STRANA 8 PONDĚLÍ 29. KVĚTNA 2017 uu PRÁVOKULTURA

n Elvisovo letadlo má nového majitele

Soukromý letoun, v němž předvíce než čtyřiceti lety létal ElvisPresley, se v sobotu v aukci v Ka-lifornii prodal za 430 tisíc dolarů(asi 10,1 miliónu korun). Očeká-valo se však, že se vydraží za dvaaž tři milióny. Jméno majiteleaukční síň nesdělila. (ČTK)

n V sobotu prodali olej Mikuláše Medka

Sobotní dražbu aukčního domuDorotheum, do které šlo 621předmětů a starožitností, ovládladíla z 2. poloviny 20. století. Nej-dražší položkou aukce byl olejPokus o portrét M.d.S. MikulášeMedka. Vítěz dražby za něj nabídl2,28 miliónu korun. Svého kupcesi našla i gotická malba z patnác-tého století Bolestný Kristus, kte-rá opustila aukční sál s cenou 1,44miliónu korun. (šíd)

n Hurts přijedou do Prahy

Britská synthpopová skupinaHurts se představí v Praze. Ve Fo-ru Karlín vystoupí 17. listopadu.Již 29. září vydá nové album De-sire. Vstupenky za 790 Kč se za-čnou prodávat 2. června. (jaš)

Jiří P. KřížDruhým seznámením s tvor-

bou tvrdého kanadského chla-píka Brada Frasera je vyzýva-vá hra Teď mě zabijv ostravském Národním divad-le moravskoslezském. Režiivzal na svá bedra protřelý ma-tador Janusz Klimsza.

Fraser sám říká, že je dítětembílé lůzy. Jeho takřka nezletilýmirodiči (17 a 15 let) byli dělničtínedovzdělanci. Protloukali se

všelijak a ta prostředí jsou pod-houbím otevřeného vějíře tématze světa drogových doupat lum-penproletariátu. Jeho jazyk je ne-vybíravý argot. Sám je homose-xuál, který zažil mnohé ústrky.Má nicméně štěstí. Jeho textu sipovšiml Pavel Dominik, což jezáruka, že do Česka vstupujekvalita.

Teď mě zabij je strhujícím pří-během otce, který se stará o han-dicapovaného syna vyřazenéhoze společenského života těžkougenetickou vadou.

Pomáhá mu jen na alkoholuzávislá sestra a později synkůvkamarád Rowdy. Ten pro změnupo rodičích zdědil fatální alko-

holový syndrom. Kdo ho zplodil,neví. Otec Jake Sturdy si občasvydechne u Robyn, nespokojenév manželství.

Fraser s nevídanou otevřenostílíčí tělesné i sexuální potřeby,způsob uvažování i naplňováníkaždodenních úkonů postižené-

ho Joeyho. Ve druhé části příběhještě vyostřil. Otce postupněz provozu vyřazuje poškozenímíchy. Za nesnesitelných bolestí

tlumených jen za cenu zhoršo-vání jeho stavu je na cestě kesmrti.

Teprve v této chvíli začíná být

Fraserova hra hned dvojnásob-nou společenskou výzvou. Zdvo-jením handicapu modeluje autorz naprosto nesourodé pětice po-stav komunitu schopnou vnímatneštěstí jiných, obětovat vlastnískromné cíle ve prospěch outsi-derské společenské buňky, kterázázračně drží pohromadě.

Herecké výkony Roberta Fin-ty v roli Joeyho a Davida Vikto-ry coby jeho otce Sturdyho jsouvýjimečné. Na herecký koncertpovyšují Teď mě zabij i LucieKončoková (otcova sestra Twy-la), Vít Roleček (kamarád Row-dy) a Renata Klemensová (Ro-byn).

V závěru otevírá Fraser provo-kativně, jak to výborně umí,problém eutanazie. Hru by mělividět všichni její odpůrci. Názorna ukotvení tohoto způsobu od-chodu ze světa sice nezmění, aleve znamenitém epilogu autorukázal, proč by ho změnit měli.

V OSTRAVĚ UVEDLI V PREMIÉŘE INSCENACI BRADA FRASERA TEĎ MĚ ZABIJ

Strhující příběh zlého synka bílé lůzy

Jiří P. KřížNatalie Kocábová nemá vstup

do literatury ani do šoubyznysunijak ulehčený faktem, že je dcer-kou známého otce. To bývá v čes-ké kotlině spíš přitěžující okol-nost. Proto je jistě premiéra jejíhoPohřbu až zítra v pražském Švan-dově divadle i soustem pro bulvár.

Bude se pitvat, do jaké míry jerodinná sešlost na večeři autobio-grafickým otiskem výchovných,rozvodových a sourozeneckýchpoměrů v rodinném domě hudeb-níka a příležitostného politika, ně-kdy i naopak. A ledaskomu unik-ne, že jeho dcera napsala mocdobrou komedii.

Kocábová, uváděná jako Kocab(pravidla českého pravopisu aleještě nezrušila přechylování žen-ských příjmení), má schopnostvystoupat nad plejádu přeintelek-tualizovaných, do sebe zahledě-ných českých autorů pro čtyři re-prízy. Zvládla prakticky už na

začátku tvůrčí cesty napsat vtip-ný, správně jadrný a na konfliktybohatý dialog a vymyslet komic-ké i svárlivé situace. Na to se vět-

šina českých dramatiků nezmůžeaž do smrti.

Pohřeb až zítra je podle slovv programu výsledkem připomín-

kové spolupráce, házení textu nahlavu a rezignací na další verzes režisérem Danielem Hrbkem,a nakonec možná i s dramaturgy-ní Martinou Kinskou. No a veŠvandově divadle proto mají dal-ší více než slušnou původní hru.

Co by jinde dali za příběh jed-noho večera, který je příležitostívyříkat si dávné křivdy, aspoň po-opravit rodinné omyly a zadělávatna chyby budoucí. A ještě se do-tknout v Čechách, na Moravě i veSlezsku společnosti i politiky.

Novým partnerem v rasistickéjižanské Karolině vychované, ob-čas hysterické Matky (výbornáBohdana Pavlíková) je totiž írán-ský architekt Jiří (Luboš Veselý).Trochu Kocábovou podezírám, žesáhla po kompromisu, protože aniona si netroufla udělat z toho do-cela obyčejného chlapa s vlastní-mi frustracemi a náladami musli-ma. Jiří je perský křesťan.

Právě obrazem soužití s přistě-hovalci ze Středního východu je

Pohřeb až zítra Natalie Kocábovéhrou u nás skoro průkopnickoua s půlstoletým zpožděním řešíněco, co v Americe otevřel užv roce 1967 Stanley Kramer fil-mem Hádej, kdo přijde na večeřia v Německu třeba Rainer WernerFassbinder v roce 1974 ve Stra-chu jíst duši (od dubna v ND Br-no).

Rozvedeného Otce představujeRobert Jašków, sourozence AndyNatálie Řehořová, Tess Beáta Ka-ňoková a Mikiho Cyril Dobrý ne-bo Adam Ernest. Přesvědčivě.

Hádej, proč pohřeb babičky je až zítra

Zleva David Viktora (otec Jake Sturdy), Lucie Končoková (jeho sestra Twyla), za nimi Robert Finta (syn Joey).

Foto

PR

ÁVO

– J

iří P

.Kří

ž

Luboš Veselý (Jiří), Robert Jašków (Otec), Natálie Řehořová (An-dy), Beáta Kaňoková (Tess), Bohdana Pavlíková (Matka).

Foto

PR

ÁVO

– J

iří P

.Kří

ž

Eva VejdělkováTelevizní film Monstrum reži-

séra Viktora Polesného připom-něl včera na ČT 1 tragický osudrespektovaného sochaře OtakaraŠvece (hraje ho Jan Novotný),který na počátku 50. let ke své-mu překvapení vyhrál soutěž nastavbu Stalinova pomníku v Pra-ze na Letné, známého později ja-ko „fronta na maso“.

Nabídka, která se neodmítáa z níž mohl zaskočený sochař napočátku 50. let vycouvat leda tak„nohama napřed“, mu však životstejně zničila, a nakonec hoi vzala jak jeho ženě, tak jemusamotnému. Manželka (Zuzana

Stivínová) spáchala sebevražduještě před dokončením sochya on sám rok poté, krátce před je-jím odhalením. Obrovská masažuly, která se měla z vůle česko-slovenských soudruhů stát nej-větší sochou v Evropě, byla jeno několik let později odstřelena.

Drama režisér natočil podlevlastního scénáře napsaného nazákladě knihy Rudly Cainera Žu-lový Stalin a vypráví v něm pří-běh, v němž od počátku nemá hr-dina proti stranické mašinériižádnou šanci. Nabídku nemůžeodmítnout ani se z ní nějak vy-lhat – a později se ukáže, že ne-dokáže ani popřít sám sebe, kdyžho vynucená stavba monstrózní

sochy začne pohlcovat. Jeho po-stupný pád nakonec těžce pozna-mená i jeho manželství. Stáleosamělejší žena, pronásledovanáspolu s ním hanlivými anonymya opovržením sousedů, ztratí vů-li žít.

Scénář propojuje Švecův au-tentický příběh s osudy dvou stu-dentů akademie, z nichž jeden sestává jeho asistentem při stavběpomníku (Martin Kraus) a záro-veň platonickým obdivovatelemjeho manželky. Druhý (VladimírPolívka) čím dál naléhavěji poci-ťuje vzdor proti režimu, ale jehotouha po svobodném životěskončí rovněž tragicky.

Polesného příběh je působivý

v niterných momentech, kdyspolu s rostoucím žulovým mon-strem divák vnímá sílící všudy-přítomný tlak, který postupně dr-tí životy všech postav, kdyudálosti nevyhnutelně směřujík temnému konci. Přináší všaki problematická místa, hlavněchvíle, které se snaží stručně vy-stihnout dobu.

Některá řešení vyznívají sche-maticky, ať už jde o scény s mla-dou zapálenou komunistkou, ne-bo třeba procházku Šveces asistentem pod Žižkovou so-chou na Vítkově. Bohužel ubíra-jí filmu na živosti a věrohodnos-ti právě ve všedních, drobnýchokamžicích.

Monstrum připomíná osud sochaře Švece

Vladimír ŘíhaAmeričan William Christie

a Polák Lukasz Borowicz sepředstavili ve čtvrtek a v pátek naPražském jaru. Jak londýnskýOrchestr doby osvícení s Chris-tiem v Rudolfinu, tak naši Pražštísymfonikové FOK s Borowic-zem ve Smetanově síni obecníhodomu připravili skvělé zážitky.

Christie jako expert na starouhudbu a její podání na dobovénástroje je od loňska emeritnímdirigentem londýnského souborua přivezl s ním barokní repertoárs díly Bacha, Rameaua, Camprya Fischera.

Překvapením byla Suita č. 7 gmoll našeho barokního autoraJohanna Caspara Ferdinanda Fis-chera. Christie držel soubor v ce-

lém programu spíše odměřeně,což ne vždy bylo v souhlasus vervou, s jakou hrají tato dílanaše soubory.

Koncert FOK měl jako sólistuv pátek britského trumpetistuHuwa Morgana, loňského vítězesoutěže Pražského jara. Obě dí-la, která přednesl, zahrál skvěletechnicky i výrazově, což publi-kum náležitě ocenilo.

U Borowicze více než úvodníČtyři polské tance AlexandraTansmana oceňme citlivé podáníSedmé symfonie cis moll Serge-je Prokofjeva, posledního dílaskladatele.

Jako přídavek předvedl s FOKještě druhou verzi konce, kterouautor pod velkým tlakem tehdej-ší stalinské kritiky předvídavěpřipravil.

Dvě osobnosti dirigovaly na Pražském jaru

Zemřel Gregg Allman

Ve věku 69let zemřel ame-rický hudebníkGregg Allman.Někdejší zpě-vák, kytaristaa klávesista jižnefungující ka-pely The All-

man Brothers Band skonal v so-botu ve svém domě v Georgii.

Příčina úmrtí zatím není zná-ma, ale muzikant v posledních le-tech bojoval s více problémy.V březnu zrušil bez odůvodněnívšechny koncerty. Rovněž loniv srpnu kvůli vážným zdravotnímdůvodům zrušil 28 vystoupení.Na pódia se vrátil v říjnu, ale ná-sledně odvolal zimní koncerty.

Muzikant zažil podobnou si-tuaci i v roce 2011, kdy muselkvůli zdraví zrušit zbytek turné.Po transplantaci jater z roku 2010se totiž u něj objevily respiračnípotíže, které si vyžádaly operaciplic. Bojoval také s hepatitidou C.

Gregory LeNoir Allman se na-rodil 8. prosince 1947 v Nashvil-lu. Byl jedním ze zakládajícíchčlenů The Allman Brothers Band,která vznikla v roce 1969. Debu-tovali v témže roce, ale úspěch za-znamenali s nahrávkou BrothersAnd Sisters (1973) a hitem Ram-blin’ Man. Jako sólista má nakontě šest studiových desek.

Gregg Allman byl v letech1975 až 1979 manželem zpěvač-ky Cher. (jaš)

Mezi ploty pro všechny

Víkendový pražský festivalMezi ploty, který letos oslavil pětadvacáté narozeniny, opět bou-ral hranice, a to především ty vě-kové. Díky řadě doprovodnýchakcí a speciálních sekcí pro rodi-ny a děti na něj dorazily snadvšechny generace diváků.

Multikulturní akce, na nížv areálu bohnické psychiatrickéléčebny účinkovalo o víkendu na120 kapel, divadel, různých kej-klířů, dýdžejů či třeba zástupcůcharitativních projektů, přilákalapodle pořadatelů více než patnácttisíc lidí. Nejvíc se jich přišlo po-dívat v sobotu na Tomáše Klusea Richarda Müllera, v neděli naNo Name, Mňágu a Žďorp čiXindla X. (rav)

Fraser s nevídanouotevřeností líčítělesné i sexuálnípotřeby

Hodnocení 85 %

Brad Fraser: Teď mě zabij

Překlad Pavel Dominik. Režie Janusz Klimsza, dramaturgie Pavla Bergmannová, výběr hudbyRobert Finta, Vít Roleček.Premiéra 27. května ve zkušebně Divadla AntonínaDvořáka ND moravskoslez-ského Ostrava

Hodnocení 75 %

Natalie Kocábová: Pohřeb až zítra

Režie Daniel Hrbek, dramaturgie Martina Kinská,výprava Jozef Hugo Čačko,hudba Michaela Poláková.Premiéra 27. května veŠvandově divadle Praha