DVĚ EXTRÉMNÍ KONCEPCE SOCIALIZACE

1. FAKTORY VÝVOJE PRIMÁRNĚ DÁNY UVNITŘ ORGANISMU A SOC. OKOLÍ JE POUHÝM ZPROSTŘEDKOVATELEM PŮSOBENÍ TĚCHTO FAKTORŮ – FREUDOVA PSYCHOANALÝZA

2. POJETÍ ČLOVĚKA JAKO „TABULA RASA“ A ROZHODUJÍCÍ FAKTOR VÝVOJE JE SOC. ZKUŠENOST – WATSONŮV BEHAVIORISMUS

SOCIALIZACE=SOCIÁLNÍ UČENÍ

Socializaci od jiných změn odlišují 2 aspekty:

1. Prostřednictvím sociálního učení dochází ke změně postojů a chování (změny způsobené zráním nejsou socializací)

2. Změny postojů a chování mají svůj původ ve vzájemném působení osob (přímo i nepřímo)

Nezaměňovat pojmy socializace a výchova !!

SOCIALIZACE

- JE PERMANENTNÍ, CELOŽIVOTNÍ PROCES SOCIÁLNÍHO UČENÍ, ZÍSKÁVÁNÍ „SOCIÁLNÍ INTELIGENCE“, VE KTERÉM SE JEDINEC STÁVÁ ČLENEM SPOLEČNOSTI, OSVOJUJE SI RŮZNÉ SOCIÁLNÍ ROLE, SPOLEČENSKÉ NORMY A HODNOTY

- Etapy: primární a sekundární

předpracovní, pracovní a popracovní

NEJVÝRAZNĚJŠÍ ZMĚNYV CHOVÁNÍ

• Dosažení vhodného vzorce závislost – nezávislost• Dosažení vhodného vzorce věnovat a obdržet

náklonnost• Vypracování vztahu k soc. skupinám• Vývoj sebevědomí• Příprava sexuální role• Adaptace změnám svého organismu• Ovládání těla a naučení se motorickým vzorcům• Rozumění materiálnímu světu, jeho řízení a užívání• Vytvoření vhodného systému symbolů a pojmů• Vytvoření vhodného vztahu k světu

FAKTORY SOCIALIZACE

• PŘÍRODNÍ (BIOLOGICKÉ) PROCESY• SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÉ PROCESY

(utváření MY- skupinové vědomí a jednání)• PSYCHOLOGICKÉ PROCESY (utváření

osobnosti JÁ- individuální vědomí a jednání)• SOCIOLOGICKÉ PROCESY (individuální a

skupinová identifikace, seberealizace a reprodukce

PŘÍRODNÍ PROCESY

• PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ, se kterým je organismus člověka v interakci

• GENETICKÁ INFORMACE – pudy, instinkty, biologické předdispozicepro socializaci

SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÉ PROCESY

• Interiorizace a stabilizace HODNOT – chápání žádoucího jednání

• Interiorizace NOREM jednání – důsledek kontroly společnostinad individuem a individuanad společností

PSYCHOLOGICKÉ PROCESY

• VZTAHY – komunikace a kooperace, jazyk a rozum

• POZICE, status – souhrn práv a povinností, které jsou připsané – askripce nebo získané výkonem

• ROLE – jinými očekávané chovánív dané pozici – spojnice mezi pozicí a jednáním

SOCIOLOGICKÉ PROCESY

• SKUPINY – zpravidla trvalejší vztahyv dané pozici – spojnice mezi pozicí a jednáním

• INSTITUCE – uznávané způsoby (vzory) jednání platné v dané kultuře, „know how“ jednání

• ORGANIZACE – technický a mocenský prostředek kooperace a koordinace lidí, nástroj realizace cílů a individuí, skupin a institucí

ETAPY ŽIVOTA ČLOVĚKA

1/ Dětství –jedinec problémem pro svoje okolí, internalizace rodinných rolí a vztahů

a/ rané dětství- (0-2) počátky neverbální komunikaceb/ předškolní věk- (2-5), počátky verbálního dorozumívání, osvojení

soc. návyků, adaptace na kolektivc/ školní věk- (6-12), učení, vrstevnické vztahy, fantazie2/ Mládí – „já“ se stává problémem samo pro sebe, sbližování, láska,

sex.vztahya/ puberta- (12-15), formování vztahů mezi pohlavími, počátky

emancipace od rodiny, vyhrocování konfliktů a zájmů, vznik problémů sociální identity

b/ dospívání- (16-20), reálná volba povolání, zákonné práva a povinnosti, koordinace zájmů, počátek nezávislosti, formování světonázoru, krize adolescence

3/Dospělost – kdy jiní jsou problémem pro mě!a/ raná dospělost – (21-25), osvojování si rolí dospělého, počátek ekonomické a sociální samostatnosti,formování životních plánů, první zaměstnáníb/ střední dospělost – (26-40), slaďování soc. rolí, konflikty rolí, materiální konsolidace, spol. angažovanost, redukce životníchplánů, stabilizace sítě soc. kontaktů a vztahů, 2. volbazaměstnáníspecializace, kariéra, další vzdělávání, rodina s dospívajícímdítětem, rozvod, změna partnerac/ pozdní dospělost –(41-55), krize středního věku,soc.konsolidace, nové formování život. perspektiv, prof. stabilita, role prarodiče4/ Stáří – „já“ se stává problémem pro ostatní, prázdné hnízdo,vdovství, osamělosta/ důchodový věk-(56-65), vrchol soc.postavení a autority, přeměny fyzických funkcí, stabilizace životních stereotypůb/ stáří – (66 -), změny soc. a psych.funkcí, oslabení životníaktivity, profesní prázdnota,

SOCIÁLNÍ POZICE

• Rozumíme určité postavení člověka ve společnosti, jedná se o určitou sumu práv a povinností, které společnost člověku na jedné straně vymezuje a na druhé dává. To se děje prostřednictvím společ. norem a hodnot, některé pozice jsou trvalé, jiné dočasné

SOCIÁLNÍ ROLE• Je určité konkrétní chování, které očekáváme od

jednotlivce v určité sociální pozici, role poskytuje vzor, podle něhož má individuum jednat, jednotlivé role nemají stejnou váhu, role nesou s sebou určité jednání, emoce a postoje, které k tomuto jednání patří, od absolutního ztotožnění s rolí až k úplnému odmítnutí

NÁPLŇ SOCIALIZACE

- Předmětným obsahem socializace je kulturaSocializace je tak:- Procesem kulturní transmise (přenosu) – z

hlediska společnosti- a procesem akulturace – z hlediska jedinceVýchovu chápeme jako společ.proces, v němž jde:- Z hlediska jedince – o formování osobnosti- Z hlediska společ.cílů – o socializaci- Z hlediska obsahů – o akulturaci

HODNOTY

- může být pro nás to, čemu přikládáme významPodle Szcepanského:- materiální či ideální objekt, idea nebo instituce- skutečný či imaginární předmět, ke kterému

zaujímáme hodnotící vztah a připisujeme mu významHodnoty určují: - pravidla společ. soužití- principy společenské hierarchie (to, co společnost

uznává za důležité)Hodnoty ovlivňují: - můj společ. vztah s jednotlivci a

skupinami- můj výběr (podle nich vybírám vhodnou skupinu)Druhy hodnot: materiální a duchovní

SPOLEČENSKÉ NORMY

• Jsou vlastně pravidla chování, vznikají v opakujících se situacích buď:

- Spontánně – obyčeje, zvyky-mravní normy- Záměrně – parlament –právní normyRegulují chování jednotlivců vůči jednotlivcům vůči

společnosti jako celku, skupinám. K dodržení norem se používají SANKCE – pozitivní, negativní, formální i neformální.

Hodnoty jsou spojovány s cíli určité činnosti či s potřebami lidí, normy pak regulují způsob uspokojování těchto potřeb, tzn. Jakými prostředky dosáhnout cíle!