eb 74.3 parlem tre - cs...2011/02/21 · tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a...
TRANSCRIPT
DV\864276CS.doc
CS CS
EVROPSKÝ PARLAMENT
Eurobarometr
Eu
roba
rom
ètre
Spé
cial
/ V
ag
ue 7
4.3
– T
NS
Opi
nio
n &
So
cial
Terénní výzkum: listopad – prosinec 2010
Zveřejnění: duben 2011
Zvl
áštn
í Eur
obar
omet
r / v
lna
74.3
– T
NS
Opi
nion
& S
ocia
l
2
OBSAH
ÚVOD................................................................................. 3
SHRNUTÍ ........................................................................... 5
1. ZNALOSTI A POVĚDOMÍ O EVROPSKÉM PARLAMENTU. .. 7 1.1 Evropský parlament a média ..........................................................7
1.2 Úroveň povědomí o činnosti Evropského parlamentu ........................13
1.3 Volba poslanců EP .........................................................................18
2. OBRAZ A ROLE EVROPSKÉHO PARLAMENTU. ............... 23
2.1 Obraz Evropského parlamentu ........................................................23
2.2 Role EP .......................................................................................47
3. PRIORITY A HODNOTY EVROPSKÉHO PARLAMENTU .... 52
3.1 Hodnoty, které by měl EP zastávat přednostně .................................52
ZÁVĚR.............................................................................. 60
3
ÚVOD
Tento nový průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden téměř
po roce od předchozího průzkumu, který proběhl v lednu a únoru 2010. Při
určování výsledků a změn zaznamenaných v posledním průzkumu veřejného
mínění Evropanů týkajícího se činností a role Evropského parlamentu je třeba
přihlížet k tomu, že průzkum byl prováděn od konce listopadu do poloviny
prosince 2010, tedy přibližně 18 měsíců po posledních volbách do Evropského
parlamentu v červnu 2009. Jedním z cílů tohoto průzkumu proto bylo určit, zda
by tyto volby mohly mít stále vliv na to, jak Evropané vnímají Evropský
parlament.
Tak jako předchozí průzkumy Eurobarometr si i tento nový průzkum klade za cíl
zjistit nejen úroveň znalostí a povědomí o Evropském parlamentu, ale také to, jak
občané vnímají jeho obraz a roli, kterou by měl podle jejich názoru hrát. Průzkum
rovněž zjišťuje, jaké hodnoty by měl Evropský parlament podle občanů EU
obhajovat přednostně.
V reakci na návrhy na vytvoření Evropského energetického společenství
iniciované Evropským parlamentem na jaře 2010 byla nyní do průzkumu
doplněna nová dimenze, a to otázka energetiky (zejména problém dodávek
energie). Této záležitosti se věnuje samostatná zpráva.
Tento Eurobarometr zadalo Generální ředitelství Evropského parlamentu pro
komunikaci. Provedla jej společnost TNS Opinion & Social v období od konce
listopadu do poloviny prosince 2010. Průzkum probíhal formou osobních
rozhovorů v domácnostech respondentů, při nichž bylo sítí tazatelů agentury TNS
Opinion & Social osloveno přibližně 26 574 Evropanů starších 15 let. Metodologie
byla stejná jako u standardních průzkumů Eurobarometr prováděných Generálním
ředitelstvím pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze
této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jakým ústavy společnosti
TNS Opinion & Social vedly terénní průzkum. V této poznámce jsou definovány
metody terénního průzkumu a intervaly spolehlivosti.
Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny EB 74.3.
Obsahuje několik otázek, které byly v rámci barometru položeny v předchozích
vlnách a které umožňují zjistit nastalé změny.
4
Poznámka:
Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami:
ZKRATKY
EU27 Evropská unie – 27 členských států DK Nevím
BE Belgie CZ Česká republika BG Bulharsko DK Dánsko DE Německo EE Estonsko EL Řecko ES Španělsko FR Francie IE Irsko IT Itálie CY Kyperská republika LT Litva LV Lotyšsko LU Lucembursko HU Maďarsko MT Malta NL Nizozemsko AT Rakousko PL Polsko PT Portugalsko RO Rumunsko SI Slovinsko SK Slovensko FI Finsko SE Švédsko UK Spojené království
*****
5
SHRNUTÍ
Výsledky tohoto průzkumu Eurobarometr poskytují cenné informace o úrovni
povědomí a znalostí Evropanů o Evropském parlamentu, jeho obrazu a roli, jakou
by měl podle nich zastávat, a o hodnotách, které by měl přednostně podporovat.
Při hodnocení významu výsledků je třeba mít na paměti, že tento průzkum byl
proveden 18 měsíců po volbách do Evropského parlamentu, kdy byla jeho
viditelnost obzvlášť vysoká.
- Většina Evropanů (59 %) si vzpomíná, že v poslední době v médiích
slyšela nebo viděla něco o Evropském parlamentu. Je to však o tři body
méně než na začátku roku 2010. Tento pokles četnosti výskytu v médiích
lze vysvětlit zejména tím, že média věnovala na začátku roku 2010
značnou pozornost zpravodajství ze slyšení nové Komise II předsedy
Barossa.
- Přesto však se více než dvě třetiny respondentů (69 %, tedy o jeden bod více než v průzkumu za období leden – únor 2010) stále domnívají, že jsou o činnosti Evropského parlamentu informovány špatně.
- Nicméně pokud jde o to, jak respondenti rozumí způsobu fungování Evropského parlamentu, více než čtyři z deseti Evropanů (42 %) vědí, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu podle své politické příslušnosti (i když toto skóre kleslo o jeden bod), zatímco 38 % (-1) se mylně domnívá, že je to podle jejich státní příslušnosti.
V otázce týkající se obrazu Evropského parlamentu se odpovědi
respondentů nadále rozcházejí. Skóre pozitivních charakteristik
(„dynamický“, „demokratický“ a „naslouchající evropským občanům“) sice
velmi mírně klesalo, avšak nyní se stabilizovalo. Dříve, tzn. od podzimu
2007, kdy byla tato otázka položena poprvé, skóre těchto charakteristik
nepřetržitě klesalo.
- Většina Evropanů (52 %) se domnívá, že Evropský parlament by měl hrát důležitější roli, než je tomu v současné době, ačkoli od průzkumu za období leden – únor 2010 tento podíl klesl o tři body.
6
- Jak bylo uvedeno v průzkumu na začátku roku 2010, hodnoty, které by
měl podle respondentů Evropský parlament obhajovat přednostně,
souvisejí s veřejnými svobodami a bojem proti diskriminaci:
o Respondenti nejčastěji uváděli ochranu lidských práv: šest
z deseti respondentů se domnívá, že tuto oblast by měl Evropský
parlament prosazovat přednostně, ačkoli tento počet za poslední
rok o dva body poklesl.
o Druhé místo patří společně rovnosti mužů a žen a svobodě
projevu se 36 % (o 24 bodů méně, než získala hodnota
s nejvyšším počtem bodů). Výsledky těchto dvou hodnot se od
posledního průzkumu nezměnily.
7
1. Znalosti a povědomí o Evropském parlamentu.
Abychom posoudili, jak jsou Evropané informováni o Evropském parlamentu,
zeptali jsme se respondentů ve 27 členských státech, zda se v médiích setkali s
informacemi o Evropském parlamentu a zda se domnívají, že jsou o tomto orgánu
dobře informováni.
1.1 Evropský parlament a média [otázka č. A1] 1
- Většina Evropanů si vzpomíná, že v poslední době slyšela nebo viděla
v médiích něco o Evropském parlamentu -
Odpovědi na otázku QA1 nám umožňují zjistit objem informací, které Evropané
získali o Evropském parlamentu, a současně dosažené výsledky porovnat
s hodnotami získanými téměř o rok dříve, v době Eurobarometru 73.1 (leden –
únor 2010).
Nadpoloviční většina (59 %) Evropanů v poslední době četla nebo viděla
na internetu či slyšela něco o Evropském parlamentu. Téměř čtyři z deseti
dotázaných (39 %, +2 body) nic takového nečetli, neslyšeli ani neviděli a 2 %
respondentů se k této otázce nevyjádřila.
Nicméně od posledního průzkumu na začátku roku 2010, který proběhl několik
měsíců po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009, výskyt informací
o Evropském parlamentu v médiích mírně poklesl (-3 body). Tehdy došlo u této
otázky k nárůstu kladných odpovědí o 26 bodů za rok, tedy za období od ledna –
února 2009 do ledna – února 2010. V nynějším průzkumu začíná přínos
posledních evropských voleb, pokud jde o výskyt v médiích, klesat.
42% 44%36%
62%54% 53%
60%
37% 39%
4% 3% 4% 1% 2%
EB68.1 Aut. 2007
EB70.1 Aut. 2008
EB71.1 Jan-Feb. 2009
EB73.1 Jan-Feb2010
EB74.3 Nov.-Dec. 2010
QA1 Have you recently read in the press, seen ont the Internet or heard on the radio or television something about the European
Parliament? - %EU
Yes No DK
59%
1 Otázka č. A1: Četli jste v poslední době v novinách, na Internetu, nebo slyšeli jste v rádiu nebo v televizi něco o Evropském parlamentu?
8
Rozdíly mezi členskými státy
Odpovědi na tuto otázku ukazují 10bodový rozdíl v zemích, které se staly
členy EU do roku 2004, oproti zemím, které k EU přistoupily v období
2004–2007. Respondenti ve druhé skupině zemí si vzpomněli častěji, že v
nedávné době získali informace o Evropském parlamentu, než respondenti v první
skupině zemí (67 %, resp. 57 %).
Z podrobné analýzy vyplývá, že:
- Respondenti v Litvě a Slovinsku (vždy 78 %) a dále v Irsku, Finsku a
Rumunsku (vždy 76 %) si vybaví častěji, že se v poslední době dozvěděli
tyto informace.
- Naopak nejmenší pravděpodobnost, že si respondenti vybaví, že se jim
dostalo takových informací, je ve Francii (42 %), Spojeném království
(49 %) a Itálii (51 %), jak tomu ostatně bylo i téměř před rokem (přičemž
je třeba mít na paměti, že Francie a Itálie patří k zakládajícím členům
Evropské unie).
9
Oproti výsledkům z zaznamenaným téměř před rokem se počet kladných
odpovědí snížil v 19 z 27 členských států, zatímco v šesti zemích se
zvýšil. Ve dvou zemích se výsledky nezměnily.
Četnost zaznamenaného výskytu v médiích nejvíce klesla v Bulharsku (61 %, -24
bodů) a ve Švédsku (69 %, -13 bodů) a naopak nejzřetelněji stoupla v Irsku
(76 %, +17 bodů), s největší pravděpodobností proto, že v Irsku nedávno
proběhly diskuse o dopadu hospodářské krize.
Významný pokles četnosti zaznamenaného výskytu v médiích v Bulharsku lze
snadno vysvětlit tím, kolik prostoru média věnovala Evropskému parlamentu v
době kontroverze okolo slyšení prvního bulharského kandidáta na evropského
komisaře v lednu 2010.
10
EB73.1 Jan.-Feb. 2010
EB74.3 Nov.-Dec. 2010
Diff. EB74.3-EB73.1
EU27 62% 59% -3
IE 59% 76% +17
CZ 67% 57% +10
UK 44% 49% +5
LU 77% 66% -11
SE 82% 69% -13
BG 85% 61% -24
QA1 Have you recently read in the press, seen on th e Internet or heard on the radio or television something about th e European
Parliament? - Yes -
…
Sociodemografická analýza
Tento nový Eurobarometr potvrzuje mnoho sociodemografických rozdílů, které
byly zaznamenány již v předchozích průzkumech:
- Jak tomu bylo v posledních dvou průzkumech Eurobarometr (na začátku
roku 2010 a na začátku roku 2009), četnost zaznamenaného výskytu
v médiích je nepatrně výraznější u mužů než u žen: 64 % mužů
uvedlo, že četli, viděli nebo slyšeli v médiích něco o Evropském
parlamentu, v porovnání s pouhými 55 % žen, což znamená devítibodový
rozdíl.
- Vliv na odpovědi má zřejmě také věk respondentů, protože u nejstarších
respondentů je větší pravděpodobnost, že odpoví kladně (61 % osob ve
věku nad 55 let, v porovnání s 50 % osob ve věku 15–24 let). Starší lidé
jsou obecně skupinou, která věnuje sledování aktuálních informací nejvíce
času, částečně proto, že mají více volného času.
11
Avšak bez ohledu na tyto rozdíly týkající se pohlaví a věku se nejvíce
těchto informací o Evropském parlamentu zřejmě dostává sociálně
nejvíce „zvýhodněným“ kategoriím:
- 70 % respondentů, kteří studovali i po dosažení 19 let, vidělo, četlo nebo slyšelo v médiích něco o Evropském parlamentu (oproti 52 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 15 let).
- Stejně tak je tomu u vedoucích pracovníků (73 %) a osob samostatně
výdělečně činných (69 %), v porovnání s nezaměstnanými (55 %).
- Větší pravděpodobnost zaznamenaných informací o EP v médiích vykazují
také lidé, kteří nemají téměř nikdy problémy s placením svých účtů (62 %
oproti 49 % těch, kteří mají s placením většinou potíže), a lidé, kteří sami
sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (65 %, ve srovnání s 52 % lidí
ve spodní části žebříčku).
- Totéž platí pro 63 % lidí, kteří používají denně internet, ve srovnání s 55
% lidí, kteří jej nepoužívají vůbec.
12
Yes No Don't know
EU27 59% 39% 2%
Male 64% 34% 2%
Female 55% 43% 2%
15-24 50% 48% 2%
25-39 59% 40% 1%
40-54 64% 34% 2%
55 + 61% 37% 2%
15- 52% 46% 2%
16-19 59% 39% 2%
20+ 70% 29% 1%
Still studying 53% 45% 2%
Self- employed 69% 30% 1%
Managers 73% 26% 1%
Other white collars 59% 40% 1%
Manual workers 57% 41% 2%
House persons 50% 49% 1%
Unemployed 55% 44% 1%
Retired 61% 37% 2%
Students 53% 45% 2%
Everyday 63% 36% 1%
Often/ Sometimes 62% 36% 2%
Never 55% 43% 2%
Most of the time 49% 49% 2%
From time to time 59% 39% 2%
Almost never 62% 36% 2%
Difficulties paying bills
QA1 Have you recently read in the press, seen on the Internet o r heard on the radioor television something about the European Parliame nt?
Gender
Age
Education (End of)
Respondent occupation scale
Use of the Internet
13
1.2 Úroveň povědomí o činnosti Evropského parlamentu [otázka č. A2]2
- Více než dvě třetiny Evropanů se domnívají, že jsou o činnosti
Evropského parlamentu informovány špatně -
Jak již bylo zmíněno, Evropané jako celek hodnotí výskyt informací o Evropském
parlamentu v médiích stále kladně.
Nicméně 69 % Evropanů se domnívá, že nejsou dobře informováni, což je o jeden
bod více než před rokem. Pouze 28 % (-2 body) respondentů uvádí, že jsou
dobře informováni, a 3 % respondentů se nevyjádřila.
Tento negativní trend je potřeba chápat v souvislosti se skutečností, že předchozí
průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu proběhl pouze několik měsíců po
evropských volbách v červnu 2009, tedy v době, kdy měli Evropané jako celek
samozřejmě pocit, že jsou více informováni o činnosti Evropského parlamentu. O
rok později, kdy vliv voleb pominul, už tento pocit zřejmě není tak silný.
Měli bychom si také uvědomit, že úroveň výskytu informací o EP v médiích
nemusí být přímo spojena s pocitem dobré nebo špatné informovanosti o činnosti
tohoto orgánu. Z toho vyplývá otázka, zda je tato nízká úroveň četnosti
zaznamenaného výskytu v médiích způsobena typem a obsahem šířených
informací.
2 Otázka č. A2 Považujete se z obecného hlediska za velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně informované o činnosti Evropského parlamentu?
14
Rozdíly mezi členskými státy
Nepatrný rozdíl je mezi členskými státy v závislosti na tom, kdy
přistoupily k EU: 32 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily v roce
2004 a 2007, se domnívá, že jsou dobře informováni, ve srovnání s 27 %
respondentů v zemích, které se staly členy EU do roku 2004. Konkrétněji:
- Nejčastěji se domnívají, že jsou dobře informováni, respondenti na
Slovensku (45 %), na Maltě a v Irsku (vždy 43 %), v Lucembursku (42%)
a v Litvě (41 %).
- Naopak nejmenší pravděpodobnost, že jsou dobře informováni, je u
respondentů ve Španělsku (19 %), Francii (21 %), Švédsku a Rumunsku
(vždy 23 %) a Lotyšsku (24 %).
15
Od ledna 2010 byl nejvýraznější nárůst počtu dobře informovaných respondentů
zaznamenán v Rakousku (37 %, +10 bodů) a Dánsku (30 %, +4). Nicméně
respondenti ve Španělsku (19 %, -9 bodů), Lucembursku (42 %, -8) a Bulharsku
(29 %, -8) se oproti lednu 2010 domnívají v menší míře, že jsou dobře
informováni.
EB73.1 Jan.-Feb. 2010
EB74.3 Nov.-Dec. 2010
Diff. EB74.3-EB73.1
EU27 30% 28% -2
AT 27% 37% +10
DK 26% 30% +4
MT 40% 43% +3
BG 37% 29% -8
LU 50% 42% -8
ES 28% 19% -9
QA2 In general, do you consider that you are very w ell, fairly well, fairly badly or very badly informed about the Europ ean Parliament’s
activities?- Total 'Well informed' -
…
Sociodemografická analýza
Sociodemografická analýza nám umožňuje určit, které kategorie obyvatel se
domnívají, že jsou o Evropském parlamentu informovány dobře.
- Muži se považují za dobře informované o Evropském parlamentu
častěji než ženy (33 %, resp. 24 %).
- Tento názor je častější také u respondentů ve věku od 40 do 54 let
(30 %) než u nejmladších respondentů (24 % respondentů ve věku 15–24
let).
Jak již bylo uvedeno u předchozí otázky týkající se výskytu informací o EP
v médiích (otázka č. A1), za nejlépe informované o Evropském parlamentu se
považují nejvíce zvýhodněné kategorie obyvatel:
- To se týká především respondentů, kteří studovali i po dosažení 20 let
(36 %, oproti 20 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých
16 let).
16
- Platí to také pro vedoucí pracovníky (41 %, oproti 18 % osob
v domácnosti a 20 % nezaměstnaných).
- 32 % respondentů, kteří nemají téměř nikdy problémy s placením svých
účtů, uvádí, že jsou dobře informováni, ve srovnání s 19 % lidí, kteří mají
většinou problémy s placením svých účtů; totéž si myslí i 37 %
respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (oproti
21 % lidí ve spodní části žebříčku).
17
Total 'Well informed'
Total 'Not well informed'
Don't know
EU27 28% 69% 3%
Male 33% 65% 2%
Female 24% 73% 3%
15-24 24% 73% 3%
25-39 28% 70% 2%
40-54 30% 68% 2%
55 + 29% 68% 3%
15- 20% 77% 3%
16-19 28% 69% 3%
20+ 36% 62% 2%
Still studying 27% 70% 3%
Self- employed 36% 62% 2%
Managers 41% 57% 2%
Other white collars 31% 66% 3%
Manual workers 25% 72% 3%
House persons 18% 77% 5%
Unemployed 20% 77% 3%
Retired 29% 68% 3%
Students 27% 70% 3%
(1-4) Left 30% 68% 2%
(5-6) Centre 29% 69% 2%
(7-10) Right 36% 62% 2%
Most of the time 19% 78% 3%
From time to time 27% 70% 3%
Almost never 32% 66% 2%
Respondent occupation scale
Left-Right scale
Difficulties paying bills
QA2 In general, do you consider that you are very well, fairly well, fairly badly or very badlyinformed about the European Parliament’s activities ?
Gender
Age
Education (End of)
18
1.3 Volba poslanců EP [otázka č. A4]3
- Těsná většina Evropanů ví, že poslanci v EP zasedají podle své politické
příslušnosti -
Podíl respondentů, kteří vědí, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu
podle své politické příslušnosti (42 %, -1 bod) je stále mírně vyšší než
podíl respondentů, kteří se mylně domnívají, že rozhodujícím faktorem je
národnost (38 %, -1).
Míra správných odpovědí se v období mezi průzkumy Eurobarometr, tedy od
začátku roku 2009 do začátku roku 2010, zvýšila o sedm bodů: k lepším
znalostem Evropanů v této oblasti bezpochyby přispěly volby do Evropského
parlamentu v červnu 2009.
Podíl odpovědí „nevím“ se zvýšil o dva body a nyní takto odpovídal jeden z pěti
respondentů (přesně 20 %).
3 Otázka č. A4 Zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle …?
19
Rozdíly mezi členskými státy
Mezi členskými státy jsou velké rozdíly v tom, jakou odpověď
respondenti uvedli (správnou nebo špatnou), i v podílu odpovědí
„nevím“.
- Správně odpovídali nejčastěji respondenti v Nizozemsku (61 %), Belgii
(60 %), Estonsku a Švédsku (vždy 59 %) a Slovinsku (58 %).
- Naopak respondenti v České republice (64 %), na Slovensku (56 %),
v Řecku (54 %) a Itálii (53 %) se nejčastěji mylně domnívali, že poslanci
zasedají v EP podle své státní příslušnosti. Ve všech těchto čtyřech zemích
se počet nesprávných odpovědí za poslední rok zvýšil.
- Nejvyšší podíl odpovědí „nevím“ má Bulharsko (32 %), Německo (29 %),
Spojené království (28 %) a Kypr a Malta (vždy 26 %).
20
Počet správných odpovědí nejvíce vzrostl v Portugalsku (53 %, +12 bodů), ve
Francii (48 %, +7) a v Lotyšsku (46 %, +7).
Počet správných odpovědí („podle své politické příslušnosti“) klesl během roku
nejvíce ve Finsku (56 %, -10 bodů), v Maďarsku (42 %, -9) a na Kypru (52 %, -
9).
Their political affinities
Diff.EB74.3 - EB73.1
Their nationality
Diff.EB74.3 - EB73.1
Don't know
Diff.EB74.3 - EB73.1
EU27 42% -1 38% -1 20% +2
PT 53% +12 31% -10 16% -2
FR 48% +7 33% -10 19% +3
LV 46% +7 41% -10 13% +3
LT 51% +5 27% -4 22% -1
ES 47% +3 33% -6 20% +3
PL 40% +3 40% -7 20% +4
BE 60% +1 35% +2 5% -3
RO 52% +1 29% +1 19% -2
EE 59% = 30% = 11% =
NL 61% -2 33% = 6% +2
MT 46% -2 28% -1 26% +3
AT 44% -2 43% +1 13% +1
IT 32% -2 53% +7 15% -5
SE 59% -3 33% +6 8% -3
DE 37% -3 34% -3 29% +6
SK 34% -3 56% +1 10% +2
BG 33% -3 35% +7 32% -4
UK 38% -4 34% -1 28% +5
CZ 26% -4 64% +6 10% -2
EL 32% -5 54% +2 14% +3
DK 52% -6 36% +4 12% +2
LU 50% -6 37% = 13% +6
IE 41% -6 35% +4 24% +2
SI 58% -8 27% +3 15% +5
CY 52% -9 22% +6 26% +3
HU 42% -9 49% +10 9% -1
FI 56% -10 32% +7 12% +3
QA4 And, in your opinion, do members of the Europea n Parliament sit in the European Parliament accordi ng to…?
21
Sociodemografická analýza
- U Evropanů, kteří na tuto otázku odpovídali správně nejčastěji, je
významný rozdíl pěti procentních bodů (stejně jako před rokem) mezi
muži a ženami (45 % oproti 40 %). Muži však také častěji než ženy
odpovídali nesprávně (39 % a 37 %). Na druhou stranu ženy se častěji
k otázce nevyjadřovaly: 23 % v porovnání s 16 % mužů.
- Rozhodujícím činitelem je také věk, v němž respondenti ukončili
studium, protože správně odpovídalo 48 % lidí, kteří studovali nejméně
do 20 let, oproti pouhým 39 % respondentů, kteří ukončili školní docházku
do 15 let. Avšak tento výsledek je třeba zvažovat v souvislosti s tím, že
většina vzdělaných respondentů také častěji odpovídala nesprávně (40 %,
oproti 33 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 15 let).
Je to proto, že nejméně vzdělaní respondenti mnohem častěji odpovídali
„nevím“: 28 % oproti pouhým 12 % respondentů, kteří studovali nejdéle.
- Vliv na odpověď má zřejmě také skutečnost, že daný respondent patří
do „zvýhodněné“ sociální kategorie, protože 48 % vedoucích
pracovníků uvedlo, že poslanci zasedají podle své politické příslušnosti (ve
srovnání například s 38 % osob v domácnosti). Nicméně správnou
odpověď uvedl stejný počet respondentů, kteří mají většinou potíže
zaplatit své účty i těch, kteří téměř nikdy takové problémy nemají (v obou
případech 43 %).
- Poměrně logicky pak 50 % respondentů, kteří se považují za dobře
informované o činnosti Evropského parlamentu, uvedlo správnou
odpověď (ve srovnání se 40 % osob, které dobře informovány nejsou).
A podobně 23 % respondentů, kteří „nejsou dobře informováni o činnosti
Evropského parlamentu“ (oproti pouhým 9 % dobře informovaných
respondentů), nedokázalo vybrat ani jednu ze dvou variant zasedacího
pořádku.
22
Their political affinities
Their nationality Don't know
EU27 42% 38% 20%
Male 45% 39% 16%
Female 40% 37% 23%
15- 33% 39% 28%
16-19 39% 42% 19%
20+ 40% 48% 12%
Still studying 42% 38% 20%
Self- employed 41% 44% 15%
Managers 48% 40% 12%
Other white collars 40% 45% 15%
Manual workers 43% 37% 20%
House persons 38% 40% 22%
Unemployed 44% 35% 21%
Retired 43% 33% 24%
Students 38% 42% 20%
Most of the time 43% 35% 22%
From time to time 40% 40% 20%
Almost never 43% 38% 19%
Informed 50% 41% 9%
Notinformed 40% 37% 23%
Information on EP's activities
Respondent occupation scale
Difficulties paying bills
QA4 And, in your opinion, do members of the European Parliame nt sit in theEuropean Parliament according to…?
Gender
Education (End of)
23
2. Obraz a role Evropského parlamentu.
Viděli jsme, do jaké míry se Evropané považují za dobře informované o
Evropském parlamentu a jaké mají povědomí o způsobu fungování tohoto orgánu.
Nyní se podrobněji zaměříme na to, jak v současné době Evropané vnímají
Evropský parlament a jaká by podle nich měla být jeho role.
2.1 Obraz Evropského parlamentu [otázka č. A3]4
- Obraz poskytující prostor pro zlepšení -
Abychom zjistili, jak Evropané vnímají obraz Evropského parlamentu, dali jsme
respondentům seznam pěti charakteristik s dotazem, zda tyto charakteristiky
výstižně vyjadřují jejich vnímání Evropského parlamentu.
Skóre pozitivních charakteristik vnímání EP od počátku roku 2010 velmi
mírně pokleslo. Skóre charakteristik „dynamický“ (39 %) a „demokratický“ (63
%) se snížilo vždy o jeden bod a „naslouchá evropským občanům“ o tři body
(35 %).
4 Otázka č. A3 U každého z následujících slov/výrazů prosím uveďte, zda velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně vystihuje, jak vnímáte Evropský parlament: dynamický; demokratický; naslouchá evropským občanům; není moc známý; nevýkonný
24
Naopak skóre charakteristiky „není moc známý“ (51 %) se zvýšilo o dva body a
„nevýkonný“ (38 %) o jeden bod. Tyto změny lze nepochybně vysvětlit opět tím,
že ve srovnání s obdobím po volbách do Evropského parlamentu nyní média
věnovala Evropskému parlamentu méně prostoru: jak je uvedeno výše, poslední
průzkum (EB73.1, leden–únor 2010) byl proveden krátce po volbách do
Evropského parlamentu v červnu 2009. Dopad tehdejšího mediálního pokrytí
samozřejmě v průběhu doby klesal. Přesto jsou výsledky stále příznivější než
v období před volbami.
Z podrobné analýzy výsledků jednotlivých charakteristik, počínaje těmi
pozitivními, vyplývá toto:
Názory na dynamičnost Evropského parlamentu se výrazně rozcházejí.
Výsledky této charakteristiky jsou velmi smíšené: 39 % Evropanů se
domnívá, že o Evropském parlamentu lze říci, že je „dynamický“, zatímco
42 % respondentů zastává opačný názor.
Tyto výsledky se od začátku roku 2010 víceméně nezměnily (obě hodnoty
poklesly pouze o jeden bod).
Nicméně počet odpovědí „nevím“ na tuto otázku se mírně zvýšil, a to o dva body,
a nyní takto odpověděl téměř jeden z pěti respondentů (19 %). V následujícím
textu se dozvíme, že podíl odpovědí „nevím“ se v průběhu roku zvýšil u každé ze
zbývajících čtyř charakteristik, jako by se respondenti stále obtížněji
vyjadřovali k tomu, jak obraz Evropského parlamentu vnímají. Po
vysokém skóre vyplývajícím z voleb do Evropského parlamentu má
Evropský parlament méně častý výskyt v médiích, a Evropané jsou proto
na toto téma méně rozhodní.
25
Rozdíly mezi členskými státy
První věcí, na kterou bychom chtěli upozornit, je významný
patnáctibodový rozdíl mezi zeměmi, které se staly členy EU do roku 2004,
a zeměmi, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007. V první skupině zemí
se pouze 36 % respondentů domnívá, že Evropský parlament je dynamický,
zatímco ve druhé skupině zemí má tento názor většina respondentů (51 %).
- V porovnání s průměrem EU ve výši 39 % považují Evropský parlament za
dynamický orgán nejčastěji respondenti na Slovensku (69 %), v Maďarsku
(62 %), Bulharsku (58 %) a Slovinsku (57 %).
- Naopak země, kde je největší prostor pro zlepšení vnímání Evropského
parlamentu (kde není vnímán jako dynamický orgán), patří k nejstarším
členským státům EU: Nizozemsko (61 %), Spojené království (58 %) a
Německo a Dánsko (obě země 53 %).
Nejvíce negativní vývoj u této charakteristiky byl zaznamenán v Řecku (52 %
souhlasí s tím, že slovo „dynamický“ je výstižným popisem Evropského
parlamentu, -16 bodů). Řecko od konce roku 2009 prochází bezprecedentní
finanční krizí a vůči Evropskému parlamentu je zřejmě dost kritické.
26
Total 'Describes well'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Total 'Describes
badly'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Don't knowDiff.
EB74.3 - EB73.1
EU27 39% -1 42% -1 19% +2
SK 69% +2 24% -2 7% =
HU 62% +3 27% -3 11% =
BG 58% -2 20% +1 22% +1
SI 57% = 31% -1 12% +1
IT 56% +3 30% -5 14% +2
RO 54% -2 13% -4 33% +6
EL 52% -16 43% +14 5% +2
LT 52% +3 20% -1 28% -2
MT 51% -1 13% +1 36% =
CY 50% -8 19% +3 31% +5
PT 50% = 28% -3 22% +3
CZ 49% = 41% = 10% =
FI 48% +3 45% -4 7% +1
LU 46% -13 42% +11 12% +2
BE 45% = 48% -1 7% +1
EE 45% +1 28% +1 27% -2
IE 45% +2 28% +1 27% -3
PL 45% -5 29% -1 26% +6
AT 41% +5 49% -5 10% =
ES 37% -1 35% -3 28% +4
LV 37% +2 36% -7 27% +5
DK 36% +3 53% -2 11% -1
SE 35% -1 52% +3 13% -2
FR 33% = 49% +3 18% -3
DE 32% +2 53% -2 15% =
NL 31% +5 61% -6 8% +1
UK 17% -3 58% = 25% +3
QA3.1 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your percep tion of the European Parliament.
- Dynamic -
27
Sociodemografická analýza
V rámci sociodemografické analýzy byly určeny kategorie evropské populace,
které jsou vůči dynamičnosti Evropského parlamentu nejkritičtější.
- U této otázky je významný sedmibodový rozdíl mezi muži a ženami:
45 % mužů se domnívá, že Evropský parlament není dynamický; stejný
názor má 38 % žen.
Z hlediska věku mají tento názor častěji respondenti ve věku od 40 do 54
let (46 %, oproti 35 % respondentů ve věku 15 až 24 let).
- Ale pocit nedostatečné dynamičnosti je nejmarkantnější u nejvíce
„zvýhodněných“ respondentů, jichž se na tomto názoru shodla většina:
49 % nejvzdělanějších respondentů si myslí, že EP není dynamický (v
porovnání s 38 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16
let), a stejný názor má také 51 % vedoucích pracovníků (oproti 37 % osob
v domácnosti), 45 % respondentů, kteří téměř nikdy nemají problém
s placením svých účtů (oproti 41 % těch, kteří tento problém většinou
mají), a 44 % respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského
žebříčku (oproti 39 % respondentů v dolní části žebříčku). Avšak největší
polarizace v rámci sociálních kategorií je u podílu odpovědí „nevím“: tuto
odpověď uvedlo 25 % nezaměstnaných, oproti například 9 % vedoucích
pracovníků.
Jako by platilo, že čím více patří respondenti do kategorie sociálně
zvýhodněných, tím větší dynamičnost očekávají od Evropského
parlamentu, zejména proto, že jsou lépe obeznámeni s tím, jak EP
funguje a jaký má potenciál.
- Zajímavá je také skutečnost, že respondenti, kteří se domnívají, že
jsou o činnosti Evropského parlamentu „špatně informovaní“, jsou
vůči němu také nejkritičtější (46 % se domnívá, že slovo „dynamický“
není výstižnou charakteristikou Evropského parlamentu, v porovnání
s 34 % respondentů, kteří se považují za dobře informované). Stejně je
tomu i u respondentů, kteří se domnívají, že Evropský parlament by měl
hrát méně důležitou roli (64 %, ve srovnání s pouhými 38 % těch, kteří si
myslí, že by měl hrát důležitější roli).
28
Dynamic Total 'Describes
well'Total 'Describes
badly'DK
EU27 39% 42% 19%
Male 40% 45% 15%
Female 39% 38% 23%
15-24 43% 35% 22%
25-39 41% 42% 17%
40-54 37% 46% 17%
55 + 37% 42% 21%
15- 34% 38% 28%
16-19 41% 41% 18%
20+ 40% 49% 11%
Still studying 45% 34% 21%
Self-employed 43% 44% 13%
Managers 40% 51% 9%
Other white collars 44% 43% 13%
Manual workers 40% 41% 19%
House persons 36% 37% 27%
Unemployed 33% 42% 25%
Retired 36% 42% 22%
Students 45% 34% 21%
Most of the time 33% 41% 26%
From time to time 44% 37% 19%
Almost never 38% 45% 17%
Low (1-4) 35% 39% 26%
Medium (5-6) 40% 42% 18%
High (7-10) 45% 44% 11%
Informed 62% 34% 4%
Not informed 30% 46% 24%
More important 48% 38% 14%
The same 43% 35% 22%
Less important 26% 64% 10%
QA3.1 Please tell me for each of the following words/ express ions whether itdescribes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of theEuropean Parliament.
Sex
Age
Self-positioning on the social staircase
Information on EP's activities
Preference for the EP's role
Education (End of)
Respondent occupation scale
Difficulties paying bills
29
Šest z deseti Evropanů označuje Evropský parlament za „demokratický“.
Téměř dvě třetiny Evropanů (63 %) se domnívají, že slovo
„demokratický“ výstižně charakterizuje Evropský parlament (který je
jediným evropským orgánech, jejíž členové jsou voleni v přímých
všeobecných volbách). Toto skóre je však velmi nepatrně nižší (-1 bod) než
výsledek zaznamenaný v průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010
(který už tehdy byl o dva body nižší než na začátku roku 2009).
Méně než čtvrtina respondentů (24 %, beze změny) se domnívá, že Evropský
parlament není demokratický, a 13 % (+1 bod) svůj názor na tuto otázku
nevyjádřilo.
Rozdíly mezi členskými státy
Zajímavé je, že názor, že Evropský parlament je demokratický, je
rozšířenější v zemích eurozóny (66 %, oproti 58 % mimo eurozónu), ale také
v zemích, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007 (70 %, oproti 61 %
zemí, které se staly členy EU do roku 2004).
- Respondenti na Slovensku (82 %), v Maďarsku (76 %), Lucembursku
(74 %) a Bulharsku (71 %) častěji uváděli, že Evropský parlament
považují za demokratický.
- Naopak nejskeptičtější jsou respondenti ve Spojeném království (39 %) a
Řecku (49 %, velmi významný pokles o 20 bodů za jeden rok) (tzn.
nejméně často uváděli, že EP je podle jejich názoru demokratickým
orgánem).
Z hlediska vývoje se počet respondentů, podle nichž je EP demokratickým
orgánem, zvýšil v Rakousku (65 %, +10 bodů) a adekvátně tomu se snížil
na Kypru (54 %, -10 bodů).
30
Total 'Describes
well'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Total 'Describes
badly'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Don't knowDiff.
EB74.3 - EB73.1
EU27 63% -1 24% = 13% +1
SK 82% +2 14% -2 4% =
HU 76% +3 17% -3 7% =
LU 74% +1 17% -1 9% =
BG 71% = 13% +1 16% -1
DE 70% -2 21% = 9% +2
PL 70% = 11% -3 19% +3
SE 70% = 24% +1 6% -1
CZ 69% -1 24% = 7% +1
DK 69% -1 25% +3 6% -2
ES 69% +1 18% -3 13% +2
IT 69% +3 22% -4 9% +1
BE 68% -2 28% +3 4% -1
RO 68% -3 11% = 21% +3
EE 67% -3 18% +2 15% +1
LT 66% -1 15% +1 19% =
NL 66% -5 28% +4 6% +1
MT 65% +2 12% +1 23% -3
AT 65% +10 30% -9 5% -1
IE 61% +2 16% +2 23% -4
PT 59% = 22% -5 19% +5
SI 59% -6 34% +5 7% +1
FR 57% -4 27% +6 16% -2
CY 54% -10 18% +5 28% +5
FI 54% -1 39% = 7% +1
LV 51% +1 28% -5 21% +4
EL 49% -20 46% +17 5% +3
UK 39% -3 41% +4 20% -1
QA3.2 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament.
- Democratic -
31
Sociodemografická analýza
- Jak již bylo uvedeno u předchozích otázek týkajících se toho, do jaké míry
jsou Evropané informovaní (otázka č. A1, A2 a A4), nejlépe jsou na tom
zřejmě nejvíce zvýhodněné kategorie respondentů. Logicky je u nich
proto také největší pravděpodobnost, že si budou vědomi toho, že EP je
orgánem fungujícím v podstatě „demokratickým“ způsobem.
- Nejčastěji se domnívají, že EP je demokratickým orgánem, opět vedoucí
pracovníci (72 %, oproti 56 % nezaměstnaných), nejvzdělanější
respondenti (70 %, oproti 53 % těch, kteří ukončili školní docházku do
svých 16 let) a lidé, kteří téměř nikdy nemají problém s placením svých
účtů (65 %, oproti 51 % těch, kteří tento problém většinou mají).
- Stejný názor mají také nejmladší respondenti (66 % osob ve věku 15–
24 let, oproti 59 % osob ve věku nad 55 let).
- Celkem logicky je téhož názoru také 79 % respondentů, kteří jsou dobře
informováni o činnosti Evropského parlamentu (v porovnání s 57 %
lidí, kteří se považují za špatně informované).
- A tento názor sdílí i 73 % respondentů, kteří jsou pro posílení role
Evropského parlamentu (oproti pouhým 48 % těch, kteří chtějí, aby měl
EP omezenou roli).
32
DemocraticTotal 'Describes
well'Total 'Describes
badly'DK
EU27 63% 24% 13%
15-24 66% 18% 16%
25-39 65% 23% 12%
40-54 64% 25% 11%
55 + 59% 27% 14%
15- 53% 28% 19%
16-19 63% 24% 13%
20+ 70% 23% 7%
Still studying 71% 16% 13%
Self-employed 68% 24% 8%
Managers 72% 22% 6%
Other white collars 69% 22% 9%
Manual workers 61% 26% 13%
House persons 59% 22% 19%
Unemployed 56% 27% 17%
Retired 58% 27% 15%
Students 71% 16% 13%
Most of the time 51% 30% 19%
From time to time 63% 24% 13%
Almost never 65% 24% 11%
Informed 79% 19% 2%
Not informed 57% 27% 16%
More important 73% 19% 8%
The same 68% 18% 14%
Less important 48% 44% 8%
Respondent occupation scale
Difficulties paying bills
Information on EP's activities
Preference for the EP's role
QA3.2 Please tell me for each of the following words/ express ions whether itdescribes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of theEuropean Parliament.
Age
Education (End of)
33
Polovina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament „nenaslouchá
občanům“.
Jen o něco málo více než třetina Evropanů (35 %) se domnívá, že výrok
„naslouchá evropským občanům“ je výstižnou charakteristikou Evropského
parlamentu (a pouze 4 % uvádí, že jej vystihuje „velmi dobře“). Toto skóre je
nižší oproti průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010 o tři body a
oproti průzkumu EB71.1 na začátku roku 2009 o pět bodů.
Naopak 50 % respondentů (+1 bod, ale +7 od průzkumu Eurobarometr na
začátku roku 2009) se domnívá, že tento výrok není výstižnou charakteristikou
EP.
Tento rys obrazu Evropského parlamentu se tedy od začátku roku 2009 zhoršil.
Podíl odpovědí „nevím“ u této charakteristiky je nyní 15 % (+2 body).
Rozdíly mezi členskými státy
První poznatek: mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do
roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a
2007, je významný 23bodový rozdíl. 55 % respondentů z první skupiny
(oproti pouhým 32 % z druhé skupiny) je vůči Evropskému parlamentu kritických
(v názoru, že nenaslouchá evropským občanům). Platí to také, i když v menší
míře, pro respondenty v eurozóně: 55 % jich je vůči schopnosti Evropského
parlamentu naslouchat občanům kritických, ve srovnání s 42 % lidí v zemích
mimo eurozónu.
- Jak jsme viděli, respondenti v zemích, které se staly členy EU v roce 2004
a 2007, se s největší pravděpodobností domnívají, že Evropský parlament
naslouchá evropským občanům: zejména v Maďarsku (64 %), na
Slovensku (63 %), na Maltě (57 %), v Estonsku (51 %) a v Litvě (50 %).
- Naopak nejkritičtější jsou respondenti v zemích, které k EU přistoupily do
roku 2004: v Řecku (68 %), Německu (64 %), Nizozemsko (63 %), Francii
(61 %) a v Rakousku (61 %).
Řecko je opět zemí, kde byla během roku zaznamenána největší názorová
změna: podíl respondentů, kteří se domnívají, že Evropský parlament občanům
naslouchá, klesl o 21 bodů.
34
Total 'Describes
well'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Total 'Describes
badly'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Don't knowDiff.
EB74.3 - EB73.1
EU27 35% -3 50% +1 15% +2
HU 64% +4 31% -4 5% =
SK 63% -1 32% = 5% +1
MT 57% -3 22% +1 21% +2
EE 51% -2 32% = 17% +2
LT 50% +2 31% -2 19% =
BG 48% +2 29% = 23% -2
IT 48% = 39% -4 13% +4
PL 46% -1 29% -3 25% +4
RO 45% -12 29% +9 26% +3
IE 44% +2 33% +1 23% -3
CY 43% -7 29% +5 28% +2
LV 43% -3 39% -1 18% +4
CZ 42% -4 51% +4 7% =
DK 40% -1 53% +3 7% -2
SE 40% -1 52% +1 8% =
BE 39% +4 58% -3 3% -1
LU 38% -7 51% +6 11% +1
FI 37% +2 57% -4 6% +2
PT 36% +3 43% -8 21% +5
SI 36% -4 54% +1 10% +3
ES 35% -2 49% -1 16% +3
AT 31% +5 61% -7 8% +2
NL 30% -1 63% = 7% +1
EL 26% -21 68% +17 6% +4
FR 25% -8 61% +10 14% -2
DE 24% -7 64% +5 12% +2
UK 24% -3 56% +1 20% +2
QA3.3 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your percep tion of the European Parliament.
- Listening to European citizens -
35
Sociodemografická analýza
- Zatímco podíl odpovědí „vystihuje dobře“ je u mužů a žen téměř
shodný (36 %, resp. 34 %), muži se mnohem častěji než ženy (53 %,
resp. 48 %) domnívají, že Evropský parlament evropským občanům
nenaslouchá. Tak jako u jiných otázek je i v případě této u žen menší
pravděpodobnost, že vyjádří svůj názor („nevím“ odpovědělo 18 % žen,
oproti 11 % mužů).
- Nejmladší respondenti (41 % osob ve věku 15–24 let oproti 31 % osob
ve věku nad 55 let) nejčastěji uvádějí, že výrok „naslouchá
evropským občanům“ je výstižnou charakteristikou Evropského
parlamentu.
- Platí to i pro respondenty, kteří studovali nejdéle (37 % osob, které
studovaly i po dosažení 19 let, ve srovnání s 29 % osob, které ukončily
školní docházku před dosažením 16 let), a také pro respondenty, kteří
sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (42 %, oproti 30 %
osob v spodní části žebříčku).
- Tento názor je také rozšířenější mezi respondenty na pravé straně
politického spektra: 42 %, v porovnání s 35 % osob na levé straně
spektra.
- Avšak nejčastěji se domnívají, že Evropský parlament „naslouchá
občanům“, ti z respondentů, kteří jsou o činnosti tohoto orgánu
nejlépe informováni: 51 %, oproti 28 % respondentů, kteří se považují
za špatně informované.
- Podobně je významný dvacetibodový rozdíl mezi respondenty, kteří by
chtěli, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, a těmi, kteří jsou
pro méně důležitou roli EP: 43 %, resp. 23 %.
36
Listening to European citizens
Total 'Describes well'
Total 'Describes badly'
DK
EU27 35% 50% 15%
Male 36% 53% 11%
Female 34% 48% 18%
15-24 41% 43% 16%
25-39 38% 49% 13%
40-54 35% 53% 12%
55 + 31% 52% 17%
15- 29% 50% 21%
16-19 36% 50% 14%
20+ 37% 53% 10%
Still studying 44% 41% 15%
(1-4) Left 35% 54% 11%
(5-6) Centre 34% 53% 13%
(7-10) Right 42% 48% 10%
Low (1-4) 30% 52% 18%
Medium (5-6) 35% 50% 15%
High (7-10) 42% 49% 9%
Informed 51% 44% 5%
Not informed 28% 54% 18%
More important 43% 47% 10%
The same 38% 45% 17%
Less important 23% 70% 7%
Left-Right scale
Self-positioning on the social staircase
Information on EP's activities
Preference for the EP's role
QA3.3 Please tell me for each of the following words/ express ions whether itdescribes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of theEuropean Parliament.
Sex
Age
Education (End of)
37
Nyní se zaměříme na negativní charakteristiky:
Více než polovina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament „není
moc známý“.
Více než polovina Evropanů (51 %) se domnívá, že Evropský parlament
„není moc známý“, což je oproti průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku
2010 o dva body více.
Naopak v průměru čtyři z deseti Evropanů (41 %, -3 body) si myslí, že tento
výrok nevystihuje Evropský parlament dobře (a že tedy EP je „dobře známý“).
Podíl odpovědí „nevím“ se zvýšil o jeden bod: 8 % Evropanů se k této otázce
nedokázalo vyjádřit.
Rozdíly mezi členskými státy
Nejkritičtější jsou vůči Evropskému parlamentu respondenti v zemích,
které se staly členy EU do roku 2004: 54 % uvádí, že EP podle nich „není moc
známý“ (oproti 42 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a
2007). Tento názor budou pravděpodobněji zastávat také respondenti ze zemí eurozóny
(53 %) než ze zemí mimo eurozóny (47 %).
- Nejčastěji si myslí, že Evropský parlament není moc známý,
respondenti v Nizozemsku a ve Finsku (64 % v obou zemích) a ve Francii
(60 %).
- Názor, že výrok „není moc známý“ se Evropského parlamentu
netýká, nejčastěji zastávají respondenti v Litvě (71 %), Řecku (70 %),
Portugalsku (66 %), na Maltě (63 %) a na Slovensku (62 %).
Co se týče vývoje, negativní vnímání nejvíce posílilo v Bulharsku (47 %, +6
bodů) a Maďarsku (56 %, +6 bodů). Naopak podíl odpovědí „není moc známý“
nejvýrazněji klesl na Maltě (19 %, -7 bodů) a ve Slovinsku (40 %, -6 bodů).
38
Total 'Describes
well'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Total 'Describes
badly'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Don't knowDiff.
EB74.3 - EB73.1
EU27 51% +2 8% +1 41% -3
FI 64% +4 4% +1 32% -5
NL 64% +4 1% = 35% -4
FR 60% +5 9% = 31% -5
LV 58% +5 10% = 32% -5
IT 57% +4 6% = 37% -4
DK 57% -2 4% = 39% +2
BE 57% +1 2% -1 41% =
HU 56% +6 3% = 41% -6
DE 55% +1 5% +1 40% -2
UK 54% +2 9% = 37% -2
ES 52% +5 10% +3 38% -8
CZ 49% +4 3% = 48% -4
BG 47% +6 13% = 40% -6
LU 46% +3 5% -5 49% +2
RO 45% +5 25% +4 30% -9
SE 45% +5 3% = 52% -5
SI 40% -6 5% = 55% +6
AT 38% -3 3% = 59% +3
EE 37% = 13% +4 50% -4
PL 37% = 13% +4 50% -4
SK 36% -4 2% -1 62% +5
EL 28% -2 2% +1 70% +1
IE 27% -5 15% -6 58% +11
PT 20% -3 14% +4 66% -1
MT 19% -7 18% +2 63% +5
CY 16% -4 26% +5 58% -1
LT 15% -2 14% +2 71% =
QA3.4 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament.
- Not well known -
39
Sociodemografická analýza
Je třeba si uvědomit, že tato otázka se týká toho, jak je vnímán Evropský
parlament. Respondenti, kteří se domnívají, že tato instituce „není moc známá“,
mohou vyjadřovat zejména svá očekávání od Evropského parlamentu ve smyslu
jeho kroků a viditelnosti, což bude v podstatě zřetelné z odpovědí na otázku č.
A5, z nichž vyplývá, že většina respondentů si přeje posílení role Evropského
parlamentu.
Evropský průměr 51 % lidí, kteří se domnívají, že výrok „není moc
známý“ výstižně charakterizuje Evropský parlament, v sobě skrývá jisté
sociodemografické rozdíly:
- Sociálně nejvíce „zvýhodnění“ respondenti jsou v této otázce zřejmě
nejkritičtější. Tento názor zastává 55 % nejvzdělanějších respondentů (ve
srovnání s 48 % osob, které ukončily školní docházku před dosažením 16
let), a 57 % vedoucích pracovníků (oproti 50 % manuálních pracovníků).
- Tento názor budou pravděpodobněji zastávat také respondenti v levé
části politického spektra než ti napravo (56 %, resp. 50 %).
- Tyto odpovědi však zřejmě poměrně logicky korelují především s úrovní
informovanosti respondentů. Pouze 41 % osob, které se považují za
dobře informované o činnosti Evropského parlamentu, se domnívá,
že tato instituce není moc známá, v porovnání s 56 %
respondentů, kteří se považují za špatně informované.
40
Not well knownTotal 'Describes
well'Total 'Describes
badly'DK
EU27 51% 41% 8%
15- 48% 40% 12%
16-19 51% 41% 8%
20+ 55% 41% 4%
Still studying 48% 43% 9%
Self-employed 49% 46% 5%
Managers 57% 40% 3%
Other white collars 49% 45% 6%
Manual workers 50% 42% 8%
House persons 51% 37% 12%
Unemployed 54% 38% 8%
Retired 51% 39% 10%
Students 48% 43% 9%
(1-4) Left 56% 39% 5%
(5-6) Centre 52% 41% 7%
(7-10) Right 50% 45% 5%
Informed 41% 56% 3%
Not informed 56% 35% 9%
More important 51% 44% 5%
The same 47% 44% 9%
Less important 55% 41% 4%
Left-Right scale
Information on EP's activities
Preference for the EP's role
QA3.4 Please tell me for each of the following words/ express ions whether itdescribes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of theEuropean Parliament.
Education (End of)
Respondent occupation scale
41
Výrazně polarizované jsou názory na charakteristiku „nevýkonný“
Pro instituci, jako je Evropský parlament, je výkonnost klíčovou charakteristikou.
Evropané byli dotazováni, zda si myslí, že slovo „nevýkonný“ dobře vystihuje
Evropský parlament.
Respondenti se v odpovědích na tuto otázku výrazně rozcházejí, přičemž
40 % se domnívá, že slovo „nevýkonný“ je výstižným popisem
Evropského parlamentu, zatímco 38 % zastává opačný názor.
Obraz Evropského parlamentu se v tomto ohledu od posledního průzkumu
Eurobarometr na začátku roku 2010 mírně zhoršil: podíl respondentů, kteří se
domnívají, že je tato instituce výkonná, klesl o dva procentní body, zatímco podíl
těch, kdo si myslí opak, se o jeden bod zvýšil.
Svůj názor nevyjádřil více než jeden z pěti respondentů (22 %, +1 bod), což
naznačuje určitou obtížnost odpovědi na tuto otázku. Nepřímo je tak posílen dříve
zmíněný pocit určité neznalosti činností Evropského parlamentu.
42
Rozdíly mezi členskými státy
První poznatek: mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do
roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a
2007, je významný rozdíl. 42 % respondentů z první skupiny se domnívá, že
Evropský parlament je nevýkonný, oproti pouhým 25 % respondentů z druhé
skupiny. Respondenti v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007,
častěji uvádějí, že EP je výkonný (49 % oproti 38 %), ale častěji také na toto
téma nevyjadřují názor (26 % oproti 20 %). Konkrétněji:
- Respondenti na Slovensku (65 %), v Litvě (63 %), Maďarsku (58 %), Itálii
(57 %), Lucembursku (56 %) a Bulharsku (55 %) častěji uváděli, že
Evropský parlament považují za výkonnou instituci.
- Naopak největší pravděpodobnost vnímání Evropského parlamentu jako
nevýkonného je u respondentů ve Švédsku (59 %), Spojeném království
(53 %), Nizozemsku (52 %), Dánsku (51 %) a Řecku a Finsku (vždy
50 %).
Navíc jak je uvedeno u ostatních charakteristik Evropského parlamentu
(s výjimkou „není moc známý“), zemí, kde názory na tuto instituci zaznamenaly
nejvíce negativní vývoj, je Řecko. Podíl respondentů, kteří EP považují za
„nevýkonný“, se tak zvýšil o 11 bodů (50 %).
43
Total 'Describes
well'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Total 'Describes
badly'
Diff. EB74.3 - EB73.1
Don't knowDiff.
EB74.3 - EB73.1
EU27 38% +1 40% -2 22% +1
SE 59% +4 30% -2 11% -2
UK 53% +3 23% = 24% -3
NL 52% -2 35% +2 13% =
DK 51% +6 38% +1 11% -7
EL 50% +11 41% -15 9% +4
FI 50% +2 41% -3 9% +1
AT 48% = 39% = 13% =
DE 47% +5 32% -5 21% =
BE 45% +2 49% = 6% -2
SI 43% -2 44% +1 13% +1
ES 39% = 36% -5 25% +5
FR 38% +3 41% -1 21% -2
LV 38% -2 39% -2 23% +4
CZ 36% +3 51% -4 13% +1
PT 34% +5 37% -11 29% +6
LU 33% -7 56% +7 11% =
EE 31% = 48% = 21% =
HU 29% -3 58% +1 13% +2
SK 28% = 65% -1 7% +1
PL 25% = 45% -1 30% +1
IT 24% -2 57% = 19% +2
IE 23% -3 45% +7 32% -4
CY 23% +3 42% -6 35% +3
RO 22% +6 41% -10 37% +4
LT 18% -3 63% +4 19% -1
MT 17% -5 53% +4 30% +1
BG 15% -1 55% = 30% +1
QA3.5 Please tell me for each of the following word s/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament.
- Inefficient -
44
Sociodemografická analýza
Ze sociodemografické analýzy vyplývají některé významné rozdíly.
- Muži častěji než ženy označují Evropský parlament jako „nevýkonný“
(42 % oproti 35 %).
- Kritériem odlišností odpovědí je také věk: mezi nejmladšími a nejstaršími
respondenty je desetibodový rozdíl, přičemž 46 % osob ve věku 15–25 let
říká, že Evropský parlament je výkonný (v této kategorii je to stále
většinový názor), ve srovnání s 36 % osob ve věku nad 55 let.
- Avšak analýza úrovně vzdělání respondentů ukazuje, že většina
nejvzdělanějších respondentů nejen nejčastěji považuje tuto instituci za
výkonnou (42 %, oproti 33 % lidí, kteří ukončili školní docházku do svých
16 let), ale rovněž nejčastěji ji považuje za nevýkonnou (44 %, oproti
36 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 15). Názor, že
EP je nevýkonný, zastává v obou kategoriích těsná většina, nicméně
názory nejvzdělanějších respondentů jsou polarizovanější: častěji na tuto
otázku vyjadřují názor, ať už pozitivní nebo negativní.
- Podobná polarizace je v odpovědích vedoucích pracovníků: častěji
(45 %, oproti 33 % osob v domácnosti) považují Evropský parlament za
nevýkonný, ale zároveň 41 % z nich uvádí, že je institucí výkonnou (oproti
37 % osob v domácnosti). Jak tomu bylo i v souvislosti se vzděláním,
názory vedoucích pracovníků jsou polarizovanější než názory osob
v domácnosti: podíl odpovědí „nevím“ je mnohem vyšší u osob
v domácnosti než u vedoucích pracovníků (30 % oproti 14 %). Většina
vedoucích pracovníků se však domnívá, že EP je nevýkonný, zatímco u
osob v domácnosti převažuje opačný názor.
- Stejný trend lze vidět i u respondentů, kteří se řadí na vrchol
společenského žebříčku: jsou vůči Evropskému parlamentu nejen
častěji kritičtí (41 %, ve srovnání s 36 % osob ve spodní části
společenského žebříčku), ale častěji tuto instituci také podporují (44 %
oproti 37 %).
45
- Avšak nejdůležitějšími determinanty jsou tyto dva faktory:
o Za prvé 52 % respondentů, kteří se považují za dobře
informované o činnosti Evropského parlamentu, se domnívá,
že je tato instituce výkonná (v porovnání s 36 % respondentů, kteří
se považují za špatně informované).
o Za druhé, nejčastěji kritizují Evropský parlament jako nevýkonný
respondenti, kteří by chtěli, aby EP hrál méně důležitou roli
(58 %, oproti 37 % osob, které by si přály posílení role EP).
46
InefficientTotal 'Describes
well'Total 'Describes
badly'DK
EU27 38% 40% 22%
Male 42% 42% 16%
Female 35% 39% 26%
15-24 31% 46% 23%
25-39 37% 43% 20%
40-54 42% 39% 19%
55 + 40% 36% 24%
15- 36% 33% 31%
16-19 38% 41% 21%
20+ 44% 42% 14%
Still studying 31% 47% 22%
Self-employed 38% 45% 17%
Managers 45% 41% 14%
Other white collars 39% 45% 16%
Manual workers 39% 40% 21%
House persons 33% 37% 30%
Unemployed 38% 39% 23%
Retired 40% 35% 25%
Students 31% 47% 22%
Low (1-4) 36% 37% 27%
Medium (5-6) 38% 41% 21%
High (7-10) 41% 44% 15%
Informed 41% 52% 7%
Not informed 38% 36% 26%
More important 37% 47% 16%
The same 29% 45% 26%
Less important 58% 31% 11%
Respondent occupation scale
Self-positioning on the social staircase
Information on EP's activities
Preference for the EP's role
QA3.5 Please tell me for each of the following words/ express ions whether itdescribes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of theEuropean Parliament.
Sex
Age
Education (End of)
47
2.2 Role EP [otázka č. A5]5
- Více než polovina Evropanů je pro posílení role Evropského
parlamentu -
Ačkoli vnímání obrazu Evropského parlamentu je velmi různorodé,
většina občanů EU si nadále přeje, aby EP hrál důležitější roli.
52 % respondentů (-3 body) je pro posílení jeho role, zatímco opačný názor
zastává jen o něco málo více než jeden z pěti Evropanů (22 %, +3). 16 % (-1)
respondentů se domnívá, že role EP by měla zůstat stejná, a 10 % (+1) svůj
názor nevyjádřilo.
Nicméně podíl respondentů, kteří chtějí, aby EP hrál méně důležitou roli, se od
průzkumu Eurobarometr 68.1 na podzim 2007 sice mírně, ale vytrvale zvyšoval (z
12 % na podzim roku 2007 na 22 % na konci roku 2010).
Jako by nyní, když už jsou evropské parlamentní volby za námi, si byli
respondenti méně vědomi důležitosti role této instituce.
48%44%
48%
55% 52%
22%24% 22%
17% 16%
12%14%
16%19%
22%
18%
18%
14%9% 10%
EB68.1 Aut. 2007
EB70.1 Aut. 2008
EB71.1 Jan-Feb. 2009
EB73.1 Jan-Feb. 2010
EB74.3Nov-Dec. 2010
QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less important role than it currently does? - EU%
More important The same (SPONTANEOUS) Less important DK
5 Otázka č. A5 Chtěli byste vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době?
48
Rozdíly mezi členskými státy
Evropský průměr 52 % respondentů, kteří jsou pro posílení role
Evropského parlamentu, v sobě obsahuje jisté významné rozdíly mezi
členskými státy.
Například významný devítibodový rozdíl je mezi respondenty v zemích
eurozóny (55 %) a respondenty žijícími mimo eurozónu (46 %).
Sedmibodový rozdíl je také mezi respondenty ze zemí, které se staly
členy EU do roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po
roce 2004 a 2007: 50 % respondentů v první skupině chce, aby Evropský
parlament hrál „důležitější roli“, ve srovnání s 57 % respondentů z druhé skupiny.
Z analýzy výsledků podle zemí vyplývá, že:
- Evropané, kteří jsou nejvíce pro posílení úlohy Evropského parlamentu,
vesměs žijí ve středomořských zemích, a to navzdory skutečnosti, že ve všech
třech zemích došlo k poklesu podpory: Kypr (79 %, -3 body), Řecko (72 %, -
8) a Španělsko (72 %, -1).
- Naopak pro omezení úlohy Evropského parlamentu jsou nejčastěji respondenti
v severnějších členských státech:
ve Spojeném království (49 %), Švédsku (39 %), Nizozemsku (37 %) a Dánsku
(36 %).
49
Nejvýraznější změny od začátku roku 2010 jsou především ve výsledcích Irska,
kde podpora „důležitější role“ klesla o 11 bodů (33 %), a Německa (38 %, -10).
Na tříbodovém poklesu evropského průměru se podstatným způsobem podílí
změna zaznamenaná v Německu: vzhledem k počtu obyvatel Německa (více než
80 milionů) mají výsledky Německa značný vliv na výsledky na celoevropské
úrovni. Ale podpora „důležitější role“ prudce poklesla (-8 bodů) také v těchto šesti
členských státech: Spojené království (32 %), Česká republika (45 %), Lotyšsko
(52 %), Bulharsko (54 %), Slovensko (66 %) a Řecko (72 %).
50
EB73.1 Jan-Feb. 2010
EB74.3 Nov-Dec. 2010
Diff.EB74.3 - EB73.1
EU27 55% 52% -3
HU 55% 61% +6
DK 34% 39% +5
BE 62% 65% +3
RO 63% 66% +3
BG 62% 54% -8
CZ 53% 45% -8
EL 80% 72% -8
LV 60% 52% -8
SK 74% 66% -8
UK 40% 32% -8
DE 48% 38% -10
IE 44% 33% -11
…
QA5 Would you personally like to see the European Pa rliament play a more important or less important role than it curre ntly does?
More important
Sociodemografická analýza
- Zajímavé je, že v době posledního průzkumu Eurobarometr Evropského parlamentu provedeného během ledna a února 2010 nejčastěji podporovali posílení role Evropského parlamentu respondenti v nejvíce zvýhodněných kategoriích (vedoucí pracovníci, osoby samostatně výdělečně činné a administrativní pracovníci).
Avšak výsledky nynějšího průzkumu jsou poněkud odlišné: nyní jsou
nejčastěji pro posílení role EP nezaměstnaní (55 %) a osoby
samostatně výdělečně činné (54 %), oproti 52 % vedoucích pracovníků.
- Dalšími dvěma faktory, které mají rovněž významný vliv na volbu respondentů, jsou věk a úroveň vzdělání. Mladší respondenti tedy častěji uvádějí, že chtějí, aby Evropský parlament
hrál důležitější roli: 58 % respondentů ve věku 15–24 let v porovnání
s 48 % respondentů nad 55 let.
A čím déle respondenti studovali, tím pravděpodobněji rovněž zastávali
tento názor: 57 % respondentů, kteří studovali i po dosažení 19 let, si
51
přeje, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, ve srovnání s 47 %
respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let.
- Pro posílení role EP je i 60 % osob, které se považují za „dobře informované o činnosti Evropského parlamentu“, v porovnání s 49 % respondentů, kteří se považují za špatně informované.
More importantThe same
(SPONTANEOUS)Less important DK
EU27 52% 16% 22% 10%
Male 53% 16% 24% 7%
Female 51% 17% 19% 13%
15-24 58% 15% 15% 12%
25-39 54% 17% 20% 9%
40-54 51% 17% 24% 8%
55 + 48% 17% 24% 11%
15- 47% 18% 21% 14%
16-19 51% 16% 23% 10%
20+ 57% 14% 23% 6%
Still studying 59% 16% 14% 11%
Self-employed 54% 16% 21% 9%
Managers 52% 15% 27% 6%
Other white collars 52% 18% 22% 8%
Manual workers 51% 17% 23% 9%
House persons 53% 17% 17% 13%
Unemployed 55% 15% 19% 11%
Retired 48% 17% 23% 12%
Students 59% 16% 14% 11%
Informed 60% 15% 22% 3%
Not informed 49% 17% 22% 12%
Information on EP's activities
Respondent occupation scale
QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less importantrole than it currently does?
Sex
Age
Education (End of)
52
3. Priority a hodnoty Evropského parlamentu
3.1 Hodnoty, které by měl EP zastávat přednostně [otázka č. A6]6
- Šest z deseti Evropanů stále vnímá jako základní hodnotu ochranu
lidských práv -
Evropský parlament – jediná evropská instituce, jejíž členové jsou voleni v
přímých všeobecných volbách – je díky svému potenciálnímu vlivu symbolem
demokracie a dialogu. Proto bylo považováno za nezbytné zabývat se otázkou
základních hodnot, které by měl EP podle názoru Evropanů zastávat. Respondenti
měli za úkol vybrat ze seznamu osmi hodnot maximálně tři, kterým by podle
jejich názoru měla být dána přednost.
Pořadí těchto hodnot podle respondentů je téměř totožné s pořadím zjištěným na
počátku roku 2010, pouze s nepatrnou změnou skóre jednotlivých hodnot. Větší
důraz je tak kladen na hodnoty týkající se veřejných svobod a boje proti
diskriminaci.
- Nejčastěji zmiňovanou hodnotou byla opět ochrana lidských práv:
60 % respondentů se domnívá, že by ji měl Evropský parlament obhajovat
přednostně, i když podíl respondentů, kteří tuto hodnotu zmínili, klesl od
posledního průzkumu Eurobarometr na toto téma o dva body.
- Na druhém místě, i když poněkud s odstupem od prvního, se společně
umístily rovnost mužů a žen a svoboda projevu (obě 36 %, beze
změny za rok).
- V těsném sledu za nimi se umístila solidarita mezi členskými státy EU,
kterou uvedlo 35 % Evropanů. Je to o pět bodů více než na začátku
roku 2010 a je to také hodnota, u které byla zaznamenána
nejvýznamnější změna: ke zvýšení podpory této hodnoty nepochybně
přispěla solidarita ze strany Evropské unie na jaře roku 2010 v souvislosti
s pomocí Řecku, které čelí závažné krizi veřejného dluhu.
- Na dalším místě se umístila solidarita mezi EU a chudými státy světa,
kterou zmínila čtvrtina respondentů (25 %, mírný pokles o 2 body).
- Pak následovaly dvě hodnoty, z nichž každá získala 22 %: ochrana
menšin (+1 bod) a dialog mezi kulturami a náboženstvími (-1 bod).
6 Otázka č. A6 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat přednostně? 1. rovnost mužů a žen; 2. ochrana menšin; 3. dialog mezi kulturami a náboženstvími; 4. solidarita mezi členskými státy EU; 5. solidarita mezi EU a chudými státy světa; 6. ochrana lidských práv; 7. svoboda projevu; 8. zrušení trestu smrti na celém světě.
53
- Poslední místo zaujímá zrušení trestu smrti na celém světě s 16 % (+1
bod).
Rozdíly mezi členskými státy
Jak bylo uvedeno v posledních dvou průzkumech Eurobarometr Evropského
parlamentu na začátku roku 2009 a na začátku roku 2010, z analýzy výsledků
jednotlivých zemí vyplývají některé zajímavé rozdíly, které odrážejí zejména
datum jejich přistoupení k EU.
- Země, které přistoupily k EU po roce 2004 a 2007, chtějí častěji
než nejstarší členské státy, aby Evropský parlament hájil tyto
hodnoty:
o Ochrana lidských práv (60 %): 65 % respondentů v zemích, které
k EU přistoupily po roce 2004 a 2007, ve srovnání s 58 %
respondentů v zemích, které se staly členy EU do roku 2004. o Solidarita mezi členskými státy EU (35 %): 42 % oproti 33 %.
54
- Podpora šesti dalších hodnot je však nejsilnější v zemích, které
přistoupily k EU do roku 2004:
o Rovnost mužů a žen (36 %) je v těchto členských státech častěji
považována za prioritu: 37 % oproti 29 %. o Svoboda projevu (36 %): 37 % oproti 31 %. o Ochrana menšin (22 %): 24 % a 16 %. o Dialog mezi kulturami a náboženstvími (22 %): 22 % a 18 %. o Zrušení trestu smrti na celém světě (16 %): 17 % a 10 %.
- Výsledky u solidarity mezi EU a chudými státy světa (25 %) jsou stejné
v obou skupinách zemí: 25 % v zemích, které k EU přistoupily do roku
2004, a 25 % v zemích, které se staly členy EU po roce 2004 a 2007.
Podíváme-li se na výsledky jednotlivých států podrobněji, zjistíme
několik poměrně významných rozdílů:
- Ochrana lidských práv (60 %) má zvlášť velkou podporu na Kypru
(85 %), v Litvě (74 %), ve Slovinsku (73 %) a v Maďarsku (72 %). Tato
hodnota byla nejčastěji zmiňována v 26 z 27 členských států. Nejvíce se podpora této hodnoty zvýšila ve Slovinsku (+9 bodů). A naopak
největší pokles podpory této hodnoty byl zaznamenán ve Francii (55 %, -8
bodů).
- Rovnost mužů a žen (36 %) je častěji považována za prioritu ve Francii
(54 %), Švédsku (47 %), Irsku (45 %) a Belgii a Španělsku (vždy 43 %).
K největší změně došlo v Lucembursku (39 %, -11 bodů).
- Svoboda projevu (36 %) byla zmiňována především v Nizozemsku
(55 %), ve Spojeném království (54 %) – kde byla také nejčastěji
uváděnou hodnotou –, ve Švédsku (51 %) a ve Finsku a Dánsku (vždy
49 %). Největší nárůst podpory této hodnoty byl zaznamenán v Dánsku
(49 %, -9 bodů).
55
The protection of human rights
Freedom of speechEquality between men
and womenSolidarity between EU
Member StatesSolidarity between the EU and
poor countries in the worldThe protection of
minoritiesThe dialogue between cultures and religions
The abolition of the death penalty throughout the world
EU27 60% 36% 36% 35% 25% 22% 22% 16%
BE 54% 40% 43% 37% 25% 27% 19% 17%
BG 68% 22% 20% 59% 32% 16% 27% 4%
CZ 68% 36% 30% 47% 25% 12% 13% 8%
DK 61% 49% 34% 28% 31% 18% 44% 19%
DE 69% 22% 33% 43% 25% 25% 28% 22%
EE 66% 43% 25% 38% 21% 25% 26% 5%
IE 63% 39% 45% 31% 22% 33% 16% 15%
EL 62% 38% 21% 56% 35% 19% 15% 16%
ES 62% 33% 43% 30% 27% 19% 14% 14%
FR 55% 45% 54% 30% 29% 21% 21% 19%
IT 50% 30% 27% 36% 28% 28% 23% 20%
CY 85% 35% 35% 44% 42% 20% 15% 12%
LV 63% 36% 15% 35% 22% 17% 17% 5%
LT 74% 37% 23% 37% 22% 11% 13% 5%
LU 47% 36% 39% 34% 33% 31% 26% 16%
HU 72% 27% 30% 43% 28% 22% 20% 7%
MT 53% 26% 37% 30% 31% 38% 21% 9%
NL 62% 55% 39% 37% 18% 25% 26% 12%
AT 62% 29% 42% 35% 24% 24% 17% 34%
PL 64% 31% 29% 37% 23% 13% 17% 11%
PT 47% 22% 32% 33% 38% 30% 20% 19%
RO 59% 30% 34% 42% 25% 22% 18% 12%
SI 73% 37% 37% 38% 23% 13% 22% 16%
SK 66% 34% 27% 49% 26% 15% 19% 12%
FI 68% 49% 34% 29% 24% 30% 20% 18%
SE 68% 51% 47% 26% 32% 20% 27% 19%
UK 51% 54% 33% 17% 17% 21% 24% 9%
QA6 In your opinion, which of the following values should the European Parliament defend as a matter of priority?
Highest percentage per countryHighest percentage by item
Lowest percentage per country
Lowest percentage by item
56
Solidaritu mezi členskými státy EU (35 %) považují za důležitou hlavně
v Bulharsku (59 %), Řecku (56 %), na Slovensku (49 %) a v České republice
(47 %). Podpora této hodnoty výrazně vzrostla v některých členských státech,
zejména v Nizozemsku (37 %) a Německu (43 %), kde se zvýšila o 12 bodů, a
v Dánsku (28 %, +10 bodů).
- Solidarita mezi EU a chudými státy světa (25 %) je považována za
prioritu především na Kypru (42 %), v Portugalsku (38 %) a Řecku
(35 %).
- Ochrana menšin (22 %) má největší podporu na Maltě (38 %), v Irsku
(33 %), Lucembursku (31 %) a ve Finsku a Portugalsku (vždy 30 %).
- Dialog mezi kulturami a náboženstvími (22 %) častěji vnímají jako
prioritu respondenti v Dánsku (44 %), Německu (28 %) a v Bulharsku a
ve Švédsku (vždy 27 %).
- A zrušení trestu smrti na celém světě (16 %) bylo nejčastěji
zmiňováno v Rakousku (34 %), Německu (22 %) a Itálii (20 %).
57
Sociodemografická analýza
Zaměříme-li se na čtyři nejčastěji zmiňované hodnoty (podporované
alespoň jednou třetinou respondentů), získáme ze sociodemografické analýzy
tyto hlavní poznatky:
- Výsledky ochrany lidských práv (60 %) jsou poměrně homogenní. Mezi
sociodemografickými kategoriemi nejsou v podstatě žádné rozdíly. Jedinou
skutečnou výjimkou je úroveň vzdělání, která zřejmě ovlivňuje názory
respondentů: jako prioritu uvedlo tuto hodnotu 63 % nejvzdělanějších
respondentů, oproti 55 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do
svých 16 let.
- Rovnost mužů a žen (36 %) více zajímá zřejmě ženy než muže: 41 %
oproti 30 %.
- Svoboda projevu (36 %) zajímá patrně všechny respondenty. Dokonce
ani povolání, které je často rozhodujícím faktorem odpovědí, nemá
v tomto případě žádný vliv: tuto hodnotu zmínil stejný podíl (37 %)
vedoucích pracovníků, osob samostatně výdělečně činných, manuálních
pracovníků a nezaměstnaných. Přesto jsou zde jisté rozdíly:
o Muži zmiňovali svobodu projevu častěji než ženy: 39 % oproti
33 %. o Totéž platí i pro nejmladší respondenty: 41 % respondentů ve věku
15–24 let, v porovnání s 32 % respondentů nad 55 let.
58
- Výsledky solidarity mezi členskými státy EU (35 %) se však
u jednotlivých kategorií respondentů značně liší:
o Odpověď ovlivňuje zřejmě pohlaví respondenta: za prioritu tuto
hodnotu považuje 39 % mužů oproti 31 % žen.
o Uvádělo ji také 37 % respondentů ve věku 40–54 let (ve srovnání
s 29 % respondentů ve věku 15–24 let).
o Důležitým faktorem je také úroveň vzdělání: jako prioritu uvedlo
tuto hodnotu 42 % nejvzdělanějších Evropanů, oproti pouhým
29 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let. o Totéž platí i pro nejvíce „zvýhodněné“ profese: 43 % osob
samostatně výdělečně činných a 41 % vedoucích pracovníků,
v porovnání s 29 % nezaměstnaných. o Vliv na odpovědi měla také politická inklinace respondentů:
solidaritu mezi členskými státy EU podporuje 42 % osob na pravé
straně politického spektra, ve srovnání s 34 % respondentů ve
středu nebo na levé straně spektra. o Tuto hodnotu uvádělo jako prioritu také 39 % respondentů, kteří se
považují za dobře informované o činnosti Evropského parlamentu,
v porovnání s 33 % respondentů, kteří se považují za špatně
informované.
o A v neposlední řadě je zde významný desetibodový rozdíl mezi
respondenty, kteří by chtěli, aby Evropský parlament hrál
důležitější roli (39 %), a těmi, kteří požadují méně důležitou roli
(29 %).
59
The protection of human rights
Freedom of speech
Equality between men and women
Solidarity between EU
Member States
EU27 60% 36% 36% 35%
Male 59% 39% 30% 39%
Female 61% 33% 41% 31%
15-24 60% 41% 37% 29%
25-39 61% 37% 35% 34%
40-54 62% 37% 36% 37%
55 + 57% 32% 35% 35%
15- 55% 32% 37% 29%
16-19 61% 37% 36% 35%
20+ 63% 36% 33% 42%
Still studying 59% 42% 36% 30%
(1-4) Left 61% 35% 36% 34%
(5-6) Centre 62% 37% 37% 34%
(7-10) Right 58% 38% 34% 42%
Informed 58% 37% 34% 39%
Not informed 61% 36% 37% 33%
More important 62% 36% 37% 39%
The same 62% 33% 34% 36%
Less important 57% 40% 35% 29%
Information on EP's activities
Preference for the EP's role
Left-Right scale
QA6 In your opinion, which of the following values should the European Parliament defend as amatter of priority? (ROTATE – MAX. 3 ANSWERS)
Sex
Age
Education (End of)
*V této tabulce jsou uvedeny pouze čtyři nejčastěji zmiňované hodnoty.
60
ZÁVĚR
Tato pátá vlna průzkumu Eurobarometr Evropského parlamentu byla provedena
za určitých okolností: zaprvé byl průzkum proveden 18 měsíců po volbách do
Evropského parlamentu v červnu 2009, a zdá se, že výhody, které Evropskému
parlamentu zřejmě tehdy plynuly v oblasti četnosti výskytu v médiích a jeho
obrazu, nyní odezněly. Zadruhé jsou některé země Evropské unie nadále velmi
zasaženy hospodářskou krizí, zatímco u jiných zemí se zdá, že postupně vstupují
do fáze zotavení.
Z tohoto posledního průzkumu se lze poučit v několika ohledech. Zaprvé četnost
výskytu Evropského parlamentu v médiích od předchozí vlny průzkumu
na začátku roku 2010 mírně poklesla. Tento výsledek lze nepochybně
vysvětlit snížením prostoru věnovaného Evropskému parlamentu v médiích ve
srovnání s obdobím po volbách do Evropského parlamentu a jmenování nové
Komise II pana Barrosa.
Přestože se Evropané celkově považují za špatně informované o
Evropském parlamentu, na otázku, podle čeho poslanci v EP zasedají,
nadále těsná většina respondentů odpovídala správně. Avšak neměli
bychom mylně předpokládat, že jedna otázka týkající se objektivní znalosti
způsobu fungování EP může dostatečně odhalit skutečný rozsah znalostí role a
činnosti Evropského parlamentu.
Kromě tohoto poklesu znalostí o Evropském parlamentu se zhoršil i obraz této
instituce. EP s velkými potížemi přesvědčuje občany EU o své dynamice a
především o své schopnosti naslouchat jejich očekáváním. Zvláště patrné je to v
Řecku.
Nicméně i v situaci vyznačující se dopady hospodářské krize většina
Evropanů stále chce, aby EP hrál v budoucnu důležitější roli.
Evropané jednoznačně vnímají, že Evropský parlament může praktickými
kroky chránit a zajistit hodnoty, kterým přikládají největší význam,
zejména v oblasti ochrany lidských práv, rovnosti mužů a žen a svobody projevu.
Velmi důležitou hodnotou, kterou by měl Evropský parlament obhajovat
přednostně, je také solidarita mezi členskými státy EU, která od posledního
průzkumu Eurobarometr zaznamenala nárůst o pět bodů.