ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta stavební
Katedra speciální geodézie
Vyhotovení mapových podkladů pro projekt “Areálu Cibulka“
Bakalářská práce
2008 Petr Dvořák
2
3
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vyhotovení mapových podkladů pro
projekt “Areálu Cibulka“ „ vypracoval samostatně. Použitá literatura a podkladové
materiály jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury.
V Jindřichově Hradci dne 2. června 2008
…………………………….
Petr Dvořák
4
Poděkování
Děkuji vedoucímu bakalářské práce paní Ing. Ludmile Matějíčkové za pozornost,
kterou věnovala mé práci a za poskytnuté odborné rady. Dále bych chtěl poděkovat
panu Ing. Martinu Nedomovi z firmy Geodetická kancelář Nedoma & Řezník, s.r.o. za
spolupráci při vypracování této bakalářské práce.
5
Vyhotovení mapových podkladů pro projekt “Areálu Cibulka“
Creation of a map base for the project “Cibulka District“
Abstrakt
Cílem této bakalářské práce je na základě zaměření skutečného stavu objektu
vyhotovení mapových podkladů pro projekt. Bude vybudováno bodové pole, mapované
území se podrobně polohopisně i výškopisně zaměří a výsledné hodnoty se zpracují
v programu AutoCad 2008.
Klí čová slova
Geodézie, měření, výškopis, polohopis, GPS, nivelace
Abstract
The aim of this bachelor thesis is to create the map bedding based on measurements of
objects real state. It will be constructed the point field and the mapped area will be
precisly located in planimetry and altimetry survey for results computation in
Autocad 2008.
Keywords
Geodesy, surveying, altimetry, planimetry component of a map, GPS, levelling
6
OBSAH
1 ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.2 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
3 BODOVÉ POLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3.1 Definice bodového pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3.2 Měřické značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3.2.1 Umístění značek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3.2.2 Stabilizace a označení značek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.3 Polohové určení metodou GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.3.1 Použití GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.3.1.1 Metody měření GPS a jejich přesnost . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.3.1.2 Faktory ovlivňující přesnost GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.3.2 Určení pomocných bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
3.3.2.1 Zpracování měření GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
3.3.3 Posouzení přesnosti určených bodů pomocí GPS . . . . . . . . . . . . 15
3.4 Výškové určení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
3.4.1 Metody měření nivelace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.4.2 Porovnání nivelace a GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
4 PODROBNÉ MĚŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4.1 Číslování bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4.2 Metody měření podrobných bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4.3 Obsah podrobného měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
4.4 Posouzení přesnosti určených podrobných bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
5 VYHOTOVENÍ MAPOVÉHO PODKLADU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
5.1 Obsah mapového podkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
5.2 Zobrazení předmětů měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
6 ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
7 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
8 SEZNAM PŘÍLOH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
7
1 ÚVOD
Téma této bakalářské práce vzniklo zadáním zakázky firmou AED Project a.s.
Zpracováním byla pověřena firma Geodetická kancelář Nedoma & Řezník, s.r.o. (držitel
certifikátu ISO 9001:2001). Zakázka, týkající se Areálu Cibulka v katastrálním území
Košíře v Praze 5, požadovala tyto geodetické činnosti: geodetické zaměření polohy
terénních a umělých prvků staveniště a výškopisné zaměření, zakreslení průběhu
stávajících inženýrských sítí (dle podkladů jednotlivých správců sítí v digitální i tištěné
formě), zakreslení průběhu vlastnických hranic v rozsahu budoucího staveniště,
zaměření fasád okolních objektů, les (každý strom o průměru větším než 0.20m),
pro projekt rekonstrukce zpracovat výkres stávajících budov, ze kterého by bylo možno
zjistit podrobnosti a rozměry (v poloze a výšce). Tyto požadavky korespondují
s normou ČSN ISO 4463-3 [1].
Požadovaná forma výstupu naměřených dat byla jak ve formě digitální *.dwg
(výstupní formát programu AutoCAD 2008) tak v mapovém provedení (měřítko
mapy 1:200).
Výsledné zpracované mapové podklady mají sloužit pro projekci nových budov a
rekonstrukci budov stávajících.
Tato bakalářská práce se zabývá pouze určitými částmi požadavků zakázky. Jedná
se o polohové a výškové zaměření skutečného stavu zadaného zájmového území a
vyhotovení mapového podkladu (měřítko mapy 1:200) ze získaných hodnot měření.
Také jsou zde uvedeny základní vlastnosti a stručný postup práce v již zmíněném
programu AutoCAD 2008.
Při měření v terénu byly používány přístroje, které tato firma standardně užívá ke
svému měření. Pro podrobné měření bodů a pro nivelaci (výškové určení bodů) byla
použita totální stanice Leica TCR 1102 (možnost bezhranolového módu). K měření
souřadnic bodového pole se použil dvoufrekvenční GPS přístroj Leica GPS 530.
8
2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY
2.1 Základní pojmy
Ambiguita počet cyklů v nosné vlně mezi družicí a přijímačem
DOP obecný termín zahrnující konkrétní jednotlivé a číselně
vyjádřitelné hodnoty PDOP (dilution of precision)
Řešení fixed ambiguity jsou na měřených frekvencích určeny jako celá
čísla
Řešení float ambiguity jsou na měřených frekvencích určeny jako
necelá čísla
Technická Norma vyjádření požadavků na to, aby výrobek, proces nebo
služba byly za specifických podmínek vhodné pro daný
účel; stanovuje základní požadavky na kvalitu a
bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochranu zdraví a
životního prostředí
2.2 Zkratky
Bpv Balt po vyrovnání
ČSNS Česká státní nivelační síť
CZEPOS Česká síť permanentních referenčních stanic pro určování
polohy
ČSN česká technická norma
ETRS evropský terestrický referenční systém
GPS Global Positioning System
PPBP podrobné polohové bodové pole
S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě
katastrální
ZBP základní bodové pole
9
3 BODOVÉ POLE
3.1 Definice bodového pole
Základem veškerých geodetických prací je vždy vytvoření bodového pole. Během
této etapy je navržena síť bodů, která vhodně pokrývá zájmové území tak, aby mohla
být efektivně využita k podrobným měřením. Následně jsou tyto body v terénu
stabilizovány a síť zaměřena. Poslední etapou je určení souřadnic a případně výšek
jednotlivých bodů metodou vyrovnání jednotlivých měření. Pro vytváření bodových
polí, která by měla být použitelná i pro potřebu katastru nemovitostí se řídíme
Vyhláškou č. 26/2007 [2] a Návodem pro obnovu katastrálního operátu v platném
znění.
Body bodových polí mohou být stabilizovány různým způsobem od plastových
znaků až po žulové monumenty s osazeným čepem. Pro zaměření bodových polí
využíváme kombinací metod měření s využitím GPS, vteřinových totálních stanic a
technické, přesné nivelace a velmi přesné nivelace.
V našem případě bylo polohové připojení bodového pole do S-JTSK provedeno
metodou GPS.
Pro výškové připojení bodového pole jsme provedli výškové zaměření bodového
pole nivelačním pořadem.
3.2 Měřické značky
Měřické značky jsou základem veškerého vytyčování a postupů pro měření. Je
důležité navrhovat a konstruovat jednotlivé měřické značky tak, aby splňovaly
požadavky na ně kladené v průběhu celé výstavby.
Pro účely zaměření podrobných bodů objektů byly dočasně stabilizovány body
měřické sítě.
3.2.1 Umístění značky
Umístění měřických značek je třeba zvolit tak, aby byly splněny požadavky a
podmínky konkrétního staveniště. Měřická značka se umísťuje jak na plochách
komunikačních a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu
tak do svislé či vodorovné plochy konstrukce staveb (z konstrukce nesní vyčnívat více
jak 70 mm). Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání
stavby.
10
Naše snaha byla umístit měřické značky našich pomocných bodů, ze kterých byly
měřeny podrobné body, na místa nejpříhodnější pro vlastní mapování. U bodů
bodového pole, které byly určovány technologií GPS (3 body), musela být dodržena
podmínka volby bodů bez zákrytu (obloha nad 15° výškového úhlu je volná). Tato
podmínka zajišťuje, že přijímaný GPS signál nebude rušen okolním prostředím.
3.2.2 Stabilizace a označení značky
Použité materiály měřických značek musí splňovat požadavky na jejich trvanlivost
a odolnost. V místech, kde nehrozilo přímé nebezpečí poškození měřických značek
vlivem provozu staveniště, byly body stabilizovány pomocí ocelových trubek (roxory).
Body, u nichž riziko poškození bylo větší, se stabilizovaly hřebem a identifikační
podložkou.
Je také potřeba, aby měřické značky měly jednoznačné a nezaměnitelné označení
v terénu. V našem případě bylo okolí měřické značky barevně zvýrazněno reflexním
značkovacím ekologickým sprejem oranžové barvy (vyráběn dle ISO 9001).
Navrhování umístění měřických značek a jejich stabilizace je dána normou
ČSN ISO 4463-2 [3].
3.3 Polohové určení metodou GPS
Global Positioning System je vojenský polohový družicový systém provozovaný
Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit
polohu kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí. Použitím speciálních metod lze dosáhnout
přesnosti jednotek centimetrů. Zásady používání geodetických referenčních systémů
na území České republiky jsou dány nařízením vlády č. 430/2006 Sb. [4].
3.3.1 Použití GPS
Technologií GPS se určují vektory (rozdíly souřadnic koncových bodů vektorů).
Základním předpokladem pro zařazení každého vektoru do výpočtu určení polohy bodu
a do hodnocení přesnosti je, že ambiguity na měřených frekvencích byly při zpracování
určeny jako celá čísla – řešení fixed. Nelze použít nebo hodnotit vektory, jejichž
ambiguity na měřených frekvencích byly určeny pouze jako necelá čísla – řešení float.
Toto pravidlo platí pro všechny metody technologie GPS (tj. včetně RTK i
pro post processing metody).
11
3.3.1.1 Metody měření GPS a jejich přesnost
V geodézii se k určování polohy bodů používá fázové určení relativní polohy
(přesnost v poloze v řádu několika centimetrů), neboť tato metoda je oproti určení
polohy z kódových měření (přesnost v poloze v řádu několika metrů) mnohem
přesnější. Vzájemnou relativní polohu dvou bodů jsme tak schopni určit s přesností
řádu milimetrů. V závislosti na požadované přesnosti můžeme použít tyto metody:
• určování polohy v reálném čase – RTK
směrodatná odchylka v poloze: 20 až 50 mm
• statická metoda
směrodatná odchylka v poloze: 3 až 5 mm
• rychlá statická metoda
směrodatná odchylka v poloze: 5 až 10 mm + 1 až 2 ppm
• semikinematická poloha (stop and go)
směrodatná odchylka v poloze: 10 až 20 mm + 1 až 2 ppm
• kinematická metoda
směrodatná odchylka v poloze: 10 až 30 mm + 1 až 3 ppm
Pro naše účely byla použita rychlá statická metoda. Tato metoda je ekonomičtější
než statická a je jednou z nejpoužívanějších metod v geodézii. Doba observace bývá
10 až 30 minut v závislosti na typu použitého přístroje, délce základny a konfiguraci
družic v době měření.
3.3.1.2 Faktory ovlivňující přesnost GPS
Výsledné souřadnice GPS měření jsou ovlivněny celou řadou rušivých faktorů,
které jsou náhodného i systematického charakteru. Tyto faktory lze rozdělit:
• konstelace družic (vliv vzájemné konfigurace přijímače a družic vyjadřovaný
faktory DOP)
• družice (chyby drah družic a chodu hodin)
• průchod signálu atmosférou (ionosférická a troposférická refrakce)
• přijímací aparatura (chyba hodin, variace fázového centra antény)
• místo měření (vliv okolního prostředí – zákryty, vícecestné šíření signálu,
chyba centrace)
12
3.3.2 Určení pomocných bodů
Výsledek určení polohy se získá stejně, jako výsledek určení bodu PPBP.
Pomocné body jsou body, ze kterých se určují body podrobné. Proto musí mít
přesnost vyšší než body z nich určované. Právě tak musí být zaručeno, že jsou zaměřeny
s plnohodnotnou kontrolou (druhé nezávislé zaměření GPS nebo kontrolní zaměření
klasicky na známé body) pro vyloučení hrubé chyby. Hrubou chybou v měření GPS
jsou chyby zjištěné ve výsledných souřadnicích určovaných bodů v řádu desítek
centimetrů případně i několika metrů, přestože byly dodrženy všechny zásady měření a
výpočtu bodů a všechny parametry jsou v pořádku. Chyba na pomocném bodě
se přenese na všechny podrobné body z něj klasicky zaměřené.
Pomocné body musí být dvakrát nezávisle určeny
a) dvakrát GPS nebo
b) GPS a klasickou metodou
V našem případě bylo měření provedeno na 3 pomocných bodech (7001, 7006,
7015) a užito bylo dvojího nezávislého určení pomocných bodů dvakrát technologií
GPS s minimálním časovým intervalem 3 hodiny (obecný vzorec pro interval je
<1 + 24.k; 23 + 24.k>, kde k je 0, 1, 2, 3, . . . dní) mezi dvojím zaměřením bodu (druhé
zaměření musí být provedeno dostatečně nezávisle, v jiném čase s odlišnou konstelací
družic a jinou výškou antény). Z časového hlediska byla pro zaměření užita rychlá
statická metoda, při níž GPS přístroj sbíral data na každém bodě přibližně po dobu
15 minut.
3.3.2.1 Zpracování měření GPS
Pro výpočet měření GPS se použil program Leica Geo Office (konkrétně modul
GPS post-processing). Hodnocení vypočtených vektorů bylo nutné provést ve všech
těchto bodech, pokud jediná podmínka není splněna, nelze vektor považovat za
způsobilý k výpočtu výsledných souřadnic:
• ambiguity jsou vyřešeny celočíselně
• každý bod je určen minimálně dvakrát nezávisle, časový rozestup odpovídá
minimální podmínce časového intervalu mezi dvojím zaměřením bodu pomocí
GPS
• hodnoty DOP musí mít během observace menší hodnotu než 7
13
Pokud nejsou ambiguity vyřešeny celočíselně, nelze s tímto vektorem nadále
počítat a program ho sám vyřadí z dalšího zpracování. V tomto případě byly ambiguity
celočíselně vyřešeny ve všech vektorech.
Dalším bodem jsou hodnoty GDOP (použitý za parametr DOP). Vektory, jejichž
parametr GDOP přesáhl hodnotu 7 je nutné upravit tak, aby tuto kritickou hranici
nepřesahovaly. Lze použít tyto dvě metody:
• zkrácení observačního intervalu
• vypuštění určitých satelitů z observace
Někdy je vhodné vyřadit satelity, které jsou po celou dobu observace pod hranicí
20° elevační masky. Ty přispívají k růstu velikosti hodnoty DOP. Jindy se vyplatí
vyřadit okraje observačních intervalů pokud hodnota DOP je u tohoto okraje vysoká.
Důležité je také, aby příjem satelitů během observace nebyl přerušovaný. Pokud tomu
tak není, je vhodné tento satelit rovněž vyřadit z výpočtů.
Jsou-li všechny hodnoty HDOP určovaných vektorů nižší než 7, lze přistoupit
k hodnocení, zda každý bod je určen dvěma nezávislými vektory i po vyřazení
některých vektorů z důvodů výše uvedených.
Jednotlivé vektory se počítaly vzhledem k příslušné referenční stanici.
Při výpočtech se musely zadat správné hodnoty souřadnic referenční stanice v systému
ETRS (získány z webu CZEPOS).
Jako referenční stanice posloužila pražská referenční stanice CZEPOS. Ta
poskytuje uživatelům GPS korekční data pro přesné určení pozice na území
České republiky. Síť obsahuje 26 permanentních stanic rovnoměrně rozmístěných
na celém území České republiky ve vzdálenosti přibližně 60 km. Každá ze stanic
CZEPOS provádí nepřetržitě 24 hodin observace GPS, které pravidelně každou sekundu
registruje. Registrovaná data jsou průběžně zpracovávána v řídícím centru CZEPOS a
jsou dále poskytována uživatelům. CZEPOS spravuje a provozuje Zeměměřický úřad
jako součást geodetických základů České republiky. Pozice byla vypočtena až
po skončení měření (Postprocessing) na základě dat stažených z Internetu z webových
stránek CZEPOS. Data lze stáhnout pro zadaný interval měření ve standardním formátu
RINEX (Receiver Independent Exchange) buď z konkrétní zvolené stanice CZEPOS,
nebo z virtuální stanice o zadaných souřadnicích (tzv. virtuální RINEX vygeneruje
systém CZEPOS na základě síťového řešení ze všech stanic CZEPOS).
Po tomto kroku jsme měli vypočteny souřadnice pomocných bodů v systému
ETRS.
14
Poslední součástí výpočtu měření je transformace výsledků ze systému ETRS
do systému S-JTSK. Obecně lze říci, že tato transformace je znehodnocení přesných
měření. Hlavní příčinou je deformace místního systému S-JTSK.
Tato deformace byla zapříčiněna několika faktory. Jedním z nich je ten, že
z časových důvodů nebyly měřeny ani základny, ani nebyla vykonána měření
astronomická (chyběly astronomicky měřené azimuty), čímž došlo
k nekontrolovatelnému ohybu sítě.
Při transformaci souřadnic pomocných bodů ze systému ETRS do souřadnicového
systému S-JTSK není v našem případě vhodné použít globální transformační klíč. Proto
byl určen a použit lokální transformační klíč, sestavený z identických bodů s určenými
souřadnicemi v obou systémech, spočtený pomocí numerické metody (TWO STEP)
integrované v Leica Geo Office. Pro výpočet lokálního transformačního klíče byly
použity geodetické údaje čtyř nejbližších připojovacích bodů základního bodového
pole.
Průměrná vzdálenost sousedních připojovacích bodů nesmí být větší než 5 km a
zároveň musí být rovnoměrně rozloženy tak, aby všechny určované body ležely uvnitř
obvodového polygonu tvořeného vnějšími připojovacími body. Pokud tato podmínka
nebude dodržena, platí podmínky dle vyhlášky č. 31/1995 Sb. [5]
Výsledkem určení polohy pomocného bodu bodového pole je aritmetický průměr
souřadnic v S-JTSK. Ten se používá se souladem s vyhláškou č. 31/1995 Sb. [5].
Určení souřadnic pomocných bodů technologií GPS koresponduje
s Výkladem [6]. Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených pomocí
GPS vychází z vyhlášky č. 31/1995 Sb. [5]. Zde jsou definovány konkrétní požadavky,
kdy je možno akceptovat výsledky určení bodů pomocí technologie GPS. Nařízení
vlády č. 116/1995 Sb. [7] definuje používání evropského terestrického referenčního
systému ETRS v České republice. Určené souřadnice pomocných bodů jsou
v Tab. č. 3.1.
Tab. 3.1 GPS souřadnice pomocných bodů
1. měření 2. měření
Č. b. Y [m] X [m] H [m] Y [m] X [m] H [m]
7001 747265.25 1045219.43 322.53 747265.23 1045219.44 322.54
7006 747435.22 1045080.39 320.63 747435.23 1045080.37 320.61
7015 747463.18 1045293.65 336.21 747463.18 1045293.64 336.23
15
3.3.3 Posouzení přesnosti určených bodů pomocí GPS
Body podrobného polohového bodového pole ve druhé třídě přesnosti se používají
pro speciální účely v omezeném rozsahu zejména pro základní mapy závodu a
geodetické práce ve výstavbě, pokud se tato přesnost požaduje.
Hodnocení přesnosti se provádí jako pro body PPBP.
Podle vyhlášky č. 31/1995 Sb. [5] se hodnocení přesnosti určení bodu provede
výpočtem rozdílu dvojího určení polohy určovaného bodu (střední chyba dvojice
určení) z výsledných souřadnic v S-JTSK, který musí vyhovovat kritériím přesnosti
PPBP.
Budeme uvažovat, že všechny dvojice mají stejnou přesnost. Do výpočtu se
zavede rozdíl d dvakrát měřených hodnot 21,ll souřadnic téhož bodu. Pro střední chybu
rozdílu použijeme vzorec
21 lld −= , [ ]
n
ddmd = , (1)
kde n je počet dvojic měření.
Střední empirická chyba jednoho měření ve dvojici:
22 22
22
12 d
lld
mmmmmm =⇒=+= , mmm yx == (2)
Dle vyhlášky č. 26/2007 Sb. [2] je charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y
bodů polohového bodového pole střední souřadnicová chyba xym , dána vztahem
2
)( 22yx
xy
mmm
+= , (3)
kde xm , ym jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.
Hodnota mezní odchylky se stanoví jako 2,5 násobek základní střední
souřadnicové chyby xym (uvedené v Tab. 3.2), mezní odchylka je tedy rovna 0,10 m.
16
Tab. 3.2 Kritéria přesnosti
Třída přesnosti xym [m]
1 0.02
2 0.04
3 0.06
4 0.12
5 0.20
Vypočítané hodnoty středních empirických chyb a porovnání se základní střední
chybou určení souřadnic je uvedeno v Tab. 3.3.
Tab. 3.3 Výpočet přesnosti
di č. b. Y [m] X [m] 7001 0,02 0,01 7006 0,01 0,02 7015 0,00 0,01
dm 0,014 m m 0,010 m
xym 0,01 m kritérium
mxy 0,01 m < mxy 0,04 m platí mxy 0,01 m < mmezni 0,10 m platí
Naše střední souřadnicová chyba má hodnotu 0,01 m. Základní střední
souřadnicová chyba 0,04 m i mezní odchylka 0,10 m tedy nebyly překročeny. Dané
měření lze považovat za vyhovující pro určení bodů bodového pole druhé třídy
přesnosti.
Přesnost pomocných bodů vychází z ČSN 73 0415 [8].
3.4 Výškové určení
Vytvořené bodové pole bylo souřadnicově určeno metodou GPS (pouze 3 body
našeho bodového pole). K výškovému určení bodů (7001, 7005, 7006) bodového pole
byla použita metoda trigonometrického určení výškových rozdílů, neboť výškové určení
metodou GPS nedosahuje takové přesnosti jako metodou nivelační. V tomto případě a
v případech, kdy určujeme výškové rozdíly v terénech, kde převýšení nepřesahuje 10%
17
z maximálně dva kilometry dlouhých stran, je možné považovat trigonometricky určené
výškové rozdíly bodů za rovnocenné s nivelovanými (geometrická nivelace technická i
přesná) a použít je k určení výšek dalších bodů.
3.4.1 Metody měření nivelace
Nivelační měření se provádí nejčastěji v nivelačních pořadech, které se skládají
z nivelačních sestav, popř. nivelačních oddílů (úseků), složených ze sestav, mezi
známými a určovanými výškovými body. Vhodnou volbou technologie měření je
možné odstranit i některé chyby nivelačního přístroje a eliminovat vliv prostředí. Jde
hlavně o zaměření pořadu v obou směrech za různých observačních podmínek.
Pro přesnější nivelační práce je základním předpokladem neměřit při špatných
observačních podmínkách (chvění obrazu a minimálně 1/2 hodiny i kolem východu a
západu Slunce).
Rozlišujeme nivelační pořady:
• vložené – pořad začíná a končí na dvou výškově známých (ověřených) bodech
• uzavřené – pořad začíná a končí na jednom a tom samém známém (ověřeném)
bodě
• volné – pořad začíná na známém (ověřeném) bodě a končí na jednom
z určovaných bodů
• pořady tvořící plošnou nivelační síť – zahrnují alespoň dva známé (ověřené)
nivelační body a řadu určovaných bodů
Rozdílným požadavkům na přesnost měřených výškových rozdílů, vyplývajícím
z širokého uplatnění nivelace v geodetické praxi, odpovídají různé nivelační způsoby,
které vhodnými parametry přístrojů a pomůcek, stejně tak jako odpovídajícím
měřickým postupem, umožňují co nejefektivněji docílit požadovaného stupně přesnosti.
Rozdělení nivelace dle možné dosažené přesnosti:
• technická nivelace
• přesná nivelace
Technická nivelace je nejběžnější druh nivelace, která postačuje pro určení
nadmořské výšky některých bodů v podrobném výškovém bodovém poli. Jedná se
o body polohopisného bodového pole, u nichž byla dodatečně určena výška.
Používají se latě s pevnou patkou a lehké nivelační podložky. Rozlišujeme dva
druhy technické nivelace:
18
• základní přesnost – při nižších nárocích na přesnost, běžné technické práce
• zvýšená přesnost – při vyšších nárocích na přesnost, vodohospodářství
Přesnost výšek a bodů podrobného výškového bodového pole se posuzuje podle
rozdílu mezi daným a měřeným převýšením nebo podle odchylky v uzávěru
obousměrné nivelace nebo jednosměrné nivelace v okruhu, která nesmí překročit
hodnotu mezní odchylky základního kritéria přesnosti. U bodů stabilizovaných
technickou nivelací platí
=∆ max1 20 r v milimetrech (4)
mezi daným a měřeným převýšením (aritmetickým průměrem převýšení) a
=∆ max2 0,67 * 20 r v milimetrech (5)
mezi dvakrát měřeným převýšením, kde r je délka obousměrné nivelace nebo poloviční
délka jednosměrné nivelace v kilometrech.
Vychází z ČSN 73 0415 [8].
Obě kritéria přesnosti byla v našem případě splněna. Podrobný výpočet odchylky
v uzávěru obousměrné nivelace je proveden v zápisníku měření (Příloha č. 6).
Výsledné hodnoty výšek pomocných bodů byly spočítány aritmetických průměrem
ze dvou měření nivelace (tam a zpět). Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 3.4
Tab. 3.4 Výšky pomocných bodů
Č. bodu 1. měření [m] 2. měření [m] aritm. průměr [m]
7001 322.597 322.598 322.598
7005 320.223 320.225 320.224
7006 320.701 320.702 320.702
3.4.2 Porovnání nivelace a GPS
Pro zajímavost jsem porovnal výsledky měření z trigonometrické nivelace, kterou
se určovala nadmořská výška bodového pole a výsledky z měření GPS, které by neměly
dosahovat takové přesnosti jako nivelace. Výškové určení pomocného bodu 7015
nebylo provedeno trigonometrickou nivelací. Výška se určila při zaměřování bodového
pole. Výsledky srovnání jsou uvedeny v Tab. 3.5
19
Tab. 3.5 Porovnání měření
nivelace GPS
Č. bodu H [m] H [m] Rozdíl [m]
7001 322.598 322.54 0.058
7006 320.702 320.62 0.082
7015 336.282 336.22 0.062
Z výsledků je možno konstatovat, že dosažená výšková přesnost určených
pomocných bodů metodou GPS nesplňuje výšková kritéria bodového pole. Výškové
hodnoty z měření GPS tedy nebyly použity.
20
4 PODROBNÉ MĚŘENÍ
Podrobným měřením se rozumí geometrické a polohové určení předmětů obsahu
mapového podkladu. Podrobné body byly zaměřeny v souřadnicovém systému S-JTSK
a výškovém systému Bpv.
Zaměřování podrobných bodů probíhalo z předem vytvořeného a souřadnicově
určeného bodového pole v systému S-JTSK pomocí technologie GPS. Výpočet
výsledných souřadnic podrobných bodů tedy probíhal přímo v terénu ve stroji při jejich
zaměření. Tento způsob výpočtu souřadnic podrobných bodů je nejekonomičtější.
Naměřená a uložená data na paměťovém médiu se následně pouze exportovala
v kanceláři na disk počítače (exportované formáty souborů *.gsi a *.log) a bylo možno
začít jejich spojování a vytváření výsledného mapového podkladu.
Při jeho zpracování se rovněž použily měřické náčrty vyhotovené během
podrobného měření bodů v terénu.
Abychom zabránili vzniku hrubých chyb při měření podrobných bodů, bylo, jak
po provedení orientace na každém bodu bodového pole, tak i na konci měření, kontrolně
vytyčeno několik známých bodů (pomocných bodů 700x).
Správnost geometrického určení jednoznačně identifikovatelných podrobných
bodů se kontroluje oměrnými mírami nebo, jako v našem případě, druhým nezávislým
určením. To se provedlo tak, že se ze stanoviska zaměřil nejméně jeden podrobný bod
určený ze sousedního stanoviska. Z polohové odchylky určené z dvojích souřadnic
téhož bodu zjišťujeme, zda nepřesahuje kritérium
xyup 2≤∆ (6)
4.1 Číslování bodů
7001 – 7016 pomocné body
1 - 3250 podrobné body
4.2 Metody měření podrobných bodů
Podrobné body se obvykle zaměřují polární metodou, jako doplňující se použije
metoda pravoúhlých souřadnic (ortogonální metoda), metoda konstrukčních oměrných,
protínání ze směrů, popřípadě z délek. Doplňující metody se používají k zaměření
podrobných bodů, jenž není možno nebo není účelné určit polární metodou (nepřístupné
body, výstupky a rozhranní na budovách, stísněná zástavba apod.).
21
Polární metoda: určujeme polohu bodu pomocí polárních souřadnic, tedy vodorovného
úhlu (mezi orientačním směrem a určovaným bodem) a délky (od stanoviska
k určovanému bodu). U polární metody se mohou vyskytnout polární doměrek a
polární kolmice. Doměrek má záporné znaménko, má-li se měřená vzdálenost
o hodnotu doměrku zkrátit a naopak. Leží-li zaměřovaný bod vlevo od kladného
směru polárního paprsku, polární kolmice má záporné znaménko.
Ortogonální metoda: podrobné body zaměřujeme pravoúhlými souřadnicemi,
staničením a kolmicí, k měřické přímce. Staničení je délka měřená od počátku
po měřické přímce, kolmice je délka kolmá k měřické přímce měřená mezi
měřickou přímkou a určovaným bodem. K zaměření je možné použít pevnou
(připojena na body ležící na této měřické přímce) nebo volnou měřickou přímku
(připojena na body ležící mimo tuto měřickou přímku). Staničení měřické přímky
od počátečního bodu ke koncovému má kladné znaménko, staničení
před počátečním bodem měřické přímky má záporné znaménko. Kolmice má
záporné znaménko, leží-li určovaný bod vlevo od měřické přímky v kladném
směru staničení.
Metoda konstrukčních oměrných: metoda se používá při zaměřování pravoúhlých
výstupků budov do celkové délky 5m (tato délka se uvažuje jako celková velikost
postupně načítaných výstupků směrem od spojnice výchozích polárně nebo
ortogonálně určených podrobných bodů).
Při použití metody pravoúhlých souřadnic (ortogonální metoda) nesmí být délka
kolmice větší než ¾ délky příslušné měřické přímky. Největší přípustná délka kolmice
je 30 m.
Naše zaměření podrobných bodů bylo provedeno polární metodou. V místech, kde
terénní prvky nedovolovaly použít tuto měřickou metodu ani z jiných pomocných bodů,
bylo k zaměření užito metody ortogonální. Pro zachování přesnosti podrobných bodů
dosahovaly hodnoty kolmic délek maximálně 50 cm.
22
4.3 Obsah podrobného měření
Při podrobném měření polohopisu bylo zaměřeno:
stavební objekty - budovy, telefonní budky, rampy, garáže, venkovní schodiště
dopravní zařízení a objekty - vozovka, chodníky, krajnice, příkopy, dělící pásy,
propustky, zábradlí, svodidla, světelná signalizační zařízení, značky, závory, uliční
čáry
vodohospodářské objekty - jímací objekty, studny
podzemní vedení – povrchové znaky správců inženýrských sítí (hydranty, kanalizační
šachty, šoupátka, vpustě), osy jednotlivých produktovodů (kanalizace, vodovody,
plynovody, teplovody a ostatní potrubí), silových vedení a spojovacích kabelů,
průmět osy vedení na zemský povrch a viditelná zařízení podzemních potrubních a
kabelových vedení. U kolektorů nebo průchozích kabelových a potrubních kanálů
se zaměří vnitřní líc stěn.
nadzemní vedení - sloupy, stožáry, střešníky, konzoly, patky příhradových a
přístupových prostranství, svítidla s rozlišením druhu
Průběh nadzemních vedení se určuje spojením středů patek nebo os stožárů či
sloupů. Nadzemní vedení uvnitř domovních bloků a vedení k signálním
dopravním zařízením a reklamním zařízením se nezaměřují.
městská zeleň - hranice parkových úprav a terénní stupně, ploty, zdi, zeleň, spádové
poměry, jednotlivé stromy o průměru větším než 20 cm
Zaměření křivkových prvků polohopisu
Na prvcích polohopisu ve tvaru kruhového oblouku nebo kružnice se podrobné
body volí takto:
• na kruhovém oblouku tři body, a to koncové body a třetí bod přibližně
v poloviční vzdálenosti mezi koncovými body
• u kružnice buď tři body na ní rovnoměrně rozložené, nebo jen střed kružnice
s tím, že se změří a do měřického náčrtu se vyznačí poloměr.
U prvků polohopisu ve tvaru obecné křivky se postupuje takto:
• na prvcích polohopisu (kromě hranic parcely) se určí oba koncové body křivky
a další její mezilehlé body, jejichž počet a rozložení se volí podle délky
křivky, jejího zakřivení a jejích změn tak, aby tvar byl správně vystižen
23
4.4 Posouzení přesnosti určených podrobných bodů
Přesnost výsledných souřadnic a výšek podrobných bodů mapy závisí na použité
měřické metodě. Je dána také přesností určení souřadnic a výšek použitých bodů
geometrického základu a přesností určení souřadnic a výšek podrobných bodů mapy.
Přesnost měření a výsledných souřadnic podrobných bodů se vyjadřuje ve vztahu
k blízkým bodům polohového bodového pole.
Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je
základní střední souřadnicová chyba xym , dána vztahem:
2
)( 22yx
xy
mmm
+= , (7)
kde xm , ym jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.
Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x, y dvojice podrobných
bodů stejné třídy přesnosti je základní střední chyba dm délky d přímé spojnici bodů
této dvojice, vypočítané z jejich souřadnic. Souřadnice podrobných bodů jedné třídy
přesnosti měřené v daném území musí být určeny tak, aby
a) charakteristika xym nepřesáhla kritérium xyu uvedené v Tab. 4.1
b) charakteristika dm nepřesáhla kritérium du vypočtené pro každou vodorovnou
délku ze vztahu:
++=
20
12*5,1
d
duu xyd v metrech , (8)
kde xyu je uvedeno v Tab. 4.1.
Tab. 4.1 Kritéria přesnosti
Třída přesnosti xyu [m] Hu [m] vu [m]
1 0.04 0.03 0.30
2 0.08 0.07 0.40
3 0.14 0.12 0.50
4 0.26 0.18 0.80
5 0.50 0.35 1.50
Charakteristikou přesností určení výšek H podrobných bodů výškopisu je
základní střední výšková chyba Hm . Výšky podrobných bodů jedné třídy přesnosti musí
24
být určeny tak, aby charakteristika Hm nepřekročila kritérium Hu uvedené v Tab. 4.1, a
u bodů terénního reliéfu (na nezpevněném povrchu) nepřekročila kritérium Hu3 .
Vrstevnice musí být sestrojeny tak, aby z nich bylo možno určit výšky bodů terénního
reliéfu a zároveň charakteristika Hm těchto bodů nepřekročila kritérium vu uvedené
v Tab. 4.1.
Splnění těchto kritérií nám zaručila zvolená metoda a použité přístroje.
Námi vybrané a testované podrobné body nepřesáhly žádnou z uvedených
mezních hodnot kritérií přesnosti.
Charakteristika přesnosti a posouzení dosažené přesnosti vychází
z ČSN 01 3410 [9].
25
5 VYHOTOVENÍ MAPOVÉHO PODKLADU
Vyhotovování mapového pokladu pro projekt se provedlo programem
AutoCAD 2008. Při tvorbě byly použity měřické náčrty vyhotovené při přímém měření
v terénu.
Mapový poklad pro projekt byl vytvořen v souřadnicovém systému S-JTSK a
výškovém systému Bpv ve třídě přesnosti 3. Výsledné použité měřítko bylo 1:200.
Pro tvorbu našeho mapového podkladu platí ČSN 01 3410 [9].
5.1 Obsah mapového podkladu
Mapový podklad tvoří polohopis, výškopis a popis.
Předmětem obsahu polohopisu jsou stavební objekty, dopravní zařízení a objekty ,
vodohospodářské objekty, potrubí a kabelové vedení a jejich zařízení mimo budovy a
městská zeleň. Jednotlivé zaměřené a znázorněné polohopisné prvky jsou uvedeny
v podkapitole 4.3.
Výškopis tvoří nadmořské výšky stanovených bodů předmětů polohopisu, výšky
charakteristických bodů terénu a terénní reliéf vyjádřený vrstevnicemi. Vedlejší
vrstevnice se vykreslovaly po 0,2 m a hlavní vrstevnice po 1 m. Jejich tvorba byla
provedena programem AutoCAD Civil 3D 2008.
Popis tvoří název výkresu, použitý souřadnicový a výškový systém, název závodu,
čísla bodů bodových polí, mapové značky, čísla objektů, popisná čísla domů, názvy
ulic, vyznačení technických parametrů jednotlivých druhů vedení, nadmořské výšky
bodů bodových polí, výšky charakteristických bodů terénu a stanovených bodů objektu
a zařízení, výšky vrstevnic, jméno vyhotovitele.
5.2 Zobrazení předmětů měření
Předměty měření se zobrazují jako jejich svislé průměty na referenční plochu a
vyznačují se mapovými značkami uvedenými ve vyhlášce č. 26/2007 Sb. [2]
Předměty, jejichž rozměry dovolují zřetelné zobrazení na mapě, se zobrazují
obrysovou čarou, i když je pro ně stanovena značka. Není-li druh předmětu zřejmý již
z kresby nebo popisu, vykreslí se značka i uvnitř obrysu předmětu.
Při větším rozměru značky než je plocha obrysu předmětu se značka kreslí nad
obrysem.
26
Není-li možno předmět pro jeho malé rozměry zobrazit na mapě obrysem, zobrazí
se jen značkou, a to tehdy, je-li stanovena; jinak se předmět v mapě nezobrazuje.
Nahromadí-li se předměty měření, jejichž zobrazení by se nedalo na mapě jasně
vyjádřit, zobrazí se jen předměty důležitější; přitom se dává přednost zobrazení bodů
bodových polí a stavebních objektů.
Mezera mezi jednotlivými čarami nebo značkami nesmí být menší než 0,35 mm.
Značky označující jednotlivé body, předměty malého rozsahu a plochy vymezené
obrysovou čarou se orientují svou osou kolmo k dolnímu okraji mapy nebo náčrtu.
Značky druhů pozemku se umísťují doprostřed označované plochy; jde-li o plochu
členitého tvaru nebo plochu rozsáhlou, je možno značku opakovat.
Pro přehlednější orientaci ve vytvořeném mapovém podkladu se k odlišení
jednotlivých prvků zobrazených v mapě využilo této barevné škály a tloušťky (síly)
čar:
• výškopis (vrstevnice, kóty) červenou barvou, tloušťka čáry 0,35 mm – hlavní
vrstevnice
• výškopis (vrstevnice, kóty) hnědou barvou, tloušťka čáry 0,18 mm – vedlejší
vrstevnice
• budovy modrou barvou, tloušťka čáry 0,40 mm
• betonové doplňky budov (např. rampy) barvou světle modrou, tloušťka čáry
0,25 mm
• polohopis barvou bílou, tloušťka čáry 0,25 mm
• komunikace barvou šedou, tloušťka čáry 0,25 mm
• ploty barvou zelenou, tloušťka čáry 0,25 mm
• rozhraní ploch v barvě tmavě zelené, tloušťka čáry 0,25 mm
• zeleň a značky kultury barvou zelenou, tloušťka čáry 0,30 mm
Geodetické body se v mapách zobrazují jako tečka nebo značka (např. křížek)
a jeden nebo více popisů (číslo bodu, výška apod.).
Veškeré náležitosti týkající se zobrazování a vyznačování předmětů měření je
dáno ČSN 01 3411 [10].
27
6 ZÁVĚR
Hlavním cílem práce bylo vyhotovení mapového podkladu pro projekt. Před
započetím měřických prací musely být shromážděny dostupné informace o bodech
PPBP a ČSNS. Musel se vhodně stanovit postup měřických prací i samotné měřické
metody.
Z důvodu velké rozlohy mapovaného území bylo měření a zpracování časově
náročné. Pro dodržení stanoveného termínu předání vyhotovené zakázky objednavateli,
se na pracích v terénu podílelo více měřických skupin – zaměstnanců Geodetické
kanceláře Nedoma & Řezník, s.r.o.
Veškeré dosažené hodnoty přesnosti měření splňují příslušná kritéria přesnosti
nejen pro zvolenou třídu přesnosti, ale splňují kritéria i pro třídu vyšší.
Při tvorbě této práce jsem čerpal informace z norem, zákonů a vyhlášek týkajících
se polohopisného a výškopisného zaměření a vyhotovení map velkých měřítek.
Jelikož by měla tištěná podoba výsledného mapového podkladu velké rozměry, je
přiložen pouze tištěný výřez části mapového podkladu v měřítku 1:200.
Součástí této práce je i CD obsahující bakalářskou práci ve formátu *.pdf,
vytvořený mapový podklad 1:200 ve formátu *.dwg a *.vyk a seznam souřadnic
pomocných i podrobných bodů.
28
7 LITERATURA
[1] ČSN ISO 4463-3 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě – Vytyčování a měření
Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřických služeb, 1999
[2] Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
[3] ČSN ISO 4463-2 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě – Vytyčování a měření
Část 2: Měřické značky, 1999
[4] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních
systémech a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich
používání
[5] Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou
se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
[6] Výklad „Pravidel ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů
podrobného polohového pole a podrobných bodů technologií GPS“. ČÚZK,
V Praze 10.8.2004, Č.j. 4330/2004-22
[7] Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. ze dne 19.4.1995, kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady
jejich používání.
[8] ČSN 73 0415 - Geodetické body, 1980
[9] ČSN 01 3410 - Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy, účinnost od
1.1.1991. Základní ustanovení pro tvorbu účelových map velkých měřítek 1:200
až 1:5000
29
[10] ČSN 01 3411 - Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky, předepisuje druh,
tvar a velikost mapových značek, obsahuje dále vzory písma, umístění
mimorámových údajů, okrajových náčrtků apod., 1991
[11] Blažek, R., Skořepa, Z.: Geodezie 3. Praha, ČVUT 2004.
[12] Huml, M., Michal, J.: Mapování 10. Praha, ČVUT 2006.
[13] Hampacher, M., Radouch, V.: Teorie chyb a vyrovnávací počet 10. Praha,
ČVUT 2003.
[14] Cimbálník, M.: Vyšší geodézie: Souřadnicové soustavy. Doplňkové skriptum.
Praha, ČVUT 1995
30
8 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 – ukázka seznamu souřadnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I
Příloha č. 2 – protokol z jednoho měření GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II
Příloha č. 3 – transformační klíč (ETRS – S-JTSK) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV
Příloha č. 4 – přehledná mapa nivelačních bodů v k.ú. Košíře . . . . . . . . . . . . VI
Příloha č. 5 – nivelační údaje použitých výškových bodů . . . . . . . . . . . . . . . VII
Příloha č. 6 – nivelační zápisník měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IX
Příloha č. 7 – ortofoto měřické oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X
Příloha č. 8 – část vyhotoveného mapového podkladu 1:200
31
Příloha č. 1 – ukázka seznamu souřadnic v S-JTSK
Č.b. Y[m] X [m] H [m]
7001 747265.24 1045219.44 322.60
7002 747301.03 1045265.24 325.43
7003 747314.85 1045291.42 326.18
7004 747362.99 1045367.25 338.50
7005 747366.43 1045136.41 320.23
7006 747435.23 1045080.38 320.70
7007 747348.24 1045228.13 325.17
7008 747406.16 1045192.22 324.63
7009 747472.25 1045163.53 324.25
7010 747466.02 1045153.32 323.83
7011 747403.74 1045252.27 325.60
7012 747496.08 1045198.53 326.36
7013 747521.41 1045243.17 328.92
7014 747366.33 1045338.01 330.58
7015 747463.18 1045293.65 336.28
7016 747334.02 1045326.82 329.37
1 747399.07 1045110.22 320.42
2 747389.04 1045118.36 320.36
3 747379.85 1045125.80 320.34
4 747374.26 1045135.17 320.21
5 747366.62 1045135.45 320.20
6 747373.71 1045141.89 320.32
7 747372.79 1045141.03 320.22
8 747372.58 1045140.75 320.22
9 747368.84 1045136.08 320.13
.. …. …. ….
.. …. …. ….
3248 747444.33 1045316.68 332.49
3249 747442.32 1045311.87 332.48
3250 747443.13 1045316.37 332.45
32
Příloha č. 2 – protokol z jednoho měření GPS
Processing Summary 080222KOSIRE
Project Information Project name: 080222KOSIRE Date created: 02/22/2008 12:42:24 Time zone: 1h 00' Coordinate system name: Radlice_ETRS_JTSK Application software: LEICA Geo Office 2.0 Start date and time: 02/22/2008 08:59:46 End date and time: 02/22/2008 11:38:06 Manually occupied points: 3 Processing kernel: PSI-Pro 1.1 Processed: 02/22/2008 13:16:22
Processing Parameters Parameters Selected Cut-off angle: 15° Ephemeris type: Broadcast Solution type: Automatic Frequency: Automatic Fix ambiguities up to: 80 km Min. duration for float solution (static): 5' 00" Sampling rate: Use all Tropospheric model: Hopfield Ionospheric model: Automatic Use stochastic modelling: Yes Min. distance: 8 km Ionospheric activity: Automatic
Baseline Overview Praha - 7015 Reference: Praha Rover: 7015 Receiver type / S/N: GRX1200 / 351928 SR530 / 137290 Antenna type / S/N: LEIAT504GG LEIS / 200047 AT502 pruh / - Antenna height: 0.06640 m 1.59000 m Coordinates: Latitude: 50° 07' 30.82598" N 50° 03' 41.14943" N Longitude: 14° 27' 21.80478" E 14° 21' 40.34486" E Ellip. Hgt: 356.08998 m 381.27818 m Solution type: Phase Frequency: L1 and L2 Ambiguity: Yes Time span: 02/22/2008 11:14:01 - 02/22/2008 11:38:06 Duration: 24' 05"
Sd. Lat: 0.00060 m Sd. Lon: 0.00064 m Sd. Hgt: 0.00156 m Quality: Posn. Qlty: 0.00088 m Sd. Slope: 0.00061 m
dLat: -0° 03' 49.67655" dLon: -0° 05' 41.45992" dHg t: 25.18820 m Baseline vector: Slope: 9820.21235 m
GDOP: 5.1 - 11.0 DOPs (min-max): PDOP: 4.1 - 8.6 HDOP: 2.4 - 3.9 VDOP: 3.3 - 7.7
33
Praha - 7006 Reference: Praha Rover: 7006 Receiver type / S/N: GRX1200 / 351928 SR530 / 137290 Antenna type / S/N: LEIAT504GG LEIS / 200047 AT502 pruh / - Antenna height: 0.06640 m 1.66100 m Coordinates: Latitude: 50° 07' 30.82598" N 50° 03' 48.11116" N Longitude: 14° 27' 21.80478" E 14° 21' 40.26696" E Ellip. Hgt: 356.08998 m 365.68994 m Solution type: Phase Frequency: L1 and L2 Ambiguity: Yes Time span: 02/22/2008 08:59:46 - 02/22/2008 09:11:16 Duration: 11' 30"
Sd. Lat: 0.00045 m Sd. Lon: 0.00028 m Sd. Hgt: 0.00097 m Quality: Posn. Qlty: 0.00053 m Sd. Slope: 0.00041 m
dLat: -0° 03' 42.71482" dLon: -0° 05' 41.53782" dHg t: 9.59996 m Baseline vector: Slope: 9666.85212 m
GDOP: 2.1 - 2.7 DOPs (min-max): PDOP: 1.9 - 2.3 HDOP: 1.0 - 1.2 VDOP: 1.6 - 2.0
Praha - 7001 Reference: Praha Rover: 7001 Receiver type / S/N: GRX1200 / 351928 SR530 / 137290 Antenna type / S/N: LEIAT504GG LEIS / 200047 AT502 pruh / - Antenna height: 0.06640 m 1.59300 m Coordinates: Latitude: 50° 07' 30.82598" N 50° 03' 44.40752" N Longitude: 14° 27' 21.80478" E 14° 21' 49.69156" E Ellip. Hgt: 356.08998 m 367.59246 m Solution type: Phase Frequency: L1 and L2 Ambiguity: Yes Time span: 02/22/2008 09:19:16 - 02/22/2008 09:29:26 Duration: 10' 10"
Sd. Lat: 0.00035 m Sd. Lon: 0.00023 m Sd. Hgt: 0.00100 m Quality: Posn. Qlty: 0.00042 m Sd. Slope: 0.00032 m
dLat: -0° 03' 46.41846" dLon: -0° 05' 32.11322" dHg t: 11.50248 m Baseline vector: Slope: 9619.18022 m
GDOP: 3.2 - 3.4 DOPs (min-max): PDOP: 2.7 - 2.9 HDOP: 1.2 - 1.3 VDOP: 2.4 - 2.6
34
Příloha č. 3 – transformační klíč (ETRS – S-JTSK)
Twostep - Transformation Report Processed: 06/07/2006 15:50:09
Project Information System A System B Project name: Radlice_ETRS Radlice_JTSK
Coordinate System Information System B
Coordinate system name: JTSK_bez_trf Created: - Transformation name: - Transformation type: - Height mode: - Residuals: - Local Ellipsoid: Bessel Projection: Czech and Slovak Geoid model: - CSCS model: -
Transformation details Height mode: Orthometric Pre-transformation name: mostky 3D-Helmert transformation Number of common points: 5 Transformation model: Bursa-Wolf No. Parameter Value 1 Shift dX -628.219 m 2 Shift dY -36.882 m 3 Shift dZ -395.993 m 4 Rotation about X 3.99286 " 5 Rotation about Y -1.23986 " 6 Rotation about Z 6.36953 " 7 Scale -6.8301 ppm 2D-Helmert transformation Number of common points: 5 Sigma a priori: 1.0000 Sigma a posteriori: 0.0238 Rotation origin: X0: 1046623.525 m Y0: 745756.544 m No. Parameter Value rms 1 dE -0.457 m 0.011 m 2 dN -0.210 m 0.011 m 3 Rotation 0° 00' 00.43169" 0° 00' 00.49244" 4 Scale 2.5955 ppm 2.3874 ppm Height transformation Number of common points: 5 Mean transformation accuracy: 0.006 m Parameters: 0.00000098 -0.00000008 -1.983 m Inclination of height in X: 0° 00' 00.20214"
35
Inclination of height in Y: -0° 00' 00.01650"
Residuals Grid: System A System B Point type dE [m] dN [m] dHgt [m] 914250460 914250460 Position + height 0.016 m -0.001 m -0.006 m 914250470 914250470 Position + height 0.018 m 0.013 m -0.004 m 914251370 914251370 Position + height 0.005 m 0.030 m 0.003 m 914251420 914251420 Position + height -0.026 m -0.022 m 0.002 m 922210070 922210070 Position + height -0.012 m -0.021 m 0.005 m
36
Příloha č. 4 – přehledná mapa nivelačních bodů v k.ú. Košíře
(Praha 82-3)
37
Příloha č. 5 – nivelační údaje použitých výškových bodů
38
39
Příloha č. 6 – nivelační zápisník měření
Zápisník trigonometrické nivelace
Nadmořská N a d m o ř s k á v ý š k a Č t e n í
výška vzad vpřed horizontu
Číslo bodu
– + stroje
bodu P o z n á m k a
TAM
NZ 062 -0.961 318.228 nivelační bod
NZ 1 -2.777 -1.066 318.123
NZ 7006 -1.356 -0.199 320.701 pomocný bod
NZ 7005 -1.709 -1.834 320.223 pomocný bod
NZ 7001 -2.883 0.665 322.597 pomocný bod
NZ 2 0.429 -0.733 324.747
NZ 3 -1.033 -4.671 319.647
NZ 061 -1.533 319.148 nivelační bod
=∆H -0.920 má být
Σ -10.290 -9.371
=∆ nivh -0.919 jest
ZPĚT
NZ 061 -1.509 319.148 nivelační bod
NZ 4 -4.583 -1.036 319.621
NZ 5 -0.614 0.332 324.536
NZ 7001 0.621 -2.552 322.598 pomocný bod
NZ 7005 -1.798 -1.752 320.225 pomocný bod
NZ 7006 -0.101 -1.321 320.702 pomocný bod
NZ 6 -0.948 -2.536 318.267
NZ 062 -0.983 318.228 nivelační bod
=∆H 0.920 má být
Σ -8.932 -9.848
=∆ nivh 0.916 jest
=∆ nivprůmh 0.918 aritm. průměr
=kmr 0.6
Mezní odchylka mezi daným a měřeným převýšením
=∆ max1 20 kmr = 16 mm
=∆1 920 – 918 = 2 mm
max11 ∆<∆ Kritérium je splněno
Mezní odchylka mezi dvakrát měřeným převýšením
=∆ max2 kmr20*67.0 11 mm
=∆2 919 – 916 = 3 mm
max22 ∆<∆ Kritérium je splněno
40
Příloha č. 7 – ortofoto měřické oblasti
červená barva – zájmové území měření modrá barva – poloha ukázkového tisku (příloha č. 8)