ekon1 2015 hodina 18 - univerzita...
TRANSCRIPT
4.6.2016
1
Ekonomie pro archeologyAPA 550004
Paleoekonomie pravěku a středověku
18 – člověk a zvířata• Domestikace
Vznik pastvin a držení zvířat
• Zvířecí produkty
Secondary Products Revolution
strategie a sociální dopady
• Druhy pastorální ekonomiky
Archeologické doklady a detekce
druhy z Předního Východu smíšené s lokálními divokými typy
Domestikace
• nomádský pastoralismus stř. eneolit –časná DB (4500 – 3500 BC)
PPN – jižní Levanta„stock‐keeping hunter‐cultivators“
• pravděpodobně dříve než kultivace rostlin
domestikace hl. druhů – 9 000 – 7000 BC
konvenují více mobilnímu způsobu života
‐ příčiny
determinismus populační tlak, carrying capacity, horšení klimatu
oportunismus rozšiřování potravinové základny, socioekonomická interpretace –prestiž (už za H/G)
Domestikace ‐ důsledky
• stabilní potravinová základna revoluce
• propojení s kultivací plodin stabilizace a efektivizace ekonomiky
hnojení, přepasení x krmivo, pastva
• sedentarizace populační nárůst• podpora nukleace, koncentrace
• diverzifikace činností ‐ specializace (žena x muž, pastýři x řemeslníci ...)
• kulturní vývoj (rituály, kult)
• sociální vývoj – hierarchizace společnosti, měřitelnost bohatství
4.6.2016
2
odlesňování jako příprava půdy pro pastvinysmall scale x large scale clearance neolit ‐ eneolitevidence v pylech eneolit – doba bronzová
small scale – malé skupiny v lese20 – 50 ks dobytka / 1 km2 (100 ha)letnina – ca. stejně – nemusí být autumn killingvýseky – na zlepšení kvality lesa (prosvětlování)
large‐scale – předpoklad shifting cultivationotevřené pastviny – redukují celk. plochuca 5 ks dobytka / osoba smíšená ekonomika
stabilní pastviny (otevřená krajina)na okrajích sídelního areálu – na úkor lesa, v centruextenzivní strategie – možnost úhorykolonizace vyšších poloh
pastoralismus – hl. v SZ Evropěintenzifikace – populační tlak – inovace, optimalizaceboj se zemědělci
A. Flemming 1972, The Genesis of Pastoralism in European Prehistory
Geneze pastoralismu a vznik pastvin
Pastvapastva: otázka zejména původní otevřenosti krajiny• přirozená / způsobená člověkem
lípajilmdublískajasan
3000 BC ‐ coppice – pollard – shred
• management lesní vegetace už od neolitu sběr letninyobhospodařování stromů
lesní pastva – menší skupiny
otevřené pastviny traviny ‐možnost rozšířit stáda ca. 3000 BC
1 ks / 3‐5 ha
1 kráva / 1 ha1 ovce/ 0.1 ha
Frans Vera > teorie lesních pastvin
Krmivopastva ve volné krajiněohrady dojení, ochrana, sběr hnojestáje první doklad (doba železná, Skandinávie, RS)
udržitelnost přes zimu:• střídání pastvin ‐ transhumance• ustájení 3 – 6 měsíců – nutné krmit (hl. pracovní a dojící zvířata)krmivo
přebytky ze zpracování obilí (plevel, sláma) obilí (pěstované jako krmivo ‐ ječmen) – ml. pravěk/středověk krmné plodiny – pícniny ‐ LT ? / středověk letnina (leaf fodder, leafy hay) – od neolitu
až 1200 kg / kráva, 300 kg/ovce 1 ha lesa 2‐3 krávy / 10 ovcí 1 č. / 5 dní
seno (grassy hay) pylová evidence od Halštatu, kosy od LT Aaž 1000 kg / kráva 1 ha louky 3‐4 krav / 19 ovcí 1 čl. / 6 dní
kontinuální práce přes rok „labour trap“
4.6.2016
3
Secondary Products Revolution„Revoluce sekundárních produktů“ in „Old World Farming“
Andrew Sherrat (1966) 1981
využití domácích zvířat
neolit = „deadstock“ eneolit = „livestock“neobnovitelné zdroje: obnovitelné zdroje:maso mléko
vlna tah (práce) jízda / transport hnůj
implikace: absolutní transformace ekonomiky a společnostisystematická aplikace první případ teoretického základu s testovatelnými důsledky
4.‐3.tis.BC
Andrew Sherrat (1966) 1981, 1983
Secondary Products Revolution – Přední Východ
studium ikonografie chalkolitu Předního Východu
inovace v technologiích a strategiích využití zvířat měly vést k urbanizaci a vzniku komplexních společností
předpoklady:
• nové domestikované druhy koně, osli• nové chovy „wooly sheep“ (4000 BC)• technologie kolo, pluh• technologické „know‐how“ orba
• pastoralismus• orební zemědělství• transport (potah)
ekonomické strategie
4. – 3. tis. BC
důsledky:• snadnější „kolonizace“ marginálních poloh šíření populace• progresivní odlesňování vyšších poloh ‐ pastviny• extenzifikace zemědělství, obrábění lehčích půd• nukleace sídlišť • stáda zvířat jako nový ekonomický pojem počátky transhumance
šíření do Evropy 3500 – 3000 BC změna v ekonomice, sídelní struktuře, zacházení s prostorem / krajinou
Andrew Sherrat (1966) 1981, 1983
Secondary Products Revolution ‐ Evropa
Kritika:základy: ikonografie, datování org. materiálu s omezenou chronologickou a geografickou validitou, netestování teorie na reálných datech (kostech)
pouze ante quem
H. J. Greenfield, 2010, The Secondary Products Revolution: thepast, the present and the future
jaké jsou hlavní předpoklady sekundární revoluce produktů a jakými metodami a nástroji se dají testovat ?
analýzy ‐ testování:• artefaktuální• zooarcheologická• lipidová
1980s – pluh, kola (ikonografie)
„mortality patterns“dospělí jedinci (práce)herd managementznaky zápřahu (rohy)
potvrzení rozsáhlých změn na poč. eneolitu
počátky už v neolitu Před.Východuintenzifikace v eneolitu
data potvrzují SPR v míře a spojení všech aplikovaných změn problémem je šíření jako „balíčku“ (mléko vlna kolo, pluh) regionální a
chronologické rozdíly důležitý kulturní a sociálně‐ekonomický rozměr SPR
první testoval teorii na arch. materiálu – bioarcheologická evidence
6000 BC Anatolie5000 BC Levanta4000 BC Řecko3500 BC Evropa
4.6.2016
4
Původ mléčné produkce ...
původ –7000 – 6500 BC ‐ SZ Anatolie, Afrika 6000 – 5000 BC ‐ Balkánkolem 4000 BC ‐ Evropa (3500 BC Velká Británie –neolit později)
Copley et al. 2005
mléčná produkce už od ml. neolitumasná stále převládá
masivní změna v měřítku: od Eneolitu a Doby Bronzové
mláďata se rodí celý rok znak pokročilejší ekonomikyvelké pracovní zatížení udržet mladé jedince přes zimu
cíl – kontinuální mléčná produkce
• nejproduktivnější – podpoří více lidí na počet zvířat/jednotku plochy
• nejnáročnější na práci
laktózová intolerance
Worldwide frequencies of lactase persistence phenotype
Best estimates for the region where the lactase persistence associated allele was first subjected to selection. It overlaps well with the region where the linear pottery culture (LBK) developed (green circle). The two pots represent typical containers of the LBK and the lactose molecule is illustrate
hypolactasia
možnost stravitelnější formy – sýry
Doklady mléčné produkce
Towers et al. 2011
v praxi se zaměřují na mix produktů rozhodující jsou omezení práce, pastvy apod.
intra‐tooth oxygen isotope ratios
• ikonografie, materiální kultura kolem 3000 BC• organická rezidua (lipidy) na keramice kolem 7000 BC• mortality patterns – mezi stády zabíjení novorozených mláďat
• laktace bez mláďat – možná, nutné dobré podmínky – ustájení, teplo• v pravěku není optimizace (až v moderní době)• data jsou zatížena chybou – pouze přibližně
• δ18O izotop sezónní profily (formování zubů)
Halstead 1998
• kdy se rodí mláďata
chov na mléko
♀
♀♂ ♂
> 1 year 1 ‐ 3 years 4+ years
chov na maso
♂♂
♀
♀
> 1 year 1 ‐ 3 years 4+ years
porážení poráženídojení málo jedinců v jateční váze juvenilní jedinci porážení (samci) převaha starých samic
převaha jedinců v jateční váze méně starších jedinců méně juvenilních jedinců
keramické nádoby a cedníky výběr druhů a věkových skupin výběr určitých částí distribuce na produkčních a konzumních lokalitách
specializace
nejvíce mléka
♂
nejvíce masa
4.6.2016
5
Rádlo a potah
tažní voli„plouging oxen“
jiná zvířata: menší účinnost: krávy, muly, oslipozdější období: koně
rádlo
radlice
půda se rozrývá, nepřevrací Halstead 1995
stopy po jařmuprvní: úvazy na rozích
starší jedinci jařmo
• ojediněle od 8. tis. BC• masivně od 4000 BC
Benefity ve srovnání s manuální kultivací
rozdíl v ploše obdělatelné půdy kolik / den
Iugerum = 0.25 ha (0.1 – 0.3 ha/den) x manuální kultivace: 0.02 – 0.05 ha/den
2 – 15x rychlejší než manuální kultivace urychlení v bottlenecks při orbě (zejm. na podzim) a vláčení
zvýšení měřítka v zemědělství a posun k dalším úrovním
Halstead 1995
Náklady pořízení a obstarání pracovních zvířat
etnografie:pořízení i výchova nákladné
• pastva / krmivo nutné krmit při práci (nemohou se pást), • krmné plodiny (ječmen), pícniny • sláma – obilí nutné sekat u země další pracovní náklady, zejména v bottlenecks během sklizně a zpracování
„agricultural labour trap“
Halstead 1995
Hospodářské důsledky zavedení rádla
• extenzivní obhospodařování více plochy, úhorový systém
• rychlejší metody setí – „broadcast sowing“ (potřebuje více zrna na osev)• kontrola plevelů přeoráváním úhorů
• méně pracovně náročné plodiny – méně rotace obilnin / luštěnin
Manuální S rádlem
• intenzivní metoda• vysoké výnosy• malá plocha• velké pracovní nasazení• malý surplus
• extenzivní metoda• nižší výnosy• velká plocha (s úhory)• menší pracovní nasazení• velký surplus (krmivo jsou
vedlejší produkty)
Halstead 1995
4.6.2016
6
Hospodářské důsledky zavedení rádlačasový harmonogram a pracovní nasazení
sklizeň pomocí srpů 0.05 ‐ 0.1 ha /den / člověk (kamenné – 0.02 – 0.05 ha/den)
x orba 0.1 – 0.3 ha/ den
x kompatibilní jen při větším pracovním nasazení při sklizni
nebo při prodloužení sklizně (různé plodiny, různé polohy)
Halstead 1995
Sociální důsledky
Halstead 1995
• zvyšuje produkci surplus podpora ne‐producentů – ale:• malé rodiny – mimo/ větší rodiny mohou spotřebovat• předpoklad organizované jednotky, velké rodiny, externí síla• v praxi: buď „smallholders“ nebo „statky“• extenzivní hospodaření větší plochy půdy konkurence, vlastnictví půdy• vlastnictví orebních zvířat (ne pouhá kultivace) má sociální impakt
Rodinné možnosti
orba s rádlem 8 – 15 ha (vč. úhoru)manuálně 2 ‐ 3 haxsklizeň 2 – 4 ha (6 ha s dospělými dětmi)
+ pracovní náklady na držení pracovních volů
„smallholder“
paláce ‐ kontrola až 100 000 ovcí/koz400 ovcí/člověkvymezené pastviny pro „royal flocks“vlna (wooly – sheep ‐ převaha skopců) ‐mléko –maso (feasting) ‐ obětiny
Palácová ekonomika časné DB
„oxen teams“ pracovní zvířata soustředěná u palácůpůda v jednotkách ca. 5 ha plodiny často monokulturní okolní zemědělské usedlosti malá rodinná hospodaření
Mezopotámieasociace pluhu s náboženstvím (bohy a králi)extenzivní hospodářství v rukou elitmanuální kultivace – běžné rodiny
Halstead 1995
Sociální aspekt SPR ‐ elity
důraz na intenzivní produkci akcent nerovnováhy mezi produkčním potenciálem elit a běžných domácností
Kulturní a sociální změny a SPR
produkce samotná nehrála důležitou roli; význam zejména sociální a rituální role (feasting) jednotlivé aspekty SPR se mohou objevit individuálně ve větší či menší míře
teprve kombinace zvýšené mobility a produkčního potenciálu se zavedením kola, pluhu, mléka a vlny vedla k opuštění tradičního neolitického způsobu života kulturnímu znovu‐uspořádání společnosti (ca. 4000 – 3000 BC s ikonografií)
SPR součást větší (a dlouhodobější) kulturní změny Starého Světa
• disperze a fragmentace komunit • větší individualizace v rámci domácností• specializace a intenzifikace• rostoucí sociální diverzita • rostoucí teritorialita• kulturní diferenciace
H. J. Greenfield, 2010
4.6.2016
7
Druhy specializace v pastorální ekonomice
smíšenénespecializované
‐sedentární‐střídání pastvin
nomádské pastevectví
= závislost na živočišných produktech více než 50 % ekonomiky
xmobilita
specializovaný agro‐pastoralismus
‐sedentární‐střídání pastvin (delší)
specializovanépastevectvítranshumance
‐sezónní mobilita
„large – scale“„small– scale“
Halstead 1996Abdi 2003
semi‐sezónní mobilita
plně‐úplná mobilita
Archeologické doklady
struktury
cedníky, kosy, nože na letninu
chemické analýzy – lipidy
krajina – env. impakt
ohrady, stáje
archeozoologie
trvalá obydlí
dočasné přístřešky
limitovaný set artefaktů spojených s pastevectvím jednodušší HK
tábory
malá investice do zbudování
variabilita artefaktů‐soběstačné domácnostihrubá, špatně vypálená ker./importyosobní předměty, luxus
sídliště – krajina
Plně specializovaný pastoralismus
Halstead 1996
(Sarakatsani, Řecko)
• ovce, koně• plný nomádismus velká mobilita• dočasná obydlí• nevlastní půdu
mléko, sýryjehňatavlnahnůj
moukaúhory (pastviny)
reciprocita
spontaneous architecture
„konaki“ Specializovaný pastoralismusValaši
• ovce, koně• semi‐nomádismus transhumance • permanentní obydlí (hory), sezónní obydlí (nížiny)• vlastnictví půdy – horské pastviny• velká stáda (200/ rodina)
reciprocita
tkaninykoně, muly – transportmlácení obilímléko, vlna, maso
mouka
Halstead 1996
4.6.2016
8
Sedentární pastevectví• ovce, kozy, (krávy)
• specializace: mléko, vlna, maso
• upouštění od kultivace půdy v marginálních polohách
• agro – pastoralismus kultivace krmiv nebo obilnin pro domácí spotřebu
• omezená mobilita – horší přístup k dobrým pastvinám
• menší stáda (110 / rodina)
Halstead 1996
Smíšené hospodaření • variabilita na škále kultivace a pastevectví bohatí dostatek půdy orební voli, krávy na mléko, muly/oslové, koně, prasata, ovce/kozy chudí bez pastvy mula/osel, kráva, ovce/kozy komunální pasení• mléko, vlna, maso, hnůj, někdy prodatelný surplus• zvířecí „kapitál“ možnost prodat ve špatných letech (stabilnější cena než u obilí)• nepřímé „skladování“ (surplus obilí zkrmen), ve špatných letech konzumováno krmivo
Halstead 1996
Smíšené hospodaření – proporce půdy a počet dobytka na osobu v různých ekosystémech
Počet dobytka / osobaObdělávaná plocha / osoba
Ebersbach 2007
closed closedmaximum maximum
open open
proporce živočišné složky v potravě – do 20 %
produktypráce
• 4 – 5 ks / osoba vylučuje paralelní rostlinnou výrobu• 0.5 – 2 ks / osoba max. udržitelné
práce
Složení stád
1 – 2 / rodina
5 – 40 / rodina
3 – 4 % býci40 – 60 % krávy (produkce mléka) více než 50 % nomádská stáda25 – 60% pracovní voli
maso, mléko, práce, hnůj
maso, mléko, hnůj
maso
4.6.2016
9
„large – scale“„small– scale“
Druhy specializace v chovu zvířat
• velký počet zvířat / osoba• organizace pastvy vzhledem
k vysoké kvalitě• důraz na produkty s
vysokou směnnou hodnotou (mléko, transport, vlna, maso) za kvalitní rostlinné produkty
• tlak na zdroje velká mobilita
• méně zvířat• variabilní podmínky
výživy a produkce• primárně domácí
produkce /konzumace• univerzální
• menší tlak na krajinu ‐sedentarismus
Detekce pastorální ekonomiky v archeologii 1
• věkový rozptyl možná detekce transhumance, nebo specializace (chybí narozená mláďata)
• nároky na práci závisí od prostředí (1 pastevec / 250 ovcí v otevřené krajině, 50‐60 ovcí na polích)
• Small‐scale variabilní stáda• Large‐scale specializace na jeden – dva druhy
• různé pastviny ‐ zvířata s různými nároky (dojící, těhotné ...)obrusy na zubech (dental microwear)
• zajišťování krmiva archeobotanika, materiální kultura
• specializovaná produkce maso/ mlékoúmrtnostní křivky (mortality patterns) ... ?optimalizační modely:small‐scalemléko s mládětem, nechat povyrůst kvůli masularge‐scale prodat na maso hned, vydělat na masu i mléku
detekce v archeozoologii
Náročnost a udržitelnost• pastorální hospodaření nejvíce náročné ekonomické strategie vůbec
nejvíc: mléčná produkce dojení 3x denně 1 člověk / 200 ovcí/koz (full‐time) často námezdní práce
Model pro pravěk:• menší nespecializovaná ekonomika (small‐scale), omezená mobilita, omezené pracovní
kapacity• udržitelnost specializovaného pastoralismu v pravěku je otázka ???• jsou náchylní ke krizím nutnost začít kultivovat vlastní pole
• pokud specializovaný pastoralismus závislost na směně – novodobá záležitostmocenské vztahy – ovládání producentů (nomádi)
Sociální dopady
• náročnost produkce kooperace domácností• směna zvířat (nebo masa) udržování sociálních vztahů• mobilní „konzervy“ – budování vazeb na velké vzdálenosti, i
při sdílení pastvin nabývání kulturního významu –druh a počet zvířat ve stádu ukazuje ekonomický potenciál majitele a jehosociální postavení
• větší stáda jako pojistka při velkých stádech – konkurence v pastvě vznik teritoriality, organizačních opatření
• diverzita pastvin (louky, úhory, les) náročná na práci
4.6.2016
10
Domácí chov / lov
• od domestikace v sedentárních zemědělských populacích proporce lovených zvířat stabilně nízká (do 5%)
• lov příčiny
• adaptabilní strategie stresové situace, doplňky stravy
• Švýcarsko nákolí – 3700 BC, zhoršení klimatu, zvýšení významu lovu/sběru
• řivnáčská kult. – „orientace na přírodní zdroje“
• rituály• luxusní jídlo – party food ‐ feasting• zábava / sport – prestižní činnost vyhrazená elitám