Download - Sídelní situace v ČR
SÍDELNÍ SITUACE NA
ÚZEMÍ ČRProblematika lidských síde, FSVK UKl
Mgr. Jan Sládek
Otázky k tématu
Jakou roli mají v procesu urbanizace národní
(resp. státní) specifika?
Jak uchopit vztah politické situace a urbánního
vývoje?
Jaká jsou specifika komunistických (a post-
komunistických) zemí?
Jak vidíte budoucí urbánní vývoj ČR?
Specifika evropské urbanizace
V období moderní urbanizace méně imigrantů
než USA => ne tak prudký nárůst
„Polský sedlák v Evropě a USA“ – kdo vlastně
migroval?
Spíše středně velká města v Evropě (20-
100k), v Evropě nejsou megalopole, „silnější“
městská síť
Role sociálního státu
Evropský městský styl života
Proto-urbanizace v ČR I
Historický pohled – postupné budování městské sítě
Spíše než velikostí města definována právy, funkcí či centralitou; města, městečka, městyse
Města jako ostrůvky kapitalismu (Stadtluft macht Frei), trhy, ale v ČR málo silný městský stav, ale také vělká úmrtnost
Pozor – velká lokální diverzita mezi městy, někdy centra nebyla institucionalizována (hradiště apod.), různá míra specializace
První větší vlna zakládání měst – 13. stol. (Plzeň, Písek, ČB)
Města královská (později i Tábor), Karlovy Vary – jedno z prvních měst lázeňských, později šlechta zakládá městečka (poddanské obce)
Městys – spíše centrum pravidelých trhů, odbytiště venkova, trhové vsi
Konec 14. st.: 38 (Č) + 12 (Mor) královských měst, cca 136 000 obyvatelPraha 1348 asi 40 000 obyvatel, ČK (15st) cca 15k obyv
Větší hustota osídlení na severu – „průmysl“
Sociální struktura - korporativismus
Proto-urbanizace v ČR II
Centra krajů – hejtmanská sídla do 17. stol., později centrální města
Nelineární růst – např. zánik latránu, tj. podhradí; regionální diference; války a mory
13.-14. stol – Krušnohoří, německá hornická kolonizace => horní města, Jáchymov – cca 1550: 18 000 obyv….1600 – 2k, dtto Kutná Hora
Obecní čas – laický vs. tradiční církevní
Monetarizace renty => motivace pro venkovskou produkci (peníze nikoliv za práci, ale za směnu)
Klasická urbanizace v ČR
SVE (CEE) = období 1830-1930
Např. Brno – 30. 19. st. – celkem industrializované
Početně silný (i v r. 1910) zemědělský sektor, ale vnitřní vývoj (nádeníci…), stížnosti na nedostatek půdy
Rozvoj měšťanské vrstvy, úpadek řemesla (-> rozvoj stavebnictví)
Do r. 1920 v Praze měšťanem jen ten, kdo vlastnil nemovitost
Od 70. let 19. stol. – spekulanté
Malá spotřeba prům. zboží na vnitřním trhu
1900 – první pražská elektrárna (E. Kolben)
Období 1918-1938
PR už v 1918 „zákon o obstavení velkostatků“
(Peroutka: „odčinit Bílou horu), až do 1936, hodně
výjimek; rozdat malostatkářům (agrárníci: „Venkov
jedna rodina!“) x zestátnit (socialisté)
Zhoršení bytových poměrů (užitková/pitná
voda), asanace, společné záchody
Rozvoj a připojování předměstí
Poválečný vývoj
Vysídlení (a znovuosídlení) pohraničí
=> regionální nerovnosti (viz také vliv polohy města na rovzoj – vnitřní periférie, R. Perlín)
rozdáváním dekretů na půdu (max. 13 ha)
=> nový život x zlatokopové
mechanizaci zemědělství
Problém byl spatřován v nízké úrovni kvality života na venkově. Tu měla zvýšit jeho industrializace a mechanizace zemědělské práce. To však vedlo k uvolnění pracovních sil a k dalšímu posílení migrace.
nárůst rekreační funkce venkova
navazuje na trampskou tradici první republiky
měl poskytnout únik do soukromí a mimoprofesní realizace
chalupáři a chataři, kteří trávili většinu svého života ve městském prostředí, jistě přispěli k nepřímé urbanizaci venkovského prostoru
Ale také „nucená nepřímá urbanizace“ (rodinné domy)
Plánování: od utopie k realismu?
Př. Změny investiční strategie – bytová družstva
Problematika sídlišť
Nejen český jev (Le Corbusier, Grands Ensembles) –často z bytové nouze po válce
V GB – „nová města“
V ČR snaha zprůmyslnit výstavbu a zpřístupnit spotřebu lidem - KBV
Náklady? Dopravní, promrhané investice
Zvláštní demografická struktura Dvougenerační stavba: 20-35 a 5-15 let, tj. bez mládeže a
starých lidí => problém s vyměřením vybavenosti, demografická vlna
Nedostatek urbanity (LeC: Ulice jsou přežitek!)
Sociálně pestrá skladba (jak dlouho?)
Období transformace
Tzv. dvojí transformace
Začalo už před rokem 1989?
Problém s daty, administrativní členění, migrace
Propad ve výstavbě bydlení =>? Housingshortage?
Decentralizace státní správy
Privatizace, chaotické vlastnické vztahy
Nerovnoměrný rozvoj
Privatisation – the case of housing I: Share of
housing stock (flats) owned by municipalities
ECES, Jan Sládek, [email protected]
14
1999 2004 2009
Prague 64 45 27
Brno 93 76 63
Ostrava 76 51 26
50 000+ inhabitants 49 24 15
10 000- 49 999 Inhabitants 69 40 30
2 000- 9 999 inhabitants 64 52 33 Source: Institute for spatial development, 2010
• Prague, the capital, is made up of 57 independent municipalities
• the transfer to municipalities affected 877,000 dwellings, which
corresponded to 23.5% of the residential housing stock during the reform
period
Privatisation as a policyLevel Position City
State Ex-minister Prague
Ex-minister Prague
High rank civil servant Prague
High rank civil servant Prague
Former high rank civil servant Prague
Academic housing policy consultant Prague
Municipal Political function Teplice
Civil Servant Kolín
Political function Kladno
Political function Brno
Servant
Prague
17
Citizen
groups Member Opava
Leader Prague 2ECES, Jan Sládek, [email protected]
15
Privatisation in numbers
ECES, Jan Sládek, [email protected]
16
: Tenure change in the Czech Republic
1991 2001 2008*
abs. % abs. % %
Living in own family house 1 367 027 36.9 1 371 684 35.8 39
Living in own flat 31 164 0.8 421 654 11 21.6
Rental housing 1 465 231 39.5 1 092 950 28.6 23.2
Cooperative housing 697 829 18.8 548 812 14.3 12.4
Cooperative of tenants - - 103 216 2.7 NA
Others 144 430 3.9 289 362 7.6 3.8
Total 3 705 681 100 3 827 678 100 100
Source: census 1991, census 2001, Czech Statistical Office (cf. Lux 2009a: 109)
* An estimate based on SILC 2008
ECES, Jan Sládek, [email protected]
Table 4
Q: "To what extent are you satisfied with the current housing situation in the Czech Republic?"
Very
satisfied Rather
satisfied Rather
dissatisfied Very
dissatisfied Do not know
Overall satisfaction (%) 2.3 41.9 36.7 12.3 6.8
Q: "In your opinion, is the current housing policy socially fair or unfair regarding the following issues?"
Definitely
fair Rather
fair Rather unfair
Definitely unfair
Do not know
Privatisation of housing stock (%) 6.3 41.8 28.0 6.4 17.6
Q: "In your opinion, would the following decisions make housing policy fairer or more unfair?
Definitely
fair Rather
fair Rather unfair
Definitely unfair
Do not know
Finish privatisation (%) 8.2 27.8 27.6 12.8 23.5
Stop privatisation (%) 6.1 20.2 31.9 14.3 27.6
Source: Public Oponion Research Centre, 2005 N=1037
ECES, Jan Sládek, [email protected]
Table 5
Is the privatisation of public housing stock fair or unfair?
Political scale
Total LL L Middle R RR
Definitely fair 6.5% 12.9% 16.1% 30.6% 33.9% 100.0%
Adjusted std. res. -1.6 -1.4 -1.0 1.0 2.6
Rather fair 10.3% 18.8% 20.3% 29.6% 21.0% 100.0%
Adjusted std. res. -2.2 -.7 -.5 2.7 .2
Rather unfair 15.8% 23.1% 21.6% 20.1% 19.4% 100.0%
Adjusted std. res. 1.7 1.7 .3 -2.5 -.7
Deinitely unfair 23.4% 18.8% 28.1% 17.2% 12.5% 100.0%
Adjusted std. res. 2.6 -.2 1.4 -1.6 -1.7
Total 12.9% 19.8% 21.0% 25.5% 20.8% 100.0%
Sommers' D = - 0, 125 for "fairness" dependent Source: Public Oponion Research Centre, 2005
N=808
ECES, Jan Sládek, [email protected]
Table 6
Is the voucher privatisation fair or unfair?
Political scale
Total LL L Middle R RR
Definitely fair 5.7% 2.9% 5.7% 31.4% 54.3% 100.0%
Adjusted std. res. -1.4 -2.6 -2.1 .9 4.9
Rather fair 4.6% 10.2% 20.3% 29.4% 35.5% 100.0%
Adjusted std. res. -4.4 -4.0 .2 1.6 5.8
Rather unfair 12.9% 20.5% 20.2% 29.1% 17.2% 100.0%
Adjusted std. res. -.7 .3 .2 2.0 -2.1
Deinitely unfair 23.5% 29.4% 20.8% 16.5% 9.8% 100.0%
Adjusted std. res. 5.4 4.6 .5 -3.9 -5.4
Total 13.9% 20.0% 19.8% 25.2% 21.0% 100.0%
Sommers' D = - 0, 299 for "fairness" dependent Source: Public Oponion Research Centre, 2005
N=789
Současnost
Problematika městského plánování
Lokální politiky
Státní politika bydlení (trh bydlení)
Co se sídlišti?
Suburbanizace jako problém
Regionální souvislosti