Zásady střídání plodin
a osevní postupy
Jan Křen a Lubomír Neudert
Ústav agrosystémů a bioklimatologie
AF MENDELU
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Osevní postup
• plánovité agrotechnicky zdůvodněné
střídání plodin z hlediska prostorového (na
pozemcích) a z hlediska časového (v
jednotlivých letech).
Základní pojmy
• Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití.
• Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období.
• Plodina dvouletá - v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány.
• Plodina víceletá - poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby.
• Plodina hlavní - její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení.
• Meziplodina - je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami.
• Krycí plodina - plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním.
• Podsev - plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny.
• Nosná plodina - zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.
Základní pojmy
• Plodina první tratě - plodina hnojená chlévským hnojem.
• Plodina druhé tratě - plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem.
• Plodina třetí tratě - plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem.
• Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou.
• Následná plodina - plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině.
• Porost - souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti.
• Čistý porost - vytvářejí rostliny téže plodiny.
• Smíšený porost - vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak– směsky - smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí
se současně,
– jednak sourosty - smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle.
• Hospodářská skupina plodin - skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.).
• Pěstitelská skupina plodin - skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)
Základní pojmy
• Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu).
• Hon celistvý - tvořený jedním půdním celkem
• Hon dělený - tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur)
• Hon blokový - hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání.
• Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu.
• Pohyblivý hon - přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací.
• Hon jednoduchý - na němž je pěstována jedna plodina
• Hon složený - na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny.
• Hon smíšený - na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin.
• Hon zhuštěný - na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).
Základní pojmy
• Sled plodin - pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku.
• Článek osevního postupu - agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.Několik skupinových sledů tvoří osevní postup.
• Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let.
• Osevní plán - plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.
Hlavní zásady střídání plodin
Hlediska :
• biologická
• pěstitelská
• technologická a organizační
Biologická hlediska
Voda• Plodiny náročné na vláhu
– jeteloviny, okopaniny, zeleniny
Živiny• Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené)
– 30 - 40 t/ha cukrovka, kukuřice
– 20 - 30 t/ha brambory
– 15 - 20 t/ha řepka
• Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených– pšenice, ječmen, cibule
• Plodiny méně náročné na živiny– žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky
Vliv na půdu
Hloubka zakořenění
• hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka
• mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny
Vliv na půdní strukturu
• zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka)
• zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky
Nesnášenlivost plodin po sobě
• jeteloviny 4 - 6 let
• řepa 4 roky
• brambory 3 roky
• řepka 4 roky
• luskoviny 3 roky
• len 6 - 7 let
• oves 3 roky
ÚNAVA PŮDY
= jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné
• pravá - pouze některé plodiny
• všeobecná - po všech plodinách
Teorie vzniku únavy půdy
• nedostatková
• mikrobiologická (organismová)
• toxinová - alelopatie
Význam organické hmoty v půdě
• slouží jako substrát pro půdní
mikroflóru
• prekursor humusu
• významná část se mineralizuje –
přeměna na živiny
Bilance organické hmoty
• V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně
cca 3,5 – 4,5 t.ha-1 organických látek (v sušině)
– Posklizňové zbytky
– Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota
• Množství posklizňových zbytků po jednotlivých
plodinách:
– Obilniny 2,0 – 2,5 t.ha-1
– Luskoviny 1,0 – 2,5 t.ha-1
– Okopaniny 0,5 – 1,5 t.ha-1
– Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 – 10,0 t.ha-1
Pěstitelská hlediska
Faktory :
• stupeň zastínění
• vegetační doba
• vliv plodiny na půdní strukturu
• kvalita posklizňových zbytků
• odčerpání živin z půdy
• odčerpání půdní vláhy
• doba sklizně
• nároky následné plodiny
• ostatní činitelé
předplodinová hodnota
Hlediska technologická a
organizační
• respektovat délku vegetační doby
z hlediska návaznosti prací
• pracovní špičky
• potřeby trhu
• specializace podniku
• živočišná výroba
• používané technologie
Zařazení plodin
do osevních postupů
Jeteloviny
Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí:
• Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů.
• Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N).
• Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin).
• Fixace N2.
• Hluboký a bohatý kořenový systém.– vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca,
– příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim.
• Potlačování plevelů zapojeným porostem.
Jetel luční
• Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí
oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší
hladinou podzemní vody.
• Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na
více let v jetelotravních směsích.
• V jednom roce dává zpravidla 2 seče.
• Vyžaduje odstup 4 – 5 let.
Vojtěška setá
• Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO.
• Pěstuje se na 2 – 3 užitkové roky.
• V sušších podmínkách poskytuje 2 – 3 seče, v příznivých podmínkách 3 – 4 seče za vegetaci.
• Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů).
• Hluboký kořenový systém.
• Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody.
• Vyžaduje odstup 3 – 4 roky.
Obilniny
• Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu.
• Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen).
• Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves).
• Jsou náročné na dusík.
• Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N.
• Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).
Ozimá pšenice
• Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel.
• Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu.
• Plodina náročná na dusík.
• Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku).
Vhodné předplodiny:
• víceleté pícniny (jeteloviny),
• luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno,
• ozimá řepka,
• rané a polorané brambory,kukuřice na siláž,
• některé zeleniny (cibule).
Středně dobré předplodiny:
• kukuřice na zrno (včas sklizená),
• včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka),
• luskovinoobilné směsky na zrno,
• mák,
• len.
Špatné předplodiny:
• obilniny,
• pozdě sklizené okopaniny.
Jarní ječmen
• Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny.
• Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu.
• Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny.
• Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního.
Vhodné předplodiny:
• cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory,
• kukuřice na siláž,
• kukuřice na zrno,
• ozimá řepka, mák.
Středně dobré předplodiny:
• ozimá pšenice, žito,
• luskovinoobilné směsky,
• rané brambory,
• len.
Méně vhodné předplodiny:
• jarní obilniny,
• luskoviny,
• jeteloviny.
Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb
z 1 ha po předplodinách(lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, 1996 - 2004)
Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t-1 a cenou
krmného ječmene 2689 Kč.t-1 (prům. ceny za rok 2003)
Předplodinavýnos
(t/ha)
podíl zrna
nad 2,5
mm
výnos
zrna nad
2,5 mm
předpoklad
tržeb
(Kč/ha)
Cukrovka 7,34 93,23 6,84 27 549
Pšenice ozimá 6,91 85,73 5,92 25 342
Kukuřice na
siláž7,07 94,03 6,65 26 606
Ozimý ječmen
• Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha-1.
• V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev.
• Méně náročný na předplodinu.
• Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost.
• Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci).
• Vhodné předplodiny:– ozimá řepka,
– rané a polorané brambory,
– luskovinoobilní směsky,
– mák,
– (hrách).
• Nejčastěji pěstován po obilninách.
• Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni.
• Vhodná předplodina pro ozimou řepku.
Žito a tritikale
• Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO.
• Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září).
Velmi dobré předplodiny:
• ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory.
Středně dobré předplodiny:
• len, ozimá pšenice, oves.
Méně vhodné předplodiny:
• jarní pšenice, jarní ječmen.
Oves
• Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 – 3,8 t.ha-1 (2001-05).
• Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves).
• Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin).
• Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné).
• Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek.
Velmi dobré předplodiny:
• jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž.
Středně dobré předplodiny:
• len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.
Kukuřice na zrno
• Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 – 8,7 t.ha-1 (2001-05).
• Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny.
• Při organickém hnojení není náročná na předplodinu.
Dobré předplodiny:
• vojtěška, okopaniny, olejniny.
Méně vhodné předplodiny:
• Obilniny
• Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.
Luskoviny
• V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů).
• Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období.
Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup:
• Fazol: 2 roky.
• Lupiny (vlčí boby): 3 roky.
• Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3 - 4 roky.
• Vikev setá: 4 roky.
• Čočka: 4 – 6 let.
OLEJNINY
Ozimá řepka
• Vyžaduje brzy sklizené předplodiny.
• Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici.
• Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky.
Hořčice
• Stejné požadavky jako řepka.
Slunečnice
• Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 – 7 let.
Mák
• Náročný na půdu a živiny.
• Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny.
• Často zařazován mezi dvě obilniny.
Len
• zařazuje se většinou po obilnině,
• po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 – 7 let.
OKOPANINY
• Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na
• dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem.
Cukrovka
• se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou.
• Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup.
Brambory
• Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici.
• Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny.
• Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.
Stavba
osevního
postupu
Krok č. 1
- stanovení počtu honů
• ZVO pícninářská 4 - 6 honný OP
• ZVO bramborářská 6 - 8 honný OP
• ZVO obilnářská 6 - 8 honný OP
• ZVO řepařská 8 - 10 honný OP
• ZVO kukuřičná 9 - 10 (12) honný OP
Krok č. 2
- volba víceleté pícniny a způsobu založení
• výsev jeteloviny do krycí plodiny – ječmen jarní,
bob, kukuřice na siláž …
• čistý výsev (přímý výsev)
Krok č. 3
- zařazení nosných plodin do osevního postupu
Krok č. 4
- zařazení ostatních plodin
Příklad sestavení OP
Zemědělský podnik hospodaří na 1 000 ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin.
Požadovaná struktura plodin v %:
• Jeteloviny 20
• Obilniny 50
• Řepa - cukrovka 13
• Řepa - krmná 1
• Kukuřice – silážní 6
• Brambory 4
• Řepka (ozimá) 3
• Luskoviny 3