Download - QUEST Indiánský Znalec - oddílové mistrovství

7/21/2019 QUEST Indiánský Znalec - oddílové mistrovství

http://slidepdf.com/reader/full/quest-indiansky-znalec-oddilove-mistrovstvi 1/29

QUESTQUESTQUESTQUEST

INDIÁNSKÝ ZNALECINDIÁNSKÝ ZNALECINDIÁNSKÝ ZNALECINDIÁNSKÝ ZNALEC



Quest Indiánský znalec.Atano, tady čtu, že pro splnění tohoto Questu, musím znát?

Pro věk 12 a méně let znej 20 znaků indiánského obrázkového písma, 13-1 let 30znaků, 1! a ví"e let 0 znaků indiánského obrázkového písma#

$no, to je do"ela jednod%"hé na &'zi"ko% síl%, ale zapojí( svojí pamě), na%*it setoto písmo dá tro"h% zabrat# +istě máte v oddíl% t%to bro%rk%, ondor ti jí rádpůj*í# Původní ob'vatelé $merik' po%ívali obrázkové písmo d.ív, ne bíl/ m%vsto%pil na jeji"h zemí#

$ te to p.evzaté písmo#



+éé, není toho písma tro"h% mo"

ení, toto je po%ze taková jedna *tvrtina# Pro nás to ov(em sta*í# 4 to%toznalostí se lze velmi dob.e doml%vit prakti"k' kdekoliv na světě#

aví" ve star/"h *ísle"h 5amp%m%, lze najít 6ndiánské písmo té# 4ta*í sezeptat ondora, nebo 7i*kinik8i# $ pak jen listovat a *íst#

9ak to mám "o dělat# $spo: se neb%d% n%dit#



A tady e, že mám !yprá!ět kluk"m !e #!ězdě o něak$mIndiáno!i, ne%o kmeni a e&tě k tomu ' až () minut.a to nemám#Pro* m'slí(;d' já se hrozně st'dím i ve (kole mám problém p.ednést básni*k%, nebo ně"o %tab%le p.e*íst, t.eba sloh# <d' se zakoktám a pak % je to je(tě tě(í#$le, to zase není takov/ problém, zk%s ten p.íběh v'právět doma rodi*ům,so%rozen"ům, nejbli(ím kamarádům a %vidí(, e se to změní# ;ad/ "hlape" mánějaké podobné obtíe a snaí se je p.ekonat# 6 v'sto%pení p.ed kolektivem jdena"vi*it#+á nevím#$ "o to zk%sit v'právět se zav.en/ma o*ima =%de to jen ve velmi zkém kr%h%, jen 9', >asi*ko, "hlap"i z ?vězd', já a ondor#9o b' (lo, to je &akt, já je ne%vidím a tak neb%d% koktat# $ opravd% to m%sím%mět nazpamě)<í" jak z polovin' ano, ale můe( si napsat drobné poznámk', pro jistot%, e b'sztratil nit#9ak jo, jd% do knihovn'#

*edící %ýk + (-( + (-/)0 @ v osobě sedí"íhob/ka je prezentována ví"e ne kde jinde

indiánská "tnost, (tědrost, state*nost,v'trvalost a odpor proti vpád% bělo"hů# Prokázalsvo% (tědrost % ve věk% devíti let, kd' %lovilbizona a nesobe"k' maso posk'tl pot.ebn/m#4 nep.ítelem poprvé st.etl své síl', kd' m%b'lo *trná"t let a pro svo% state*nost a odvah%si v'slo%il brz' *lenství ve 4polk% bojovníkůsilného srd"e a b'l %znán za 8i*asa 8akan @svatého m%e# Ad rok% 1BC3 bránil bíl/m

v pronikání na lovi(tě ?%nkpapů a v ro"e 1BCD b'l jmenován hlavním ná*elníkem 9etonsk/"h 4io%Eů#A devět let později měl p.i 4l%ne*ním tan"i vizi,e zvítězí nad bíl/mi voják'# < té době také vedlvojsko >akotů a Fajenů, které rozdrtilo%sterov' oddíl' % .ek' >ittle =iGhorn# Později odvedl svůj lid do ;anad', ale sámse vrátil a nějak/ *as il a jezdil s 5ild 5est 4ho8 =%&&alo =illa, ne se odebralna odpo*inek do rezerva"e# Hok% 1BI0 ho zast.elil kmenov/ poli"ista, kteréhoposlali, ab' ho zatkl za *ast na 9an"i d%"hů#

888#"hante#estrank'#"z



< první polovině D0# let b'lo v =la"k ?ills, posvátn/"h horá"h na zemí <elkésio%Eské rezerva"e, objeveno zlato, <láda 4pojen/"h států se po nespě(nésnaze, p.imět >akot' k prodeji tohoto zemí, rozhodla prosadit své poadavk'silo%# < zimě 1BD!JDC v'zvala v(e"hn' 6ndián' dlí"í mimo rezerva"i, ab' se do

31# ledna hlásili % sv/"h rezerva*ní"h správ# 4těhování táborů b'lo v ziměnesmírně obtíné, a tak 6ndiáni po"hopitelně p.íkaz% ne%posle"hli#$rmáda proto hned po v'pr(ení termín% dostala rozkaz, p.ivést je do rezerva"enásilím# <ojensk/ zásah v(ak vedl hlavně k tom%, e dal(í, do té dob' %mírnění6ndiáni za*ali opo%(tět rezerva"i a p.ipojovali se ke sv/m svobodn/m p.íb%zn/m#4dr%ovali se kolem *edícího %ýka, kterého zvolili sv/m hlavním ná*elníkem apod.ídili se m% v dobá"h bojů proti vládě# 4hromádilo se asi sedm kmenů,zejména 4io%Eů a Fajenů, o síle p.iblině 3 000 m%ů pl%s jeji"h rodin'#1D# *ervna 1BDC v bitvě % Hoseb%d% p.imělo 1!00 bojovníků pod

vedením 4pla(eného koně k st%p% oddíl t.íhvězdi*kového Generála rooka o síleví"e ne 1000 m%ů#2!# *ervna %(těd.ili spojené kmen' drtivo% porák% D# kavalérii podvelením podpl%kovníka %stera ve slavné bitvě % >ittle =iGhorn%, během ní b'lz"ela zni*en hlavní oddíl veden/ samotn/m %sterem#4edí"í b/k se sám bitv' aktivně nez*astnil, a ani ji nikterak ne.ídil# <zal si nastarost o"hran% en a dětí a boj s voják' p.ene"hal mlad(ím bojovníkům, v jeji"h *ele stan%li zejména 4pla(en/ ků: K9a(%nka 8itkLM, Nl%* KPiziM a ná*elníkseverní"h Fajenů Ova měsí"e# el/ protitok v(ak b'l p.edev(ím spí(e spontánní

obranno% reak"í na nájezd Henov/"h a %sterov/"h kavaleristů a o nějaké vět(íorGaniza"i ze stran' 6ndiánů ted' nelze p.íli( ml%vit#=ěhem bitv' spot.ebovali 6ndiáni témě. ve(keré st.elivo a dal(í st.et s armádo%b' pro ně b'l riskantní# 7ísto boji(tě proto brzo op%stili# 9ak velká sk%pina lidíb' se ale pohromadě jen obtíně %ivila, a proto do(lo k jejím% rozdělení#



1o tak to !idí&, Atano. 2e3 sem dopo!ěděl ten p4í%ěh, a a%ychse zase učil o deseti sla!ných Indiánských posta!ách a o sedmi!ýznamných kmenech. Ach o. 5o e&tě se tu pí&e základní 6dae.

7o sou to základní 6dae?>asi*ko, pok%d "h"e( získat tento %est, b%de 9ě to stát silí, ale v/sledkemb%de zisk# Qákladní daje jso%R jméno, dat%m narození, kde il - kmen, *ehodosáhl#ení to tak sloité, %ká% 9i názorn/ p.íklad# 9ak ted' t.ebaR

Geronimo – (1829 – 1909) – náčelník Apačů

Čirikavů. Byl výborným vojenským stratégem. Jeho

partyánská bojová taktika !"hvátila nejen in#iány$ ale i

b%lo"hy. &o"háel Ariony a jeho apačské jméno bylo'oyathlay ()en$ který ívá*. +pan%lské jméno #ostal po

o#vá,ný"h náje#e"h na nep-átele. ebyl náčelníkem

po #%#ičné linii$ ale často vyst!poval jako ml!včí

kmene. Armá#a ho n%kolikrát #opa#la a p-esí#lila #o

reerva"e$ ale 'eronimo n%kolikrát !pr"hl a obnovil

náje#y na nep-ítele. akone" p-esto skončil

v reerva"i a stal se rančerem.

Náčelník Josef (1840 – 1904) – byl vů#"e e &er"é

v /regon!$ který se nejprve sna,il !#r,ovat mírové vtahy

s b%lo"hy a kla#l počátk! snahám vlá#% 01A o abrání

pů#y jen pasivní o#por. Bry m! v2ak #o2la trp%livost a 34.

Června 3566 vyp!kly boje. &o t-i m%sí"e anamenával

Jose7 proti početn2j2ím! vlá#ním! vojsk! 8sp%"hy

v bitvá"h a projevoval velko! o#vah! a s"hopnoststrategi"kého ve#ení boje. akone" se v2ak m!sel po#

pronásle#ováním b%lo"hů i nep-átelský"h in#iánů v#át a

o#e2el #o reerva"e.



Tecumseh – )aké )e"!mseh byl náčelníkem$ kterýne"ht%l nejprve s b%lo"hy bojovat$ hle#al právo a#ůstojný mír$ ale nakone" m!sel vsto!pit naválečno! stek!. )e"!mseh se naro#il v /hi! a byl1ha9neejským náčelníkem. Byl násle#ovníkem

&ontiaka. : #ob%$ k#y ameri"ká vlá#a vyk!povalao# in#iánů pů#! a sm%2né "eny prohlásil; <Já

jsem svoji emi nepro#al.= )e"!mseh se ra#%jiv#al své lásky$ ne, aby se -ekl in#iánskéhopůsob! ,ivota. &o#%ji se sna,í vytvo-itsk!tečno! !nii v2e"h in#iánský"h kmenů – "h"e jesje#notit v boji proti 8tlak!. 1je#no"ení kmenů sem! na n%jaký čas oprav#! po#a-ilo. >#y, jehoprotivní"i ačno! po n%kolika lete"h ji2?ovat$ ,e)e"!msehova prá"e na sje#no"ení je velmi nebepečná$ roho#!jí se )e"!mseha ničit.

)e"!mseh je #on!"en se svým li#em vyrait na válečno! stek!. akone" )e"!mseh v je#né bitev pa#l a sním nav,#y o#e2la i i#ea o in#iánské !nii.

Ru! o"l#k – áčelník sio!@ského kmene /glalů. &ropovstání proti b%lo"hům m%l !#ý oblak t-i #ůvo#y –alkohol$ ,eleni"i a biony. !#ý oblak "ht%l vyhnat v2e"hnyob"ho#níky$ kte-í platili in#iánům a ko,e2iny ko-alko! –v%#%l jaké nebepečí alkohol pro in#iány p-e#stav!je.eleni"i !#ý oblak také o#mítal$ jeliko, se #omníval$ ,ekoleje ro#%lí lovi2t% na #v% části. Cyslel si$ ,e ,eleni"e

nakone" vy,ene v2e"hny biony lovi2? a to by pro in#iányp-e#stavovalo nenahra#itelno! trát!. Byl to práv% !#ýoblak$ který jako první vypra"oval strategii$ jak proti vlakůmbojovat. Dn#iáni vykolejovali vlaky$ roebírali části kolejí nebostav%li átarasy. !#ý oblak se svými bojovníky sve#l mnohobitev$ p-ičem, nebojoval a ka,#o! "en!$ ale jeho výpa#ybyly #ob-e promy2lené a o to 8činn%j2í. akone" se !#ém!oblak! po#a-ilo vyje#nat čestný mír$ který ahrnoval právo

jeho li#! na svo! pů#!. 888#"hante#estrank'#"z

Oal(í slavné postav', jistě najde( v kníká"h, na internet% a z v'právění star(íbratrů# 4ta*í se jen ptát#

A ty kmeny?

=%do% to t.ebaR $H$P$?A<S, $4466=A6A<S, HA5 K $bsároke M,TUHAAN6, ;6A5A<S, A7$A<S, 7A?$5;A<S, $P$T6, 46AVWA<S->$;A9A<S, 7$O$A<S, P$5UU, F$+U6, OU>$<$HA<S, 7A?X;Y6



; nám velmi znám/m ted' pat.í 7oha8kové ze sk%pin' 6rokézsk/"h kmenů,4ha8nee no a m'slím, e opět dal(í kmen' v'hledá( ji podle svého zájm%#

8oha9ko!$: KAnondo8ahGahM nebo té Z>idé k.emene[ jso% jedni z původní"h

ob'vatel 4everní $merik'# +e to kmen, kter/ se kolem 1C# století p.idal dotzv# 6rokézské liG' - %sk%pení pěti, později (esti, kmenů s podobno% k%lt%ro%, jaz'kem atd# 9ím, e se p.idali k lize, m%seli změnit některé své zv'k' -nap.íklad z.í"t se kanibalism%# Qakladatelé liG', ?ia8atha a OeGana8ida, tentozv'k zakázali# +eji"h zemí se na"hází nejv/"hodněji ze v(e"h ostatní"h kmenů>iG' a také jso% ozna*ováni jako \strá"i v/"hodní brán' Kkmenového dom%M\#7oha8kové po"házejí původem z 7oha8kského dolí K7oha8k <alle'MR severstát% e8 Xork, jih provin"ie %ébe" a v/"hod provin"ie Antario# +eji"h zemíse n'ní na"hází kolem jezera Antario a .ek' sv# <av.in"e - mal/ pozůstatek

někdej(ího zemí, které sahalo a k .e"e 7oha8k na sever%, Qelen/m horám<ermont% na západ% a na jih od .ek' sv# <av.in"e# a západě hrani*ilo s zemímkmene Aneidů#7oha8kové jso% pozor%hodní tím, e mají Geneti"k' zakLdovano% odolnost vů*izávratím# Proto p.ísl%(ní"i tohoto kmene tradi*ně v'konávají v/(kové prá"e namrakodrape"h#

*ha9nee: ám známo% pravlastí Favanů b'lo Ahio, ze kterého b'li následněv'p%zeni 6rokéz'# Ad 1CC0 b'li Favani rozpt/lení po +iní ;arolíně, 9ennessee,v/"hodní Penns'lvanii jiním 6llinois# Po ro"e 1D30 měli monost opět se vrátit doAhia, kde v(ak m%seli o své domov' tvrdě bojovat a do "hvíle, ne b'li don%"eniodejít do 7isso%ri a ;ansas%# Po ob*anské vál"e se hlavní *ást kmene %sadilav Aklahomě#Adhad%je se, e p.ed rozpt/lením mohlo b/t Favanů asi deset tisí"# Po*átkemosmná"tého století asi (est tisí" a první p.esn/ so%*et je z rok% 1B2!, kd'v 7isso%ri ilo *trná"t set, v >o%isianě sto deset a v Ahi% osm set Favanů#ěkolik stovek ji"h ilo také v 9eEas%# Ones jso% rozděleni do *t'. sk%pin,z ni"h t.i ijí v Aklahomě a jedna v Ahi%# < Aklahomě jso% herokee 4ha8nee,

4ene"a 4ha8nee a $bsentee 4ha8nee a v Ahi% jso% <ěrní Favani# Oohromad'*ítá jeji"h pop%la"e zhr%ba *trná"t tisí" osob#ázev Favan @ 4ha8nee po"hází z alGonkinského slova sha8%n @ Zjiní[, tak .íkaliFavanům ;ikapové, kte.í sídlili severně# Favani dávali p.ednost ekvivalent%4ha8ano, nebo 4ha8anoe a 4ha8anese# Asadní"i z +iní ;arolin' jim .íkali4avannah, nebo 4avann%"a a m' z *eské kotlin' jim povět(ino% .íkáme Favani#Favani, jak % z p.ed"hozího v'pl/vá, jso% so%*ástí alGonkinské jaz'kové rodin',sk%pin' 5akashan a jso% to blíz"í p.íb%zní ;ikapů, >i(*í"h indiánů, 4a%ků a7asko%tenů# ;men b'l tvo.en pěti rodov/mi sk%pinamiR Tilikot', ?atha8ekel',

;ispok' a 7e]%a*ak' a Pi]%'#



2ak to %ychom měli, už !ím ak na to a !yhledá!ání ne%udepro%l$m. A když si to napí&u, ne%o !ytisknu, tak %udu ak panučitel !e &kole. 2aky má poznámky napsan$ a o%čas se do nich

dí!á, že to mohu taky tak dělat?o vidí(, >asi*ko, na za*átk% b'l plá* a te % má( %est skoro splněn/#$no, ob*as se p.i v'právění můe( do poznámek podívat, ale ne *asto#a po%ívání poznámek se doml%v s ondorem s dal(ími star(ími bratr'# ěkteréoddíl' v'ad%jí, ab's v(e .íkal zpaměti#$ "o t% má( dál

;ál sou tu t4i podo%n$ 6koly, kter$ se podo%aí p4edchozím

6kol"m, ná!od na eich splnění už znám. 5en to podro%n$!yprá!ění o Indiánsk$m kmeni si %udu muset 4ádně p4ipra!it.

Qnej slavněj(í indiánské kmen', doka o ni"h ně"o .í"i#Qnej deset slavn/"h ná*elníků, v'li* ivot pěti z ni"h#

<'právěj podrobně alespo: 1! min%t o historii jednoho zvoleného kmene#



A aká e ta pra!da o Indiánech? <yli &pina!ý, ak se 4íká, krutía zlí?Oomorod"i ijí v so%lad% s p.írodo% a bero% si z ní po%ze to nejdůleitěj(í#4tejno% ivotní &ilozo&ií se .ídili indiáni# Právě indián' se inspiroval st%dent

5aku% #olo%rádek. ;adé léto jezdí stanovat pod t/pí, staví indiánsko% sa%n%nebo st.ílí z l%k%#< dne(ní době ije na světě témě. t.i sta padesát milionů domorod/"h lidí#Ab/vají ví"e ne sedmdesát zemí světa# <ět(ino% jso% bráni jako men(inovápop%la"e# Oomorod/m lidem se věn%je první *esk/ dok%mentární &estival ai&&,kter/ má tento t/den premiér% v =rně# 9aké st%dent +ak%b ?olobrádek sezajímá o domorod"e# Ad sv/"h deseti let se .ídí &ilozo&ií indiánů, které se .íká8ood"ra&t#6ndiáni b'li v(estranní lidé <' se snaíte ít podobn/m ivotem jako indiániedá se to .í"i plně# 7' se inspir%jeme jeji"h ivotní &ilozo&ií# $ p.edev(ímv'"házíme z tvorb' Urnesta 9hompsona 4etona# 9en napsal o so%ití *lověka sp.írodo% mnoství knih# Qa svého ivota se 4eton seznámil s indián' a velmi se jimi inspiroval#Pro* b'l tolik ovlivněn indián'7'slím, e v ni"h viděl lep(í lidi, ne jsme m'# eb'lo správné, e jsme je nazvalibarbar' a zahnali do rezerva"í# aví" za 4etonova ivota b'l mLdní návratk p.írodě# < $nGlii vznikal ska%tinG a v $meri"e se líhn%l 8ood"ra&t#o je 8ood"ra&t9o je ta lesní mo%drost, ktero% se máme %*it od indiánů# 7' ale indiáni nejsme,po%ze v'"házíme z jeji"h ivota# ^íkáme si 8ood"ra&te.i# +inak se o nás takéml%ví jako o evropsk/"h indiáne"h#$ jaké vlastnosti se máme od indiánů %*it6ndiáni si brali z p.írod' jen to, "o pot.ebovali# 7ezi sebo% se "hovali vd'sl%(ně# ='la samoz.ejmost ne"hat star(ího *lena kmene ml%vit a neskákat m% do.e*i# 6ndiáni b'li v(estranné osobnosti# Per&ektně roz%měli p.írodě, věděli, "o z ní

*erpat a jak ji v'%ívat, ale nezne%ívat# aví" se plno vě"í odehrávalo v roviněrit%álů# 7'(lenko% 5ood"ra&t% je rozvoj vlastní osobnosti#+ako% &ilozo&ií se .ídí 8ood"ra&t;romě toho, e se snaíme b/t (etrní k p.írodě, je 8ood"ra&t také o rozvoji tělaa d%(e# <lastně b'"h to mohl p.irovnat k anti"kém% ideál% kalokaGathia#Qa nejdůleitěj(í pova%jeme &ilozo&ii *t'.násobného ohně# ;adá ze *t'. *ástíohně reprezent%je jeden ze směrů, jak/mi jso% pravda, láska, síla a krása#+edna *ást rozvíjí &'zi"ké vlastnosti, dal(í vědomosti, t.etí r%kodělno% *innost a*tvrtá vůli#



7'(lenka vlastního rozvoje mi p.ijde krásná# 7áte ale ně"o dal(ího, "o vámpomáhá b/t lep(ím *lověkem a rozvíjet se;romě vlastní vůle % 8ood"ra&t% pra"%jeme se svitkem lesní mo%drosti# 9en jerozdělen na *t'.i *ásti podle *t'.násobného ohně# Původní svitek napsal ná(

zakladatel Urnest 4eton# $le svitek se po.ád roz(i.%je a dopl:%je# Qa kad/splněn/ kol získáváme takzvané orlí pero# 9o se potom p.ipíná na (erp%#$ to je pro vás tak velká motiva"e;ad/ právoplatn/ *len kmene má svo% (erp%, která je vět(ino% *ervené barv'#a t% se p.ipínají malé odzná*k', které s'mboliz%jí orlí pera# <ět(ino% jedno% za*tvrt rok% se koná sněm, kde se v(e"hn' splněné kol' p.ipí(o%# _akt, e na (erpěmáte ví"e odzná*ků ne ostatní, je motiv%jí"í# +e to hodně povzb%divé pro děti amladé lidi#Qmínil jste, e eEist%jí kmen'# +ak si to mám p.edstavit

Teská orGaniza"e, která má pod sebo% v(e"hn' 8ood"ra&ter', se naz/vá >iGa lesnímo%drosti# < té působí několik desítek kmenů# ;men' potom sdr%%jí rod'#;men' jso% dvojího dr%h' - rodinné a dětské# V rodinn/"h kmenů je za rodpovaována rodina# ;ad/ rod má své t/pí, ve kterém stan%je# a jeden tábort.eba jede pět rodin s dětmi# Hozdíl je % dětsk/"h kmenů# 9am je rod ně"o jakoska%tská dr%ina nebo prostě parta kamarádů, kte.í si spol% hrají#a indiáne"h mě &as"in%jí jeji"h rit%ál'#+ak &%nGovali indiáni v mezilidsk/"h vztazí"h$si jako % v(e"h domorod/"h kmenů b'l kladen velk/ důraz na rodin%# Nen' se

staral' o ohe: a m%i lovili zvě.#='l nějak/ rit%ál, kter/ m%sel mladík splnit, ab' si mohl vzít v'voleno% dívk%V indiánů ne&%nGoval' doml%vené s:atk'# Ate" dal svo% d"er% tom%nejs"hopněj(ím% m%i v okolí# ;d' se mladíkovi nějaká indiánka zalíbila, bojoval oni# a divokém koni skolit tolik bizonů, ab' se z jeji"h kůe %(ilo "elé t/pí#$ je(tě p.ed svatbo% dívka m%sela z kůí %(ít t/pí, ab' hned po svatbě mohlib'dlet spol%#o se vám na takovém způsob% ivota líbí nejví"e9a romantika mě vd'"k' dojímá# ;d' se na za*átk% kad/"h prázdnin vra"ím na

*erstvě pose*eno% lo%k%, tak jsem nesmírně ()astn/# Oal(í vě", která se mi na8ood"ra&t% líbí, jso% indiánské rit%ál'# V indiánů jso% prosto%pen' kadodennímivotem#



7ohl b'ste popsat nějak/ rit%ál;romě toho p.edmanelského rit%ál%, o kterém jsem % ml%vil, je velké mnostvírit%álů spojen/"h s dospíváním# 9en ob.ad se naz/vá viGílie# Oopívají"í dítě na denodejde na odlehlé místo, kde je samo# P.em/(lí o svém stávají"ím ivotě a o

vě"e"h, které "h"e dokázat# ;d' se vrátí zpátk', ml%ví se star(ími *len' kmeneo v(e"h sv/"h m'(lenká"h# akone" dostane lesní jméno, které je v indiánském jaz'"e# 9o jméno si nese "el/ ivot, protoe p.esně v'stih%je jeho vlastnosti#4paní v p.írodě se ni" nev'rovná;d' se .ekne indián, vět(ina lidí si v'baví jeji"h ob'dlí t/pí# +e v/roba t/pínáro*náPůvodně se t/pí (ilo z bizoní"h kůí# 9e se (ije b% z bílého, nebo barevnéhoplátna# +e si"e pravda, e se dá t/pí %(ít za víkend, ale je to velmi pra"názáleitost# elé plátno se nast.íhá na *ásti, které se post%pně se(ívají# 4ám b'"h

si na to netro%&l# ejlep(í je (ít ve velké místnosti, t.eba v tělo"vi*ně, nebo kd' je pěkně venk%, tak na zahradě# >átka v'jde na pět a (est tisí" kor%n#$ v t/pí spíte po%ze v létě< t/pí se spí v létě, ale také v zimě# ;d' se v'topí, je tam p.íjemně# ezáleí, jestli je venk% deset st%p:ů nebo pod n%lo%# Vprost.ed t/pí je v'hlo%bená díra naohni(tě# 9am se p.ikládá d.evo# Po obvod% stan% jso% rozestavěn' postele zvrbového pro%tí#;d' v létě tábo.íte, jak dlo%ho% dob% strávíte v p.írodě7' jsme vět(ino% na tábo.e dva a t.i t/dn'# $le někte.í zar'tí 8ood"ra&te.i

stan%jí klidně i dva měsí"e# hodíme na různé vandr' po Tesk%, ale i Uvropě#9ake nejsme omezeni jen na to tábo.ení# 7nohem ví"e mě baví spaní pod(irákem# Pozor%ji hvězd' a vedle mě dohasíná ohe:# +e to %klid:%jí"í#+aké aktivit' na letním tábo.ení děláte7nohd' mi ke (těstí na tábo.e sta*í samotn/ pob't v p.írodě# Vívám si ten po"itsvobod'# <ět(ino% v'ráíme na v/let' do okolí# Oůleito% so%*ástí je p.íprava jídla# 9o va.íme na otev.eném ohni# 9ak' st.ílíme z l%k% nebo las%jeme# +edno% zat/den se také rozhaví indiánská sa%na#+ak si takovo% sa%n% můeme p.edstavit

První se nasbírají pr%t', které se p.es no" namo*í do vod'# a rovné zemi sev'zna*í kr%h o průměr% dva metr'# Pr%t' se po obvod% zapí"hno% do země azpevní se provázk'# <znikne poloko%le# Vprost.ed kr%h% se v'hlo%bí jáma nahavé kamen'# elá konstr%k"e se pokr'je několika vrstvami plátna# Potom senasbírají s%"hé kamen', které se v ohni nahaví#< indiánské sa%ně to asi ne&%nG%je jako v sa%ně v nějakém 8ellness "entr%# < *emse li(íPob't v sa%ně je rozdělen na *t'.i *ásti, které jso% pojmenován' po ro*ní"hobdobí# +aro je teplotně nejslab(í# Post%pně teplota v sa%ně sto%pá# Nhavékamen' se polévají b'linkov/mi v/var'# P.íprava sa%n' je zdlo%havá, proto je to



vd' velká sláva a nikdo si ji nene"há %jít# < sa%ně v(i"hni sedí dokola, povídámesi nebo hodnotíme tábo.ení#$ "o děláte p.es rok, kd' netábo.íte venk%el/ rok se hlavně p.iprav%jeme na letní tábo.ení# Aprav%jí se t/pí nebo si

děláme nové pro%těné postele# aví" se p.es rok zlep(%jeme ve v(e"h ostatní"hdovednoste"h, na které na tábo.e nemáme *as# 5ood"ra&te.i mají rádi r%*níprá"e, take se v'rábějí vě"i z kůe nebo z jin/"h materiálů#+ak se na tábore"h oblékáte7%i vět(ino% nosí bederní ro%(k'# 9a zakr/vá po%ze to nejn%tněj(í# +á mám t.i,kado% v jiné barvě a v(e"hn' jsem si %(il sám# ?olk' si oblékají dlo%hé volné (at',které mají pestré barv' nebo pěkné vzor'# 4amoz.ejmě se nosí oble*ení z kůenebo z koe(in# +edno% b'"h si "htěl %dělat t.eba vlastní mokasín'# $le já stejněnejraději na tábore"h "hodím naboso#

a závěr poslední otázka# +ak/ je vá( nejsilněj(í záitek z indiánského ivota7ám dva a oba jso% ne%vě.itelně silné# První b'l, kd' jsem v'(el na >'so% hor%těsně p.ed svítáním a naho.e % jsem jen *ekal, a se sl%n"e %káe# Or%h/m b'l'dva t/dn' v Terné ?o.e, kde jsme se to%lali po horá"h a "elo% dob% jsme siv(e"hn' pot.ebné vě"i nesli na záde"h# 7ám rád t% romantik% západů a v/"hodůsl%n"e, dlo%hé povídání % ohně a pevná p.átelství#888#m%nimedia#"z

Původní ob'vatelé $merik', pro nás 6ndiáni, neb'li ne*istí, naopak# Obali .ádně na

osobní h'Gien% i *istot% v tábo.e# 4 *istoto% tělesno%, so%visí i *istota mravní,nikd' se nedopo%(těli zla vů*i enám a dětem# 4amoz.ejmě na(li se i v/jimk'#hlap"e od t.í let ivota v'"hovávali hlavně m%i a dívk' zase en'# Oěti b'li taktro"h% spole*né#hlap"i se %*ili od tlého věk% v(e pro p.eití v p.írodě, st.ílet z l%k%, jezdit nakoni, stopovat zvě. a roz%mět p.írodě, sná(et bolest bez plá*e a tak dál#Oívk' se %*ili jak zpra"ovat zví.en%, jak %(ít to *i ono, %*ili se va.it, poznávatb'lin' a mnoho dal(ího "o ena měla znát#4amoz.ejmě děti @ kl%"i i holk', se %*ili i tom% "o m%sí znát to opa*né pohlaví#

Oěti si ale rad(i hráli a poznávali svět sv/mi s"hopnostmi# hlape"ké hr' b'liob*as poněk%d drsněj(í a kd' do(lo k nějakém% bolestivém% zranění, v(i"hnikl%"i *ekali, zda se poraněn/ bratr rozplá*e nebo ne# +ak se to .e(ilo Pok%d b'lporaněn/ "hlape" na o*í"h ostatním dětem, snail se neplakat a ani nedat najevobolest# 9eprve v nár%*í mamink' nebo tát' se v'plakal#6ndiáni měli velmi blízko k p.írodě a dokázali v'tvo.it velmi mnoho krásn/"h vě"í#

`padek *istot' a mravnosti 6ndiánů p.i(el a s p.í"hodem kolonizátorů Zbíl/"htvá.í[# P.inesli alkohol, nepěkné a (patné zv'k'#

$tana#



9ake kd' se t.eba dva dn' na tábo.e, nebo doma neko%p%, tak nejsem podle6ndiánů *istotn/#

Oalo b' se to tak .í"t, ale není to do"ela pravda# Pok%d zanedbá( svo% *istot%,tak ti to někdo důrazně p.ipomene a vět(ino% se tato pravda hů. p.ijímá z st

kamarádů a holek, ne od rodi*ů a vedo%"í"h oddíl%#9o je &akt# $ kde se dozvím ně"o o historii bojů 6ndiánů s bělo"h' a doso%*asnosti#

< knihá"h, na internet%, od %*itelů a od ondora, 7i*kinik8i, 9%8anakh'#4tr%*n/ p.ehled %vedeme i tad'# Qdrojem nám b%de 56;6PUO6U#

Indiánsk$ !álky je termín popis%jí"í sérii kon&liktů mezi evropsk/mi kolonizátor'*i později ameri"k/mi osadník' a domorod/mi kmen' na zemí 4everní $merik'#

Primárním důvodem kon&likt% b'la rosto%"í poptávka po půdě v'volaná imiGra"í zrůzn/"h evropsk/"h zemí# 9a vedla k osídlování západní"h teritorií bělo(sk/mikolonizátor' a v'tla*ování 6ndiánů stále ví"e na západ p.ípadně jeji"h odstraněnído p.edem dan/"h zemí - rezerva"í# Oal(ím problémem b'la k%lt%rnínekompatibilita obo% etni"k/"h sk%pin# P.i těsněj(ím so%ití 6ndiánů a bělo"hů seobjevovalo mnoho nedoroz%mění, nesrovnalostí a in"identů# 9'to &aktor' následněvedl' ke kon&liktům#

<iolo=ická >!álka>

Tasto je(tě d.íve, ne za*al' sk%te*né válk', zde"imoval' indiánsko% pop%la"i zUvrop' zavle*ené "horob'# +ednalo se o nemo"i jako ne(tovi"e, spalni*k', zarděnk' a jiné, na ně orGanism' domorod"ů neměl'v'pěstovano% ádno% im%nit%# Uvropané (í.ili t'to "horob' zprv% nevědomk', aleposléze si v(imli, e *ink' nemo"í mají na domorod"e daleko zho%bněj(í vliv nena ně# < několika válká"h toho následně "htěli v'%ít# ejznáměj(ím p.íkladem jepok%s o roz(í.ení ne(tovi" během obléhání pevnosti Pitt za Pontia"ova povstání#+edná se o jeden z první"h p.ípadů po%ití bioloGi"k/"h zbraní# i"méně i 6ndiánise snaili proti bělo"hům v'%ít primitivní bioloGi"ké zbraně - pok%sili se otrávit

st%dn% % _ort >iGonier v ro"e 1DC1, av(ak s mal/m e&ektem# aopak v



lete"h 1D!D-1D!B si sami mezi sebo% roznesli ne(tovi"e, kter/mi se nakazili mj#p.i dran"ování pevnosti 5illiam ?enr'#Uvropské nemo"i si v'ádal' daleko ví"e indiánsk/"h ivotů ne p.ímé vojenskéak"e# Adhad' se různí, ale mnohé indiánské kmen' takto ztratil' i I0 své

pop%la"e, "o mělo samoz.ejmě z"ela zásadní vliv na vojensko% síl% domorod"ů#(. stoletíP.í*in', je stál' za vznikem kon&liktů mezi kolonist' a 6ndián', b'l' různé azdaleka neso%visel' jen s zemní eEpanzí, která ni"méně hrála důleito% loh%#< 1D# století post%pně narůstal po*et ob'vatel první"h kolonií na v/"hodnímpob.eí dne(ní"h 4pojen/"h států ameri"k/"h a způsoboval tak *ím dál vět(í tlakna získávání nové obdělávatelné půd'# Qpůsob, jak/m ji od 6ndiánů k%povali, b'lpro ně *asto nev/hodn/# 6ndiáni neb'li zv'klí na evropsk/ způsob

"hápání vlastni"tví a ne%vědomovali si plně dopad prováděn/"h ob"hodů#Oal(ím problémem, kter/ nar%(oval vzájemné vztah' s domorod/mi ob'vateli, b'lzpůsob, jak/m kolonisté zaji()ovali pastv% svého dob'tka - nebrali ohled naneohrazená indiánská polí*ka a evropsk/ dob'tek pak na ni"h způsoboval těké(kod'# +iné t.e"í plo"h' vznikal' kvůli tom%, e Uvropané ob*as nedokázalirozli(it jednotlivé indiánské sk%pin'# 6ndiáni, neorGanizovaní do tak moh%tn/"h atak dob.e .ízen/"h "elků jako b'l' nap.íklad anGli"ké kolonie, se proti zvůli sv/"hso%sedů mohli jen těko bránit leGální "esto%, nebo) so%dní mo" jim vn%til'orGanizovaněj(í evropské "elk'# Oal(í p.í*ino% rozmí(ek, které někd' vedl' i k

válkám, b'la různá nedoroz%mění v'pl/vají"í nap.íklad z nedostatk% kvalitní"hp.ekladatelů a in"ident' spá"hané v opilosti# 4vo% roli hrála rovně vzájemnápodezíravost a obav' z tok% dr%hé stran'# $ v neposlední .adě b'l' kon&likt'způsobován' i kvůli ekonomi"k/m zájmům Kzejména ob"hod s koe(inamiM# +en%tno podotkno%t, e 6ndiáni nev'st%povali nikd' jednotně a prakti"k' ve v(e"hkon&likte"h získali kolonisté *ást domorod"ů na svo% stran% jako spojen"e#

9ak vidí(, >asi*ko, tě"h in&orma"í je sk%te*ně mnoho a nejso% zde v(e"hn'v'psané# +e dobré si %dělat v/pisk' a to z několika pramenů# Pak p.ed kmenem @

oddílem v(e p.ednes# Qde se % můe( dívat ví"e dopoznámek#



@rlí pera, to sou ty zkou&ky co plníme? 1e%o to maí Indiáni inak?Arlí pera jso% po"t' za %sk%te*něn/ *in, povíme si o jeji"h v/znam%, %káeme sis'mbolik% Arlí"h per a v/znam t.eba pěti per# 9aké si %káeme jak takové Arlípero v'robit#

a stránká"h 888#8ood"ra&t#"z lze najít toto povídání#R

$b' se pero vůbe" dalo zavěsit, je t.eba na kon"i brk% v'robit

o*ko# UEist%je Pera - zast.íhaná,barvená, natrhaná nebo jinak

%pravená - s'mbolizovala v/zna*né

*in' vále*níka na bitevním poli# <4everní $meri"e ije mnoho dr%hů orla, peraorla skalního Kv anGli"ké literat%.e

Golden eaGleM jso% v(ak těminejpo%ívaněj(ími# <ále*ník je nosil

b% jedotlivě *i po několikadohromad' ve vlase"h# 4ek%ndárně

je %pev:oval na kopí, (tít' apod# apostavení pera ve vlase"h velmi

záleelo - postavení měnilo jeho v/klad#ap.# vzp.ímené *ervené pero % 4io%Eů zna*iloZb'l zraněn[, leaté Z%de.il nep.ítele do tvá.e[# </klad se li(il také kmen odkmeneR nap.# jednod%"hé vodorovně postavené pero % 9eton Oakotů zna*iloZdotkl se nep.ítele[, % Ponků Zzajal nep.ítele[, % Amahů Z%de.il a zranil nep.ítele[a dávalo se za dr%h/ "o%p# 9.etí "o%p b'l % Amahů %dělen prvním dvěma m%ům,

kte.í %de.ili a zabili nep.ítele - s'mbolizovalo ho pero visí"í dolů# +ednod%"hévzp.ímené pero % Ponků .íkalo Ztenhle m% zabil nep.ítele[, % 4io%Eů Zzabilnep.ítele hol/ma r%kama[#



obr#1

a b " d e & G h

i j k l m n oAbr# 1 `prava "o%pů % různ/"h kmenů#a, !ztyčen$ pero se žíněmi pr!ní !álečný čin coup, kter/ m% získal#K?idatsa, ros <entre, 4io%EM# V Amahů ho zna*ilo pero ne%pravené, no(enéstejn/m způsobem# Vpravilo se tak, e se % (pi*k' pera strhl prapor a na tr*í"ízb/vají"í brk se p.ilepil' íně, vět(ino% *ervené# 7nohd' se íně lepil' p.ímo beztrhání brk%#b, jeden pro%ek r%d/ nebo pero mírně nakloněno vlevo - dr%h/ "o%p K4io%E,?idatsa, ros <entreM# Ova pro%k' r%dé, pero vzp.ímeně - t.etí "o%p K4io%E,?idatsa, ros <entreM# 9.i pro%k', pero vzp.ímené nebo visí"í dolů - *tvrt/ "o%pK4io%E, ?idatsa, ros <entreM#", rud$ !ztyčen$ pero za%il nep4ítele# Qa dal(í vítězství se p.idávala dal(í*ervená pera# Qabil-li bojovník en%, p.idával si k *erven/m orlím dvě pera zra"ka K$ssiniboinovéM#d, pero omotan$ ostny no&en$ !ztyčen$ zraněn, ale za%il nep4ítele# +edenpro%ek zna*í jedno zabití K4io%EM#e, pero s rudou sk!rnou, !zp4ímen$ ne%o lehce nakloněn$ !pra!o no&en$ speremB, za%il nep4ítele# ;olik b'lo na per% skvrn, tolik zabil nep.átel K4io%EM# &, peros *erven/m lemem podél v/.ez%, vzp.ímené nebo nakloněné leh"e vlevo s perem e,- pro.ízl nep.íteli hrdlo a skalpoval ho K4io%EM nebo b'l zraněn jeho ků:# V

někter/"h kmenů *ervená barva zna*ila, e nositel b'l sám zraněn# 7ohl nosittoto pero a pero e zárove:#G, tak$ pero s čer!eným pruhem pod$l od4íznut$ &pičky no&en$ !zp4ímeněznačí pro4ízl nep4íteli hrdlo K4io%EM#h, pero vzt'*ené s v/.ezem doprava - b'l zraněn, t.etí "o%p#i, roztržen$ pero, !zp4ímen$ utržil četná zranění # `spě(ní zvědové dostávali*erné pero a dolů roztrené# +eden bojovník ;io8a nosil do bitv' nejdel(ík.ídelní pero z jest.ába# j, nast.íhané vzp.ímené pero - dotkl se nep.ítele jako *tvrt/ K4io%EM, *tvrt/

"o%p#k, pero vzp.ímené, s "h'bějí"ím praporem ve st.ed% - dotkl se nep.ítele jako



pát/ K4io%EM, pát/ "o%p#l, pero nast.íhané z jedné stran' - dotkl se nep.ítele jako t.etí K4io%EM# m, pero s*erven/m vr(kem, odst.íhn%té - pro.ízl nep.íteli hrdlo K4io%EM# n, dva *ervenépr%h', pero vodorovně - zato*il jako t.etí K?idatsaM# o, pero s ostn' omotan/m

otrhan/m brkem - první na(el nep.ítele K9eton OakotaM#Cpra!a peraněkolik způsobů# <í"e vám .ekno% obrázk'#Pot.eb%jete-li pero prodlo%it, i to se dá za.ídit# Vst.íhnete (pi*k% brk% adovnit. vs%nete d.evěno% t'*k% odpovídají"ího průměr%, zalepíte a d.evo pakomotáte &la%(em tak, ab' neb'lo vidět# Pera lze nastavovat o nep.íli( dlo%hé k%s', jinak b' to nev'padalo hezk'# +e-li n%tné pero zkrátit, jednod%(e otrháte tro"h%prapor% dole po obo% straná"h brk% a podle toho se.íznete i brk#<elká pera drav"ů se pro některé so%*ásti Kkopí, *elenk' atd#M dole omotávala

&la%(em Kjak ji b'lo zmíněno v/(eM, a to tak, e se obdélní*ek vět(ino% *ervenébarv' k per% jednod%(e p.i(il Kviz obr#M# ěkd' a někde lze vidět pera zdobenáíněmi, sádrov/mi skvrnami, natrhaná *i nabarvená pera# Níně se p.ilepil' k vr(k%pera# 4ádrové skvrn' b/val' hlavně na tane*ní"h závěse"h v horní *ásti plo"h'pera# Pera se barví nejlépe v O%ze a trhají podle &antazie Ktrhání má t% v/hod%,e můete i z po(kozeného pera %dělat pěkno% ozdob%M# 9akové zdobení mělovd' svůj v/klad, je proto dobré se s ním seznámit#Hůzné ozdob' hlav' z pe.íAzdob do vlasů, kde se po%ívalo pe.í, b'lo velmi mnoho# +eji"h kompozi"e se

vět(ino% .ídila osobním vk%sem a s'mboli"k/m v/znam po%it/"h prvků# 7ěl' vd'náboensk/ v/znam - proto se na ni"h kromě per objevoval' staené kůe ptáků,last%r', korálk', st%k', pta*í pa.át', kosti atd#<zpomínáte si na &ilm 9en, kter/ tan*í s vlk' ;opají"í pták tam nosí krásno%ozdob% z o"asní"h per drav"e# Pera se p.i(ijí k malé podlo"e z nev'dělané kůe askrze velk/ kno&lík z m%(le *i dal(í ko%sek kůe se jí protáhne .emínek z jeleni"ena %vázání k "opánk% z vlasů# ; tom%, ab' ozdoba opravd% pevně drela, je t.eba ji p.ivazovat k vlasům za je(tě jeden .emínek, %vázan/ ke spodk% nejví"evzt'*eného pera# ;no&lík je tam proto, ab' zakr'l steh'# Kobr# M a dal(í"h

obráz"í"h Kobr# !, CM můete vidět jednod%"hé p.ívěsk' do vlasů, které sep.ivaz%jí za pramen#7ůete si také v'robit "homá* per, a to tak, e různě natrhaná men(í pera jednod%(e navléknete na pevno% ni), kon"e k sobě sváete a okem protáhnete.emínek###Oal(ím t'pem je p.ívě(ek z nev'dělané kůe ve tvar% k.íe nebomaltézského k.íe Ks'mbol +it.enk'M# osil' jej i en'# a obr# D je jeden takov/#<e st.ed% k.íe jso% dvě dírk', kter/mi protáhnete .emínek, vedo%"í p.es mal/perle)ov/ kno&lík# Q jednotliv/"h ramen visí pe.í*ka s "hm/.ím# ev'dělaná kůemohla b/t i barvená# < na(i"h podmínká"h toho do"ílíte klihem a malí.sk/mihlinkami#



a obr# B má sio%Esk/ ná*elník ve vlase"h (:ůr' mosazn/"h korálků s pro%k'nev'dělané kůe omotané ostn' visí"ími dolů# a kon"i pro%ků jso% %pevněn'korno%tk' z ple"h% s ko:sk/mi íněmi barven/mi na *erveno %vnit.# a vr"hol%stojí jedno orlí pero, dolů visí "hm/.í# Abrázek I, %kaz%je natrhaná pera, obv'kle

barvená *erveně, která jso% dole svázaná k sobě a zapi"hovala se do spleten/"hvlasů# ='la-li vět(í, %vazovala se k d.evěné t'*"e Kobr# 10M#+ose& Pors"h - $blákela, 5alden

obr#3

obr# obr#!



obr#C obr#D obr#B

obr#I obr#10

+eden z návodů na v/rob% 6ndiánského pera je i v ;ní"e O<$ O6<AF6, odU#9#4etona#



a dvo% horní"h obráz"í"h je dob.e vidět zdobení per#



#ele Atano, tady e něco lehk$ho, mám p4ečíst nem$ně d!ě knihy oindiánech, kter$ napsali Indiáni, ne%o něací indianolo=o!$.o jso% to ti india## indianoloGové

6ndianoloGové - etnoGra&ové jso% lidé, kte.í se zab/vají zko%máním, jak ili a ijípůvodní ob'vatelé $merik' a nejen $merik'#9ak t.eba bratr 6van ?ia8atha 7akásek, napsal .ad% knih zab/vají"í se to%totématiko%, dále <á"lav Fol", 7iloslav 4tinGl a dal(í#



>asi*ko, knih eEist%je spo%sta, jen je pot.eba nalézt ke splnění tohoto bod% t'vhodné# A tom se pora s ondorem# $ indián(tí spisovatelé Pok%d si dá( t%prá"i s po*íta*em, nalezne( ji"h mnoho# Vved% p.íklad#R*herman AleDie:4herman $leEie je jedním z nejznáměj(í"h ative ameri"k/"h spisovatelůdne(ka# +e a%torem několika románů a sbírek poezie a povídek, .ada z ni"h získalaprestiní"h o"enění, v*etně árodní kniní "en'# $leEie *erpá ze sv/"hzk%(eností, kd' v'růstal v 4pokane indiánské rezerva"i, zab/vá se někd'obtín/mi témat', jako je zo%&alství, bída, alkoholism%s a to s h%morem aso%"item# < důsledk% toho, b' ádn/ průzk%m ative ameri"ké literat%r' neb'lkompletní bez $leEieho prá"e#



$ te t% má( poslední kol - p4ipra! alespoE ednoho člena ke splnění tohoto8istro!st!í.

$le, já nevím jak

$le, ví(, >asi*ko, p.ipraví( jej tak, e m% pomůe( s v'hledáváním in&orma"í,rado% "o a jak povídat, kde najít to *i ono# Vkáe( m% svůj zápisník, kam si pí(e(poznámk' k tom%to %est%# Oal(í moností je, e %est b%dete plnit spole*ně#Hado% 9i opět b%de 9vá "h%) 4to%pat na ?or%#

%est 6ndiánsk/ znale" @ návodov/ se(itek, v'pra"ovalR $tana

Download - QUEST Indiánský Znalec - oddílové mistrovství

Top Related