Rozbor básnického díla –
KYTICE
Předmět Český jazyk
Ročník a obor 1. – 4. ročník oboru ZA, 1. – 4. ročník oboru SC
Kód sady ČJ/ZA+SC/01+02+03+04/02
Kód DUM ČJ/ZA+SC/01+02+03+04/02/7-20
Autor Mgr. Jitka Riedlová
Datum vzniku 30.5.2013
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0652
KYTICE
Karel Jaromír Erben 1853
Úryvek z Vodníka
Ráno, raníčko panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala:
"Půjdu, matičko, k jezeru,
šátečky sobě vyperu.„
"Ach nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero!
Já měla zlý té noci sen:
nechoď, dceruško, k vodě ven.
Perly jsem tobě vybírala,
bíle jsem k tobě oblíkala,
v sukničku jako z vodních pěn:
nechoď, dceruško, k vodě ven.
Bílé šatičky smutek tají,
v perlách se slzy ukrývají,
a pátek nešťastný je den,
nechoď, dceruško, k vodě ven." -
Nemá dceruška, nemá stání,
k jezeru vždy ji cos pohání,
k jezeru vždy ji cos nutí,
nic doma, nic jí po chuti. -
První šáteček namočila -
tu se s ní lávka prolomila,
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.
Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v širá kola;
a na topole podle skal
zelený mužíček zatleskal
balada = lyricko-epická báseň se smutným dějem a tragickým koncem
Ukázka představuje dialog matky s dcerou, ukázce předchází monolog vodníka, následuje scéna, kdy vodník udělá z dcery svou ženu a budou mít dítě.
Vyprávěno v er-formě (panna vstala…)
Rým sdružený (vstala-zavázala, jezeru-vyperu)
Opakování slov – nechoď, nechoď → zdůrazňuje varování
Opakování veršů (nechoď, dceruško, k vodě ven)
Využití pověr: perly → slzy, pátek → nešťastný den, bílé šatičky → smutek)
Zdrobněliny: dceruško, matičko, šatičky, raníčko, šátečky … →lidový jazyk
Zvukomalba: Vyvalily se vlny zdola,roztáhnuly se v širá kola; a na topole podle skal, zelený mužíček zatleskal
Rytmus: kombinace trocheje a daktylu
Rozbor úryvku
Děj úryvku
Vodník
- Mladá dívka jde ráno i přes varování matky k jezeru, lávka se zbortí a dívka padá do vody. Vodník z ní udělá svou ženu, mají spolu dítě. Dívka chce navštívit svou matku, on jí to povolí, ale do klekání se musí vrátit a dítě zůstane u něj. Matka za ním dceru nechce zpět pustit, vodník jí vyhrožuje a nakonec jí přinese mrtvé dítě ke dveřím.
- Vodník – zlá nadpřirozená síla
- Dcera je potrestána za to, že na začátku neuposlechla matku (viz ukázka) a podruhé zato, že odešla od svého dítěte
Rozbor díla obecně Kniha se skládá z úvodní básně a 12 balad → obraz dávných lidových představ a
názorů, Vodník je jednou z nich
Základní motivy:
1. boj člověka s přírodou nebo nadpřirozenými silami (Vodník, Svatební košile)
2. Základní vztahy mezi lidmi, jejich narušení zde vede ke konfliktu (Zlatý kolovrat)
3. V popředí básní je mateřská láska (Kytice, Vodník, Poklad)
4. Konflikt základních mravních zákonů člověka → jsou neměnné a odvěké
(Holoubek)
Hrdinové – nejsou aktivní, nebojují s tím, co je omezuje → jsou trestáni za své
chyby či nedodržený slib, mohou však někdy svým chováním vinu napravit
(Záhořovo lože)
Jasně odděleno dobro od zla
Básně umístěny většinou mimo prostor a čas (kromě Štědrého
večera, Pokladu)
Jazyk – lidový, aby lidé básním rozuměli, úsporný jazyk, přesné vyjadřování
Vyprávění v er-formě
Básně obsahují silné dramatické prvky
Využití dialogů
Zvukomalba př. „vyvalily se vlny zdola, rozevřely se v šírá kola“ , „a na topolem podél skal, zelený mužík zatleskal“
Pravidelný rým
Př. Sdružený Ráno, raníčko panna vstala, prádlo si v uzel zavázala: "Půjdu, matičko, k jezeru, šátečky sobě vyperu.„
Apostrofy př. „Půjdu, matičko, k jezeru“ , „Mateří-douško, vlasti naši milé“ (Kytice)
Metafory
Metonymie
Epifora př. "Co to máš na té tkaničce, / na krku na té tkaničce?" (Svatební košile)
Jazyk a jazykové prostředky
Koho Kytice inspirovala? Mnoho českých básníků např. Vítězslava Hálka, Jana Nerudu, Jaroslava
Vrchlického, Petra Bezruče – formou balady, ve kterých pokračovali
Hudebních skladatelů – např. Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich
Malířů - např. Josef Mánes, Mikoláš Aleš
V 60.letech 20. století přepracovalo Kytici v úspěšnou parodickou inscenaci divadlo Semafor
Režisér F. A. Brabec v roce 2000 bravurně zpracoval 7 balad
Film získal 3 České lvy (kamera, hudba, zvuk + plakát) a další 3 nominace (nejlepší film, střih a výprava)
Karel Jaromír Erben * 1811 Miletín - † 1870 Praha
Český básník, historik, folklorista, archivář, sběratel a překladatel, jazykovědec
Představitel české romanticky orientované literatury
Pocházel z podkrkonošské písmácké rodiny
Studoval gymnázium v Hradci Králové, poté odešel do Prahy studoval filozofii a práva → seznámení s F. Palackým – celoživotní spolupráce
Vystřídal mnoho zaměstnání: úředník u soudu, zaměstnanec Královské české společnosti nauk, sekretář Českého muzea, archivář města Prahy, ředitel pomocných úřadů pražských atd.
Podnikal dlouhé studijní cesty do venkovských archivů
→ čerpal znalosti do svých prací
1848 člen Národního výboru – podílel se na přípravách
Slovanského sjezdu
Další tvorba K. J. Erbena Zabýval se naukovou činností, dějinami literatury, národopisu, památkámi
starého českého písemnictví
Přeložil Nestorův rukopis ruský a Dva zpěvy staroruské
Soubor Prostonárodní české písně a říkadla
Obsahuje více jak 2200 písní – zachycují život člověka od narození až po smrt
České pohádky
Založené na boji dobra a zla, na víře ve spravedlnost a na obecných otázkách viny a trestu
Př. Zlatovláska, Otesánek, Pták Ohnivák, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Hrnečku vař a další
Literárně historický kontext K. J. Erben psal v době Národního obrození a to konkrétně ve 3. fázi NO →
vyvrcholení NO
Doba mezi 2 revolucemi: 1830 a 1848
Odpor k útisku, absolutismu
Vznik 1. politického obrozeneckého programu = austroslavismus
Literatura v této době:
1. Spojení s NO (J. K. Tyl, K. J. Erben)
2. Počátky realismu (K. H. Borovský, B. Němcová)
3. Romantismus (K. H. Mácha)
Úryvek z http://www.ceskyjazyk.cz/citanka/kareljaromir-erben/vodnik-kytice.html
Archiv studentských textů Mgr. Jitky Riedlové