Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Románský sloh
nejvýznamnější památky u nás
Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D.
Datum tvorby: leden 2013
Ročník: sedmý
Vzdělávací oblast: dějepis
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Anotace:
Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období
románského slohu a to ve vazbě na nejvýznamnější památky u nás. Obsah či
rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání
v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou
vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství
ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů
umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu
dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Nejvýznamnější předrománské, románské a románsko – gotické
památky na našem území
Praha, Hradčany – bazilika sv. Jiří - Bazilika byla založena r. 920 knížetem Vratislavem
- Po r. 979 bazilika začleněna do nového areálu kláštera benediktinek, prvního ženského
kláštera v Čechách
- Jedna z nejstarších dochovaných kamenných staveb u nás
- Hlavní průčelí překryto r. 1670 novou raně barokní fasádou, jižní portál je renesanční
Dva pohledy na baziliku sv. Jiří. Celkový pohled na baziliku s věžemi se sdruženými okny
a detail apsidy se špaletovými okny a klasickým obloučkovým vlysem a římsou.
Interiér baziliky sv. Jiří. Na pohledu je patrná
apsida s výmalbou i masa zdiva se sdruženými
okny proraženými z hlavní lodi na tribunu nad
vedlejší nižší lodí.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Znojmo – rotunda sv. Panny Marie a sv. Kateřiny
- typická rotunda s půkruhovitou apsidou sloužící jako hardí kaple
přemyslovského dvořiště
- původně plochý strop byl roku 1134 nahrazen klenutou kopulí s bohatou
výmalbou
- nejcenější na této stavbě jsou fresky zobrazující přemyslovská knížata
(a to včetně legendárních předků přemyslovského rodu)
Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve
Znojmě
Detail fresky z rotundy zobrazující
Přemysla oráče
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Říp – kaple sv. Jiří - starší rotunda s apsidou podkovovitého půdorysu
- kníže Soběslav I. ji nechal roku 1126 opravit a přistavěl k ní věž, jako díkuvzdání za
vítězství nad císařem Lotharem II. Sasským v bitvě u Chlumce
- později doplněna o novorománský portál a větší, obloukově zaklenutá okna
Olomouc – torzo biskupského paláce, takzvaný „Přemyslovský palác“ - stavbu trojlodní baziliky v areálu přemyslovského hradbu zahájil na počátku 12. století
kníže Svatopluk
- stavbu dokončil však až 1131 po vysvěcení baziliky olomoucký biskup Jindřich Zdík
- po požáru 1266 proběhla rozsáhlá gotická přestavba – došlo téměř k zániku této
románské stavby
- zachovaly se však vnější stěny románského paláce a r. 1868 byla objevena zazděná
románská sdružená okna dokládající vynikající řemeslnou a uměleckou úroveň
románské stavby
Rekonstrukce románské baziliky sv. Václava
a biskupského paláce v Olomouci. Ta to stavba
zcela zanikla pozdějšími přestavbami.
Dnešní vstup do zbytků biskupského
paláce v Olomouci vedle dómu
sv. Václava.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Sdružené okno z biskupského paláce v Olomouci.
Vynikající úroveň uměleckého zpracování svědčí o
vyspělosti moravského umění ve 12. století.
Detail hlavice ze sloupů ze
sdružených oken z biskupského
paláce v Olomouci.
Poříčí nad Sázavou – Kostel sv. Havla - kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou a novorománskými úpravami, přesto je
řazen mezi významné románské památky, díky dochovaným románským kryptám
a ústupkovému portálu
- typický příklad emporového (nebo též tribunového) kostela
Typický emporový kostel z druhé poloviny
12. století dochovaný takřka v neporušeném
stavu. Cenné jsou i fresky z 13 a 14 století
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Cheb – hrad s kaplí sv. Erharda a sv. Uršuly - vystavěn v první polovině 12. století pány z Vohgurbu
- císař Fridrich II. Barbarossa jej nechal přestavit na falc pro příležitostné pobyty
císařské družiny
- z románského paláce se zachovaly obvodové zdi se třemi pětidílnými sdruženými
okny
- nejcennější památkou hradního areálu je kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, tzv. dvojitá
kaple čtvercového půdorysu. Klenbu v této kapli nesou v přízemí čtyři masivní sloupy;
výzdoba hlavic štíhlých mramorových sloupů v patře je románská, křížová klenba
však už patří nástupu gotiky
Interiér kaple v chebské císařské falci – ukázka
vyspělého románského stavitelství. Elegantní
sloupy s hlavicí a patkou nesou žebra křížové
klenby. Na rozích stavby ústí žebra klenby do
svazků pilastrů přičleněnýých k pilířům a zdem.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Jakub – kostel sv. Jakuba - jednolodní emporový kostel, charakteristická ukázka pro románské panské dvorce
- panská tribuna – empora – bývala spojena můstkem přímo s palácem
- důležitostá památka, dochována listina pražského biskupství datuje stavbu přesně do
roku 1165
- bohatá figurální a ornamentální výzdoba jižního průčelí
- mimo dvorské prostředí tato výzdoba zcela výjimečná, patří k nejstaršímu souboru
románských plastik
Exteriér emporového kostela sv. Jakuba
s typickou věží, apsidou a sdruženými okny.
Empora v kostele sv. jakuba – dříve panská tribuna
pro vládce hradu, dnes zpěvácká kruchta osazená
v baroku varhanním pozitivem.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Milevsko – bazilika Navštívení Panny Marie a Kostel sv. Jiří - stavba zahájena před r. 1200 po požáru nedostavěného klášterního areálu
- koncem 13. století proběhla raně gotická přestavba
- roku 1420 milevský klášter vypálen a pobořen husity
- bazilika prošla řadou barokních úprav
- nachází se zde zachovalé románské detaily portálu a oken, především na severní straně
- přes všechny přestavby působivá ukázka monumentální románské architektury
- v areálu milevského kláštera se nachází další románská památka, tj. hřbitovní kostel
sv. Jiljí – původ sahá před založení samotné baziliky
Exteriér románské baziliky se zřetelnými
kruhovými okny.
Interiér baziliky s masivními sloupy nesoucími
klenbu hlavní lodi.
Landštejn – hrad - královský pomezní hrad založen na počátku 13. století jako český protějšek
rakouského hradu v Marklu
- skládá se z paláce umístěného mezi dvěma mohutnými hranolovými věžemi. Vyšší
věž je dnes dominantou rozsáhlé zříceniny, nižší věž bývala hradní kaplí
Mohutná obranná věž byla základem pevnostní
architektury raného středověku. Podle francouzských
hradů se této masivní věži říká též donjon (donžon).
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Hulín – kostel sv. Václava - kostel postaven ve dvacátých letech 13. století
- přestavěn výrazně po požáru v 18. Století
- zachovala se řada kamenických detailů a románský ústupkovitý portál se spirálovitě
profilovanými sloupky a pruty, jež jsou typické pro pozdně románské období
Celkový vzhled a detail hulínského portálu
Třebíč – bazilika sv. Prokopa - trojlodní bazilika benediktinského kláštera v Třebíči je typickým příkladem pro míšení
prvků domácí románské stavební tradice a importovaného gotického slohu
v přechodném období
- masivní románské kvádrové zdivo a trojlodí nese nad klenebními poli žebrovou
klenbu, její hvězdicovité uspořádání odkazuje k porýnským vzorům
- oblouky jsou lomené, a to i v arkádách oddělujících lodi, sdružená okna a krásný
portál náleží přitom zcela románskému slohu
- bazilika byla dostavěna v baroku a společně s třebíčskou židovskou čtvrtí nedávno
zapsána i do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
Románská rozeta Příklad kvalitního románského kamenného kvádříkového zdiva
nesoucího u nás ojedinělé velké sdružené okno o pěti
průhledech.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Detail románského ústupkovitého portálu
třebíčské naziliky
Příklad mísení romáského a raně gotického
slohu, románské přízemí nese v patře
již raně gotická okna
Týnec nad Sázavou – hrad - královský hrad vznikl v druhé polovině 13. století na místě starší osady
- románský palác při někdejším opevnění zanikl
- z původního nevelkého hradu se zachovala pouze hranolová věž z řádkového
kvádrového zdiva, přisazená k rotundě z 11. století, která se stala hradní kaplí
Propojení (byť mladšího) hradu s rotundou dobře
symbolizuje vztah pánů k těmto církevním stavbám,
považovali je totiž především za své soukromé svatyně.
Zvíkov – hrad - Zvíkov je středověký hrad již z 12. Století
- vstup do hradu vede přes kamennou tzv. Píseckou bránu
- vedle brány se tyčí mohutná věž Hláska
- druhým vstupem Železná brána – na severní straně
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
- královský palác má tvar pětiúhelníku
- obestavěn patrovými křídly s velkou řadou místností zdobených nástěnnými freskami
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/3, Praha 1998
Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995
Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001
Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Románský sloh, Praha 2005
Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Dragoun, Z.: Deset století architektury.
Architektura románská, Praha 2001
Maliva, J.: Vademecum I: výtvarnou kulturou českých zemí do konce období
renesance, Praha 1996