energetické využití odpadů pneumatiky spalováníodpadůunás...

WASTE MANAGEMENT FORUM

Energetické využití odpadů

Pneumatiky

Spalování odpadů u nás

Zkušenosti s požáry odpadních pneumatik

Vybouraná okna jako biologicky rozložitelný odpad?

ODBORNÝ MĚSÍČNÍK O ODPADECH A DRUHOTNÝCH SUROVINÁCH

SPECIALISED MONTHLY JOURNAL ON WASTES AND SECONDARY MATERIALS 102010

CENA 88 KČ

Nabízímealternativní palivo

pro bioplynové stanice

LANOLÍNOVÝKONCENTRÁT

Dodávky až do BS za výhodných podmínek.

Bližší informace:Ing. Vladimír Farkavec,

Nádražní 1267,362 21 Nejdek,tel 35 39 11 836,

e-mail: [email protected]

ODPADOVÉ FÓRUM � 10/20104

WASTE MANAGEMENT FORUMOdborný měsíčník o odpadech

a druhotných surovináchSpecialised monthly journal

on waste and secondary materialsČESTNÝ ČLEN ČESKÉ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

ČLEN SDRUŽENÍ VEŘEJNĚPROSPĚŠNÝCH SLUŽEBČasopis je na Seznamu

recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČRČasopis vychází s podporou

Státního fondu životního prostředí ČRRočník 11

Číslo 10/2010Vydavatel

CEMC České ekologické manažerské centrum

IČO: 45249741www.cemc.cz

Adresa redakceJevanská 12, 100 31 Praha 10

P.O.BOX 161Fax: 274 775 869

E-mail: [email protected]

ŠéfredaktorIng. Tomáš ŘezníčekTelefon: 274 784 067Odborný redaktor

Ing. Ondřej Procházka, CSc.Telefon: 274 784 448

Redakční radaIng. Karel Bláha, CSc.,

Ing. Jiří Dostál, Ing. Erik Geuss, Ing. Regina Fibichová,

prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.,

Ing. Jindřich Kalivoda, doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.,

Ing. František KostelníkIng. Ladislava Kučná,

prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc. JUDr. Ing. Petr Měchura,

JUDr. Patrik Roman, doc. Ing. Lubomír Růžek, CSc.,

Ing. Ladislav Špaček, CSc., Ing. Petr Šulc, Mgr. Tomáš ÚlehlaPŘEDPLATNÉ A EXPEDICE

DUPRESS Podolská 110, 147 00 Praha 4

Telefon: 241 433 396e-mail: [email protected]

Cena jednotlivého čísla 88 KčRoční předplatné 880 Kč

Předplatné a distribuce v SRMediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s.

oddelenie inej formy predajaVajnorská 137, P.O.Box 183

830 00 Bratislava 3Tel.: 00421/2/44 45 88 21, 44 44 27 73, 44 45 88 16Fax: 00421/2/44 45 88 19

E-mail: [email protected] jednotlivého čísla 3,32 €Roční předplatné 36,51 €

Sazba a reproPetr Martin – Lípová 4, 120 00 Praha 2

TiskLK TISK, v. o. s.

Masarykova 586, 399 01 MilevskoPŘÍJEM OBJEDNÁVEK I PODKLADŮ INZERCE

JE V REDAKCIZa věcnou správnost příspěvku ručí

autoři. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Jakékoli užití celku nebo části

časopisu rozmnožováním je bez písemného souhlasu vydavatele

zakázáno.ISSN 1212-7779MK ČR E 8344

Rukopisy do sazby 13. 9. 2010Vychází 6. 10. 2010

Časopis ODPADOVÉ FÓRUM je mediálním partnerem akcí:

Odpad je nevyčerpatelný zdroj energie

DEŇ ODPADOVÉHO HOSPODÁRSTVA 2010

6. ročník kongresu11. 11., Bratislava, Slovensko

jednoho či více výtisků, např. pro pedagogickéúčely. V elektronické podobě bude zpřístupněnna internetových stránkách časopisu www.odpa-doveforum.cz.

Sešit si klade za cíl přiblížit čtenáři současnousituaci kolem EVO v době, kdy se oficiální postojstátní správy v oblasti ochrany životního prostředív této oblasti začíná pomalu měnit a zmapovatvšechny reálné formy energetického využitíodpadů. Cílovou skupinou pak jsou předevšímpředstavitelé veřejné správy a samosprávy, po-tenciální investoři, odborníci, experti, studenti,aktivisti NGO, nikoli však specialisté v tomto obo-ru. Redakce

Vedle toho, že toto číslo časopisu má jako témaEnergetické využití odpadů (EVO), tak čtenářinajdou v tomto čísle vložený sešit, jehož název jeuveden v nadpisu. Tento sešit, či chcete-li infor-mační příručka, byla zpracována za finančnípodpory programu EFEKT Státního programu napodporu úspor energie a využití obnovitelnýchzdrojů energie pro rok 2010 Ministerstva průmys-lu a obchodu. Ve spolupráci se zadavatelem, čet-nými (citovanými) odborníky z oboru a různýchinformačních zdrojů sešit připravila redakce toho-to časopisu.

Sešit bude vytištěn ve zvýšeném nákladu a pří-padní zájemci mohou požádat redakci o zaslání

sium2011. Termín pro zaslání přihlášky přís-pěvku je tradičně 15. ledna 2011. Zhrubav polovině února bude zveřejněn předběžný pro-gram symposia a rozesílán 2. cirkulář s výzvouk přihlašování se k účasti. Termín pro zaslánítextů příspěvků do sborníku a současně ter-mín přihlášek účasti je 15. března.

Sborník plných textů ze symposia bude připra-vován pouze v elektronické verzi na CD-ROMua všichni autoři příspěvků mají možnost svůj přís-pěvek nabídnout k uveřejnění v elektronickémrecenzovaném časopisu WASTE FORUM. Pokynypro autory jsou na www.wasteforum.cz. ČasopisWASTE FORUM je na Seznamu neimpaktova-ných recenzovaných periodik vydávaných v ČR.

Nově zamýšlíme pro přihlášené zájemce vyjed-nat exkurzi na nedalekou přečerpávací elektrárnuDlouhé stráně.

Symposium ODPADOVÉ FÓRUM 2011 vestředu 13. dubna 2011 v poledne bezprostředněnavazuje na chemicko-technologickou konfe-renci APROCHEM, která se koná na stejnémmístě ve dnech 11. až 13. 4. 2011.

Souběžně se symposiem ve stejném hotelupořádá CEMC ještě konferenci Výsledky výzku-mu, vývoje a inovací pro obnovitelné zdrojeenergie OZE 2011. Účastníci symposia se budoumoci obou uvedených konferencí zúčastnit bezplacení dalšího vložného a platí to i naopak.Redakce časopisu Odpadové fórum zve navšechny tři akce zájemce jak o aktivní, tak i pasiv-ní účast.

Redakce

V tomto čísle najdou čtenáři vložený 1. cirkulářjiž 6. ročníku česko-slovenského symposiaODPADOVÉ FÓRUM 2011, který se koná 13. až15. dubna 2011 v Koutech nad Desnou v Jesení-kách. Pořadatelem symposia je CEMC a redakcetohoto měsíčníku.

Symposium je určeno� k prezentaci výsledků výzkumů v oblasti

nakládání s odpady, prevence vzniku odpadů,sanací ekologických zátěží a dalších souvisejí-cích oborech formou srozumitelnou a přínos-nou široké odborné veřejnosti;

� pro zástupce podnikatelské sféry a veřejnésprávy, aby se seznámili s výzkumnými téma-ty a projekty, na kterých se v ČR a SR pracuje,s cílem eventuálního převzetí nebo rozvinutídosažených výsledků v praxi, případně navá-zání spolupráce s výzkumnými pracovišti,

� k seznámení představitelů výzkumné obces potřebami reálného „odpadářského živo-ta“ a případnému navázání spolupráce.Při organizaci symposia nám od samého

počátku jde o rozšíření kontaktů mezi výzkumnousférou a praxí a o zprostředkování informacío výsledcích výzkumu pro podnikatelskou sférua současně o informování výzkumných pracovní-ků o prakticky potřebných výzkumných tématech.

S avizovaným prvním cirkulářem, který je cílenv prvé řadě k náboru příspěvků na symposium,souvisí jedna novinka. Tou je to, že jeho součástínení formulář přihlášky příspěvku, tento je připra-ven pouze v elektronické formě na nově otevře-ných stránkách www.odpadoveforum.cz/sympo-

Symposium ODPADOVÉ FÓRUM 2011 – 1. cirkulář

10/2010 � ODPADOVÉ FÓRUM 5

Toto číslo časopisu je nepřehlédnutelné tím, že mátéma „Energetické využití odpadů“ a současně je v něm vložen tematický informační sešit se stejnýmtématem nazvaný „Odpad je nevyčerpatelný zdrojenergie“. A tak mě napadlo, zda si tato oblast odpadového hospodářství skutečně zaslouží takovoupozornost. Hledal jsem, co nás k tomu vedlo. Stačí se však podívat do denního tisku, případněposlouchat několik komentářů ve sdělovacích prostředcích a zjistíme, že mnohé s naším současnýmtématem souvisí.

Energetická soběstačnost, energetická bezpečnost,závislost na dovozu energie, energie z obnovitelnýchzdrojů, energeticky úsporná spotřeba, a lehce bychommohli nalézt další související hesla. Nejde však o hesla, ale o krutou pravdu, že na jedné straně energii potřebujeme a budeme potřebovat a na druhou stranu s ní plýtváme a přitom vlastníchzdrojů moc nemáme. Jednotící linkou je, jak hospodaříme s energií a jak se k ní co nejjednodušeji dostat. Přistupuje k tomu samozřejmě i vliv globálních pohledů a závislostí a to, že každý stát se snaží řešit tuto ožehavou otázkupo svém, ale v podstatě podobně jako jiní.

Možností moc není. Zato je tady jedna, jejíž význampříliš nedoceňujeme. Zatímco neobnovitelné přírodnízdroje drancujeme a skutečně vyčerpáváme, odpadyvznikají a budou vznikat stále, stále ještě jejich množství roste a poté, co část zrecyklujeme, ostatní odvážíme na skládky. Ten poklad, který jsme nelogicky v minulosti odmítali energeticky využívat.

Zhruba lze odhadnout, že kdybychom energetickyvyužili 2 miliony tun směsného komunálního odpadu, získali bychom teplo pro 460 tisíc domácností a elektrickou energii pro 240 tisíc domácností. A to představuje velikost většího krajerepubliky!

Více komentářů jistě netřeba.

Má naději energie z odpadů?

NA TITULNÍ STRANĚ

ZEVO PRAHA-MALEŠICE

FOTO T. ŘEZNÍČEK

Obsah

6 SPEKTRUM

TÉMA MĚSÍCEEnergetické využití odpadů8 Spalování odpadů u nás

T. Řezníček10 Tepelné charakteristiky a obsah vybraných prvků v domovních

odpadech v ČR B. Černík, L. Benešová, M. Doležalová

12 Porovnání emisí škodlivin ze spaloven komunálního odpadua klasických energetických zdrojůO. Procházka

14 Možnosti energetického využití komunálních odpadních plastůJ. Kukačka, R. Raschman

17 Jsou spalovny komunálních odpadů opravdu tak nebezpečné?M. Zajíček

18 Zplyňování biomasyM. Lisý, Z. Skála, M. Baláš, J. Moskalik

20 Spoluzplyňování tuhých odpadů s uhlím a zplyňování kapalnýchodpadů v technologiích SUASP. Mika, Z. Bucko

22 Používání technických plynů při zplyňování a pyrolýze odpadůG. Bertulessi, A. Tůma

23 Upravené odpady jako palivoJ. Bureš, P. Karafiát

Pneumatiky24 Nakládání s pneumatikami zařazenými do režimu odpadů

J. Valta26 Zkušenosti ČIŽP s požáry odpadních pneumatik či podobných

odpadůP. Havelka

27 Zpětný odběr pneumatikF. Pelech

Z EVROPSKÉ UNIE13 Novinky z EU

J. Jarešová

FÓRUM VE FÓRU28 Vybouraná okna jako biologicky rozložitelný odpad?

M. Barchánek

Z VÉDY A VÝZKUMU29 Vyšlo další číslo elektronického recenzovaného časopisu

WASTE FORUM

SERVIS25 Bioplynová stanice jako stanovený

výrobek32 Ze zahraničního tisku34 Resumé

Rámcová směrnice o odpadech

nepropaguje spalování

Průměrný Evropan vyprodukuje půl tuny

odpadu za rok Německé ministerstvozkoumá „rozšířenou

žlutou popelnici“

DSD vyhrává právníspor s výrobci

mléčných výrobků

Norsko dosáhlo rekordního podílu recyklace plastů

Suroviny v šuplíku

Pestrý vnitřní život

Zjednodušené myšlení

spektrum


plastových hraček, součástí jízd-ních kol nebo nádobí. Nejprve jsounutné diskuse a výzkum. Pilotnípokus Gelbe Tonne Plus mezitímpokračuje v Lipsku a Berlíně.

European Environment

& Packaging Law Weekly, 2010,

č. 204

V Norsku bylo za uplynulý rokrecyklováno 34 % plastů a dalších50 % bylo využito energeticky. Ten-to výsledek znamená, že 46 084tuny plastů byly recyklovány materi-álově a 67 003 tuny byly využityenergeticky – to je celkem 113 206tun využitých plastů. Tyto mimořád-ně dobré výsledky jsou odrazemfinanční krize z roku 2008, kterávyvolala snížení poptávky po pla-stových odpadech ze strany Číny.V roce 2009 bylo recyklováno o 6 336 tun plastů více než v roce2008 – toto číslo je výsledkem dob-ré spolupráce mezi obcemi, sou-kromými firmami a recyklačnímispolečnostmi.



č. 204

Podle Německého lyžařského sva-zu se v zemi ročně prodá 350 tis.párů lyží a zhruba stejné množstvíse vyřazuje. Jejich recyklace se jevíjako účelná, ale není rentabilní, pro-tože lyže obsahují příliš mnoho růz-ných materiálů. Spodní strana jezpravidla z polypropylenu, boční ok-raje z oceli. O vnitřním materiálunechtějí výrobci sdělovat mnohodetailů. Drahé lyže mívají dřevěnéjádro, ale jsou i lyže s plastovým jád-rem nebo jádrem z pěnové hmoty.Povrch lyží pokrývá plastový lami-nát.

Speciální instituce zabývající sezneškodňováním nebo recyklacílyží v Německu neexistuje a lyže seobjevují zpravidla v tocích objemné-ho odpadu. Po odmontování vázáníse materiál lyží rozdělí na dřevoa plasty, dřevo se zpracovává s ji-ným starým dřevem a plasty sezpravidla spalují. V 90. letech bylyrealizovány projekty na recyklacistarých lyží, ale náklady na recykla-ci byly vyšší než výrobní cena.Vysoké náklady jsou způsobenytím, že materiály jsou zpracoványtak, že je stěží lze oddělit. Pomohloby využití jiných materiálů.RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 2

Vrchní zemský soud v Düsseldor-fu rozhodl, že pro výpočet úplaty jerozhodující počet prodejních obalůuvedených do oběhu, které jsoupředmětem smlouvy mezi Duálnímsystémem a subjektem uvádějícímobaly do oběhu.

Ve sporném případě výrobcemléčných výrobků snížil výši úplatyza licence DSD o 10,7 %, což zdů-vodňoval tím, že díky různým okol-nostem se všechny jeho obalynedostaly ke konečnému spotřebi-teli. Společnost DSD GmbH jej zakrácení licenčních poplatků zažalo-vala a spor vyhrála. Podle soudujsou argumenty, že část obalů senedostala ke spotřebiteli a tímpádem ani k DSD kvůli krádeži,zmizení, uplynutí data trvanlivostinebo poškození, neplatné. Ze zá-kona podléhají povinnosti zpětnéhoodběru a využití všechny obaly.RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 2

Revidovaná rámcová směrniceo odpadech (2008/98/ES) nepropa-guje podle komisaře Stavrose Di-mase spalování odpadů. Uvedl tov odpovědi na prohlášení, že směr-nice tlačí podniky do spalování od-padů, které by se daly recyklovat.Rámcová směrnice nevytváří novápravidla pro spalování průmyslo-vých odpadů. Podporuje energetic-ké využívání smíšených komunál-ních odpadů a umožňuje zařazeníkomunálních spaloven, které splňu-jí přísná kritéria energetické efekti-vity, mezi zařízení na využívání od-padů.

Rámcová směrnice o odpadechzavazuje členské státy k vytvořenísítě zařízení na odstraňování odpa-dů a na využívání smíšených komu-nálních odpadů, sebraných z do-mácností. Hierarchie nakládání s od-pady má motivovat členské státy,aby investovaly do alternativ napředních místech hierarchie (pre-vence, opětovné používání a re-cyklace) a upřednostnily efektivníspalování odpadů před neefektivní-mi metodami. Legislativa EU nebrá-ní lokální kontrole nakládání s odpa-dy. Rozdělení odpovědnosti zanakládání s odpady má být uprave-no na národní úrovni. Pokud jdeo soukromý sektor, členské státymohou aplikovat národní legislativuvčetně daní v souladu s principy hie-rarchie nakládání s odpady a jinýmipravidly EU.



č. 195

Mobilní telefony jsou užíványv průměru 12 – 18 měsíců a vlastníje téměř 90 % německých domác-ností. V roce 2008 jich skončilo„v šuplících“ 60 – 100 mil. kusů.Podle ankety mezi 6 500 uživateliz 13 zemí pouze 3 % hodlají svéstaré mobily recyklovat. Firma Zon-zoo z Mnichova se snaží získatmobily na recyklaci různými způso-by, propaguje recyklaci na internetua v televizní kampani.RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 2

V roce 2008 vyprodukoval prů-měrný Evropan přibližně půl tuny(525 kg) komunálního odpadu. Totomnožství se v podstatě nezměnilood roku 2007. Podle Eurostatua nejnovějších údajů pro EU27 bylo40 % komunálního odpadu uloženona skládky, 20 % spáleno, 23 %recyklováno a 17 % kompostováno.

Za rok 2008 bylo v Dánsku, Ir-sku, na Kypru, v Lucembursku a naMaltě vyprodukováno 700 kg ko-munálního odpadu na osobu, v Ni-zozemsku a Rakousku mezi 600 až

700 kg, následovaly Německo, Es-tonsko, Španělsko, Francie, Itálie,Finsko, Švédsko a Spojené králov-ství s 500 – 600 kg/obyvatele a Bel-gie, Bulharsko, Řecko, Litva, Ma-ďarsko, Portugalsko a Slovenskose 400 – 500 kg/obyvatele.

Nejnižší množství, méně než 400 kg na obyvatele, bylo vyprodu-kováno v České republice, v Lotyš-sku, Polsku, Rumunsku a na Slo-vensku. Nakládání s odpady sev členských státech výrazně liší.Nejvíce odpadu se skládkuje v Bul-harsku, Rumunsku, na Maltě, v Lit-vě a Lotyšsku, nejvyšší podíl spalo-vání odpadů je v Dánsku, Švédskua Nizozemsku a nejvíce se recyklu-je a kompostuje v Rakousku, Ně-mecku a Nizozemsku.

EUROPOLITICS Environment, 38,

2010, č. 787

Staré mobilní telefony často končíve směsném odpadu nebo zůstá-vají v šuplících a skříních domác-ností. Proto je jejich recyklace přesvšechnu vyspělou techniku neús-pěšná. V roce 2007 činil potenciálrecyklace starých mobilních telefo-nů podle odhadů 500 mil přístrojů.Vynásobeno průměrnou hmotnostíjednoho přístroje 100 g získávámepotenciál 50 tis. tun materiálu.

Německo hodlá zahájit studii natéma, jak nejlépe zavést „rozšíře-nou žlutou popelnici“ – Gelbe Ton-ne Plus společně s implementacírámcové směrnice o odpadech. Naposledním Evropském fóru obalo-vých odpadů v Bruselu německýministr pro životní prostředí uvedl,že sběr neobalových materiálů dorozšířené žluté popelnice budemožná v budoucnu rozšířen o sběr

Zatímco v Německu se začínajíprojevovat nadměrné kapacity naspalování odpadů, o něco více navýchod v Polsku se s podporou EUstavějí nové kapacity. Toto je před-mětem kritiky odborníků, protožemůže být ohrožena recyklace od-padů. Odborníci se domnívají, žeEU možná dělá stejnou chybu jakoudělalo Německo, kde bylo zakázá-no skládkování neupravených od-padů k 1. červnu 2005 a skládková-ní se postupně zdražovalo.

Evropská rámcová směrniceo odpadech stanoví rok 2020, odkdy bude nutno využívat 50 %všech komunálních odpadů. Para-lela spočívá rovněž v tom, že takjako v Německu je odpadová politi-ka věcí spolkových zemí, tak i EUdává prostor k jejímu utváření naúrovni členských států. Každý státbude mít nově možnost zakázatdovoz a vývoz odpadů mezi člen-skými státy bez udání důvodu. Jemožné, že Bruselem nařízenáautarkie jednotlivých států povedeke vzniku nadměrných kapacit na

Vídeňské odpady

Rekordní sběr skleněných obalů

Z kuchyně do popelnice

Skládky ohroženy záplavami

Nově na obalyv Izrael

Odpady na palubáchletadel

Překvapivý nedostatek starého

papíru

spektrum


Neoznačené příspěvkyz databáze RESERSpřipravuje RIS MŽP

http://www.env.cz/is/db-resers/

Odstraňování inkoustu

Společnost Austria Glas Recyc-ling (AGR) dosáhla v roce 2009opět rekordního výsledku ve sběrua využívání skleněných obalů. Bylosebráno celkem 226 tis. tun, cožznamená nárůst o 1700 tun oprotiroku 2008. Procento recyklace pře-sáhlo 80 % a výkon sběru 25,5 kgna obyvatele přispěl k ochraně ži-votního prostředí a klimatu. Sklo jepodle AGR jediným obalovým ma-teriálem recyklovatelným ze 100 %.Využití starého skla k výrobě nové-ho vede k úspoře primárních suro-vin, úsporám energie a redukciemisí oxidu uhličitého.

Umweltschutz, 2010, č. 3

skládkováno 130 tis. tun odpadůs organickým podílem, v roce 2008to bylo pouze 2 tis. tun, čímž sepodařilo snížit produkci skládkové-ho plynu.

V roce 2008 byla uvedena doprovozu spalovna Pfaffenau, kterápřispívá k tomu, že odpady se uklá-dají v mineralizované formě a zeskládek neunikají emise skleníko-vých plynů. Za plného provozuzpracuje spalovna ročně 250 tis.tun odpadů. Získaná energie můžezásobovat 50 tis. vídeňskýchdomácností teplem a 25 tis. domác-ností elektřinou. Vídeň sází také naseparovaný sběr druhotných suro-vin, využívání produktů na vícepoužití a podporu opravárenskýchslužeb.


Rakouský svaz vodního a odpa-dového hospodářství ÖWAV sesta-vil příručku, která podává přehledsprávného nakládání s kuchyňský-mi a potravinářskými odpady.

V Rakousku je od roku 2006 za-kázáno zkrmování těchto odpadůužitkovými zvířaty. Různá nařízenía hygienické předpisy vedly častok nedorozuměním a dezinterpreta-ci. Proto Svaz spolu se zástupci mi-nisterstev, zemských vlád a země-dělské a hospodářské komory se-stavil příručku „Kuchyňské a potra-vinářské odpady a prošlé potravinyživočišného původu“, která podávápřehled dosavadních předpisů zevšech příslušných oborů a srozumi-telný návod k jejich aplikaci.

V Rakousku ročně vzniká 180 tis.tun kuchyňských a potravinářskýchodpadů a prošlých potravin, kterémusejí být zpracovány nebo odstra-něny. Brožuru lze najít online nawww.oewav.at/service/download.


Vědci z Institutu pro kvalitu vody,management zdrojů a odpadovéhospodářství TU Vídeň zjistili vesvé studii na téma Ohrožení sklád-kami a starými úložišti, že ze zkou-maných 131 skládek a 961 starýchúložišť je více než 30 % potenciálněohroženo povodní. Třetina těchtoobjektů se nachází v potenciálnípovodňové oblasti s třicetiletýmopakovacím intervalem. Navíc pou-ze nepatrná část z těchto ohrože-ných skládek technická má opatře-ní proti povodni.

Možné emise ze skládky domov-ního odpadu při povodni se vědcikvůli nedostatku údajů pokusili zjis-tit za pomoci různých scénářů uvol-ňování látek, které sahaly od nepa-trné míry mobility až po úplné vylu-hování skládky. Studie, provedenáv rámci bezpečnostního výzkumné-ho programu KIRAS, zřetelně pro-kázala, že velký počet skládeka starých úložišť v Rakousku můžev případě postižení povodní způso-bit velké škody na lidech a životnímprostředí.


Ministerský výbor pro legislativuIzraele schválil v dubnu návrh práv-ní úpravy pro obaly. Předpokládáse, že následné schválení v Knes-setu bude bez problémů. Ministrpro ochranu životního prostředí oz-načil tento krok za začátek recy-klační revoluce v praxi, díky kterése komunální odpady změní v suro-vinu. Ambiciózní nová právní úpra-va je založena na odpovědnosti vý-robce a přebírá cíle směrnice EUo obalech a odpadech z obalů.Počítá s nulovým množstvím odpa-dů ke skládkování a s pokutou 202tis. šekelů (41 360 EUR) za poru-šení zákazu skládkování.

Odpovědnost všech výrobcůa dovozců za recyklaci odpadů máumožnit veřejnosti aktivně se podí-let na recyklaci, zejména formouseparovaného sběru obalů do růz-ných nádob. Nová právní úprava jetéž zaměřena na podporu obalů navíce použití. Stanoví do roku 2014jako cíl, že výrobci a dovozci muse-jí recyklovat 60 % celkové hmot-nosti prodaných nebo dovezenýchobalů + dílčí cíle pro sklo, papíra lepenku 70 %, kovy 65 % a plas-ty 40 %.



č. 205

Ceny starého papíru od začátkuroku vzrostly, v dubnu/květnu ažextrémně. Podle údajů agenturyEuwid stála tuna smíšeného staré-ho papíru na konci roku 2009 zhru-ba 30 EUR, v březnu již 80 – 90EUR, v extrémních případech 120EUR. Znalci trhu považují za důvodnárůstu cen nedostatek nabídky,zatímco poptávka po starém papíruvzrostla a v uplynulých měsícíchbylo vyvezeno více papíru do Číny.Kvůli tuhé zimě se sebralo méněpapíru v USA, proto se Čína zamě-řila na starý papír z Evropy. Němec-ko počítá s tím, že v letošním rocedoveze více starého papíru nežkolik vyveze.

RECYCLING magazin, 65, 2010,

č. 8

Projekt „NO-WASTE“ (New On-board Waste Management System),podporovaný Rakouskou společ-ností na podporu výzkumu FFG,pomůže Austrian Airlines zvládnoutproblém rostoucího množství odpa-dů vznikajících na palubách letadel.

spalování odpadů na evropskémtrhu, podobně jako k tomu došlov Německu.

RECYCLING magazin, 65, 2010,

č. 8

Historie recyklace papíru je dlou-há, již ve 13. století se k výrobělepenky využívaly zbytky papíru. Vel-ký posun znamenal vynález tech-nologie flotace v 70. letech. Nejvícestarého papíru sebraného v Evropěse využívá k výrobě novinovéhoa hygienického papíru, nově téžk výrobě lepších druhů papíru napublikace, reklamní prospekty apod.

Použitelný starý papír musísplňovat kvalitativní požadavky načistotu, vlhkost a složení. Meziná-rodní výzkumná společnost Dein-king-Technik (INGEDE) vyvinulatestovací metody a na nich založe-né hodnoticí schéma. Jejími členyje 32 převážně evropských papíren,které v současné době využívají asi10 mil. tun starého papíru ročně.Většina členských podniků mávlastní limity pro obsah nežádou-cích látek. Rušivou látkou může býtcizorodá látka nebo papír z neběle-ných hnědých vláken.

Existuje bodový systém „deinka-bility scores“, určující míru možnos-ti odstranění tiskařských barevz papíru. Již bylo otestováno vícenež 300 produktů.RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 8

V roce 2005 byly ve studii Vlivvídeňského komunálního odpado-vého hospodářství na klima vyčísle-ny změny emisí skleníkových plynůod roku 1990 a jejich vývoj do roku2010. Přes pozitivní výsledky stu-die hledá odpadové hospodářstvíVídně nová opatření ke snížení emi-sí. Od 1. ledna 2009 je zakázánoskládkování odpadů s TOC nad 5 %. Zatímco v roce 2000 bylo

Na krátkých trasách vzniká 0,52 kgna jednoho cestujícího (celkem 50 kg na jedno letadlo), na dlou-hých trasách 1,78 kg na jednohocestujícího a zhruba 400 kg na jed-no letadlo. Největší hmotnostní po-díl na těchto odpadech mají papír,zbytky potravin, největší objemovýpodíl mají plasty.

V rámci výzkumného projektu bylvyvinut nový postup nakládání s od-pady z paluby letadel (waste trolley).Bude využíván zejména na dlou-hých trasách místo lisu na odpadya pomůže zredukovat množství od-padů z kuchyní letadel. Lisy na od-pad o hmotnosti zhruba 70 kg, kterése využívají nyní, budou nahrazenylehčími jednotkami, což umožní sní-žení spotřeby paliva i snížení množ-ství emisí. Kromě toho bude možnovyužít více frakcí odpadů a snížitmnožství zbytkového odpadu.


téma mûsíce


97 tisíc tun odpadů a do topného systémuměsta dodala 732 TJ tepla, což je zhrubatřetina jeho roční spotřeby nebo ekvivalentroční spotřeby 14,6 tisíc domácností. Tímse nahradilo v sousední teplárně 21 tisíctun mazutu.

Spalovna pracuje jako kogenerační zdroj,a tak vlastní turbína vyrobila elektrickouenergii pro chod celé technologie a ještě dosítě dodala 8,9 GWh, což je ekvivalent roč-ní spotřeby elektřiny 4100 domácností.

Díky velmi účinné technologii čištění spa-lin Termizo již tak velmi přísné emisní limitys rezervou plní a proto se vedle materiálo-

Zařízení na energetické využití odpadů – ZEVO – Praha Malešice

Spalovna je v provozu od roku 1998a jeho současná kapacita energetickéhovyužití je 220 tisíc tun komunálních odpadů.Spálením těchto odpadů vzniká a do ener-getické sítě dodává 1200 TJ tepelné ener-gie. Obsah znečišťujících látek (SO2, HCl,HF) se pohybuje do 10 % předepsanýchlimitů. Obsah dioxinů a furanů v emisíchsnižují dioxinové filtry DEDIOX.

V současné době končí realizace projek-tu kogenerace (kondenzační turbína), jejíž

součástí je i selektivní katalytická redukceoxidů dusíku (DeNOx). Začátkem říjnatohoto roku proběhne slavnostní oficiálníuvedení nového projektu do provozu. Porekonstrukci se zvýší množství energetickyvyužitého komunálního odpadu na 310 tisíctun ročně, z kterého se získá 1000 TJ tepel-né a 62 GWh elektrické energie.

www.psas.cz

Liberecká spalovna komunálníchodpadů TERMIZO, a. s.

Spalovna je v provozu od roku 1999.V roce 2009 se v ní energeticky využilo

Zařízení a technologie na energetické vyu-žití odpadů se stává v poslední době z růz-ných důvodů velmi frekventovaným téma-tem. Důvodů je více, proto jen heslovitě.

Je skutečností, že v mnoha vyspělých státechEvropské unie převažuje energetické využitíodpadů, které nelze materiálově využít, nadskládkováním. U nás díky minulé politice veřej-né správy bylo energetické využití silně diskri-minováno až odmítáno. Teprve v poslednídobě i v návaznosti na novou rámcovou evrop-skou směrnici o odpadech a na celkovou ener-getickou politiku státu se situace sice pomalu,ale přeci mění. Proto je snaha objektivněvysvětlovat všechny aspekty související s toutoklíčovou technologií nakládání s odpady.

Součástí tohoto čísla časopisu je i samostat-ná příloha – informační sešit – s názvemOdpad – nevyčerpatelný zdroj energie, vekterém jsou pro potřeby odborné, ale i ostat-ní veřejnosti stručně popsány a vyhodnoceny

různé způsoby energetického využití odpadů.Současně je tento způsob nakládání s odpa-

dy tématem tohoto čísla. S ohledem na snahuvyčerpávajícím způsobem objasnit v „infor-mačním sešitu“ většinu souvisejících aspektů,otiskujeme v časopisu navíc různé příspěvkyosvětlující stav současných a plánovacích spa-loven komunálních odpadů u nás a některéspecifické rozbory a popisy technologií souvi-sejících s energetickým využíváním odpadů.

Z těch mimo jiné vyplývá, že lze komunálníodpady energeticky využívat v různých zaří-zeních, které však až na známé a ověřenéspalovny odpadů, mají poměrně malé kapa-city, jsou u nich nevyjasněné legislativní pod-mínky provozu, jsou převážně na laboratorníči poloprovozní úrovni a nemohou tedyzásadně kapacitně pomoci z hlediska součas-ných potřeb odpadového hospodářství. Jevšak dobré znát jejich technická a ekonomic-ká omezení.

Spalování odpadů u násAktuální informace o třech našich součas-

ných provozovaných a vážně plánovanýchspalovnách komunálních odpadů je možnézjistit například na citovaných webovských

stránkách. Zde tedy pouze heslovitě uvádí-me několik základních údajů a aktuálníchinformací (pokud se je podařilo získat).

A. SPALOVNY V PROVOZU

téma mûsíce

vého využití pevných zbytků ze spalováníorientují rovněž (což je český a možnái světový unikát) na materiálové využitíplynných odpadů, konkrétně CO2 ve spali-nách.

Použitou technologií je fotosyntéza a pro-středkem jsou řasy. Takto vypěstované řasysplňují kritéria pro použití v krmivářství,potravinářství i kosmetice z hlediska limitůobsahu těžkých kovů, organických škodli-vin i POPs. Byla prokázána možnost pro-dukce řas s vysokým (až 50 % sušiny)obsahem škrobu nebo lipidů, který můžebýt perspektivně využit jako surovina proprodukci bioetanolu, resp. biodieselu.

www.termizo.cz

Spalovna SAKO Brno, a. s.Město Brno se v návaznosti na novou

legislativu a technické požadavky rozhodlov rámci projektu Odpadové hospodářstvíBrno vybudovat integrované centrum využi-

tí odpadů v rámci Jihomoravského kraje.Vychází mimo jiné i z tradice, kdy v Brně jižv roce 1905 byla postavena první spalovnav ČR. Již v sedmdesátých letech minuléhostoletí došlo k rozhodnutí výstavby novéspalovny, ovšem za technických parametrů,které pochopitelně neodpovídaly součas-ným požadavkům. Proto bylo rozhodnutoo zásadní přestavbě a modernizaci stávají-cího zařízení v rámci uvedeného projektu.

Realizace nového projektu se uskutečňu-je od roku 2007 ve stávajícím areálu spo-lečnosti SAKO Brno, tedy v areálu stávajícíbrněnské spalovny. Součástí projektu jei výstavba dvou nových spalovenských kot-lů s moderním systémem čištění spalin.Spaliny z kotle jsou přiváděny do novéhosystému čištění spalin, který je založen nastejném principu jako stávající zařízení tj.polosuché vápenné metodě s dávkovánímaktivního uhlí do proudu spalin. Veškerépevné produkty z čištění spalin jsou zachy-

ceny na textilních filtrech, umístěných předvstupem do komínu. Předpokládá se, ženové zařízení zajistí energetické využití pro224 tis. tun SKO za rok.

Spálením uvedeného množství odpaduročně v kotlích nové generace vznikne pá-ra, která bude využita jak pro výrobu elek-trické energie, tak i pro následnou dodávkutepla ve formě páry do sítě Centrálníhozásobování teplem. Redukovaná pára budevyužita i pro vlastní potřebu. Parní odběro-vá kondenzační turbína se vzduchovoukondenzací bude mít výkon 22,7 MWe.

Koncovým technologickým uzlem projek-tu je rekonstrukce škvárového hospodář-ství, kde probíhá separace železa i barev-ných kovů ze škváry. Škvára bude dále tří-děna na jednotlivé velikostní frakce z hle-diska potřeb odběratelů. Dokončení projek-tu se předpokládá v roce 2010.

www.sako.cz, www.ohb.cz

B. PŘIPRAVOVANÉ SPALOVNY

Krajské integrované centrumjako součást Integrovanéhosystému nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji

V roce 2005 bylo podepsáno memoran-dum kraje a pěti měst deklarující vzájem-nou spolupráci na projektu vybudováníKrajského integrovaného centra (KIC).V roce 2008 byla založena obchodní spo-lečnost KIC Odpady, a. s. Ze závěrů studieproveditelnosti byla vybrána varianta zaří-zení na energetické využití odpadů s inten-zifikací třídění odpadu na vstupu do systé-mu v lokalitě Karviná. Plánovaná kapacitazařízení na energetické využití odpadů činí192 tisíc tun komunálního odpadu za rok,přičemž se předpokládá získání 1100 TJtepelné energie a 23 GWh elektrické ener-gie za rok a tím omezení neekologickévýroby tepla z černého uhlí. V červnu toho-to roku vydalo Ministerstvo životního pro-středí souhlasné stanovisko k uvedenémuzáměru z hlediska přijatelnosti vlivů naživotní prostředí. V současné době se zpra-covává žádost o dotaci z Evropských fon-dů, připravuje se výběrové řízení na zpra-cování dokumentace a řeší se způsob dofi-nancování akce. Se zahájením provozu sepředpokládá v roce 2015.

www.kic-odpady.cz

Integrovaný systém nakládánís komunálními odpady v Plzeňském kraji

Začátkem dubna letošního roku bylapodepsána dohoda čtyř významných sub-

Integrovaný systém nakládánís odpady v kraji Vysočina

Na základě Variantní studie proveditel-nosti Plánu odpadového hospodářství krajez posuzovaných variant vyplynulo, že jakonejvhodnější varianta se jeví výstavba zaří-zení na přímé energetické využití odpadůpřímo v kraji Vysočina jako základní sou-část Integrovaného systému nakládánís odpady v kraji Vysočina (ISNOV). Začát-kem června letošního roku byla podepsánasmlouva o spolupráci na přípravě ISNOVmezi krajem a patnácti obcemi s rozšířenoupůsobností. Koncem srpna byla zveřejněnavýzva k podání nabídky na zpracovánídokumentace k projektu ISNOV. Jako ideál-ní termín pro dokončení celého ISNOV seuvádí rok 2018 s průběžným nabíhánímjednotlivých opatření a investic.

www.kr-vysocina.cz/isnovT. Řezníček

jektů v oblasti odpadového hospodářstvío partnerství a spolupráci na integrovanémsystému nakládání s komunálními odpadyv Plzeňském kraji (ISNKO). Byly zahájenypráce na Studii proveditelnosti ISNKO a nazpracování dokumentace pro proces EIA, nazpracování projektové dokumentace do fázeúzemního rozhodnutí a zahájeny přípravnépráce na zpracování žádosti do Operačníhoprogramu Životní prostředí SFŽP ČR.

Podstatnou součástí ISNKO bude zaříze-ní na energetické využití odpadů v lokalitěskládky odpadů Chotíkov s tím, že budevyužívána energie zařízení pro výrobu elek-trické energie a tepla pro systém centrální-ho zásobování teplem města Plzně. Před-pokládá se kapacita zařízení maximálně100 tisíc tun zpracovaných odpadu ročněa zahájení provozu v roce 2016.

www.spalovna.info

Spalovna SAKO Brno při rekonstrukci. Foto archív OHB

téma mûsíce


Tepelné charakteristiky a obsah vybraných prvků v domovních odpadech v ČR V letošní Ročence Odpadového fóra vyšel článek sumarizují-

cí první kvantitativní a kvalitativní charakteristiky komunál-ních odpadů z domácností jako výsledek projektu výzkumua vývoje MŽP SP/II/2f1/132/08 „Výzkum vlastností komunál-ních odpadů a optimalizace jejich využívání“. Tento příspě-vek volně navazuje a prezentuje vlastnosti domovních odpa-dů z hlediska jejich energetického využití.

Investory a provozovatele spaloven ko-munálních odpadů, tak jako jiných energe-tických zařízení, musí zajímat podrobnějšíúdaje o palivu – komunálních odpadech.Vysoké investiční náklady lze optimalizovatpři přesnější specifikaci vstupujících odpa-dů a vlastní spalovací proces lze vést efek-tivněji a s nižšími dopady na životní prostře-dí. Každý konkrétní provozovatel si přiroze-ně musí odpady ve své potenciální svozovéoblasti identifikovat a popsat sám, avšakvýsledky celorepublikových šetření muk tomu mohou být prvním vodítkem.

Tabulka 1: Roční průběh obsahu vlhkosti v domovních odpadech (% hm.) a)

Mûsíc Sídli‰tní zástavba Smí‰ená zástavbab) Venkovská zástavbaodbûru (dálkové vytápûní) (smí‰ené vytápûní) (lokální vytápûní vzorku pevn˘mi palivy)

spodní horní spodní horní spodní horní

11/2008 25,14 27,80 32,82 36,30 26,73 29,56

12/2008 25,66 28,38 Nc) N 19,96 22,07

01/2009 30,30 33,51 29,52 32,66 20,16 22,30

02/2009 30,38 33,60 29,45 32,58 20,28 22,43

03/2009 30,39 33,62 27,96 30,93 18,85 20,84

04/2009 21,21 23,47 26,33 29,13 18,56 20,53

05/2009 18,84 20,85 24,16 26,73 18,89 20,89

06/2009 22,00 24,36 35,24 38,98 20,68 22,87

07/2009 38,09 42,12 N N 33,82 37,41

08/2009 36,96 40,88 24,88 27,52 17,63 19,50

09/2009 21,60 23,90 27,53 30,45 22,45 24,84

10/2009 38,78 42,88 33,21 36,74 37,08 41,00

11/2009 N N N N N N

12/2009 N N 30,79 34,06 N N

PRÒMùRd) 28,28 31,28 29,26 32,37 22,92 25,35

Legenda:a) s 95% pravdûpodobností se odpovídající hodnota nachází v intervalu <spodní, horní>b) stfied mûsta - vãetnû Ïivnostensk˘ch odpadÛc) N - odbûr vzorku nebyl provedend) aritmetick˘ prÛmûr ze v‰ech vzorkÛ

V souladu se schváleným metodickýmpostupem byla při stanovení tepelných cha-rakteristik a obsahu vybraných prvků takheterogenních materiálů, jako jsou domov-ní odpady, zvolena kombinovaná metoda.Vzorky jemných podílů odpadů odebranépři fyzických rozborech byly chemicky ana-lyzovány (ÚNS-Laboratorní služby, s. r. o.Kutná Hora), údaje o složkách papír, plasty,bioodpad, textil, spalitelný podíl byly pře-vzaty z projektu VaV/720/16/03 „Výzkumspalování odpadů“ (VŠB-TU Ostrava,2005) a z ČSN 063090 „Zařízení pro ter-

mické zneškodňování odpadů“ (Příloha B,1997).

Výpočet výhřevnosti původního vzorkubyl proveden v souladu s ČSN ISO 1928„Tuhá paliva – stanovení spalného teplakalorimetrickou metodou v tlakové nádoběa výpočet výhřevnosti“ za konstantníhoobjemu. Údaje o obsahu chemických prvkůve složkách papír, plasty, bioodpad, textil,spalitelný podíl byly převzaty z literatury –zejména z „Toxické kovy“ (NSO KutnáHora, 1997). Výpočty pro původní vzorky(po vysypání ze svozového automobilu)domovních odpadů byly provedeny podlehmotnostního podílu jednotlivých složeka granulometrických frakcí.

Obsah vodyObsah vody v domovních odpadech kolí-

sá od 23 do 32 % hm. v závislosti na dru-hu domovního odpadu (tabulka 1). V prů-měru nižší vlhkost mají domovní odpadyz venkovské zástavby.

Výhřevnost domovních odpadůVýhřevnost domovních odpadů se pohy-

buje mezi hodnotami 6,6 až 10,7 MJ/kgv závislosti na druhu domovního odpadu(tabulka 2). V průměru nižší výhřevnostmají domovní odpady z venkovské zástav-by – dosažené hodnoty vylučují tyto odpadyz úvah o energetickém využití těchto odpa-dů. Roční průběh hodnot nevykazuje žádnývýznamný časový trend. Pozoruhodné jsoučervnové hodnoty výhřevnosti v sídlištnízástavbě – nárůst byl způsoben extrémnímobsahem plastů. Vysvětlení tohoto nárůstuspočívá v souhře tří faktorů – mimořádnézměny svozové trasy (sportovní stadion)a přeplněných separačních kontejnerů naplasty způsobený teplým počasím a nižšífrekvencí svozu. Domovní odpady vytvářívěrný obraz o našem způsobu života.

Zajímavé je historické srovnání výhřevnos-ti domovních odpadů (graf). V posledních 40letech výhřevnost domovních odpadů ze síd-lištní zástavby (uvedeny výsledky rozborův Teplicích, Praze (3x), Ostravě (3x), KutnéHoře, Českých Budějovicích (2x) a HradciKrálové (2x)) trvale stoupala až do roku2001. Důvodem byl průběžný nárůst zastou-pení papíru a plastů především po roce 1990(PET obaly). V souvislostí s vývojem účin-nosti separace papíru (2001 – 5,8 kg/obyv.rok,

téma mûsíce


2009 – 16,8 kg/obyv.rok) a plastů (2001 –2,8 kg/obyv.rok, 2009 – 8,3 kg/obyv.rok)došlo ke snížení obsahu těchto složek v do-movních odpadech (papír: 2001 – 22,50 % hm.,2009 – 16,26 % hm.; plasty: 2001 – 15,30 %hm., 2009 – 14,20 %hm.) s pravděpodob-ným dopadem na jejich výhřevnost.

Veškeré souvislosti těchto jevů není mož-

Obsah vybraných prvků a látekZ hlediska návrhu technologie a dimenzo-

vání zařízení na čištění spalin jsou pro návrhspaloven významné údaje o obsahu vybra-ných prvků a látek v domovních odpadech.Jedná se především o Cl, F, S, PCB, Cd, Tl,Hg, As, Pb, Cr, Cu, Mn, Ni, Zn a Fe. Obsahchloru se v domovních odpadech ze sídlištnía smíšené zástavby pohybuje v rozmezí0,19 – 0,22 % hm. v původním vzorku, F (46 – 49 ppm), S (900 – 960 ppm),PCB (0,10 – 0,11 ppm), Cd (0,88 – 1,00 ppm),Tl (1,1 – 1,5 ppm), Hg (0,14 – 0,15 ppm),As (0,8 – 1,0 ppm), Pb (39 – 42 ppm), Cr (28 – 30 ppm), Cu (130 – 146 ppm), Mn (71 – 78 ppm), Ni (7 – 9 ppm), Zn (188 – 232 ppm) a Fe (612 – 1171 ppm).

Obsahy těchto prvků a látek se v průbě-hu roku mění a významné rozdíly jsoui mezi jednotlivými granulometrickými frak-cemi (nad 40 mm, 8 – 40 mm, pod 8 mm)domovních odpadů. Porovnáme-li tyto vý-sledky například s údaji z Německa (BREF,2005), pak vidíme, že s výjimkou Tl je v ČRvýskyt těchto látek v domovních odpadechnižší. Potvrzuje se tak další známý fakt, ženeexistuje žádné „univerzální/výpočtové“složení domovních odpadů platné v celéEvropě, a že projektová příprava spalovenv ČR bude muset vycházet z vlastností čes-kých domovních (komunálních) odpadů.

ZávěrKaždý, kdo bude investovat v ČR do spa-

loven musí, optimalizovat kapacitu zařízení,a to nejen s ohledem na domovní, alei objemné a živnostenské odpady a nejens ohledem na jejich současné, ale přede-vším budoucí vlastnosti a množství v danésvozové oblasti. Chce vědět, kolik bude naprovozu spalovny vydělávat, tzn. kolik ener-

gie je ve vstupujících odpa-dech obsaženo a kolik jítedy může prodat. To jsoulegitimní otázky u každéhoenergetického zdroje naklasická paliva, není dů-vod, proč by tomu u spalo-ven komunálních odpadůmělo být jinak. Podrobnéinformace o komunálníchodpadech mohou na řaduotázek přinést odpovědi.

Bohumil Černík, Libuše Benešová,

Markéta DoležalováÚstav pro životní

prostředí, Přírodovědecká

fakulta UK v Praze E-mail:

[email protected]

Tabulka 1: Roční průběh obsahu vlhkosti v domovních odpadech (% hm.) a)

Mûsíc Sídli‰tní zástavba Smí‰ená zástavbab) Venkovská zástavbaodbûru (dálkové vytápûní) (smí‰ené vytápûní) (lokální vytápûní vzorku pevn˘mi palivy)

spodní horní spodní horní spodní horní

11/2008 10,84 11,28 8,77 9,27 6,00 6,34

12/2008 10,48 10,92 Nc) N 4,91 5,12

01/2009 9,32 9,79 10,00 10,44 4,62 4,81

02/2009 9,22 9,72 10,42 10,93 7,12 7,38

03/2009 9,62 10,09 10,27 10,70 7,50 7,75

04/2009 10,89 11,24 10,42 10,81 6,15 6,38

05/2009 10,49 10,78 11,68 12,03 6,54 6,79

06/2009 13,91 14,27 9,27 9,82 7,49 7,76

07/2009 7,72 8,34 N N 8,72 9,19

08/2009 8,61 9,16 11,41 11,79 7,51 7,76

09/2009 11,46 11,80 9,96 10,36 7,17 7,47

10/2009 8,25 8,90 9,76 10,27 6,00 6,49

11/2009 N N N N N N

12/2009 N N 10,47 10,96 N N

PRÒMùRd) 10,07 10,52 10,22 10,67 6,64 6,94

Legenda:a) s 95% pravdûpodobností se odpovídající hodnota nachází v intervalu <spodní, horní>b) stfied mûsta - vãetnû Ïivnostensk˘ch odpadÛc) N - odbûr vzorku nebyl provedend) aritmetick˘ prÛmûr ze v‰ech vzorkÛ

no v tomto příspěvku rozebrat; určitě byvšak stálo za to provést podrobnější analý-zu. Nabízí se v této souvislosti i jiná otázka,zda při vysokém podílu materiálově nevyu-žitých podílů separovaně sbíraných plastů(20 – 25 % hm.) by nebylo účelné „pone-chat“ tyto plasty v domovních odpadecha využít je pak alespoň energeticky.

Graf 1: Vývoj výhřevnosti domovních odpadů ze sídlištní zástavby

téma mûsíce


Porovnání emisí škodlivin ze spaloven komunálního odpadu a klasických energetických zdrojů

Poznámky a zdroje:1) W. Graus, E. Worrel: Trend in Efficiency and capacity of Fossil Power Generation in the EU. Energy Policy 37, p. 2147 – 2160, 20092) UvaÏovaná v˘hfievnost biomasy 15 MJ/kg.3) LHV = v˘hfievnost paliva4) Z. Skála, Energetick˘ ústav FSI, VUT v Brnû – osobní sdûlení.5) D. O. Reimann: Results of Specific Data for Energy, Efficiency rates and Coefficients, Plant Efficiency Factors and NCV of 97 European W-t-E Plants and determination of the Main

Energy Results. CEWEP Energy Report, Bamberg October 2005, (Update July 2006) a M. Pavlas, M. Tou‰, L. Bébar: Energeticky efektivní zpracování komunálních odpadÛ. Konference CHISA 2009, Srní 2009

6) Emise vypoãteny na základû mûfiení na nejmenované spalovnû komunálních odpadÛ7) Hodnoty vypoãtené na základû v˘sledkÛ emisního mûfiení na tepelném zdroji o tepelném v˘konu 8,3 MW. Odhad emisí HCl, PAH a PCDD/F proveden na základû: J. VáÀa( Spalování

biomasy a tvorba PCDD/F na http://biom.cz/cz/odborne-clanky/spalovani-biomasy-a-tvorba-pcdd-f (last accessed 7. 9. 2010)

Vypracoval: Doc. Ing. Ladislav Bébar, CSc., Ústav procesního a ekologického inÏen˘rství, Fakulta strojního inÏen˘rství VUT v BrnûUpravil: Ing. O. Procházka, CSc.

Jedním z hlavních argumentů obyva-tel proti výstavbě spalovny/zařízení proenergetické využití odpadů v jejich okolíje obava z vypouštěných škodlivina z (dalšího) zhoršení kvality ovzdušív jejich okolí. Přitom opak je pravdou.Spalovna v důsledku sledování veliceširoké škály škodlivin vypouštěných doovzduší a velmi přísně nastavenýchemisních limitů je hned po spalovánízemního plynu nejčistším výrobcemenergie, přinejmenším té tepelné.

To je argument, který není příliš využívánpři obhajobě záměru výstavby spalovny,možná pro nedostatek konkrétních údajů.Proto jsme rádi, že doc. Ing. L. Bébar, CSc.z Ústavu procesního a energetického inže-nýrství VUT v Brně pro nás připravil srovná-ní množství škodlivin vypouštěných doovzduší různými typy energetických zaříze-ní přepočtených na jednotku vyrobenéhotepla a jednotku vyrobené elektrické ener-gie. Zde uvádíme pouze údaje vztahující sek výrobě tepla, protože pro zmíněnou argu-mentaci mají větší význam, neboť ukazují,jak se změní imisní situace, pokud se částvýroby tepla v místní teplárně či kotelně naklasické palivo nahradí teplem ze spalovny.

Přepočet koncentrací jednotlivých škodli-vin ve vypouštěných emisích na celkovémnožství škodliviny vypuštěné do ovzdušípři výrobě jednotkového množství energienení vůbec triviální. Je nutné mimo jinézohlednit různou výhřevnost paliva i různouprůměrnou účinnost jeho přeměny naenergii v jednotlivých zařízeních.

Porovnávání emisí ze spalovny s těmiz ostatních energetických zdrojů ve všechsledovaných parametrech je obtížné z tohodůvodu, že se u nich nesledují v takovémrozsahu škodlivin jako u spaloven. A pokuduž nějaká měření proběhnou, jejich výsled-

Tabulka: Porovnání množství sledovaných látek vypuštěných do ovzduší při výrobě tepla v různých zařízeních vztaženo na 1 MWh vyrobeného tepla.

a) Vypočteno s využitím emisních limitů podle vyhlášky č. 352/2002 Sb. a vyhlášky č. 354/2002 Sb. a předpokládaných účinností výroby energie

ReÏim v˘roby tepla Ro‰tové spalování Zemní plyn1) Zafiízení na spalování Energetické vyuÏití hnûdého prá‰kového biomasy s tepeln˘m odpadÛ s pfieváÏnou uhlí v˘konem do 50 MW2) v˘robou tepla

Úãinnost v˘roby 854) 92 85 66,55)

energie (% na LHV3))

Mûrná spotfieba paliva 0,28 109 mN3/MWh 0,28 0,55(t/MWh)

CO (g/MWh) 394 109 1475 133

SO2(g/MWh) 1339 38 5673 133

NO2 (g/MWh) 630 163 1475 530

TZL (g/MWh) 79 5 567 27

produkce CO2 0,42 0,22 0,33 0,46(t/MWh)

b) Vypočteno s využitím předpokládaných účinností výroby energie, emisních limitů podlevyhlášky č. 354/2002 Sb. a skutečných měření (typická či očekávaná produkce)

ReÏim v˘roby tepla EVO s pfieváÏnou Energetické vyuÏití odpadÛ Oãekávaná produkce v˘robou tepla s pfieváÏnou v˘robou tepla emisí pfii v˘robû (podle emisních limitÛ) (typická produkce)6) tepla z biomasy2), 7)

Úãinnost v˘roby 66,55) 66,55) 85energie (% na LHV3))

Mûrná spotfieba paliva 0,55 0,55 0,28(t/MWh)

CO (g/MWh) 133 29 108

SO2 (g/MWh) 133 101 212

NO2 (g/MWh) 530 469 651

CxHy, jako TOC 27 2 25(g/MWh)

TZL (g/MWh) 27 6 63

HCl (g/MWh) 27 9 2 – 392

HF (g/MWh) 3 2

Hg (g/MWh) 0,1 0,1

Cd+Tl (g/MWh) 0,1 0,0

As, Co, Ni, Cr, Pb, 1,3 0,2Cu, Mn, Sb, V (g/MWh)

PAH (g/MWh) 0,06 – 0,4

PCDD/F (µgTEQ/MWh) 0,3 0,1 0 – 0,004

produkce CO2 (t/MWh) 0,46 0,46 0,33

téma mûsíce/z evropské unie


ky nebývají dostupné. Proto jsme se v ta-bulce a) omezili jen na ty škodliviny, prokteré existují zákonné limity u všech typůjmenovaných zařízení a při výpočtu uvede-ných hodnot se nevycházelo z reálnýchměření, ale ze zákonných limitů. Přitom po-rovnáváme teplárnu spalující práškové hně-dé uhlí na roštovém ohništi, kotelnu/teplár-nu na zemní plyn a na spalování biomasys tepelným výkonem do 50 MW a spalovnupracující v režimu s převážnou výrobou tep-la a jako vedlejší údaje uvádíme uvažova-

nou účinnost výroby energie, měrnou spo-třebu paliva a produkci CO2.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejnižší pro-dukci škodlivin má zemní plyn, v ostatníchparametrech (CO, SO2, NO2 a TZL) je nadruhém místě spalovna, přičemž rozdíly odostatních zařízení jsou v násobcích ažřádové. To je pochopitelným důsledkempřísných emisních limitů na spalovny.

Jak to ale je ve skutečnosti a u dalšíchškodlivin? V důsledku nedostatku zdrojo-vých dat jsme byli nuceni se omezit jen na

srovnání výroby tepla v zařízení na spalová-ní biomasy a spalovny. Konkrétní zařízení(tepelný výkon 8,3 MW) ani spalovnu nelzebez svolení jejich provozovatele uvést. Prohodnotu účinnosti využití energie ve spalov-ně byla použita střední hodnota pro 97evropských spaloven, výhřevnost biomasypři výpočtu byla počítána 15 MJ/kg. Výsled-ky jsou uvedeny v tabulce b) a část z nichrovněž znázorněna v grafu.

Typická produkce škodlivin ze spalovny jedoplněna hodnotami, které odpovídají emi-sním limitům, z čehož je zřejmé, že produko-vané množství emitovaných škodlivin je vždymenší, než kolik dovolí předpisy (to je samo-zřejmé), ale u některých škodlivin se jednáo zlomek možné hodnoty. V grafu jsou emi-se znázorněny relativně vztaženy k hodno-tám vypočteným na základě emisních limitů.

Při srovnání typické produkce škodlivin zespalovny a očekávané z výroby tepla z bio-masy rovněž vychází až na dvě výjimky spa-lovna ze srovnání lépe. První výjimkou jsouemise chlorovodíku, které v případě spalová-ní biomasy se pohybují ve velmi širokémintervalu podle toho, jaká biomasa se spalu-je. Totéž platí i pro produkci dioxinů(PCDD/F), kdy ovšem celý uvedený intervalleží hluboko pod hodnotou uvedenou prospalovnu. Nutno však poznamenat, žekolem emisí dioxinů ze spalování biomasy sev odborných kruzích vede značná polemikaa pro výpočet byla použita příznivější data.

Ing. Ondřej Procházka, CSc.CEMC


Graf: Srovnání očekávané produkce emisí vybraných látek při výrobě tepla z biomasya z odpadů v procentech emisních limitů pro spalovny. Vztaženo na 1 MWh vyrobeného tepla

Novinky z EUByly pozměněny přílohy nařízení1774/2002 a nařízení 850/2004

Nařízení Komise (EU) č. 595/2010 zedne 2. července 2010, kterým se mění přílo-hy VIII, X a XI nařízení (ES) č. 1774/2002o vedlejších produktech živočišného původu

Nařízení Komise (EU) č. 757/2010 zedne 24. srpna 2010 kterým se mění přílohyI a III nařízení Evropského parlamentua Rady (ES) č. 850/2004 o persistentníchorganických znečišťujících látkách

Nařízení Komise (EU) č. 756/2010 zedne 24. srpna 2010 kterým se mění přílohyIV a V nařízení Evropského parlamentua Rady (ES) č. 850/2004 o persistentníchorganických znečišťujících látkách

K rozlišení pojmů „odpad“ a „výrobek“ Komise vydala Návrh nařízení Komise

zavádějící kritéria určující, kdy určité dru-hy kovového šrotu přestávají být odpadypodle směrnice 2008/98/ES. Toto nařízenízavádí kritéria stanovující kdy železný, ocelo-vý a hliníkový šrot přestávají být odpady. Kri-

s odpadem z průmyslu oxidu titaničitéhoSměrnice Rady 92/112/EHS ze dne

15. 12. 1992 o postupech harmonizaceprogramů pro redukci a eventuální eliminaciznečištění způsobeného odpady z průmys-lu oxidu titaničitého

Směrnice Evropského parlamentua Rady 2008/1/ES ze dne 15. 1. 2008 o inte-grované prevenci a omezování znečištění

Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. 3. 1999 o omezování emisí těkavýchorganických sloučenin vznikajících při pou-žívání organických rozpouštědel při někte-rých činnostech a v některých zařízeních

Směrnice Evropského parlamentua Rady 2000/76/ES ze dne 4. 12. 2000o spalování odpadů

Směrnice Evropského parlamentua Rady 2001/80/ES ze dne 23. 10. 2001o omezení emisí některých znečišťujícíchlátek z velkých spalovacích zařízení.

RNDr. Jindřiška JarešováCeHO VÚV T.G.M.


téria jsou zaměřena především na obsahpříměsí, a to kovových i nekovových (plasty,pryž), včetně např. mazacích olejů a emulzí,ve šrotu. Šrot splňující kritéria nesmí taképrojevovat žádnou z nebezpečných vlast-ností uvedených v příloze III směrnice2008/98/ES o odpadech.

Kromě uvedených kriterií pro kovový šrotse připravují také kritéria pro ostatní tokyodpadů, zejména papír a sklo.

Evropský parlament schválil směrnicio průmyslových emisích

Směrnice o průmyslových emisích slučujeněkolik samostatných směrnic a kromě částizaměřené na integrovanou prevenci se týkátaké zařízení na spalování a spoluspalováníodpadu a zařízení k výrobě oxidu titaničité-ho. Sloučení se bude týkat těchto směrnic:

Směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. 2.1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého

Směrnice Rady 82/883/EHS ze dne 3. 12. 1982 o postupech dozoru a monito-ringu životního prostředí v souvislosti

Na základě direktiv Evropské unie se máomezovat ukládání spalitelných odpadů naskládky. Nicméně skládkování zůstává i na-dále hlavním způsobem nakládání s odpa-dy v Evropě. Odhaduje se, že v ZápadníEvropě se skládkuje v průměru 40 – 50 %domovního odpadu, ve střední a východníEvropě dosahuje tato hodnota až 80 % .

Přístupem, který současně umožňuje sní-žit množství odpadů ukládaných na skládkyi redukovat spotřebu fosilních paliv, je ener-getické využití odpadů – tzv. „waste-to-ener-gy“ technologie (WTE). V Evropě jsou WTEprocesy doposud využívány poměrně málo.Evropských 155 kg energeticky využitýchodpadů na obyvatele za rok nepředstavujeani 50 % úrovně dosahované v Japonsku(315 kg/obyvatel.rok).

Samozřejmě, že ne všechny typy spalitel-ných odpadů je vhodné zpracovávat te-chnologiemi WTE – z environmentálníhohlediska je třeba (za rozumných ekonomic-kých podmínek) upřednostnit materiálovourecyklaci odpadů. Mezi materiály nabízejícíse k energetickému využití patří také nere-cyklovatelné odpadní plasty – zejména paksměsné plasty vytříděné z komunálníhoodpadu a jednorázové nerecyklovatelné pla-stové obaly vznikající v průmyslu a službách.

V roce 2008 bylo u nás v rámci sběruvytříděných složek komunálního odpadushromážděno asi 210 tisíc tun směsnýchplastů. Na provozovaných třídicích linkáchse daří asi polovinu z tohoto množstvíseparovat jako druhotnou surovinu určenouk dalšímu materiálovému využití (zejménaPET obaly).

Dalším zdrojem potenciálně energetickyvyužitelných plastů jsou jednorázové nere-cyklovatelné plastové obaly vznikající v prů-myslu a službách. Podle informací firmyEKO-KOM, a. s. bylo v roce 2008 vyprodu-kováno asi 90 tisíc tun tohoto odpadů.

Celkem je tedy v ČR ročně k dispozici asi200 tisíc tun nevyužitých plastových odpa-dů, které přesto, že jsou ve formě vysepa-rovaného materiálu, končí v převážné mířena skládkách. Přes regionálně i časověproměnlivou kvalitu směsných plastových

Pro provádění výzkumných a ověřovacíchaktivit s reálnými vzorky byl v rámci projektupoužit materiál odebíraný z třídicí linky, dokteré se sváží plastový odpad ze Středočes-kého kraje, a to jak z měst, tak i z vesnic.Z přiváženého materiálu se zde ručně vytři-ďuje PET, HDPE (např. použité obaly z dro-gistického zboží) a PE fólie. Zbytek, kterýpředstavuje cca 35 až 45 % z celkovéhomnožství směsného plastového materiáluzpracovávaného na třídící lince, je označo-ván jako tuhé alternativní palivo (TAP), nic-méně k jeho energetickému využívání prak-ticky nedochází, ale je skládkován. Z prove-dených analýz vyplynulo, že průměrná hod-nota obsahu spalitelného chlóru v TAP sepohybuje v rozmezí od 1,3 do 2,2 %. Maxi-mální zjištěná koncentrace spalitelnéhochlóru byla 3,3 % a minimální koncentracepak 0,8 %.

Možnosti separace PVC ze směsných plastů

Literatura uvádí celou řadu metod použi-telných k redukci obsahu PVC ve směs-ných plastech. Pro účely detailnějšíhoposouzení byly na základě předběžnéhohodnocení vybrány metody:� gravitační rozdružování plastů v static-

kých kapalinách;� rozdružování plastů na odstředivce;� rozdružování plastů v hydrocyklonu.

Gravitační rozdružování plastů v kapalinách

Základním principem je přivedení směsiplastů do kapaliny, jejíž hustota je menšínež měrná hmotnost těžšího podílu plastů(v našem případě PVC), avšak větší nežměrná hmotnost lehčího podílu plastů(v našem případě zejména PE, PP a PS).Lehčí podíl pak plave na hladině a těžší kle-sá ke dnu. K dosažení potřebné hustotykapaliny se používají přídavky různých solí.

Z provedených zkoušek vyplynulo, žepomocí této metody lze dosáhnout výraz-ného snížení obsahu PVC ve směsnýchplastech. Zpracováním reálného materiálus výchozím obsahem 1,9 % Cl byl získánlehký podíl obsahující 0,7 % Cl, jehož hmot-nostní výnos byl 82 %. Zbývající těžký podílobsahoval 7,1 % Cl a jeho hmotnostnívýnos byl 18 %. Celková výtěžnost Cl dotěžkého podílu tak byla cca 70 %.

Rozdružování plastů na odstředivceV případě využití odstředivky také dochá-

zí k rozdružování plastů na základě jejich

odpadů je možné označit za jejich hlavnísložky zejména polyethylen (PE), polypro-pylen (PP), polystyren (PS), polyethylente-reftalát (PET) a polyvinylchlorid (PVC).Ostatní polymery se vyskytují v menší míře.

Prioritním faktorem, který brání intenziv-nějšímu využívání směsných odpadníchplastů jako alternativního paliva v energe-ticky náročných provozech (cementárny,hutě, elektrárny apod.), je vysoký (resp.proměnlivý) obsah některých škodlivýchlátek (zejména pak chlóru) a s tím souvise-jící ekologické i technologické problémy.Předmětem tohoto příspěvku je porovnánírůzných přístupů směřujících k dosaženívětší míry energetického využívání směs-ných odpadních plastů v ČR.

Výzkum inovativních postupůenergetického využití odpadníchplastů

V rámci programu výzkumu a vývoje„Pokrok“ řešila společnost DEKONTA, a. s.,ve spolupráci s VÚAnCh, a. s v letech 2005– 2009 projekt „Výzkum progresivníchpostupů přepracování odpadů na druhotnézdroje energie“. Cílem tohoto projektu bylvýzkum a porovnání alternativních techno-logických postupů přepracování vybranýchtypů problémových průmyslových a komu-nálních odpadů na druhotné zdroje energií.

Věcnou náplní jednoho ze dvou tematic-kých okruhů tohoto projektu bylo (i) studiumvlastností směsných plastových odpadů, (ii) ověření různých postupů odstranění ne-žádoucích složek z těchto odpadů, (iii) výz-kum, ověření a porovnání alternativníchzpůsobů energetického využití směsnýchplastů, (iv) studium vlivu procesních podmí-nek a strojně-technologického vybavení naúčinnost spalování, kontaminaci spalina způsoby jejich dekontaminace a (v) vy-pracování návrhu řešení směřujícího kezvýšení podílu energeticky využívanýchplastových odpadů v ČR. V rámci výzkumuspalovacích procesů byla velká pozornostvěnována možnostem eliminace vznikudioxinů při hoření plastů a účinného odstra-ňování dioxinů ze vznikajících spalin.

Spotřeba energie v Evropě dlouhodobě roste (období probí-hající celosvětové ekonomické recese představuje z tohotopohledu zřejmě pouze krátkodobý výkyv), přičemž přibližněpolovina její produkce je závislá na importovaných fosilníchpalivech. V roce 2007 si Evropská unie vytýčila za cíl zajistitdo roku 2020 alespoň 20 % energetické spotřeby využívánímnekonvenčních typů energetických zdrojů.

Možnosti energetického využití komunálních odpadních plastů

téma mûsíce


téma mûsíce


rozdílných specifických hmotností, nicméněpůsobením odstředivých sil je separačníproces intenzifikován. Podobně jako v pří-padě gravitačního rozdružování ve static-kých kapalinách byla i na odstředivce testo-vána separace při použití rozdružovacíchkapalin rozdílných hustot.

Ze zkoušek provedených na odstředivce„Sorticanter“ fy Flottweg, která byla vyvinutaspeciálně pro separaci plastů, vyplynulo, žepomocí této metody lze dosáhnout požado-vaného snížení obsahu PVC ve směsnýchplastech. Zpracováním reálného materiálus výchozím obsahem 4,6 % Cl byl získánlehký podíl obsahující 0,1 % Cl, jehož hmot-nostní výnos byl 46 %. Zbývající těžký podílobsahoval 8,4 % Cl a jeho hmotnostní výnosbyl 54 %. Celková výtěžnost Cl do těžkéhopodílu tak byla cca 99 %.

Rozdružování plastů v hydrocyklonuTaké v případě hydrocyklonu dochází

k separaci na základě rozdílných specific-kých hmotností a k intenzifikaci separační-ho procesu, podobně jako u odstředivky.Hydrocyklon je nádoba kruhového průřezu,jejíž horní část má válcovitý a spodní částkuželovitý tvar. Do válcové části je přivádě-na suspenze rozemletých odpadních plas-tů. Rotačním pohybem suspenze v prostorukomory hydrocyklonu vzniká odstředivásíla. Jejím působením částice s nejvyššíměrnou hmotností sedimentují u stěny, kdejsou proudem kapaliny a účinkem gravitaceunášeny ke kónickému dnu s výpustí. Čás-tice s nižší měrnou hmotností jsou pakz prostoru hydrocyklonu odváděny výstup-ním otvorem instalovaným v horním víku.

Ze zkoušek provedených na poloprovoz-ním zařízení společnosti DEKONTA vyply-nulo, že pomocí této metody lze dosáhnoutpožadovaného snížení obsahu PVC vesměsných plastech. Zpracováním reálnéhomateriálu s výchozím obsahem 6,3 % Cl bylzískán lehký podíl obsahující 0,4 % Cl,jehož hmotnostní výnos byl 53 %. Zbývajícítěžký podíl obsahoval 12,8 % Cl a jehohmotnostní výnos byl 47 %. Celková výtěž-nost Cl do těžkého podílu tak představovalacca 97 %.

Souhrnné vyhodnocení zkoušek separace PVC ze směsných plastovýchodpadů

Provedené laboratorní a poloprovoznízkoušky prokázaly, že pomocí fyzikálníchpostupů rozdružování lze spolehlivě dosáh-nout snížení koncentrace Cl v přepracova-ném směsném plastovém odpadu, hlubokopod úroveň 0,5 %, která je obvykle vyžado-vána odběrateli obdobných alternativníchpaliv (např. cementárny). Technologickázařízení vhodná pro separaci PVC jsou natrhu dostupná a vzhledem k tomu, že sejedná o aparáty dlouhodobě aplikovanév jiných průmyslových aplikacích (např.úprava nerostných surovin), lze přepoklá-dat jejich provozní spolehlivost.

Nicméně při rozhodování o využití studo-vaných postupů je třeba vzít do úvahy takénásledující skutečnosti: � Účinné separace PVC lze dosáhnout

pouze za předpokladu, že zpracovávanýmateriál je podrcen na dostatečně jem-nou zrnitost – v případě statických proce-sů (rozdružování v kapalinách) na cca

20 mm, v případě dynamických procesů(hydrocyklonace, odstřeďování) na cca 5 mm. Před zpracováním na odstředivcemusí být navíc z materiálu odstraněnykovové příměsi (magnetická separace).Náklady na přípravu plastového odpadutak mohou být vyšší, než náklady nasamotnou separaci.

� Hmotnostní výnos těžkého podílu (sezvýšeným obsahem PVC) se pohybovalod asi 20 % (rozdružování v kapalinách)do asi 50 % (odstřeďování, hydrocyklona-ce). Množství tohoto materiálu by bylomožné snížit opakovaným přepracová-ním, nicméně je zapotřebí počítat s tím,že alespoň 20 – 30 % z původního množ-ství plastového odpadu bude zapotřebíodstranit uložením na skládce.

� Vodu použitou jako rozdružovací médiumbude zapotřebí čistit, protože do ní budoupřecházet organické i anorganické nečis-toty uvolňující se ze zpracovávanýchplastů.

� Proces rozdružování negativně ovlivňujepřítomnost papíru ve zpracovávanémmateriálu. Mokrý papír přechází do těž-kého podílu a zvyšuje tak jeho hmotnost-ní výnos.

� Separovaný plast je zapotřebí před dalšímanipulaci odvodnit. Také tato operaceje zdrojem dalších investičních a provoz-ních nákladů.

Možnosti zplyňování odpadníchplastů

Hlavním cílem zkoušek zplyňování byloověřit, zda energetické využití odpadníchplastů pomocí této metody je technickymožné a posoudit pozitiva i negativa tohotopřístupu.

Zplyňování vzduchemPři zplyňování s použitím vzduchu je

energetická hodnota vyprodukovaného ply-nu relativně nízká (4 – 7 MJ.m-3) vzhledemk vysokému obsahu dusíku (více než 50 %); další hlavní složky plynu jsou CO,CO2, H2, CH4, vyšší uhlovodíky a příměsi.

Pilotní testy zplyňování plastových odpa-dů za přístupu vzduchu byly provedeny nafluidním reaktoru pro zplyňování vzduchemBiofluid 100 v Brně. Spotřeba plastovéhoodpadu v průběhu zkoušek byla 12 kg.h-1,provozní teplota reaktoru 730 – 760 °Ca spotřeba vzduchu 29 m3.h-1.

Produkovaný plyn obsahoval 63,6 % N2,10,8 % CO2, 8,5 % CO, 4,8 % H2, 4,3 %CH4, 4,0 % ethylenu a cca 4,0 % ostatníchsložek. Jeho výhřevnost byla asi 7 MJ.m-3.Plyn obsahoval relativně vysoký obsah prachových částic (průměrná zaznamena-ná koncentrace byla 5 g.m-3) a dehtu (prů-měrná zaznamenaná koncentrace byla 18 g.m-3).

FOTO ARCHÍV DEKONTA

téma mûsíce


Zplyňování v kyslíkové atmosféřeNa rozdíl od předchozího procesu se

v tomto případě ke zplyňovanému materiá-lu přivádí určité množství kyslíku avšakv množství výrazně menším, než by odpoví-dalo stechiometrickým poměrům při oxi-dačním hoření odpadu. Výstupním produk-tem je energeticky bohatý plyn bez obsahudioxinů a struska neobsahující těžké kovyve vyluhovatelné formě.

V návaznosti na úspěšně realizovanélaboratorní zkoušky bylo uskutečněno polo-provozní ověření na pilotní jednotce vevýzkumném středisku společnosti Sumito-mo Metals v Japonsku. Zpracováváno bylo19 kg.h-1 plastového odpadu, provozní tep-lota reaktoru dosahovala 1050 – 1240 °C,spotřeba kyslíku byla 66,3 m3.h-1. Jako pří-davné palivo byl použit koks a zemní plyn.

Účinnost systému zplyňování vyjádřenájako poměr výhřevnosti produkovanéhoplynu k výhřevnosti vstupního odpadudosahovala 78 %. Plyn obsahoval 39,0 %CO, 13,9 % H2, 30,3 % CO2 a 16,8 % N2.Jeho výhřevnost byla asi 8 MJ.m-3.

Souhrnné vyhodnocení zkoušekzplyňování směsných plastovýchodpadů

Provedené laboratorní a poloprovoznízkoušky prokázaly, že zplyňování plasto-vých odpadů je technicky možné. Techno-logické zařízení pro zplyňování ve vzduchuje výrazně jednodušší než zařízení prozplyňování v kyslíku. Hlavní nevýhody stu-dovaných procesů lze shrnout takto:� V případě zplyňování vzduchem vznikal

plyn obsahující vysoké koncentrace deh-tu (1 – 5 g.m-3) a prachových částic (0,5 – 3 g.m-3).

� Technologie zplyňování vzduchem vyka-zovala značnou provozní nestabilitu (kolí-sání provozních parametrů).

� Technologie zplyňování kyslíkem je znač-ně investičně i provozně náročná.

� Při zplyňování kyslíkem je spotřebovává-no značné množství přídavného paliva.

Možnosti spalování odpadníchplastů

V rámci řešeného projektu byla Výzkum-ným ústavem anorganické chemie vybudo-vána pilotní jednotka pro studium vlivu růz-ných technologických parametrů na spalo-vání odpadních plastů a tvorbu spalin.

Pilotní jednotka je v areálu Unipetrol a. s.Spalovací jednotka má tyto hlavní části: (i) hlavní hořák se systémem dávkování mle-tého plastového paliva, (ii) spalovací pec, vekteré dochází k vyhoření paliva a (iii) systémčištění spalin. Na modelové jednotce bylystudovány jak vztahy mezi složením spalo-vané směsi a obsahem škodlivých látek vespalinách, tak i vliv způsobu chlazení spalin

a jejich sorpční rafinace na kvalitu emisí.Vzhledem k tomu, že za jeden z nejzá-

važnějších problémů spojených se spalová-ním odpadů je považována tvorba dioxinů(PCDD/F), byla této problematice v rámcirealizovaných zkoušek věnována velkápozornost.

PCDD/F jsou toxické sloučeniny, kterévznikají mimo jiné v důsledku spalovánílátek v přítomnosti chloru. Vzhledem k to-mu, že směsné odpadní plasty obsahujíurčitý podíl PVC či přísady a zbytky kataly-zátorů na bázi chloru, lze při jejich spalová-ní tvorbu PCDD/F předpokládat.

Tvorba dioxinů je pozorovaná ve dvouteplotních oblastech: vysokoteplotní (500 –800 °C) a nízkoteplotní (200 – 400, resp.600 °C). Nejvýznamnější podíl na celko-vých emisích PCDD/F ze spalovacích pro-cesů je připisován nízkoteplotním synté-zám. Nízkoteplotní tvorba PCDD/F probíhána povrchu pevných částic a za přítomnostikatalyzátorů v oblastech mezi 200 – 400(600) °C. Tyto teploty ve spalovacích zaří-zeních odpovídají oblastem zpracovánía čištění spalin.

Vliv složení paliva na obsah polutantůve spalinách

Byla provedena řada zkoušek, v rámcikterých byla spalována směs plastů různé-ho složení: (i) 100 % PE, (ii) 95 % PE + 5 %PVC, (iii) 90 % PE + 10 % PS, (iv) 85 % PE+ 10 % PS + 5 % PVC, (v) 80 % PE + 10 %PS + 10 % PET a (vi) 75 % PE + 10 % PS+ 10 % PET + 5 % PVC.

Z výsledků zkoušek vyplynulo, že korela-ce mezi obsahem PVC ve spalované směsia množstvím vznikajících dioxinů není přílišvýznamná. Byl však jednoznačně prokázánzásadní vliv přítomnosti PET na koncentra-ci PCDD/F ve spalinách. Koncentrace dio-xinů ve spalinách při zpracování vzorkuobsahujícího 10 % PET dosáhla hodnotyasi 210 ng.m-3, zatímco ve všech ostatníchpřípadech se tato koncentrace pohybovalav úrovních kolem 10 ng.m-3.

Vliv způsobu chlazení na kvalitu spalinPorovnáváno bylo přímé chlazení a chla-

zení nepřímé – v chladiči. Pro experimentybylo použito palivo, při kterém byla v před-chozích pokusech zaznamenána nejvýraz-nější tvorba polutantů, tzn. směs PE, PVC,PS a PET. Při zkoušce, kdy bylo použitopřímé chlazení spalin, bylo zaznamenánovýrazně vyšší množství PCDD/F ve spali-nách než v testu s nepřímým chlazenímspalin.

Vliv integrace vysokoteplotního adsorbéru na čistotu spalin

V rámci dalších zkoušek byl testován vlivzařazení vysokoteplotního adsorbéru na

výstupu spalin z pece na čistotu spalin.Výsledky prokázaly, že zařazení vysokotep-lotního adsorbéru s náplní CaO vede kesnížení koncentrace PCDD/F ve spalinách.Podobný trend se potvrdil i u koncentracePAU a PCB.

Souhrnné vyhodnocení zkoušek spalování směsných plastových odpadů

Výsledky získané při studiu procesu spa-lování směsných odpadních plastů lze shr-nout takto:� Nebyl prokázán zásadní vztah mezi

obsahem chloru v palivu (obsažen ve for-mě PVC) a obsahem PCDD/F ve spali-nách.

� Vznik dioxinů významně ovlivňuje přítom-nost PET ve spalovaném substrátu.

� Byl pozorován pozitivní vliv rostoucí tep-loty na složení spalin.

� Byl prokázán negativní vliv rychléhoa přímého chlazení spalin.

� Pozitivně se prověřilo zařazení vysoko-teplotního adsorbéru na výstupu spalinz pece.

� Prokázala se souvislost mezi obsahemtuhých znečišťujících látek (TZL)a PCDD/F ve spalinách.

ZávěryNa základě závěrů z realizace široké

škály laboratorních, pilotních a provozníchzkoušek se jako nejvýhodnější postupenergetického využití směsných odpadníchplastů jeví spalování a zplyňování. S ohle-dem na vysoké náklady související s pře-pravou plastových odpadů doporučujemevybudovat síť „waste-to-energy“ zřízení, kte-rá by zahrnovala stávající spalovny komu-nálního odpadu (Praha, Brno, Liberec),zařízení určené pro zplyňování uhlí ve Vře-sové a malé spalovací jednotky konstruova-né speciálně pro účely energetického vyu-žití plastových odpadů.

Tento projekt byl realizován za finančnípodpory z prostředků státního rozpočtu pro-střednictvím Ministerstva průmyslu a obcho-du České republiky.

LITERATURAKUKAČKA J., RASCHMAN R.: Závěrečnávýzkumná zpráva o výsledcích řešení projektu1H-PK2/28 (program POKROK). Praha, 2009.EKO-KOM: Výroční shrnutí systému třídění,EKO-KOM, a. s., Praha, 2009.

RNDr. Jan Kukačka, Ing. Robert Raschman

Dekonta, a. s.E-mail: [email protected]

Doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc.VÚAnCh, a. s.

téma mûsíce


Jsou spalovny komunálních odpadů opravdu tak nebezpečné?Pokud je někde zveřejněn záměr projektu postavit spalovnu

komunálního odpadu (nedej Bože spalovnu nebezpečnéhoodpadu), pak to většinou vyvolá vlnu obav, vznik zpravidlaněkolika občanských sdružení proti její výstavbě, neustáláveřejná projednávání projektové dokumentace atd. A zpravi-dla také konec projektu nebo minimálně mnohaleté zdrženípři jeho realizaci.

Pro příklady není nutné chodit daleko – viz např. projektyspaloven v Karviné (po podepsání memorand o vzniku Kraj-ského integrovaného centra pro využívání komunálníchodpadů v roce 2005 teprve letos byla kladně projednánadokumentace vlivu stavby na životní prostředí), Pardubicích(projekt z roku 2006 na výstavbu spalovny komunálníchodpadů byl prakticky pohřben) nebo projekty z jižních Čechna výstavbu spaloven v Mydlovarech nebo Českých Budějovi-cích. Ovšem pokud se podíváme na fakta, pak většina z obavobyvatel v okolí nebo námitek vzniklých občanských sdruže-ní jsou buď ovlivněna neznalostí problematiky, nebo jsoupostavena na zcela iracionálním strachu.

Spalování odpadu byloi v historii efektivním řešením

Faktem je, že všechna zařízení, ve kte-rých dochází ke spalování, produkují v něja-ké formě emise. A do určité míry se jednáo látky škodlivé. Ovšem je nutné si opětuvědomit, že každá látka je za určitýchokolností škodlivá – závisí jen na množstvía koncentraci. A stejně tak platí, že neexis-tují dokonalá řešení – ale pouze více čiméně dokonalé alternativy řešení problé-mu. A tato dokonalost závisí na místnícha časových podmínkách – tedy kdo, kdya kde nějaký problém řeší. Jistě bude mítjiný přístup k odpadům středověký rolníknež člověk žijící v centru moderního velko-města. Co je pro někoho dobrým či akcep-tovatelným řešením (např. vyhodit praktickyjakýkoliv odpad do řeky či do jámy – jakov případě mnohých rozvojových zemí), jepro jiného nepřípustné řešení.

Pokud nebude jinak nevyužitelný odpadspalován ve spalovnách, pak alternativnímřešením je jeho skládkování se všemi jehodopady na životní prostředí. A je také nutnévzít v úvahu, že bude nutné provést jinýspalovací proces, kterým bude vyrobenoteplo a/nebo elektřina, které nebudou vyro-beny ve spalovně. Jde jenom o to, které zezvolených řešení má dopady na životní pro-středí menší s ohledem na nákladnostalternativních řešení. (Poznámka redak-ce: Porovnání množství škodlivin vypou-štěných různými energetickými zařízenímive vztahu na jednotku vyrobené tepelné

vých alternativ a současné preferencea zkušenosti z historie tak lze aplikovatpouze omezeně. Současné spalovny využí-vají moderní technologie jak pro energetic-ké využívání odpadu a výrobu energie, takpři snižování či odstraňování emisí ze spa-lovacího procesu.

Moderní spalování odpadu jenejčistším spalovacím procesemvůbec

Pokud bychom tedy srovnali spalovacíproces ve spalovnách a v ostatních zdro-jích, resp. limity stanovené legislativnímipředpisy pro jednotlivé zdroje, pak platí, žespalovny jsou z hlediska emisí tím nejčist-ším zdrojem vůbec, neboť na ně kladenépožadavky jsou ze všech zdrojů zdalekanejvyšší. Pro spalovny komunálních odpa-dů stanovuje tyto limity směrnice76/2000/ES o spalování odpadů do právní-ho prostředí ČR transponovaná nařízenímvlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanovíemisní limity a další podmínky pro spalová-ní odpadů. Pro ostatní zdroje jsou většinouurčeny tyto limity národními předpisy. Kro-mě toho, že emisní limity jsou u spalovenmnohem přísnější, tak některé škodlivinydokonce u jiných energetických zařízenísledovány vůbec nejsou.

Když porovnáme emisní limity spaloven,zjistíme, že se jim nejvíce přibližují limityspalovacích zařízení, používajících jako svépalivo zemní plyn a ten je všeobecně pova-žován za mimořádně čistý zdroj energie.A to platí jak z hlediska emisí s lokálnímvýznamem (např. tuhé látky), tak i emisís významem regionálním či nadregionál-ním.

Doprava odpadu není problémČastou námitkou proti spalovnám z hle-

diska emisí je zatížení dané oblasti doda-tečnou dopravou. Ale to je svým způsobempouze lokální problém, pokud vůbec nějaký.Až na výjimky nejsou spalovny projektová-ny v sídlištně velmi exponovaných lokali-tách. Tím, že spalovny existovat nebudou,objem dopravy se nezmenší – pouze sepřesune a podle lokálních podmínek budenižší nebo vyšší. I na skládky se musíodpad dovézt. A skládky jsou od míst pro-dukce odpadu zpravidla vzdálenější než bybyly spalovny, které koneckonců svoji pro-dukci – teplo a elektřinu – musí prodat, tedydodat do sítě. To platí zejména o teple, kte-ré není příliš ekonomické přepravovat navelkou vzdálenost (na rozdíl od elektřiny).

energie uvádíme na jiném místě tohoto čísla.)

Nákladový pohled je nakonec nejpodstat-nější, neboť ačkoliv se někdo domnívá, žev otázkách životního prostředí, zdravía života „není možné kšeftovat“ nebo všepřepočítávat na peníze, pak ve skutečnostityto volby jsou explicitně nebo implicitněprováděny vždy a neustále. Kdykoliv, kdyžjakákoliv entita (vláda, kraj, město, soukro-má firma, domácnost nebo jedinec) rozho-duje o výši nákladů na nakládání s odpady,vždy minimálně implicitně rozhoduje o tom,kolik je nutné a možné zaplatit za sníženírizika úrazu/choroby/smrti o nějaké procen-to. Možná si při svém rozhodování tuto vol-bu ti, kteří rozhodují ani neuvědomují, alenutně ji činí.

Faktem bylo, že v minulosti (zejména tédávnější) se při spalování odpadů na prvnípohled příliš na ochranu životního prostředínedbalo. To však není pravda. Při spalováníodpadů v minulosti se jednalo o rozhodnutívycházející z tehdejších podmínek a porov-nání nákladů a výnosů té doby a tehdejšíchpreferencí, tj. z implicitního porovnánínákladů a výnosů tehdejších alternativ.V minulosti nebylo spalování odpadů doko-nalé a vzniklá energie se využívala omeze-ně. Ale odstraňování odpadu spalovánímzabraňovalo např. šíření infekčních chorobve městech a tím i přes svoji nedokonalostsnižovalo znečištění životního prostředí.

V současnosti samozřejmě porovnává-me současné náklady a výnosy jednotli-

Zplyňování biomasyV průběhu posledních let se stále častěji mluví o potřebách

využívání obnovitelných zdrojů (OZE) při produkci nejen elek-trické energie, ale i tepla. Ačkoliv v podmínkách České repub-liky nelze při realistickém vyhodnocení přírodních podmínekočekávat, že se OZE stanou dominantním zdrojem energie,mají svoji důležitou roli v energetickém systému ČR. Největšípotenciál je v rozvoji energetického využívání biomasy, a tojak té cíleně pěstované, tak především odpadní a zbytkové.Je však nezbytné využívat tento zdroj energie s maximálníhospodárností, což znamená při kogeneraci. Vzhledem k pro-blematickému skladování biomasy, velkým nákladům přidopravě paliva, se jako nejefektivnější využívání biomasyjeví decentralizovaná výroba el. energie a tepla přímo v mís-tě zdroje paliva.

Nejčastější technologií využití biomasy jestále spalování s výrobou elektrické energiev parní turbíně. Oproti spalování uhlí je všakdosahováno nižších parametrů páry, cožsnižuje elektrickou účinnost cyklů. Dalšímpodstatným omezením je velikost zdroje,kde pro jednotky s výkony desítek či stovek

kW není klasický parní R-C cyklus ekono-micky ani technicky vhodný kvůli nízkéúčinnosti a vysokým měrným nákladům.

V posledních letech se opětovně rozvíjítechnologie termického zplyňování v reak-torech s pevným nebo fluidním ložem. Flui-dní generátory jsou vhodné pro větší aplika-

ce. Uvádí se minimální výkon okolo 5 MWt,horní hranice výkonu není omezena. Na-proti tomu generátory s pevným ložem jsouvhodnější pro malé lokální jednotky, vyzna-čují se jednoduchou konstrukcí a nižší pro-dukcí dehtů. Produkovaný plyn, často nazý-vaný syntézní plyn, obsahuje spalitelnésložky (CO, H2, CH4 a nižší uhlovodíky)a dále složky nežádoucí, jako je dehet,prach nebo čpavek. Složení plynu a jehoenergetická hodnota se mohou výrazně lišitv závislosti na typu zplyňovacího generáto-ru a použitého zplyňovacího média. Vý-hřevnost produkovaného syntézního plynuse pohybuje od 5 do 15 MJ/mN

3. Zplyňování dřeva, dřevního odpadu,

popř. komunálního odpadu v pevném nebofluidním loži je v současnosti de facto zvlád-nutá technologie. Z celé řady průmyslovýchaplikací stojí za zmínku např. atmosférickýfluidní zplyňovač s cirkulujícím fluidnímložem (CFB reaktor) v rakouském Güssin-gu, který zplyňuje dřevní štěpky. Produko-vaný plyn je zde zaveden do spalovacího

téma mûsíce


Největší strašák – dioxiny Snad největším strašákem u všech spa-

loven, jsou emise dioxinů. Dioxiny jsou lát-ky, které jsou obecně zneužívány praktickyproti každému pokroku, a to zejména vespojení s principem předběžné opatrnosti.(„co kdyby přece jenom náhodou...“). Dioxi-ny jsou vysoce nebezpečné, a to i ve stopo-vých množstvích. Jsou obtížně odbouratel-né a někdy jsou díky této vlastnosti označo-vány jako kumulativní jedy. Po proniknutí doživých organismů se ukládají v tukovýchtkáních a v některých orgánech, zejménav játrech. Jedná se o látky vysoce karcino-genní. Opatrnost je na místě.

Dioxiny nejsou záměrně vyráběny a ne-mají žádné pro člověka relevantní užití.Vznikají pouze jako nežádoucí vedlejší pro-cesy některých výrob – zejména chlorova-ných produktů a při některých spalovacíchprocesech, pokud spalované látky obsahujíněkteré látky, zejména PCB nebo PVCa obecně chlór. Děje se tak tedy při spalo-vání komunálního odpadu, uhlí, topnýcholejů, ale také dřeva. Vedle toho dioxinyvznikají nejenom při lidské průmyslové čin-nosti, ale i při přírodních dějích (např. přilesních požárech).

Pokud bychom sestavili jakousi hierarchiizdrojů dioxinů, pak na prvních místech jezejména průmysl oceli, železa a neželez-ných kovů, ze spalovacích procesů kroměspaloven odpadů, také průmyslové spalo-

vací procesy, individuální vytápění domác-ností, výroba tepla a elektřiny a silničnídoprava a v neposlední řadě také skládko-vání odpadu, cementárny a podobné pro-vozy a také jiný chemický průmysl. Z jinýchzdrojů lze jmenovat prakticky jakékolivpožáry a havárie.

Ovšem při hodnocení spaloven jakopotenciálního zdroje dioxinů, je vhodné seopět podívat na reálná data a celkové účin-ky spaloven. Roční produkce dioxinů jev ČR asi 1 kg. Z toho asi 175 g připadá nalidskou činnost – tedy pouhých 17,5 %!Ostatní emise jsou důsledkem požárůa jiných přírodních procesů. Z celkovéantropogenní produkce dioxinů pak navšechny spalovny komunálních odpadů při-padá pouhé 1 promile! Naopak na domácítopeniště (kde také končí část odpadůa kde jejich spalování není tak účinnéa o čištění zplodin se nedá vůbec mluvit)připadá cca 8 % antropogenní produkce(tedy 80krát více) a na elektrárny a teplárnypak necelá dvě procenta. Zdaleka největ-ším producentem dioxinů je pak výrobaželeza a oceli, která je zodpovědná za cca40 %.

Tato data jsou veřejné přístupná a jsoushromažďována ČHMÚ. Jinými slovy,pokud někoho zajímá problém dioxinůa jejich zdravotních rizik, měl by se místospaloven soustředit zejména na domácítopeniště a jejich omezení a pak zejména

na výrobu železa a oceli a na čisticí proce-sy používané v těchto výrobách.

Spalovny případně teplárny a elektrárnyjsou významně minoritním zdrojem. Badokonce lze o nich mluvit jako o zdroji, kte-rý celkové množství dioxinů v životním pro-středí snižuje, neboť spalovny a teplárnyjsou těmi zdroji, které fungují jako náhradadomácích zdrojů tepla či domácího spalo-vání komunálního odpadu, které je jakozdroj dioxinů mnohem podstatnější. Důvo-dem minimálních emisí spaloven jsouzejména vysoké teploty spalovacího proce-su a pak čistění spalin, které dokáže drtivouvětšinu dioxinů (od 70 do 99 % podle způ-sobu čištění a typu dioxinu), které přecejenom při spalování ve spalovně vzniknou,odstranit.

Jako kuriozita může sloužit to, že každo-roční novoroční ohňostroje vyprodukujímnohonásobně více dioxinů než spalovnyza celý rok a nikdo se nad tím nepozasta-vuje a nehledí na novoroční veselí jako nazdroj významného zdravotního rizika (kro-mě případných popálenin rukou či vystřele-ných očí). Pokud tedy nikomu nevadí novo-roční veselí, pak by se neměl pozastavovatani nad spalovnou.

Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MANárodohospodářská fakulta

Vysoká škola ekonomickáE-mail: [email protected]

téma mûsíce


motoru o výkonu 2 MWe. Ve finském Lahti jeod roku 1998 v provozu CFB reaktor od fir-my Foster Wheeler (Kymijärvi Project) s vý-konem 60 MWt, který zplyňuje jak dřevní bio-masu, tak komunální odpad. Produkovanýplyn je zde spalován v kotli na práškové uhlí,který byl zapojen v klasickém R-C cyklu.Elektrický výkon turbíny je 49 MWe.

Podstatně větší technický problém před-stavuje zplyňování slámy a dalších země-dělských odpadních produktů, které větši-nou obsahují větší podíl dusíku, síry, chlórua alkálií. Zplyňování tzv. „bylinné biomasy“je na počátku vývoje a výzkumu. Intenzivníúsilí vkládané do tohoto výzkumu je alenaprosto oprávněné, protože traviny a sté-belniny představují velký objem potenciální-ho paliva a jejich podíl v dodávkách biopalivbude neustále narůstat.

Přednosti zplyňováníZplyňovací technologie přinášejí některé

výhody. Spalování produkovaného plynu jelépe řiditelný proces než spalování tuhébiomasy, čímž se zmenšuje tvorba škodli-vých emisí. Využitím plynu v plynových tur-bínách a paroplynových cyklech dosahuje-me vyšší účinnosti při výrobě elektrickéenergie.

Nově se prosazující technologie tlakové-ho zplyňování produkují plyn bohatý navodík, čímž vzrůstají možnosti využití syn-tézního plynu v palivových článcích, ačkolivprozatím se tyto aplikace nacházejí ve fázipočátečního výzkumu. V neposlední řaděpatří mezi pozitivní přínos zplyňování mož-nost stavby menších kogeneračních jedno-tek s výkony v desítkách či stovkách kilo-watt.

Existuje celá řada možností využití taktoprodukovaného syntézního plynu. U men-ších zařízení se využívá zejména kogene-račních jednotek na bázi spalovacích moto-rů. U větších aplikací přicházejí v úvahu ply-nové turbíny s případným zařazením doparoplynových cyklů, spalování v kotlích napráškové uhlí nebo již zmiňované spalovacímotory. Ve fázi vývoje se nachází využívánípalivových článků, mikroturbín či Stirlingovamotoru.

Výchozí poziceEnergetický ústav FSI VUT v Brně se

společně firmou ATEKO Hradec Královézabývá oblastí zplyňování biomasy a čištěníprodukovaného syntézního plynu již odroku 1999. V roce 2000 byl na VUT v Brněspuštěn atmosférický fluidní generátor Bio-fluid 100. Ten je mimo jiné využíván provýzkum a testování zplyňování různých dru-hů odpadních a alternativních paliv. V prů-běhu dalších let zde byly instaloványi systémy čištění produkovaného plynukatalytickým způsobem v horkém dolomi-

z turbíny bude mít vzduch stále ještě vyso-kou teplotu, proto bude použit jako zplyňo-vací a spalovací vzduch. Zbývající vzduchbude zaveden ve vhodném místě do spalin.Tím se zajistí 100% regenerace zbytkovéhotepla. Odpadne tak nákladné čištění plynuod prachu a dehtu, neboť turbína přijde dostyku jen s čistým vzduchem. Proto nenínutné sledovat jako hlavní kritérium při vol-bě zplyňovací technologie obsah dehtů,prachu či jiných nečistot. Samozřejmě, nel-ze tento fakt zcela opomenout, protožemůže docházet k zanášení teplosměnnýchploch a ke snížení jejich účinnosti či úplnédestrukci. Z tohoto důvodu je před výměníkpředřazen cyklón, i za cenu určitých tepel-ných ztrát.

Hlavním kritériem pro volbu vhodnéhozplyňovacího zařízení tak je požadovanýtepelný výkon, dále pak jednoduchost a ce-na zařízení. Pro výkony větší než 5 MWt bylana základě rešerše zvolena koncepce s vyu-žitím fluidního atmosférického generátoru.

Pro menší výkony byla na základě rešeršezvolena koncepce se zařazením zplyňovacíkomory od firmy Gemos. Zplyňovací komoraje vybavena uloženým šikmým či vodorov-ným roštem, který zajišťuje posun palivav komoře. Pod rošt je přiváděn primární zply-ňovací vzduch, který zajišťuje částečnou oxi-daci paliva. Ta uvolní teplo potřebné pronastartování pyrolýzních a zplyňovacíchreakcí. Vzniklý plyn opouští komoru výstupníhrdlem či hořákem, kde dochází k jeho míse-ní se spalovacím vzduchem a probíhá jehospalování. Jednotka se vyznačuje vysokouúčinností, nízkými hodnotami produkova-ných emisí, vysokou univerzálností využíva-ných paliv (vlhkost, obsah popele) a velkýmvýkonovým rozsahem.

ZávěrZe zjištěných poznatků v rámci rešerš-

ních a výpočtových studií byly stanovenyzákladní koncepční schémata pro návrhpilotní jednotky. Následovalo ověření stano-vených veličin a konkrétní konstrukční návr-hy jednotlivých zařízení. V současné doběprobíhá realizace pilotní jednotky o výkonu80 kWe. Zahájení zkušebního provozu sepředpokládá v říjnu 2010. Další informaceo projektu poskytnou autoři na uvedenýchkontaktech.

Ing. Martin Lisý Ph.D., doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc.,

Ing. Marek Baláš Ph.D., Ing. Jiří Moskalík

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

E-mail: [email protected], Ing. Miloš Jelínek, CSc.ATEKO Hradec Králové


tickém reaktoru a trať pro čištění plynu po-mocí kovových katalyzátorů. V roce 2006byla pak připojena i kogenerační jednotkaTEDOM MT 22 se spalovacím motorem.

Využití produkovaného plynu ve spalova-cím motoru má však velké úskalí v čistotěplynu. Hlavním polutantem jsou dehty, kterézpůsobují zanášení a následnou destrukcimotoru. Kromě těchto látek mohou způso-bovat problémy i sloučeniny síry, chloru čičpavek. Je tedy nezbytně nutné plyn čistit,což přináší jednak technické problémy, alezejména značné ekonomické náklady. Pro-to se tato technologie může jen velmi složi-tě prosadit na energetickém trhu.

Popis navrhované technologieNa základě získaných zkušeností byl

navržen zcela nový přístup k řešení problé-mu kogenerační výroby elektrické energiea tepla při využívání zplyňování. Ve spolu-práci s dalšími subjekty z průmyslové i aka-demické oblasti byl zahájen projekt, jehožhlavním nositelem je firma Ateko HradecKrálové. Cílem projektu je návrh a instalacekoncepčně zcela nové kogenerační jednot-ky. Na místo spalovacího motoru bude vyu-žito jednohřídelového turbosoustrojí NETZ,které dodává firma PBS Velká Bíteš ve spo-lupráci s firmou UNIS Brno. Na základěprovedených rešerší a na základě konzulta-cí řešitelského týmu byla navržena základníkoncepce navrhované technologie: � zplyňovací generátor (vhodný typ dle po-

žadovaného výkonu),� spalovací komora pro spálení plynu spo-

jená přes cyklón výměníkem tepla spali-ny-vzduch,

� jednohřídelového turbosoustrojí NETZ.Do zplyňovacího generátoru bude dávko-

váno pevné palivo. Vzniklý plyn bude odvá-děn do spalovací komory, kde se smísí sespalovacím vzduchem a dojde k jeho hoře-ní. Do spalovací komory bude nainstalovánvýměník spaliny-vzduch, ve kterém dojdek předání tepla. Vzduch směřující do výmě-níku bude nejprve stlačen kompresorema po ohřátí přiveden do turbíny. Na výstupu

ODPADOVÉ FÓRUMpřipravujeme:

č. 11/2010ELEKTROODPAD

NEBEZPEČNÉ ODPADY

č. 12/2010BIOPLYN

EKOLOGICKÁ VÝCHOVA

20

téma mûsíce


Společnost stále rozvíjí energochemicképřetváření uhlí na ekologicky čisté či přija-telné energie a paliva. Zároveň hledá –vedle dosud uplatňovaných postupů – dalšímožnosti k aktivnímu ovlivňování ochranyživotního prostředí. Součástí vyhledávánínových možností pozitivního ovlivňováníživotního prostředí je zkoumání využití stá-vajících i nově budovaných technologiík ekologicky čistému energetickému využí-vání pevných i kapalných odpadů vznikají-cích jak vlastní činností, tak činností jinýchsubjektů.

Stávající technologie výroby energoplynua elektrické energie v paroplynové elektrár-ně umožňuje již nyní ekologickou termickoulikvidaci chudých expanzních plynů a odsí-ření bohatých expanzních plynů, čištěníodpadních vod odfenolováním, odčpavko-váním a biologickým dočištěním. Těžkédehtové kaly gravitačně odsazené v proce-su separace plynových kondenzátů a čiště-ní surové fenolové vody jsou nastřikoványzpět do generátorů ke zplynění; stejnoucestou jsou likvidovány staré ekologickézátěže charakteru těžkých dehtových kalů.

ZplyňováníZplyňování hnědého uhlí v tlakové plynár-

ně ve Vřesové a následná výroba elektřinyvyužitím vyrobeného energoplynu v paro-plynové elektrárně ukazují zajímavý a vesvětě ojedinělý příklad spojení klasickéuhelné technologie s moderní výrobou ele-ktrické energie. Pro přiblížení je vhodnéuvést několik základních informací o princi-pu a technologii tlakového zplyňování tvoří-cím jeden ze základních elementů velmiperspektivních integrovaných paroplyno-vých cyklů.

Zplyňování uhlí se řadí mezi zušlechťujícíprocesy, které převádějí pevné uhlíkatépalivo na vyšší formu, tj. na plynné palivo.Jedná se o mnohastupňový proces, kdedominantní úlohu mají heterogenní reakceprobíhající za teplot vyšších než 600 °C

mezi pevnou (zplyňovanou) substancía plynným (zplyňujícím) médiem, které jsoudoprovázeny homogenními reakcemi v plyn-né fázi a následnými heterogenními reakce-mi mezi pevnými a plynnými látkami. Zply-ňovacím médiem je převážně volný kyslík(čistý O2 nebo vzduch) nebo vázaný kyslík(H2O, CO2) nebo směs těchto látek.

Ve Vřesové je uhlí zplyňováno za tlaku2,7 MPa kyslíkoparní směsí v generátorechs pevným ložem a sesuvnou vrstvou (typuLurgi). Vyrobený surový plyn je čištěn vypír-kou podchlazeným metanolem v zařízení Re-ctisol. Vyčištěný plyn (energoplyn) je zá-kladním palivem pro paroplynovou elektrár-nu. Technologie výroby energoplynu se oddřívější výroby svítiplynu odlišuje předevšímnižším stupněm vypírky oxidu uhličitého. Tak-to získaný plyn má oproti svítiplynu menšíobsah hořlavých složek, menší výhřevnosta nižší Wobbeho číslo. Spojením tlakové ply-nárny s paroplynovou elektrárnou vyprojekto-vanou na využití energoplynu vznikla účinnájednotka, která umožňuje využít hnědé uhlípro výrobu ekologicky čisté elektrické energiea tepla. Hlavní předností integrovaného zply-ňovacího a paroplynového (tj. kombinované-ho) cyklu je vyšší účinnost, než mají klasickéelektrárenské bloky: minimální účinnost výro-by elektrické energie (90 % nominálního vý-konu, kondenzační provoz) je 51 %, při využi-tí tepla spalin k ohřevu + další 3 %.

Surový plyn vyrobený tlakovým zplyně-ním hnědého uhlí v generátoru Lurgi seskládá z H2, CH4 a CO jako hořlavých slo-žek, z vody a CO2 jako inertních podílůa z balastních složek H2S, CS2, NH3, ben-zinových uhlovodíků, dehtu a fenolů. Po pri-márním ochlazení výstupu z generátoruzkondenzují vodní a dehtovité podíly. Dehtyzískané gravitačním odloučením jsou využí-vány jako energetické palivo v teplárnácha jako palivo s redukčními vlastnostmi takéve vysokých pecích při výrobě železa.

Z vodní fáze je extrakcí butylacetátemzískán fenolový koncentrát, následnou de-

stilací amoniak a odpadní vody jsou biolo-gicky čištěny ve dvoustupňové kyslíkovéaktivaci. Vyčištěná voda je používána zpětv technologii.

Selektivní vypírkou Rectisol jsou z plynuodstraněny benzinové uhlovodíky, veškerýsulfan, některé plynné organické sloučeninya také zbytky popelovin, které by mohly pů-sobit abrazivně v dalším procesu. Protožeplyn je používán jako palivo pro plynové tur-bíny, ponechává se v něm většina oxidu uhli-čitého, který jednak koná mechanickou práciv plynové turbině a jeho obsah (jako inertu)ovlivňuje příznivě snižování tvorby oxidůdusíku při spalování v plynové turbíně.

Odsířením expanzních plynu ze selektivnívypírky je získávána kyselina sírová (95 %hm.). Odsíření je založeno na katalytickéoxidaci H2S na SO3 a na následné reakcis H2O a kondenzaci na kyselinu sírovou.

Hořákový generátorPro využití vznikajícího dehtu a dalších

vedlejších kapalných produktů vznikajícíchpři čištění surového plynu (fenolový koncent-rát, surový benzin, organické látky z odčpav-kování a eventuální další odpadní kapalnéodpady) byl ve Vřesové vybudován hořáko-vý štěpicí (entrained-flow) reaktor Siemens.V něm dochází k rozštěpení média rozprá-šeného v hořáku pomocí kyslíku a vodnípáry při velmi vysoké reakční teplotě (u ústíhořáku přes 2000 °C, jinak v reaktoru 1400 –1500 °C) za vzniku syntézního plynu obsa-hujícího jako hlavní složky H2, CO a CO2.V plynu se nevyskytují téměř žádné vyššíuhlovodíky a rovněž obsah CH4 se blíží nule.

Zplyňované látky jsou přiváděny do rea-kčního prostoru paralelně s kyslíkem a vod-ní parou. Před ústím hořáku dochází k pro-mísení reakčních složek. Uprostřed hlavyreaktoru je umístěn (jako část centrálníhohořáku) pilotní hořák, který je provozovánna zemní plyn.

Horký surový plyn opouští reaktor a vstu-puje do chladiče (quencher) tvořícího s rea-ktorem jeden konstrukční celek. V chladičije surový plyn nástřikem vody tryskamizchlazen a zároveň nasycen vodní parou.Chladicí proces v quencheru představujezároveň první praní plynu.

Ochlazený surový plyn odchází z quen-cheru do pračky surového plynu, kde jepodroben další vypírce. Pak odchází dochladicího a kondenzačního zařízení. Zdese mísí se surovým generátorovým plynem

Spoluzplyňování tuhých odpadů s uhlím a zplyňování kapalných odpadů v technologiích SUASOd roku 1969 provozuje nynější Sokolovská uhelná, právní

nástupce, a. s., tlakovou plynárnu, která je součástí komplexutechnologií založených na zpracování hnědého uhlí z vlast-ních lomů. Jednotlivé technologie byly uváděny do provozupostupně od poloviny šedesátých let. V roce 1996 byla dokon-čena výstavba dvou bloků paroplynové elektrárny, kterávyužívá jako základní palivo plyn vyrobený tlakovým zply-něním hnědého uhlí.

téma mûsíce


odcházejícím z klasických Lurgi-generáto-rů. Neodpařená chladicí (sazová) voda sečistí (oddělení od pevných částic – sazí)a vrácí do procesu.

Podmínky spoluzplyňováníodpadů s uhlím

Technologický proces zplyňování uhlí ky-slíkoparní směsí v sesuvném loži je postu-pem nabízejícím četné ekologické přednos-ti oproti oxidačním metodám (přímé spalo-vání), ať již jde o využití uhlí anebo o spo-luzplyňování odpadů. Zplyňovací procesvšak vyžaduje mnohem náročnější řídicía kontrolní postupy: do reaktoru vstupuječistý kyslík a odchází z něho směs vysocehořlavých plynů a par.

Pro možnost energetického využití odpa-dů jsou důležitým kritériem jejich fyzikálněmechanické vlastnosti (granulometrie, tvr-dost, obsah podsítného, otěr, lepivost) a che-mické složení. Přídavné materiály nesmí připrůchodu jednotlivými zónami (pásmy) zply-ňovacího reaktoru vytvářet prach vynášenýs plynnou fází, ani nesmí způsobovat spéká-ní paliva v sušicí a karbonizační zóně. Vzni-klá směs polokoksu z uhlí a pyrolýzního pro-duktu z odpadu musí být rozrušitelná vlastníhmotností násypu paliva bez potřebymechanického rozdružování. Prach a drob-né sypké částice (< 3 mm) nesmí být přítom-ny ani ve směsné vsázce do generátoru.

Pro bezchybný chod generátoru je klíčo-vým parametrem tavitelnost popela nejenu přidávaného odpadu, ale i u vzniklé směsi.Vzhledem k tomu, že teploty tuhé fázemohou dosahovat v oxidační zóně hodnotokolo 1200 – 1300 °C, je nezbytné vyloučitze zpracování takové materiály, které byvýrazně snížily bod tání popela pod 1300 °C.

Hlavním zdrojem nebezpečí snížení tavi-telnosti popela představuje příměs skla,neboť většinou jde o komerčně užívaná níz-kotavitelná skla (tabulové či lahvové sklo).

Ze zpracování je třeba vyloučit i takovélátky, které by v průběhu skladování a dáv-kování do paliva byly nositelem obtížněodstranitelného zápachu a které by bylynositelem zvláštních bezpečnostních a hy-gienických rizik.

Pro koprocesing odpadů má, díky techno-logickému uspořádání, menší význam obsahdusíku a síry. Organicky vázaný dusík je přizplyňování převáděn hlavně na amoniak,který přechází jako součást kondenzátu dosurové fenolové vody. Organicky vázaná síraje konvertována na sulfan, který je hlubocevypírán v zařízení Rectisol. Rozhodujícímfaktorem pro použitelnost odpadu je takovýměrný obsah dusíku a síry, které nezvýší řá-dově obsah NH3 a H2S v surovém plynu.

Výrazně nebezpečnější pro procesy tech-nologie výroby a úpravy plynu jsou obsahyhalogenů ve zpracovávaném odpadu. Halo-

geny obsažené v odpadu jako anorganickéhalogenidy (chloridy, fluoridy) přecházejí vět-šinově do popelovin, kde však mohou půso-bit významná snížení bodu tání. Organickyvázané halogeny jsou konvertovány na halo-genovodíky (HCl, HF), které jsou dobře vypí-rány ze surového plynu alkalickým (amonia-kálním) kondenzátem. Chloridové ionty jsouvšak zdrojem koroze jak na zařízeních gene-rátoru a potrubí surového plynu, tak i na zaří-zeních pro zpracování fenolových vod (včet-ně nerezavějících ocelí).

Pro přímé zpracování ve Vřesové nenívhodný komunální a průmyslový odpad,neboť do procesu zplyňování v generáto-rech Lurgi nelze použít odpady v neuprave-ném stavu. Odpad musí mít určité specific-ké vlastnosti. Řešením je jeho úprava růz-nými technologiemi, např. technologiíBASEP (balistický separátor) či technologiímechanicko-biologické úpravy. Za nejvhod-nější technologii pro další úpravu tohotopaliva se považuje peletizace a briketování.

Zplyňovací proces ve Vřesové má provyužití odpadu tyto základní předpoklady:- možnost využití stávajících zplyňovacích

generátorů,- možnost využití stávajících technologic-

kých dopravních cest a dávkování do jed-notlivých generátorů,

- silně redukční atmosféru a dostatečnouteplotu umožňující destrukci látek na báziPCDF/PCDD,

- návaznost procesu výroby plynu na dalšíjiž vybudované stupně, zejména odsíření(Rectisol), v konečné fázi spalování v ply-nových turbinách paroplynové elektrárny,

- možnost využití dalších odpadních kapal-ných produktů ve zmíněném hořákovémštěpicím reaktoru.

Výhledové využití generátorůtypu Lurgi a hořákového generátoru

Jak již bylo v textu naznačeno, hořákovýgenerátor instalovaný na tlakové plynárněve Vřesové je schopen zpracovávat alter-nativní kapalná paliva (jako sekundární)jejich zplyněním. K tomu, aby bylo možnéuvažovat o využití tohoto zařízení také k od-stranění odpadu, je nezbytné splnění násle-dujících podmínek: - stabilizace procesu v době trvání garancí,- zvládnutí variant technologického proce-

su,- konzistence uvažovaných kapalných

látek (zejm. kinematická viskozita) zhru-ba shodná s látkami, pro než byly kon-struovány hořáky,

- alternativní kapalné látky nesmějí obsa-hovat abrazivní částice a případně obsa-žené popeloviny nesmějí mít chemickývliv na vyzdívku použitou v reaktoru,

- limitován bude rovněž obsah halogenů.

Prozatím se vedle dehtu, který tvoří zá-kladní palivo, vyzkoušelo i zplyňování od-padního surového benzínu a fenolovéhokoncentrátu, v jehož případě se jednáo surovou směs jedno- a dvojmocných fe-nolů. Provozní výsledky potvrdily teoreticképředpoklady. Změnám v obsahu zejménaCO, CO2 a CH4 v energoplynu se přizpůso-buje režim vypírky v zařízení Rectisol, abybyly dodrženy základní parametry energo-plynu na vstupu do paroplynové elektrárny.

Při teoretické úvaze o možnosti alterno-vání také hlavního paliva (dehtu) je nutnémít na vědomí dopad na vlastní vedenía bezpečnost zplyňovacího procesu. Jižvýše bylo uvedeno, že proces bude stabilní(a zabezpečený proti průniku kyslíku) přidodržení základní kvality paliva.

V tlakových generátorech typu Lurgi jemožné spoluzplyňování, jak bylo uvedenovýše, pouze upravených tuhých odpadů.Tyto klasické generátory jsou schopnyv objemu až do 20 % vsázky zplyňovat pev-né a pastovité odpady s vhodným slože-ním, přičemž výstup je v podstatě s ohle-dem na další využití jak plynu, tak kapal-ných produktů a popela, resp. škváry, bez-odpadový. V posledním období byly prová-děny zkoušky s peletizovaným materiálems kódovým číslem 19 12 10 – spalitelný od-pad (palivo vyrobené z odpadu) a v přípra-vě je spoluzplyňování materiálu 19 12 04 –plasty a certifikovaného paliva A&S; proza-tím s 5% přídavkem k hnědému uhlí.

ZávěrTechnologie tlakové plynárny SUAS se po

nahrazení svítiplynu zemním plynem stalazákladem výroby elektrické energie v paro-plynové elektrárně s celkovým výkonem 400 MW. K rozvoji optimálního využití stáva-jící technologie byly zvoleny tyto cesty:a) zplyňování upravených tuhých odpadů

v generátorech Lurgi, kdy tyto klasickégenerátory jsou schopny v objemu až do20 % vsázky zplyňovat pevné a pastovi-té odpady s vhodným složením, přičemžvýstup je v podstatě s ohledem na dalšívyužití jak plynu, tak kapalných produktůa popela resp. škváry bezodpadový;

b) zplyňování vedlejších kapalných produk-tů vznikajících zplyňováním uhlí v hořá-kovém generátoru Siemens, kdy jádremtéto štěpicí jednotky je reaktor, v němždojde k rozštěpení média rozprášenéhov horáku pomocí kyslíku a vodní páry přivelmi vysoké reakční teplotě za vznikusyntézního plynu. Hořákový generátorinstalovaný ve Vřesové je schopen zpra-covávat také alternativní kapalná paliva(jako sekundární) jejich zplyněním v ob-jemu (prozatím) do 3 t/h. Úvaha o využitítohoto zařízení také k odstraňováníkapalných odpadů je na základě znalos-

22

téma mûsíce


tí v něm probíhajícího štěpicího procesuzcela na místě, ovšem za splnění výšeuvedených podmínek.

Problémem je, že k využívání odpadujako alternativního paliva přistupují odpo-vědné orgány jako ke spalovacím, tedy oxi-dačním procesům, bez přihlédnutí k tech-nologickým stupňům následujícím za zply-ňovací jednotkou, jejichž výstupy vedoupochopitelně k jiné skladbě výslednýchemitovaných látek ovlivňujících životní pro-středí.

Například ke zkoušce se zmíněným spa-litelným odpadem 19 12 10 předepsaly pří-slušné úřady množství měření, která bylo

nutné provést na všech myslitelných výdu-ších a která jsou mnohdy až absurdní.Museli jsme například měřit obsah SO2,ačkoli víme, že tam není a ani být nemůže,a z toho důvodu nemáme nainstalovanépříslušné analyzátory. Takže tyto analyzá-tory musíme nainstalovat, abychom zjistili,že tam SO2 opravdu není. Kolik taková zby-tečná investice stojí, úředníky nezajímá.

Přes všechny překážky je možné konsta-tovat, že realizací popsaného projektu zply-ňování tuhých odpadů v generátorech sesesuvným ložem a kapalných odpadů v ho-řákovém generátoru směřuje tlaková ply-nárna ve Vřesové k integrálnímu zpracová-

vání paliv zplyňovacími procesy a rozhodněmá v tomto ohledu velkou budoucnost.Doufáme, že faktem existence i jiných nežspalovacích procesů k odstraňování čienergetickému využívání odpadu se budoupříslušné orgány odpovědně zabývat a bu-de možné potenciál daný již existujícímitechnologiemi využívat a dále rozvíjet.

Ing. Petr Mika, Ph.D., Ing. Zdenek BuckoSokolovská uhelná,

právní nástupce, a. s.E-mail: [email protected]

Používání technických plynů při zplyňování a pyrolýze odpadůVyužívání a odstraňování odpadů je nyní středem pozornos-

ti na celém světě. Tradiční skládkování se již nyní nepovažujeza udržitelný způsob odstraňování odpadů. Zabírá půdu,vyvolává možné znečišťování spodních vod a ovzduší a získá-vá se tak zpět jen velmi malý podíl energie obsažený v odpa-dech. Proto se stále více ke zhodnocení odpadů vedle materi-álového používá energetické využití. V jeho rámci je mezi nej-různějšími technologiemi velice slibné zplyňování a pyrolýza.

Přestože pyrolýza a zplyňování má mno-ho předností, je dosud v současné doběv komerčním provozu jen málo jednotek.Hlavním problémem, se kterým se tyto jed-notky musejí potýkat, je nízká kvalita vyro-beného syntézního plynu, zejména způso-bená přítomností dehtu. Jeho účinné od-straňování představuje problém. Dehetkondenzuje na vnitřních stěnách výrobníchjednotek, zužuje profil nebo ucpává potrubía filtry, což vede k poruchám plynových tur-bín a motorů. Navíc zde vznikají odpadnívody, které je nutno likvidovat, protože nej-běžnějším způsobem snižování obsahudehtu v syntézním plynu je zachycování vevodních pračkách. A nakonec, někdy je vý-hřevnost vyrobeného plynu příliš nízká nato, aby zajistila maximální účinnost strojůjimi poháněných.

Technické plyny pomáhajíNejběžnějším průmyslovým plynem je

kyslík používaný pro zplyňování. Může sepoužívat jako čistý plyn nebo k obohacenívzduchu. Jeho množství se vždy udržujezhruba na 1/5 stechiometrického množství.Náhrada části vzduchu (byť jen několika pro-cent) čistým kyslíkem znamená sníženímnožství inertního dusíku přiváděného dozplyňovacího reaktoru. Dusík tvoří 79 %vzduchu a neúčastní se reakce, avšak zře-ďuje vyrobený syntézní plyn a snižuje tím

jeho výhřevnost. Použití čistého kyslíku tudížzlepšuje účinnost zařízení jím napájených.

Použitím kyslíku se také zvyšuje reakčníteplota a tím snižuje množství vyprodukova-ného dehtu. Obohacování vzduchu kyslí-kem je jedinou možností účinnějšího zply-ňování materiálů o nízké výhřevnosti.

Kyslík také umožňuje použití páry jakožtodoprovodného média zplyňování. Párou setotiž zvyšuje obsah vodíku v syntézním ply-nu, ale snižuje se reakční teplota. Nižší tep-lota zase ovlivňuje stupeň konverze orga-nického materiálu na syntézní plyn a zhor-šuje kvalitu plynu.

Z výše uvedených důvodů tudíž možnostobohacování vzduchu kyslíkem poskytujejednotce maximální pružnost, protožeumožňuje zpracovávat materiály o různévýhřevnosti, přičemž se teplota může vždyudržovat na optimální hodnotě.

Jak při zplyňování, tak při pyrolýze je taképotřeba z důvodu bezpečnosti používatdusík. V okamžiku odstavení zařízení jetotiž pyrolýzní či zplyňovací reaktor horkýa plný hořlavého plynu. Ten se musí odsáta spálit v hořáku. Aby se při odsávání plynuzabránilo vniknutí vzduchu, který by se smí-sil s hořlavým plynem a vznikla tak výbušnásměs, musí být tento plyn nahrazen inert-ním plynem, jako je dusík. Dusík je takéoptimálním řešením pro provoz pneumatic-kých ventilů, protože neobsahuje vlhkost

a olej, a pokud by praskla membrána ně-kterého ventilu, není zde riziko výbuchu.

Dva příkladyPyrolýzní jednotka na zpracování splaško-

vých kalů byla odstavena, protože na zaříze-ní docházelo k častým poruchám. Řešenípřinesla úprava rotační pece na vyhřívánípomocí vnitřních kyslíkových hořáků. Jelikožjde o stechiometrické hořáky, veškerý přive-dený kyslík se spotřebuje na spalování pali-va, takže kal je pyrolýzován, nikoliv spalo-ván. Použitím kyslíku se vyloučí přítomnostdusíku, který by zřeďoval pyrolýzní plyn, kte-rý tak má vyšší výhřevnost a jeho průtočnémnožství je menší, čímž mohou být menšíi rozměry následných zařízení jej zpracová-vajících. Vyhříváním pyrolýzního reaktoruvnitřním hořákem se navíc odstraňuje rizikopoškození rotační pece přehřátím z vnějšku.

Dehty z vyrobeného plynu lze odstraňo-vat s využitím kyslíkovýchi hořáků. Plyns obsahem dehtu z pyrolýzního nebo zply-ňovacího reaktoru prochází krakovací ko-morou, kde jej malý kyslíkový hořák ohřívá,přičemž se dlouhé řetězce sloučenin dehtuštěpí na lehké, nekondenzující uhlovodíky.Hořák pracuje stechiometricky, takže žádnáz frakcí syntézního plynu se nespálí a vý-hřevnost plynu zůstane stejná. A jak již bylořečeno dříve, použitím kyslíkového hořákunedojde k naředění pyrolýzního plynu dusí-kem, který by jinak snížil výhřevnost plynu.

Graziano BertulessiSIAD S.p.A.

E-mail:[email protected]

Antonín TůmaSIAD Czech, s. r. o.

E-mail: [email protected]čně zkráceno a upraveno.

téma mûsíce


Z hlediska ochrany ovzduší jsou stanove-ny různé emisní hodnoty pro různé druhyspalovacích zařízení (energetická zařízení,spalovny odpadů, technologické procesyatd.), a to jen a pouze na základě „spole-čensky únosné hranice stanovené nazákladě konsenzu mezi ochranou životníhoprostředí a požadavky a zájmy ekonomikya materiální spotřeby společnosti“.

Přitom z hlediska ochrany ovzduší jez principu jedno, co v dané chvíli do kotlevstupuje, resp. jak jsou vstupující látky „úřed-ně“ nazvány, rozhodující je, co vystupuje.Jinak řečeno, zda jsou či nejsou dodrženyemisní limity pro jednotlivé škodliviny stano-vené právním předpisem. A je nevýznamné,z jakého „paliva“ či „odpadu“ pocházejí.

Na druhé straně při využívání tzv. alter-nativních či náhradních paliv, RDF, Ersatz-stoff, přepracovaných či upravených odpa-dů“ či jak tyto substance nazýváme, jez hlediska ochrany ovzduší zcela bezvý-znamné, jak se nazývá zařízení, ve kterémse spalují, ať již samostatně či spolu vesměsi s jinými palivy.

Zkušenosti se spalováním paliv (uhlí,dřevní štěpka) či i čistého upraveného alter-nativního či náhradního paliva či upravené-ho odpadu ukazují, že při použití vhodnétechnologie energetického bloku jsou vý-sledné emise prakticky stejné, tedy vliv naživotní prostředí je stejný, ať v kotli hořícokoliv, co má parametry srovnatelné s na-příklad s uhlím. Podmínkou je samozřejměvhodná technologie energetického bloku.

Jako perspektivní se jeví technologie flui-dního spalování směsi uhlí + upravenéodpady (RDF) při převládající složce uhlí.Takovýto kotel samozřejmě musí být vyba-ven patřičným systémem regulace oxidůdusíku, odsíření a záchytu tuhých částic.

Možnosti využití RDF získaného při me-chanicko-biologické úpravě komunálních

odpadů jako částečné náhrady uhlí ve fluid-ních kotlích Elektrárny Kladno již několik letprověřuje společnost Alpiq Generation(CZ). V minulosti byly provedeny testy s cí-lem zjistit, jak by se případná směs uhlía RDF chovala při spalování v elektráren-ských kotlích. Výsledky zkoušek předběžněukázaly, že náhrada uhlí RDF do cca 10 %energetického obsahu na vstupu do kotleby neměla mít zásadní vliv na provoz kotlevčetně emisí do ovzduší. Navíc při spalová-ní směsi uhlí a RDF ve fluidní vrstvě sekladně uplatňuje vliv injektáže drceného vá-pence do ohniště kotle na omezení emisíhalogenů a organických sloučenin.

V této souvislosti je třeba zmínit ekono-mické souvislosti projektů, založených naspoluspalování produktů z MBÚ. Závažnouotázkou, kterou je třeba zvážit je využitípodílu podpory z OPŽP (prioritní osy 2 a 4)ve vztahu k vlastním nákladům a ekonomic-ké efektivnosti dlouhodobého provozovánírealizovaného projektu. Tato problematikaje natolik závažná, že by bylo vhodné otev-řít na toto téma samostatnou odbornou dis-

kusi, jejíž výsledky by byly využity jak nalokální (místní spolufinancování), tak naregionální (případná mezikrajová spoluprá-ce u větších projektů) a centrální úrovni.

Cílem odpadového hospodářství mělo být„odstraňování“ odpadů za minimálních eko-nomických nákladů pro společnost při za-chování maximálního environmentálního pří-nosu. Spoluspalování předupravených zbyt-kových směsných komunálních odpadův energetických zařízeních v žádném případěnekonkuruje třídění a recyklaci, naopak. Dokotle by měla jít jen ta složka, která je po pri-márním třídění (separovaný sběr v domác-nostech, firmách atd.) a následném přetřídě-ní v jednotkách MBÚ, již jinak nevyužitelnáa energeticky bohatá. A vzhledem k relativněvysokému obsahu bioložek (odpadní papír,dřevo, prošlé potraviny ze supermarketů,odpady z kuchyní, atd.) se jedná i o nezane-dbatelný zdroj obnovitelné energie.

Nesmí se zapomínat ani na ekonomickoustránku věci. Odpadové hospodářství dnesjiž dost zatěžuje a do budoucna bude čímdále tím více zatěžovat rozpočty domác-ností. A tak se z problému ryze technickéhoa environmentálního může stát i problémsociální. Úprava a následné energetickévyužití je jednou z možných cest, jak odpa-dy nejen „odstranit“, ale hlavně účelně vyu-žít, aniž dojde k enormnímu ekonomickémuzatížení původců.

Z toho vyplývá, že je potřeba na celou pro-blematiku začít nahlížet jako na komplexnítechnický a environmentální problém ovšemzaložený na elementárních přírodních záko-nech a procesech, nikoliv jen na právnickydefinovaných kategoriích, které mnohdymohou být i odtrženy od materiální reality.

Ing. Jiří Bureš, Ing. Petr KarafiátE-mail: [email protected]

Upravené odpady jako palivoSoučasné platné právní předpisy, zejména zákon o ochraně

ovzduší a zákon o odpadech včetně všech navazujících naří-zení vlády a vyhlášek, striktně rozlišují materiály vhodnéa schopné spalování v energetických zařízeních na „paliva“a „odpady“, přičemž za základní rozlišovací znak je primár-ně bráno, zda daná matérie byla od počátku určena pro spa-lování nebo vznikla až jako důsledek následných technologic-kých postupů a chemických a fyzikálních přeměn poté, co pře-stala plnit svůj původní účel. A tak se samozřejmě lze dostati do paradoxních situací, kdy látka de iure definovaná jako„palivo“ je vlastně odpadem (např. mazut je primárně odpa-dem při rafinaci ropy a výrobě motorové nafty či benzínu)a naopak „odpad“ se v podstatě stává co do vlastností pali-vem (produkty MBÚ, odpadní oleje) atd.

Úpravna komunálních odpadů v Malackách (Slovensko)FOTO T. ŘEZNÍČEK

dů před dalším využitím uváděných kódemnakládání R12 prošlo 27,9 %.

Vývoj nakládání s pneumatikami v letech2002 – 2009 v porovnání s produkcí uvádítabulka. V posledních dvou letech zazna-menáváme postupný nárůst nakládání uvá-děným kódem nakládání R12 také v dů-sledku odklonu od produkce výrobků z od-padů zpět do oblasti úpravy a nakládánís odpady vlivem zavedení směrnice o re-gistraci chemických látek REACH přinášejí-cích producentům výrazně vyšší nákladynež ponechání zpracovaného materiáluv režimu odpadů.

Strmý nárůst v posledních třech letechzaznamenáváme také u způsobu nakládánívedeného pod kódem R3 – Získání/rege-nerace organických látek, kdy vlivem spuš-tění nových technologií dochází k ročnímunárůstu o 1000 tun v roce 2008 a o 4600tun v roce 2009.

Postupný útlum naopak zaznamenávávyužití pneumatik na terénní úpravy v rámcirekultivací N1, mezi roky 2008 a 2009o polovinu. Ke stagnaci dochází při ohlašo-vání využití pneumatik jako technologické-ho zabezpečení skládek N12 a skládková-ní, které je sice zakázáno, ale vlivem neúpl-ného definování a oddělení technologické-ho materiálu skládek sloužícího k provozní-

téma mûsíce


Produkce vyřazených pneumatik, jaktěch, které jsou od počátku v režimu odpa-dů (A00), tak těch přijatých v rámci zpětné-ho odběru a předaných oprávněné osoběv rámci způsobu nakládání BN30 se v po-sledních čtyřech letech pohybuje v intervalu40 – 60 tisíc tun, přičemž od roku 2007zaznamenáváme postupný pokles produk-ce (graf 1). Mezi roky 2007 a 2008 o 5 %a mezi roky 2008 a 2009 podle výsledkůpředběžného zpracování dat o odpadovémhospodářství o 24 %. Podíl nakládání BN30na celkové produkci se pohybuje v letech2008 a 2009 pod úrovní 30 %.

V roce 2009 bylo dle předběžných údajův ISOH největší množství odpadů zařaze-ných pod katalogové číslo 16 01 03 Pneuma-tiky využito energeticky (36,2 %) – graf 2.Některou z různých forem předúpravy odpa-

Nakládání s pneumatikami zařazenými do režimu odpadůVyřazené pneumatiky všech druhů, typů a kategorií jsou záko-

nem o odpadech zařazeny do režimu zpětného odběru vybra-ných výrobků. O tomto režimu, jeho výsledcích a nedostatcích jižbylo napsáno mnoho (např. ODPADOVÉ FÓRUM 5/2010, str. 10 –14 – poznámka redakce). V tomto příspěvku se proto zaměřímna etapu navazující na režim zpětného odběru, a to na následnénakládání s nimi po převedení do režimu odpadů

Graf 1: Produkce vyřazených pneumatik v letech 2002 až 2009

Graf 2: Struktura nakládání s pneumatikami v roce 2009

A00 – Produkce

R1 – Energetické využití

R3 – získání/regenerace org. látek

N12 – využití jako TZS na skládkách

R12 – předúprava

N1– terénní úpravy

D1 – skládkování

N7 – vývoz do EU

BN30 – Zpětný odběr od fyzických osob

1,42,33,712,2

16,3

27,9

36,2

25

téma mûsíce/servis

10/2010 � ODPADOVÉ FÓRUM

mu zajištění skládkování (tvorba příjezdo-vých cest v tělese skládek, překryvnýmvrstvám, úpravě odpadů) od materiálů slou-žících ke konstrukci tělesa skládek (těsnícía drenážní vrstvy dna skládek, výstavbajednotlivých etáží, hrázek, apod.) docházík rozdílnému přístupu provozovatelů sklá-dek k evidenci. (Pozoruhodný je součetvšech způsobů nakládání uvedený v tabul-ce, který je pro roky 2008 a 2009 ve výšipřes 90 tisíc tun, zatímco celková evidova-ná produkce vyřazených pneumatik je pod60 tisíci tunami! – poznámka redakce.)

Pneumatiky jsou velmi specifickou oblas-tí jak samotného odpadového hospodář-ství, tak zpětného odběru vybraných výrob-ků, která má svou dynamiku a velký poten-ciál. Vozový park v České republice se neu-stále rozrůstá a zvyšující se kupní síla oby-vatel a i zvyšující se požadavky na bezpeč-nost nutí stále větší množství vlastníků vozi-del k sezónním výměnám pneumatik, čímžzaručují dostatečný přísun této suroviny prozpracovatelský a recyklační průmysl. Zesledovaných ukazatelů vyplývá, že budepostupně docházet k vyššímu materiálové-

mu využití této suroviny a naopak snižováníjejího podílu v rámci energetického využívá-ní.

Ing. Jiří ValtaCENIA, česká informační agentura

životního prostředíE-mail: [email protected]

Poznámka: Zdroj dat: Informační systémodpadového hospodářství (ISOH). Všechnyúdaje z roku 2009 vycházejí z předběžnýchdat a mohou být ještě vlivem probíhajícíchverifikací pozměněny.

Tabulka: Vývoj produkce a nakládání s vyřazenými pneumatikami v letech 2002 až 2009

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Nakládání celkem, z toho 25 938 34 770 47 707 57 880 50 129 62 962 97 843 94 182

R1 - energetické vyuÏití 17 300 17 042 18 050 20 624 27 991 25 183 36 337 34 068

R12 - pfiedúprava 0 5 924 18 271 17 659 17 399 16 870 24 690 26 239

R3 - získání/regenerace organick˘ch látek 1 670 2 495 2 703 2 407 268 255 10 729 15 384

N1 - terénní úpravy 5 337 7 548 7 216 14 406 870 15 951 21 459 11 491

N12 - vyuÏití jako TZS na skládkách 0 0 0 1 228 2 682 4 307 2 977 3 471

D1 - skládkování 1 632 1 761 1 403 1 470 667 384 389 2 189

N7 - v˘voz do EU 0 0 65 86 252 11 1 262 1 340

Produkce celkem, z toho 29 676 34 907 59 369 110 862 49 511 60 024 56 774 43 152

A00 - produkce 29 676 34 907 59 369 110 862 49 511 60 024 40 625 31 493

BN30 - zpûtn˘ odbûr 0 0 0 0 0 0 16 150 11 659

Bioplynová stanice jako stanovený výrobek

V současné době se i v České republice prosazuje trend uvá-dění technologických celků jako stanovených výrobků podlezákona č. 22/1997 Sb. v platném znění.

Podle vyjádření společnosti TÜV NORD Czech se technolo-gická část bioplynové stanice považuje za stanovený výrobekpodle evropské směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES (naří-zení vlády č. 176/2008 Sb.). Tato legislativa zcela jasně stano-vuje, jakou dokumentaci má uživatel dostat a v jakém rozsahu.Výrobce je povinen dodat Návod k použití zařízení a ES prohlá-šení o shodě. Oba dokumenty musí být v jazyce českém.

Klíčový dokument pro uživatele je Návod k použití. Jehoobsah řeší bod 1.7.4 přílohy č. 1 evropské směrnice pro strojnízařízení. Z výše uvedeného vyplývá, že výrobce je povinendodat komplexně zpracovaný manuál, jehož obsah je daný práv-ními předpisy. Návod k použití musí řešit mj. obsluhu, údržbu,bezpečnostní pokyny a výstrahy, postupy v případě poruchya havárie, umístění bezpečnostních prvků, provádění kontrola revizí, požadavky na kvalifikaci obsluhy apod. Na základěnávodu by měl mít provozovatel k dispozici dostatek podkladůke zpracování provozního řádu.

Další nespornou výhodou z hlediska uživatele je jednotnáa nedělitelná odpovědnost jednoho konkrétního výrobce z hle-diska funkčnosti a hlavně bezpečnosti zařízení. Uživatel jerovněž chráněn evropskou (českou) legislativou vztahující sek odpovědnosti výrobce za způsobenou vadu výrobku na zaří-zení jako celek.

Při dodání zařízení jako jedné sestavy je výrobce povinenzaručit kompatibilitu dodané průvodní dokumentace a bez-pečnost celého technologického komplexu. Uživatel se takvyvaruje složité situace z hlediska možných rizik v důsledkuzanedbání bezpečnostních požadavků při výrobě zařízenínebo nedodání veškeré potřebné dokumentace, která je nut-ná k provozování zařízení.

Dozorem nad stanovenými výrobky se podle zákona č. 22/1997 Sb. zabývá Česká obchodní inspekce, na kterouse může kterýkoliv subjekt obrátit při podezření na porušenízákona o technických požadavcích na výrobky.

Podle www.czba.cz

téma mûsíce


ze strany ČIŽP uložena již koncem roku2009 pokuta za porušení ustanovení § 19 písm. c) zákona o odpadech a § 14odst. 1 téhož zákona ve výši 500 tisíc Kč.Zároveň ve spolupráci s KÚ byla uloženaopatření k nápravě spočívající ve snižo-vání kapacity zařízení, kdy bylo nutnéodstranit denně 2000 tun odpadníchpneumatik. Během požáru a jeho likvida-ce unikaly do ovzduší škodliviny a muse-li být evakuováni lidé z okolní dýmemzasažené zástavby.

� OI Havlíčkův Brod začátkem srpna 2010šetřil požár pneumatik, které byly použityjako stavební materiál na podkladové fóliipři výstavbě nové kazety skládky ostatní-ho odpadu. Pokuta za porušení zákonao odpadech nebude uložena. Šetřenímnebylo prokázáno, že by došlo k poruše-ní zákonných ustanovení ze strany pro-vozovatele zařízení, neboť podle kompe-tentních orgánů byl požár založen v oplo-ceném areálu provozovatele skládkyúmyslně, tedy žhářem.

� OI Brno v roce 2008 řešilo rozsáhlý po-žár pneumatik legálně skladovanýchv rámci provozovaného zařízení ke sbě-ru, výkupu a využívání odpadů v Uher-ském Brodu. Přestože se jednalo o roz-sáhlý požár, nebyl porušen zákon o od-padech či provozní řád daného zařízenía nebyla uložena pokuta podle zákonao odpadech. Předmětné zařízení společ-nosti K je provozováno dále. Společnostse stále zabývá sběrem, výkupem a vyu-žíváním pneumatik v rámci několikasvých provozoven.

� V regionu OI Praha se nachází nelegálnísklad pneumatik o kapacitě několik desí-tek tisíc tun. Dosud se však inspekcinepodařilo ani prostřednictvím donuco-vacích pokut nedovolené skladováníodpadních pneumatik ukončit.

Realitou je skutečnost, že v části případůnení vůbec jednoduché dovodit konkrétníodpovědnost, či prokázat porušení některédefinované povinnosti. V některých přípa-dech tak zůstává proběhlý požár bez nale-zení či bez potrestání konkrétního viníkaa tedy bez trestu. Jako například u případuopakovaného požáru nelegálního skladupneumatik u Karviné. Zde zatím nemohlabýt uložena sankce, neboť podle sděleníPolicie ČR je odpovědná osoba stálenezvěstná.

sankci za porušení § 12 odst. 2 zákonao odpadech. Současně s pokutou může býtstanoveno nápravné opatření na odvozpneumatik.

V dalších třech případech pak ČIŽP řeši-la případ požáru v rámci povoleného zaří-zení ke sběru a výkupu, či k využíváníodpadů. V těchto případech bylo zjištěno,že byla překročena kapacita zařízení, nebože pneumatiky byly oprávněnou osobouskladovány na místech k tomu neurčených.V jednom případě se jednalo o požárodpadních pneumatik v rámci zařízení k od-straňování odpadů, konkrétně pneumatikpoužívaných při výstavbě nové kazetyskládky komunálních odpadů. Pokud byloprokázáno konkrétní porušení provozníhořádu nebo zákonné povinnosti, byly pokutyuloženy provozovateli zařízení za porušeníustanovení § 12 nebo §§ 18, 19, 20 zákonao odpadech.

Konkrétní případy, které ČIŽPřešila: � V roce 2009 šetřil OI Plzeň společnost

M za požár pneumatik v zařízení k využí-vání odpadů. Šetřením ČIŽP bylo zjiště-no a prokázáno, že v zařízení byla pře-kročena kapacita pro skladování tohotodruhu odpadu. Ve správním řízení bylauložena pokuta za porušení ustanovení § 19 odst. 1 písm. c) ve výši 250 tisíc Kč,která byla odvolacím orgánem následněpotvrzena. V současnosti je případu soudu.

� OI Ústí nad Labem šetřil v červnu 2010rozsáhlý požár pneumatik v lokalitě Tuši-mice. Jednalo se o zařízení k využíváníodpadů provozované společností G. Pří-pad není dosud uzavřen, příčiny havárienejsou objasněny. Jedna z vyšetřovacíchverzí příčin rozsáhlého požáru byla jiskrapři manipulaci s vozíkem. Pneumatikybyly skladovány na místech k tomu neur-čených, tj. mimo areál, došlo také k pře-kročení kapacity skladu. Subjektu byla

Pneumatiky jsou složeny zejména z růz-ných druhů kaučuků jak přírodních, taki syntetických. K často používaným kauču-kům patří butadien-styrenový kaučuk, buta-dienový kaučuk a isoprenový kaučuk. Dálev pneumatikách nalezneme saze, antioxi-danty a různá změkčovadla, kterými jsoučasto minerální oleje. Mezi další přísadypatří vulkanizační činidla, těmi bývá častosíra, urychlovače vulkanizace a aktivátoryjako např. oxid zinečnatý. Pokud je tato růz-norodá směs předmětem nekontrolované-ho hoření s volným šířením emisí, dostávajíse do okolního prostředí, primárně zejménado ovzduší, látky rizikové pro lidský orga-nismus.

Při hoření pneumatik, tedy při oxidačníreakci, se největší část přemění na oxidyuhlíku a saze. Dále se uvolňují látky jakobutandien a styren, alifatické a aromatickéuhlovodíky, benzen, toluen, fenylacetylenapod. Obsažená síra pak reaguje na oxidsiřičitý a sirné deriváty jako například thio-fen. Ve zplodinách můžeme najít i těžkékovy jako například olovo.

Šíření zplodin ovlivňuje řada faktorů.Mezi ty nejdůležitější patří rozptylové pod-mínky, síla a směr větru, srážky apod. Pří-pady požárů pneumatik jsou tedy pro svéokolí poměrně nebezpečnými událostmi,s možnými závažnými dopady na lidskézdraví. Dodržováním stanovených povin-ností je třeba jim předcházet.

Obecné zkušenosti a některékonkrétní případy

ČIŽP řešila v posledních letech několikpožárů skladovaných odpadních pneuma-tik, a to v lokalitách náležejících do územnípůsobnosti pěti oblastních inspektorátů(OI), konkrétně OI Plzeň, OI Ústí nadLabem, OI Havlíčkův Brod, OI Brno a OIOstrava. Ve dvou případech opakovanéhopožáru se jednalo o pneumatiky uskladně-né zcela nelegálně. V takovém případě seodpovědná osoba vystavuje reálné nemalé

Zkušenosti ČIŽP s požáry odpadních pneumatik či podobných odpadů

Česká inspekce životního prostředí se takřka každoročněpři své činnosti setkává i s potřebou podílet se na prošetřenípožárů většího množství nashromážděných odpadů. Mezizvláště závažné případy požárů pak patří ty, kde předmětemhoření jsou v převážné míře pneumatiky. S ohledem na che-mické složení pneumatik jsou zplodiny z nekontrolovanéhohoření tohoto materiálu nebezpečné pro lidské zdraví.

27

téma mûsíce

10/2010 � ODPADOVÉ FÓRUM

Vedle požárů pneumatik řešila ČIŽPi rozsáhlé požáry plastových a textilníchodpadů. Zejména závažné jsou v takovýchpřípadech požáry zbytků z výroby automo-bilových potahů a sedaček. Přibližně předdeseti lety byl řešen případ požáru zbytkůz výroby molitanových potahů, resp. od-střižků ze syntetických automobilových po-tahů skladovaných přímo u původce. Pů-vodce odstřižky skladoval a údajně mělv úmyslu předat je do zařízení na zpravová-ní odpadů, konkrétně do zařízení na výrobualternativního paliva. Nastaly však problé-my s odbytem. Úmyslné založení požárupůvodcem odpadu nebylo v tomto případěprokázáno.

V roce 2006 šetřilo OI Ústí nad Labempožár skládky odpadů, kdy na skládku sku-piny S-OO bylo povoleno ukládat molitano-vé a textilní zbytky z výroby autosedaček.V důsledku nedostatečného hutnění a ne-dostatečného překrývání inertním odpa-dem nebo materiálem došlo při provozuskládky k samovznícení těchto zbytků. Bylo

prokázáno porušení provozního řádu zaří-zení k odstraňování odpadů, tj. ustanovení§ 20 odst. c) zákona o odpadech, za cožbyla uložena pokuta ve výši 100 tisíc Kč.Šetřeny byly i rozsáhlé požáry nelegálněpřeshraničně přepraveného textilního od-padu a plastu. Nejvíce mediálně známýmbyl případ požáru nelegálně dovezenéhoněmeckého odpadu v Libčevsi z roku 2006.Za tuto nelegální přepravu tehdy uložilaČIŽP pokutu 10 milionů korun.

Závěrem lze konstatovat, že případypožárů odpadních pneumatik, ale i jinýchodpadů jsou jedním z dobře viditelnýcha dosti nebezpečných příkladů toho, comůže hrozit při nesprávném neodborném čidostatečně nezajištěném nakládání s vět-ším množstvím odpadů. Jak je výše uvede-no, spojuje tyto případy často překročenípovolené kapacity pro skladování odpadu,skladování odpadu na místech, která nej-sou pro tento způsob nakládání s odpademdefinována či povolena, nebo při nedodrže-

ní konkrétních bezpečnostních požadavkůna manipulaci s odpady v rámci konkrétní-ho zařízení.

Samostatnou a zvláště nebezpečnou ka-pitolou jsou pak zcela nepovolené a častoskryté sklady. Tato množina potenciálněproblematických míst snad již není nikterakvelká, neboť v posledních dvou letech pro-běhly ze strany ČIŽP a za účasti dalšíchkontrolních orgánů (KÚ, ORP, Policie, OÚ,a další) celorepublikové akce, při kterýchbyla snaha tyto možné areály identifikovata prověřit. Je zřejmé, že i v budoucnostibude opět docházet k požárům rizikovýchlokalit, kde je shromážděno větší množstvíodpadů. Společným úkolem jak správníchorgánů, ale zejména podnikatelských sub-jektů je těmto případům pokud možnopředcházet svým odpovědným přístupem.

Ing. Petr Havelka Ředitelství ČIŽP


Zpětný odběr pneumatik

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadecha o změně některých dalších zákonů, zahr-nuje v části páté (§ 38) pneumatiky mezivýrobky, na které se vztahuje zpětný odběr,a zároveň ukládá povinnosti jejich výrobcůma dovozcům („povinné osoby“), ale taképrávnickým nebo fyzickým osobám oprávně-ným k podnikání, které prodávají pneumatikyspotřebiteli („poslední prodejce“).

Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnos-tech způsobu provedení zpětného odběruněkterých výrobků, definuje zpětný odběrjako takový a zajištění informovanosti po-sledního prodejce a spotřebitele a vyhlá-ška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech na-kládání s odpady, stanovuje v § 20 obsaha příloze 19 podobu roční zprávu o plněnípovinnosti zpětného odběru („roční zpráva“.

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmín-kách ukládání odpadů na skládky a jejichvyužívání na povrchu terénu pak v příloze č. 5 omezuje ukládání pneumatik na sklád-ky všech skupin pouze na případy, jsou-lipoužívány jako technologický materiál protechnické zabezpečení a uzavírání skládkyv souladu s provozním řádem skládky.

Současný stavÚspěšnost zpětného odběru pneumatik

se může jevit jako dostačující, neboť vzhle-dem k ostatním výrobkům, na které sezpětný odběr vztahuje, dosahuje nejvyš-ších hodnot. Dlouhodobě se pohybujekolem 60 %.

Toto číslo je ovšem vztaženo k počtu pro-daných nových pneumatik podle ročníchzpráv, tedy podle údajů povinných osob,které „to dělají tak, jak mají“. Napříkladv roce 2008 se podle ročních zpráv prodalo75 tisíc tun nových pneumatik, podle České-ho statistického úřadu to však bylo cca 166tisíc tun (bilance výroba+dovoz-vývoz prokód kombinované nomenklatury 40111000Pneumatiky nové pryžové pro osobní moto-rová vozidla).

Plány do budoucnaV souvislosti s postupujícími pracemi na

připravovaném novém zákoně o odpadecha zákoně o výrobcích s ukončenou život-ností začíná pozvolna krystalizovat podobabudoucí právní úpravy nakládání s odpadní-mi pneumatikami.

Mezi nejdůležitější body bude patřit pře-devším povinná registrace výrobcůa dovozců (obdobně jako u elektrozařízení,baterií a akumulátorů), díky které by semělo podařit podchytit i tzv. free-riders, tedypovinné osoby, které neplní své zákonnépovinnosti.

Další bod s tím úzce související je stano-vení minimální (povinné) úrovně zpětnéhoodběru, čímž by se vyřešil i další problémtýkající se dostupnosti míst zpětného odbě-ru. (Podle pracovní verze Rozšířených tezírozvoje odpadového hospodářství v ČR ze srpna 2010 by pro pneumatiky měly být tyto úrovně zpětného odběru ve výši:2012 – 45 %; 2013 – 50 %; 2014 – 55 %;2015 – 60 % a 2016 – 65 % – poznámkaredakce.)

Všechny navrhované změny a opatřenívycházejí nikoliv od „úřednického stolu“, aleje o nich pečlivě a důkladně diskutovánov rámci pracovní skupiny složené zezástupců dotčených subjektů a ministers-tev. Zároveň je snaha využít praktické zku-šenosti ze zahraničí, především Evropskéasociace výrobců pneumatik a pryže (Euro-pean Tyre & Rubber manufactures’ associ-ation).

Ing. František PelechMinisterstvo životního prostředíE-mail: [email protected]

Odpadní pneumatiky jsou oblastí odpadového hospodář-ství, která za poslední období nedoznala podstatnějšíchzměn. Částečně je to způsobeno i tím, že nakládání s použitý-mi pneumatikami v rámci Evropské unie není upraveno samo-statným právním předpisem. Nicméně i tato problematika sizasluhuje určitou pozornost

fórum


Vybouraná okna jako biologicky rozložitelný odpad?

Otázka:Naše společnost montuje okna a dve-

ře po celé republice. Součástí dodávkyje i vybourání starých oken, která jsouobvykle dřevěná. V rámci našeho krajemáme stavební dvůr, kde provádímejejich úpravu, tedy třídění tohoto odpa-du na sklo, kování, žaluzie a odpadnídřevo, které je však povrchově uprave-né či jinak znečištěné. Krajský úřad přischvalování našeho POH usoudil, žedřevěné rámy nejsou kompostovatelnéa proto končí na skládce jako odpad 17 09 04 Směsné stavební a demoličníodpady.

V jiných částech republiky však tako-vé zařízení nemáme a vybouraná oknapředáváme na skládku vcelku. Stává se,a nikoli výjimečně, že nám tento materi-ál na skládku odmítají vzít s odůvodně-ním, že jde o biologicky rozložitelnýodpad, který se na skládku přijímatnesmí. Je někde jasně stanoveno, covšechno lze zařadit pod katalogové čís-lo 17 09 04? Jak máme postupovat?

Ze spisového materiálu, který jsem siu tazatele zajistil, vyplývá, že provozovateléskládek se domnívají, že jde o odpad 17 02 01 Dřevo, který se na skládky jakomateriál kompostovatelný přijímat nesmí.

Podívejme se, co říkají předpisy. Vyhláš-ka č. 341/2008 Sb., která řeší podrobnostinakládání s biologicky rozložitelnými odpa-dy (BRO) a stanovuje podmínky pro uklá-dání odpadů na skládky (zmocnění pro jejívydání je v ustanovení § 33b odstavec 3zákona o odpadech) říká ve svém § 2, že„Seznam bioodpadů využitelných v zařízeník využívání bioodpadů ...je uveden v Přílo-ze č. 1“ (této vyhlášky). To nemohu chápatjinak než tak, že seznam je úplným a tedykonečným výčtem (a nyní nehodnoťme, zdaje to tak dobře) všech odpadů (BRO). Přílo-ha vyhlášky je členěna podle katalogovýchčísel a pokud tedy některá katalogovápoložka v tomto seznamu chybí, potom ten-to odpad není biologicky rozložitelný odpadve smyslu ustanovení § 33a písmeno a)zákona o odpadech.

Není-li to ovšem biologicky rozložitelnýodpad, potom nemůže platit omezení, uve-dené ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., o pod-

mínkách ukládání odpadů na skládky ....Konkrétně jde o § 4 odstavec 4, v němž sezavádí zákaz ukládat některé odpady naskládky. Tento zákaz je specifikován odka-zem na Přílohu č. 5 této vyhlášky, kde sev bodě B. odstavec 4. hovoří o biologickyrozložitelných odpadech. Celá okna ovšemnejsou (viz můj předchozí odstavec) biolo-gicky rozložitelný odpad (BRO), takže sena skládku ukládat smějí. Přesněji – důvodpro odmítnutí nesmí být v tom, že jdeo BRO. Z jiného hlediska jsem celou věcneposuzoval.

K první otázce – zařazení odpadů. Podleustanovení § 5 odstavec 1 zákona o odpa-dech je to jednoznačně původce odpadu,kdo svůj odpad zařazuje. A teprve pokudvznikne nějaký spor, potom nastupujeodstavec 2, kdy to udělá MŽP za podmínekv tomto odstavci uvedených, což se našehopřípadu zjevně netýká. Konkrétně u staveb-ních odpadů se podle konstrukce této sku-piny 17 zařazuje pod číslo 17 09 04 všech-no, co se nehodí zařadit pod některé jinékatalogové číslo.

Jak tedy má tazatel postupovat. Považujiza důležité, že tento odpad má ve svémplánu odpadového hospodářství zařazenýjako 17 09 04, protože krajský úřad takovézařazení schvalovacím rozhodnutím vlast-

ně „potvrdil“. Myslím, že by bylo praktické sipříslušnou pasáž POH původce odpaduzkopírovat a na skládkách, kde Vám odmí-tají tento odpad vzít, jim tuto skutečnostdokladovat.

A pokud bude rozpor, chápu to jako rozpormezi původcem odpadu, který veze okna naskládku a provozovatelem skládky, který jenechce vzít, pokračovat, potom je třeba seobrátit na příslušný odbor životního prostře-dí, pod který tato skládka patří. Tedy na tenúřad, který povoloval její provoz. Napříkladformou stížnosti na provozovatele skládky,že protiprávně znemožňuje používat veřej-nou skládku. S trochou nadsázky mohu říci,že náš původce odpadu je na úrovni situace,kdy má platnou vlakovou jízdenku a konduk-tér ho nechce pustit do vlaku. Pravdu sicemá, ale jen těžko se prosazuje.

Odpověď: Vyplývá z textu, jen ji shrnu. Jsem

přesvědčen, že neexistuje žádný právnídůvod k tomu, aby provozovatelé sklá-dek odmítali brát kompletní dřevěnáokna s odůvodněním, že jde o kompo-stovatelný materiál, který není povolenona skládkách ukládat.

Poznámka 1:Tazateli jsem poskytl názor a radu jak

postupovat ve výše uvedeném smyslu. Nadaplikací doporučené stížnosti však stáleváhá, neboť má obavy z konfliktu s provo-zovatelem skládky, kterého bude i v bu-doucnu potřebovat. Zdá se, že v životnímprostředí existují u podnikatelů obavy nejenz konfliktů s úřady, ale že obavy jsou širší.A to bez ohledu na to, zda je právo na méstraně.

Poznámka 2:Z podkladů vyplynulo, že snaha skládka-

řům vyhovět jde tak daleko, že dochází najejich přání k manipulaci s katalogovými čís-ly. To nelze ovšem hodnotit jinak, než jakoporušování POH původce, tedy jednánív rozporu se zákonem a proto pokutovatel-né.

Ing. Michel BarchánekSoudní znalec v oboru odpadů


www.tretiruka.cz

PORTÁL PRO SNADNOUPODNIKOVOU PRAXI

� podává podnikatelům pomocnou ruku

� přibližuje a vysvětluje problematiku všech složek životního prostředí

� reaguje na aktuální témata, včetně legislativních změn

...více času na podstatné!

z vûdy a v˘zkumu


Vyšlo další číslo elektronického recenzovaného časopisu WASTE FORUM

OBSAH

� Optimalizační model integrovaného nakládání se směsnýmkomunálním odpadem

� Koncepty integrovaných systémů nakládání s komunálnímodpadem v ČR z pohledu LCA

� Štruktúra zloženia komunálneho odpadu vo vidieckejzástavbe

� Analýza vybraných faktorů nakládání s biologicky rozloži-telnými komunálními odpady – případová studie Německo

� Zhodnocení čistoty vstupní suroviny v kompostárně CMCNáměšť, a. s.

� Ověření efektivity kompostovacího procesu v domácíchkompostérech

� Recyklace heterogenních PVC odpadů

� Kamenné odprašky jako alternativní surovina v keramickémstřepu

� Měrná produkce methanu při modelové anaerobní kofer-mentaci hovězí kejdy s různými bioodpady

� Modelová anaerobní kofermentace hovězí kejdy a odpadůs vysokým obsahem tuků a olejů

� Reálné možnosti reduktivní dehalogenace chlorovanýchlátek přítomných ve vodách pomocí elementárních kovů

� Zkoušky biofiltrů pro čištění odpadních vzdušnin s organic-kou kontaminací

� Zrovnoměrnění koncentračních výchylek oxidu dusnatéhotokem přes vrstvu aktivního uhlí

SOUHRNYOptimalizační model integrovaného nakládání se směsnýmkomunálním odpadem Lubomír NondekIntegra Consulting, s. r. o.

Integrované nakládání se směsným komunálním odpadem(SKO) je modelováno sadou zdrojů (obce) a zařízení (třídicí linky,skládky, kompostárny, spalovny apod.), které jsou umístěny vedvourozměrném prostoru a propojeny sítí dopravních tras. Optima-lizační model (lineární programování) alokuje SKO mezi zdrojia zařízeními tak, aby byly minimalizovány celkové emise skleníko-vých plynů (CO2 ekv). Model se skládá z LP řešitele (LINGO 12)a databáze tvořené souborem MS Excel. Algebraický modelovacíjazyk LINGO umožňuje stručnou a přehlednou formulaci optimali-zační úlohy, která je determinována hmotovou bilancí a omezenaprovozními kapacitami zařízení.

Model je snadno škálovatelný, velikost databáze (počet zdrojůa zařízení) je limitována pouze použitou verzí řešitele LINGO. V té-to fázi vývoje modelu byla zkoumána citlivost výstupu (agregovanéemise CO2 ekv) na nejistotu složení SKO. Dále jsme zkoumali vlivshlukování malých obcí, což by umožnilo redukovat rozsah databá-ze a tím i pracnost jejího sestavování. Možným užitím modelu jeposuzování různých variant integrovaného nakládání s SKO a tedynapř. EIA/SEA (nová zařízení nebo plány odpadového hospodář-ství, územní plány apod.).

Koncepty integrovaných systémů nakládání s komunálnímodpadem v ČR z pohledu LCAVladimír Kočía, Tatiana Krečmerováb, Zdenka Kotoulovác

a) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, b) ETC Consul-ting Group, s. r. o., c) Ing. Zdenka Kotoulová – SLEEKO

Článek stručně shrnuje výsledky LCA porovnání konceptů inte-grovaných systémů nakládání se směsným komunálním odpadem

V polovině srpna bylo na internetu vyvěše-no letos již třetí číslo časopisu WASTE FORUM.Obsahuje 13 příspěvků prezentujících výsled-ky výzkumu v různých oblastech odpadové-ho hospodářství a zabývající se různými dru-hy odpadů.

Jak jsme již informovali, při letošní aktuali-zaci bylo WASTE FORUM zařazeno naSeznam neimpaktovaných recenzovanýchperiodik vydávaných v České republice.

Příspěvky k publikování v časopisu WASTEFORUM se posílají v plně zalomeném tvaru(tzv. priter-ready), přičemž pro grafickouúpravu je třeba se řídit Pokyny pro autoryuvedenými na www.wasteforum.cz. Při psa-ní příspěvku lze s výhodou využít šablonugrafické úpravy článku, do které lze přímopsát ve WORDu. Uzávěrka nejbližšího čísla je8. října, dalšího pak 8. ledna 2011.

WASTE FORUM 2010, číslo 3, str. 164 – 271

z vûdy a v˘zkumu


v podmínkách České republiky. V případě konceptů se skládková-ním byly uvažovány scénáře s i bez kogenerace jímaného sklád-kového plynu a v případě konceptů se spalováním s a bez využitípopelovin. V článku je prezentována analýza citlivosti na různouvzdálenost svozu. Závěrem práce je zjištění, že větší vliv na výsled-né environmentální dopady nakládání se směsným komunálnímodpadem má volba hlavní technologie (skládkování vs. spalování),než počet vytříděných využitelných složek.

Štruktúra zloženia komunálneho odpadu vo vidieckej zástavbePeter Kaufman, Anna BárekováSlovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre

Pre návrh efektívnych systémov separovaného zberu a zhodno-covacích zariadení (kapacitne, či logisticky) je nevyhnutné poznaniezloženia reálne vyprodukovaného komunálneho odpadu (KO).Poznáme niekoľko metód pre analýzu zloženia KO, v našej krajinevšak žiadna z nich nie je štandardizovaná. Základnými cieľmi našejanalýzy je kvantifikovanie jednotlivých zložiek komunálneho odpadua tiež poznanie štruktúry zloženia odpadov z obalov v ňom. Prevýskum sme si preto zvolili metodiku podľa Kotoulovej (2001). Nazáklade vykonaných analýz v kalendárnom roku 2009 môžemekonštatovať zloženie KO pre obec s vidieckou zástavbou, kde odpa-dy z obalov tvoria pätinu skládkovaného odpadu. Sitovou analýzousa nám tak podarilo zistiť relevantné zastúpenie odpadov z obalovv KO, ako aj štruktúru týchto odpadov. Výskum preto bude pokračo-vať s použitím rovnakej metodiky a odpad bude analyzovaný ajv nasledujúcom roku. Ďalšou fázou výskumu bude následné porov-návanie výsledkov ako aj zisťovanie trendov vo vývoji zloženia KO.

Analýza vybraných faktorů nakládání s biologicky rozložitel-nými komunálními odpady – případová studie NěmeckoJitka Šeflová, Jan Slavík IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Článek je dílčím výstupem projektu „Návrh integrovaného systé-mu nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpadyv Moravskoslezském kraji“, jehož zadavatelem bylo Ministerstvoživotního prostředí v letech 2008 a 2009 a který reagoval na cílesměrnice 99/31/ES o skládkování odpadů, tj. omezení skládkováníBRKO a podporu jeho využívání.

Článek analyzuje vybrané ekonomické faktory ovlivňující výšiprodukce biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO),náklady sběru a dalšího nakládání a využívání BRKO. Ekonomickáanalýza sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů jezákladním předpokladem pro efektivnost systému nakládánís BRKO v obcích. Vedle ekonomických stimulů na straně zřizovate-le (obce, města), hrají klíčovou roli i další faktory – analýza součas-ného stavu, logistika systému a faktory, kterými je ovlivněno chová-ní obyvatel příslušných lokalit v nakládání s odpady apod.

Zhodnocení čistoty vstupní suroviny v kompostárně CMCNáměšť, a. s.Bohdan StejskalMendelova univerzita v Brně

Byl proveden rozbor tříděného biologicky rozložitelného komu-nálního odpadu s ohledem na míru nežádoucích příměsí. Oblastízájmu bylo město Náměšť nad Oslavou a přilehlé obce Březník,Jinošov a Naloučany. Na základě opakovaných měřeních vzorkůo hmotnosti vyšší než 200 kg bylo zjištěno, že míra nežádoucíchnečistot v tříděném odpadu v Náměšti nad Oslavou se pohybujev rozmezí 0,14 – 1,78 % hm. a v obcích Březník, Jinošov a Nalou-čany se pohybuje v rozmezí 0 – 1,4 % hm.

Systém třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů jetéměř dokonalý a umožňuje výrobu vysoce kvalitního kompostu.Některé vzorky z malých vesnic byly zcela bez nežádoucích nečis-

tot. V případě vzorků z malých obcí byla míra nežádoucích příměsípřesahující 1 % hm. zaznamenána pouze jednou.

Bylo by vhodné podrobně popsat způsob osvěty a výchovy oby-vatel, přípravu a realizaci systému třídění, sběru a zpracování biolo-gicky rozložitelných odpadů a tyto poznatky uplatnit při zaváděníobdobných projektů v dalších obcích srovnatelné velikosti.

Ověření efektivity kompostovacího procesu v domácích kom-postérechMonika Mazalová , Petr Hekera, František Javůrek, Jana Laci-ná, Vlastimil Kostkan, Jan Heisig, Vít VoženílekPřírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Cílem studie bylo vyhodnotit rozdíly v kvalitě a množství kompo-stovatelné frakce komunálního odpadu produkované ve čtyřechodlišných typech sídelní zástavby města Olomouce, zhodnotit efek-tivitu kompostovacího procesu probíhajícího v běžně dostupnémtypu kompostérů a identifikovat stěžejní faktory podmiňující rychlostkompostování. Pokusně byl založen rovněž kompostér s podsítnoufrakcí komunálního odpadu zahrnující všechny částice komunální-ho odpadu menší než 20 mm.

V rámci experimentu byl zaznamenáván chod externí teplotya teploty uvnitř kompostérů a procentuální obsah kyslíku v jednotli-vých vrstvách kompostu.

Stěžejním korelátem rychlosti kompostování je externí teplotaspolečně s množstvím nově přisypaného materiálu (tloušťkou vrst-vy). Obsah kyslíku a vnitřní teplota vykazují inverzní závislost. Prak-tickou aplikací experimentu jsou výsledky popisující objemovouzměnu materiálu, jež činila průměrně 80 % a významně se nelišilau všech čtyř typů městské zástavby, zatímco v případě prosevubyla objemová ztráta výrazně nižší (cca. 52 %).

Recyklace heterogenních PVC odpadůIvo Špačeka, Jana Kotovicováb

a) Fatra, a. s., b) Mendelova univerzita v BrněPříspěvek se zabývá problematikou mechanické recyklace hete-

rogenních materiálů na bázi měkčeného PVC s obsahem výztužnéPES tkaniny. Jedná se výrobní odpady z produkce PVC střešníchizolačních krytin. Příspěvek popisuje recyklační linku, která bylauvedena do provozu pro možnost materiálového využití popisova-ného typu odpadu a jeho navracení zpět do výrobního cyklu jakočástečná náhrada primárních surovin.

Kamenné odprašky jako alternativní surovina v keramickémstřepuRadomír SokolářVysoké učení technické v Brně

Během procesu zdrobňování těženého kameniva docházík odprašování, tedy odsávání prachových částic. Takto vzniká kaž-doročně několik tisíc tun odpadu, který se obvykle pouze skládkujev prostorách vytěžených lomů. Článek představuje možnost využitítohoto těžebního odpadu v za sucha lisovaném keramickém stře-pu, který je typický např. pro keramické obkladové prvky (ČSN EN14411). Uvedeno je chování tří odlišných odprašků z hlediska typuzdrobňovaného kameniva (žula, moravská droba, amfibolit) vestřepu vypáleném na tři teploty. V porovnání se standardní neplas-tickou složkou surovinové směsi (směs křemene a živců) vykazujíodprašky výhodnější vlastnosti.

Měrná produkce methanu při modelové anaerobní kofermen-taci hovězí kejdy s různými bioodpadyJiří Rusín, Karel Obroučka, Kateřina ChamrádováVŠB-TU Ostrava, Centrum environmentálních technologií

Článek shrnuje poznatky ze série fyzikálních modelových zkou-šek kontinuální jednostupňové mezofilní anaerobní kofermentace

z vûdy a v˘zkumu


v reakčním objemu 0,06 m3. Je diskutována intenzita produkcemethanu a měrná produkce methanu z modelových vstupníchsměsí obsahujících hovězí kejdu (90 % hm.) a biologicky rozložitel-ný odpad (10 % hm.). Nejvyšší intenzitu produkce CH4 (0,747mN

3.m-3.d-1) poskytla vstupní směs, jejíž celková sušina byla z 60 % hm. tvořena sušinou glycerolové fáze a ze 40 % hm. suši-nou hovězí kejdy. Nejvyšší měrná produkce CH4 z 1 kg přivede-ných organických látek (0,808 mN

3.kgVSp-1) byla naměřena při

digesci vstupní směsi, jejíž celková sušina byla z 47 % hm. tvořenasušinou mletého zrna kukuřice, z 53 % hm. sušinou hovězí kejdy.

Modelová anaerobní kofermentace hovězí kejdy a odpadůs vysokým obsahem tuků a olejůRoman Kuča, Karel ObroučkaVŠB-TU Ostrava, Centrum environmentálních technologií

Článek uvádí dílčí výsledky výzkumného projektu získaného veveřejné soutěži MŽP ev. č. SP/3g4/103/071. V tomto příspěvkujsou prezentovány výsledky modelové kofermentace hovězí kejdys odpady s vysokým obsahem tuků a olejů. Výsledky experimentůprokázaly, že tyto odpady mohou být při uváženém dávkování spo-lečně s kejdou zdrojem kvalitního bioplynu o vysokých produkci. Zetří testovaných odpadů s obsahem tuků a olejů bylo nejlepšíchvýsledků dosaženo při kofermentaci hovězí kejdy s lapačovýmtukem ze stravovacího zařízení v množství 10 % obj. (podíl sušinylapačového tuku na celkové sušině vstupního substrátu 58 % hm.).Během kofermentace vstupního substrátu o tomto složení dosáhlaprůměrná denní produkce bioplynu hodnoty 1010 dmN

3/kg celkovésušiny o průměrném obsahu metanu 71 % obj. (produkce metanu879 dmN

3/kg přivedených organických látek).

Reálné možnosti reduktivní dehalogenace chlorovaných látekpřítomných ve vodách pomocí elementárních kovůFrantišek Kaštáneka, Zdeněk Čížekb

a) Ústav chemických procesů AV ČR, b) Analytické laboratoře, a. s., Plzeň

Přes značné množství prací věnovaných v literatuře problémudehalogenace nebezpečných látek přítomných ve vodách se uka-zuje, že dostupné informace, týkající se např. optimální volby nápl-ně pro tzv. permeabilní bariéry za reálných podmínek, jsou velminekonsistentní. V laboratorním i poloprovozním měřítku byly protoověřovány účinnosti reduktivní dechlorace polychlorovaných bife-nylů a chlorovaných alifatických uhlovodíků, přítomných v reálnýchpodzemních a průsakových vodách, za reduktivního účinku vybra-ných obecných kovů, případně jejich kombinací jako tzv. bimetalic-kých katalyzátorů s vycementovaným paladiem na různých obec-ných kovech.

V poloprovozním měřítku na náplni třísek šedé litiny s hnízdovýmgrafitem byla ověřena vysoká účinnost dehalogenace většiny sle-dovaných alifatických chlorovaných uhlovodíků ve vzorcích reálněkontaminované podzemní vody odebírané z kontaminované lokali-ty. Pro přítomné chlorované látky: trichlorethylen, perchlorethylen,1,1-dichlorethylen, trans-1,2-dichlorethylen, trichlormethan, tetra-chlormethan a metylchlorid se účinnosti dehalogenace pohybují nahladině kolem 99 % pro vstupní koncentrace v rozsahu jednotek ažtisíců mikrogramů na litr vody. Poněkud menší účinnosti dehaloge-nace byly dosaženy pro cis-1,2-dichlorethylen a 1,2-dichlorethan.

Šedou litinu s hnízdovým grafitem (obsah C 3.8 %) lze doporučitjako velmi účinnou reakční náplň pro reduktivní dehalogenace reál-ných podzemních vod. Negativně se neprojevuje ani zvýšená sol-nost takových vod. Ověřená doba použití reakční náplně byla 6 měsíců. Tyto náplně mají reálnou možnost být využívané při prak-tických aplikacích, např. v podzemních permeabilních bariérách.

Na PCB byly v laboratorním měřítku aplikovány tzv. bimetalickékatalyzátory, tj. kombinace obecného a ušlechtilého kovu. Ze zkou-

šených kombinací, kdy základními obecnými kovy byly komerčnědostupné částice Fe, Ni, Zn, Al a Mg, se jako realistická možnostvolby obecného kovu potvrdilo užití částic šedé litiny s hnízdovýmgrafitem v kombinaci s paladiem jako nejúčinnějším ušlechtilýmkovem, Fe-C/Pd. Tento bimetalický katalyzátor byl ze zkoušenýchkombinací nejúčinnější. Výsledky dosažené s tímto nosičem jsouvýznamně příznivější, než např. s částicemi Fe na bázi ocelí.

Pokud jde o jiné kovy, publikovaná velmi vysoká reduktivníschopnost Mg, vyplývající z jeho oxidačního potenciálu vyššího nežFe, nemůže být prakticky využita, protože ve velmi krátké dobědochází v reálných vodách k rychlé oxidaci povrchu, která zamezu-je využít jedinečné korozivní vlastnosti Mg pro produkci redukují-cích elektronů.

V reálných časech, tj. v jednotkách hodin, bylo za použití bimeta-lického katalyzátoru Fe-C/Pd dosahováno pro vstupní hodnoty kon-centrace PCB přes 1000 µg/l jejich až 99% degradace, počítáno naobsah 6 indikativních kongenerů, a potvrdila se tak vysoká účin-nost redukce PCB za aplikace systému Fe-C/Pd pro dekontamina-ce těchto látek z výluhů zemin, kontaminovaných např. úniky die-lektrických kapalin na bázi nižších kongenerů PCB (DELOR 103).Pro praktické užití se však aplikace bimetalického katalyzátoru nabázi paladia zdá příliš nákladné.

Zkoušky biofiltrů pro čištění odpadních vzdušnin s organic-kou kontaminaciRadim Žebrák, Martin ChromečkaBiodegradace, s. r. o.

Biofiltrace představuje efektivní způsob čištění průmyslovýchodpadních vod a plynů kontaminovaných organickými polutanty.Mezi největší výhody této biologické metody patří nízké provoznínáklady a vysoká účinnost sanace, zejména při nižších koncentra-cích kontaminujících látek, u kterých jsou fyzikální či chemické způ-soby dekontaminace velmi nákladné. Jako výrazně pozitivní se jevímožnost rozkladu kontaminantu na jednoduché sloučeniny jako jsouoxid uhličitý a voda, které již nepředstavují zátěž pro životní prostředí.Jedním z výrazných rysů metody biofiltrace je oddělení biomasy odsanovaného odpadu. V biofiltračním systému je bakteriální konsorci-um ukotveno na vhodném nosiči, zatímco čištěná tekutina procházítímto filtrem. Tento článek zachycuje jednak základní zkušenosti zís-kané v průběhu tříletého provozu průmyslově instalovaného biofiltrupro čištění odpadních vzdušnin odsávaných z výrobní haly firmyHenniges Automotive provozující výrobu v oblasti automobilovéhoprůmyslu, dále pak shrnuje nejdůležitější výsledky poloprovozníchtestů biofiltru pracujícího na principu pohyblivého lože, které byly rea-lizovány v rámci výzkumného projektu.

Zrovnoměrnění koncetračních výchylek oxidu dusnatého to-kem přes vrstvu aktivního uhlíIvana Potyková, Lucie Obalová, Karel ObroučkaVŠB-TU Ostrava, Centrum environmentálních technologií

V předložené práci jsou zkoumány adsorpčně/desorpční procesyoxidu dusnatého na aktivním uhlí. Účelem prováděných experimen-tů bylo najít podmínky, při kterých je vrstva aktivního uhlí schopnautlumit koncentrační fluktuace NO v plynu vstupujícím do vrstvy.Bylo zjištěno, že s rostoucí průměrnou koncentrací NO roste mini-mální doba zdržení nutná ke zrovnoměrnění vstupních koncentrač-ních výchylek NO. Pro zrovnoměrnění průměrných koncentrací NOv rozmezí 357 – 1428 ppm byla zjištěna minimální doba zdrženív rozmezí 3 – 9 min. Výsledky naznačují, že vrstvu aktivního uhlí lzevyužít pro zrovnoměrnění časově proměnných koncentrací NOv inertním plynu. Pro ověření aplikovatelnosti metody pro zrovno-měrnění koncentračních výchylek NO v reálném odpadním plynu jenutno provést další experimenty.

�

servis


Plastové odpady

� Velšská vláda konzultuje zákaz plastových tašek (Welsh Government con-sults on plastic bag ban)Warmer Bulletin, 2009, č. 121, s. 28 – 30� Způsoby recyklace a využívání plastového tuhého odpadu: Přehled(Recycling and recovery routes of plastic solid waste (PSW): A reviewWaste Management, 29, 2009, č. 10, s. 2625 – 2643� Vliv obsahu a velikosti částic odpadních PET lahví na vlastnosti cementuza různého poměru vody a cementu (Influence of content and particle sizeof waste pet bottles on concrete behavior at different w/c ratios)Waste Management, 29, 2009, č. 10, s. 2707 – 2716� Vývoz plastových odpadů je podle Pro Europe udržitelný (Exporting plasticwaste is sustainable, Pro Europe claims)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 173, s. 9 – 10� Francouzské obce žádají fondy na recyklaci plastů (French municipalitieswant funds for plastic recycling)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 191, s. 7 – 8

Odpadní papír

� Výsledkem ekonomické krize bude podle papírenského průmyslu vyššípodíl recyklace papíru (Economic crisis will result in higher paper recyclingrates, says paper industry)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 172, s. 3 – 4� Recyklace papíru: evidence skleníkových plynů a přínos ke globálnímuoteplování (Recycling of paper: accounting of greenhouse gases and globalwarming contributions)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 8, s. 746 – 753� Papírenský průmysl recykluje 66,6 procent a snižuje CO2 o 42 procenta(Paper industry recycles 66.6 per cent and cuts CO2 by 42 per cent)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 184, s. 12� Starý papír od odpadu k surovině (Altpapier vom Abfall zum Rohstoff)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 4, s. 156 – 159

Odpadní sklo

� Vliv recyklovaného skla na fyzikální a mechanické vlastnosti hliněnýchcihel (Effect of recycled glass substitution on the physical and mechanicalproperties of clay bricks)Waste Management, 29, 2009, č. 10, s. 2717 – 2721� Recyklace skla: evidence skleníkových plynů a přínos ke globálnímu otep-lování (Recycling of glass: accounting of greenhouse gases and global war-ming contributions)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 8, s. 754 – 762 � Sběr skla je na vzestupu (Glass collection on the up)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 190, s. 10� Modré světlo pro staré sklo (Blaues Licht für Altglas)RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 5, s. 18 – 19

Textilní odpady

� Opětovné použití a recyklace textilu v Británii (Reusing & recycling textilesin Britain)Warmer Bulletin, 2010, č. 124, s. 20 – 24

Baterie

� Polsko: Zálohy na baterie zvýší ochranu životního prostředí, říká Ministerstvo(Poland: Battery deposit will increase environmental protection, says Ministry)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 197, s. 14 – 15 Registr je online (Melderegister ist online)ENTSORGA, 29, 2010, č. 1 – 2, s. 24 – 25 � Německý registr podle zákona o bateriích je online (German Battery Actregister goes online)Warmer Bulletin, 2010, č. 125, s. 20

Stavební odpady

� Definice demolice (Demolition definition)CIWM, 2010, č. 1, s. 30 – 32� Kolektivni odpovědnost (A Collective Responsibility)CIWM, 2010, č. 1, s. 34

Elektroodpad

� Spojené národy vyžadují aktivitu v oblasti elektroodpadu (United Nationscalls for action on electronic waste)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 197, s. 12 – 13 � Zpracování starých elektrických a elektronických zařízení (Aufbereitungvon Elektroaltgeräten)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 3, s. 127 – 132 � Sběr elektroodpadu v Německu se musí podle studie zdvojnásobit, aby bylsplněn Lorenzův cíl (WEEE collection must double to meet Florenz goal,says study)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 200, s. 13 – 14� Chytré značení mobilních telefonů pomocí RFID (Smarte Produktkennze-ichnung von Mobiltelefonen mittels RFID)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 4, s. 160 – 166

Sbûr a svoz odpadÛ

� Německo zvažuje sběr hraček do žlutých pytlů (Germany to look at collec-ting toys in the yellow bag)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 192, s. 9 � Většina lidí chce služby sběru potravinářských odpadů (Most people wantfood waste collection services)Warmer Bulletin, 2010, č. 124, s. 2� Plädoyer za sběrnou nádobu na hodnotné látky (Plädoyer für die Wertstof-ftonne)ENTSORGA 29, 2010, č. 1 – 2, � Experiment s nádobou na hodnotné látky (Experiment Wertstofftonne)RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 6, s. 20 – 22 � Chování obyvatel velkoměst při třídění odpadů (Das Trennverhalten derGroßstädter)RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 7, s. 12 – 15

Tfiídûní odpadÛ

� Čisté třídění (Sauber getrennt)RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 1, s. 12 – 13� Třídění pomocí indukce (Sortierung per Induktion)ENTSORGA, 29, 2010, č. 1 – 2, s. 28

Recyklace odpadÛ

� Recyklace kovů se zvyšuje, ale environmentální dopad je podle zprávy stá-le negativní (Metal recycling on the increase but environmental impact stillnegative, says report)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 175, s. 13 – 14 � Recyklace místo spalování: Plasty ze starých zařízení (Recyceln statt verb-rennen: Kunststoffe aus Altgeräten)RECYCLING magazin, 64, 2009, č. 16, s. 26 – 27 � Recyklačním zařízením Spojeného království je nabídnuta velká finančníinjekce (EU recycling plants offered huge cash injection)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 171, s. 13 – 14� Modelování vlastností toků látek v procesech recyklace (Modellierung vonStoffstromeigenschaften im Recycling)Müll und Abfall, 41, 2009, č. 8, s. 386 – 391� Skotsko recyklovalo v období 2008/09 34 procent komunálního odpadu(Scotland recycled 34 per cent of municipal waste in 2008/09)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 172, s. 9 – 10� Údaje o recyklaci baterií za rok 2008 jsou zklamáním (Battery recyclingfigures disappointing for 2008)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 173, s. 15 � V Rakousku se každý 3. nápojový karton recykluje (In Österreich wirdjeder 3. Getränkekarton recycelt!)Umweltschutz, 2009, č. 11, s. 33� Recyklace oceli dosáhla v Evropě 70 procent (Steel recycling reaches 70per cent in Europe)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 188, s. 7 – 8.� Ekologie recyklace (The ecology of recycling)Warmer Bulletin, 2010, č. 124, s. 13 – 15� Německo – když RFID etikety překážejí recyklaci (Germany – when RFIDtags interfere with recycling) Warmer Bulletin, 2010, č. 124, s. 16 – 18� Analýza recyklace suchých odpadů od krajů chodníků v Anglii (Analysis of

ZE ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU

servis


kerbside dry recycling in England)Warmer Bulletin, 2010, č. 124, s. 25 – 27� Skládka jako zdroj surovin (Die Deponie als Ressourcenquelle)UmweltMagazin, 40, 2010, č. 1 – 2, s. 40 – 42� Malta zvyšuje recyklaci – ale ne dostatečně (Malta increases recycling –but not enough)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 197, s. 10 – 11� Nové nebo staré? (Neu oder alt?)RECYCLING magazin, 65, 2010, č. 5, s. 12 – 15� Komise zkoumá zprávy o „nadměrné recyklaci“ (Commission to check upon „over recycling“ reports)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 198, s. 9 – 10� Spojené království: Plasty a hliník jsou klíčem ke zvýšení podílu recyklace,říká studie (UK: Plastics and aluminium key to increased recycling rates,says study)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 198, s. 13 – 14� Spojené království: Recyklace pomalu narůstá – ale má před sebou dlou-hou cestu (UK: Recycling rises slightly – but a long way to go)European Environment & Packaging Law Weekly, 2010, č. 198, s. 15 – 16� Geografické informační systémy pro recyklaci organických odpadů (Geo-graphic information systems for organics recycling)BioCycle, 51, 2010, č. 3, s. 49 – 52

Biologické zpracování odpadÛ

� Kompostování bioodpadů je podle konzultace Evropské komise lepší nežspalování (Composting biowaste better than incineration, finds consultation)European Environment & Packaging Law Weekly, 2009, č. 171, s. 10 – 11� Environmentální dopad dvou technologií aerobního kompostování s využi-tím hodnocení životního cyklu (Environmental impact of two aerobic compo-sting technologies using life cycle assessment )The International Journal od Life Cycle Assessment, 14, 2009, č. 5, s. 401 –410 � Metodologie stanovení plynných emisí u kompostovacího zařízení (A meto-dology to determine gaseous emissions in a composting plant)Waste Management, 29, 2009, č. 11, s. 2799 – 2807 � Kompostování a využívání kompostu: evidence skleníkových plynů a příno-su ke globálnímu oteplování (Composting and compost utilization: accoun-ting of greenhouse gases and global warming contributions)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 8, s. 800 – 812� Jsou emise z kompostu silným zdrojem ozonu? (Are kompost emissionsa strong ozone source?)BioCycle, 51, 2010, č. 3, s. 18 – 22� Zaměřeno na únik bioplynu (Biogaslecks im Fokus)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 7/8, s. 19� Položení základů majákového projektu mechanicko-biologického zařízeníGaobeidian, LR Čína) (Grundsteinlegung des Leuchtturmprojektes MBAGaobeidian, VR China)Müll und Abfall, 41, 2009, č. 9, s. 444 – 447� Anaerobní vyhnívání a využití produktu vyhnívání: evidence emisí skleníko-vých plynů a přínosu ke globálnímu oteplování (Anaerobic digestion anddigestate use: accounting of greenhouse gases and global warming contri-bution)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 8, s. 813 – 824� Vliv technologie při prokvašování biologických odpadů s ohledem na kvali-tu zbytků (Einfluss der Verfahrenstechnik bei der Bioabfallvergärung im Hin-blick auf die Qualität der Gärreste)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 3, s. 104 – 112� Biogenní zbytkové látky z potravinářského průmyslu (Biogenne Reststoffeaus der Lebensmittelindustrie)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 2, s. 56 – 62� USA – kompostování potravinářských odpadů (USA – composting foodwaste)Warmer Bulletin, 2010, č. 125, s. 27 – 30

Energie z odpadÛ

� Biomasa jako dodavatel energie – stanou se všechny sny skutečností?(Biomase als Energielieferant – werden alle Träume wahr?)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 7/8, s. 35 � Elektrárna a teplárna na náhradní paliva Korbachu má problémy: Přílišmnoho rtuti ve spalinách (EBS – Heizkraftwerk Korbach mit Problemen: Zuviel Quecksilber im Abgas)Entsorga, 28, 2009, č. 9, s. 50

� Energie ze dřeva (Energy from wood)CIWM, 2010, č. 2, s. 24 – 26� Stavební odpady – potenciál opětovného využití (Construction waste –a potential for reuse)Warmer Bulletin, 2010, č. 124, s. 7 – 9 � Energetická efektivita látkového a energetického využití vybraných frakcíodpadů (Energieeffizienz der stofflichen und energetischen Verwertung aus-gewählter Abfallfraktionen)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 2, s. 63� Více kalů v peci (Mehr Klärschlamm im Ofen)UmweltMagazin, 40, 2010, č. 1 – 2, s. 6 � Dřevozpracující podnik spaluje své třísky (Holzwerk verheizt seine Spone)UmweltMagazin, 40, 2010, č. 1 – 2, s. 47 – 48� Online kontrola spalování (Online-Kontrolle der Verbrennung)UmweltMagazin, 40, 2010, č. 1 – 2, s. 58 � Zbytky ze zařízení na zplyňování dřeva (Rückstände aus Holzvergasung-sanlagen)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 3, s. 118 – 126� Tepelná oxidace s regenerativním získáváním tepla (Thermische Oxidationmit regenerativer Wärmerückgewinnung)Müll und Abfall, 42, 2010, č. 4, s. 181 – 189� Kinetika pyrolýzy odpadních pneumatik v podmínkách vakua (Kinetics ofscrap tyre pyrolysis under vacuum conditions)Waste Management, 29, 2009, č. 10, s. 2649 – 2655� Dřevní odpady z nábytku: Experimentální charakteristika vlastností a testyhoření (Furniture wood wastes: Experimental property charakterisation andburning testsWaste Management, 29, 2009, č. 10, s. 2656 – 2665� Herten rozdělává druhý oheň (Herten entfacht zweites Feuer)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 9, s. 11 – 13� Spalovna v optimálním teplotním poli (MVA im optimalen Temperaturfen-ster)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 9, s. 14 – 15� Přizpůsobivé řízení spalování (Lernfähige Feuerregelung)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 9, s. 16 – 17� Úspornější čištění spalin (Sparsamer Rauchgase reinigen)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 9, s. 20Verbrennungsreste effizient verwerten (Efektivní využití zbytků ze spalování)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 9, s. 22 – 23� Pyrolýza obalů tetrapak (Pyrolysis of the tetra pak)Waste Management, 29, 2009, č. 11, s. 2836 – 2841� Spalování a společné spalování odpadů: evidence skleníkových plynůa přínosu ke globálnímu oteplování Incineration and co-combustion of waste:accounting of greenhouse gases and global warming contributions Waste Management & Research, 27, 2009, č. 8, s. 789 – 799

Skládkování odpadÛ

� Vliv biologické předúpravy tuhého komunálního odpadu na chování sklá-dek na Srí Lance (Influence of biological pre-treatment of municipal solidwaste on landfill behaviour in Sri Lanka)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 5, s. 456 – 462� Terciární zpracování průsaků ze skládek adsorpcí (Tertiary treatment oflandfill leachates by adsorption)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 5, s. 533� Zpracování průsaků ze skládek elektrokoagulací (Treating landfill leachateby electrocoagulation)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 5, s. 534 – 541 � Ukončení fáze následné péče o skládky – Více otázek než odpovědí?(Abschluss der Nachsorgephase von Deponien – Mehr Fragen als Antworten?)Müll und Abfall, 41, 2009, č. 8, s. 406 – 411� Využití odstraněného popela ze skládek k náhradě Portlandského cemen-tu (Use of disposed waste ash from landfills to replace Portland cement)Waste Management & Research, 27, 2009, č. 6, s. 588 – 594� Využití rostlin při monitorování skládky (Pflanzliche Hilfe beim Deponiema-nagement)UmweltMagazin, 39, 2009, č. 7/8, s. 14 – 15 � Měření organického uhlíku, živin a těžkých kovů v řekách, do nichž se dostá-vají průsaky z řízených nebo neřízených skládek tuhého komunálního odpadu(Measuring organic carbon, nutrients and heavy metals in rivers receiving lea-chate from controlled and uncontrolled municipal solid waste landfillsWaste Management, 29, 2009, č. 10, s. 2666 – 2680

Zpracovala Mgr. Marie Kleňhová

servis


F A C H M O N AT S Z E I T S C H R I F T F Ü R A B F Ä L L E

U N D S E K U N D Ä R R O H S T O F F E

Abfallforum

S P E C I A L I S E D M O N T H LY J O U R N A L O N WA S T E S

A N D S E C O N D A R Y M AT E R I A L S

Waste Management Forum

SPEKTRUM ................................. 6

THEMA DES MONATSEnergetische AbfallverwertungAbfallverbrennung bei uns........ 8Wärmecharakteristiken undInhalt von ausgewählten Ele-menten in Haushaltsabfällen in der ČR ......................................10Vergleich von Schadstoffemissi-onen aus kommunalen Abfall-verbrennungsanlagen und ausklassischen Energiequellen ....12Möglichkeiten der energetischenVerwertung von kommunalenAbfallkunstoffen ........................ 14Sind Kommunalabfall-Verbren-nungsanlagen wirklich sogefährlich? .................................. 17Biomassevergasung .................18Gemeinsame Vergasung vonfesten Abfällen mit Kohle undVergasung von flüssigen Abfäl-len mit SUAS-Technologien .... 20Verwendung von technischenGasen bei der Abfallvergasungund -pyrolyse ............................. 22Behandelte Abfälle als Brennstoff ................................... 23

SPECTRUM .................................. 6

TOPIC OF THE MONTHEnergy Recovery from WastesIncineration of wastes in ourcountry ........................................... 8Thermal characteristics of andselected elements content inmunicipal wastes in the CzechRepublic........................................10Emissions of harmful substances from the municipalwaste incineration plants and classical energy sources:a comparison ..............................12Possibilities of energy recovery from municipal waste plastics .............................14Are the municipal waste incineration plants really so dangerous? ........................... 17Gasification of biomass ...........18Co-gasification of solid wasteswith coal and gasification of liquid wastes, as applied in the SUAS technologies ....... 20Use of technical gases for gasification and pyrolysis of wastes ..................................... 22

Modified wastes as a fuel ....... 23TiresHandling the tires classified aswastes .......................................... 24Experience with wildfires of waste tires and similar wastes, as gained by the Czech EnvironmentalInspectorate ............................... 26Taking-back of tires .................. 27

FROM THE EUROPEAN UNIONNews from the EU ......................13

FORUM IN FORUMPulled-down windows as a biologically degradable waste? .......................................... 28

FROM SCIENCE AND RESEARCHNew issue of WASTE FORUM,the electronic reviewed journal,appeared ..................................... 29

SERVICEBiogas station as a product ..................................... 25Excerpted from foreign specialised periodicals ........... 32

ReifenBehandlung von den in Abfallregime zugeordneten Reifen .......................................... 24Erfahrungen der TschechischenUmweltinspektion ČIŽP mitBränden von Altreifen oder ähnlichen Abfällen .................... 26Rücknahme von Reifen ........... 27

AUS DER EUROPÄISCHEN UNIONNeuigkeiten aus der EU ........... 13

FORUM IM FORUMFenster aus Abbruch als biologisch abbaubarer Abfall? ......................................... 28

AUS DER WISSENSCHAFT UND FORSCHUNGNeue Nummer der elektronis-chen rezensierten ZeitschriftWASTE FORUM erschienen ... 29

SERVICEBiogasstation als definiertesErzeugnis .................................... 25Aus der ausländischen Fachpresse ................................. 32

Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby:

� VOZIDLA PRO SVOZ ODPADUHALLER

nástavby o objemu 11 – 28 m3

pro nádoby 110 litrů – 7 m3

vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu.

� ZAMETACÍ STROJE SCARAB

nástavby o objemu nádrže nasmetí 2 – 8 m3 se širokou škáloudalších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetněvýměnného systému a dodáveknástaveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací.

� VOZIDLA MULTICAR M 26 A MULTICAR FUMO

včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametacínástavbou SCARAB a nástavbamipro zimní údržbu představují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a komunikací.

A-TEC servis s. r. o.Příborská 2320, 738 01 Frýdek-Místek

tel.: 596 223 041, fax: 596 223 049, e-mail: [email protected]

energetické využití odpadů pneumatiky spalováníodpadůunás...

Documents