![Page 1: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/1.jpg)
VÝVOJ CHEMICKÉHO ŠKOLSTVÍ A VeDY
V cECHÁCH
1348 – Karlova Univerzita
![Page 2: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/2.jpg)
Vývoj chemického školství
a vědy v Čechách
Další středoevropské:
1365 – Vídeň
1367 – Pécs
1369 – Krakov
1387 – Heidelberg
1396 – Zadar
1409 – Lipsko
1465 – Bratislava
1576 – Olomouc
1348 – Karlova Univerzita
![Page 3: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/3.jpg)
První evropská univerzita – 1088 - Bologna
![Page 4: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/4.jpg)
Maroko – 859 – Fez
![Page 6: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/6.jpg)
Západní Evropa – 1150 – Paříž
![Page 7: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/7.jpg)
Anglie – 1167 – Oxford
![Page 8: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/8.jpg)
Anglie – Cambridge – 1209
![Page 9: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/9.jpg)
Španělsko – Salamanca – 1134Oficiální dekret – král Alonso IX až 1218
![Page 10: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/10.jpg)
Portugalsko – Coimbra – 1290
![Page 11: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/11.jpg)
Německo – 1402 – Würzburg
![Page 12: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/12.jpg)
Universita Santo Domingo – 1538
Univerzita Tomáše Akvinského 1832 – 1914 uzavřena
![Page 13: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/13.jpg)
Peru – Lima – universita San Marcos - 1551
![Page 14: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/14.jpg)
nejstarší v USA – 1636 – Harvard
![Page 15: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/15.jpg)
druhá nejstarší v USA – Yale – 1701
![Page 16: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/16.jpg)
nejstarší v Austrálii – 1850 – Sydney
![Page 17: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/17.jpg)
1745 Chemie pro studenty medicíny
první profesor chemie a fyziky
Jan Antonín Scrinci 16.10.1697 – 28.4.1773
český lékař a fyzik
jako první zahájil na na pražské univerzitě výuku
experimentální fyziky a chemie
Josef Gottfried Mikan3.9.1743 – 7.8.1814
český botanik a chemik
1798 rektor Karlovy univerzity
Karlova Univerzita
![Page 18: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/18.jpg)
1784 první chemická laboratoř na univerzitě
Josef von Freymuth (1786-1819)
profesor obecné a lékárenské chemie
Adolf Martin Pleyschl10.10.1787 – 31.7.1867
profesor chemie ve Vídni i v Praze
1833 – chemický ústav na nádvoří Karolina
Karlova Univerzita
![Page 19: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/19.jpg)
Josef Redtenbacher13.3.1810 – 5.3.1870
rakouský chemik – objev akroleinu a kyseliny akrylové
– přednášky z analytické chemie
1812 – UK může udělovat doktoráty z chemie
1848 – studium chemie převedeno
z lékařské fakulty na fakultu filosofickou
Karlova Univerzita
![Page 20: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/20.jpg)
Vojtěch Šafařík26.10.1829 – 2.7.1902
český chemik a astronom
1869 – profesor chemie
na Pražské Polytechnice
1882 – profesor chemie na UK
pracoval na diethylmagneziu
zavedl koncovky v anorganickém názvosloví
1909 se chemické laboratorium UK dělí na několik oddělení
(později ústavů)
Karlova Univerzita
![Page 21: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/21.jpg)
Bohuslav Brauner8.5.1855 – 15.2.1935
český chemik
profesor UK
vzácné zeminy
anorganická a analytická chemie
Bohuslav Rayman7.12.1852 – 16.9.1910
1896 řádný profesor UK
organická chemie, biochemie a kvasná chemie
Karlova Univerzita
![Page 22: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/22.jpg)
Kristián Josef Willenberg4.5.1655 – 21.11.1731
vojenský stavební inženýr
Citát:
Chci vyučovat inženýrskému umění
k ochraně vlasti a k obecnému
dobrému
1717 – inženýrská škola
![Page 23: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/23.jpg)
Reskript císaře Josefa I. českým stavům
![Page 24: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/24.jpg)
1716 – hornická škola Jáchymov
1725 – stavovská akademie Olomouc
1735 – báňská škola
1763 – báňská akademie Banská
Štiavnica
Další inženýrské školy
![Page 25: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/25.jpg)
František Josef Gerstner23.2.1756 – 25.7.1832
český matematik a fyzik
průkopník železnice
Karel Augustin Neumann(1771-1866)
– chemická technologie
Karel Napoleon Balling21.4.1805 – 17.3.1868
český chemik
1806 zahájila činnost Pražská polytechnika
![Page 26: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/26.jpg)
1806 zahájila činnost Pražská polytechnika
![Page 27: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/27.jpg)
František Xaver Maxmilián Zippe
1791 – 1863
1822 – profesor mineralogie na pražské
polytechnice
založil rozsáhlou mineralogickou sbírku
Pražská polytechnika
![Page 28: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/28.jpg)
Jan Staněk(1828-1868)
– první česká učebnice chemie
Vojtěch Šafařík
26.10.1829 – 2.7.1902
František Štolba24.3.1839 – 4.4.1910
1864 z Polytechniky vysoká škola s rektorem
.
![Page 29: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/29.jpg)
Karel Preis 20.8.1846 – 27.4.1916
Josef Hanuš 12.1.1872 – 24.12.1955
Další významní chemici
![Page 30: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/30.jpg)
Emil Votoček 5.10.1872 – 11.10.1950
František Wald 9.1.1861– 19.10.1930
Další významní chemici
![Page 31: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/31.jpg)
1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena.
1911 zřízen odbor chemického inženýrství
Jiří Baborovský28.8.1875 – 10.10.1946
1912 zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie
Otakar Viktorin23.3.1903 – 25.4.1958
Nyní VUT Brno
c.k. Česká vysoká škola technická v Brně
![Page 32: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/32.jpg)
1899 byla dekretem císaře Františka Josefa I. zřízena
c.k. Česká vysoká škola technická v Brně.
1911 zřízen odbor chemického inženýrství.
Jiří Baborovský (1875-1946)
1912 zakládá Ústav teoretické a fyzikální chemie
Otakar Viktorin (1903 - 1958)
Nyní VUT Brno
Chemie v Brně
![Page 33: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/33.jpg)
Rudolf Brdička
25.2.1906 – 25.6.1970
český akademik
profesor fyzikální chemie na UK
redoxní reakce organických sloučenin
lékařská aplikace polarografie
autor vynikajících vysokoškolských učebnic
Další významní chemici
![Page 34: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/34.jpg)
1920 – Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako
součást ČVUT
1952 – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
samostatná
Přeměny Pražské polytechniky
![Page 35: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/35.jpg)
František Čůta15.11.1898 – 15.3.1986
analytická chemie VŠCHT
Rudolf Lukeš13.4.1897 – 17.10.1960
organická chemie VŠCHT
František Šorm28.2.1913 – 18.11.1980
organická technologie VŠCHT
Ústav OCH a Biochemie AV
Další významní chemici
![Page 36: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/36.jpg)
Otto Wichterle
(1913-1998)
chemická technologie VŠCHT
Ústav makromolekulární chemie AV
Další významní chemici
![Page 37: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/37.jpg)
– nejmladší ze všech deseti Wichterlovic dětí
– v šesti letech v důsledku šoku, když téměř utonul v jezírku močůvky
– trpěl horečkami, které neustupovaly celé léto
– rodinný lékař nařídil klid na lůžku a předpovídal mu jeden rok života
– učil se doma
– po přezkoušení ředitelem šel rovnou do páté třídy
– přes svůj nízký věk (devět let) nastoupil na Státní gymnázium v Prostějově
– byl daleko nejmladší (ostatním ve třídě bylo zpravidla jedenáct) a nejmenší
– během dvou let se to vyrovnalo a v tercii začal Otto hrát tenis
– stal se členem juniorského tenisového mužstva, které vzniklo v Prostějově
– do oktávy se ale vzpamatoval natolik, že odmaturoval s vyznamenáním
Otto Wichterle – životopis
![Page 38: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/38.jpg)
1931 – fakulta Chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze
1935 – po promoci zůstává na škole u prof. Votočka
1940 – výzkumné chemické dílny fy Baťa u doc. Landy
1942 – prověřoval Carothersovy postupy a vyvinul polykaprolaktam
– v červnu 1943 se už spřádala příze a v poloprovozu vznikly první ponožky
a dámské punčochy
– punčochářští odborníci byli přesvědčeni, že paty a špičky se musí zesílit
bavlnou a syntetickou přízi pokládali za méně hodnotnou náhražku hedvábí
– po půlroce nošení se však bavlna ze „zesílených“ pat a špiček vydrolila
a samotný polyamid zůstal nedotčen
– výzkum se držel před Němci v tajnosti
– nemohl proto vzniknout větší poloprovoz a další výzkum probíhal
v poměrně stísněných podmínkách
– produkt se začal průmyslově vyrábět až po válce pod názvem Silon,
nejprve jen malé objemy, ale zanedlouho byla v provozu linka vyrábějící
desítky tisíc tun Silonu ročně
Otto Wichterle – životopis
![Page 39: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/39.jpg)
21.12.1942 byl Wichterle zatčen
– díky štěstí a korespondenci s německým chemikem Langenbeckem
nebyl poslán do koncentračního táboru
– uvězněn pouze na čtyři měsíce
– s koncem války skončilo Wichterlovo působení ve Zlíně, především
proto, že se do vedení firmy dostali jeho odpůrci
– krátce po válce (už v červnu 1945) se Wichterle vrátil do Prahy, aby
zjistil, jaký je stav na vysokých školách
– vybavení laboratoří sice nebylo zničeno, ale původní budova byla
v hrozném stavu, Wichterle však byl odhodlaný obnovit výuku na vysoké
škole
– spolu s docentem Lukešem museli nejprve najít vhodnou budovu
– v improvizovaných podmínkách v části Ústavu organické chemie
v Horské ulici zřídili laboratoře posluchačů a už během prázdnin se tu
začaly střídat turnusy studentů
Otto Wichterle – životopis
![Page 40: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/40.jpg)
– nebyly však k dispozici žádné návody ke cvičení
– Wichterle trávil většinu svých večerů sepisováním návodů pro základní
preparativní práce
– vznikají první skripta pro organickou i anorganickou chemii, která svým
pojetím předbíhala dobu
– později sám napsal dokonce německou a ruskou verzi těchto učebnic
– učebnice průběžně vylepšoval až do roku 1958, kdy byl propuštěn
z vysokých škol.
– spolu s Lukešem se pokusil zcela od základů změnit výuku na vysokých
školách
– na svých poválečných přednáškách zavedl průběžné testy a zkoušky
se staly jen formalitou, která doplňovala celkové hodnocení.
– tato metoda však neuspěla – kvůli konservatismu profesorů, ale také
proto, že toto průběžné hodnocení se dalo jen špatně politicky ovlivnit
– souběžně s dosazováním členů komunistické strany do vedení školy
přibývalo Wichterlovi konfliktů a nepřátel
Otto Wichterle – životopis
![Page 41: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/41.jpg)
– když byl novým rektorem jmenován Vladimír Maděra začala politická čistka
vedoucí i k propuštění Otty Wichterla dne 31.8.1958
– i přes odvolání nepozbyla výpověď platnosti
– Wichterle poté získal vědecký azyl na Československé akademii věd, kde
vládlo přeci jen politicky liberálnější prostředí, než na vysokých školách.
– 4.12.1958 byl Wichterle jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních
látek ČSAV, z níž se vyvinul Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH).
– Wichterle se pak stal jeho ředitelem (až do tzv. normalizace) a strůjcem
většiny jeho úspěchů
Otto Wichterle – životopis
![Page 42: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/42.jpg)
– nejznámějším vynálezem Otty Wichterla jsou samozřejmě gelové kontaktní
čočky
– impuls k práci na vývoji měkkých kontaktních čoček dal náhodný rozhovor
ve vlaku cestou z Olomouce do Prahy roku 1952
– spolucestující (dr. Pur) četl odborný článek o možnostech chirurgické
náhrady oka
– Wichterle si uvědomil, že lepší materiálem pro implantát než ušlechtilé kovy
by byla umělá hmota.
– začal tedy rozvíjet teorii o trojrozměrném hydrofilním polymeru, který by byl
pro oko dobře snesitelný.
– jako nejvhodnější se jevil HEMA-gel (poly-hydroxyethyl-methakrylátový gel),
který pohlcoval asi 40 % vody, byl průhledný a měl dobré mechanické
vlastnosti – problém byl s jeho zpracováním
– nejprve se gel lil do forem, čočky se však při otevírání forem trhaly a měly
nepravidelné okraje
– 1958, vyhazov z VŠCHT a likvidace tamějšího výzkumu hydrofilních gelů
a čoček
Otto Wichterle – životopis
![Page 43: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/43.jpg)
– spolu s Wichterlem pak do ÚMCH odešlo mnoho jeho spolupracovníků, mezi
nimi i Drahoslav Lím, a výzkum pokračoval pod záštitou ÚMCH
– na půdě ústavu pak vznikla nová metoda – odlévání gelu do skleněných
forem
– získala se tak čočka s přesnou optikou ve střední části.
– některé čočky oko téměř nedráždily, ale výtěžky byly stále malé kvůli
složitému obrušování okrajů.
– první čočky byly již aplikovány i na pacientech 2. oční kliniky v Praze za
spolupráce s doktorem Maxmiliánem Dreifusem
– prokázalo se tak, že měkké čočky mohou poskytnout dokonalou korekci zraku
a jsou pacienty poměrně dobře snášeny
– ministerstvo zdravotnictví však výzkum i přes Wichterlovo naléhání v roce
1961 zrušilo kvůli malým výtěžkům.
– Wichterla napadl úplně nový způsob zpracování HEMA gelu
– odlévání v rotujících otevřených formách, ale protože na obzoru nebyla žádná
možnost pokračování v realizačním vývoji na půdě ČSAV, začal se Wichterle
touto metodou zabývat doma.
– na konci roku 1961 se mu doma podařilo podat důkaz, že lze kvalitní
kontaktní čočky vyrobit s minimálními náklady metodou odstředivého odlévání
monomeru v rotujících formách.
Otto Wichterle – životopis
![Page 44: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/44.jpg)
– tento první přístroj na výrobu kontaktních čoček je velmi známý, jedná se o
aparaturu sestavenou z dětské stavebnice Merkur nejprve s dynamem z
jízdního kola jako motorkem a poté i s motorkem z gramofonu
– po úspěšné zkoušce těchto čoček (opět na klinice u dr. Dreifuse) napadlo
Wichterla, že nyní se nejedná pouze o službu zdravotnictví, ale že s výrobou
čoček souvisí velké hospodářské zájmy především v USA
– k podobným závěrům došly i státní instituce, a proto byl Wichterle vybízen k
rozvinutí výzkumu čoček ve větší míře v ÚMCH.
– vymohl si tedy čtyřicet pracovníků a působiště mimo ústav, protože tvrdil, že
tento výzkum nepatří na půdu ústavu Akademie věd
– události roku 1968 výrazně ovlivnily vývoj Československa a také Wichterlův
život
– v lednu se uvolnila politická situace a pracovníci Akademie se postupně
začali scházet a vznikl i Svaz vědeckých pracovníků (Wichterle byl zvolen
předsedou přípravného výboru)
– Wichterle se postupně zapojil do politického dění a stal jedním z iniciátorů
manifestu 2000 slov
Otto Wichterle – životopis
![Page 45: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/45.jpg)
– Wichterle byl zvolen 10.7.1968 téměř jednohlasně členem České Národní
Rady a z politické scény odešel koncem roku 1969, protože nesouhlasil
s prodlužováním mandátu (poslanci si odhlasovali prodloužení vlastních
mandátů)
– jako jediný také odmítal poslanecký plat, protože se cítil být pouze vědcem
– 21.12.1969 1969 byl Wichterle jako signatář 2 000 slov zbaven funkce
ředitele ÚMCH a dále tam pracoval pouze jako řadový vědec
– přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty,
mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo.
– šlo především o výrobu čoček soustružením z tvrdého xerogelu a jejich
následné bobtnání ve vodě
– vedlo se mnoho soudních sporů proti velkým firmám, které patenty
porušovaly
– žalované firmy na svou obranu podávaly zrušovací žaloby proti platnosti
daných patentů, byla to pro ně jediná šance, jak uniknout těžkému finančnímu
postihu
Otto Wichterle – životopis
![Page 46: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/46.jpg)
– nejdůležitějším svědkem měl být přirozeně Otto Wichterle, k čemuž byla
samozřejmě nutná cesta do USA
– vzhledem k Wichterlově přítomnosti na černé listině české komunistické vlády
to nebylo vůbec jednoduché
– když však vládě došlo, že i ona by prohrou v soudních sporech o patenty
ztratila velké množství peněz, bylo Wichterlovi konečně dovoleno vycestovat
– u federálního soudu, kam až se spor dostal, Wichterle během několika málo
dní vyvrátil veškeré pochybnosti o pravosti patentů
– až v únoru 1982 vydal federální soud, nejvyšší instance, proti jejímuž
rozhodnutí nebylo odvolání, rozsudek potvrzující platnost Wichterlových
patentů, a to nejen v USA, ale i ve všech ostatních zemích
– firma NPDC tak postupně inkasovala desítky milionů dolarů, o které se již
nemusela dělit s českou Akademií věd, protože čeští mocipáni se v roce 1977
vzdali veškerých licenčních smluv
– chtěli tím zrušit účast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze světa všechny
úspěchy spojené s jménem Otto Wichterle
– české hospodářství tak přišlo přibližně o miliardu devizových korun
Otto Wichterle – životopis
![Page 47: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/47.jpg)
– koncem 70. let začala pomalu opadat normalizační nenávist k Wichterlovi a
opět mohl cestovat do zahraničí, nejprve pouze dvě cesty ročně, ale mohl se
zúčastnit výše zmíněných soudních sporů a chemických konferencí
– po 1989 mohla být Wichterlovi projevena zasloužená úcta
– 1990 byl zvolen presidentem ČSAV a na této pozici setrval do roku 1993
– 1993 byl po něm pojmenován asteroid Wichterle
– do konce svého života se snažil být ve styku s chemií, přestože se již nemohl
naplno věnovat pracím v laboratoři, zajímal se o dění v oboru a rozdával rady
– 18.8.1998 zemřel Otto Wichterle na své chatě v obci Strážisko u Prostějova
ve věku nedožitých 85 let.
Zpracováno podle Wikipedie ze dne 5.12.2010
Otto Wichterle – životopis
![Page 48: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/48.jpg)
Otto Wichterle – životopis
Syn Kamil Wichterle *11.10.1941 – chemik, metalurg, má 5 dětí a 12 vnoučat
![Page 49: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/49.jpg)
1950 Vysoká škola Chemická Pardubice
1953 Vysoká škola chemicko-technologická Pardubice
1994 Univerzita Pardubice
Osobnosti:
Jan Wanka
Miroslav Jureček (1905-1984)
Jiří Klikorka *6.1.1922
Ladislav Kudláček *1932
Pytela Oldřich *25.12.1950
Chemie v Pardubicích
![Page 50: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/50.jpg)
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Přírodovědecké fakulty v Olomouci, Brně, Ostravě a Hradci Králové
Vysoká škola báňská v Ostravě
Učitelství chemie:
Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové, Liberec, Ostrava, Plzeň
Další chemická vysokoškolská pracoviště
![Page 51: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/51.jpg)
Základní školy přešly v roce 1773 z církve na správu státu,
učí se přírodopis nikoliv chemie
1867 učí se chemie spolu s fyzikou jako přírodozpyt
Po 1918 chemie je samostatná na gymnáziích a v
měšťanských školách
Vývoj základní výuky chemie
![Page 52: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/52.jpg)
1770 Učená společnost (František Nostic)
1784 Královská učená společnost nauk
1872 Spolek českých chemiků (V. Šafařík, F. Štolba)
1880 První sjezd českých lékařův a přírodozpytcův
1892 Společnost pro průmysl chemický v království
českém
1907 Česká společnost chemická pro vědu a průmysl
1920 Československá společnost chemická
Vědecké společnosti zabývající se chemií
![Page 53: HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach](https://reader034.vdocuments.pub/reader034/viewer/2022050801/545afc1eaf795998788b5e50/html5/thumbnails/53.jpg)
1876 první číslo časopisu Listy chemické
1891 první číslo periodika Časopis pro
chemický průmysl
1929 Collection of Czechoslovak
Chemical Communications
Vědecké časopisy zabývající se chemií