DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Podnikání v podmínkáchEvropské unie
(1. část)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
OBSAH prezentace:• Jednotný vnitřní trh (JVT) - obecně• Volný pohyb zboží
• Technické požadavky na výrobky• Protokol PECA• Ochrana průmyslového vlastnictví
• Volný pohyb služeb• Volný pohyb kapitálu• Volný pohyb osob• Hospodářská soutěž
• Veřejné zakázky• Ochrana životního prostředí
• Některé výhody a nevýhody JVT pro české podnikatele
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Z pohledu české firmy
je vstup České republiky do Evropské unie
především začleněním
do jejího jednotného vnitřní trhu.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Jednotný vnitřní trh EU (JVT)
• prostor bez vnitřních hranic, po němž se volně pohybují osoby, zboží služby a kapitál
• je základem evropské integrace • jeho budování začalo již založením Evropského
hospodářského společenství (EHS) v roce 1958
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Postupné kroky při odstraňování bariér JVT:
• odstranění cel a kvót bránících vzájemnému obchodu,• sladění bezpečnostních, hygienických a jiných
předpisů jednotlivých států, • harmonizace legislativy• stanovení podmínek pro ochranu konkurenčního
prostředí, • liberalizace státních monopolů• další dílčí opatření
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• skutečné fungování JVT zahájeno v lednu 1993
• dodnes přetrvávají bariéry (např. v oblastech pojišťovnictví, energetiky aj.)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Cíle JVT:
• vyvážený a udržitelný hospodářský růst, • ochrana životního prostředí, • vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, • vyšší úroveň kvality života i hospodářské a sociální
soudržnosti.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Vnitřní trh Unie definuje
článek 7a
Smlouvy o založení Evropského společenství.
Smlouva stanoví hlavní pravidla, která zajišťují fungování jednotného trhu
(viz. Příloha 1)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Volný pohyb zboží
• je základní svobodou jednotného trhu
• cílem je dosažení stavu naprosto volného pohybu výrobků bez ohledu na hranice členských států
• jediná ochranná opatření se vztahují na odůvodněnou ochranu: zdraví, bezpečnosti, mravnosti, kulturních statků průmyslového vlastnictví
• Tato opatření podléhají kontrole stanovených orgánů
(např. obchodní, hygienická aj. inspekce).
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
O tom, kolik kterého výrobku
může být do určité země vyvezeno,
tak za normálních okolností rozhoduje pouze trh,
tj. zájem odběratelů a jejich zákazníků.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Technické požadavky na výrobky
• vzájemné uznávání národních technických požadavků
(tzv. neharmonizovaná sféra)
• sjednocením technických požadavků na evropské úrovni v případě nutnosti (harmonizovaná sféra).
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Přístupy k technickým požadavkům:
1) tzv. sektorový přístup
• původní metoda; uplatňovaná do konce 70. let• detailní technické, zdravotní, chemické a další
specifikace výrobků• nevyhovující přístup (nové směrnice při každém
pokroku vědy, střet zájmů jednotlivých národních výrobců apod.)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
2) nový přístup („new approach“) od 80. let
• rozdělil výrobky na harmonizovanou a neharmonizovanou oblast
_______________________________neharmonizovaná oblast: • zásada vzájemného uznávání národních
technických požadavkůharmonizovaná oblast: • oddělení základních technických požadavků
(směrnic) od technických norem
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• směrnice (zahrnující technické požadavky vybraných kategorií výrobku) jsou členskými státy převáděny do národních zákonů,
• evropské normy jsou převáděny do národních norem• narozdíl od technických požadavků jsou normy
nezávazné
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• výrobce se evropských norem nemusí držet, pokud prokáže shodu s technickými požadavky jiným způsobem,
• u jednoduchých výrobků může prohlásit shodu zpravidla sám výrobce, u složitých zařízení musí zasáhnout autorizovaná zkušebna,
• výrobek, u něhož je prokázána shoda se směrnicemi nového přístupu, na sobě nese označení CE
• potvrzení o shodě v žádném případě automaticky nezbavuje výrobce odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
P E C A
Protokol o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• podstatná část směrnic sektorového přístupu byla v České republice převzata
• nový přístup byl v ČR zaveden zákonem o technických požadavcích na výrobky z roku 1997
• Český normalizační institut (ČSNI) se stal členem evropských normalizačních orgánů
• ČSNI převzal většinu dobrovolných evropských norem (EN) do norem českých
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Dne 1. července 2001
vstoupil v platnost protokol k Evropské dohodě
zakládající přidružení mezi ČR a EU
o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků
– PECA
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• PECA je nástrojem k dosažení plně harmonizovaných technických předpisů ČR s právem Evropských společenství,
• významně usnadňuje obchod se zeměmi EUSeznam pokrytých výrobků:
Strojní zařízení
Výtahy
Osobní ochranné prostředky
Elektrická bezpečnost
Elektromagnetická kompatibilita
Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
Teplovodní kotle
Plynové spotřebiče
Tlaková zařízení
Správná výrobní praxe (SVP) pro léčivé přípravky: inspekce a certifikace šarží
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Evropský systém technické harmonizace dává výrobcům velkou svobodu rozhodování
(volba postupu, zkušebny aj.),
zároveň na ně však klade velkou odpovědnost
(garance ochrany zdraví, bezpečnosti apod.)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Ochrana průmyslového vlastnictví
• právo ES neruší tradiční ochranu patentů a známek na národní i mezinárodní úrovni
• snaha zjednodušit registrace patentu a ochranné známky (jeden zápis s platností pro celý trh)
• Patentová ochrana vynálezů zatím postrádá harmonizovanou úpravu v právu ES
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• Úmluva o evropském patentu pro Společný trh (1976), která předvídala udělení jednotného patentu, nebyla dosud ratifikována a nevstoupila v platnost
• V oblasti ochranných známek naopak došlo k vytvoření jednotné evropské úpravy.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Nařízení o evropské ochranné známce:
• definuje evropskou ochrannou známku, • vytváří úřad a proceduru její registrace, • obsahuje ustanovení týkající se užívání, převodu a
právní ochrany této známky.• evropská známka se však netýká obchodního jména
nebo názvu firmy.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• zápis známky provádí Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (Alicante)
• ochrana je udělována na 10 let s možností neomezeného obnovení.
• majitel evropské známky může zabránit komukoli v ES označovat své zboží a služby známkou identickou nebo zaměnitelnou.
• Evropská ochranná známka má účinek na celém území EU, neruší však známky národní
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Volný pohyb služeb
Sektor služeb v Evropské unii:
• zaměstnává téměř 100 milionů osob
(tj. více než 65% práceschopného obyvatelstva)• vytváří více než dvoutřetinový podíl na hrubém
domácím produktu. • má vysokou dynamikou růstu
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• volný pohyb služeb přináší podobné výhody jako volný pohyb zboží.
(větší trh pro poskytovatele, větší nabídku pro zákazníky)
• představuje zejména svobodu faktického přenosu služby přes hranici
• sektor služeb spadá také do dalších oblastí,
(např. právo podnikat a usadit se v jiné zemi ad.)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• Jeden z důvodů pomalého pokroku v liberalizaci
služeb představuje vlastní charakteristika služeb, a to:
nehmatatelnost, neskladovatelnost, nepřenositelnost produktu, heterogenita a další,
které značně komplikují ohodnocování kvality.
• Tento problém v některých případech vede k nutnosti zavedení regulačních opatření.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• po vstupu ČR do EU bude poskytovateli služeb stačit získat licenci k podnikání v České republice
• dále bude moci poskytovat služby již v rámci celé Unie
• naopak princip domácí kontroly uplatňovaný v mnoha kategoriích služeb znamená, že podnikatel bude moci vést účetnictví i pro své pobočky a dceřinné společnosti pouze ve státě svého sídla
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• dopady JVT v sektoru služeb jsou podstatně nižší než v případě zboží.
důvod:
• v mnoha kategoriích služeb je nutná shoda produkce a spotřeby v čase a prostoru
(tzn. služba je nepřenosná)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Volný pohyb kapitálu
• jedna ze čtyř základních svobod, bez níž by zbývající svobody – volný pohyb zboží, služeb a osob – nemohly plně fungovat
Umožňuje: • efektivní alokaci kapitálu• optimální distribuci investic a úspor• větší výběr, výhodné finanční podmínky
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Regulační opatření:
• omezení pohybu kapitálu v rámci Evropské unie představují především případy ospravedlnitelné na základě daňových kontrol a kontrol obezřetného finančního dohledu.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Volný pohyb osob
neznamená pouze přemísťování osob v rámci Společenství, ale také možnost změnit místo pobytu za účelem výkonu pracovní činnosti nebo podnikání, tedy možnost se usadit, pracovat, nebo podnikat
na území kteréhokoliv členského státu
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Sociální aspekty volného pohybu osob
1) Sociální zabezpečení pracovníků
Směrnice vztahující se k volnému pohybu pracovníků se týkají čtyř oblastí (viz. Příloha 2):
• rovné příležitosti pro muže a ženy• koordinace systémů sociálního zabezpečení
pracovníků • zdraví a bezpečnost při práci • pracovní právo a pracovní podmínky
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
2) Uznávání odborné kvalifikace
Podobně jako u technických požadavků na výrobky, lze rozlišit tzv. starý a nový přístup:
• Starý přístup:
směrnice – přesné určení podmínek pro uznávání diplomů a vysvědčení u vybraných typů povolání (nevyhovující)
• Nový přístup:
všeobecně uznávány vysokoškolské diplomy (min. 3-leté studium), uzavřená středoškolská vzdělání i osvědčení o odborném výcviku.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Hospodářská soutěž
• vnitřní trh neznamená jen odstranění národních bariér, které bránily volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu
• je to především prostor, v němž je udržováno konkurenční prostředí a je ochraňována hospodářská soutěž s přesně definovanými pravidly.
• politika hospodářské soutěže byla ustavena koncem 50. let
• tvoří podstatnou součást evropské integrace
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• Nosnou konstrukci politiky hospodářské soutěže tvoří dva články smlouvy o ES, které se zabývají kartely a zneužíváním dominantního postavení.
1) První z nich postihuje nekalé praktiky několika podniků najednou,
2) druhý pak individuální jednání podniku.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Smlouva o založení ES zakazuje :
1. veškeré dohody mezi podniky a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu
2. zneužívání dominantního postavení (např. přímé nebo nepřímé vnucování nepřiměřených nákupních/ prodejních cen, nebo jiných obchodních podmínek)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• výše uvedené zákazy se netýkají pouze horizontálních dohod mezi konkurenty, ale rovněž vertikálních dohod mezi podniky, které si vzájemně nekonkurují ( např. dodavatel-producent apod.)
• „blokové výjimky“ - umožňují některé druhy dohod mezi podniky považovat za slučitelné (např. smlouvy o výhradním nákupu, smlouvy o franšíze apod.)
• veřejné podniky (energetika, komunikace atd.)
nejsou vyňaty ze společných pravidel soutěže
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Státní podpora
• Římská smlouva Společenství podporu státu zakazuje
(jednostranné zvýhodnění, nerovné podmínky)• zákaz státních podpor není absolutní, existují přesně
definované výjimky:
automatické (např. uhrazení škod po mimořádných událostech)
specifické (např. podpora podniků v regionech s vysokou nezaměstnaností, podpora výzkumu/inovací aj.)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Veřejné zakázky
• kontrakty ve veřejném zájmu, které uzavírá veřejný subjekt (nebo tzv. distribuční společnost – energie, komunikace apod.)
• Veřejným zadavatelem je tedy stát , územní celek a každá instituce veřejného práva, tj. právnická osoba vytvořená k plnění úkolů ve veřejném zájmu, která je převážně financována z veřejných zdrojů a podléhá veřejnému dohledu.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
CÍLE:
• efektivnější využívání veřejných prostředků • menší prostor pro korupci a protekci• větší potenciál trhu pro firmy, více obchodních
příležitostí• bariéra diskriminaci zakázek na základě země svého
původu
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
3 postupy výběru dodavatele:
1. otevřený (jakákoli firma může podat nabídku na základě veřejného oznámení),
2. omezený (nabídku podávají pouze zájemci oslovení zadavatelem),
3. vyjednávaný (zadavatel sám vyjednává podmínky dodávek s vybranými firmami).
• zvolený postup musí být zveřejněn předem• pravidlem bývá otevřené výběrové řízení
(jiné připuštěno jen výjimečně, ve zdůvodněných případech)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• Základní údaje o kontraktu jsou publikovány v Úředním věstníku ES. (Official Journal)
• Technické specifikace zakázky musejí být přednostně uváděny v evropských normách
• Rozhodující roli mezi kvalifikačními kritérii pro výběr dodavatele musí hrát cena, příp. celková ekonomická výhodnost
• Zadavatel nesmí nikdy vybrat dodavatele na základě jiných, než zveřejněných kritérií.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Ochrana životního prostředí
• Princip trvale udržitelného rozvoje je jedním z prioritních dlouhodobých cílů Evropské unie.
• Vysoké požadavky na : ekologickou ochranu , prevenci znečišťování, náhradu ekologických škod znečišťovatelem
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Právo ES v oblasti životního prostředí zahrnuje:
• výrobky samotné (hlučnost, emise, složení, atd.)
• výrobní procesy (provoz, odpady, zásobování aj.)
• ochranu jednotlivých složek životního prostředí (vzduch, voda, půda, přírodní zdroje)
• administrativní postupy (poskytování informací, posuzování vlivu na ŽP ad).
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Ekologické řízení a nezávislý ekologický audit firmy (tzv. EMAS)
• systém řízení podniků zohledňující dopady na životní prostředí
• cíl: soulad řízení výrobních aktivit s řešením jejich negativních vlivů na životní prostředí
• přínos: pozitivní dopad na životní prostředí,zvyšování ekonomických efektů, významný konkurenční prvek
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Některé výhody jednotného trhu pro české podnikatele
• rozsáhlý trh pro české zboží (380 milionů spotřebitelů; 40 % světového obchodu)
• zásada vzájemného uznávání průkazů o shodě výrobků
• snížení vývozních administrativních procedur
• lepší vymahatelnost práva
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Možné nevýhody jednotného trhu pro české podnikatele
• vyšší konkurence, tlak na zvyšování kvality a produktivity
• vyšší mzdy zaměstnanců
• náklady spojené s legislativními změnami (např. v oblasti ŽP, bezpečnosti práce aj.)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Použité informační zdroje:
• www.euroskop.cz (Ministerstvo zahraničních věcí ČR - EU)
• Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění (Prof.Ing. Luděk Urban, CSc.)
• Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie
• Veřejné zakázky v Evropské unii (RRA/EIC Plzeň)
• Bílá kniha (Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie), vyd. Ústav mezinárodních vztahů
• Příprava českých MSP na vstup do jednotného trhu EU, vyd. HK ČR
Všechny publikace a další informační zdroje jsou dostupné v Euro Info
Centru Ostrava.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Přestávka (13:00 – 13:45)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Podnikání v podmínkáchEvropské unie
(2. část)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
OBSAH prezentace (2. část):
• Podpora malého a středního podnikání• Programy pro podnikatele• Přehled informačních zdrojů • Účast v programu – příprava projektu• Několik zásad přípravy projektu• Ukázka projektové žádosti• Příklad vyplněné projektové žádosti
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Podpora malého a středního podnikání
Malé a střední podniky vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu a jsou schopny:
• zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn,• působit jako subdodavatelé velkých podniků,• vytvářet podmínky pro vývoj a zavádění nových
technologií,• vytvářet pracovní příležitosti za nízkých kapitálových
nákladů,
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu,• vyplňovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší
podniky zajímavé,• decentralizovat podnikatelské aktivity • napomáhat rychlejšímu rozvoji regionů, menších
měst a obcí.
Možnost využití potenciálu malých a středních podniků v ekonomice je do značné míry závislá na prostředí, kterým jsou obklopeny (legislativa, přístup k financím, konkurence velkých firem apod.).
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Cíle politiky MSP (do r. 2004, MPO)
Umožnit fungování sektoru malých a středních podniků tak, aby tento sektor přispíval ke:
• zvyšování výkonnosti národního hospodářství, • zvyšování technologické úrovně • konkurenceschopnosti • snižování nezaměstnanosti • regionální, sociální a ekonomické diferenciaci
(podrobnosti viz. Příloha 3)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Možné zdroje finanční podpory podniků z českých a evropských programů:
EU:
• PHARE (předstrukturální nástroj finanční podpory)
• SAPARD (předstrukturální nástroj finanční podpory)
______________________________• Nový víceletý program v oblasti podnikání (zejména pro malé
a střední podnikatele)New Multiannual Programme for enterprise and entrepreneurship, in particular SMEs (MAP 2001-2005),
• 6. rámcový program pro výzkum a technologický vývoj6th Framework Programme (6FP, 2002-2006)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
ČR:
• programy ČMZRB• operační programy• Malé půjčky • Poradenství• Leonardo (vzdělávání)• jiné (např. Design, Marketing)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Programy ČMZRB (2003):
a) záruční a úvěrové programy• Záruka• Kredit• Start
b) příspěvkové programy• Trh• Kooperace• Vesnice• Regenerace• Special
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Operační programy
• Sektorové operační programy
• Regionální operační programy (ROP)
(Společný regionální operační program, SROP)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Sektorové operační programy (SOP):
Na základě usnesení vlády (102/2002) jsou připravovány tyto sektorové operační programy:
1. SOP Průmysl2. SOP Rozvoj lidských zdrojů3. SOP Rozvoj venkova a zemědělství4. SOP Životní prostředí5. SOP Cestovní ruch a lázeňství6. SOP Doprava, telekomunikace, pošta
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Společný regionální program, SROPMoravskoslezský kraj
Cíle rozvojových programů vycházející z opatření programu rozvoje kraje:
• vytváření podmínek pro investice• rozvoj malých a středních podniků• rozvoj průmyslových inovací• restrukturalizace• rozvoj zahraničního obchodu a přeshraniční
průmyslové spolupráce• dopravní a technická infrastruktura
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• podpora zaměstnanosti a vzdělávání, kultura, sport a volný čas
• podpora sociální oblasti a zdravotnictví• ochrana životního prostředí, řešení starých
ekologických zátěží, environmentální osvěta• podpora infrastruktury a podnikání v cestovním
ruchu• rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření a
rozvoj venkova
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Moravskoslezský kraj bude blíže specifikovat:
• oblast finanční podpory v podmínkách jednotlivých programů,
• konkrétní název rozvojového programu, • cíle, • příjemce a formy podpory, • maximální a minimální výši podpory, • podmínky k získání.
Finanční podporu lze získat na základě přihlášení vlastního projektu a jeho úspěšného přijetí.
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Přehled informačních zdrojů• Phare
• http://www.crr.cz/
• SAPARD• http://www.mmr.cz/• http://www.mze.cz/
• programy ČMZRB• http://www.cmzrb.cz/cmzrb.asp
• Malé půjčky• http://www.arp.cz/home.htm
• Poradenství (RPIC ČR)
• http://www.rpic-trinec.trz.cz/index1.html
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• Sektorové operační programy• www.mpo.cz
• www.mmr.cz
• www.mpsv.cz
• www.env.cz
• www.mze.cz
• www.mdcr.cz
• Rozvojové programy MS kraje• www.kr-moravskoslezsky.cz
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• Vzdělávání (NVF, včetně prog. Leonardo)• http://www.nvf.cz
• Leonardo (Vocational Training )
• http://europa.eu.int/comm/education/index_en.html
• 6. rámcový program - 6FP• http://www.cordis.lu/fp6/
• http://www.bic.cz/
• New Multiannual Programme (EU)• http://europa.eu.int/comm/enterprise/
enterprise_policy/mult_entr_programme/overview.htm
• Europraxis (evropské programy/granty)• http://www.eupraxis.com
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Účast v programu – příprava projektu
viz. vzdělávací modul
PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Několik zásad úspěšné přípravy projektu
• Definovat problém, který má být projektem řešen• Stanovit hlavní cíl projektu• Strukturovat hlavní cíl do dílčích cílů• Stanovit aktivity, kterými má být dílčích cílů
dosaženo a harmonogram jejich realizace• Stanovit výstupy projektu• Určit potřebné vstupy pro realizaci projektu –
finanční, materiální, lidské
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Několik zásad úspěšné přípravy projektu
Pro všechny fáze definování projektu použít techniky SMART
Specific (konkrétní) Measurable (měřitelný) Assignable (adresný) Realistic (realistický) Time relevant (termínovaný)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Ukázka projektové žádosti
• Výzva k podávání žádostí projektů financovaných z Fondu rozvoje lidských zdrojů v regionu Moravskoslezsko
• Vyhlašovatel: MMR ČR, MPSV ČR
• Termín odevzdání žádostí: 15. 5. 2002
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
• financované aktivity:
1. Udržitelná zaměstnanost a adaptabilita lid. zdrojů
2. Sociální integrace a rovné příležitosti
3. Rozvoj celoživotního vzdělávání
4. Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu
(Příloha 5 – 12)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Příklad vyplněné projektové žádosti
• Agentura pro regionální rozvoj, a. s., Ostrava:
„Pracovní fóra rozvoje lidských zdrojů regionu NUTS II Moravskoslezsko“
• Žádost podána na základě výzvy v regionu Moravskoslezsko (Fond rozvoje lidských zdrojů)
- viz. předchozí ukázka formuláře
• Projekt byl úspěšně přijat
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
„Pracovní fóra rozvoje lidských zdrojů regionu NUTS II Moravskoslezsko“
• Příklad obsahuje:
• Žádost• Logický rámec (ČJ)• Logframe (AJ)• Rozpočet I • Rozpočet II (Zdroje)
(Příloha 13 – 17)
DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK
Zpracování projektové žádosti
Ukázka formuláře žádosti:
5. příloha: Výzva k předkládání projektů
6. příloha: Žádost o poskytnutí grantu
7. příloha: Pokyny pro žadatele
8. příloha: Logický rámec (ČJ)
9. příloha: Logical framework (AJ)
10. příloha: Diety
11. příloha: Rozpočet I
12. příloha: Rozpočet II
Příklad vyplněné žádosti:
13. příloha: Žádost – Pracovní fóra lidských zdrojů (PFLZ)
14. příloha: PFLZ – logický rámec (ČJ)
15. příloha: PFLZ – logframe (AJ)
16. příloha: PFLZ – Rozpočet (I.)
17. příloha: PFLZ – Zdroje (II.)