Download - Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny
Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny
Libor Dvořák
Historie malakologického výzkumu Šumavy
19. století – Klika a Blažka
20. století • 10. léta - Frankenberger
• od 40. let - Ložek
• 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec
• 70. až 90. léta - Pfleger
• od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák
• poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik různých zoogeografických prvků
Vřetenatka nadmutáVestia turgida (Rossmässler, 1836)
• karpatský druh
• v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až po Rychlebské hory
• Šumava a přilehlé části Bavorska představují nejzápadnější výskyt v v rámci areálu
• na Šumavě v malé oblasti Boubína a Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo potvrdit
• první nález 1891 (Klika a Blažka)
Řasnatka tmavá
Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)
• souvislé rozšíření ve V a J Alpách
• izolovanými areálovými ostrovy zasahuje do Bavorska, Rakouska, České republiky a Polska
• první nález 1913 (Frankenberger)
• v Bavorsku má mnohem více lokalit než na české Šumavě
• důvodem jsou pravděpodobně nevhodné biotopy – klimaxové a podmáčené smrčiny a rašeliniště, které se v této části Šumavy nacházejí
Řasnatka tmavá
Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)
obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)
• mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách a na Kralickém Sněžníku
obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)
Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)Řasnatka tmavá
Slimáčnice lesní
Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852)
• nález 1921 (Brabenec)
• alpsko-karpatská• v ČR navazuje na Karpaty: Moravskoslezské Beskydy, Vysoký Jeseník, Králický Sněžník a Orlické hory
• izolovaný nález u jezera Laka je bližší alpskému areálu
• mimo souvislý areál v Polabí
Slimáček světlýDeroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965
• středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem• na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna• izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách
• první nález 1968 (Ložek a Mácha)
Chlupatka bezzubáPetasina edentula (Draparnaud, 1805)
• souvislý výskyt v Alpách• izolovaný výskyt v Bavorském lese v oblasti Falkensteinu• odtud proniká jedinou lokalitou na Šumavu (Debrník)
• nejsevernější výskyt v rámci areálu
• první nález 1969 (Ložek)
Vrkoč nordický
Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871)
• glaciální relikt
• Skandinávie
• izolované lokality v Polsku a 1 v Německu
• šumavské nálezy z VVP Boletice nejjižnějšími lokalitami v rámci celého areálu
• nálezy z 1996-1998 (Pfleger)
Plzák nejmenší
Arion intermedius Normand, 1852
• souvisle atlantické pobřeží a SZ Evropa až do SZ Německa a Dánska
• jednotlivé lokality v ČR, Polsku, Švýcarsku, Rakousku a S Itálii
• nález 1999 (Hlaváč a Horsák)
• kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko
obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5)
Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852
Skelnička karpatská
Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877)
• karpatská, souvislé rozšíření končí na SV Moravě a ve Slezsku
• izolované lokality v Čechách, Horním Bavorsku a Severním Tyrolsku
• první nález 1999 (Dvořák)
• rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech, Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví• pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než souvislému areálu
Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877)
obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6)
• není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří karpatských druhů• Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida