dvě metody odhadu populace plůdku candáta obecného na hluboké kaňonovité nádrži Římov
DESCRIPTION
Dvě metody odhadu populace plůdku candáta obecného na hluboké kaňonovité nádrži Římov. Petr Blabolil Populační ekologie. Úvod. Proč potřebuji vědět početnost plůdku Ca? - využití Ca při biomanipulaci, ale nějak se mu nedaří Možnosti odhadu: - vypustit 33,8 mil. m 3 - podvzorek: - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Dvě metody odhadu populace plůdku candáta obecného na
hluboké kaňonovité nádrži Římov
Petr Blabolil
Populační ekologie
Úvod• Proč potřebuji vědět početnost plůdku Ca? - využití Ca při biomanipulaci, ale nějak se mu nedaří
• Možnosti odhadu: - vypustit 33,8 mil. m3
- podvzorek: - tenata ×- zátahové sítě, pouze litorální zóna- košilkový nevod ×- akustika, nerozezná druhy- tralování ☺- vězence, vrše, jiné pasti ×- elektrolov, časově náročné, nepřesné- dynamid, jedy jde o vodárenskou nádrž
Tralování
• síť za lodí• úměrná velikost• přiměřená rychlost• nevýhoda – v lepším případě tral ryby jen poškodí
1. Metodaabsolutní odhad z úlovku
reálná ale nedokončená data 12.6.2007
12.6.2007 Římov - 7. odlov síť 4x2 m
tah hloubka[m] čas doba lokalita dráha[m] objem [m³] počet Ca počet na 1000 m3 Ø
1 0-2 12:15 5' Ostrov 285 2280 7 3,070175
2 0-2 12:30 5' Babka-Seník 277 2216 6 2,707581
3 0-2 12:50 5' Seník 282 2256 13 5,762411
4 0-2 13:10 10' Seník-Babka 560 4480 15 3,348214 3,722096
5 7-9 13:40 10' Most 525 4200 6 1,428571
6 0-2 14:15 10' Stupárna 575 4600 6 1,304348
7 0-2 14:45 5' Schody 296 2368 14 5,912162
8 0-2 15:00 5' Schody 295 2360 10 4,237288 3,81793
9 0-2 15:15 10' Hrad 595 4760 52 10,92437
10 0-2 15:40 5' Plaňák 295 2360 10 4,237288 7,580829
11 0-2 15:55 5' Kladinská skála 285 2280 13 5,701754
12 0-2 16:05 5' Kladinská skála-Hráz 309 2472 7 2,831715
13 0-2 16:55 15' Hráz 906 7248 17 2,345475 3,626315
Rozdělení nádrže na jednotlivé lokality
Nutné kvůli heterogenitě nádrže, u přítoku je nejvíce živin, nejvyšší primární produkce a také nejvíce ryb.
Vlastní výpočet1 km2 ………0,2178g
lok. 13-11… 0,1423g
Velikost zkoumané oblasti 0,65335 km2 (x106m2)
Potřebuji objem do hloubky 2m tedy 0,65335 x 106 x 2 = 1,306 x 106 m3
a vynásobím Ø množstvím ryb na 1000 m3; 1,3067 x 3,626315 x 103 = 4863,7 ks
Tento proces provedu i u zbývajících úseků a konečná čísla sečtu
4863,7 + 7037,8 + 5413,1 + 2392,5 = 19707,1 ks Ca
Čísla dosud nejsou kompletní, pro metodickou názornost snad postačí.
Tento odhad je minimální, ryby se vyskytují ve větším vodním sloupci, odhad je pouze pro hloubku 0-2m.
Lze předpokládat, že pokud by byla zahrnuta litorální zóna, odhad by byl výrazně vyšší.
Ve dne je v otevřené vodě méně ryb než v noci.
2. Metodacapture re-capture (Petersenova metoda)
Úvod – značeníPoužili jsme značení oxytetracyklinem, kdy se
čerstvě vylíhlé larvy vypustí do nádrží s roztokem a nechá se antibiotikum působit. Poté se vypustí do přehrady a po periodách odlovují tralem. Získaný plůdek se zamrazí a následně se preparují otolity, které se pod fluorescenčním mikroskopem detekují na přítomnost značky.
Něco málo fotek
Odhad početnosti populace Petersenovou metodou
Vzorec N=M*C/R
N … velikost populace
M … počet značených ryb
C … velikost úlovku
R … počet značených ryb v úlovku
Používá se verze
N = [(M+1)*(C+1)/(R+1) ] -1
variance střední chyba odhadu
V(N) = N2 * (C-R) / [(C+1)*(R+2)]
)2.()1(
))()(1)(1(2
RR
RMRCMCsN
Reálná data30.4.2007 vysazeno do Strahovské zátoky 189833 ks značených Ca
11.5.odlov v zátoce 1. tah celkem 20 Ca z toho 2 značení 2. tah celkem 60 Ca z čehož 12 značených
před zátokou 15 Ca žádný značený
21.5.odlov v zátoce 1. tah celkem 46 Ca z toho 3 značení 2. tah celkem 72 Ca z čehož 1 značených
před zátokou 78 Ca z nichž 4 značení
31.5.odlov v zátoce celkem 15 Ca žádný značený před zátokou 9 Ca žádný značený
Tahy v zátoce byly stejně dlouhé, tedy obdobné množství vody přefiltrováno
11.5.V zátoce N = [(189833+1) * (40+1) / (7+1)] -1 = 972898,3 ks
sN = 290945,5
21.5.V zátoce N = [(189834-14) * 60 / 3] -1 = 3796399 ks
sN = 1654921,4
Výsledky nereálné (nadhodnocené), očekávalo se, že počty by měly klesat.
Označili jsme málo jedinců a málo chytali.Nevím nic o promíchanosti populace, s vysokou mírou jistoty
předpokládám, že značení nemá vliv na pravděpodobnost odchytu.Emigrace je významný činitel, proč mi neemigrovalo stejné množství
neznačených nevím.Spíš než imigrace se projevila natalita.Mortalita je značná, zejména v časných stádiích plůdku.
Závěr
2. Metoda mi nevyšla na odhad velikosti populace. Ale i tak jsem zjistil hodnotné výsledky, o růstu značených ryb, migraci, mohu zhruba odhadnout přežívání.
Děkuji za pozornost
Otázky !?!