Téma 8:
INVESTIČNÍ ČINNOSTI
PODNIKU
19.3. 2012 Ing. JiříTomáš
OSNOVA:
1. Vymezení pojmu investice
2. Metody hodnocení investic
Statické metody
Dynamické metody
3. Postup při hodnocení investice
4. Zdroje financování investic
1. VYMEZENÍ
POJMU INVESTICE
• Investice = jednorázově (krátkodobě)
vynaložené zdroje, které budou podniku
přinášet peněžní příjmy v delším
budoucím časovém období
• Investice = výsledek investování
VYMEZENÍ POJMU INVESTICE
• Investice hmotné - investice do
dlouhodobých hmotných majetků
• Investice nehmotné - investice do
dlouhodobých nehmotných majetků
• Investice finanční – investice do
dlouhodobých finančních majetků
• Výnosnost (rentabilita)
• Likvidita (čas)
• Rizikovost
KRITÉRIA EFEKTIVNOSTI
INVESTICE
Ideální investice by byla taková, která má
vysokou výnosnost, minimální rizika a co nejdříve
se zaplatí.
2. METODY
HODNOCENÍ INVESTIC
Statické metody (průměrný roční výnos, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost a doba návratnosti)
Dynamické metody A. Čistá současná hodnota
B. Vnitřní výnosové procento
C. Index ziskovosti
D. Diskontovaná doba návratnosti
STATICKÉ METODY (1)
• Peněžní příjmy z investice se porovnávají
s kapitálovými výdaji
• Do propočtů není zahrnut faktor rizika a čas je
zvažován pouze omezujícím způsobem
Statické metody: průměrný roční výnos,
průměrná doba návratnosti, průměrná
procentní výnosnost a doba návratnosti
STATICKÉ METODY (2)
• Doba návratnosti (Payback Period, PP)
CFn – příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech; K – kapitálové výdaje
Doba návratnosti by měla být kratší neţ polovina doby ţivotnosti investice.
KCFPP
n
n
1
PŘÍKLAD
Podnik se rozhodl zakoupit nový stroj za
400 tis. Kč, který bude uveden do
provozu v následujícím roce a má
životnost 4 roky.
V jednotlivých letech se předpokládají
příjmy 380 tis. Kč. Provozní výdaje v
jednotlivých letech viz tabulka.
PŘÍKLAD - POKRAČOVÁNÍ
Úhrn za Z toho v roce:
(tis. Kč) období 0 1 2 3 4
1 Příjmy 1520,0 0,0 380,0 380,0 380,0 380,0
2 Provozní výdaje 672,0 0,0 168,0 153,0 168,0 183,0
3 Příjmy z investice 848,0 0,0 212,0 227,0 212,0 197,0
4 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Stanovte dobu návratnosti.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
• Za první rok se vrátí 212 tis. Kč
• Do pokrytí kapitálového výdaje ještě zbývá 188 tis. Kč
• Na tuto částku bude muset projekt ještě vydělávat 0,8 roku druhého
• Doba návratnosti = 1 + 188/227 = 1,8 roků
STATICKÉ METODY (3)
Hlavní nedostatek statických metod :
• neberou v úvahu faktor času a nezahrnují
faktor rizika
• Využívají se především pro hodnocení
investičních projektů, které jsou málo
významné, mají krátkou dobu životnosti a
nízký stupeň rizika.
DYNAMICKÉ METODY
berou v úvahu faktor času;
všechny vstupní parametry jsou diskontovány na
současnou hodnotu
(v diskontním faktoru je promítnuto působení času i
rizika)
• Dynamické ukazatele efektivnosti investic:
A. Čistá současná hodnota
B. Vnitřní výnosové procento
C. Index ziskovosti
D. Diskontovaná doba návratnosti
A. ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA
(NPV)
• = rozdíl mezi příjmy z investice a kapitálovými výdaji
• CFn - příjmy z investice v jednotlivých letech životnosti; i - diskontní sazba v desetinném vyjádření; n - jednotlivé roky životnosti; N - doba životnosti; K - kapitálové výdaje
Ki
CFNPV
N
nn
n
1 1
ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA (NPV)
• Je-li NPV kladná - investice se podniku
vyplatí
• Je-li NPV záporná - investice se podniku
nevyplatí
• Je-li NPV = 0 - investice podniku nic
nepřinese (vzhledem ke stavu před
investováním)
PŘÍKLAD – NPV
1.)Investiční příležitost vyžaduje investovat
4,5 mil. Kč do stavby domu, který bude možno
za rok prodat za 5 mil. Kč. Diskontní sazba
byla stanovena ve výši 7% p.a.
Je to dobrá nebo špatná investiční příležitost ?
2.)Co může být alternativní moţností
investice?
PŘÍKLAD – ŘEŠENÍ -
NPV
P1 5000 000
(NPV) = ----------- - K = --------------- - 4 500 000 =
( 1 + i ) (1 + 0,07)
(5 000 000 : 1,07) – 4 500 000 = 4 672 900 – 4 500 000 = 172 900 Kč
Projekt má dnes hodnotu 4 672 900 Kč ; můžeme ho koupit za 4 500 000 Kč.
NPV = kladná – příjmy z investice jsou vyšší než kapitálové výdaje.
Investice přinese něco navíc nad investovanou částku, investice přispívá k
růstu hodnoty podniku.
Výsledek: Projekt je dobrý, je to dobrá investice!
B. VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ
PROCENTO (IRR)
• = relativní výnos (rentabilita), kterou
investice přináší během své doby životnosti
• = diskontní sazba, při které NPV = 0
KIRR
CFN
nn
n
1 1
VNITŘNÍ
VÝNOSOVÉ PROCENTO (IRR)
• Čím vyšší má investice IRR, tím vyšší je její
relativní výnos (rentabilita)
• Investici lze považovat za výhodnou, pokud
má IRR vyšší, neţ je podnikem
poţadovaná minimální výnosnost
investice
C. INDEX ZISKOVOSTI (PI)
• = poměr diskontovaných příjmů z investice a kapitálových výdajů
• Lze ho využít při srovnávání různých investičních projektů mezi sebou
K
i
CF
PI
N
nn
n
1 1
INDEX ZISKOVOSTI (PI)
• Bude-li PI 1 - NPV je kladná; investici
lze doporučit k realizaci
• Čím bude PI vyšší, tím je projekt pro
podnik ekonomicky výhodnější
• Bude-li PI 1 - NPV je záporná; investice
se nevyplatí
D. DISKONTOVANÁ DOBA
NÁVRATNOSTI (PPD)
• = za jak dlouho se z diskontovaných
příjmů z investice splatí kapitálové výdaje
dPP
nn
n
i
CFK
1 1
DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI
(PPD)
• Za efektivní je považována investice, jejíž
diskontovaná doba návratnosti je kratší neţ
doba ţivotnosti investice
• Metoda se používá zpravidla jako doplňující
kritérium při hodnocení investic
• Neinformuje o tom, jaké příjmy generuje
investice po splacení počátečních kapitálových
výdajů
PŘÍKLAD
Úhrn za Z toho v roce:
(v tis. Kč) období 0 1 2 3 4
1 Příjmy 1520,0 0,0 380,0 380,0 380,0 380,0
2 Provozní výdaje 672,0 0,0 168,0 153,0 168,0 183,0
3 Příjmy z investice 848,0 0,0 212,0 227,0 212,0 197,0
4
Diskontované
příjmy z investice
(i = 15 %)
607,9 0,0 184,3 171,6 139,4 112,6
5 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Posuďte investici pomocí dynamických metod
hodnocení.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU • Čistá současná hodnota :
NPV= 607,9 – 400 = 207,9 tis. Kč
• Vnitřní výnosové procento (IRR) ; NPV (pro i = 39 %) NPV = 1,7 tis. Kč;
( pro i = 40 %) NPV = - 4,2 tis. Kč)
IRR = 39,3 % - výnos vyjadřující , že kapitál se během životnosti investice nejen vrátí, ale vynese dalších 39,3 %
• Index ziskovosti: PI = 607,9/400 = 1,52
Investici lze doporučit k realizaci : PI >1
• Diskontovaná doba návratnosti:
PPD = 2 + 44,1 /139,4 = 2,32 let
3. POSTUP PŘI HODNOCENÍ
INVESTICE
A. Určení kapitálových výdajů
B. Stanovení příjmů z investice
C. Určení diskontní sazby
D. Vlastní hodnocení a interpretace
výsledků
A. URČENÍ
KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ
• Kapitálové výdaje = všechny peněžní toky (zpravidla výdaje) související s danou investicí (až do okamžiku zahájení jejího využívání)
• Výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (včetně výdajů s pořízením souvisejících)
• Výdaje na změnu čistého pracovního kapitálu – na nárůst zásob, pohledávek, finančního majetku; mění se také stav krátkodobých závazků
URČENÍ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ
• Kapitálové výdaje mohou být vynaloženy
jednorázově, ale i postupně v delším
časovém horizontu
• Při použití dynamických metod je třeba
zohlednit časovou hodnotu peněz
B. STANOVENÍ
PŘÍJMŮ Z INVESTICE
• Příjmy z investice = odhadované peněžní toky, které investice v jednotlivých letech přinese
• Východisko: odhad trţeb a provozních výdajů v jednotlivých letech hodnocení
• Do příjmů z investice je třeba započítat i případné příjmy z prodeje dlouhodobého majetku po skončení využívání investice
• Při vyřazování investice mohou vznikat výdaje na odstranění dlouhodobého majetku; ty musí být také do výpočtu zahrnuty
C. URČENÍ DISKONTNÍ SAZBY
• Na základě nákladů na kapitál - při financování investice vlastním i cizím kapitálem je třeba stanovit WACC
• Na základě poţadované výnosnosti investice – vycházíme z alternativního výnosu kapitálu (výnosnost nejlepší varianty, která se neuskuteční), nebo z modelu CAPM (požadovaná výnosnost = úroková sazba bezpečných investic + prémie za riziko)
Náklady na kapitál - WACC Každý kapitál něco stojí, má své náklady.
Nákladem vlastního kapitálu (VK) je
vlastníky podniku požadovaný výnos.
Nákladem cizího kapitálu (CK) je úrok.
Vlastní kapitál je většinou dražší než cizí.
Průměrné kapitálové náklady podniku lze
vyjádřit pomocí modelu WACC. WACC
bývají také označovány jako podniková
diskontní míra.
WACC
K
VKi
K
CKtiWACC VKCK 1
WACC – vážené průměrné kapitálové náklady, iCK – průměrná úroková míra z cizího úročeného kapitálu, iVK – požadovaná výnosnost vlastního kapitálu, t – sazba daně z příjmu, CK - cizí úročený kapitál, VK – vlastní kapitál, K – celkový úročený kapitál Pomocí WACC lze optimalizovat kapitálovou strukturu podniku s ohledem na minimální náklady na kapitál.
PŘÍKLAD k procvičení Podnik uvažuje o realizaci projektu. Tento projekt chce
financovat z vlastních zdrojů , požadovaná výnosnost
vlastního kapitálu je 10 % p.a. Na realizaci projektu
potřebujeme 5 mil Kč. Určete náklady na kapitál,roční
náklady na kapitál?
Podnik zvaţuje dvě varianty financování projektu :
A: 2 mil Kč uhradí z VZ, při 10%p.a. požad.výnost. VK ,
zbytek částky investičním úvěrem od komerční banky při
úrokové míře 8,5 % p.a., sazba daně z příjmu 15 %
B: 1 mil Kč uhradí z VZ, při 10 % p.a. požad. výnost. VK,
zbytek částky investičním úvěrem od komerční banky při
úrokové míře 8,5 % p.a. sazba daně z příjmu 15 %
PŘÍKLAD k procvičení WACC(A) = 8,5 * ( 1- 0,15) * 3 / 5 + 10 * 2 / 5 =
WACC(A) = 8,5 * 0,85 *0,60 + 4 = 4,335+ 4 = 8,335
% zaokr. 8,34 %
Náklady na kapitál (A) = 416 750,- Kč
WACC(B) = 8,5 * ( 1- 0,15) * 4 / 5 + 10 * 1 / 5 =
WACC(B) = 8,5 * 0,85 *0,80 + 2 = 5,78+ 2 =7,78 %
Náklady na kapitál (B) = 389 000,- Kč
Výhodnější je Varianta B, protože náklady na
kapitál jsou niţší. Z variant je vidět,že použitím
cizího kapitálu se snižuje náklad na kapitál.
D. VLASTNÍ HODNOCENÍ
A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ • Klíčová metoda = NPV (jaké peněžní
prostředky je schopna investice generovat při
respektování časové hodnoty peněz)
• Metodu NPV je vhodné doplnit výpočtem IRR
(výnosnost investice; lze ji porovnat
s očekáváním podniku)
• Diskontovaná doba návratnosti - vypovídá o
likviditě
4. ZDROJE
FINANCOVÁNÍ INVESTIC • Interní vlastní zdroje: odpisy a zisk
(tzv. samofinancování)
• Externí vlastní zdroje: vklady vlastníků a
tzv. rizikový kapitál
• Cizí zdroje: dlouhodobé (investiční) úvěry,
emise dluhopisů (obligací) a finanční
leasing
RIZIKOVÝ KAPITÁL
Rizikový kapitál:
z pozice investora lze považovat za zvláštní druh finanční investiční operace
( z pozice podniku jde o finanční kapitálovou operaci) Tato operace je dočasná (zpravidla na omezenou dobu 4- 5 let).
Investice rizikového kapitálu lze členit :
a)oficiální rizikový kapitál
b)neoficiální rizikový kapitál
RIZIKOVÝ KAPITÁL • Oficiální rizikový kapitál můžeme rozdělit :
a) „předstartovní kapitál“ – v souvislosti s
financováním ve velmi raném stádiu podnikání –
(např. kdy ještě ani není podnik často založen)
b) „ startovní kapitál „ –při čerstvě založeném
podniku
c) „rozvojový kapitál“ – je určen na podporu již
existujícímu podniku, který funguje krátkou dobu
a zatím negeneruje zisky (zejména na pracovní
kapitál)
RIZIKOVÝ KAPITÁL d)“revitalizační kapitál „ někdy se nazývá tzv.
„záchranné financování“ – investice do projektů
problémových podniků (př. nový vstup na trh, nový
výrobek)
e) „náhradní financování“ –u podniků,které mají
velmi velké zadlužení
f) „ transakční financování“ – představuje
financování akvizic podniků nebo odkoupení již
existujícího podniku (v případě odkoupení i
managementu mluvíme o tzv. management buy
out“ )
LEASING (1) • = finančně obchodní operace; podnik (leasingový
nájemce) může pořídit investici z cizích zdrojů a využívat ji po dobu trvání leasingového smluvního vztahu
• Předmět smlouvy nepřechází po dobu trvání pronájmu do vlastnictví nájemce
• Povinnosti a práva nájemce i pronajímatele upravuje leasingová smlouva
• Nájemce = povinen včas a řádně hradit pronajímateli dohodnuté leasingové splátky
LEASING (2)
• Leasing umožňuje užívat dlouhodobý majetek bez jeho nákupu (oddělení vlastnictví a užívání majetku)
• Mezi nejběžnější formy leasingu patří finanční leasing a operativní leasing
• Pro účely financování investic lze využít finanční leasing
Co lze financovat leasingem:
• osobní vozidla nová i ojetá
• užitková vozidla nová i ojetá
• nákladní vozidla nová i ojetá
• autobusy nové i ojeté
• motocykly nové i ojeté
• nemovitosti
• stroje (zemědělské, stavební, obráběcí atd.) a zařízení, technologické celky, výrobní linky
• výpočetní a kancelářské vybavení
• zařízení provozoven
Výhody a nevýhody
leasingu Výhody leasingu
• rychlejší než získání úvěru,
• riziko inflace nese zpravidla leasingová společnost,
• leasingové splátky mohou být shodné s výkonovými parametry,
• jestliže se předmět využívá jen během sezóny, je možné po dohodě s
leasingovou společností sjednat nepravidelné splátky.
Nevýhody leasingu
• omezená vlastnická práva, po celou dobu pronájmu patří předmět
leasingu leasingové společnosti,
• některá vlastnická rizika jsou ale přenesena na nájemce,
• vysoké penále za vypovězení smlouvy,
• v případě, že by leasingová společnost zbankrotovala, musí nájemce vrátit
předmět leasingu a jednat o vyrovnání.
Operativní leasing Vztahuje se na výrobní linky, zařízení = výrobní zařízení, ne na auta. Tento
leasing je tzv. přímý – jde o přímý vztah mezi výrobcem (obchodníkem) a
nájemcem.
Nájemce platí pronajímateli nájem. Pronajímatel poskytuje servis, provádí
údržbu, opravy, případně poskytuje i vyškolený personál. Odstoupení od
smlouvy nebývá spojeno se sankcemi. V případě poruchy nebo poškození
předmětu leasingu je majitel obvykle povinen opatřit náhradu. Smlouva bývá
obvykle uzavírána na krátkou, blíže nespecifikovanou dobu, maximálně ale
na 1 rok. Po ukončení nájemní doby zůstává leasingová společnost
majitelem předmětu a ten se používá k dalšímu pronájmu, nebo se ve
smlouvě pokračuje, případně leasingová společnost předmět pronájmu
odprodá.
Finanční leasing • Finanční leasing je základním typem leasingové operace. Tento typ leasingu
spočívá na trojstranném vztahu mezi výrobcem, leasingovou společností
(pronajímatelem) a uţivatelem (nájemcem). Pronajímatel přenáší na
nájemce veškerá rizika plynoucí z užívání předmětu pronájmu. Předmětem
finančního leasingu mohou být movité i nemovité věci. V průběhu nájemní doby
může být smlouva vypovězena pouze s písemným souhlasem zúčastněných
stran. Předčasné odstoupení od smlouvy je vždy spojeno se značnými
sankcemi. Doba finančního pronájmu – s následnou koupí najatého hmotného
majetku je ze zákona stanovena nejméně na 3 roky. U nemovitostí je doba
pronájmu stanovena nejméně na 8 let. Leasingové splátky – probíhají v
měsíčních, čtvrtletních, pololetních, (případně i ročních) intervalech od data
uzavření leasingové smlouvy a jsou splatné na začátku nebo na konci daného
období.
Zpětný leasing Zpětný leasing který má v ČR stále větší oblibu, má oproti klasickému
úvěru spoustu výhod.
Společnost Váš automobil od Vás odkoupí a zpětně Vám ho prodá na
splátky na základě úvěrové nebo leasingové smlouvy. Platíte měsíční
splátky, i nadále budete jezdit se svým vozem a k tomu ještě díky
zpětnému leasingu obdržíte finanční hotovost ve výši 90% hodnoty
automobilu. Zpětný leasing je možné vyřídit do 48 hodin na základě
minimálního množství dokumentů.
Náklady na takto pořízené finanční prostředky jsou často daleko nižší než
v případě běžného úvěru.
Téma 9:
ORGANIZAČNÍ
STRUKTURA PODNIKU
OSNOVA:
1. Pojem organizace, organizování a
organizační struktura
2. Organizace podnikového řízení (struktury
podle formy vymezení úkolů a podle
formy řízení)
3. Proces tvorby organizační struktury
4. Organizační normy
1. POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ
A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
• Organizace jako míra uspořádanosti systému
• Organizace jako činnost = jedna ze základních funkcí managementu; v rámci organizování dochází k vytváření vnitřních struktur určitého celku
• Organizace jako výsledek organizování = organizace jako určitá instituce (podnik)
• Organizační struktura = způsob, jakým je organizace rozdělena do jednotlivých organizačních jednotek (útvarů); účelem struktury je organizovat tak, aby bylo dosaženo podnikových cílů
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ
A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
• Organizační struktura = formální rozdělení podniku do organizačních útvarů a vymezení vzájemných organizačních vztahů (vazeb) mezi nimi
• Základní organizační vztahy = vztahy nadřízenosti a podřízenosti; vyplývají z rozdělení pravomoci a odpovědnosti
• Neformální organizace - vychází ze sociální a psychologické interakce mezi lidmi; vzniká spontánně
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ
A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Důvody pro organizování:
• Dělba práce uvnitř podniku
• Omezená schopnost člověka řídit určitý
(omezený) počet podřízených
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ
A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Dělba práce uvnitř podniku
• Specializace pracovníků vyžaduje koordinaci
• Jednotlivec pověřený koordinací = nadřízený
• Nadřízený má určité kompetence
• Centralizace = přenášení kompetencí na
vyšší organizační úrovně
• Decentralizace = přenášení kompetencí na
nižší organizační úrovně
POJEM ORGANIZACE, ORGANIZOVÁNÍ
A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Omezená schopnost člověka řídit určitý (omezený) počet podřízených
• Rozpětí řízení = počet osob, které je schopen vedoucí přímo řídit
• Optimální rozpětí řízení = maximální počet podřízených, které je vedoucí schopen ještě efektivně řídit
• Závisí na: organizačních schopnostech řídicího pracovníka, kvalifikaci a motivaci podřízených pracovníků, složitosti práce
• Nelze stanovit obecně platné optimální rozpětí řízení!
ORGANIZACE S ÚZKÝM
ROZPĚTÍM MANAGEMENTU
ORGANIZACE SE ŠIROKÝM
ROZPĚTÍM MANAGEMENTU
2. ORGANIZACE
PODNIKOVÉHO ŘÍZENÍ
• Organizační schéma = grafické
znázornění organizační struktury podniku
• Poskytuje informace o způsobu a
rozsahu dělby práce a způsobu
koordinace, případně komunikace
• Vznikají struktury: podle formy vymezení úkolů
podle formy řízení
STRUKTURY PODLE
FORMY VYMEZENÍ ÚKOLŮ
• Úkoly se mohou vymezovat podle různých kritérií členění (např. podle podnikových funkcí, produktů, trhů)
• Funkční struktura: útvary jsou vytvářeny podle typu činností, např. útvary nákupu, výroby, prodeje
• Divizní struktura: do jedné organizační jednotky jsou sloučeny stejné objekty (produkty, obory podnikání, prodejní trhy); jde o produktově, popř. tržně orientované členění
STRUKTURY PODLE
FORMY ŘÍZENÍ
Formy podřízenosti a nadřízenosti:
• Jednoduchá podřízenost
• Vícenásobná podřízenost - organizační jednotka je podřízena několika nadřízeným stejného významu
• Liniově-štábní struktura - štáby podporují liniové oddělení (samy ale nemají žádné rozhodovací pravomoci)
TYPY ORGANIZAČNÍCH STRUKTUR
tvorba útvarů podle
druhu činnosti („výkonový princip“)
vytváření divizí podle
-skupin produktů
-skupin zákazníků -regionů atd.
štáby jako poradní, linie jako rozhodující jednotka/y (možné ve všech strukturách)
maticová organizace kombinace výkonového a objektového principu
nad
říz
en
ost
a p
od
říz
en
ost jednoliniové
systémy
liniově-štábní systémy
víceliniové systémy
funkční členění divizní členění
vymezení úkolů
FUNKČNÍ ČLENĚNÍ
Ředitel
Výroba Nákup Prodej Výzkum a vývoj
Pro
dukt
A
Pro
dukt
B
Pro
dukt
C
Pro
dukt
A
Pro
dukt
A
Pro
dukt
A
Pro
dukt
B
Pro
dukt
B
Pro
dukt
B
Pro
dukt
C
Pro
dukt
C
Pro
dukt
C
FUNKČNÍ ČLENĚNÍ
Výhody:
• Vysoká specializace, nejlepší možné využití odborných schopností pracovníků
• Je jasně vymezena potřebná kvalifikace pracovníků
• Plnění úkolů může být velmi efektivní
• V rámci dané funkční oblasti je lepší koordinace
• Jednotlivé funkční oblasti jsou podřízeny vedení podniku; strategická rozhodnutí jsou prováděna na úrovni vrcholového vedení
FUNKČNÍ ČLENĚNÍ
Nevýhody:
• Mezi jednotlivými funkčními oblastmi musí komunikaci zajišťovat vrcholové vedení; rozhodování může být pomalejší
• Reakce na změny prostředí může být velmi pomalá a těžkopádná
• Pracovníci nemají pochopení pro problémy ostatních funkčních oblastí
• Problémy v jedné funkční oblasti se projeví ve všech ostatních oblastech
• Omezení inovační aktivity podniku
• Výchova vrcholových manažerů je velmi obtížná
PRODUKTOVĚ
ORIENTOVANÉ ČLENĚNÍ
Ředitel
Produkt A Produkt B Produkt C
Výzkum
Pro
dej
Nákup
Výro
ba
Výzkum
Výzkum
Pro
dej
Pro
dej
Nákup
Nákup
Výro
ba
Výro
ba
V současné době se prosazuje členění podle
tzv. strategických oborů podnikání (SBU).
PRODUKTOVĚ
ORIENTOVANÉ ČLENĚNÍ
Výhody:
• Produktoví manažeři mají značné pravomoci a vysoký stupeň odpovědnosti za dosahování zisků
• Prodejní úsilí prodejců je efektivnější
• Vysoká flexibilita podniku s ohledem na změny okolí
• Zaměření na produkt (ne na činnost)
• Příprava vrcholových manažerů probíhá přirozeně
PRODUKTOVĚ
ORIENTOVANÉ ČLENĚNÍ
Nevýhody:
• Ne vždy efektivní využívání zdrojů
• Menší specializace pracovníků
• Upřednostňování cílů divize před cíli
celého podniku
TRŢNĚ ORIENTOVANÉ ČLENĚNÍ
Vedení podniku
Vnitřní trh EU Ostatní Evropa Světový trh
Výro
ba
Obchodníc
i
Přím
ý p
rodej
pro
dej
Výro
ba
Výro
ba
Logis
tika
Obchodníc
i
Atd
.
Přím
ý p
rodej
pro
Nákup
TRŢNĚ ORIENTOVANÉ ČLENĚNÍ
Výhody:
• Lepší reakce na přání zákazníků
• Větší znalosti o zákaznících
• Je demonstrována ochota naslouchat potřebám
zákazníků
Nevýhody:
• Vznik nadbytečných kapacit
• Nižší využití specializovaných pracovníků
JEDNOLINIOVÝ SYSTÉM
JEDNOLINIOVÝ SYSTÉM
Výhody:
• Pravomoc vedoucího je komplexní, úplná a nedělitelná
• Jednoduchá a přehledná struktura
Nevýhody:
• Vedoucí musí zvládnout všechny odborné a specializované činnosti
• Organizace s ohledem na změny okolí může být těžkopádná
VÍCELINIOVÝ SYSTÉM
VÍCELINIOVÝ SYSTÉM
Výhody:
• Příkazy přicházejí z kompetentních míst; komunikační cesty jsou krátké
• Velmi flexibilní řešení problémů
Nevýhody:
• Kompetenční konflikty mezi nadřízenými
• Podřízený může obdržet příkazy, které si vzájemně odporují
• Problémy vznikají při přiřazování odpovědnosti
LINIOVĚ - ŠTÁBNÍ SYSTÉM
3. úroveň liniového řízení
štáb 2. úrovně liniového řízení
2. úroveň liniového řízení
štáb 1. úrovně liniového řízení
1. úroveň liniového řízení
LINIOVĚ-ŠTÁBNÍ SYSTÉM
Výhoda:
• Štáby mohou významně napomoci práci liniových útvarů a zvýšit kvalitu jejich rozhodování
Nevýhody:
• Kompetenční konflikty mezi liniovými a štábními útvary
• Izolace štábních míst
MATICOVÁ ORGANIZACE
Manažer produktové
řady A
Manažer produktové
řady B
Vedení podniku
Manažer nákupu
Manažer prodeje
Manažer výzkumu
Manažer výroby
MATICOVÁ ORGANIZACE
Výhody a nevýhody:
• Pracovníci mají nejčastěji dva nadřízené; to může přinášet napětí a vyvolávat konflikty
• Výměna názorů může zvýšit inovační schopnost a pružnost podniku
• Na průsečících obou linií musí dojít ke sladění zájmů obou typů manažerů; v této oblasti je třeba dbát na přesné vymezení kompetencí
PROJEKTOVÁ ORGANIZACE
• Existuje paralelní struktura (k existující primární
organizaci)
• Ta nezasahuje do stávající organizační struktury,
v určitých případech (projektech) jsou ale
pracovníci podřízeni vedoucím projektů
• Projekty se zpravidla týkají úkolů, které
hierarchická struktura může vyřešit velmi obtížně
nebo vůbec
PROJEKTOVÁ ORGANIZACE
Různé zapojení projektů do stávajících struktur:
• Liniová projektová organizace - vedoucí projektu má rozsáhlé kompetence
• Štábní projektová organizace - existuje koordinátor projektu, který má menší kompetence
• Maticová projektová organizace - kompetence jsou rozděleny, jedná se o víceliniový systém
ŠTÁBNÍ PROJEKTOVÁ ORGANIZACE
Koordinátor projektu
Vedení podniku
MATICOVÁ PROJEKTOVÁ ORGANIZACE
vertikální liniové vztahy horizontální tok kompetencí při řešení projektu
Vedoucí projektu 1
Vedoucí projektu 2
Vedení podniku
Vedoucí prodeje
Vedoucí výroby
Vedoucí výzkumu
3. PROCES TVORBY
ORGANIZAČNÍ STRUKTURY • Definovat a přidělit práce různým skupinám
a jednotlivcům na základě jejich dovedností a znalostí
• Určit počet úrovní ve struktuře
• Stanovit odpovědnosti za výsledky pro skupiny i jednotlivce
• Maximálně decentralizovat samostatné organizační jednotky
• Určit postupy, pravidla a systémy práce a způsob jejich monitorování a kontroly
PROCES TVORBY
ORGANIZAČNÍ STRUKTURY
• Procesní organizace = varianta divizní struktury, která se vyznačuje vysokou orientací na užitek pro zákazníka a je ve vazbě na tato kritéria vysoce flexibilní
• V praxi se vyskytují smíšené podoby všech forem organizací (snaží se spojit výhody jednotlivých typů struktur a odstranit jejich nevýhody)
• Smíšené formy v rámci jednoho podniku = hybridní organizace
• Struktura může zahrnovat i více autonomních podniků = síťová organizace
4. ORGANIZAČNÍ NORMY
• Organizační normy upravují postavení a poslání daného podniku ve společnosti a jeho vnitřní poměry
• Jsou zaměřeny na základní a relativně trvalé organizační vazby
• Určující vliv na organizační normy mají právní normy
• Organizační normy mají být srozumitelné, přehledné a dostupné
ORGANIZAČNÍ NORMY
• Statut nebo stanovy: vymezují poslání podniku, právní formu vlastnictví, základní vztahy k okolí, základní organizační jednotky, statutární orgány atd.
• Organizační řád: upravuje provozní podmínky podniku
• Pracovní řád: upravuje práva, povinnosti a odpovědnosti pracovníků a jejich vztahy k podniku
• Další organizační normy: např. spisový řád, podpisový řád, popisy pracovních funkcí, organizační směrnice atd.