Vydalo nakladatelství Tajnátiskárnavpřibyslavi s.r.o. v roce 2019 v nákladu
14 výtisků. Uzávěrka příštího dílu Paprsků Aldebaranu bude 30.ÚNORA.
Přispívat můžete na adrese [email protected] nebo do
schránky v klubovně NEBO soukromou zprávou na facebooku Oddílu
Aldebaran.
Tajnátiskárnavpřibyslavi s.r.o. přeje svým příznivcům MRAZIVOU
ZIMU a hodně zážitků na sněhu, ledě, v mrazivé vichřici a nakonec i
u teplého krbu v hostinci „U pekelného rampouchu“ v magickém
městě Appletown, kde chodí skřeti na odpolední ohnivou vodu se
SAVEM a trpaslíci vyměňují Mithrilové zbroje za doma natisknuté
konfederační dollary. Tam totiž můžete narazit na podobné lidi jako v
našem MEME:
Cena 20 $
Slovo Fortunátovo
Mad Jack a jeho hračky
Ranní m
lha n
ad B
rzk
ovem
Přežití – jak opéct a uhájit rybu
Archiv – Zlatý fond
Komiks – jak to bylo s Tišnovem
Paprsky Aldebaranu – leden 20191
Paprsková…………. Paprsková.…………
Paprsky Aldebaranu – leden 20192
*tzj = též známého jako
Ahoj všem ve spolek,
Jak se cítíte v novém roce? Doufám, že fajn a jste naladěni na
pořádný dvě novinky.
Takže začnu tou největší!
A za druhé:
PS: Kontakt na mě je stále: mobil
731 585 349, adresa: Bechyňovo náměstí čp. 12
Foto je pouze ilustračním a není se
samozřejmě čeho bát a jako důkaz přikládám
druhou fotku, jak si zkouším svůj nový
táborový oblek
Tak ahoj a těším se na
viděnou
Kája
Paprsky Aldebaranu – leden 20193 4
Paprsky Aldebaranu – leden 2019
Jack Churchill „Mad Jack“
Jediná z mále normálních Jakcových fotka.
Bez meče, dud nebo britského Longbow
Podplukovník John Malcolm Thorpe Fleming „Jack“
Churchill, nebo taky „Šílenej Jack – Mad Jack“,
kterej se narodil v roce 1906, byl britskej voják, kterej
se stal za druhý světový války slavnej tím, že šel na
Němce s mečem a u toho si ještě hrál na dudy. Jako
jedinej frajer z Britskýho vojska má v druhý světový
doložený to, že voddělal nepřítele lukem a šípem.
Ve válce sloužil třeba na Sicílii, kde jeho Commandos
dostali za úkol obsadit jedno dělostřelecký postavení.
Němců bylo sice dvakrát tolik, to ale Šílenýmu Jackovi bylo úplně buřt. Pronesl jen
„Kašlu na to“ a se svejma chlapama se vyřítili za šílenýho řevu na Němce. Když to
uslyšeli, tak si trochu ucvrnkli do gatí, protože si mysleli, že na ně jde celej invazní sbor
a vzdali se. Takhle Jackova posádka zajala nahned 136 Němců. To by ale nebyl Jack,
kdyby se mu nepovedlo ještě něco lepšího. O pár dní pozdějc se uprostřed noci vypravil
s desátníkem Ruffellem zničit minometný pozice. Po cestě našel náhodnou německou
hlídku, zařval na ně „Hände Hoch“ (v překladu: ruce vzhůru, pozn. red.), namířil na
ně meč a voni se mu jeden po druhým vzdávali. Takhle frajer zajal za noc 42 Němců.
Z Itálie si pak odskočil do Jugoslávie. Tam se ale při jedný akci dostal do pěkný
šlamastiky a když už byl v pořádným obklíčení, tak si sedl na zem a začal hrát na dudy.
Němci nad ním jenom nevěřícně stáli a koukali na toho blázna. Nejspíš by tam stáli ještě
dodnes, kdyby někdo nehodil granát, kterej Jacka vomráčil a oni ho zajali. O Jacka se brzy
přihlásilo gestapo a jakožto člen Commandos měl bejt nahned popravenej.
Jenže zajatce držel jistej Hans Thuener. Ten přišel
oznámit Churchillovi, že ho má předat gestapu, ale pak
dodal: „Jste voják stejně jako já. Odmítám, aby se s vámi
zabývali tihle civilní řezníci.“ Zachránil Churchillovi život
a ten mu napsal na lístek: „Zacházel jste s námi dobře.
Pokud se dostanete po válce do Anglie, zvu vás ke mně a
mý ženě na večeři.“ Když chtěli Thuenera po válce
zastřelit partyzáni, tenhle lístek mu zachránil život. Jack
byl potom porůznu vězněnej. Život mu zachránilo to, že
měl příjmení jako britskej ministerskej předseda Sir
Winston Churchill, takže když pak dostal trochu
volnější pohyb, začal s jedním důstojníkem RAF plánovat
útěk. Podařilo se jim prokopat z tábora a putovali několik
dní směrem k Baltu. Chytli je až v Rostocku.
Jenže jemu se podařilo uprchnout znovu. Osm dní pak bloudil po lesích, než narazil na
Amíky. Normální člověk by byl rád, že se může vrátit dom, ale Jack chtěl ještě na
Japončíky. Bohužel pro něj, jen co se dostal do Indie, spadly na Hirošimu a Nagasaki
atomovky a bylo po válce. Jack pak pronesl: „Nebejt těch zatracenejch Amíků, mohla
válka trvat klidně ještě deset let!“ O tom, že byl Jack tak trochu magor, svědčí i to, že
když se po válce vracel vlakem dom, tak vždycky u svýho domu vyhazoval brašnu na svůj
pozemek, protože se mu s ní nechtělo tahat. Zemřel pak v Surrey v Anglii v roce v roce
1996 ve věku 89 let.
Fotografie z vylodění, kde Jacka
zaznamenali s jeho oblíbeným skotským
„Broadsword – širokým mečem“
Rád děsil nácky touto hodně „klasickou“
výzbrojí. Kromě mečů válčil i s waleským
Longbow .
Tady je Jack se svým oblíbeným
lukem, kterým střílel důstojníky SS
Jackův poslední oblíbený nástrtoj –
Skotské dudy
Paprsky Aldebaranu – leden 20195 6
Paprsky Aldebaranu – leden 2019
Archiv - Zlatý fond AldebaranuArchiv - Tišnovské pahorky
Krajina kolem Tišnova u Brna je známá jen místním a čundrákům. A od roku 2013 se
k nim počítá i náš oddíl. Kdo jel někdy vlakem do Brna ví, že teprve tady, co
procestoval celou Vysočinu, narazí na tunely, viadukty, náspy a pahorky, které jsme
ještě nestihli za těch pět let všechny obejít. Zato se tam každý rok jiným způsobem
popereme s mrazem…
Dobré ráno Moravo, jdeme
zpátky do Čech Rozhledna K
řivoš
nad
Dolním
i L
oučk
am
i
Mrazivá snídaně
„Hledím do toho, ale nic to nekoná“
Opuštěné ohně a ospalý tábor.
Kdysi tu bývala cedule s
varováním, ale kde je jí
konec…
Kdo by nevěděl tak za námi je
Porta Coeli
„Jste blázen“…
Čekání na vlak
Samozřejmě, že toto
jedl Vohe a Johny.
Nutno podotknout, že
ráno byl hlad
Paprsky Aldebaranu – leden 20197 8
Paprsky Aldebaranu – leden 2019
Pečená ryba na ohniNávod na přežití
Nejprve si musíme chytit nějaké to jídlo. Pokud vynecháme problém s tím,
kde se vlastně dnes může připravit ryba na ohni, aniž by člověk porušil
nějaké ty zákony či vyhlášky, tak je potřeba chycenou rybu pokud možno
rychle zabít, vykuchat a omýt.
Jakmile máme uhlíky na ohništi a menší plamének, zapíchneme
klacky do trávy tak hluboko, aby udržely ryby nad ohněm. Také je
dáváme o něco výš, aby se pekly pomaleji. Pokud máme po ruce
trochu vody a oheň se díky odkapávání tuku nebo oleje více rozhoří,
můžeme ho pokropit a snížit tak plamen, aby se ryba nespálila. Pak
budou ryby nejen opečené, ale také trochu uzené, což není na škodu,
ba naopak.
Ryby hlídáme, nejméně jednou je na klacku otočíme, aby byly
upečené i z druhé strany. Když je dopečeno, je potřeba rychle jíst pro
případ, že by Vohe nebo Johny zavětřili závan ryby a snědli ji dřív
než vy. 😉
Připravené ryby od hlavy až k ocasu
propíchneme klackem, pěkně
středem. Pokud máme filet z kapra
(pruh masa), propíchneme ho také
středem a uděláme takovou
harmoniku. Maso osolíme a
případně dochutíme dalším kořením
nebo bylinkami, ale pozor, i v tomto
případě platí, že méně je někdy více!
Čerstvé rybí maso je samo o sobě
velmi chutné a nemá smysl ho
přerážet zbytečným množstvím
koření. Pokud nemáme po ruce sůl,
tak se dají použít i nějaké bylinky.
Skvělé jsou například listy
medvědího česneku, listy ostružin,
malin, nebo přímo bylinky, co rostou
v lese nebo na louce. Skvělá je na
ryby například šrucha zelná
(ale co to sakra je???).
Hmm. Rybička, nejlépe opékaná na louči.
Vždy je dobrým zvykem nalovit a opéct
ryb více, aby mohla přežít i banda vašich
hladových kamarádů
Nikdy nepohrdnu
jídlem z cizího talíře zvlášť jako zákusek po
dvou vepřenkách
Pardon, pánové do vaší
diskuze ničím nepřispěju, Jen jsem se věšel okolo
Samozřejmě, že čím větší oheň – tím lépe.
Ale pečení ryb nad střelným prachem
nedoporučujeme – Síra, ledek a
Paprsky Aldebaranu – leden 20199 10
Paprsky Aldebaranu – leden 2019
A proč jedeme do Vojtěchova tábořit Jak jsme začali čundorvat na Tišnově
Proč nevyrazíme na tábor někam jinam?
Protože jsme sehnali
perfektní tábořiště v Horkách
Já jsem zadek
neposednej. Příští rok jedeme tábořit na
MoravuPřed 10 lety
Nic se proti tomu nemá
tak nějáký tábořištěsežeň
Po 5ti letech stále v Horkách
Pořád jste nicnesehnali…
Proč nevyrazíme na tábor někam jinam?
Mám nápad!
Tábořiště se shání blbě. Co kdybychom
ale vymysleli
perfektní puťákymísto toho?Ukryli
cestou zprávy a v létěje objevovali. Ríkali
bysme tomu Průkopy. A pokaždé budeme
chodit jinam
Na takovýho tlusťoch to není špatnej nápad…
Tak jsme vyrazili poprvé na Tišnov
A příští rok uděláme puťák v severních Čechách. A pak na Valašsku a pak..
Po 5ti letech opět na Tišnově
Tak to zrovna nevyšlo
Tak jsme konečně s trojkou sehnali nové
tábořiště u Vojtěchova. Dobrý, ne?
Nyní v roce 2019
Hele a nezůstaneme radši v Horkách…
Paprsky Aldebaranu – leden 201912
Paprsky Aldebaranu – leden 2019
Jeníkovi historkyWelcome to my nightmare!
11
Vítej v mé noční můře! To je jedna z vět reprezentujíce příšeru, kterou vám tentokrát představím. Jedná se opět o psychopatického zabijáka známého ze hry Dead by Daylight, ale také ze série filmů Noční můra Elm Street. Jeho jméno je Freddy Kruger. Poznáte ho podle spálené kůže a rukavice s pěti čepelemi, kterou si vyrobil sám. Většinou nosí tmavý klobouk a červeno-zelený svetr.
Tím ale začala nejhorší noční můra zejména pro jejich děti, jelikož je duch Freddyhopronásledoval ve snech a zabíjel je, čímž umřely i v reálném světě. Ve snech je prý téměř nezranitelný, zatímco pokud se dostane do reálného světa, je jako obyčejný smrtelník.
Freddy Krueger se údajně narodil při požáru, který vypukl ve starém ústavu pro choromyslné na ElmStreet. Byl nemanželským dítětem zdravotní sestry, která zemřela při porodu. V dospělosti pracoval jako školník, a právě tehdy našel smysl života, zabíjení. Nakonec byl za desítky vražd zatčen, ale díky geniálnímu obhájci byl zase propuštěn. Rodiče dětí však vzali zákon do vlastních rukou. Zapálili Freddyho kotelnu, kde vrah uhořel.
Dobrý kamarád do nepohody. Plánujeme, že bychom ho vzali na tábor. Jen s tím make-upem by mohl ubrat
V okolí města Gettysburgu došlo během Americké občanské války k největším bojům. Přirozeně je zdejší hřbitov plnýpadlých hrdinů. Někteří však svoji přítomnost dávají najevo dodnes.
Několik lidí prý vidělo lidi v potrhaných uniformáchkráčející v noci po hřbitově, občas jsou slyšet zvuky střelby či nářky nebo se odněkud vezme podivná mlha, která páchne střelným prachem.
Bojiště u Gettysburgu
V třídenní bitvě (1.-3.7.1863), která se odehrála v oblasti Pensylvánie, padlo přesně 7800 vojáků na stranách Unie i Konfederace a další desetitisíce lidí byly zmrzačeny nebo zraněny.
Dnes je místo bitvy památníkem i turistickou atrakcí, a to zejména pro lovce duchů. Existuje nespočet fotek i videí, na kterých mají být vojáci, kteří i po více než 150 letech odmítají opustit své pozice a bitva pro ně trvá
dál…
Tak přesně na tomto místě bych dal listopadové schůzky
Hřbitov u Gettysburgu
Paprsky Aldebaranu – leden 2019 Paprsky Aldebaranu – leden 2019
Hádanky na závěrTábor 2019
1413
Redakce se konečně rozhodl změnit typ hádanek a přestane pro
tentokrát brousit váš intelekt logikou a racionálním úsudkem, ale
potěšit vaše sociální ganglion nějákými drby:
Od uplynulé středy, kdy proběhla táborová rada už víme, že tábořit
pojedeme k Vojtěchovu u Bystřice nad Pernštejnem. Jak by řekl Forrest Gump:
„Vojtěchov je docela jiná země – a až na steaky a střelný prach taky bude“
V Paprscích Aldebaranu máte první příležitost je obhlédnout z ptačí
perspektivy:
Zkusíte najít naše nové tábořiště na mapě? Pak pro vás máme soutěž; kdo
první pošle souřadnice tábořiště na adresu naší redakce vyhrává pěkných
200$
Kdo je oním džentlmenem, který se z
ostýchavosti skrývá ve svém
navýrazném šatu při pokusu o oběšením
na madle ve vlakovém kupé?
Nápověda: nejdná se o Youtubera,
politika, kriminálníka ani dědka
Sázaváka
Komu patří uvedená občerstvovací
sada nenápadně vsazená do polního
kanystru?
Kdo chybí na obrázku vpravo?
Bratr Wendelín, duch
minulých Vánoc, Emílie
Erhartová? Kdo ví…