-li vítr ve směru osy +x za předpokladu
Gaussova rozložení koncentrace ve vlečce.
Podrobný popis metodiky je uveden v kapitole 2 Rozptylové studie.
Hodnocení vlivů na veřejné zdraví:
Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních
rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným
záměrem. Posudek se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování
právních a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených
v podkladech, neřeší situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných
událostí, např. živelných pohrom nebo havárií.
Hodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo vypracováno v souladu s právními předpisy Evropské
unie, metodickými postupy Světové zdravotnické organizace (dále WHO) a Agentury
pro ochranu prostředí (dále US EPA) v USA.
K posouzení možných negativních vlivů na veřejné zdraví bylo využito metodiky Odhadu
zdravotních rizik, která zde zahrnuje vliv znečištění ovzduší a vliv hlukové zátěže
na obyvatelstvo. Odhad zdravotních rizik vychází z identifikace rizika, zhodnocení vztahu
dávky a účinku, odhadu expozice obyvatelstva a následné kvalitativní i kvantitativní
charakterizace rizika.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 85 - GET s. r. o.
V České republice byly základní metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik vydány
Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí. Předkládané hodnocení
zdravotních rizik je zpracováno v souladu s výše uvedenými metodickými postupy.
Zdravotní riziko vyjadřuje pravděpodobnost změny zdravotního stavu exponovaných osob.
Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích:
▪ Identifikace nebezpečnosti – v tomto kroku se zjišťuje, zda je sledovaná látka, faktor
nebo komplexní směs schopná vyvolat nežádoucí zdravotní účinek.
▪ Charakterizace nebezpečnosti – odhad dávkové závislosti tohoto efektu, tedy jak se
intenzita, frekvence nebo pravděpodobnost nežádoucích účinků mění s dávkou, což je
nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika
▪ Hodnocení (odhad) expozice – to znamená, zda a do jaké míry je populace vystavena
působení sledované látky nebo faktoru v daném prostředí. Na základě znalosti situace
se při něm sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě
a množství je konkrétní populace exponována dané látce a jaká je její dávka.
▪ Charakterizace rizika – je konkrétním krokem v odhadu rizika. Znamená integraci
(syntézu) poznatků získaných v předchozích krocích, včetně zvážení všech nejistot,
závažnosti i slabých stránek dokumentace. Účelem je dospět, pokud to dostupné
informace umožňují ke kvantitativnímu vyjádření míry konkrétního zdravotního rizika
v posuzované situaci, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních,
tedy pro řízení rizika.
Přírodovědný průzkum
Průzkum byl zaměřen na zjištění stavu území a jeho ekologické hodnoty a na výskyt vzácnějších,
indikačních a zvláště chráněných (dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v platném znění) druhů rostlin
a živočichů vyskytujících se na území záměru. Vzhledem k charakteru lokality bylo šetření
zaměřeno na zjištění vzácnějších druhů vyšších rostlin, ptáků, indikačních skupin hmyzu, případně
plazů a obojživelníků.
Lokalita pro průzkum byla stanovena v rozsahu celého lesního komplexu, jehož se záměr z
velké míry dotýká. Byly zkoumány i části, na nichž se plocha záměru přímo nenachází, ale
vzhledem k celistvosti lesního porostu je předpoklad výskytu druhů v rámci celé lesní enklávy.
Lokalita byla navštívena ve dnech 20. 5. 2017, 16. – 17. 6. 2017, 14. – 15. 7. 2017, 6. 8. 2017,
31. 8. 2017, 29. 9. 201, 6. 11. 2017, 14. 1. 2018, 17. 2. 2018, 30. 3. 2018, 20. 4. 2018, 12. 5.
2018 a 10. 6. 2018. Během těchto termínů byly provedeny podrobné průzkumy celé lokality.
Kromě předmětných pozemků se průzkum zabýval i navazující krajinou pro zjištění
ekologických vazeb lokality na okolí a souvislosti s migrací.
Ke zjištění stavu území a výskytu druhů byly při jednotlivých návštěvách v celém zájmovém
území sledovány všechny druhy obratlovců na území se vyskytující a to jak vizuálně, tak podle
pobytových stop. Na vybrané lokality byly umístěny fotopasti. V mimohnízdním období byli
ve sledovaném území zaznamenáváni všichni vidění a slyšení ptáci. V hnízdním období byli
ptáci sledování pomocí standardní liniové metody a metodou zpívajících samců. Výskyt
obojživelníků a plazů byl zjišťován vizuálně vytipováním vhodných biotopů, kde pak proběhnul
herpetologický průzkum.
Rostlinné druhy byly zjišťovány metodou fytocenologického snímkování pruhovou metodou
především na plochách s travními porosty a s přítomností bylinného patra v lesích. Pro větší
vypovídací hodnotu a možnost výskytu solitér byla ještě namátkově prozkoumána celá dotčená
plocha. Nomenklatura českých a latinských názvů rostlin je převážně podle Kubáta a spol.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 86 - GET s. r. o.
(KUBÁT K. ET AL. [eds.], 2002), proto nejsou v latinském seznamu taxonů u jmen rostlin
uváděny autorské zkratky.
V abecedně uspořádaném přehledu taxonů vyšších rostlin jsou uvedeny druhy a poddruhy
zjištěné v průběhu výzkumu. Druhy zvláště chráněné (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992
Sb.) a druhy ohrožené (podle Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR -
PROCHÁZKA F. [ed.] 2001) jsou v seznamu uvedeny tučně.
Během pruhového mapování rostlinných druhů byl zároveň sledován výskyt přítomných
živočišných druhů. Ty byly zjišťovány jednak přímo, jednak podle pobytových stop – stopy, trus,
zbytky potravy, srst. Hmyz byl detekován především metodou smýkání vegetace, případně
průzkumem mrtvého dřeva, anebo jiných vhodných biotopů pro výskyt indikačních druhů (mýtiny,
ekotony, nektarové rostliny).
Posouzení vlivu na les
Rozhodujícím prvkem výsledného hodnocení je terénní šetření.
Terénní šetření v konkrétní lokalitě bylo zaměřeno na zhodnocení skutečného zdravotního stavu
porostů, zejména na zjištění fytopatologických projevů dřevin a jejich dispozici odolávat
nepříznivým vlivům a změnám současných poměrů. Ve všech potenciálně ohrožených částech
s dřevinami 2. a vyššího věkového stupně byly měřeny taxační veličiny pro výpočet aktuální
hodnoty štíhlostního kvocientu. Bezprostřední okolí budoucí rozšířené části lomu není
v podkladech OPRL vyhodnoceno jako prostor ohrožený větrem a v podkladech OPRL není
vylišen ani jiný další negativní fenomén. Hodnocení se soustředí především na citlivý prostor
těsně za nově odlesněnými částmi pískovny. Šířka potenciálně ohrožené plochy (pásu) od linie
odlesnění se liší v závislosti na směru působení škodlivého větru, stanovištních podmínkách,
dřevinné skladbě, zdravotním stavu a odolnostním potenciálu dřevin a porostů. Práce neřeší
zvýšený zájem ochrany přírody.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D
- 87 - GET s. r. o.
VI. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve
znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace, a hlavních
nejistot z nich plynoucích
Při specifikaci jednotlivých vlivů se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti,
které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní
prostředí. Neurčitosti v jednotlivých studiích jsou následovné:
Akustická studie
V akustické studii byl výpočet šíření hluku z vlastního provozu lomu založen na postupech
uvedených v normě ČSN ISO 9613-2. Dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad
přesnosti +/- 3 dB. Výpočet hluku z dopravy provedený podle Francouzské národní výpočetní
metody NMPB/XPS 31-133. Výsledky získané dle této metodiky spadají do třídy přesnosti II
(+/-2 dB). Vstupní data o zdrojích hluku pro akustické posouzení byla získána z oficiálních
zdrojů zejména od výrobců technologie a z hodnot daných platnými technickými normami a
taktéž z akustického měření.
Výpočtové modely v akustické studii mohou být ovlivněny počtem a umístěním
reprezentativních referenčních bodů. Referenční body v akustické studii byly vybrány
při terénním průzkumu území, jsou cíleně umístěny u nejvíce exponovaných objektů
s vědomím, že v ostatních částech území bude situace příznivější. Díky tomu je hodnocení
expozice konzervativní ve smyslu vědomého nadhodnocení průměrné expozice.
Rozptylová studie
Studie byla zpracována za použití matematického modelu SYMOS ČHMÚ v1.1.2. dle metodiky
SYMOS 97, který je referenční metodou pro modelování znečištění ovzduší z bodových,
plošných a mobilních zdrojů. Hodnoty získané matematickým modelováním jsou i přes
podstatné přiblížení skutečnému stavu pouze vyhodnocením odborného odhadu imisní zátěže
dané lokality.
Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. je pro vybrané znečišťující látky stanovena nejistota
modelování: pro roční průměry benzenu, PM2,5 a PM10 a hodinové průměry NO2 50 %, pro roční
průměry NO2 30 % a pro roční průměry Benzo(a)pyrenu 60%.
Stejně tak i stabilitní větrná růžice pro zpracování RS byla stanovena pomocí odborného
odhadu, který vypracoval ČHMÚ, úsek ochrany čistoty ovzduší. Klimatické vstupní údaje
znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh
meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru značně lišit. Údaje
o emisích byly získány z respektovaných mezinárodních (US EPA) i domácích zdrojů (MŽP).
Hodnocení zdravotních rizik
Nejistoty do hodnocení vlivů na veřejné zdraví vnáší použité regresní koeficienty a referenční
hodnoty odvozené WHO z výsledků epidemiologických studií, jejichž závěry mají různé
úrovně spolehlivosti. Ve studii hodnotící zdravotní rizika (příloha č. 3 – Zemancová 2020) je
uvedena samostatná kapitola analyzující nejistoty při zpracování studie.
Hydrogeologické posouzení
Při hodnocení vlivu na vodní režim byl při vyčíslení průběhu hladiny podzemní vody v ploše
zájmového území využit odborný odhad na základě studia archivních podkladů.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST E
- 88 - GET s. r. o.
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
I. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy)
Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.
V rámci vyhodnocení vlivů posuzovaného záměru v hlukové a rozptylové studii, byla
posuzována vedle varianty „záměr“ i varianta „současný stav“. Tato varianta popisuje
dosavadní provoz pískovny Dobříň s maximální výší těžby 1 000 000 t ročně, s 20 %
expedovaných výrobků pomocí lodní dopravy a 80 % nákladní dopravou. Přepravní směry NA
jsou shodné, mírně se liší procenta objemu přepravy. Ve směru na Roudnici nad Labem jezdilo
doposud 90 % (720 tis t/rok) objemu dopravy a ve směru na štětí 10 % (80 tis t/rok).
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST F
- 89 - GET s. r. o.
F. ZÁVĚR
Předkládaným záměrem je těžba štěrkopísku ve stanoveném dobývací prostoru Račice II
na výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2.
Předkladatelem záměru je společnost CEMEX Czech Republic, s.r.o.
Tato dokumentace je zpracována s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a slouží k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a
životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí je v souladu se
zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení
ve smyslu § 1 odst. (3) zákona. V daném případě jde o rozhodnutí o povolení hornické činnosti.
Při posouzení nezbytnosti umístění záměru v dané ploše a tím i působení konkrétních vlivů
(zejména zábor půd, vlivy na ÚSES, VKP či lesní porosty) je základním faktem ložiskové
nahromadění suroviny v takové kvalitě, že ložisko štěrkopísku bylo zvýhradněné a byl na něm
stanoven dobývací prostor. Potřeba otvírky v dané oblasti byla zdůvodněna současným stavem
zásob v dotěžované pískovně Dobříň.
Nepříznivé vlivy posuzovaného záměru jsou spojeny zejména s přímým záborem území
(PUPFL), které byly v době trvání záměru vyhodnoceny jako významně nepříznivé.
V době realizace záměru byly dále jako nepříznivé vyhodnoceny vlivy: - likvidace, zásah
do prvků ÚSES a VKP a likvidace, poškození lesních porostů v ploše těžby i za hranicí těžby.
Po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu vlivu, reverzibility vlivu, citlivosti území,
možností ochrany a kompenzací nebyl z hlediska výsledné významnosti (ve fázi po ukončení
sanace a rekultivace území) vyhodnocen jako významně nepříznivý ani nepříznivý žádný vliv.
Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy.
Vlivy spojené se záměrem významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze
z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za přijatelný. Záměr
lze realizovat tak, jak je předložen a popsán v části B dokumentace. Nedílnou součástí
záměru jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých
vlivů na životní prostředí, které jsou uvedeny v části B dokumentace a dále vlivy, které
jsou zařazeny do kapitoly D.IV.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST G
- 90 - GET s. r. o.
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ
NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Předkládaným záměrem je těžba štěrkopísku ve stanoveném dobývací prostoru Račice II
na výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2. Předkladatelem záměru je společnost CEMEX
Czech Republic, s.r.o.
Tato dokumentace je zpracována s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží
k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí.
Účelem posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je v souladu se zákonem získat
objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí. V daném případě rozhodnutí o povolení
hornické činnosti, která bude následně vydávat Obvodní báňský úřad.
DP Račice II leží v Ústeckém kraji v okrese Litoměřice, ORP Litoměřice a Roudnice
nad Labem.
Uvažovaný záměr představuje povrchovou těžbu štěrkopísků za sucha v otevřeném jámovém
lomu v jedné otvírce za použití vhodného těžebního mechanismu (hydraulického bagru,
nakladače apod.) s roční výší těžby 450 000 tun (cca 271 tis m3) po dobu cca 9 let. Celková
rozloha navrhované těžby je 41,11 ha.
Úprava suroviny bude probíhat na stávající technologické lince v pískovně Dobříň, do které
bude dopravována nákladními auty po účelové komunikaci a následně pásovým dopravníkem.
K expedici hotových výrobků je a bude využívána veřejná dopravní síť a stávající dopravní
napojení pískovny Dobříň.
Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.
Hlavním důvodem pro povolení hornické činnosti v zájmovém území je těžba přítomné
suroviny – štěrkopísku, přítomnost výhradního ložiska a stanovení DP Račice II. Otevřením
pískovny Račice II bude nahrazena kapacita dotěžované pískovny Dobříň. Objem těžby v nové
pískovně bude zhruba poloviční oproti stávající výši (1 mil. tun ročně) v Dobříni.
Zájmové území leží v rovinaté krajině rozprostírající se v meandru řeky Labe, předmětná
lokalita je téměř výhradně tvořena lesem (VKP ze zákona) a je částečně propojena s okolními
lesními porosty, s nimiž má identické ekologické poměry. Lesní porost je zcela nepůvodní,
především monokultury borovice lesní. Záměrem bude dotčen navržený propojovací lokální
biokoridor, pro jehož dočasné zachování funkce je navržen ponechaný pás lesa po obvodu
těžebny.
V rámci sanace pískovny bude jižní část prostoru zavezena výkopovými zeminami max.
do výše okolního terénu. Celé zájmové území bude rekultivováno zpět na stávající využití.
Přírodě blízký způsob navržené rekultivace je jedním ze zásadních opatření snižujících
negativní vliv záměru v území.
Vlivy spojené se záměrem jsou převážně lokálního charakteru, vlivy zasahující mimo území
záměru jsou vlivy související s dopravou, které však byly vyhodnoceny jako nevýznamné.
V době realizace záměru byly vyhodnoceny:
▪ jako významně nepříznivé vlivy na půdu – zábor PUPFL,
▪ jako nepříznivý vliv na prvky ÚSES a VKP a vliv na lesní porosty v ploše těžby i
za hranicí těžby,
▪ jako příznivé vlivy – sociální a ekonomické vlivy.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST G
- 91 - GET s. r. o.
Po ukončení sanace a rekultivace území nebyly žádné vlivy vyhodnoceny jako významně
nepříznivé ani nepříznivé.
K omezení a snížení potencionálních záporných vlivů záměru na životní prostředí byla navržena
konkrétní opatření a podmínky (kap. D. IV.)
Kromě uvedených opatření je samozřejmostí postup a konání v souladu s platnou legislativou.
Další podmínky budou zakotveny ve vydaných platných rozhodnutích příslušných orgánů státní
správy.
Na základě posouzení předkládaného záměru je možné konstatovat, že záměr Těžba
štěrkopísků v dobývacím prostoru Račice II je vzhledem k významnosti a rozsahu
souvisejících vlivů na životní prostředí a zdravotní stav obyvatel přijatelná,
při respektování výše uvedených opatření a podmínek.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 92 - GET s. r. o.
H. PŘÍLOHY
Vyjádření úřadu ÚP Litoměřice k záměru z hlediska ÚPD obce Račice:
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 93 - GET s. r. o.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 94 - GET s. r. o.
Vyjádření úřadu územního plánování Roudnice nad Labem k záměru z hlediska územně
plánovací dokumentace obce Bechlín a Záluží:
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 95 - GET s. r. o.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 96 - GET s. r. o.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 97 - GET s. r. o.
Stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 98 - GET s. r. o.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H
- 99 - GET s. r. o.
SEZNAM PŘÍLOH
Číslo
přílohy Název přílohy Zpracovatel
1 Akustická studie – Těžba štěrkopísku
v dobývacím prostoru Račice II.
Emil Moravec
G E T s.r.o.
2
Rozptylová studie na akci „Těžba štěrkopísku
v dobývacím prostoru Račice II“. Technická
zpráva č. 2003/002
Ing. Vladimír Závodský
3
Hodnocení vlivů na veřejné zdraví pro záměr
„Těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru
Račice II“.
Ing. Monika Zemancová
G E T s.r.o.
4 Přírodovědný průzkum – Dobývací prostor
Račice II Ing. Kateřina Zímová
5
Těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru
Račice II - Hodnocení vlivu investičního
záměru na porosty na pozemcích určených
k plnění funkcí lesa
Ing. Jan Klíma
6
DP Račice II – hydrogeologické posouzení
těžby štěrkopísku na výhradním ložisku
Račice-Předonín 1 a 2 v DP Račice II
Mgr. Václav Frydrych
RNDr. Jakub Nedvěd
G E T s.r.o.
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II PODKLADY A LITERATURA
- 100 - GET s. r. o.
PODKLADY A LITERATURA
Bajer a kol. (2001): Metodika k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí. EIA 1,
2/2001 Ročník VI.. MŽP, Praha
Bareš, L. (2011): Územní plán Dobříň. PAFF – architekti. Praha 10
Demek J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha.
Hamet, M (2015): Souhrnný plán sanace a rekultivace pískovny Dobříň 2016-2020, DP Dobříň
Hamet M. (2016): Možnosti obnovení těžby v DP Račice II.
Hamet M. (2017): Zpráva o výsledcích geologickoprůzkumných prací, Projekt: vrtný průzkum
v DP Račice II – 2017.
Hamet M (2018): Račice II. Těžební studie pro posouzení EIA
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Ludvík, V. (2006): Posudek – Výstavba skaldové kapacity nafty motorové v areálu ČEPRO a.s.
– střediska 04 Roudnice nad Labem. EKOTEAM. Hradec Králové
Macháček M. (2016): Dokumentace EIA - Pokračování hornické činnosti v severovýchodní
části dobývacího prostoru Dobříň. EKOEX Jihlava.
Quitt E. (1973): Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno
Svoboda, M. a kol. (2019): 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.
HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Praha 8
Vávra, P. a kol. (2011): Územní plán Bechlín. Studio KAPA. Praha 6
Vávra, P. a kol. (2013): Územní plán Račice. Studio KAPA. Praha 6
Vávra, P. a kol. (2006): Územní plán Štětí změna č. 1. Studio KAPA. Praha 6
Vávra, P. a kol. (2012): Územní plán Štětí právní stav po změně č. 7. Studio KAPA. Praha 6
Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (únor 2017),
včetně usnesení vlády č. 441 ze dne 14. června 2017 o Surovinové politice České republiky
v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů
Dále byly jako zdroj informací použity přílohy dokumentace záměru a literatura uvedená
v těchto přílohách.
Důležité internetové zdroje:
www.isu.cz/uir
mesta.obce.cz
sez.vuv.cz
geoportal.cenia.cz
www.mapy.cz
www.rsd.cz
nahlizenidokn.cuzk.cz
portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr
monumnet.npu.cz
www.kr-ustecky.cz
www.portal.env.cz
www.chmu.cz
www.czso.cz
www.risy.cz
www.mvcr.cz
www.natura2000.cz
DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II PODKLADY A LITERATURA
- 101 - GET s. r. o.
mapy.geology.cz/suris/
www.ochranaprirody.cz
info.sekm.cz
heis.vuv.cz
www.bechlin.cz
www.racice.cz
www.ouzaluzi.cz
www.steti.cz
www.ceskedalnice.cz
klasifikace.pedologie.cz