VÝROČNÍ ZPRÁVA
O KONTROLE VÝVOZU
VOJENSKÉHO MATERIÁLU,
RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ
A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
ZA ROK 2012
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
2
__________________________________________________________________________________
Obsah
Úvod ......................................................................................................................................................... 3
1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití
a vývozu a technologií dvojího užití v České republice ............................................................................ 5
1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ............................................................................... 5
1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití ........................................................... 8
1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ..............................................................11
1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ......................................................................................12
1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO ......................16
1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly ..................................17
1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí ..........................................................................................17
1.6.2 Ministerstvo vnitra ............................................................................................................19
1.6.3 Ministerstvo obrany ..........................................................................................................20
1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel ................................................................21
1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost ................................................................................23
1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu....................................24
2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní .............................25
2.1 Evropská unie ............................................................................................................................25
2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ..............................................................................25
2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU ......................................................................27
2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí .................................27
2.1.4 Pozice ČR v rámci EU .........................................................................................................28
3. Mezinárodní spolupráce ....................................................................................................................28
3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) .............................................................29
3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními
a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...................................................................................30
3.3 Kazetová munice .......................................................................................................................31
4. Mezinárodní kontrolní režimy ...........................................................................................................32
5. Mezinárodní zbrojní embarga ...........................................................................................................34
6. Přehled příloh ....................................................................................................................................36
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
3
__________________________________________________________________________________
Úvod
Usnesením č. 524 ze dne 11. července 2012 uložila vláda ministru průmyslu a obchodu „zpracovat
v roce 2013 ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Výroční zprávu
o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií
dvojího užití v České republice za rok 2012 a předložit jí do 30. června 2013 vládě a dále pro informaci
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky“ (dále jen
„Zpráva“).
Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu rovněž s využitím podkladů
z Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství cel
a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Předkládaná Zpráva respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie
(dále EU) a je desátou Zprávou tohoto typu.
V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, obchodu s ručními
zbraněmi pro civilní použití, dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží
a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu.
Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy
celosvětové Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly
ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného
obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.
V hodnoceném období došlo k významným změnám v kontrolním režimu zahraničního obchodu
s vojenským materiálem, a to v případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských
států EU. Nové typy licencí umožňují zjednodušení tohoto typu obchodu.
Další část Zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje
aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií
dvojího užití.
Poslední část Zprávy je tradičně věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg,
na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí.
Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní
případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem
(brokering), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů.
V prosinci 2012 zavedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu elektronický systém pro licenční
a povolovací řízení. Projekt "Zavedení elektronické licenční správy“ byl realizován s využitím
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
4
__________________________________________________________________________________
prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Integrovaného operačního
programu a státního rozpočtu ČR.
Zavedení elektronické licenční správy představuje modernizaci služeb ministerstva, která zásadně
zrychluje a usnadňuje komunikaci především s podnikatelskou veřejností v rámci všech sledovaných
režimů, umožňuje elektronické podání žádostí do připraveného „e Formuláře“ a s tím spojenou
automatickou kontrolu správnosti a úplnosti jeho vyplnění. Umožňuje komunikaci mezi žadatelem
a ministerstvem dálkovým přístupem prostřednictvím datových schránek, vedení spisu a vyřizování
žádostí o udělení licencí a povolení v elektronické formě. Žadatel má také možnost sledovat průběh
životního cyklu žádosti dálkovým přístupem a udržovat si přehled o postupu vyřízení své žádosti
včetně možnosti elektronické úhrady správního poplatku.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
5
__________________________________________________________________________________
1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice
1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem
Kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem
č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen “Zákon č. 38/1994 Sb.”), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce
státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo
bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona.
Zákon č. 38/1994 Sb. stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího
užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za
jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu
průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“).
Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová:
1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se
zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení
k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem,
2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí
o udělení licence.
Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem může být v případě
dovozu a vývozu pouze právnická osoba se sídlem na území ČR a nově od 30. června 2012 v rámci
transferů mezi zeměmi EU i fyzická osoba. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského
materiálu, se kterými může daná právnická nebo fyzická osoba obchodovat, a dále seznam zemí,
v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa MPO po souhlasném
stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
Pro realizaci obchodní transakce musí držitel povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden
kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje
rozsah a podmínky transakce.
O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa
MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení
licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
6
__________________________________________________________________________________
zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému
postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU).
Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce MPO, které vede veškerá
správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak
vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí
ke konkrétním obchodním případům.
V souvislosti s implementací Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května
2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství byl
Parlamentem ČR přijat zákon č. 248/2011 Sb. ze dne 20. července 2011, kterým se mění Zákon
č. 38/1994 Sb. Prováděcím předpisem k některým ustanovením Zákona č. 38/1994 Sb. je vyhláška
č. 210/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb.,
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, kterou byla s účinností od 30. června 2012 zrušena
a nahrazena vyhláška č. 332/2009 Sb.
Implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES do zákona č. 38/1994 Sb. došlo
k výraznému snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch
případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU.
Především došlo ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU s účinností od
30. června 2012.
Pro české vývozce je dále velmi důležité také ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence
k transferu udělená příslušným orgánem státu platí v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské
státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována
žádná další povolení. Další novinkou v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je
umožnění jeho provádění v rámci EU rovněž i fyzickým osobám. Koncem roku 2012 požádala
o povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem jedna fyzická osoba, správní řízení bylo
ukončeno vydáním povolení v roce 2013.
Neméně významnou změnou bylo zavedení nové kategorizace licencí k transferu od dodavatele
v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Fyzické a právnické osoby si mohou
zvolit, zda žádat o individuální licenci k transferu pro jednoho příjemce, souhrnnou licenci k transferu
pro více příjemců nebo o obecnou licenci - pokud budou příjemcem vojenského materiálu ozbrojené
síly nebo certifikovaný příjemce, při účasti na výstavách a veletrzích, nebo při údržbě, opravě či
reklamaci dodaného vojenského materiálu původnímu dodavateli.
S možností provádění transferu na základě obecné licence souvisí institut tzv. certifikace fyzických
a právnických osob - výrobců, kteří pod svým jménem uvádí na trh výrobek. Dodavatelé pro
takovouto certifikovanou společnost pak mají výhodu, že mohou využít zjednodušenou formu
dodávek prostřednictvím obecné licence pouze na základě oznamovací povinnosti.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
7
__________________________________________________________________________________
Koncem roku 2012 bylo 179 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem, nových povolení bylo vydáno celkem 54. Současně bylo provedeno
77 úprav povolení, týkající se buď rozšíření o položku vojenského materiálu, se kterou může
právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost
realizovat.
K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2012 uděleno 1 263 licencí v hodnotě 7 217,6 mil. Kč
(287,1 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených
v minulých letech (dále pouze „využití“), činila 6 767,8 mil. Kč (269,2 mil. €).
Na žádost Ministerstva zahraničních věcí Licenční správa MPO koncem roku 2012 pozastavila vývoz
vojenského materiálu do Jemenu v souvislosti se zhoršující se situací v regionu.
Do zemí EU bylo vydáno 664 licencí na vývoz v celkové hodnotě 1 294,5 mil. Kč (51,5 mil. €), využití
pak činilo 2 737,8 mil. Kč (108,9 mil. €). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky
(175), Polska (116) a Francie (56). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 1 233,9 mil.
Kč (49,08 mil. €), Slovenské republiky 393,1 mil. Kč (15,7 mil. €), Polska 309,3 mil Kč (12,3 mil. €)
a Německa 154,2 mil. Kč (6,1 mil. €). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno
do Spojených států amerických (72), Izraele (47) a Thajska (45). Hodnotově největší vývoz byl
realizován do Vietnamu 829,1 mil. Kč (32,9 mil. €), Spojených států amerických 803,1 mil. Kč
(31,9 mil. €) a Alžírska 446,9 mil. Kč (17,8 mil. €).
Pro dovoz vojenského materiálu bylo uděleno 625 licencí v hodnotě 2 599,9 mil. Kč (103,4 mil €).
Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále
pouze „využití“) činila 7 661,3 mil. Kč (304,7 mil. €).
K dovozu ze zemí EU bylo v 1. pololetí 2012 vydáno 251 licencí v hodnotě 920,2 mil. Kč (36,6 mil. €),
využití pak činilo 6 813,7 mil. Kč (271,0 mil. €). Od 30. června 2012 došlo ke zrušení dovozních licencí
v rámci transferu mezi státy EU.
Pro dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 32 licencí v celkové
hodnotě dovozu 115,6 mil. Kč (4,6 mil. €) a následného vývozu v hodnotě 151,95 mil. Kč (6,0 mil. €).
Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí při dovozu činila 99,1 mil. Kč (3,9 mil. €)
a při následném vývozu 129,2 mil. Kč (5,1 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz z Bulharska
45,4 mil. Kč (1,8 mil. €) spojený s vývozem do Etiopie v hodnotě 59,6 mil. Kč (2,4 mil. €).
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
8
__________________________________________________________________________________
Zastaveno bylo 80 správních řízení k žádosti o udělení licence, přičemž 70 na základě zpětvzetí
žádosti (53 vývoz, 15 dovoz a 2 brokering) a 10 žádostí o vývoz z moci úřední (nesplněny náležitosti
žádosti).
1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití
Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole
obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon
č. 228/2005 Sb.“). Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem Zákona č. 228/2005 Sb.
a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy
pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl
od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem.
Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií
a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně
právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva.
Ministerstvo zahraničních věcí k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO
stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o udělení či neudělení.
Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR
nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné
v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti
nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy ČR.
V prosinci 2012 byl vládě předán k projednání návrh zákona, kterým se mění Zákon č. 228/2005 Sb.
Důvodem je nutnost adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne
14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti
nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, jenž
doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu
(protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit
střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, a tím zajistí řádnou a efektivní aplikovatelnost
zmíněného nařízení na území ČR.
Dne 19. dubna 2012 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012
ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti
nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který
doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu
(protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit
střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (dále jen „nařízení“).
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
9
__________________________________________________________________________________
Zákon č. 228/2005 Sb. tak nadále bude upravovat pohyb stanovených výrobků po EU, dovoz ze zemí
mimo EU (pyrotechnika dle nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických
výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení) a vývoz
střelných zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva k obchodním účelům a vývoz
stanovených výrobků, jež stanoví nařízení vlády. Nově na základě požadavku adaptovaného nařízení
a požadavku zachování jednoty z hlediska povolovacího orgánu bude MPO povolovat vývoz střelných
zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva pro individuální vývoz do třetích zemí za účelem
obchodu.
Vzhledem k citlivosti obchodu s tímto materiálem se do zákona dále doplňují instituty, jež účinně
povedou ke splnění požadavků stanovených mezinárodními závazky ČR a jejími zahraničně
politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.
V roce 2012 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů, dlouhých zbraní a nábojů
v celkové hodnotě 1 992 330 tis. Kč.
Revolvery a pistole: 56 061 ks v hodnotě 405 835 362 Kč
Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Brazílie,
Černá Hora, Egypt, Filipíny, Gruzie, Guatemala, Honduras, Chile, Chorvatsko, Island, Izrael, Jižní
Afrika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Makedonie, Malajsie,
Moldavsko, Mosambik, Namibie, Nikaragua, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový
Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské
emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tanzanská sjednocená republika,
Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Zambie.
Největší realizované vývozy
1. Spojené státy americké 31 659 ks 192 254 457 Kč
2. Thajsko 3 302 ks 31 663 584 Kč
3. Pákistán 2 459 ks 19 746 176 Kč
4. Jižní Afrika 2 145 ks 13 859 744 Kč
5. Kanada 2 035 ks 21 811 289 Kč
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
10
__________________________________________________________________________________
Dlouhé zbraně: 55 966 ks v hodnotě 423 189 834 Kč
Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Bosna
a Hercegovina, Brazílie, Černá Hora, Čína, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile,
Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jižní Afrika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kosovo, Kostarika,
Kuvajt, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Moldavsko, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Nizozemské
Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace,
Salvador, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tádžikistán,
Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie.
Největší realizované vývozy
1 Spojené státy americké 22 860 ks 134 002 042 Kč
2. Ruská federace 7 456 ks 56 447 351 Kč
3. Thajsko 6 702 ks 44 326 053 Kč
4. Kanada 2 922 ks 26 119 784 Kč
5. Jižní Afrika 2 669 ks 33 224 916 Kč
Náboje: 353 451 050 ks v hodnotě 749 232 252 Kč
Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Andora, Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize,
Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Černá Hora, Dominikánská republika, Egypt, Faerské
ostrovy, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie,
Izrael, Japonsko, Jižní Afrika, Jordánsko, Kamerun, Kanada, Kazachstán, Keňa, Korejská republika,
Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Kyrgyzstán, Libanon, Macao, Makedonie, Malajsie, Mauricius, Mexiko,
Moldavsko, Namibie, Nepál, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán,
Paraguay, Peru, Ruská federace, Saudská Arábie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy
americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Tchaj-wan,
Turecko, Ukrajina, Uruguay, Zambie.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
11
__________________________________________________________________________________
Největší realizované vývozy
1. Spojené státy americké 163 013 980 ks 477 700 178 Kč
2. Jižní Afrika 11 469 860 ks 14 247 981 Kč
3. Švýcarsko 5 544 010 ks 16 397 658 Kč
4. Norsko 4 637 550 ks 15 344 345 Kč
5. Jordánsko 3 925 000 ks 14 479 487 Kč
1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU
Právní rámec, umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických
parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství, je s účinností od 1. srpna 2011 dán
nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž
lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení (dále jen „nařízení“). Nařízení je
prováděcím předpisem k Zákonu č. 228/2005 Sb., kterým se zavádí povolovací režim na dovoz
pyrotechniky vyrobené mimo Společenství.
Nařízení stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU povinnost předložit
při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení
k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa MPO. Dovozní povolení je vydáno na
základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva
a pyrotechnických předmětů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo
certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je
doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických
výrobků.
Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s jednoznačně identifikovanými výrobky, jejich
množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená
pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU.
Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v roce 2012 vydáno celkem 82 povolení (80 z Číny
a 2 z Hongkongu) s deklarovanou dovozní hodnotou 503 609 tis. Kč.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
12
__________________________________________________________________________________
1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití
Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické
a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být
vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní
hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém
kontroly exportu v této oblasti jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN
je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní
v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží
a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi
členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů a EU v oblasti nešíření.
Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní
politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu
vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, které je závazné v celém rozsahu
a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady
(ES) č. 1334/2000 platné od roku 2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití,
který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních
režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů
(NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně
aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen
mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních
smluv.
K implementaci režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se
provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu
zboží dvojího užití, který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7.prosince 2010
(dále jen „Zákon č. 594/2004 Sb.“), jenž upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále
práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného členského
státu EU a osob dovážejících toto zboží do České republiky a nově i kontrolu poskytování
zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu.
Zákonem č. 594/2004 Sb. se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne
22. června 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských použití.
Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží
(příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě
vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb
a poskytování technické pomoci.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
13
__________________________________________________________________________________
Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, ve které je vývozce
zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má
předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi EU, než ve které bylo povolení
vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno
o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských
zemí.
Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 doplněno do
přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 pět nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě
kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených
v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat šest Všeobecných vývozních nařízení EU, a to
č. EU001 — Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně
Lichtenštejnska, do Spojených států amerických, č. EU002 — Povolení pro vývoz určitého zboží
dvojího užití do určitých míst určení, č. EU003 — Vývoz po opravě/výměně, č. EU004 — Dočasný
vývoz na výstavu nebo veletrh, č. EU005 — Telekomunikace a č. EU006 — Chemické látky. K využívání
všeobecných vývozních nařízení EU se musí vývozce zaregistrovat na MPO.
Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je
vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo
z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo
jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou,
skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo
skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno,
vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že
dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že
dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží
uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu a vyvezeného bez povolení nebo
v rozporu s povolením.
Již od roku 2005 informuje MPO známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného
tarifu pod podpoložkami 8456 - 8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství),
že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či
nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního
povolení uděleného Licenční správou MPO. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči
KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně
bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací
získaných především od Generálního ředitelství cel.
Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa MPO. Spolupracujícími
orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí,
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
14
__________________________________________________________________________________
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska
z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také
Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické
a biologické položky.
Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce
s podnikovou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými
za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá
především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou MPO v rámci procesu
vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových
stránkách MPO nebo na seminářích pořádaných MPO. I v roce 2012 uspořádala Licenční správa MPO
ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu v březnu a září semináře (celkem
60 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití, které navazovaly na semináře pořádané
v předešlých letech.
V roce 2012 bylo vydáno v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 315 rozhodnutí, z toho:
302 udělených povolení k vývozu do 51 zemí,
7 neudělených vývozních povolení,
13 správních řízení bylo zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
Kromě toho byla vydána v 11 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření
možnosti vydání povolení a v 1 případě k posouzení potřeby žádat o povolení (reexport).
Nejvýznamnějšími státy, do kterých byly vyváženy položky dvojího použití, byly v roce 2012 Ruská
federace (63x), Čína (30x), Írán (19x), Indie (18x), Turecko (16x), Ukrajina (9x), Singapur (8x), Korejská
republika (8x), Spojené státy americké (6x), Chorvatsko (6x) a Pákistán (5x).
Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2012 byly:
• strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů, zařízení Nanospider
vč. příslušenství, přenosný detektor explosiv Explonix, modelářský motor ZDZ),
• z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién
s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,
• rastrovací elektronové mikroskopy,
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
15
__________________________________________________________________________________
• detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,
• ochranné plynové masky a filtry.
V roce 2012 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství
EU001 a také pro nová Všeobecná vývozní povolení EU002, EU003 a EU004 (příloha č. II nařízení Rady
č. 428/2009 v platném znění) pro 13 firem a celkem tak může vyvážet na základě všeobecných
vývozních povolení 74 firem.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
16
__________________________________________________________________________________
1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO
V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční
správy MPO za období od 1. ledna do 31. prosince 2012 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto
příjmy uskutečněny.
Správní úkon Počet provedených
správních úkonů
Příjmy ze správních úkonů
(v Kč)
Povolení obchodu s vojenským
materiálem
(poplatek na účet - 20 000 Kč)
54 1 080 000
Licence – vojenský materiál
(poplatek - kolek 1 000 Kč)
1 919 1 744 000
Povolení – civilní zbraně a střelivo
(poplatek - kolek 500 Kč)
1 682 805 000
Povolení – pyrotechnika
(poplatek - kolek 500 Kč)
82 41 000
Povolení – mezinárodní kontrolní
režimy
(poplatek - kolek 500 Kč)
303 151 500
Povolení – obchodování s některým
zbožím, které by mohlo být použito pro
trest smrti, mučení nebo jiné kruté,
nelidské či ponižující zacházení nebo
trestání
(poplatek – kolek 500 Kč)
12 6 000
Pokuta za správní delikt (na účet) 20 86 000
Kopie stran ze správních spisů 740
Příjmy celkem 3 914 240
Poznámka:
Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní
a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu
pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
17
__________________________________________________________________________________
1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly
1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí
Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (dále jen „MZV“) při kontrole vývozu vojenského
materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb., který explicitně definuje stanovisko MZV jako závazné.
MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz
vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničně politickými zájmy ČR, a to zejména závazky
vyplývající z vyhlášených mezinárodních smluv a členství ČR v mezinárodních organizacích.
Zahraničně politický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně politických,
lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování
exportů celým aparátem MZV včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, konzultací s partnery
v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu
s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace
rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato
rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu
(záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném
užití, pečlivě zkoumají také ostatní resorty zapojené do licenčního řízení.
MZV během hodnotícího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně
posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci
v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž
deklarovaný způsob konečného užití zboží. MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by
dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní
situaci v zemi, či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením
základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva
pojednává v následující kapitole. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země
skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu,
např. členské země EU.
Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci
ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento
proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy ČR nemá v zemi
své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v těchto případech nuceno žádat v souladu se
zákonem o prodloužení dvacetidenní lhůty. Stále více se také rozvíjí systém vzájemných formálních
i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží čím dál více formou
preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by
byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
18
__________________________________________________________________________________
zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně
s tím se sníží i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady
využívá při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence možnosti stanovit
postlicenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice
Rady 2008/944/SZBP, ale i vytvářejí tlak na konečného uživatele, aby se choval transparentněji
a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem.
Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést
předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých
žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničně politickými
zájmy ČR. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj
postoj k jednotlivým teritoriím potenciálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg
a dalších restriktivních opatření i o pohledu ministerstva na exporty jednotlivých kategorií vojenského
materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom
kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu.
V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou
legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem. V roce 2012 MZV ze zahraničně politického hlediska nezaujalo negativní
stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení z důvodu nepřijatelnosti subjektu žádajícího
o povolení.
Současně je ale nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2012 neudělilo souhlas s povolením
k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost
povolení o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního
společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo
zahraničně politické zájmy ČR, případně jejích spojenců. MZV tak například pokračovalo ve vztahu
k Arménii a Ázerbájdžánu v udělování povolení pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového
a nesmrtícího charakteru. Ve stejné logice také MZV u těchto zemí posuzovalo konkrétní žádosti
o licence spolu s přihlédnutím k existenci embarga OBSE z roku 1992. S ohledem na existenci
restriktivních opatření a zahraničně politický zájem neudělovalo v roce 2012 MZV souhlas
s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Írán, Somálsko,
Súdán, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe.
MZV se i díky intenzívní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík
zahraničně politických zájmů ČR a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace.
MZV si je vědomo skutečnosti, že český bezpečnostní a obranný průmysl je v ČR tradičním
průmyslovým odvětvím, jež má exportní potenciál, nabízí produkty s vysokou přidanou hodnotou
a v některých případech plní úlohu významného regionálního zaměstnavatele. Proto MZV v roce 2012
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
19
__________________________________________________________________________________
iniciovalo a vedlo meziresortní přípravu strategického vládního dokumentu, jehož cílem má být
systémově zarámovat oblast vztahů mezi sektorem obranného a bezpečnostního průmyslu a státu,
resp. jednotlivých státních institucí s ohledem na veřejný zájem na dalším rozvoji tohoto odvětví.
MZV předpokládá přijetí strategického dokumentu v roce 2013.
V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití zaujímá MZV stanovisko
ze zahraničně politického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.
1.6.2 Ministerstvo vnitra
Úloha a postavení Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) v procesu udílení povolení k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským
materiálem vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb. MV má povinnost vydávat ve stanovené lhůtě závazná
stanoviska pro MPO ke všem žádostem o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem a udělení licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to
z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Při vydávání závazných stanovisek
MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité
pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté
zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní
předpis, kterým se stanoví postup při vydávání stanoviska a při poskytování informací pro MPO.
V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány
pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné
stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná
stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve
lhůtách stanovených zákonem.
Úloha a postavení MV při kontrole vývozu materiálu dvojího použití vyplývají ze Zákona č. 594/2004
Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího
užití. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem
žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů ČR. Při tomto spolupracuje
obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní
informační službou a Policejním prezidiem ČR.
Na základě 1679 zbrojních průvodních listů k trvalému vývozu, vydaných Policií ČR, bylo trvale
vyvezeno 1464 ks zbraní kategorie B a 347 ks zbraní kategorie C.
Na základě 820 zbrojních průvodních listů k trvalému dovozu, vydaných Policií ČR, bylo dovezeno
5 ks zbraní kategorie A, 613 ks kategorie B a 980 ks kategorie C.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
20
__________________________________________________________________________________
1.6.3 Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany (dále jen „MO“) se v rámci dvoustupňového národního kontrolního
mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle § 6 odst. 1 a 2 Zákona č. 38/1994 Sb.
vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle § 16 odst. 1 písm. c), § 22c
a § 22d Zákona č. 38/1994 Sb. vydává stanoviska k žádostem o udělení licence k jednotlivým
obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. Podle ustanovení § 22h
se vyjadřuje k žádostem o vydání certifikátu pro držitele povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem z hlediska zabezpečování obrany ČR.
V rámci řízení o žádostech o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským
materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zabezpečování obrany ČR. V roce 2012
obdrželo celkem 69 žádostí. Ve všech případech vydalo souhlasné stanovisko.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) zákona vydává MO závazné stanovisko k žádostem o vydání
licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. Tyto žádosti předkládá MO Licenční správa
MPO. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20 Zákona
č. 38/1994 Sb. Žádosti o vydání licence jsou MO posuzovány z hlediska zajišťování obrany ČR.
V roce 2012 MO obdrželo celkem 143 žádostí podaných 31 subjekty. Z toho bylo 22 žádostí
o stanovisko k dovozu významného vojenského materiálu, 2 žádosti o stanovisko k dovozu služby,
3 žádosti o prodloužení doby platnosti licence, 4 žádosti o stanovisko k transferu významného
vojenského materiálu v rámci EU - souhrnné licence, 15 žádostí o stanovisko k transferu významného
vojenského materiálu v rámci EU - individuální licence, 84 žádostí o stanovisko k vývozu významného
vojenského materiálu, 8 žádostí o stanovisko k vývozu služby, 4 žádosti o stanovisko k vydání
dovozně-vývozní licence („brokering“) a v jednom případě nebylo stanovisko MO vydáno, neboť se
nejednalo o významný vojenský materiál.
Z hlediska komoditního se jednalo o tanky a obměnou techniku, vojenská vozidla, leteckou a ženijní
techniku, velkorážovou výzbroj, raketovou techniku, kryptografická zařízení, ruční palné zbraně
a velkorážní munici.
Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Austrálie 2x, Bahrajn 1x, Belgie 1x, Bulharsko 9x,
Egypt 1x, Finsko 2x, Francie 2x, Chorvatsko 1x, Irák 1x, Itálie 1x, Izrael 2x, Jemen 2x, Kambodža 1x,
Kanada 2x, Kazachstán 1x, Keňa 1x, Kuvajt 1x, Libye 1x, Litva 1x, Maďarsko 4x, Malajsie 1x, Malta 1x,
Moldávie 1x, Německo 15x, Nigérie 1x, Niger 3x, Norsko 6x, Polsko 13x, Rakousko 1x, Řecko 1x,
Slovensko 19x, Srbsko 2x, Španělsko 1x, Švýcarsko 1x, Tádžikistán 8x, Thajsko 1x, Ukrajina 5x,
Spojené státy americké 11x, Spojené království 2x, Spojené království - Britské Panenské ostrovy 2x,
Vietnam 3x.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
21
__________________________________________________________________________________
Postup vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem upravuje vnitřní předpis
ministerstva. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné tvary MO. V dílčích stanoviscích těchto
útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany ČR zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající
z členství CR v NATO, EU, OSN a OBSE, kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU
2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií
a vojenského materiálu, a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení
Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.) a Vídeňského
dokumentu.
1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel
Celní orgány dohlížejí, zda je zahraniční obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými
osobami, kterým bylo uděleno povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem
podle Zákona č. 38/1994 Sb. a zda je zahraniční obchod s vojenským materiálem prováděn v rozsahu
a za podmínek stanovených vydanými licencemi.
Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle Zákona č. 594/2004 Sb. V roce
2012 došlo k vývozu 2 414 položek zboží dvojího užití, na které bylo vydáno MPO individuální vývozní
povolení nebo bylo použito Všeobecné vývozní povolení, což oproti roku 2011 představuje nárůst
o 468 položek.
Pro zabezpečení dohledu poskytuje MPO v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (dále jen
„GŘC“) údaje o licencích udělených pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, s civilními
zbraněmi a municí a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti
celních úřadů a vztahující se k využívání licencí.
Za období 1. ledna až 31. prosince 2012 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů
a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
22
__________________________________________________________________________________
Číslo
HS Popis
Počet
vývozů
8710 Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části
a součásti těchto vozidel 112
8801 Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro
létání (letouny) 43
8802 Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic)
a balistické a kosmické nosné rakety 122
8803 Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802 2107
8804 Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části
a součásti a příslušenství 764
8805
Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro
přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní
přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti
28
9301 Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307 107
9302 Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 1505
9303 Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně 669
9304 Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero…), vyjma sečných
a bodných zbraní čísla 9307 143
9305 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304 954
9306
Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich
části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků
všech druhů a nábojových krytek
883
Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní,
kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží.
Celní orgány v hodnoceném období prováděly v 32 případech šetření z důvodu podezření
z nelegálního obchodování s vojenským materiálem. Odborné útvary Celní správy ČR v roce 2012
ukončily 3 trestní spisy, které předaly Policii ČR k zahájení trestního stíhání. Dále bylo Celní správou
ČR zjištěno, že v roce 2012 došlo ve 4 případech k porušení Zákona č. 594/2004 Sb.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
23
__________________________________________________________________________________
1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje
úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní
(CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní
orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákonem
č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, v platném znění, zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních
souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a zákonem č. 281/2002 Sb.,
o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými,
biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících
z nakládání s nimi.
Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze
chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle
zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2013 nebyl v ČR realizován žádný vývoz těchto chemických látek.
V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní
byly v roce 2012 z ČR vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp.
méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován
vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin.
Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí EU (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko,
Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země EU byly chemické látky seznamu 3
vyváženy do Srbska.
Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí EU
je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz
chemických zbraní.
V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2012 celkově 320 rozhodnutí
v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího užití
v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro
dovoz/vývoz jaderných materiálů 9/21 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 6/11 povolení
a pro dovoz/vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 25/223 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz
jaderných materiálů byla vydána 3 povolení, pro dovoz a zpětný vývoz jaderných materiálů byla
vydána 4 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 9 povolení.
Dvě povolení byla vydána pro vývoz a zpětný dovoz vybraných položek. V sedmi případech vydal SÚJB
změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V roce 2012 nebylo vydáno
žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
24
__________________________________________________________________________________
V roce 2012 došlo v oblasti biologie k vývozu veterinárních vakcinačních prostředků proti vzteklině,
klasickému moru prasat a newcastleské chorobě drůbeže firmy Bioveta a.s. jak do zemí EU
(Bulharsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko) tak mimo Evropskou unii
(Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Filipíny, Chorvatsko, Moldávie, Pákistán, Srbsko, Kosovo, Sýrie,
Mozambik, Bangladéš). Na území ČR byly dovezeny Dengue viry, typ 1-4 z Německa (Ústav organické
chemie a biochemie AVČR, v.v.i.) a kmeny sezónní chřipky určené pro přípravu vakcín firmou Barter
BioScience s.r.o.
1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu
Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce
a koordinace mezi všemi zainteresovanými resorty státní správy – Ministerstva průmyslu a obchodu,
Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a zpravodajských služeb.
Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména
novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků
s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné
adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemí EU. K tomuto účelu jsou výroční zprávy
dostupné veřejnosti – publikovány jak v české, tak i v anglické podobě.
Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí MZV v roce 2012
průběžně komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu
s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních orgánů ČR. MZV se takto snaží
o co největší transparentnost směrem k odborné i široké veřejnosti.
MZV se během roku 2012 podílelo na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní ve
třetích zemích. V rámci projektu financovaného EU uspořádalo MZV v lednu 2012 ve spolupráci se
Spolkovým úřadem pro hospodářství a kontrolu exportu (BAFA) seminář zaměřený na sdílení
zkušeností z oblasti kontroly exportu konvenčních zbraní a vojenského materiálu mezi zeměmi EU
a zeměmi regionu západního Balkánu. Zástupci MZV a MPO se účastnili tzv. outreach projektů
zaměřených na podporu přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) i pravidelných
setkání se zástupci neziskového sektoru a odborné veřejnosti pořádaných v rámci pracovní skupiny
Rady pro kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi COARM.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
25
__________________________________________________________________________________
2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní
2.1 Evropská unie
Česká republika, podobně jako všechny členské státy v rámci EU, dlouhodobě respektuje základní
principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly exportu mimo
jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko
nekontrolovatelného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi a vojenským
materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad s relevantním
právním rámcem EU, zejména požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP
a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů
produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.
2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP
V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP (dále
jen „Společný postoj“), kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských
technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií,
podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o osm kritérií, které
v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní. Společný
postoj dále v několika článcích obsahuje přeformulované Operativní ustanovení, která byla rovněž
součástí Kodexu chování EU.
Přijetí osmi společných kritérií, které státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní
licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské
veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě.
Společný postoj není na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouvou o založení Evropského
společenství) přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci
Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich
vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.“ Z tohoto důvodu některé členské státy,
a ČR mezi nimi, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje 2008/944/SZBP
zohlednily při novelizaci své národní legislativy.
V praktické rovině nedošlo k výrazné změně politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých
letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Bezesporu však
povýšení Kodexu chování EU při kontrole exportu zbraní na Společný postoj a provázání jeho zásad
do národní legislativy znamená posílení a vyšší transparentnost českého kontrolního systému a jeho
plnou integraci do unijního rámce.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
26
__________________________________________________________________________________
Základní principy společného přístupu států EU, definované osmi kritérii, lze popsat následovně:
1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, mezinárodní kontrolní
režimy atd.);
2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji také
zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva);
3. vnitřní situace v zemi konečného určení;
4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability;
5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích
zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých;
6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu;
7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli
nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek;
8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země.
Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené
v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti
konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v ČR hodnocena také podle těchto kritérií.
Členské státy učinily v rámci skupiny COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu a ke zvýšení
transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu a dvanácti
operativních ustanovení přijatých spolu s Kodexem začala publikace Výroční zprávy EU o exportu
zbraní (8. ustanovení) či praktické sdílení interpretace kritérií Kodexu a informování se o žádostech
o licence, které byly zamítnuty (3. ustanovení).
Vliv třetího operativního ustanovení je patrně nejvýraznějším hybatelem diplomatické
korespondence mezi členy pracovní skupiny COARM. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského
materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím.
Tyto informace jsou, vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě, drženy ve
vyhrazeném režimu.
Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány
států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný
případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Kodexu. V případě, že databáze obsahuje platnou
informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce“ jakýmkoli členským státem, je povinností
hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
27
__________________________________________________________________________________
Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je eventuální udělení licence i přes
tento potvrzující výsledek notifikováno ostatním spolu s podrobným vysvětlením postupu.
Společný postoj měl být v souladu s ustanovením čl. 15 aktualizován tři roky po svém přijetí – tedy
v roce 2011. V roce 2011 byla nicméně příprava aktualizace Společného postoje teprve zahájena.
Diskuze o jeho případných změnách pokračovaly v roce 2012 a konečné rozhodnutí o změnách
stávající úpravy nelze očekávat dříve, nežli v roce 2013.
2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU
Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke
Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále
průběžně doplňován. V první polovině roku 2008 – za slovinského předsednictví – byla Uživatelská
příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat
s dodávaným materiálem (strany 70-71 anglického textu, část interpretující páté kritérium).
Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při
vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU),
2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí
nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní
bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají,
a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu
společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než
deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu
s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje a definuje způsob, jakým
členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného postoje.
Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením
zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý
případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují
stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe
komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.
2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí
Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží
nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu
bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2011 na základě
rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP projekt čtyř studijních seminářů na téma kontroly exportu
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
28
__________________________________________________________________________________
konvečních zbraní pro 3 státy regionu západního Balkánu (Chorvatsko, Černá hora, FYROM) a rovněž
regionální semináře s účastí expertů členských států EU. Na úrovni EU probíhal rovněž politický dialog
k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy, například Spojené státy americké
a Ruská federace.
2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU
Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního
obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve Společném postoji konzultuje
ČR denialy vydané jednotlivými členskými státy EU. Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci
EU neformální konzultace jak v rámci jednání pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím
telefonické či e-mailové komunikace.
Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které
charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky jednotlivých
členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem
světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi
a vztahy vzniklými v moderní době.
Také ČR má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých
vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do čtrnácté výroční zprávy EU pro rok 2011, existují
destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných
vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU. Tyto vývozy je třeba vnímat
v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit
v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem.
3. Mezinárodní spolupráce
Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž
v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy
a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem
obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným
státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům,
teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých
oblastech – např. v subsaharské Africe.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
29
__________________________________________________________________________________
3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty)
Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními
zbraněmi, lze datovat přibližně do roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň
s názvem Arms Trade Treaty (dále jen „ATT“). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi
na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto
nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by
tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: odpovědnost jednotlivých zemí;
omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva
a podpoře organizovaného zločinu a korupce, způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability
a udržitelného rozvoje nebo porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků;
transparentnost; komplexnost kontroly.
Česká republika sjednání ATT podporuje a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální
i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti
v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i EU jako celek.
Na 61. Valném shromáždění (dále jen „VS“) OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením
delegací 153 zemí schválena rezoluce č. 61/89 – („Towards an arms trade treaty…“) „Směrem ke
smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy
a přesuny konvenčních zbraní“. Touto rezolucí iniciovanou skupinou 7 zemí byly členské země OSN
zároveň vyzvány, aby předložily své názory na sjednání nové mezinárodní smlouvy regulující obchod
konvenčními zbraněmi. Sešlo se přes 100 odpovědí podporujících sjednání ATT, samozřejmě
s akcentem na různé obsahové momenty budoucí smlouvy. Odpověď ČR, připravená v rámci
koordinovaného postupu členských zemí EU, byla začleněna do souhrnu národních zpráv, který
Generální tajemník OSN předložil 1. výboru 62. VS OSN na podzim roku 2007.
Během roku 2008 se scházela 28 členná Skupina vládních expertů (GGE – Group of Government
Experts), která byla v roce rozšířena do formy Otevřené pracovní skupiny (OEWG – Open Ended
Working Group) posuzující cíle, pole působnosti a parametry eventuální smlouvy. ČR zastávala v roce
2009 funkci jednoho z místopředsedů OEWG. Výsledkem složitých jednání GGE a OEWG (mezi
skeptické země patřily Spojené státy americké, Ruská federace, Čína, Indie, Egypt a Pákistán) byla
kompromisní závěrečná zpráva pro VS OSN, která otevírala cestu návazným krokům.
Mandát ke svolání Diplomatické konference za účelem sjednání ATT (doslova: „v zájmu podpory účelu
a cílů Charty OSN založit nejvyšší možný společný mezinárodní, univerzálně aplikovatelný standard
pro import, export a transfer konvenčních zbraní“) poskytla rezoluce VS OSN č. 64/48 z 2. prosince
2009. OEWG byl přetvořen v Přípravný výbor (Preparatory Committee) ATT, jenž se v roce 2010 sešel
v červenci, v průběhu roku 2011 pak dvakrát – na přelomu února a března a opět v červenci.
Přípravný proces vedl zkušený vyjednavač, argentinský velvyslanec R. G. Moritán. Samotná
Diplomatická konference k ATT, která proběhla v New Yorku ve dnech 2. – 27. července 2012, však
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
30
__________________________________________________________________________________
skončila neúspěchem, když se nepodařilo najít konsensus nad návrhem textu ATT předloženém
v konsolidované podobě Moritánem v samotném závěru konference 26. července 2012. Za poslední
pokus mezinárodního společenství v tomto směru možno považovat rezoluci VS OSN č. 67/234
přijatou dne 24. prosince 2012, kterou se svolává „Finální konference OSN k ATT“ do New Yorku
v termínu 18. - 28. března 2013. Základ pro její jednání přitom tvoří již zmíněný předsednický návrh
textu ATT z 26. července 2012.
Dle názoru ČR by ATT měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními
zbraněmi a příslušnou municí ve všech jeho formách, tedy včetně reexportu, tranzitu, překládky
a zprostředkování. Přijetím silného závazného mezinárodně právního nástroje bude možno zaručit
legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi.
EU se Rozhodnutím Rady 2009/42/SZBP „na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími
zeměmi proces vedoucí ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie“
aktivně zapojila do přípravy ATT. V letech 2009 až 2012 pak EU uspořádala několik regionálních
seminářů a doprovodných akcí v sídle OSN na podporu ATT. Problematika přípravy ATT se stala
standardním bodem agendy řady orgánů Rady a Komise EU.
3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech
Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (dále jen „RLZ“) je Akční
program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve
všech jeho aspektech“ (dále jen „Akční program OSN“). Akční program OSN byl schválen v roce 2001.
První konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se
uskutečnila v roce 2006, druhá hodnotící konference proběhla koncem léta 2012, přičemž vždy
v dvouleté periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení
implementačních mechanismů. Každým rokem je pak VS OSN předkládána zpráva Generálnímu
tajemníkovi OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti OSN) a VS OSN
tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a „Pomoc státům
při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“.
Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení
kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni
mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí
a plnění legislativních norem, týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ; evidence
a sledování pohybu RLZ; ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná
a jsou zaměřena na zvýšení transparentnosti, mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
31
__________________________________________________________________________________
na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či
oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v potlačování nezákonného obchodu.
Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení
konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména
o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli
do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených
oblastech.
Součástí naplňování opatření Akčního programu je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující zemím
identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými
zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky
závazný dokument.
EU podporuje Akční program formou projektů spolupráce na základě specifických Rozhodnutí Rady.
Jedním z opatření EU ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala klauzule zakazující nelegální
hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje 8. prosincem 2008 závaznou
součástí mezinárodních dohod EU se třetími zeměmi. Cestou Společných akcí Rady EU je řešena
rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ vzduchem (letecky).
V rámci implementace Akčního programu je ČR aktivním účastníkem úsilí mezinárodního společenství
zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Na národní
úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení
a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci ilegální činnosti,
včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci
nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU, kromě toho
prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení
(United Nations Office for Disarmament Affairs / UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání
semináře UNODA zaměřeného na implementaci Mezinárodního nástroje sledování pro účastníky
z afrických zemí. Seminář se konal v České republice ve dnech 14. – 18. září 2009. Během druhé
hodnotící konference Akčního programu OSN uspořádala ČR společně s Keňou počátkem září 2012
v New Yorku doprovodnou akci na téma „Národní zkušenosti se značením a monitorováním zbraní
a střeliva“.
3.3 Kazetová munice
Používání kazetové munice (dále jen „KM“) přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané
z letadel či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při
nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití
nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne,
takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny, svým vzhledem je
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
32
__________________________________________________________________________________
atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým
kontaktem, např. při obdělávání půdy.
V únoru 2007 byl konferencí o omezení KM zahájen tzv. „proces z Oslo“. Celkem 46 zemí (včetně ČR
a dalších 20 zemí EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný
mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování KM. Úmluva o kazetové
munici (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008
a slavnostně otevřena k podpisu v Oslu dne 3. prosince 2008. CCM na místě podepsalo přes 100 zemí,
za ČR připojil podpis ministr zahraničních věcí. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku
2012 měla 78 smluvních stran a 33 signatářů. ČR se stala smluvní stranou CCM 1. března 2012, v září
2012 se tak poprvé plnohodnotně zúčastnila 3. schůzky smluvních stran CCM konané shodou
okolností v Oslo. Armáda ČR v souladu s přijatými závazky KM vyřadila a její zbývající zásoby sovětské
výroby zlikvidovala již v roce 2011.
Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI)
o omezení KM k Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain
Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě absolutního
zákazu KM odradila od podpisu CCM hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva tak fakticky
postihuje pouze menší část KM (cca 10 % světového objemu), a to ještě zejména starší produkce.
V Ženevě proto pokračovala jednání o Protokolu VI k CCW, která však koncem roku 2011 navzdory
úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch byl do
značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou
mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.
4. Mezinárodní kontrolní režimy
Česká republika je, podobně jako ostatní průmyslově vyspělé státy, aktivním účastníkem všech
významných a pro ČR aplikovatelných mezinárodních kontrolních režimů, zabývajících se zahraničním
obchodem s vojenským materiálem, technologiemi a zbožím dvojího užití.
Bezpečnostní rizika, která se ČR takto snaží eliminovat na globální úrovni, vyplývají zejména
z možného šíření zbraní hromadného šíření a zboží dvojího použití, z nadměrného hromadění
konvenčních zbraní v jednotlivých zemích či regionech a ze zneužití zbraní pro teroristické účely.
Podle zaměření rozlišujeme tyto mezinárodní kontrolní režimy na:
Zanggerův výbor a Skupinu jaderných dodavatelů v oblasti nešíření jaderných zbraní;
Australskou skupinu v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní;
Kontrolní režim raketových technologií v oblasti raketových nosičů zbraní hromadného
ničení;
Wassenaarské ujednání v oblasti konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
33
__________________________________________________________________________________
Činnost většiny mezinárodních kontrolních režimů sice není odvozena od mezinárodních smluv
(výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však
zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí, vyplývajících z právně závazných
mezinárodních smluv OSN, týkajících se zákazu a/nebo nešíření zbraní hromadného ničení. V tomto
smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN.
Smlouva o obchodu se zbraněmi, jejíž příprava probíhá na půdě OSN, může tuto situaci ještě nadále
vylepšit.
Jak již bylo řečeno, je v ČR Zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými,
chemickými a biologickými stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně. Přímo související
problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených
mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních
režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí
režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, jenž
vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1334/2000,
a podle Zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu,
přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Aktivita ČR ve výše uvedených
mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na
český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence.
Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem.
Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná
být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých
zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových
kompletů proti civilní letecké dopravě.
I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je ČR věrná svému postavení, aktivně působí ve
stávajících kontrolních režimech a zasazuje se za globální prosazení přísnějších kontrol, podobných
těm, kterými je sama vázána.
Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji na
zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni,
orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezené pouze na nelegální obchody s nimi, je již
zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními
a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro
ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených
kontrolních režimech, ať již na regionální nebo globální úrovni.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
34
__________________________________________________________________________________
Wassenaarské ujednání - WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional
Arms and Dual-Use Goods and Technologies)
Wassenaarské ujednání (dále jen „WA“) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží
a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou
pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených
v prvé řadě pro průmyslovou oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou
činnosti WA je specifický systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech
mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi,
bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé
projekty či firmy v určité zemi apod. a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek
do zemí mimo WA anebo zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA neustále novelizuje
seznamy kontrolovaných položek, rozšiřuje sadu svých základních dokumentů (WA Initial Elements),
kritérií a pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem a změnami
v geopolitickém vývoji. Důkazem toho je např. zahájení diskuse o riziku šíření termobarických zbraní
a o „cloud computing(-u)“. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA nejsou smluvní povahy
a že WA sdružuje pouze 41 účastnických zemí (pozn.: 21. ledna 2013 se k WA připojilo Mexiko), se
prostřednictvím budování vnějších vazeb s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně
substantivní (co do objemu podchycených položek) záběr jejich praktického uplatňování. Význam WA
potvrzuje mj. značný počet zemí (během roku 2012 stoupl na celkem 6), které usilují o to, stát se jeho
plnoprávnými účastníky.
5. Mezinárodní zbrojní embarga
Česká republika respektuje veškerá zbrojní embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost
a spolupráci v Evropě (i přes to, že opatření vydaná OBSE jsou nemandatorní). Zároveň se aktivně
podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací.
Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí se, stejně jako rozsah jednotlivých
embarg, průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti
OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU (Společný postoj), eventuelně dalších subjektů.
Text embarg většinou obsahuje uvedení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné
uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce „arms and related
material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky či naopak lehkých palných
zbraní. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např.
embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území
(např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či Společná pozice Rady 2008/944/SZBP
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
35
__________________________________________________________________________________
předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochranou službu
ambasád evropských zemí.
Úplná embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku,
Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či nově také na Sýrii a Bělorusko. Embarga na Irák,
Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují
dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na
dodávky centrální vládě.
Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou.
Madridská deklarace EU z 27. června 1989, která krátce po událostech na Náměstí nebeského klidu
ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování
lidských práv. Embargo na síly zapojené v konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako
embargo na Arménii a Ázerbájdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské země
společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých
zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje
a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty.
Specifickým příkladem restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR
platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí.
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________
36
__________________________________________________________________________________
6. Přehled příloh
Příloha č. 1
Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) dle vyhlášky č. 210/2012 Sb.
Příloha č. 2
Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2012
Příloha č. 3
Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2012
Příloha č. 4
Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2012
Příloha č. 5
Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 – 2012
Příloha č. 6
Realizace vývozu vojenského materiálu - prodej zahraničním osobám v letech 1994 – 2012
Příloha č. 7
Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2012
Příloha č. 8
Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2012
Příloha č. 9
Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2012
Příloha č. 10
Realizace dovozu vojenského materiálu – nákup od zahraničních osob v letech 1994 – 2012
Příloha č. 11
Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu za rok 2012
Příloha č. 12
Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2012
Příloha č. 13
Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011 a 2012
Příloha č. 1
Skupiny vojenského materiálu SVMe
Označení SVMe dle vyhlášky
č.210/2012 Sb.
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti
1
služby
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží 20 mm a větší, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti
2
služby
Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti 3
služby
Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené 4
služby
Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené
5
služby
Pozemní vozidla a jejich součásti 6
služby
Chemické nebo biologické toxické látky, "látky určené k potlačování nepokojů", radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály 7
služby
"Energetické materiály" a příbuzné látky 8
služby
Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla 9
služby
"Letadla", "vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch", bezpilotní vzdušné prostředky ("UAV"), letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití
10
služby
Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti 11
služby
Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti 12
služby
Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti 13
služby
Skupiny vojenského materiálu SVMe
Označení SVMe dle vyhlášky
č.210/2012 Sb.
'Specializované vybavení pro vojenský výcvik' nebo pro simulaci vojenských taktických situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky
14
služby
Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství 15
služby
Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19
16
služby
Různé vybavení, materiály a 'knihovny' a pro ně speciálně určené součásti 17
služby
Výrobní zařízení a součásti 18
služby
Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení realizující protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti 19
služby
Kryogenní a "supravodivé" vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky 20
služby
"Programové vybavení" 21
služby
"Technologie" 22
služby
Příloha č. 2
Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2012*)
Udělené licence
Využití licencí
Vývoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota
tis. EUR *** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Využití
tis. EUR
01 Severní Afrika 16 3, 5, 6, 10, 11, 18, 21 15 540 6, 10, 15, 18, 21, 24 19 355
Alžírsko 13 5, 6, 10, 11, 18, 21 13 877 6, 10, 18, 21, 24 17 774
Tunisko 3 3, 10 1 663 10, 15 1 580
02 Sub-Saharská Afrika 12 1, 6, 10, 14, 18 2 474 1, 3, 6, 8, 10 3 390
Burkina Faso 1 10 38 10 28
Etiopie 1 10 32 10 46
Jižní Afrika 5 6, 10, 14, 18 59 6, 8, 10 28
Kamerun 0 0 3 60
Keňa 1 1 60 1 176
Mauritánie 0 0 3 5
Namibie 0 0 1 22
Niger 1 10 98 10 38
Nigérie 2 10 242 10 1 500
Uganda 1 6 1 947 6 1 487
03 Severní Amerika 83 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22 16 234 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18 33 669
Kanada 11 1, 3, 4, 7, 10 3 176 1, 3, 4, 7, 10 1 729
Spojené státy americké 72 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22 13 058 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18 31 940
04 Střední Amerika a Karibská oblast
19 1, 3, 10, 13 2 366 1, 3, 10, 13 1 035
Guatemala 1 1 8 1 5
Kostarika 1 3 0 0
Mexiko 13 1, 10, 13 2 194 1, 3, 10, 13 947
Nikaragua 3 1 135 1 77
Salvador 1 1 28 1 6
05 Jižní Amerika 22 1, 2, 3, 6, 8, 10, 14, 17 2 923 1, 6, 8, 14, 18 2 994
Argentina 1 14 104 14 96
Brazílie 12 1, 2, 3, 6, 17 2 060 1, 6, 18 2 641
Chile 2 1 2 1 8
Kolumbie 1 1 3 1 8
Paraguay 1 1 16 1 13
Udělené licence
Využití licencí
Vývoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota
tis. EUR *** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Využití
tis. EUR
Peru 5 1, 3, 8, 10 737 1, 8 227
06 Střední Asie 9 1, 3, 7, 15 246 1, 3, 7 183
Kazachstán 9 1, 3, 7, 15 246 1, 3, 7 183
07 Severovýchodní Asie 18 1, 2, 3, 6, 10, 13, 18 3 571 1, 3, 6, 10, 13, 18, 24 1 463
Čína 4 10, 18 926 10, 18, 24 782
Hongkong 1 1, 2 19 0
Korejská republika 7 1, 3, 6, 10, 18 616 3, 6, 10, 18 467
Macao 1 3 2 0
Mongolsko 4 1, 3, 13 234 1, 3, 13 214
Tchaj-wan (čínská provincie) 1 3 1 774 3 0
08 Jihovýchodní Asie 113 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 22
78 682 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 24
44 468
Brunej Darussalam 3 8, 11 79 8, 11 81
Filipíny 1 1 239 1 270
Indonésie 16 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 17, 18 284 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11, 17, 18 292
Kambodža 1 1, 2, 6 1 351 0
Malajsie 19 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 6 351 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 1 994
Singapur 8 1, 2, 3, 15, 18 179 1, 2, 3, 15, 18 137
Thajsko 45 1, 3, 7, 10 8 610 1, 3, 7, 10 8 720
Vietnam 20 1, 2, 3, 4, 6, 10, 11, 18, 22 61 589 1, 2, 3, 6, 10, 11, 18, 24 32 974
09 Jižní Asie 71 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 18 51 942 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 17, 24 14 152
Afghánistán 6 1, 10 8 523 1, 6, 10 5 196
Bangladéš 13 1, 6, 10, 11 508 4, 10, 11 597
Indie 29 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, 15, 17 38 124 3, 4, 6, 7, 13, 14, 17 6 220
Pákistán 12 1, 10, 14, 18 4 325 1, 10, 11, 14, 24 1 827
Srí Lanka 11 1, 4, 6, 7, 10 462 1, 6, 7, 10 312
10 Evropská unie 664 / 705 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 18, 21, 22
51 485 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 24
108 890
Belgie 15 1, 3, 6, 7, 15, 18 1 150 1, 3, 6, 8, 18 2 230
Bulharsko 25 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15 6 370 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 14, 15 1 537
Dánsko 9 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 18, 21 533 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 13, 18 402
Estonsko 5 3, 10 217 1, 3, 4, 5, 10, 11 115
Finsko 9 1, 2, 3, 6, 13 439 1, 2, 6, 13, 18 236
Francie 56 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 15, 18 354 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 18 1 966
Udělené licence
Využití licencí
Vývoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota
tis. EUR *** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Využití
tis. EUR
Itálie 12 3, 7, 8, 10, 22 1 117 3, 5, 6, 7, 8, 10 3 806
Litva 12 1, 3, 8, 10, 11, 21 1 427 1, 3, 4, 8, 10, 11 1 262
Lotyšsko 5 1, 10 66 1, 10 70
Lucembursko 3 1, 3 0 1, 3, 6, 11 1 735
Maďarsko 10 1, 2, 3, 6, 8, 13 4 110 1, 6, 8, 13 3 721
Malta 2 1, 2, 3, 4 0 1 84
Německo 49 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 18 2 286 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 6 132
Nizozemsko 17 1, 3, 4, 7, 8, 15, 18 597 1, 7, 8, 10, 15, 18 324
Polsko 116 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 6 870 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 12 327
Portugalsko 2 3 49 3 47
Rakousko 13 1, 2, 3, 4, 7, 11, 13, 15 816 1, 3, 5, 6, 7, 11, 13, 15, 17 49 079
Řecko 7 1, 3, 4, 6, 8, 15 69 3, 4, 6, 8 530
Rumunsko 15 3, 10, 15 497 3, 10, 15 447
Slovensko 175 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 21
22 400 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 24
15 634
Slovinsko 4 1, 3, 15 36 1, 11, 15, 21 24
Španělsko 6 1, 3, 18 152 1, 3, 18 462
Spojené království 27 2, 3, 6, 8, 10, 11, 14, 18 394 1, 2, 3, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18 1 304
Švédsko 29 1, 3, 8, 10, 14, 15, 16 1 536 1, 3, 8, 10, 14, 15, 16, 21 5 415
Nečerpané obecné licence 82 0 0
11 Další evropské země 108 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18 21 416 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18
15 313
Albánie 1 8 30 8 30
Ázerbájdžán 3 4, 7, 18 1 419 4, 7, 18 1 328
Bosna a Hercegovina 3 1, 3 14 1, 3 35
Černá Hora 1 3 27 3 8
Chorvatsko 4 3, 8 357 3, 8 242
Gruzie 4 1, 3, 11 643 1, 3 108
Kosovo 1 3 66 3 66
Makedonie 3 3, 16, 18 870 3, 16, 18 390
Moldavsko 4 1 195 1 81
Norsko 7 3, 6, 11, 14, 18 3 555 2, 3, 6, 11, 14, 18 2 491
Ruská federace 13 3, 8, 10 4 055 3, 8, 10 5 258
Srbsko 7 1, 4, 8, 10, 11, 18 314 1, 4, 8, 11, 18 298
Švýcarsko 19 1, 3, 7, 10, 14, 15, 17 977 1, 3, 5, 6, 7, 10, 14, 15, 17 426
Udělené licence
Využití licencí
Vývoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota
tis. EUR *** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Využití
tis. EUR
Turecko 20 1, 3, 8, 15, 18 361 1, 3, 6, 8, 15, 18 1 051
Ukrajina 18 1, 2, 3, 6, 10, 15, 18 8 533 1, 2, 3, 6, 10, 18 3 500
12 Blízký východ 119 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18
40 142 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18
24 194
Bahrajn 5 1 5 308 1 229
Egypt 21 1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 18 6 705 1, 3, 6, 7, 10, 11, 14, 15 5 595
Irák 4 1, 3, 7, 11 1 958 1, 3, 7 1 780
Izrael 47 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18 3 044 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18 2 031
Jemen 5 3, 10 12 352 2, 3, 6 5 900
Jordánsko 12 1, 3, 6, 11 1 976 1, 3, 6, 11 2 589
Katar 1 5 0 5 0
Kuvajt 1 10 0 0
Libanon 3 1 183 0
Omán 5 3, 4, 8 447 3 487
Saúdská Arábie 6 1, 3, 6, 14 5 653 1, 3, 4, 6, 14 3 298
Spojené arabské emiráty 9 4, 6, 10, 11 2 517 4, 6, 10, 11 2 285
13 Austrálie a Oceánie 9 1, 6, 11, 14, 15 41 1, 4, 11, 14, 15 66
Austrálie 5 6, 11, 14, 15 17 4, 11, 14, 15 45
Nový Zéland 4 1 25 1 20
Celkem 1263 / 1304
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22
287 062 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 24
269 170
*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje vývozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.
**) První hodnota před lomítkem uvádí počet vydaných licencí, druhá je matematickým součtem zemí v regionu povolených v rámci vydaných licencí. (Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. u obecných transferních licencí je vývoz možný v rámci vydané licence do všech zemí EU, u souhrnných transferních licencí je vývoz možný do zemí EU uvedených na licenci.)
***) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. není u všech typů transferních licencí vydanou licencí omezena hodnota vyváženého zboží. U obecných a souhrnných transferních licencí není na vydané licenci definována položka vojenského materiálu, název zboží i jeho množství. Tzn. využití (tzn. čerpání) vydané licence je podle typu transferní licence bez omezení na konkrétní zboží, jeho množství i hodnotu po celou dobu její platnosti.
Příloha č. 3
Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2012*)
Země Podíl SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %
Rakousko 17,8920 % SVM 6 - 91% SVM 5 - 2% SVM 17 - 1% SVM 1 - 1%
Vietnam 12,0208 % SVM 11 - 53% SVM 10 - 19% SVM 2 - 15% SVM 6 - 5%
Spojené státy americké americké
11,6436 % SVM 10 - 78% SVM 6 - 11% SVM 3 - 3% SVM 4 - 2%
Alžírsko 6,5778 % SVM 6 - 53% SVM 10 - 46%
Slovensko 5,7399 % SVM 6 - 46% SVM 4 - 29% SVM 10 - 12% SVM 11 - 4%
Polsko 4,5838 % SVM 10 - 43% SVM 6 - 29% SVM 3 - 14% SVM 11 - 5%
Thajsko 3,2264 % SVM 10 - 48% SVM 1 - 34% SVM 3 - 16%
Indie 2,2677 % SVM 6 - 99%
Německo 2,2356 % SVM 3 - 43% SVM 11 - 34% SVM 10 - 10% SVM 6 - 5%
Jemen 2,1508 % SVM 3 - 71% SVM 6 - 15% SVM 2 - 13%
Egypt 2,1401 % SVM 1 - 60% SVM 6 - 25% SVM 11 - 11% SVM 7 - 1%
Ruská federace 2,0193 % SVM 10 - 92% SVM 3 - 4% SVM 18 - 1% SVM 8 - 1%
Švédsko 1,9740 % SVM 10 - 50% SVM 14 - 33% SVM 3 - 8% SVM 16 - 6%
Afghánistán 1,8940 % SVM 10 - 70% SVM 1 - 28% SVM 6 - 1%
Itálie 1,3874 % SVM 10 - 68% SVM 3 - 24% SVM 8 - 6%
Maďarsko 1,3567 % SVM 6 - 89% SVM 8 - 10%
Ukrajina 1,2761 % SVM 10 - 30% SVM 18 - 21% SVM 2 - 20% SVM 6 - 9%
Saúdská Arábie 1,2022 % SVM 4 - 47% SVM 6 - 45% SVM 1 - 6%
Jordánsko 0,9729 % SVM 3 - 94% SVM 6 - 4%
Brazílie 0,9626 % SVM 6 - 96% SVM 18 - 2%
Etiopie 0,9408 % SVM 2 - 91% SVM 10 - 5% SVM 6 - 2%
Norsko 0,9081 % SVM 6 - 98% SVM 14 - 1%
Spojené arabské emiráty 0,8349 % SVM 6 - 92% SVM 10 - 5% SVM 11 - 1%
Belgie 0,8129 % SVM 8 - 57% SVM 3 - 40% SVM 1 - 1%
Izrael 0,7404 % SVM 15 - 60% SVM 11 - 19% SVM 3 - 6% SVM 18 - 5%
Malajsie 0,7269 % SVM 8 - 46% SVM 4 - 21% SVM 6 - 21% SVM 3 - 7%
Francie 0,7166 % SVM 10 - 50% SVM 15 - 31% SVM 8 - 12% SVM 1 - 4%
Pákistán 0,6659 % SVM 10 - 74% SVM 24 - 23% SVM 1 - 1%
Irák 0,6488 % SVM 1 - 77% SVM 3 - 18% SVM 7 - 4%
Lucembursko 0,6326 % SVM 3 - 83% SVM 6 - 15%
Kanada 0,6304 % SVM 3 - 51% SVM 1 - 35% SVM 10 - 12%
Tunisko 0,5761 % SVM 10 - 99%
Bulharsko 0,5602 % SVM 14 - 40% SVM 2 - 27% SVM 3 - 17% SVM 4 - 7%
Spojené království 0,5596 % SVM 10 - 32% SVM 3 - 27% SVM 4 - 15% SVM 8 - 11%
Nigérie 0,5470 % SVM 10 - 100%
Uganda 0,5419 % SVM 6 - 100%
Ázerbájdžán 0,4841 % SVM 7 - 98% SVM 4 - 1%
Bangladéš 0,4744 % SVM 10 - 85% SVM 4 - 14%
Litva 0,4602 % SVM 8 - 46% SVM 3 - 18% SVM 10 - 16% SVM 4 - 16%
Turecko 0,3832 % SVM 3 - 72% SVM 18 - 19% SVM 15 - 5% SVM 1 - 2%
Mexiko 0,3451 % SVM 1 - 82% SVM 10 - 12% SVM 13 - 5%
Země Podíl SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %
Čína 0,2850 % SVM 10 - 93% SVM 18 - 6%
Řecko 0,1933 % SVM 3 - 91% SVM 8 - 5% SVM 6 - 1% SVM 4 - 1%
Omán 0,1776 % SVM 3 - 100%
Korejská republika 0,1702 % SVM 6 - 69% SVM 10 - 18% SVM 18 - 10%
Španělsko 0,1683 % SVM 3 - 80% SVM 18 - 17% SVM 1 - 1%
Rumunsko 0,1628 % SVM 10 - 54% SVM 3 - 37% SVM 15 - 7%
Švýcarsko 0,1554 % SVM 14 - 46% SVM 3 - 27% SVM 7 - 6% SVM 1 - 5%
Dánsko 0,1467 % SVM 3 - 80% SVM 18 - 12% SVM 6 - 2% SVM 2 - 2%
Makedonie 0,1421 % SVM 18 - 75% SVM 3 - 17% SVM 16 - 6%
Kazachstán 0,1420 % SVM 1 - 64% SVM 3 - 26% SVM 7 - 9%
Indonésie 0,1204 % SVM 10 - 78% SVM 6 - 13% SVM 11 - 4% SVM 1 - 3%
Srí Lanka 0,1196 % SVM 6 - 70% SVM 10 - 20% SVM 11 - 4% SVM 1 - 4%
Nizozemsko 0,1181 % SVM 7 - 47% SVM 18 - 21% SVM 10 - 14% SVM 15 - 8%
Srbsko 0,1087 % SVM 11 - 43% SVM 4 - 43% SVM 18 - 11% SVM 8 - 1%
Filipíny 0,0982 % SVM 1 - 100%
Chorvatsko 0,0882 % SVM 3 - 96% SVM 8 - 3%
Finsko 0,0860 % SVM 2 - 60% SVM 6 - 30% SVM 18 - 7%
Bahrajn 0,0836 % SVM 1 - 100%
Peru 0,0828 % SVM 8 - 99%
Mongolsko 0,0780 % SVM 1 - 56% SVM 3 - 37% SVM 13 - 6%
Keňa 0,0640 % SVM 1 - 100%
Singapur 0,0498 % SVM 18 - 98% SVM 3 - 1%
Estonsko 0,0462 % SVM 10 - 54% SVM 11 - 36% SVM 1 - 8%
Gruzie 0,0395 % SVM 1 - 99%
Argentina 0,0351 % SVM 14 - 100%
Malta 0,0306 % SVM 1 - 100%
Moldavsko 0,0296 % SVM 1 - 100%
Brunej Darussalam 0,0296 % SVM 8 - 99%
Nikaragua 0,0283 % SVM 1 - 100%
Lotyšsko 0,0254 % SVM 10 - 95% SVM 1 - 4%
Kosovo 0,0239 % SVM 3 - 100%
Kamerun 0,0218 % SVM 3 - 100%
Portugalsko 0,0173 % SVM 3 - 100%
Austrálie 0,0165 % SVM 4 - 97% SVM 11 - 2%
Niger 0,0138 % SVM 10 - 100%
Bosna a Hercegovina 0,0129 % SVM 1 - 99%
Albánie 0,0110 % SVM 8 - 100%
Burkina Faso 0,0103 % SVM 10 - 100%
Jižní Afrika 0,0102 % SVM 8 - 82% SVM 10 - 17%
Slovinsko 0,0086 % SVM 11 - 68% SVM 1 - 30% SVM 21 - 1%
Namibie 0,0082 % SVM 1 - 100%
Nový Zéland 0,0074 % SVM 1 - 100%
Paraguay 0,0049 % SVM 1 - 100%
Kolumbie 0,0030 % SVM 1 - 100%
Chile 0,0030 % SVM 1 - 100%
Země Podíl SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %
Černá Hora 0,0028 % SVM 3 - 100%
Salvador 0,0020 % SVM 1 - 100%
Guatemala 0,0019 % SVM 1 - 100%
Mauritánie 0,0018 % SVM 3 - 100%
Tchaj-wan (čínská provincie)
0,0001 % SVM 3 - 100%
Katar 0,0001 % SVM 5 - 100%
*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).
Příloha č. 4
Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2012*) vojenský materiál kusů země
(příklad) celkem (nejvýznamnější)
Revolvery a pistole 22 797
samonabíjecí pistole CZ 75, CZ 2075 RAMI, CZ 85 COMBAT, ČZ TT9 PV, ČZ ST9, CZ 75 P-07 DUTY, CZ Scorpion SA 61 S, Makarov, Sig sauer P 226,Tokarev 1933, CZ 83 a CZ 92, revolver Smith & Wesson 36
Thajsko, Afghánistán, Egypt, Spojené státy americké, Mexiko, Bahrajn,Keňa, Nikaragua, Moldavsko, Kazachstán, Francie, Pákistán, Slovensko, Namibie, Jordánsko, Ukrajina, Litva, Salvador
Pušky a karabiny 4 448
semi-automatické pušky CZ 858 Tactical, SKS Simonov, kulovnice FSN 01 P/V, kulovnice Enfield L1A1, poloautomatická puška CZ SCORPION EVO 3 S1, odstřelovací puška PSL, pušky CZ 550 SAFARI CLASICS, CZ 550 VARMINT a CZ 750 S1M1
Kanada, Filipíny, Malta, Slovensko, Kazachstán, Nizozemsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Ukrajina, Slovinsko, Španělsko, Mexiko, Polsko, Bulharsko
Samopaly 1 378 Scorpion vz. 61, samopaly vz. 26, vz.61, vz.24/26, M 56,
MPi9-N, UZI, Thompson 1928 a M1/M1A1, PPS43, PPSh 41 Špagin, samočinná pistole CZ 75 AUTO, automatická pistole Stečkin APS
Spojené státy americké, Bulharsko, Francie, Belgie, Lotyšsko, Nový Zéland, Ukrajina, Lucembursko
Samočinné pušky 15 255
útočná puška AKM a AKMS-F, CZ Scorpion EVO3 A1, CZ 805 BREN A1, CZ 805 BREN A2, útočné pušky typu LA-16, LA-10 a VZ58, samočinné pušky Mosin, Sa-vz.58 P a V, samopaly SA vz.58 P/V, CZ
Irák, Egypt, Slovensko, Keňa, Filipíny, Mexiko, Belgie, Francie, Gruzie, Mongolsko, Ukrajina, Polsko, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Thajsko, Pákistán, Brazílie
Lehké kulomety 820
kulomety UK-59, PKT, DŠK, ZB 26 a ZB 30/37, ZB 26, Bren, vz.59L, Maxim 1910, MG 42, Degtarjev DPM, M53
Spojené státy americké, Vietnam, Maďarsko, Malta, Nový Zéland, Lucembursko, Polsko, Francie
Těžké kulomety 168
kulomet KPVT, dvojkulomet ZPU-2, Bulharsko, Jemen
Tanky 21
tank T72 M1 , vyprošťovací tank T-72, obojživelný pásový transportér PTS-10 a obrněný transportér BRDM-2RCH
Spojené státy americké, Slovensko
Obrněná vozidla 143
vozidla BVP-1, kolová bojová vozidla a kolové obrněné transportéry PANDUR II, naváděcí a průzkumná stanice 1S9, obojživelný plovoucí transportér střední PTS-10
Maďarsko, Rakousko, Jemen, Německo, Slovensko
Velkorážové dělostřelecké systémy 64
houfnice D-30 Etiopie
Rakety a raketové střely, přenosná zařízení
protitankových raket 2 495
letecká neřízená raketa 57 mm S-5MO, neřízená střela S-8KO, PTŘS 9M111 "FAGOT" a PTŘS 9M113 "KONKURS", granátomet CZ 805 G1
Spojené státy americké, Spojené království, Bulharsko, Slovensko, Dánsko
Letouny a vrtulníky 1
letoun L-39 ZO Německo
*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).
Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. samopaly MPPS Špagin, Škorpion vz.61, vz.58, M 70, vz.24, AMD 65/5, vz.26, AK-47, demilitarizované samopaly Sa61 a útočné pušky Sa 58 a AKSU 74, kulomet DŠK ráže 12,7 mm, kulomet NSV ráže 12,7 mm, kulomety M53,M59,M56,M57,M58,M DP M26 Děktarjev,ZB 30/37, kulomet KPVT, PTŘS Maljutka, rakety 3M9ME/M3E "KUB", S-125, pro raketomet BM-21, minometné náboje ráže 60 mm typů ILL a ILL-IR, kanón D-44, vozidla a transportéry BVP-1 a BPzV "Svatava", obrněný transportér BRDM-2, obrněné průzkumné bojové vozidlo BPZV, obrněný transportér OT-64 SKOT a OT-64 R2M, protiletadlový dvojkanón ráže 30 mm na podvozku PRAGA V3S, vyprošťovací tanky VT-55,
Příloha č. 5
Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 - 2012
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
orientační hodnota v tis. EUR
01 Severní Afrika 19 355 20 941 9 493 7 717 17 791 14 650 7 096 3 470 6 043
Alžírsko 17 774 20 130 8 961 6 651 17 221 9 339 2 213 2 265 5 292
Libye 0 0 13 0 383 2 233 712 0 0
Maroko 0 0 0 0 0 0 0 362 199
Tunisko 1 580 811 519 1 066 187 3 078 4 171 843 552
02 Sub-Saharská Afrika 3 390 1 719 1 315 9 439 9 394 11 434 1 581 1 683 1 051
Angola 0 0 0 0 0 0 0 304 0
Burkina Faso 28 0 0 0 0 0 0 0 0
Čad 0 0 0 0 0 0 0 3 0
Etiopie 46 200 754 6 980 2 432 7 334 1 015 839 709
Gabun 0 439 0 0 0 0 0 0 0
Ghana 0 59 0 0 0 135 0 0 0
Jižní Afrika 28 14 2 0 26 160 0 0 81
Kamerun 60 641 0 2 002 106 0 0 0 0
Kapverdy 0 0 0 7 4 2 0 5 0
Keňa 176 66 29 0 0 0 0 0 222
Konžská demokratická republika 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Madagaskar 0 0 0 0 0 37 0 0 0
Malawi 0 0 0 0 0 0 0 0 1
Mali 0 0 181 0 0 0 3 422 0
Mauritánie 5 2 6 0 0 0 0 0 0
Namibie 22 0 148 0 0 0 0 0 0
Niger 38 0 0 0 0 0 0 0 0
Nigérie 1 500 176 118 446 6 532 1 736 539 110 38
Rovníková Guinea 0 70 42 4 0 2 030 0 0 0
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
orientační hodnota v tis. EUR
Súdán 0 0 0 0 294 0 0 0 0
Togo 0 0 35 0 0 0 0 0 0
Uganda 1 487 8 0 0 0 0 0 0 0
Zambie 0 44 0 0 0 0 24 0 0
03 Severní Amerika 33 669 14 816 12 430 10 305 10 801 10 636 9 433 13 215 4 668
Kanada 1 729 1 406 551 539 433 410 96 207 110
Spojené státy americké 31 940 13 410 11 879 9 766 10 368 10 226 9 337 13 008 4 558
04 Střední Amerika a Karibská oblast 1 035 549 2 735 1 196 3 156 798 221 1 450 212
Dominikánská republika 0 0 0 0 0 0 0 33 0
Guatemala 5 0 0 0 0 0 0 0 0
Haiti 0 0 0 0 57 0 0 0 0
Honduras 0 0 0 0 168 0 0 0 0
Kostarika 0 97 153 4 3 0 0 0 0
Mexiko 947 363 2 485 1 192 2 928 533 221 1 333 212
Nikaragua 77 20 0 0 0 0 0 0 0
Panama 0 62 97 0 0 265 0 0 0
Salvador 6 7 0 0 0 0 0 0 0
Trinidad a Tobago 0 0 0 0 0 0 0 84 0
05 Jižní Amerika 2 994 722 517 7 560 1 192 563 1 208 1 907 1 505
Argentina 96 0 0 0 0 0 0 0 0
Brazílie 2 641 562 401 6 358 75 64 0 0 0
Ekvádor 0 0 0 1 015 0 0 68 63 0
Chile 8 152 91 7 87 62 3 0 1
Kolumbie 8 0 0 176 815 251 438 1 733 1 424
Paraguay 13 8 0 0 0 0 0 0 0
Peru 227 0 0 0 0 0 0 1 0
Surinam 0 0 5 0 0 0 0 0 0
Uruguay 0 0 20 4 215 186 118 110 80
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
orientační hodnota v tis. EUR
Venezuela 0 0 0 0 0 0 581 0 0
06 Střední Asie 183 282 41 27 4 0 324 1 515 1 815
Kazachstán 183 83 41 22 0 0 324 1 515 1 685
Kyrgyzstán 0 0 0 5 4 0 0 0 0
Uzbekistán 0 199 0 0 0 0 0 0 130
07 Severovýchodní Asie 1 463 495 938 57 630 299 1 282 2 165 3 038
Čína 782 383 921 44 189 0 1 166 2 162 3 006
Hongkong 0 11 0 1 0 0 1 0 0
Japonsko 0 0 0 7 16 93 81 0 0
Korejská republika 467 44 17 5 67 0 0 0 0
Macao 0 29 0 0 0 0 0 0 0
Mongolsko 214 28 0 0 24 4 34 3 31
Tchaj-wan (čínská provincie) 0 0 0 0 334 202 0 0 1
08 Jihovýchodní Asie 44 468 15 929 11 550 10 992 23 129 5 622 5 650 6 032 4 921
Brunej Darussalam 81 0 21 0 0 0 0 0 0
Filipíny 270 209 365 40 151 69 19 0 12
Indonésie 292 1 860 54 0 19 431 167 0 625
Kambodža 0 0 0 0 29 0 0 0 0
Malajsie 1 994 2 54 3 633 17 306 473 357 21 3
Singapur 137 0 0 0 95 0 139 15 0
Thajsko 8 720 9 750 5 897 5 260 4 209 4 277 2 221 2 268 3 146
Vietnam 32 974 4 108 5 159 2 059 1 320 372 2 747 3 728 1 135
09 Jižní Asie 14 152 21 548 37 205 33 104 41 282 53 423 9 186 5 579 20 791
Afghánistán 5 196 2 734 2 560 347 520 920 205 355 1 842
Bangladéš 597 2 273 1 438 785 414 326 437 578 1 021
Indie 6 220 12 464 29 382 17 097 20 430 39 457 7 024 3 793 17 240
Nepál 0 0 0 33 0 0 0 0 0
Pákistán 1 827 4 009 3 481 14 289 9 004 12 697 46 3 2
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
orientační hodnota v tis. EUR
10 Evropská unie 108 890 73 553 86 553 70 823 44 562 41 326 38 639 33 850 30 314
Belgie 2 230 1 713 1 791 1 533 573 528 257 277 456
Bulharsko * 1 537 2 244 4 684 1 976 517 182 0 0 0
Česká republika 0 0 0 0 0 5 454 0 0 0
Dánsko 402 304 480 438 116 0 4 0 0
Estonsko 115 117 747 423 51 4 231 3 158 19 68
Finsko 236 198 308 54 10 19 72 138 48
Francie 1 966 1 184 505 506 1 786 375 216 12 534
Kypr 0 0 0 1 0 0 59 488 0
Irsko 0 0 17 0 0 0 0 0 0
Itálie 3 806 7 410 7 680 10 477 5 733 226 13 0 0
Litva 1 262 1 019 617 2 375 445 2 415 435 797 262
Lotyšsko 70 48 993 349 78 2 486 3 318 606 47
Lucembursko 1 735 2 656 69 17 184 300 18 0 0
Maďarsko 3 721 1 291 3 098 1 529 171 1 012 99 1 283 988
Malta 84 45 0 25 14 26 0 0 0
Německo 6 132 5 990 6 026 8 754 4 234 5 918 3 865 1 765 3 992
Nizozemsko 324 275 181 137 113 232 100 48 33
Polsko 12 327 12 309 4 450 4 502 7 648 3 149 6 271 4 556 7 424
Portugalsko 47 300 642 77 14 28 14 50 7
Rakousko 49 079 23 278 31 348 11 584 1 868 2 442 956 7 52
Řecko 530 0 223 502 226 343 361 286 69
Rumunsko ** 447 341 256 193 175 299 0 0 0
Slovensko 15 634 8 143 10 874 21 613 18 972 10 696 18 748 21 089 13 085
Slovinsko 24 85 14 1 345 21 19 14 97 64
Španělsko 462 544 8 528 1 845 1 033 295 206 193 330
Spojené království 1 304 998 787 246 333 651 72 1 899 2 855
Švédsko 5 415 3 061 2 235 322 247 0 383 240 0
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
orientační hodnota v tis. EUR
11 Další evropské země 15 313 14 024 18 525 6 758 27 795 20 802 9 598 7 734 5 314
Albánie 30 64 0 0 0 0 0 0 0
Ázerbajdžán 1 328 2 542 3 117 0 466 470 230 717 165
Bosna a Hercegovina 35 0 28 22 0 0 0 0 0
Bulharsko * 0 0 0 0 0 0 540 1 622 460
Černá Hora 8 35 0 0 0 0 0 0 0
Chorvatsko 242 287 133 650 120 593 0 0 96
Gruzie 108 3 464 4 022 40 14 023 13 244 6 196 3 264 2 043
Kosovo 66 0 0 0 0 0 0 0 0
Makedonie 390 0 0 0 190 0 68 25 1 148
Moldavsko 81 113 35 14 3 43 0 0 0
Norsko 2 491 704 2 218 72 14 544 2 0 0
Rumunsko ** 0 0 0 0 0 0 838 207 81
Ruská federace 5 258 1 207 3 890 3 218 9 864 3 142 327 1 021 911
Srbsko 298 366 0 0 0 0 0 0 0
Švýcarsko 426 2 668 1 320 248 2 347 241 66 25 31
Turecko 1 051 95 356 195 251 30 9 41 21
Ukrajina 3 500 2 479 3 406 2 299 517 2 495 1 322 812 358
12 Blízký východ 24 194 18 827 35 664 17 129 9 872 15 065 8 744 9 456 10 019
Bahrajn 229 0 0 0 0 0 0 0 0
Egypt 5 595 4 477 7 750 4 191 7 124 6 177 4 646 3 443 1 648
Irák 1 780 0 1 491 975 962 2 404 38 2 063 2 873
Izrael 2 031 2 601 1 440 362 161 394 261 1 289 821
Jemen 5 900 1 749 12 525 10 498 1 230 1 854 3 071 4 2 355
Jordánsko 2 589 472 2 268 38 121 553 299 0 1
Katar 0 0 5 0 0 0 0 0 0
Kuvajt 0 76 41 143 0 0 12 186 0
Libanon 0 0 24 0 0 0 0 712 342
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
orientační hodnota v tis. EUR
Omán 487 2 3 83 0 0 0 5 0
Saudská Arábie 3 298 4 637 8 556 4 0 2 578 551 957
Spojené arabské emiráty 2 285 4 813 1 561 835 274 1 105 202 936 1 022
Sýrie 0 0 0 0 0 0 215 267 0
13 Austrálie a Oceánie 66 18 24 10 6 107 27 2 7
Austrálie 45 5 10 0 6 0 0 2 0
Nový Zéland 20 13 14 10 0 107 27 0 7
Celkem 269 170 183 423 216 990 175 117 189 614 174 725 92 989 88 058 89 698
*) Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007 **) Rumunsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007
Příloha č. 6
Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů -
prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2012
(v mil. Euro)
Rok Finanční objem
1994 172,00
1995 136,00
1996 103,00
1997 161,00
1998 92,00
1999 89,90
2000 86,70
2001 60,50
2002 77,00
2003 82,90
2004 89,70
2005 88,00
2006 92,70
2007 174,00
2008 189,60
2009 175,10
2010 216,99
2011 183,42
2012 269,17
Příloha č. 7
Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2012*)
Udělené licence
Využití licencí
Dovoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota tis. EUR
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Využití tis. EUR
02 Sub-Saharská Afrika 6 1, 5, 10, 15 590 5, 10 84
Jižní Afrika 6 1, 5, 10, 15 590 5, 10 84
03 Severní Amerika 204 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 18 25 017 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 24 14 368
Kanada 9 1, 3, 7, 16 206 3, 7, 16 116
Spojené státy americké 195 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 18 24 810 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 24 14 252
05 Jižní Amerika 4 3, 6 3 374 3, 6 36
Brazílie 3 3 3 374 3 36
Peru 1 6 0 6 0
06 Střední Asie 1 3 255 0
Kazachstán 1 3 255 0
07 Severovýchodní Asie 7 1, 13, 15 2 570 1, 15 55
Čína 5 1, 13, 15 2 341 1, 15 3
Tchaj-wan (čínská provincie) 2 1 229 1 52
08 Jihovýchodní Asie 1 11 0 11 0
Malajsie 1 11 0 11 0
09 Jižní Asie 10 1, 2, 3, 4, 6, 13 28 1, 2, 3, 4, 6, 13 0
Afghánistán 6 1, 2, 3, 4 0 1, 2, 3, 4 0
Indie 4 3, 6, 13 28 6, 13 0
10 Evropská unie 251 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 19 36 592 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24
271 023
Belgie 4 1, 3, 8, 15 61 1, 8, 15, 18 1 134
Bulharsko 14 1, 2, 3, 4, 6, 8, 13, 15 3 309 1, 2, 3, 4, 6, 8, 15 1 886
Dánsko 1 4 17 4 17
Estonsko 3 10 406 10 122
Udělené licence
Využití licencí
Dovoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota tis. EUR
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Využití tis. EUR
Finsko 1 1 1 1 2
Francie 6 2, 3, 11, 15, 18 1 106 2, 3, 10, 11, 12, 15 4 813
Irsko 2 13, 15 485 0
Itálie 10 1, 4, 6, 10 860 1, 3, 4, 6, 10 12 279
Litva 5 10 1 074 10, 18 803
Lotyšsko 6 10 50 10 73
Lucembursko 0 0 3 8 228
Maďarsko 5 2, 3, 4, 6, 11 162 2, 3, 4, 6, 8 319
Německo 47 1, 2, 3, 6, 8, 10, 11, 15, 19 2 198 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 24 3 387
Nizozemsko 2 3, 15 167 3, 5, 12, 15 431
Polsko 31 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 13, 15 3 279 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 13, 15 2 859
Portugalsko 1 11 0 0
Rakousko 13 1, 2, 3, 4, 8, 11 1 932 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 14, 17, 24 225 721
Rumunsko 3 1, 10 530 1, 10 71
Slovensko 54 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13 18 332 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 16 4 521
Slovinsko 1 3 227 1, 3 59
Španělsko 3 3, 10 17 3, 10, 24 974
Spojené království 32 1, 3, 10, 11, 13, 15 1 692 1, 3, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 24 666
Švédsko 7 8, 15, 17 686 2, 5, 8, 15, 17 2 659
11 Další evropské země 122 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 18 33 389 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 18, 24 18 274
Albánie 5 1, 3, 8 1 707 3 1 302
Bosna a Hercegovina 1 2 45 2 50
Chorvatsko 4 3, 8 1 167 3 12
Makedonie 3 3 182 3 0
Norsko 13 3, 5, 8, 10, 11, 13 1 355 2, 3, 4, 5, 8, 11, 24 6 233
Ruská federace 29 6, 10, 15, 18 9 604 6, 10, 15, 18 3 866
Srbsko 8 1, 2, 4, 13 151 1, 2, 3, 4, 6, 13 1 421
Švýcarsko 33 1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 15 8 225 1, 3, 5, 10, 11, 14, 15, 17 763
Udělené licence
Využití licencí
Dovoz - země Počet
licencí ** Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM) Hodnota tis. EUR
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Využití tis. EUR
Turecko 2 1 7 1 0
Ukrajina 24 1, 3, 6, 10, 11 10 947 1, 3, 6, 10, 11 4 626
12 Blízký východ 19 1, 3, 4, 6, 10, 11, 13, 15, 22 1 590 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15 869
Egypt 0 0 6 0
Izrael 17 1, 6, 10, 11, 13, 15, 22 1 590 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15 869
Jordánsko 1 3 0 0
Saúdská Arábie 1 4 0 0
Celkem 625 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 22
103 404 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24
304 708
*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dovozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.
**) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou vydávány dovozní a transferní licence do zemí EU. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti.
Příloha č. 8
Podíl položek SVM na využití dovozních licencí v roce 2012*)
Země Podíl SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %
Rakousko 73,1321 % SVM 6 - 98%
Spojené státy americké 4,7492 % SVM 10 - 71% SVM 11 - 19% SVM 1 - 4% SVM 16 - 2%
Itálie 3,9783 % SVM 6 - 95% SVM 1 - 2% SVM 3 - 1%
Lucembursko 2,6657 % SVM 3 - 100%
Norsko 2,0194 % SVM 2 - 87% SVM 5 - 8% SVM 11 - 3% SVM 8 - 1%
Ukrajina 1,6597 % SVM 10 - 31% SVM 3 - 24% SVM 6 - 20% SVM 1 - 18%
Francie 1,5593 % SVM 15 - 91% SVM 10 - 6% SVM 12 - 1%
Slovensko 1,5166 % SVM 10 - 41% SVM 6 - 33% SVM 3 - 9% SVM 2 - 5%
Ruská federace 1,4894 % SVM 10 - 91% SVM 6 - 4% SVM 15 - 1%
Bulharsko 1,1956 % SVM 2 - 50% SVM 6 - 30% SVM 3 - 8% SVM 8 - 4%
Německo 1,0973 % SVM 5 - 37% SVM 11 - 31% SVM 1 - 7% SVM 3 - 6%
Polsko 0,9262 % SVM 10 - 39% SVM 6 - 24% SVM 2 - 13% SVM 8 - 10%
Švédsko 0,8614 % SVM 5 - 82% SVM 15 - 6% SVM 2 - 5% SVM 8 - 5%
Srbsko 0,4603 % SVM 6 - 62% SVM 2 - 30% SVM 3 - 2% SVM 1 - 2%
Albánie 0,4220 % SVM 3 - 100%
Belgie 0,3673 % SVM 18 - 88% SVM 1 - 6% SVM 8 - 4%
Španělsko 0,3157 % SVM 24 - 55% SVM 10 - 42% SVM 3 - 1%
Izrael 0,3083 % SVM 6 - 69% SVM 10 - 18% SVM 1 - 5% SVM 13 - 4%
Litva 0,2602 % SVM 18 - 78% SVM 10 - 21%
Spojené království 0,2533 % SVM 10 - 31% SVM 11 - 26% SVM 1 - 12% SVM 24 - 10%
Švýcarsko 0,2472 % SVM 5 - 47% SVM 17 - 24% SVM 10 - 10% SVM 1 - 8%
Nizozemsko 0,1398 % SVM 15 - 88% SVM 3 - 10%
Maďarsko 0,1034 % SVM 3 - 76% SVM 4 - 10% SVM 2 - 8% SVM 6 - 3%
Rumunsko 0,0693 % SVM 4 - 66% SVM 10 - 32%
Estonsko 0,0396 % SVM 10 - 100%
Kanada 0,0375 % SVM 3 - 65% SVM 16 - 31% SVM 7 - 2%
Jižní Afrika 0,0271 % SVM 5 - 95% SVM 10 - 4%
Lotyšsko 0,0240 % SVM 10 - 100%
Slovinsko 0,0192 % SVM 3 - 75% SVM 1 - 24%
Tchaj-wan (čínská provincie)
0,0169 % SVM 1 - 100%
Bosna a Hercegovina 0,0162 % SVM 2 - 100%
Brazílie 0,0116 % SVM 3 - 100%
Dánsko 0,0054 % SVM 4 - 100%
Chorvatsko 0,0039 % SVM 3 - 100%
Čína 0,0010 % SVM 15 - 57% SVM 1 - 42%
Finsko 0,0005 % SVM 1 - 100%
Turecko 0,0002 % SVM 1 - 100%
Afghánistán 0,0001 % SVM 1 - 33% SVM 3 - 33% SVM 2 - 16% SVM 4 - 16%
Indie 0,0001 % SVM 13 - 50% SVM 6 - 50%
Makedonie 0,0001 % SVM 3 - 100%
Země Podíl SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %
Česká republika 0,0001 % SVM 10 - 100%
Malajsie 0,0001 % SVM 11 - 100%
Egypt 0,0001 % SVM 6 - 100%
Peru 0,0001 % SVM 6 - 100%
*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).
Příloha č. 9
Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2012*)
vojenský materiál kusů země
(příklad) celkem (nejvýznamnější)
Revolvery a pistole 1 391
samonabíjecí pistole Tokarev 1933, Glock 17 a FX, Makarov, poloautomatické pistole Manurhin, Astra, pistole Sig sauer P 226
Ukrajina, Rakousko, Německo, Slovensko, Spojené státy americké
Pušky a karabiny 2 969
samonabíjecí a opakovací pušky různých typů (Mosin Nagant 91/30 a M9 , SKS Simonov, Schmidt Rubin, Colt M16, SWD, SVT 40, SKS, FN FAL, L1A1 ráže .308 Win), brokovnice pump action 12GA
Ukrajina, Německo, Rakousko, Slovensko, Belgie, Polsko, Turecko
Samopaly 2 162
samopaly vz.26, STEN MK2, STEN MK5, Beretta 38,HK MP5A3, HK MP5SD6, Steyr MP69, Steyr MP81, Grease Gun,Thompson, AKSU-74, M92
Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Itálie
Samočinné pušky 7 601
samočinné pušky Sa vz.58P, Sa vz.58V, AKMS-F, AK-47/AKM, M16, M21, M77, M91 a M07, AMK 65, AMK 63F, HK G36 a HK 417, FN FAL
Ukrajina, Rakousko, Slovensko, Rumunsko, Srbsko, Německo
Lehké kulomety 967
tankový kulomet PKT, kulomety různých typů (NSW , DŠK, DSzK 38/46PKM, ZB 26, Bren, DT280, KGKT, KGK, Onyx 43, MG42, MG34, MG26, M2QCB, M2 HB, Maxim 1910, NSV, PLG vz.38/46, Zastava M84(PKM))
Polsko, Rakousko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina, Slovinsko, Belgie
Těžké kulomety 61
ZPU-4, ZPU-2, PKMZ-2, ZU-2 Polsko
Tanky 71
tank T-55A, tank T-34/85 Srbsko, Slovensko
Obrněná vozidla 79
kolové bojové vozidlo PANDUR II, obrněné vozidlo IVECO M65E19WM, dálkově ovládaná zbraňová stanice Kongsberg PROTECTOR M151
Rakousko, Itálie, Norsko
Velkorážové dělostřelecké systémy 279
bezzákluzový kanón B-10, minomet vz. 37 a vz. 38/85 , houfnice D-30A, kanón M46 , samohybná houfnice vz. 77 DANA, protitanková zbraň (bazuka) SPG-9
Polsko, Bulharsko, Srbsko, Slovensko
Rakety a raketové střely, přenosná zařízení
protitankových raket 1 106
neřízené střely S-8KO, pancéřovka RPG-2 a RPG-7, modulární minomet Hinterberger M6H-895, automatický granátomet MK 19
Rumunsko, Polsko, Rakousko, Spojené státy americké
Letouny a vrtulníky 3
vrtulník BELL HELICOPTER model TAH 1P Cobra, letoun Hawker Mark 20, letoun L-159 T1
Spojené státy americké, Španělsko
*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).
Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. pistole Mauser, pistole TOKAREV TT-33, ruční zbraně AK, AKM, TYPE 56, puška bez názvu a pistole Makarov PKM, puška Lee Enfield, kulomet Degtarjev DP-27, lehký kulomet PKM 1968, lehký pásový tank LTP-38 M-14, granátomet RPG2 a granátomet AT-4
Příloha č. 10
Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů -
nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2012
(v mil. Euro)
Rok Finanční objem
1994 39,00
1995 44,00
1996 30,50
1997 29,30
1998 38,80
1999 102,30
2000 150,50
2001 113,30
2002 92,00
2003 120,40
2004 125,00
2005 726,80
2006 93,00
2007 193,00
2008 106,70
2009 179,60
2010 376,63
2011 238,17
2012 304,71
Příloha č. 11
Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu za rok 2012*)
Udělené licence
Využití licencí
Dovoz (D) - země **
Vývoz (V) - země **
Počet licencí
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Hodnota D tis. EUR
Hodnota V tis. EUR
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Využití D tis. EUR
Využití V tis. EUR
03 Severní Amerika 2 1, 5 202 231 1, 11 406 464
Spojené státy americké
Kazachstán 2 1, 5 202 231 1 184 207
Spojené státy americké
Polsko 0 0 0 11 214 246
Spojené státy americké
Estonsko 0 0 0 1 8 11
08 Jihovýchodní Asie 1 10 15 18 0 0
Thajsko Thajsko 1 10 15 18 0 0
10 Evropská unie 9 2, 4, 10, 18 3 009 4 003 2, 4, 10, 18 2 224 2 941
Bulharsko Etiopie 1 2 2 581 3 386 2 1 804 2 367
Česká republika Spojené státy americké
1 10 0 25 10 0 0
Lotyšsko Srí Lanka 1 10 1 1 0 0
Lotyšsko - 0 0 0 10 1 0
Rumunsko Spojené království
1 4 150 243 4 143 231
Slovensko Ruská federace 1 10 148 190 10 160 183
Spojené království Etiopie 1 10 52 67 10 39 62
Spojené království Ruská federace 2 2, 18 76 90 2, 18 77 98
Spojené království Polsko 1 10 0 1 10 0 1
11 Další evropské země 19 6, 10, 11 1 295 1 729 6, 10, 11 1 227 1 542
Ruská federace Indonésie 1 10 35 39 10 34 38
Ruská federace Jordánsko 2 6 33 54 6 15 26
Ruská federace Bangladéš 3 10 797 883 10 592 705
Udělené licence
Využití licencí
Dovoz (D) - země **
Vývoz (V) - země **
Počet licencí
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Hodnota D tis. EUR
Hodnota V tis. EUR
Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)
Využití D tis. EUR
Využití V tis. EUR
Ruská federace Spojené arabské emiráty
3 10 66 73 10 4 5
Ruská federace Izrael 1 10 188 194 0 0
Ruská federace Alžírsko 1 6 2 2 6 1 1
Ruská federace Slovensko 2 10 39 112 10 36 111
Ruská federace Etiopie 2 10 31 44 10 31 44
Ruská federace Egypt 1 11 0 165 11 0 0
Ruská federace Srí Lanka 0 0 0 11 16 16
Ukrajina Egypt 1 11 2 4 11 173 276
Ukrajina Jordánsko 1 6 37 53 6 37 54
Ukrajina Srí Lanka 1 6 66 107 0 0
Ukrajina - 0 0 0 6 66 0
Ukrajina Alžírsko 0 0 0 6 221 268
12 Blízký východ 1 10 48 64 10 83 113
Izrael Thajsko 1 10 48 64 10 83 113
Ostatní 0 0 0 6, 10 0 80
- Thajsko 0 0 0 10 0 18
- Etiopie 0 0 0 6 0 62
Celkem 32 1, 2, 4, 5, 6, 10, 11, 18 4 570 6 045 1, 2, 4, 6, 10, 11, 18 3 940 5 139
*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.
**) Pokud není uvedena země dovozu či země vývozu, jde o licenci vydanou před rokem 2012, využitou (tzn. čerpanou) v něm jen v části vývozu či dovozu.
Příloha č. 12
Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2012
Počet podaných žádostí o vydání povolení 57
Počet rozhodnutí o vydání povolení 54
z toho negativních 0
Počet zrušených povolení (§ 13 písm. c) zákona) 0
Počet žádostí o rozšíření povolení 80
Počet rozhodnutí o rozšíření povolení 77
Počet držitelů povolení koncem roku 2012 179
Počet držitelů povolení koncem roku 2011 177
Příloha č. 13
Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011 a 2012*)
a) Řízení o žádosti ukončené udělením či prodloužením licence Rok 2011**) Rok 2012***)
Licence udělené - celkem 2 024 1 920
k vývozu 1 092 1 263
k dovozu 911 625
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 21 32
b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence
Licence neudělené - celkem 2 2
k vývozu 2 2
k dovozu 0 0
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 0 0
c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence
Zastavení řízení celkem 46 80
ca) Počet zpět vzatých žádostí 43 70
k vývozu 28 53
k dovozu 15 15
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 0 2
cb) Zastavení z moci úřední 3 10
k vývozu 2 10
k dovozu 1 0
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 0 0
*) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou od 30. 6. 2012 v rámci zemí EU požadovány, tj. i vydávány licence pro dovoz a transfer zboží. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti.
**) V části a) jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla prodloužena platnost. ***) V části a) jde pouze o licence udělené v roce 2012