eskÝ obrannÝ standard - army.czoos-data.army.cz/cos/cos/343907.pdfiso 3834-2, iso 3834-3 nebo iso...

ÚŘAD PRO OBRANNOU STANDARDIZACI, KATALOGIZACI A STÁTNÍ OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI

ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD

Praha 2020

343907 2. vydání Změna 1

SVAŘOVÁNÍ. OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ VÍCEVRSTVÝCH OCELOVÝCH PANCÍŘŮ PRO LEHKÉ A PŘÍDAVNÉ PANCÉŘOVÁNÍ OBJEKTŮ A VOJENSKÉ TECHNIKY

ZAVÁDÍ Nezavádí žádný STANAG ani AP

NAHRAZUJE ČOS 343907, 2. vydání


ČOS 343907 2. vydání Změna 1

2

(VOLNÁ STRANA)


3

ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD


Základem pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokumentů:

ČOS 343901 SVAŘOVÁNÍ. OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ HOMOGENNÍCH OCELOVÝCH PANCÍŘŮ

Patent č. 297 337 VÍCEVRSTVÝ OCELOVÝ PANCÍŘ

Černý Jaroslav, Rolc Stanislav, Pospíšil František, 29. 9. 2006

Patent č. 293 333 SVAROVÝ SPOJ

Černý Jaroslav, Rolc Stanislav, Pospíšil František, 5. 2. 2004

ČSN EN ISO 15614-1 STANOVENÍ A KVALIFIKACE POSTUPŮ SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ – ZKOUŠKA POSTUPU SVAŘOVÁNÍ – ČÁST 1: OBLOUKOVÉ A PLAMENOVÉ SVAŘOVÁNÍ OCELÍ A OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ NIKLU A SLITIN NIKLU

© Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti

Praha 2020

OBSAH


4

Strana 1 Předmět standardu ............................................................................................... 5

2 Nahrazení standardů (norem) .............................................................................. 5

3 Související dokumenty ......................................................................................... 5

4 Zpracovatel ČOS .................................................................................................. 8

5 Použité zkratky, značky, termíny a definice ......................................................... 8

6 Dokumentace pro výrobu ................................................................................... 10

7 Požadavky na kvalifikaci svářečů ....................................................................... 11

8 Materiály vícevrstvých pancířů ........................................................................... 11

9. Svařovací materiály ............................................................................................ 14

10. Úprava svarových ploch ..................................................................................... 17

11. Technologie svařování ....................................................................................... 18

12 Ověřování jakosti svarových spojů ..................................................................... 20

13 Oprava nepřípustných vad ................................................................................. 23

14 Podmínky pro zabezpečení dodávek objektů a vojenské techniky se svařovanými vícevrstvými pancíři do rezortu MO .......................................... 23


5

1 Předmět standardu

ČOS stanovuje podmínky pro obloukové svařování vícevrstvých ocelových pancířů pro lehké a přídavné pancéřování objektů a vojenské techniky.

ČOS specifikuje typy vícevrstvých pancířů podle druhu výroby a zpracování, svařovací materiály dle určení na spojovací svary a svary se zvýšenou balistickou odolností, specifikuje typy úpravy svarových ploch a technologie svařování pro jednotlivé typy vícevrstvých pancířů, druhy zkoušek svarových spojů, včetně zkoušky balistické odolnosti a přejímky.

V tomto ČOS se používají termíny a definice obsažené v ČSN 05 0000, ČSN 05 0002 (příp. i AWS A3.0:2010, ČOS 250002, ČSN EN 1522 a ČSN EN 1523 a v některých dalších, uvedených v čl. 3.1).

2 Nahrazení standardů (norem)

Tento ČOS nahrazuje ČOS 343907, 2. vydání

3 Související dokumenty

V tomto ČOS jsou odkazy na dále uvedené standardy, popř. na další dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání citovaného dokumentu, platí tento bez ohledu na to, zda existují novější vydání citovaného dokumentu, pokud nebudou novější vydání do ČOS 343907 zapracována změnou na základě provedené revize ČOS.

U odkazů na technický dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného technického dokumentu (včetně změn).

3.1 České normy a ostatní dokumenty

ČOS 25002, 1. vydání POSTUPY PRO HODNOCENÍ ÚROVNĚ OCHRANY OSÁDEK OBRNĚNÝCH VOZIDEL PROTI GRANÁTŮM A MINÁM

ČOS 051625 TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PRODUKTY URČENÉ K ZAJIŠTĚNÍ OBRANY STÁTU

ČOS 343901 SVAŘOVÁNÍ. OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ HOMOGENNÍCH OCELOVÝCH PANCÍŘŮ

ČOS 343904 SVAŘOVÁNÍ. SVAŘOVACÍ MATERIÁLY – DRÁTOVÉ ELEKTRODY A PLNĚNÉ ELEKTRODY AUSTENITICKÉHO TYPU PRO SVAŘOVÁNÍ OCELOVÝCH PANCÍŘŮ TECHNOLOGIÍ OBLOUKOVÉHO SVAŘOVÁNÍ V OCHRANNÉ ATMOSFÉŘE, PŘÍPADNĚ S VLASTNÍ OCHRANOU

ČSN 05 0000 Zváranie. Zváranie kovov. Základné pojmy

ČSN 05 0002 Zváranie. Oblúkové a elektrotroskové zváranie a naváranie. Základné pojmy

ČSN EN 14700 Svařovací materiály – Svařovací materiály pro tvrdé návary (05 5020)

ČSN EN 1522 Okna, dveře, uzávěry a rolety – Odolnost proti průstřelu –


6

Požadavky a klasifikace (74 6006)

ČSN EN 1523 Okna, dveře, uzávěry a rolety – Odolnost proti průstřelu – Zkušební metody (74 6007)

ČSN EN 1792 Svařování – Vícejazyčný seznam termínů ze svařování a příbuzných procesů (05 0009)

ČSN EN ISO 13916 Svařování – Směrnice pro měření teploty předehřevu, teploty interpass a teploty ohřevu (05 0220)

ČSN EN ISO 14175 Svařovací materiály – Plyny a jejich směsi pro tavné svařování a příbuzné procesy (05 2510)

ČSN EN ISO 14341 Svařovací materiály – Drátové elektrody pro obloukové svařování nelegovaných a jemnozrnných ocelí v ochranném plynu a jejich svarové kovy – Klasifikace (05 5311)

ČSN EN ISO 14343 Svařovací materiály – Drátové elektrody, páskové elektrody, dráty a tyče pro obloukové svařování korozivzdorných a žáruvzdorných ocelí – Klasifikace (05 5314)

ČSN EN ISO 14731 Svářečský dozor – Úkoly a odpovědnosti (05 0330)

ČSN EN ISO 15607 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů – Všeobecná pravidla (05 0311)

ČSN EN ISO 15609-1 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů – Stanovení postupu svařování – Část 1: Obloukové svařování (05 0312)

ČSN EN ISO 15614-1 Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů – Zkouška postupu svařování – Část 1: Obloukové a plamenové svařování ocelí a obloukové svařování niklu a slitin niklu (05 0313)

ČSN EN ISO 16834 Svařovací materiály – Drátové elektrody, dráty a tyče pro obloukové svařování vysokopevnostních ocelí tavící se elektrodou v ochranném plynu a jejich svarové kovy – Klasifikace (05 5315)

ČSN EN ISO 17633 Svařovací materiály – Plněné elektrody a tyče pro obloukové svařování korozivzdorných a žáruvzdorných ocelí s přívodem a bez přívodu ochranného plynu – Klasifikace (05 5503)

ČSN EN ISO 17636-1 Nedestruktivní zkoušení svarů – Radiografické zkoušení – Část 1: Metody rentgenového a gama záření využívající film (05 1150)

ČSN EN ISO 17637 Nedestruktivní zkoušení svarů – Vizuální kontrola tavných svarů (05 1180)

ČSN EN ISO 17638 Nedestruktivní zkoušení svarů – Zkoušení magnetickou metodou práškovou (05 1182)

ČSN EN ISO 17659 Svařování – Vícejazyčný slovník termínů svarových spojů se zobrazením (05 0008)


7

ČSN EN ISO 18276 Svařovací materiály – Plněné elektrody pro obloukové svařování vysokopevnostních ocelí v ochranném plynu a bez ochranného plynu – Klasifikace (05 5505)

ČSN EN ISO 23277 Nedestruktivní zkoušení svarů – Zkoušení kapilární metodou – Stupeň přípustnosti (05 1176)

ČSN EN ISO 23278 Nedestruktivní zkoušení svarů – Zkoušení magnetickou práškovou metodou – Stupně přístupnosti (05 1183)

ČSN EN ISO 2553 Svařování a příbuzné procesy – Zobrazování na výkresech – Svarové spoje (01 3155)

ČSN EN ISO 3452-1 Nedestruktivní zkoušení. Kapilární zkouška – Část 1: Obecné zásady

ČSN EN ISO 3834-1 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 1: Kritéria pro volbu odpovídajících požadavků na jakost (05 0331)

ČSN EN ISO 3834-2 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 2: Vyšší požadavky na jakost (05 0331)

ČSN EN ISO 3834-3 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 3: Standardní požadavky na jakost (05 0331)

ČSN EN ISO 3834-4 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 4: Základní požadavky na jakost (05 0331)

ČSN EN ISO 3834-5 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 5: Dokumenty, kterými je nezbytné se řídit pro dosažení shody s požadavky na jakost podle ISO 3834-2, ISO 3834-3 nebo ISO 3834-4 (05 0331)

ČSN EN ISO 4063 Svařování a příbuzné procesy – Přehled metod a jejich číslování (05 0011)

ČSN EN ISO 6520-1 Svařování a příbuzné procesy – Klasifikace geometrických vad kovových materiálů – Část 1: Tavné svařování (05 0005)

ČSN EN ISO 9606-1 Zkoušky svářečů – Tavné svařování – Část 1: Oceli (05 0711)

ČSN EN ISO 9692-1 Svařování a příbuzné procesy – Doporučení pro přípravu svarových spojů – Část 1: Svařování ocelí ručně obloukovým svařováním obalenou elektrodou, tavící se elektrodou v ochranném plynu, plamenovým svařováním, svařováním wolframovou elektrodou v inertním plynu a svařováním svazkem paprsků (05 0025)

TNI CEN ISO/TR 15608 (2008)

Svařování – Směrnice pro zařazení kovových materiálů do skupin (05 0323)

RMO č. 18/2011 Státní ověřování jakosti výrobků a služeb v rezortu Ministerstva obrany ve znění pozdějších změn.


8

Zákon č. 309/2000 Sb.

o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů

3.2 Zahraniční normy

AWS A3.0:2010 STANDARD WELDING TERMS AND DEFINITIONS, INCLUDING TERMS FOR ADHESIVE BONDING, SOLDERING, BRAZING, THERMAL CUTTING AND THERMAL SPRAYING

Standardní termíny a definice z oblasti svařování, zahrnující termíny lepených spojů a tvrdého a měkkého pájení, tepelného dělení a žárových nástřiků

DIN EN 14700 SCHWEISSZUSÄTZE – SCHWEISSZUSÄTZE ZUM HARTAUFTRAGEN

Svařovací materiály – Svařovací materiály pro tvrdé návary

GOST 2246-70 PROVOLOKA STAĽNAJA SVAROČNAJA. TECHNIČESKIJE USLOVIJA.

Ocelový svařovací drát. Technické podmínky

STANAG 4569 PROTECTION LEVELS FOR OCCUPANTS OF ARMOURED VEHICLES

Úroveň ochrany osádek obrněných vozidel

AEP-55, Volume 2, Ed. C

PROCEDURES FOR EVALUATING THE PROTECTION LEVEL OF ARMOURED VEHICLES

Postupy pro hodnocení úrovně ochrany obrněných vozidel

4 Zpracovatel ČOS

Vojenský výzkumný ústav, s. p. Brno, Ing. František Pospíšil

5 Použité zkratky, značky, termíny a definice

Zkratka Český název

AEP Spojenecká technická publikace

AWS Americká svářečská společnost (American Welding Society)

CEN Evropský výbor pro normalizaci (Comité Européen de Normalisation)

ČSN EN ISO

Česká harmonizovaná verze evropské a mezinárodní normy, která má status české technické normy

ČSN EN normy

Česká verze evropské normy, která má status české technické

ČSN ISO Česká harmonizovaná verze mezinárodní normy, která má status české technické normy

ČSN Česká technická norma

DIN Označení německých technických norem


9

ESO Efektivní střelecká odolnost [J·m2·kg-1] (energie dopadající střely:plošnou hmotností pancíře)

FCC Krychlová plošně středěná krystalická mřížka

GOST Označení ruských technických norem

HBW Tvrdost podle Brinella

HRC Tvrdost podle Rockwella

ISO Označení mezinárodních technických norem

M Směs ochranných plynů

MIL Označení US vojenských standardů

MO ČR Ministerstvo obrany České republiky

OLT Odstředivě lité trubky

Q Tepelný příkon (vnesené teplo) [kJ·mm-1]

ROW Roll welding – svařování válcováním při teplotách nad 1100 °C

STANAG Standardizační dohoda NATO (NATO Standardization Agreement)

Tip Mezihousenková (interpass) teplota [°C]

TMZ Termomechanické zpracování

TNI Označení technické normalizační informace

Tp Teplota předehřevu [°C]

Úř OSK SOJ Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti

VZKM Materiály samokalitelné na vzduchu

v50 Balistický limit dopadové rychlosti projektilu

pWPS Předběžná specifikace postupu svařování (Preliminary welding procedure specification)

WPS Specifikace postupu svařování (Welding procedure specification)

Spoj Uspořádání svařovaných výrobků nebo jejich svarových ploch, které mají být svařovány nebo již byly svařeny (ČSN EN ISO 17659; ČSN EN 1792)

Svar Část svarového spoje vytvářející se v důsledku krystalizace roztaveného kovu nebo plastické deformace při tlakovém svařování nebo kombinací krystalizace a deformace (ČSN 05 0000, ČSN EN 1792, ČSN EN ISO 17659)

Svarek Část konstrukce, ve které se svařují navzájem části, tvořící nerozebíratelný celek (ČSN 05 0000)

Svarový spoj Nerozebíratelné spojení vyhotovené svařováním (ČSN 05 0000, ČSN EN 1792, ČSN EN ISO 17659)

Svářeč Svářeč je podle ČSN EN ISO 9606-1 (05 0711) definován jako osoba, která drží a manipuluje v ruce s držákem elektrody, svařovacím


10

hořákem

Třída balistické odolnosti

Klasifikace odolnosti materiálu proti průstřelu zbraněmi a municí podle ČSN EN 1522. Odolnost je klasifikována třídami FB1 až FB7 podle zvyšující se odolnosti proti průstřelu

Úroveň ochrany

Úroveň ochrany osádek obrněných vozidel před ohrožením je vyjádřena číselně. Zkušební podmínky a projektily specifikuje pro úroveň 1 až 6 „Příloha A“

Vícevrstvé pancíře:

Duální pancíř

Dvouvrstvý pancíř se vzájemně metalurgicky spojenými vrstvami rozdílných tvrdostí, bez spojovací mezivrstvy

Ternární pancíř

Třívrstvý pancíř se vzájemně metalurgicky spojenými vrstvami, kde je mezi čelní stranou vysoké tvrdosti a zadní stranou nižší tvrdosti spojující mezivrstva vysoké plasticity

Mnohavrstvé pancíře

Pancíře s více jako třemi vrstvami vzájemně metalurgicky spojenými

6 Dokumentace pro výrobu

Pro aplikaci vícevrstvých pancířů ve svařované konstrukci musí být v nezbytném rozsahu vypracována konstrukční a výrobní dokumentace.

6.1 Konstrukční dokumentace

Pro zhotovení konstrukční dokumentace slouží jako jeden z podkladů požadavky příslušných „Technických podmínek“ pro daný konkrétní výrobek, vypracovaných a schválených podle ČOS 051625. Konstrukční dokumentace musí obsahovat zejména následující:

výkresy svařovaných částí,

kusovníky se základním a přídavným materiálem,

technické požadavky na svarové spoje,

typy přípravy svarových ploch a jejich rozměry podle ČSN EN ISO 9692-1 (05 0025),

označení svarů podle ČSN EN ISO 2553 (01 3155) a metody svařování podle ČSN EN ISO 4063 (05 0011),

způsob ustavení ke svaření,

druh a rozsah kontrol,

doporučuje se, aby dokumentace svarků byla zkontrolována a odsouhlasena odpovědným pracovníkem pro svařování.

6.2 Výrobní dokumentace

Výrobní dokumentace musí obsahovat zejména:

konstrukční dokumentaci svařovaných částí,

technologické postupy výroby detailů,

specifikaci postupu svařování (WPS) v souladu s ČSN EN ISO 15607 (05 0311) a ČSN EN ISO 15609-1 (05 0312) na základě zkoušky postupu svařování podle ČSN EN ISO 15614-1 (05 0312) s využitím článků norem vhodných také pro ověření u vícevrstvých pancířů,


11

technický obsah WPS musí být v souladu s ČSN EN ISO 15609-1 (05 0312),

pro daný objekt jsou WPS zpracovány ve formě knihy WPS,

v technologickém postupu výroby musí být také údaje o: - způsobu dělení základního materiálu a přípravy svarových ploch, - způsobu sestavení a sestehování jednotlivých dílů včetně specifikace

přídavných materiálů, - kontrolách v průběhu výroby, - kvalifikaci svářeče, - požadavcích na ověření balistické odolnosti.

7 Požadavky na kvalifikaci svářečů

Pro svařování vícevrstvých ocelových pancířů musí svářeč splňovat podmínky zkoušky svářečů dané ČSN EN ISO 9606-1 pro svařování tavící se elektrodou v ochranných atmosférách, přičemž pro zkoušku svářeče se použije materiálová skupina a podskupina zkušebního kusu podle TNI CEN ISO/TR 15608 (05 0323), a to 3(3.2), případně 4(4.2), 5(5.1; 5.2) nebo 6(6.1; 6.2).

Zvláštním požadavkem na kvalifikaci svářeče pro svařování vícevrstvých pancířů je úspěšné složení pracovní zkoušky svářeče, která je nad rámec ČSN EN ISO 9606-1 a při níž musí svářeč prokázat své schopnosti svařovat jednotlivé typy vícevrstvých pancířů, dodržení předepsané technologie a dosažení požadované kvality spojů. Hodnocení zkušebních vzorků provádí pracovník svářečského dozoru výrobní organizace určený podle ČSN EN ISO 14731 (05 0330). Pracovní zkoušku svářeče je možno sloučit se zkouškou postupu svařování pWPS pro daný typ vícevrstvého pancíře.

Zkušební kusy mohou být voleny podle obrázku 7 tohoto ČOS nebo podle ČSN EN ISO 15614-1 (05 0313).

8 Materiály vícevrstvých pancířů

Tyto pancíře jsou zcela novým typem balisticky odolných materiálů proti průbojné malorážové munici a mají vysokou balistickou efektivní střeleckou odolnost (ESO) – viz POZNÁMKA 1 až 3.

Vícevrstvé pancíře bývají obvykle duální a ternární. V případě duálních jsou tvořeny metalurgicky spojenou čelní vrstvou a podkladní vrstvou. U ternárních je mezi čelní a podkladní vrstvu vložena ještě další kovová vrstva, vyznačující se vysokou plasticitou. Mohou být tvořeny také sestavou více střídajících se vrstev – mnohovrstvé pancíře.

Podle materiálů a způsobů výroby vícevrstvých pancířů se rozlišují na:

TMZ – termomechanicky zpracované,

VZKM – vzduchem kalitelné,

Maraging – martenziticky vytvrditelné,

Q – zušlechťované – kalené a popouštěné.

POZNÁMKY

1 Vícevrstvé pancíře jsou určeny zejména pro zodolnění mobilní nepancéřované techniky, nebo jen lehce pancéřované k dosažení vyšších tříd balistické odolnosti např. u logistických a lehkých obrněných vozidel různých typů,


12

přičemž vícevrstvé pancíře mohou být použity jako „skryté“ pancéřování pod karoserií nebo „vnější“ přídavné pancéřování. Tento typ pancířů není přímo určen pro samonosné svařované konstrukce dynamicky namáhané, ale pouze pro balistické zodolnění techniky.

2 Pancíře jsou určeny také k ochraně důležitých staveb, resp. objektů stacionární techniky před účinky průbojné malorážové munice. Tyto vícevrstvé pancéřové plechy jsou vyráběné v rozmezí tlouštěk od 4,0 mm do 14,0 mm, případně dle požadavku i jiné.

3 Vícevrstvé pancíře lze použít také pro zabezpečení nejvyšší třídy odolnosti FB7 dle ČSN EN 1522 a dle STANAG 4569, úroveň ochrany 1; 2 a 3B při jejich samostatné aplikaci. Při použití jako přídavné pancéřování k základnímu lze dosáhnout ještě vyšších úrovní ochrany podle STANAG 4569 při významné úspoře hmotnosti oproti homogenním pancířům.

8.1 TMZ – termomechanicky zpracované vícevrstvé pancíře

TMZ materiály jsou na bázi nízkolegovaných ocelí s obsahem legujících prvků kolem 3 % – 7 %, případně i více. Konečné vlastnosti vícevrstvého pancíře se získají termomechanickým válcováním, kde tváření probíhá v rozmezí teplot 1220 °C – 850 °C a po rozválcování na požadovanou tloušťku následuje bezprostřední ochlazení vodou v kalicím lisu a případně i vymražení. Popouštění na požadovanou tvrdost, následuje bezprostředně po kalení.

V TABULCE 1 tohoto ČOS jsou uvedeny jako příklad vybrané značky ocelí a jejich chemické složení. Není vyloučeno použití i jiných vhodných typů,

TMZ pancíře ve stavu konečného tepelného zpracování dosahují u čelní vrstvy tvrdost v obvykle rozmezí 630 HBW až 680 HBW a u podkladní vrstvy tvrdost v rozmezí 500 HBW až 580 HBW.

Použitelné materiály na mezivrstvy pro ternární pancíře jsou jako příklad v TABULCE 2.

TABULKA 1 – Chemické složení vrstev materiálů pancíře TMZ (údaje v hmotnostních %, maximální obsahy)

Označení oceli

Vrstva C Mn Si P S Cr Mo V W Ni

MF1 čelní 0,69 0,40 0,50 0,012 0,012 1,20 0,30 2,40

MF2 čelní 0,55 0,80 1,00 0,020 0,005 1,50 0,50 B

~0,005 3,50

MF3 čelní 0,50 1,00 0,70 0,010 0,005 1,50 0,70 B

~0,005 3,50

MB1 podkladní 0,32 1,30 1,30 0,012 0,010 0,60 0,30 Ti

~0,02 1,30

MB2 podkladní 0,30 1,20 1,00 0,020 0,005 0,80 0,50 B

~0,004 0,60

MB3 podkladní 0,40 0,50 0,40 0,020 0,010 1,20 0,35 3,80


13

TABULKA 2 – Příklad chemického složení mezivrstvy (údaje v hmotnostních %, maximální obsahy)

Označení oceli C Mn Si P S Cr Ni Ti

MM - 1 0,08 2,0 1,0 0,045 0,030 19,0 12,0 0,60

MM – 2 1,40 13,0 1,0 0,10 0,04

MM - 3 1,30 13,0 0,90 0,025 0,007

8.2 VZKM – vícevrstvé pancíře kalitelné vzduchem

Vícevrstvé pancíře z ocelí kalitelných vzduchem jsou na bázi středně legovaných ocelí s obsahem legujících prvků kolem 8 % – 11 %. Válcují se na požadovanou tloušťku plechu v rozmezí teplot 1220 °C – 950 °C (doválcovací teplota).

Po válcování se plech zakalí ochlazováním (proudícím) vzduchem. Následně se provede nízkoteplotní nebo vysokoteplotní popouštění. Ve stavu konečného tepelného zpracování se dosahuje u čelní vrstvy tvrdost cca 660 HBW – 690 HBW a u podkladní vrstvy 600 HBW – 620 HBW v závislosti na teplotě popouštění a použitém materiálu.

Pro vícevrstvé pancíře VZKM je pro čelní a podkladní vrstvu možno použít oceli o chemickém složení uvedeném v TABULCE 3 tohoto standardu, případně jiné vhodné oceli a pro mezivrstvu materiál podle TABULKY 2.

Je dovoleno použít i jinou komerčně dosažitelnou variantu ocelí, za předpokladu, že pancíř splní požadavky na balistickou odolnost, po ověření technologie svařování, jakosti svarových spojů a jejich balistické odolnosti, pokud splní podmínky tohoto ČOS 343907.

TABULKA 3 – Chemické složení vrstev materiálů pancíře VZKM (údaje v hmotnostních %, maximální obsahy)

Označení oceli Vrstva C Mn Si P S Cr Mo V

VZKM1 čelní 0,75 0,55 0,25 0,010 0,005 5,5 2,80 0,65

VZKM2 podkladní 0,55 0,85 0,75 0,010 0,005 5,3 2,40 0,55

8.3 MARAGING – vícevrstvé pancíře martenziticky vytvrditelné

Vícevrstvé pancíře z martenziticky vytvrditelných ocelí typu Maraging jsou z vysokolegovaných ocelí s obsahem legujících prvků kolem 30 % – 40 %, bez mezivrstvy – jako duální. Jsou dodávány ve stavu po rozpouštěcím žíhání při teplotě 820 °C – 880 °C.

V tomto stavu mají dobrou houževnatost a lze je tvarovat do potřebného tvaru i svařovat přídavným materiálem stejného složení. Požadované vlastnosti se dosahují následným vytvrzením při teplotě 470 °C – 520 °C, kdy se dosahuje tvrdosti v rozmezí 495 HBW – 616 HBW.

Pro duální pancíře typu Maraging se pro čelní a podkladní vrstvu použijí oceli, jejichž složení je v TABULCE 4 tohoto ČOS.

Je dovoleno použít i jinou komerčně dosažitelnou variantu oceli, za předpokladu, že pancíř splní požadavky na balistickou odolnost, po ověření technologie svařování,


14

jakosti svarových spojů a jejich balistické odolnosti, pokud splní podmínky tohoto ČOS 343907.

TABULKA 4 – Příklad chemického složení vrstev materiálů pancířů Maraging (údaje v hmotnostních %, maximální obsahy)

Označení oceli

Vrstva C Mn Si P S Al Ni Co Mo Ti

MGF1 čelní 0,01 0,20 0,10 0,005 0,005 0,15 18,5 15,5 5,2 1,95

MGB1 podkladní 0,01 0,10 0,10 0,005 0,005 0,15 18,5 9,0 5,2 0,70

MGF2 čelní 0,02 0,30 0,10 0,010 0,05 0,15 18,5 9,50 5,2 0,70

MGB2 podkladní 0,02 0,20 0,10 0,010 0,05 0,15 18,5 8,5 5,2 0,60

8.4 Q – vícevrstvé pancíře zušlechťované – kalené a popouštěné

Vícevrstvé pancíře zušlechťované jsou na bázi nízkolegovaných ocelí s obsahem legujících prvků kolem 4 % - 8 %. Konečné vlastnosti se získají zušlechťováním kalením a popouštěním, popřípadě i bezprostředním následným vymražením.

Pro vícevrstvé pancíře typu Q se pro čelní a podkladní vrstvu používají různé typy oceli o chemickém složení uvedeném v TABULCE 5.

TABULKA 5 – Příklad chemického složení vrstev materiálů pancířů typu Q (údaje v hmotnostních %, maximální obsahy)

Označení oceli

Vrstva C Mn Si P S Cr Mo Ni B

QF1 čelní 0,61 0,52 0,31 0,012 0,004 0,17 0,40 3,35

QF2 čelní 0,45 0,80 1,00 0,020 0,003 1,50 0,50 3,50 0,004

QF3 čelní 0,56 1,00 1,00 0,015 0,002 1,50 0,50 3,50 0,004

QFB3 čelní i zadní

0,40 1,50 0,80 0,025 0,010 1,50 0,50 1,50 0,005

QB1 podkladní 0,28 0,47 0,25 0,014 0,003 0,37 0,39 3,34

QB2 podkladní 0,30 1,20 1,00 0,020 0,003 0,80 0,50 0,60 0,004

QB3 podkladní 0,30 1,20 1,10 0,020 0,003 0,80 0,50 1,00 0,004

QM3 střední 0,32 1,00 0,40 0,015 0,005 1,50 0,50 0,70

Pro zušlechťované pancíře se nevylučuje použití také jiných komerčně dosažitelných kombinací ocelí, pokud splní požadavky tohoto ČOS v plném rozsahu, zejména bezdefektnost (výskyt trhlin, dokonalost spoje vrstev, balistickou odolnost a svařitelnost).

9. Svařovací materiály

Předepsání druhu (typu) svařovacích materiálů v dokumentaci pro svařování vícevrstvých pancéřových ocelí závisí na skutečnosti, zda se jedná jen o spojovací svar nebo zda je požadována také balistická odolnost svarového spoje. Tyto skutečnosti musí být uvedeny v technické dokumentaci pro daný objekt. V případě


15

balisticky odolných svarů bude předepsání svařovacích materiálů závislé na typu svařovaných vícevrstvých ocelí – viz čl. 8.1 až 8.4.

Jako svařovací materiály pro svařování vícevrstvých pancéřových ocelí se použijí drátové elektrody a plněné elektrody pro svařování v ochranném plynu – viz dále. Pokud jsou pro svařovanou konstrukci z vícevrstvých pancéřových ocelí zpracovány „Technické podmínky“ podle ČOS 051625 může být druh (typ) svařovacích materiálů blíže určen v těchto podmínkách, přičemž musí současně vyhovovat požadavkům tohoto ČOS.

9.1 Svařovací materiály pro spojovací svary

Pro spojovací svary, na které není kladen požadavek na balistickou odolnost svaru a svarový kov má zajistit pouze zachování integrity v průběhu jeho technické životnosti, se pro všechny typy vícevrstvých pancéřových materiálů – viz čl. 8.1 až 8.4, použijí pouze austenitické přídavné materiály (požadavky viz ČOS 343904).

Vhodné vybrané typy drátových a plněných elektrod a jejich směrné chemické složení svarového kovu je uvedeno v TABULCE 6 tohoto ČOS.

TABULKA 6 – Příklad možných svařovacích materiálů pro spojovací svary, jejich označení a směrné chemické složení svarového kovu (údaje

v hmotnostních %)

Označení výrobce

Symbol označení

Norma C Mn Si P S Cr Ni Ti

OK Autrod 16.95

G 18 8 Mn (ER 307)

ČSN EN ISO

14343-A

0,08 0,12

6,0 7,0

0,8 1,1

max. 0,015

max. 0,015

17,5 19,5

8,0 9,0

OK Autrod 16.96

Sv08Ch20N 9 G 7 T

GOST 2246-70

max. 0,10

6,0 7,0

0,6 0,8

max. 0,020

max. 0,015

18,0 21,0

8,0 9,0

0,5 0,8

OK Tubrod 15.34

T 18 8 Mn M M 2

ČSN EN ISO 17633-A

0,08 0,13

5,5 7,0

0,5 0,8

max. 0,035

max. 0,015

17,0 20,0

7,0 9,0

Pro svařování se použije ochranný plyn dle ČSN EN ISO 14175 (05 2510), a to M12 nebo M13.

9.2 Svařovací materiály pro svarové spoje se zvýšenou balistickou odolností

Pro svarové spoje vícevrstvých pancéřových materiálů – viz čl. 8.1 až 8.4, u kterých je kladen požadavek na balistickou odolnost, je pro každý typ základního materiálu vhodná určitá kombinace přídavných materiálů pro čelní a podkladní vrstvu – viz čl. 9.2.1 až 9.2.3, se kterými se dosáhnou potřebné funkčně gradientní vlastnosti svarového spoje (balistická odolnost svaru čelní vrstvy a pevnost svaru podkladní vrstvy pro zachování integrity svarového spoje).

9.2.1 Svařovací materiály pro TMZ a Q vícevrstvé pancíře Pro svařování TMZ a Q vícevrstvých pancířů – viz čl. 8.1 a 8.4, jsou např. určeny svařovací materiály uvedené v TABULCE 7, kde je jejich označení a směrné chemické složení svarového kovu. Pro daný výrobek jsou konkrétní typy předepsány v technické dokumentaci.


16

TABULKA 7 – Příklad možných svařovacích materiálů pro TMZ a Q vícevrstvé pancíře, jejich označení a směrné chemické složení svarového kovu (údaje

v hmotnostních %)

Vrstva pancíře

Označení výrobce

Symbol označení

Norma C Mn Si P S Cr Ni Ti Mo

podkla

dní

OK Aristo Rod 13.08

G 4 Mo ČSN EN ISO 14341-A

0,06 0,08

1,5 1,7

0,5 0,6

max. 0,015

max. 0,015

0,05 0,10

0,4 0,6

OK Aristo Rod 79(OK Aristo Rod 13.31)

GMn4Ni2 CrMo

ČSN EN ISO 16384

0,08 0,10

1,7 1,9

0,6 0,8

max. 0,015

max. 0,015

0,3 0,4

1,9 2,1

0,03 0,06

0,5 0,6

Megafil 1100 M

T 89 4 Z M M 1 H5

ČSN EN ISO 18276

0,06 0,08

1,3 1,7

0,4 0,6

max. 0,015

max. 0,015

0,7 0,9

2,6 2,8

0,7 0,9

čelní OK Autrod 13.90

S Z Fe2 ČSN EN 14700

0,90 1,00

1,6 1,8

0,4 0,5

max. 0,020

max. 0,015

1,6 1,7

0,10 0,15

Pro svařování se použije ochranný plyn dle ČSN EN ISO 14 175 (05 2510), a to M21.

9.2.2 Svařovací materiály pro VZKM vícevrstvé pancíře

Pro svařování vícevrstvých pancířů typu VZKM – viz čl. 8.2, se použijí např. svařovací materiály obdobného složení svarového kovu, jako je u materiálů základních. Pro svařování jsou určeny materiály, jejichž označení a směrné chemické složení svarového kovu je v TABULCE 8. Konkrétní typy jsou pro svařovaný objekt předepsány v technické dokumentaci.

TABULKA 8 – Příklad možných svařovacích materiálů pro VZKM vícevrstvé pancíře, jejich označení a směrné chemické složení svarového kovu (údaje

v hmotnostních %)

Pro vrstvu pancíře

Označení výrobce

Symbol označení

Norma 1)

C Mn Si P S Cr Mo Ti

podkla

dní

MEGAFIL A 750 M

MSG 6-GF- 50-P

DIN EN 14700

0,25 0,35

1,3 1,7

0,5 0,7

max. 0,015

max. 0,010

5,0 6,0

0,4 0,6

UTP A73G3 SG3-45 t DIN EN 14700

0,25 0,30

0,6 0,8

0,4 0,8

max. 0,015

max. 0,015

4,5 5,5

3,5 4,5

0,10 0,30

čeln

í

MEGAFIL A 760 M

MSG 6-GF- 60-P

DIN EN 14700

0,50 0,70

1,4 1,6

0,5 0,7

max. 0,015

max. 0,010

7,5 8,5

0,8 1,0

UTP A73G2 SG3-55 t DIN EN 14700

0,30 0,40

1,1 1,3

0,4 0,8

max. 0,015

max. 0,015

6,5 7,5

2,1 2,5

0,10 0,30

POZNÁMKA : s normou DIN EN 14700 je identická ČSN EN 14700

Pro svařování se použije ochranný plyn dle ČSN EN ISO 14175 (05 2510), a to M21.

9.2.3 Svařovací materiály pro vícevrstvé pancíře typu Maraging

Pro vícevrstvé pancíře typu Maraging se použijí svařovací materiály stejného složení jako základní materiály nebo složení velmi blízkého, aby po svaření a vytvrzení byly dosaženy potřebné vlastnosti jako u základního materiálu. Pro svařování se použijí přídavné materiály, jejichž označení a směrné chemické složení svarového kovu je v TABULCE 9 tohoto ČOS. Konkrétní typ svařovacího materiálu pro daný objekt se předepíše v technické dokumentaci.

TABULKA 9 – Přiklad svařovacích materiálů pro vícevrstvé pancíře typu Maraging, jejich označení a směrné chemické složení svarového kovu (údaj

v hmotnostních %)


17

Vrstva pancíř

e

Označení výrobce

Symbol onačení

C max

.

Mn max

.

Si max

.

P max.

S max.

Al Ni Co Mo

Ti

po

dkla

dn

í

i čeln

í

C 350 W.N.1.6356

X2 Ni Co Mo Ti 18-12-4

0,03 0,10 0,10 0,01

0 0,010

max.

0,2

17,0

18,5

11,5

13,5

3,0 4,5

HCM 18 19901(ČSN)

0,02 0,20 0,10 0,01

0 0,05

0,05 0,15

17,5

18,5

7,5 8,5

4,8 5,2

0,40

0,60

pouze čelní

HCM 20 19902(ČSN)

0,02 0,30 0,10 0,01

0 0,05

0,05 0,15

17,5

18,5

8,5 9,5

4,8 5,2

0,50

0,70

Pro svařování se použije ochranný plyn dle ČSN EN ISO 14175 (05 2510), a to M12 nebo M13.

10. Úprava svarových ploch

Pro úpravu svarových ploch je v zásadě možno vycházet z doporučení pro přípravu svarových spojů dle ČSN EN ISO 9692-1 – Část 1 (05 0025). Pro tupé spoje se v celém rozsahu vyráběných tlouštěk 4,0 mm až 14,0 mm, případně i jiných tlouštěk dle požadavků konstrukční aplikace (pokud budou komerčně dostupné) pro vícevrstvé pancíře volí přednostně dvojstranný V svar s plným průvarem průřezu. Podle konstrukčního řešení je možno použít také různé další varianty spojů, které musí být na výkresech označeny v souladu s ČSN EN ISO 2553 (01 3155).

Některé možné varianty úprav svarových ploch a způsobu provedení svarových spojů jsou například uvedené na obrázcích 1 až 6 tohoto ČOS.

Příklady provedení svarových spojů vícevrstvých pancířů

OBRÁZEK 1 – Tupý spoj menší tloušťky dvouvrstvý

OBRÁZEK 2 – Tupý spoj větší tloušťky čtyřvrstvý


18

11. Technologie svařování

Pro svařování vícevrstvých ocelových pancířů je dovoleno použít jen svařování v ochranném plynu, drátovými nebo plněnými elektrodami podle ČSN EN ISO 4063 (05 0011) označené:

135 – obloukové svařování drátovou tavící se elektrodou v ochranném plynu,

136 – obloukové svařování plněnou tavící se elektrodou v ochranném plynu.

Těmito technologiemi je možno svařovat všechny typy vícevrstvých pancířů – viz čl. 8.1 až 8.4, svařovacími materiály – viz čl. 9.1 až 9.2.

Pro svařování vícevrstvých ocelových pancířů platí obecně tyto zásady:

nejprve se svařuje vždy ze strany podkladního pancíře (nižší tvrdosti),,

minimalizovat tepelný příkon v rozmezí Q = (0,3 – 0,8) kJ·mm-1,

pokud možno použít pulzní svařování,

OBRÁZEK 3 – Tupý spoj

s požadavkem na balistickou odolnost

OBRÁZEK 4 – Tupý spoj s podložkou bez průvaru stěny

OBRÁZEK 5 – Rohový spoj

s požadavkem na balistickou odolnost

OBRÁZEK 6 – T spoj s homogenním pancířem


19

kontrolovat teplotu svaru a jeho okolí, u vícevrstvých svarů dodržet mezihousenkovou (interpass) teplotu (Tip) pro daný svařovaný materiál, měření v souladu s ČSN EN ISO 13916 (05 0220),

u méně rozměrných částí s malým odvodem tepla svařovat vždy s přestávkami, ponechat vychladnout na mezihousenkovou (interpass) teplotu.

11.1 Příprava svarových spojů

Dělení materiálů, způsob přípravy spoje, čištění a stehovací svařování:

Nejvhodnější technologie dělení při přípravě dílů svarových spojů je řezání vodním paprskem s abrazivem – PASER, které neovlivňuje základní materiál tepelně. Dále je vhodné řezání laserem, které minimálně tepelně ovlivňuje materiál, takže postačuje řezy začistit přebroušením do čistého materiálu.

Řezání plazmou již tepelně ovlivňuje řezaný materiál do větší hloubky a pro zamezení vzniku opožděných trhlin je nutno provést začištění řezné plochy a hran do hloubky min. 0,8 mm přebroušením bezprostředně po řezání, dokud materiál nevychladl.

Použití technologie řezání plamenem je pro vícevrstvé ocelové pancíře nepřípustné! Tyto pancíře nelze také dělit stříháním.

Úprava svarových ploch musí být v souladu s čl. 10 a plochy se musí připravit broušením (pouze u materiálů typu Maraging ve stavu po rozpouštěcím žíhání je dovoleno použít třískové obrábění).

Okolí budoucího svaru je nutno očistit na povrchu od nečistot, mastnoty, nátěrů a korozních splodin v šířce min. 10 mm do čistého kovu na obě strany svaru.

Pro tupé spoje s průvarem celé tloušťky stěny upravit mezery v kořeni dle výkresu nebo pokud není určeno, tak na cca 1,0 mm až 1,5 mm pro dokonalé provaření.

Stehovací svařování provádět výhradně ze strany podkladního (měkčího) pancíře stejným přídavným materiálem, který je pro podkladní vrstvu předepsán pro svařování. U tlouštěk 7 mm – 14 mm se doporučují dvouvrstvé stehy (druhá housenka jako „žíhací“, cca 1 mm od základního materiálu).

11.2 Svařování materiálů TMZ a Q

Termomechanicky zpracované a zušlechťované vícevrstvé pancíře z ocelí – viz čl. 8.1 a 8.4, se svařují přídavnými materiály – viz kapitola 9 a čl. 9.2.1, pokud je požadována balistická odolnost svaru, případně materiály – viz čl. 9.1, pokud se jedná jen o spojovací svary.

Materiály tlouštěk do 8 mm je dovoleno svařovat bez předehřevu, jen s využitím vneseného tepla při svařování podkladní části. Pro větší tloušťky je vhodný předehřev na teplotu do 100 oC. U vícevrstvých svarů dodržet mezihousenkovou (interpass) teplotu, měřeno na svaru, cca 50 oC – 90 oC (dle potřeby svařovat s přestávkami na meziochlazení).

Bezprostředně po svaření podkladní části provést svaření čelní vrstvy a návarů pro zvýšení balistické odolnosti – viz obrázek 3, je-li požadováno. Pokud je u tlouštěk 4 mm – 8 mm teplota nižší než 50 oC a u tlouštěk větších je nižší než 70 oC, je vhodný předehřev na cca 70 oC až 100 oC, zejména u rozměrnějších svarků. U malých svarků se předpokládá, že bude postačující vnesené teplo místo


20

předehřevu při měrném tepelném příkonu Q = (0,5 – 0,8) kJ·mm-1 pro tloušťky 8 mm – 14 mm a (0,3 – 0,5) kJ·mm-1 pro tloušťky do 8 mm.

Svařovat při teplotě okolí nad +10 oC. Při svařování kontrolovat v těsné blízkosti svaru teplotu, která by neměla překročit teplotu popouštění vícevrstvých pancířů cca 150 oC – 200 oC. Dle potřeby svařovat s přestávkami na meziochlazení na mezihousenkovou (interpass) teplotu 90 oC.

Po svaření zabezpečit pozvolné ochlazení. Pro zamezení vzniku opožděných trhlin je vhodné zejména u svarků s vyšší tuhostí provést nízkoteplotní popouštění – dohřev při teplotě (150 – 180) oC/30 min/vzduch, alespoň lokálně v oblasti svarů.

11.3 Svařování materiálů VZKM

Vícevrstvé pancíře z ocelí kalitelných vzduchem – viz čl. 8.2, se v případě požadavků na balistickou odolnost svařují přídavnými materiály – viz čl. 9.2.2. Pokud se jedná jen o spojovací svary, používají se přídavné materiály – viz čl. 9.1.

Tyto středně legované oceli je nutné pro svařování předehřát na teplotu cca (200 – 250) oC. Při svařování tlouštěk do 8 mm je dovoleno při svařování podkladní vrstvy místo předehřevu využít vnesené teplo, předbíhající oblouk. V průběhu svařování u vícevrstvých svarů kontrolovat mezihousenkovou (interpass) teplotu Tip, která nesmí překročit 350 oC.

Stejné podmínky jako pro svařování podkladní vrstvy je nutno dodržet i při následném svařování čelní vrstvy.

Teplota okolí při svařování musí být nad +10 °C. Teplotu svaru Tip a teplotu v těsné blízkosti svaru průběžně kontrolovat. Může se pohybovat v rozmezí 200 °C – 350 °C.

Po svaření je nutno zabezpečit pozvolné ochlazení na teplotu cca 50 °C – 70 °C a následně provést dohřev na teplotu cca (200 – 250) °C/30´/vzduch.

11.4 Svařování materiálů Maraging

Vícevrstvé materiály typu Maraging z vysokolegovaných ocelí – viz čl. 8.3, se svařují přídavnými materiály – viz čl. 9.2.3. Na rozdíl od předchozích typů vícevrstvých pancířů se materiály typu Maraging svařují v „měkkém“ stavu, tj. ve stavu po rozpouštěcím žíhání provedeném při teplotě 820 °C – 880 °C. V tomto stavu je materiál také dobře tvarovatelný. Svařuje se bez předehřevu, maximální tepelný příkon 0,8 kJ·mm-1. U vícevrstvých svarů kontrolovat interpass teplotu Tip, která by neměla překročit 100 oC. Dle potřeby svařovat s přestávkami na meziochlazení. Při svařování není potřeba brát ohled na čelní a podkladní stranu, pokud je použit jen jeden typ přídavného materiálu.

Pro dosažení balistické odolnosti základního materiálu i svarového spoje je nutno provést vytvrzení při teplotě 470 °C – 520 °C po dobu 5 h – 9 h s ochlazením na vzduchu. Výše teploty se volí dle konkrétních požadavků na vlastnosti.

12 Ověřování jakosti svarových spojů

Ověřování jakosti svarových spojů vícevrstvých pancířů je průběžný proces, který zahrnuje kontroly a zkoušky před svařováním, během svařování a po svaření, včetně ověření balistické odolnosti.

Požadavky na jakost svarových spojů vícevrstvých pancířů musí být stanoveny v konstrukční a výrobní dokumentaci svařované konstrukce obecně v souladu


21

s ČSN EN ISO 3834-1 (05 0331) až ČSN EN ISO 3834-5 (05 0331). V dokumentaci musí být také určen způsob ověřování jakosti. Klasifikace chyb se provádí v souladu s ČSN EN ISO 6520-1 (05 0005). Výsledky kontroly svarových spojů se zapisují do průvodní dokumentace výrobku, kterou pro významné konstrukce zakládá a vede odbor zabývající se u výrobce kontrolou a řízením jakosti.

12.1 Kontrola přípravy a svarových spojů Minimálně je nutno provádět následující kontroly:

správnosti přípravy svarových ploch a okolí svaru,

správnosti použití příslušného přídavného svařovacího materiálu,

parametrů svařování z hlediska dodržení předepsaného měrného tepelného příkonu,

je-li předepsán předehřev, dohřev a podmínky ochlazování, tak kontrolovat dodržení podmínek,

teploty základního materiálu v bezprostřední blízkosti svaru a ve vzdálenosti cca 50 mm od svaru, dále mezihousenkovou (interpass) teplotu na svaru,

správnosti provedení spoje,

na výskyt trhlin, provádí se vícenásobně v závislosti na čase od počátku svařování.

Po svaření, resp. po dohřevu a vychladnutí se provádí první kontrola na případné defekty, zejména typu trhlin. Druhá kontrola se provede nejdříve za 24 hodin pro případ výskytu opožděných trhlin. Doporučuje se provést ještě třetí kontrolu za 72 hodin na výskyt opožděných trhlin. Pokud bude prováděna kontrola za 72 hodin je možno druhou kontrolu za 24 hodin vynechat. Případné trhliny označit pro opravu.

12.1.1 Vizuální kontrola svarových spojů

Vizuální kontrola svarových spojů se provádí v souladu s ČSN EN ISO 17637 (05 1180). Svarové spoje se kontrolují po svaření v nenatřeném stavu po celé délce vizuálně. V úsecích indikujících sníženou jakost je nutno použít lupu o minimálně 2 až 5násobném zvětšení.

12.1.2 Zkoušení svarů magnetickou metodou práškovou

Metoda indikuje povrchové necelistvosti u feromagnetických svarových spojů. Nelze ji použít pro spojovací svary provedené austenitickými přídavnými materiály – viz čl. 9.1. Zkouška se provádí v souladu s ČSN EN ISO 17638 (05 1182). Stupeň přípustnosti se stanoví a hodnotí podle ČSN EN ISO 23278 (05 1183).

12.1.3 Kontrola kapilárními metodami

Kontrolu kapilárními metodami je možno použít u všech typů vícevrstvých pancířů a jejich svarových spojů, bez ohledu na typ svařovacího a svařovaného materiálu. Provádí se podle ČSN ISO 3452-1. Stupeň přípustnosti vad se stanoví a hodnotí podle ČSN EN ISO 23277 (05 1176).

12.1.4 Radiografické zkoušky

Požadavky na radiografické zkoušky musí být uvedeny v konstrukční a výrobní dokumentaci. Pokud nejsou vyžadovány, je vhodné alespoň v předvýrobní etapě ověřit kvalitu svařených vzorků určených ke zkouškám balistické odolnosti. Svarové spoje se zkouší v souladu s ČSN EN ISO 17636-1 (05 1150).


22

12.2 Ověření balistické odolnosti svarových spojů

Balistická odolnost svarových spojů vícevrstvých pancířů se ověřuje (pokud není v konstrukční dokumentaci jinak specifikováno) v předvýrobní etapě a dále v průběhu výroby vždy při nových dodávkách vícevrstvých pancířů i svařovacích materiálů, nebo při zvláštních požadavcích.

K ověření balistické odolnosti svarových spojů proti průrazu se použijí zkušební desky rozměru 500 mm x 500 mm, případně 400 mm x 400 mm se svarovým spojem uprostřed – viz obrázek 7, pro každou použitou tloušťku vícevrstvého pancíře. Svarové spoje musí být provedeny v souladu s vypracovanou WPS pro svařování daného typu pancíře.

Požadavek na třídu balistické odolnosti (úroveň ochrany) svarového spoje musí být uveden v konstrukční dokumentaci. Při zkoušce je možné stanovit odolnost jen příslušnou municí pro danou třídu (úroveň ochrany), dopadovou rychlostí a podmínkami dle ČSN EN 1522 (74 6006) a ČSN EN 1523 (74 6007), případně ČOS 250002, případně odlišnými podmínkami na základě dohody mezi odběratelem a výrobcem. Uznávaným kriteriem je také stanovení balistického limitu v50, což je dopadová rychlost, při které 50 % nástřelů projektilem způsobí úplný průraz v daném pancíři.

Při střeleckých zkouškách se ověřuje odolnost svarového kovu, tepelně ovlivněné oblasti a pro porovnání také základního materiálu.

U svarových spojů, kde byla provedena úprava pro zvýšení balistické odolnosti podle obrázku 3, se pro vyhodnocení zkoušky svarový spoj rozdělí na několik oblastí, jak je schematicky vyznačeno na obrázku 8.

OBRÁZEK 7 – Zkušební deska se svarem pro ověření balistické odolnosti svarového spoje


23

SK svarový kov spojovacího svaru OS osa svaru SVAR rozhraní vrstev tvrdonávaru nad svarem TOO+SVAR překrytí původní TOO tvrdonávarem TOO/SVAR okraj tvrdonávaru TOO nově vzniklé TOO tvrdonávarem ZM základní materiál

OBRÁZEK 8 – Schematické rozdělení oblasti svarového spoje pro detailní

hodnocení balistické odolnosti

13 Oprava nepřípustných vad

Nepřípustné vady svarových spojů jsou především trhliny, jejichž výskyt lze nejspíše očekávat ve tvrdé čelní vrstvě. Další vady, které pro danou konstrukci budou považovány za nepřípustné, musí být uvedeny v konstrukční dokumentaci, nebo technických podmínkách pro daný výrobek.

Pro opravy nepřípustných vad musí být vypracována specifikace postupu svařování – WPS, která musí obsahovat také způsob odstranění vady. Obecně lze volit tento postup:

zjištěné trhliny vybrousit při současné úpravě svarových ploch, viz také kap. 10,

zkontrolovat úplnost odstranění trhlin,

předehřát oblast opravy na teploty jako pro svařování příslušného typu materiálu – viz čl. 11.2; 11.3 a 11.4,

opravit stejným typem přídavného materiálu jako byl proveden vlastní svar – viz čl. 9.1 a 9.2, včetně dodržení ostatních podmínek jako při vlastním svařování pro dosažení bezdefektního svaru,

po svaření provést dohřev podle typu materiálu s pozvolným ochlazením,

po vychladnutí, nejdříve za 24 hod dle možnosti lépe až za 72 hod podrobit opětovné defektoskopii úspěšnosti opravy, kontrola na výskyt opožděných trhlin.

14 Podmínky pro zabezpečení dodávek objektů a vojenské techniky se svařovanými vícevrstvými pancíři do rezortu MO

Svařované konstrukce obsahující vícevrstvé pancíře představují celky vysoce náročné ve všech etapách jejich vzniku.


24

Při použití vícevrstvých pancířů se svarovými spoji, které jsou součástí plnění dodávky, na kterou se uplatňuje státní ověřování jakosti, pak je nezbytné ve všech etapách výroby realizovat dodržení systému zabezpečení jakosti. Provádění odborného dozoru a konečné kontroly svařovaných vícevrstvých pancířů se řídí interními předpisy ZSOJ a dodávky musí být realizovány na podkladě na podkladě RMO č. 18/2011 ve znění pozdějších změn.

U dodávky, u které je uplatňován požadavek na plnění ČOS 343907, musí být tento součástí smlouvy mezi odběratelem a dodavatelem. Činností při ověřování ze strany rezortu MO není dotčena odpovědnost výrobce a dodavatele za jakost podle právních předpisů, technických požadavků na výrobky a dodržení požadavků tohoto ČOS.

POZNÁMKA: I v případě, že není uplatňováno státní ověřování jakosti, je nutno výrobě i kontrole těchto speciálních materiálů a zhotovování výrobků z nich věnovat maximální péči a kontrolu při výrobě, aby byly využity jejich mimořádné užitné vlastnosti.


25

(VOLNÁ STRANA)


26

(VOLNÁ STRANA)


27

(VOLNÁ STRANA)


28

Účinnost českého obranného standardu od: 2. listopadu 2017

Změny:

Změna číslo

Účinnost od Změnu zapracoval Datum

zapracování Poznámka

1 9. 1. 2020 Odbor obranné standardizace

9. 1. 2020

U p o z o r n ě n í :

Oznámení o českých obranných standardech jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle „Ostatní oznámení“ a Věstníku MO.

V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připomínky na adresu distributora.

Rok vydání: 2020, obsahuje 14 listů

Tisk: Ministerstvo obrany ČR

Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6

Vydal: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti

www.oos.army.cz

NEPRODEJNÉ

eskÝ obrannÝ standard - army.czoos-data.army.cz/cos/cos/343907.pdfiso 3834-2, iso 3834-3 nebo iso...

Documents