jíme zdravě

bio nebio trend nebo mýtus?

EWA FARNAmladá a ÚSPĚŠNá

3/2011 – ročník 2

reklamní magazín česk ých drah

pro vás

CD_SporoTiket_215x270.indd 1 23.2.11 17:42

editorial / 01

VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 8. března 2011, Praha / REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston / REDAKČNÍ RADA Miroslav Šebeňa (předseda), Zdeněk Ston, Stanislav Perkner, Jiří Ješeta, Vladimír Peléšek, Věra Švachová, Klára Kasalová, Michal Málek, Tomáš Cach / E-MAIL cdprovas@cd.cz / INZERCE Eva Balíková, balikova@gr.cd.cz / SAZbA/ZLOM Sanoma Media Praha, s.r.o. / TISK MORAVIAPRESS a.s.

Vážení čtenáři, milí spolucestující,říká se jí „šišinka“. Jde o jakési složité zařízení v mozku, které pozitivně reaguje na sluneční paprsky. To je důvod, proč se většina z nás těší na jaro, prodlužující se dny a slunce neskryté nad pokličkou mlhavé zimní inverze, která pravidelně trápí od listopadu až do března českou kotlinu. To je také důvod, proč nás to najednou láká ven: něco podniknout, něco zažít, něco poznat. Věřím, že nové číslo našeho magazínu bude pro vás zajímavou inspirací.

Ewa Farna se mění v mladou dámu a dokazuje všem zapřisáhlým kritikům, že se nestala hvězdičkou s ome-zenou dobou životnosti. Možná jen postrádá velké hudební autory minulosti, kteří psali v době nedávné nezapomenutelné písně Vondráčkové, Zagorové, Gottovi… Snad proto vám všem nabízí, že se můžete stát členy jejího autorského týmu a zanechat nesmazatelné stopy na českém hudebním nebi. Určitě je to hod-notnější cesta než forma módních rychlokvašek typu SuperStar. Na druhou stranu – nebýt soutěže, možná by tu dnes nestála ani Ewa…

Zdeněk Ston, šéfredaktor

Z OKNA VLAKU  •  Tomáš Krejcar – z cest po Moravě a Čechách, 2010

ČD PRO VÁS – reklamní magazín Českých drah / www.cd.cz/cdprovas

Foťte a získejte

Kilometrickou

banku ČD! (Více informací na str. 6)

02 / obsah

rozhovor / 07

ZPĚVAČKA EWA FARNAS profesionálním zpěvem začala ve dvanácti letech. Jaká je dnes téměř dospělá Ewa, která si umí užívat nálepku dětská hvězda?

téma / 11BIO NEBIOJe nakupování biopotravin trendy, nebo má skutečně něco do sebe? Seznamte se s českou bioprodukcí a zajímavými možnostmi nakupování biovýrobků.

ze světa železnice / 21KOLEJE BEZ NÁVRATUČeská Třebová se stává pro vysloužilé lokomotivy místem, kde na kolejích zdejšího depa čekají na svou „smrt“. Proč lidé od železnice vnímají lokomo-tivy, motorové vozy a jednotky jako něco víc než jen velké a složité stroje?

zábava / 25ABY VÁM CESTA RYCHLEJI UBĚHLASoutěž, křížovky, krimi příběh, plakát, pohádka pana přednosty, kvízy a ko-miks pro děti.

obsah / 03

cestopis / 40TRABANTEM PŘES CELOU AFRIKUNeobyčejná výprava pětičlenného týmu českých cestovatelů na nejjižnější cíp Afriky legendárním vozítkem východoněmecké výroby. Jak trabanty obstály v pouštních podmínkách?

Příští číslo vyjde

5. 4. 2011.

cestování po ČR / 33PARDUBICKÝ KRAJObjevte půvab pardubického zámku s neoby-čejnou atmosférou a historií, navštivte neda-leké Muzeum perníku v Rábech u Kunětické hory. Vydejte se také za kladrubskými vraníky do slavného hřebčína ve Slatiňanech.

ČD guide / 50JARNí ČD BONUSZákazníci Českých drah mohou s In-kartou nebo jízdenkou čerpat výhody a slevy bonu-sového programu. Jaké novinky jsme pro vás připravili na jaro?

/ novinky

Vyhodnocení ankety

Vlakušky se líbí

Z výsledků ankety vyplývá, že název „vlakušky“ se líbí více větší části odpovídajích. Stevardky se s výraznou ztrátou umístily až na druhém místě. Přesvědčili jsme se také o kráse českého jazyka a vaší milé kreativitě, neboť do redakce dorazila spousta nových návrhů. Pokochejte se s námi!

V únorovém čísle ČD pro vás jsme se vás formou soutěžní otázky ptali, které pojmenování nových dam a slečen ve vlacích vyšší kvality se líbí víc. Za necelé dva týdny dorazila do redakce více než tisícovka odpovědí.

Již více než třetina spojů Českých drah je od roku 2011 bezbariérových. Znamená to snadnější cestování nejen pro zdravotně postižené cestující, ale i pro seniory a maminky s kočárky.

Psali jsme...Měníme tvář našich vozidel (č. 6/2011)V regionální i dálkové dopravě přistoupily ČD k radikální obnově vozidlového parku. V loňském roce společnost uzavřela kontrakty na modernizaci současných vozidel i dodávky nových souprav v hodnotě téměř 10 miliard korun.

lucembursko na kolejích(č. 6/2011)V nejbližších letech plánují lucemburské dráhy rozsáhlé modernizační práce na železniční infrastruktuře. Staví se nové stanice a zdvojkolejňují tratě kvůli lepšímu spojení s okolními státy.

Do bohumína přes Žilinu(č. 6/2011)Po sedmnácti letech vozí pražští strojvedoucí znovu expresní spoje do Žiliny a dále až do Bohumína. Za jednu směnu projedou napříč nejen Českou republiku, ale i kus Slovenska.

Jak Těšín o tramvaj přišel(č. 6/2011)Právě před sto lety se začala psát historie tramvajového provozu v Těšíně. Dělení Slezska po první světové válce však způsobilo, že už po jednom desetiletí tento druh místní dopravy zanikl.

Nejdelší náklad za poslední roky(č. 7/2011)Obrovské ocelové nosníky pro jeřáb, přepravované z Brna do ruské Kalugy, jsou nejdelším nákladem, jaký železnice v novodobé historii ČD zrealizovala.

silvestrovský požár se šťastným koncem(č. 7/2011)Vlakvedoucí Jiří Peca prožil loni na Silvestra dramatickou službu. Společně s kolegy pomáhal hasit hořící lokomotivu.

Služby

Cestování bez bariér

České dráhy v posledních několika letech každoročně navyšují počet bezbariéro-vých spojů. V jízdním řádu pro rok 2011 je zavedeno již 2 562 vlaků se symbolem bezbariérovosti. To je o 440 spojů více oproti jízdnímu řádu 2010 a představuje to 36 % z denního průměru vypravených vlako-vých spojení Českých drah. V dálkové dopravě je vozem upraveným pro vozíčkáře vybavena téměř polovina všech spojů. Snažíme se, aby cestování vlakem bylo jednoduché a pohodlné opravdu pro všechny.

nabídka pro děti a učitele

Školní výlet za 80 kčZvýhodněné jízdenky pro žáky a učitele nabízejí České dráhy i v tomto pololetí. Na výlet tak mohou školní skupiny vyrazit odkudkoli do Prahy, Brna, Olomouce a nově do Českého Krumlova za skvělou cenu zpáteční jízdenky 80 Kč. Nabídka platí do 15. května 2011. Nově je otevřena možnost cestovat levněji i do Německa. Sleva až 60 % na jízdném platí pro školní skupiny ve věku do 26 let v dopro-vodu dvou dospělých.  Více se dozvíte na www.cd.cz (Volný čas – Junior program – Děti na výlet).

Vaše NÁMĚTy| drahušky/dráhušky| dívky v modrém| vlakvardky| recepční| pendulky| drážděnky| vagonesky| palubní průvodčí| vlakové víly| vlakový servis| hostesky| stevardcitky [stevardsitky]| infovlakušky| kolejnice| vlakynky| trainýrky (vyslov trenýrky)| vlakvedoucí, intersitky/eurositky| pomněnky| vlakoušky

2 562

bezbariérových

vlaků denně

38 % stevardky

5 % ostatní

57 % vlakušky

novinky /

Týdeník Železničář vydávají České dráhy, a.s., a jeho elektronickou verzi najdete na webové adrese www.cd.cz/zeleznicar.

pro fanoušky

nové reportážeOn-line televize Českých drah nabízí pravidelně nové reportáže. Po několikaleté rekonstrukci se otevřela veřejnosti expozice Národního technic-kého muzea v Praze. O novinkách v muzeu a de-tailech rekonstrukce se dozvíte více v reportáži s názvem Technika přístupná veřejnosti. V dalším příspěvku vás například seznámíme s pilotním projektem Českých drah zvyšovaní kvality služeb ve spojích EuroCity a InterCity. Jeho prostřednic-tvím se dostanete na palubu vlaků vyšší kvality, kde se nově o pohodlí cestujících starají tzv. vlakušky.

Patnáct třívozových a čtyři dvouvozové jednotky objednaly České dráhy pro Ústecký, Pardubický, Královéhradecký, Olomoucký a Jihočeský kraj.

První změna jízdního řádu platná od neděle 6. března 2011 přinese v regionální i dálkové dopravě jen drobné úpravy.

komfort V regionech

NoVé „paNTografy“ škoDa

Moderní jednotky budou klimatizované, opat-řené audiovizuálním systémem pro informování cestujících o průběhu jízdy, a také budou prak-

Psali jsme...Jak oslovit zákazníka ve stanici (č. 7/2011)České dráhy sjednocují systém pře-dávání informací cestujícím v celé železniční síti. Na nádražích jsou postupně instalovány nové nosiče prezentačních materiálů.

poláci sázejí na rychlost (č. 7/2011)V Polsku pokračují práce na výstav-bě vysokorychlostních tratí o cel-kové délce tisíc kilometrů. Za pár let potrvá například jízda z Varšavy do Lodže pouhých 35 minut.

kam kráčíte, Holešovice?(č. 7/2011)Loni v září si jedna z velkých pražských stanic připomněla 25 let své existence. Význam holešovic-kého nádraží však oproti minulosti poklesl, lidé tu v současnosti spíše vystupují.

Důkazy lidského důvtipu a umu(č. 8/2011)Přesně po 1 621 dnech rekonstrukcí bylo 15. února slavnostně otevřeno Národní technické muzeum v Praze. Součástí nové instalace dopravní haly jsou i čtyři parní lokomotivy a salonní vůz.

omlazovací kúra pro kvatra(č. 8/2011)Po více než sedmnácti letech procházejí všechny motorové vozy řady 842 zvané Rohlíky či Kvatra omlazovací kúrou.

První z nich už má za sebou i jízdu na zkušebním okruhu ve Velimi.

Zaměřeno na padělky i neplatiče(č. 8/2011)Koncem února uskutečnilo ústecké KCOD ve spolupráci s policií rozsáhlou akci zaměřenou na platnost jízdních dokladů, odhalování padělků i klid a pořádek ve vlacích.

nezapomeňte

oD 6. bŘezna Jen s MiniMálníMi zMĚnaMi

Ve většině regionů zůstane rozsah spojů ČD nezměněn (v Královéhradeckém kraji a na Vysočině dokonce nedo-chází k žádným změnám), ve vybraných krajích se rozsah regionální vlakové dopravy nepatrně zvýší  (hl. město Praha, Plzeňský, Pardubický kraj), na základě podnětů krajských úřadů se zlepší přípojové vazby. Minimální změny budou také v dál-kové dopravě. Podstatnější změnou je pouze zkrá-cení páru rychlíků Orlice (R 252/253) Pardubice – Wroclaw a zpět do nové trasy Pardubice – Lichkov. Více informací najdete na www.cd.cz. 

ticky vybaveny univerzálním prostorem pro přepravu větších zavazadel, kočárků a kol.Nízkopodlažní a bezbariérové vozy jsou 

částečně spolufinancovány regionálními operačními programy Evropské unie. Vozy vyrobí česká společnost Škoda Vagonka a budou dodány v rozmezí jednoho a půl roku. První souprava se dostane na koleje v polovině roku 2012. Více informací se dozvíte například v týdeníku Železničář. 

Ústecký kraj

7 třívozovýchjednotek

Královéhradecký a Pardubický kraj

5 třívozovýchjednotek

Olomoucký kraj

3 třívozovéjednotky

Jihočeský kraj

4 dvouvozovéjednotky

Jízdní řád 2011Jedeme vlakem!Platí od 12. prosince 2010 do 10. prosince 2011

CD_JR_2011_celositovy_titulka.indd 1

10/14/10 10:52:42 AM

/ z regionů

z DopisŮ čtenáŘŮNechtěná mystifikace

Vážení a milí čtenáři, velmi se omlouváme za nesprávně uvedenou informaci v únorovém vydání ČD pro vás, kde jsme fotografii na straně 20, která zachycuje most přes řeku Ohři v Bušovicích nad Ohří, označili za Negrelliho viadukt na pražské Štvanici. Na nechtěnou mystifi-kaci všech zúčastněných danou především historickou podobou mostu (dnes má již most v Bo-hušovicích nad Ohří moderní podobu) a fantazií, která změnila přání ve skutečnost, nás upozor-nila místní obyvatelka Jaroslava Smejkalová a jako důkaz zaslala několik svých rodinných foto-grafií z roku 1953, které zachycují letní pohodu u Ohře. redakce

pošlete své fotografie a získejte kilometrickou banku ČDDlouhodobá soutěž nekončí, i nadále nám můžete posílat své příspěvky. Do redakce nám během měsíce a půl dorazilo již více než padesát sérií fotografií, ze kterých je skutečně někdy těžké vybrat ty nejzdařilejší. redakce

pošlete e-mailem na adresu cdprovas@cd.cz nebo poštou do redakce sérii svých nejlep-ších fotografií zachycených z okna Vlaku (str. 1). autora uveřejněných snímků odmě-níme kilometrickou bankou čd v hodnotě 2 000 kč. ne-zapomeňte uvést své jméno, adresu a údaje o pořízených snímcích – datum a místo (trasu) pořízení.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ostravankU koUpíte i U prŮvoDčíHo

KARLOVARSKÝ KRAJ

čtYŘi pŮJčovnY JízDníCH kol

ÚSTECKÝ KRAJ

víkenDové vlakY Do litoMĚŘiC

ZLÍNSKÝ KRAJ

vítání Jara na valaŠskU Při cestování do Ostravy si ne-

musíte lámat hlavu, kde a jak za-koupíte jízdenku na MHD. 24ho-dinovou jízdenku ODIS na celé území Ostravy si můžete koupit současně s jízdenkou na vlak u každé pokladní přepážky ČD s elektronickým výdejem jízde-nek. Počátek platnosti jízdenky si zvolíte podle svého přání. Na nezlevněnou jízdenku, která stojí 65 Kč a platí v rámci ODIS na území statutárního města Ostravy u všech dopravců, se 

V rámci rozšíření nabídky a zkvalitňování služeb pro ces-tující si budou moci zájemci vy-půjčit kola ve čtyřech stanicích: Mariánské Lázně, Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Kola z půjčovny ČD je možné ve vlacích Českých drah přepravovat zdarma a vra-cet je i v jiné stanici, než byla vypůjčena. To umožňuje vari-abilní plánování cyklistických výletů. Tipy na výlety najdete na www.kr-karlovarsky.cz.

I v letošním roce bude od 2. dub- na do 30. října každou sobotu a neděli a o svátcích jezdit z Drážďan do Litoměřic města a zpět turistický vlak – regio-nální expres (RE 20) na němec-kém území zvaný Wander-Expres Bohemica. Vlak je veden moderní nízkopodlažní a klimatizovanou motorovou jednotkou Desiro. Do stanice Litoměřice město vlak dojede v 9.40 h, zpět do Drážďan odjíždí v 16.18 h.

Přivítejte s námi v sobotu 19. března jaro jízdou zvláštního vlaku taženého historickou parní lokomotivou na trati Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (první veřejná jízda s cestujícími po 40 letech). V Rožnově pod Radhoštěm můžete navštívit tradiční Josefovský jarmark na náměstí. Jízdní řád a bližší informace najdete na www.cd.cz. 

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

NoVÝ CykloVlak Velo poDyJí

V březnu mohou cestující poprvé využít nový cyklovlak Velo Podyjí, který představuje ideální způsob dopravy do srdce Národního parku Podyjí. Vlak odjíždí 26. března v 8.11 h ze železniční stanice  Brno-Královo Pole. V Brně ještě zastavuje v Lesné (odj. 8.15 h), Židenicích (odj. 8.21 h) 

a na brněnském hlavním nádraží (odj. 8.30 h). V Moravském Krumlově do něj můžete přistoupit v 9.06 h a ve Znojmě v 10.10 h. Do vinařské obce Šatov vás cyklovlak doveze v 10.24 h. Zpět ze Šatova vyjede vlak v 17.45 h. Vlak Velo Podyjí pojede také 28. května, 18. června, 3. a 17. září. 

může v nepracovní dny přepra-vovat dokonce až pět cestujících, z nichž nejvýše dva mohou být starší 15 let. Od 6. března 2011 lze tuto 24hodinovou jízdenku zvanou Ostravanka zakoupit také u průvodčích ve vlacích Českých drah. V tomto případě začíná jízdenka platit okamži-kem jejího výdeje.  

rozhovor / 07

NEJSEM ŽÁDNÁ RYCHLOKVAŠKA

Když ve svých dvanácti letech nazpívala singl Měls mě vůbec

rád, nikdo netušil, jestli ta sympatická holčička s rovnátky nebude jen

další hvězdičkou, která zazáří a za pár

let si na ni nikdo nevzpomene.

Matěj Rychlý textaRchIV EWy FaRNÉ foto

ZPĚVAČKA EWA FARNA

08 / rozhovor

→ Je vám sedmnáct, už dávno nejste dětská hvězda. Je těžké přejít z kategorie zpěvačka-teenager do kategorie dospělých umělců?Určitě to není jednoduché a vždycky to nějaký čas trvá. Možná také ani mnoha lidem ještě nedošlo, že už nejsem ta malá dvanáctiletá holka. Já se proto nesnažím ze sebe dělat dospělou zpěvačku. Naopak jsem ráda, že jsem něčím výjimečná, že si mě lidi pamatujou jako tu malou tmavovlasou holku s ofi-nou a rovnátkama. Nechci ze sebe dělat předčasně dospělou. Dospělá přece potom budu celý život.

→ Ve svých čtrnácti letech jste vyrazila na první velké turné. Od té doby neustále vystupujete a jste na cestách. Nevzalo vám to dětství?Já to vidím jako prestižní věc – byla jsem nej-mladší zpěvačkou, která kdy u nás takové turné absolvovala. To samozřejmě něco dává a něco bere. Ale myslím si, že mi zpívání zatím víc dalo, než vzalo. A proto v něm taky pokračuju.

→ A co vám dalo konkrétně?Dalo mi neskutečné zkušenosti, dokážu vlastně porovnat dva světy – svět dětí a svět dospělých. Taky spolupracuju s dospělými lidmi, takže od nich čerpám zkušenosti a do-stávám užitečné rady. Pohybuju se v medi-álním světě. Strašně moc lidí v mém věku by ve světě showbusinessu chtělo také být. A co mi vzalo? Možná právě trochu soukromí nebo anonymitu. Ale já se nestydím za nic, co dělám. Když se teď třeba rozhodnu, že chci tančit na letišti, tak to fakt udělám.

→ Jak se vůbec člověk stane dětskou hvězdou? Zpívala jsem v dětském sboru ve škole a paní učitelka mě strašně nutila do všech soutěží, protože sama jsem soutěžit nechtěla. Pak mě ale zpívání docela chytilo. A na jedné z těch soutěží byl v porotě pro-ducent Lešek Wronka a celé se to dalo do pohybu. Samozřejmě je to o velkém štěstí, které mě potkalo, ale zároveň si myslím, že k tomu ještě patří práce, protože jenom štěstí a talent nestačí. Za svůj největší úspěch považuju, že ti lidé, kteří mi na začátku házeli klacky pod nohy a říkali mi „rychlokvaška “, teď dělají recenze na moje desky a říkají, že už jsem součástí české pop-music. Prostě jsem dokázala, že v popu-lární hudbě dokážu vydržet déle než dva roky.

→ Jste teď ve třetím ročníku frýdeckomísteckého gymnázia. Jak zvládáte studium a kariéru? Jde to vůbec?

Mám individuální plán.

→ Dobře, zeptám se jinak – chodíte vůbec normálně jako jiní studenti do školy?

Chodím, jak to jen jde. Nemůžu ale samozřejmě říct, že pravidelně. Mám studium rozkousko-vané na takové bloky: blok zpívání a blok školy. Takže občas jsem ve škole dva dny v týdnu, pak zase tři. Ale chodím tam, poslouchám výklad na hodinách a pak samozřejmě občas píšu i ně-jaké prověrky, spoustu učiva si pak doplňuju. A taky se samozřejmě snažím užít si běžný studentský život, kdy se potkávám s kamarády na chodbě a takový ty normální věci. Takže mě baví chodit do školy.

→ Kam máte po gymnáziu namířeno? Kdesi jste mluvila o umělecké škole v USA.

To zatím padá, možná až po vysoké škole. Mě by totiž zajímala práva.

→ Bydlíte ještě stále u rodičů?Ano, bydlím normálně doma, u rodičů ve Ven-dryni. Ale často taky jezdím sama vlakem do Prahy, není to rozhodně tak, že bych od rodiny byla oddělená, naopak. Mimochodem jezdím převážně vlakem, konkrétně Pendoli-nem. Je to rychlé a komfortní.

EWA FARNA (17)

Narodila se 12. 8. 1993 v Třinci, žije s rodinou ve Ven-dryni a v současnosti navště-vuje třetí ročník gymnázia s polským vyučovacím jazy-kem ve Frýdku-Místku. Hudbě se věnuje od dětství – pět a půl roku navštěvovala ZUŠ v Třinci, kde hrála na klavír a zpívala ve sboru. Ráda spor-tuje, několik let byla členkou oddílu sjezdového lyžování Ski Beskyd Velká Rača. Ve dva-nácti letech ji objevil produ-cent Lešek Wronka. Od té doby vydala jako sólová zpěvačka inklinující k rocku už několik úspěšných alb jak v Čechách, tak i v Polsku, kam pravidelně zajíždí na koncerty. Získala celou řadu domácích i zahra-ničních ocenění. Kromě toho, že se třikrát po sobě umístila na třetím místě v soutěži Zlatý slavík, v roce 2010 vyhrála i cenu Anděl v kategorii Zpě-vačka roku.

Ewa si teď nejvíc užívá čas strávený se svou čtyřletou sestřičkou.

rozhovor / 09

→ Pokud vím, máte také doma dva sourozence?Mám patnáctiletého bráchu a čtyřletou ses-třičku, tu si užívám. Jsem doma ráda, i když v pokoji mám často strašnej nepořádek a moc se tam nedá žít, ale je to super. Kromě toho mám doma ještě fenku Zorku, je to německý pinč, to je můj miláček. Bohužel na ni teď nemám vůbec čas, na procházce jsem s ní už nebyla ani nepamatuju. Teď se prostě víc mazlím se ségrou.

→ Mluvíte dokonale česky i polsky. Jste Polka nebo Slezanka?Jsem Polka, která se narodila a bydlí v Česku a možná aktuálně mluví líp česky než polsky, protože mám častější kontakt právě s Čechy. Ale taky často pracovně cestuju právě do Polska, kde si průběžně obnovuju svoji mateřštinu.

→ Jak vás přijímá polské publikum? Berou vás za svou? Berou. To bylo docela vtipné – když jsme vy-dávali poslední desku, ptali se mě: „Tak kam tě vlastně zařadíme? Zahraniční nebo domácí interpret?“ A já říkám: „Domácí!“ Takže v Pol-sku mě berou, mám už několik tamějších cen.

→ Když mluvíte o cenách, na svůj věk jste jich už získala opravdu hodně. Které z nich si nejvíc považujete?Těžko říct, já si jich cením všech stejně. Ale možná by to bylo ocenění Zpěvačka roku v sou-těži Anděl 2010. Protože ji udělují lidé, kteří muzice fakt rozumí a v tom světě se pohybují. Té ceny si velmi vážím, je to taková satisfakce, potvrzení, že nejsem žádná protekční třinácti-letá barbínka. Samozřejmě mnohem víc je ale pro mě důležité, že lidi chodí na moje koncerty a kupujou si moje desky.

→ Jak to máte s repertoárem? Když mi bylo dvanáct nebo třináct, tak jsem něco takého vůbec neřešila. Teď se čím dál víc snažím svůj repertoár vytvářet osobně. A některé texty si píšu sama. Pokud jde o melodie, zatím jsem napsala jen jednu pís-ničku, ale budu se samozřejmě víc snažit. V tom je právě moje určitá nevýhoda, hodně interpretů mě za to odsuzuje.

→ Promiňte, tomu úplně nerozumím.Kritizují mě, že si nepíšu písničky sama, že to tedy není úplně ze mě. Ale to je těžký, když člověk chodí do školy a má hodně jiných povinností, nemá čas sedět doma

že to se mnou všechno podstoupili. Doufám, že jsem se nějak zásadně nezměnila a vědí, že jsem jim za to vděčná.

→ Radí vám rodiče ve vašem uměleckém směřování? Neříkají třeba: „Tohle bys měla zpívat, to je hezká písnička?“Samozřejmě že občas něco řek-nou, ale nemluví mi do toho. Ale pamatuju si, že když mi bylo těch čtrnáct, tak se mnou taťka řešil texty na desku, chtěl vědět, o čem zpí-vám a proč to zpívám. Teď už ale ví, že si to hlídám a věří mi.

Nechci ze sebe dělat předčasně

dospělou. Dospělá přece potom budu

celý život.

a psát písničky. Takže zatím využívám zku-šeností a skvělých nápadů jiných lidí, kteří je pro mě píšou.

→ Máte tedy svůj tým spolupracovníků?Ano, mám, ale kdykoliv se může rozšířit, takže, prosím, pište, pište!

→ Viděli jsme vás v silvestrovském dílu seriálu Ulice. Vaše herecké vystoupení byla jenom taková recese, nebo vážně do budoucna uvažujete o herecké kariéře?Neuvažuju, to byla výjimka. Bylo ale výborný objevit se v populárním seriálu, bavilo mě to. Už jsem se takhle objevila i v seriálu Ošk-livka Katka, kde jsem hrála v jedné epizodě. Zatím jsem ale kromě jednoho polského seriálu všude hrála jenom sebe, což je nejhorší. Uvidíme, jestli přijde něco nového.

→ Vraťme se ještě k vaší rodině. Jak rodiče nesli vaše rozhodnutí, že se chcete věnovat showbusinessu? Bylo mi jedenáct nebo dvanáct let, když jsme podepisovali smlouvu s agen-turou a já pořádně ani nevěděla, co taková smlouva je. Rodiče si naopak samozřejmě uvědomovali všechny souvislosti. Viděli v tom ohromnou šanci, ale také věděli, že to bude vyžadovat velké zapojení z jejich strany. A angažují se stále. Jezdí se mnou pořád, sice dnes už ne tak často, ale hlídají mě. A já to teď zpětně strašně oceňuju, i když jsem někdy byla na-štvaná. Třeba jsem si k patnác-tinám přála jezdit na koncerty s kapelou v dodávce, ale taťka mi to nedovolil. Vážím si toho,

10 / rozhovor

→ Nafotila jste už svůj třetí kalendář. Co vás k tomu vedlo?

Jsou především určené mým fanouškům a z jejich strany ten nápad původně vznikl. Často se totiž snažíme fanouškům vyhovět, když přijdou s nějakou zajímavou myš-lenkou. Jsem ale za ty kalendáře vděčná, protože mám vlastně zdokumentované, jak jsem vypadala v roce 2009, 2010 a 2011.

→ Jste ve spojení s vaším fanklubem?Ano, pořádáme pravidelně srazy, asi jednou za půl roku. A jezdí se mnou na koncerty. Když uděláme narozeninový sraz, tak mi nosí dárečky. Je to strašně hezký.

→ Pokud vím, doma mluvíte těšínským nářečím. Čím se vlastně odlišuje od polštiny?

Od polštiny se liší tím, že v něm už je dnes hodně bohemismů, ten jazyk se prostě asimiluje s prostředím, kde žijeme, takže je v něm už spousta českých slov. Za dob mé babičky tam zase bylo víc německých slov, která se ale stále používají. Takže my třeba běžně místo nádraží říkáme bahnhof, místo vlaku zug a tak podobně.

→ Neuvažujete o nějakých písničkách v těšínském nářečí? Třeba Jarek Nohavica postavil svou tvorbu právě na ostravském nářečí a jeho písničky jsou tím osobité.Pan Nohavica je mi sice hrozně blízký, ale já jsem se rozhodla pro komerční zpěv, pro masovou produkci, takže to nejde dohromady. Nevylučuju ale, že třeba někdy udělám pro naše lidi exkluzivně nějaký projekt v těšínském nářečí. Ale třeba právě na dnešním vystoupení zpívám lidové pís-ničky v našem těšínském nářečí. (Rozhovor vznikal před Ewiným vystoupením na ledno-vém Národním krojovém plese v Top Hotelu v Praze.)

→ Na jednu stranu chcete být za rockerku a zároveň se otevřeně hlásíte ke křesťanským zásadám. Je vůbec možné udržet tyto dvě roviny v souladu?Myslím, že to dohromady jde. Problém je samozřejmě v tom, že lidé mají především zapsané spojení: sex, drogy a rokenrol. Je to

ale podle mě hodně individuální. Já proží-vám ten rokenrol na scéně – tam si chci užít všechny ty ohně a kytary a odvázat se, prostě tam paříme, mám to ráda a baví mě to. A pak, když slezu z pódia, tedy ne že bych byla úplně klidná šedá myška, ale mám své meze, křes-ťanský zásady, kterých se snažím držet.

→ Máte vůbec čas na nějaké koníčky? Dříve jste se dokonce aktivně věnovala sjezdovému lyžování a jezdila jste za oddíl Ski Beskyd Velká Rača.

Na lyže se občas dostanu. V březnu jedu do Alp se školou, v prváku na gymnáziu jsem se učila jezdit na snowboardu. Se ško-lou taky chodíme pomáhat při slalomových jízdách – stavíme branky a zapisujeme, kdo kterou minul. Cítím se strašně důležitě, když jedu na vleku a mám na sobě vestu organizátora.

→ Mluvila jste o ztrátě soukromí. V nedávné době jste udělala první velkou negativní zkušenost, když bulvár komentoval váš rozchod s kytaristou Marcusem Tranem.O svém soukromí se s nikým moc nebavím, a tak snad proto píšou takový nesmysly. Dřív jsem měla strašnou potřebu na po-dobné články reagovat a dokazovat, že tak to přece není. Ale teď už jsem v pohodě. Samozřejmě že takové lži vám nemůžou být nikdy lhostejné, ale naučila jsem se k těmhle výmyslům nevyjadřovat a ono to skutečně po čase přešlo. Takže k tomu můžu říct jediné: že mezi mnou a Marcusem není nic špatného.

Ocenění Zpěvačka roku

v soutěži Anděl 2010 mi potvrdilo, že nejsem žádná

protekční barbínka.

text veronika mouchová, klára kasalováfoto www.bio.cz, pixmac

téma / 11

BIO NEBIO ANEB NÁVRAT K SELSKÉMU ROZUMU

Není nad potěšení z jídla. Je pro nás zdrojem radosti, zábavy, živin, ale pozor – také různých nemocí. Vyplatí se proto vědět, co dělá tu správnou chuť a kde si vybrat zdravé ingredience pro naše vaření. Věřte, že zdravé může být i chutné!

zaklínadloBIO

12 / téma

Dlouho si u nás nikdo neuvědomoval, jak velkou roli hraje způsob pěs-

tování dobytka, hnojení půdy a další nakládání s vypěstovanou zeleninou, ovocem, ale i masem a mléčnými výrobky. To jsou totiž ty detaily, které dělají naše jídlo nejen zdravější, ale také chutnější. Jednou z odpovědí může být BIO životní styl. Trend, který je v současnosti stále popu-lárnější. Pojďme se podívat, co to vlastně BIO je. Prospívá BIO člo-věku? Prospívá BIO peněžence? Prospívá BIO přírodě?

BIo Je, KDYŽ…A co vlastně přesně BIO znamená? Není to lidový výraz nebo posměšná přezdívka. Jedná se o ustálené značení výrobků, které jsou pěstovány a vyráběny v co nejpřirozenějších podmínkách. Pěstují se na kvalitní půdě, která nebyla po několik let chemicky hnojená a díky tomu obsa-huje podstatně více minerálů než půda klasická. Chemické hnojení totiž zabíjí mikroorganismy v půdě, které jsou pro udržování minerální hodnoty půdy nepo-stradatelné. Jakmile rostliny začnou růst, nejsou chemicky ošetřované. Stejně tak je to s masem a mléčnými výrobky. Doby-tek, který se pase na biopastvinách, není krmen masokostní moučkou a má vždy velký výběh na rozdíl od dobytka z kon-venčních velkochovů. Z toho všeho plyne, že BIO znamená respektování přírody, půdy, života zvířat a rostlin a v konečném důsledku tak naší planety i sebe sama.

Zpracování potravin koproducentů probíhá bez chemických látek, tedy bez „éček“, glutamanu sodného a dalších nepřirozených látek. Výsledkem je biopotravina, která se odlišuje přirozenou výraznější chutí, obsahem kvalitních živin a nulovými hodnotami umělých přípravků a jedů. Obdobně vzniká biokosmetika, která rovněž neobsahuje chemické látky.

Zajímavostí je, že například na alergiky bioplodiny působí jinak. Třeba alergie na jahody, která je velmi rozšířená, je u některých ve skutečnosti jen alergií na chemikálie obsažené v pesticidech v konvenčních jahodách.

Že Je BIo DRAHÉ?Žehráte při pohledu na výrobky označené BIO, že jsou dražší než ty standardní? Ruku na srdce, přiznejme si pravdu.

Naučili jsme se nakupovat s ohle-dem na co nejnižší cenu, ale úplně jsme přestali myslet na obsah naší stravy. Ano, konvenční potraviny jsou levnější, vlastně extrémně levné. Neobsahují však tolik živin, které bychom potravou měli dostávat do těla, a mnohdy jsou i chuťově nevý-razné. Znamená to, že při vaření musíme naše jídla uměle dochucovat a pořád nejsme s výsledkem spokojeni. Nejíme přece proto, abychom utratili co nejméně, ale abychom ze stravy dostali maximum a také si pochutnali. Připlatit si za kvalitu je důležité zejména z hlediska delší perspektivy. Při nákupu auta či kuchyňských spotřebičů jsou pro nás tyto parametry stejně určující jako cena. Zkusme proto přehodnotit svůj vztah k nakupování potravin z hlediska dlouhodobého využití našeho těla. A co že je tím pravým důvodem, proč je BIO dražší než konvenční potraviny? Vyžaduje totiž větší poměr lidské práce. Díky tomu, že producenti biovýrobků nepouží-vají chemikálie na ošetření plodin, ty pak vyžadují výrazně větší péči a čas pěstitele. V České republice zatím není po biovýrobcích tak velká poptávka, proto není možné uspo-řit z rozsahu produkce. Aktuální statistiky však napovídají, že obliba biopotravin stále roste. Proto se v budoucnu určitě dočkáme i příjemnějších cen.

ČeSKo ZeMÍ eKofAReMCo přesně biopotraviny jsou? Nejde pouze o čerstvé ovoce a zeleninu, jak se mnozí domnívají. Dostupná je bohatá nabídka kvalitního masa, masných výrobků, mléčných produktů, sýrů, pečiva, piva a alkoholu, medu, čerstvých bylinek a dalších produktů. Jsou tedy biospotřebitelé blázni? Starají se jak o svoje zdraví, tak o přírodu kolem nás. Někdy je to stojí víc peněz, než by normálně mohlo, ale každý utrácíme za něco jiného. I na vás je, zda BIO zkusíte. Rozhodně se ho nebojte, překvapit vás může leda svou plnější chutí a bohatší vůní.

Biopotraviny a bioprodukty od regi-onálních farmářů si v posledních letech získaly mezi českými spotřebi-teli velkou oblibu. Svědčí o tom prudký nárůst počtu ekologických zemědělců. Za poslední rok jejich počet poskočil o celých 30 %, celkem jich v Čechách je o něco více než 3 500. Znamená to tedy, že na plných deseti procentech hospodářské půdy u nás, což je 55 tisíc hektarů, se hospodaří ekolo-gicky. Předpokládá se, že do roku

téma / 13

2015 to bude dalších 5 % navíc. Je vidět, že ekologie a zdravý životní styl jsou pro nás dů-ležitým aspektem. Zájmem o tuto alternativu předčíme mnoho zemí s daleko ekologicky přívětivějšími podmínkami pro podnikání.

PeStRoU BeDÝNKU AŽ Do DoMUProtože na našem trhu není možné kou-pit skutečné biopotraviny v klasických obchodech, nejjednodušší je přihlásit se

do jednoho z tzv. bedýnkových systémů. V současnosti je to u nás velká móda,

ale především jde o pomocníka, který ušetří spoustu času. Je to také zábava a děti bedýnky milují. Bedýnky vám

zajistí pravidelný přísun bioplodin s jistým původem za dobrou cenu. U většiny z nich si nemůžete vybrat, co

přesně za plodiny chcete dostat, i když už začínají vznikat také obchody, kde si

svou bedýnku poskládáte dle svých potřeb.

VÝHODY BEDÝNEK l lokálnost – bedýnky by měly obsahovat lokální potraviny od místních dodavatelů.

l sezonnost – bedýnky obvykle obsahují sezonní zeleninu, je to trochu, jako byste měli vlastní zahradu nebo pole a v kuchyni jste vařili z toho, co se právě urodilo.

l rozmanitost – v bedýnce vždy najdete víc druhů ovoce a zeleniny.

l vysoká kvalita – často vám ji zaručuje biocertifikát dodavatele, někdy však budete zemědělce znát osobně a nejlepší zárukou bude vzájemná důvěra.

l přiměřená cena – náklady na distribuci bedýnkami jsou nižší než v řetězcích, avšak supermarketové akční ceny nečekejte, cena je přiměřená kvalitě.

l pravidelnost – přísun bedýnkových potravin na váš stůl je obvykle pravidelný, intervaly záleží na typu potravin i na nastavení bedýnkového družstva.

14 / téma

Bedýnku si pak mů-žete objednat se závo-zem až domů nebo si ji vyzvednout v odběrném místě.

Obsah bedýnek se u většiny dodavatelů prů-běžně mění. Může se tam tak objevit zimní česká zele-nina a ovoce: červená a žlutá cibule, český česnek, ked-lubny, kapusta, mrkev, celer, petržel, červená řepa, červené a bílé zelí, různé odrůdy brambor, čerstvá pe-tržel kudrnka a kopr, pórek, jablka, hrušky, ořechy a jiné. Můžete tam však najít i domácí chléb a těstoviny. Pro ty, kteří už nechtějí ku-povat mdlé maso bez chuti v supermarketu, jsou k dostání i masové bedýnky. Také si můžete třeba doobjednat lesní med, jogurty, sýry a tvaroh nebo jiné výrobky, které byly vyrobeny s ohledem na přírodní postupy.

DĚtI A BIoMáte-li malé dítě, BIO pro vás získává zcela jiný význam. Děti se rodí nepoškozené civili-zací. A čím déle je udržíte z dosahu škodlivin, tím zdravější bude jejich celý život. Opravdu má smysl dávat dětem čerstvé příkrmy v biokvalitě. Malé děti toho nesnědí tolik, v rodinném rozpočtu se tedy nákupy biopo-travin výrazněji neprojeví. Samozřejmě že pouze biostrava dítě nespasí. Je třeba myslet i na další aspekty zdravého způsobu života, ale jakýkoli krok směrem k usnadnění práce našemu tělu je dobrý a později se nám vyplatí.

fARMÁŘSKÉ tRHYPokud milujete nakupování a bedýnkový systém je pro vás příliš jednoduchý, ideálním řešením jsou farmářské trhy. Na podzim loňského roku zažila Česká republika jejich boom. Tento fenomén k nám doputoval ze sousedních států, kde má dlou-hou historii. Tradice pořádat pravidelné farmářské trhy, kde místní farmáři svým „sousedům" prodávají vlastní produkty, se třeba ve Skotsku nebo Holandsku těší velké oblibě a přetrvává již od dob středověku. Farmářské trhy jsou bezesporu jednou z možných (a také příjemných)cest, jak nakupovat biopotra-viny. Je však otázkou, zda si v dnešním konzumním světě naleznou a udrží své stálé místo. Jsou skvělé, pokud chcete nakoupit čerstvé potraviny. Nechoďte na ně však, pokud vám záleží na plodinách, které jsou s určitostí neošetřované umě-lými přípravky. Čeští farmáři totiž někdy používají nepřirozená hnojiva, nemáte proto záruku, zda svou produkci pěstovali opravdu v souladu s přírodou. Další nevý-hodou farmářských trhů jsou fronty, ale i ty si užijete, pokud si z nakupování na trzích uděláte příjemnou zábavu a společenský zážitek. Farmářské trhy jsou dobré, pokud máte čas a záleží vám spíše na lokálnosti než biokvalitě.

KDE NAJÍT INFORMACE O BIO ŽIVOTNÍM STYLUwww.freshbedynky.czwww.bio-info.czwww.najdisisvehofarmare.cz www.ceskefarmarsketrhy.czwww.nafarmu.cz

CD_letiste_215x270.indd 1 1.2.11 11:24

Často ve snaze využít ty nejmodernější prostředky a techniky přehlédneme to nejpřirozenější a také nejlevnější. Pokud chcete zhubnout, cítit se dobře jak po fyzické, tak psychické stránce, zkuste chůzi. Je účinnější a namáhavější, než si myslíte.

16 / přirozená relaxace

Umíte chodit pořádně? Zřejmě si říkáte: Jak vůbec může někdo dělat

chyby v chození? To je jako neumět správně spát nebo dýchat. Ve skutečnosti jsou nesprávné návyky v chůzi velmi častým problémem. Odhalte s námi devět nejčastějších chyb chodců. Pokud se naučíte správně si vykračovat, otevře se vám zcela nový svět cvičení a relaxace.

TAKHLE SE SPRÁVNĚ CHODÍ!

text KLÁRA KASALOVÁfoto PIXMAC.Cz

1| StARÉ BotYTato rada není sponzorovaná ně-kterým z výrobců sportovní obuvi. Opravdu! Ale zkušební laboratoře vývojových oddělení velkých vý-robců by mohly vyprávět o zraně-ních způsobených sportováním v ne-vhodných nebo ošlapaných botách. Obzvláště pokud máte nadváhu, je nezbytné mít opravdu kvalitní boty.

RAdANevíte, jak poznat, jestli vaše boty už mají opravdu putovat do koše, anebo mají ještě šanci na dožití? Nevyhazujte je hned. Kupte si nové boty a ty noste jen tak dvakrát, třikrát v týdnu. Ve chvíli, kdy ucítíte, že rozdíl mezi oběma páry bot je tak velký, že instinktivně tíhnete k nošení těch nových, vyhoďte staré tenisky. Znamená to, že už vaší noze nedávají tu správnou oporu.

9 chyb, které ProvázeJí naši chůzi

přirozená relaxace / 17

Tipy na nakupOvánÍ spOrTOvnÍCH bOTl Nakupujte až odpoledne, kdy máte nohu po celém dni v práci trochu opuchlou.l Boty zkoušejte se sportovní ponožkou, kterou budete nosit.l Ujistěte se, že máte dostatek místa mezi palcem a špičkou boty.l Projděte se v obchodě. Bota vám nesmí kloktat přes patu.

2| BeZ PRotAŽeNÍHodně lidí nepovažuje chůzi za na-máhavý pohyb. Pokud ale sedíte celý den v kanceláři, představuje i chůze takovou zátěž pro vaše tělo, jako byste chtěli vyběhnout bez přípravy z bloků na závodišti. Než začnete s chůzí, vždy se protáhněte a do-staňte tělo do provozní teploty.

RAdABěhem tří minut se vaše tělo prokrví a dostatečně připraví na chůzi. Postavte se rovně, zvedněte nohu a udělejte 12 koleček kotníkem sem a tam, to stejné udělejte s druhou nohou. Pak po-malu švihejte nohou dopředu a dozadu a nakonec dejte ruce v pas a udělejte pár neúplných dřepů. Pak se opět postavte, zakružte pánví, jako byste měli na sobě gymnastický kruh, a nakonec natáhněte ruce dopředu a zatočte s nimi. Hotovo! Můžete vyrazit.

3| ŠPAtNÁ teCHNIKAPlácání nohama, nepevné držení těla a hlavy, hrbení se a házení rukama, to jsou nejčastější chyby, které lidé při chůzi dělají. způsobují, že chůze nemá kýžený efekt na naše zdraví, mohou přivodit dokonce zranění nebo třeba posměch dětí z okolo jedoucího auta.

RAdADívejte se před sebe a mějte rovná záda. Nedržte je však křečovitě, důležitá je uvolněnost. Vypněte

hrudník, pažemi pohybujte v tempu chůze. Při rychlé chůzi položte patu na zem a teprve pak se přehoupněte

ke špičce. Špičkou chodidla se také odrážejte. Dělejte raději kratší kroky, dýchejte v rytmu chůze.

4| BeZ CÍLeČasto děláme všichni stejnou chybu. Chceme zhubnout nebo se udržet v kondici, ale nestanovíme si žádný cíl. Bez něj ale nemůžeme posoudit své dílčí úspěchy a nechat se jimi motivovat.

RAdAKupte se krokoměr. První týden dělejte všechno tak, jak jste zvyklí, a sčítejte své kroky. Druhý týden součet všech dnů vydělte sedmi, abyste získali průměr, a nastavte si cíl o 10 nebo 20 % víc, další týden opět, až se dostanete na 10 000 kroků, což je optimální hodnota pro efektivní spalování tuků.

5| CHodÍte SAMINěkdy je prospěšné projít se sami, obzvlášť když si potřebujeme utřídit myšlenky. Jako pravidelný sport je to jen pro silné nátury. Pokud chodíte sami, snadno si najdete výmluvu, proč dneska vynecháte.

RAdAJe výhodnější vytvořit si skupinu lidí, kteří chodí s vámi. Donutí vás to vyrazit i ve chvílích, kdy se vám nechce jít, je ošklivé počasí nebo vám do toho něco přišlo.

18 / přirozená relaxace

6| Ve VYJetÝCH KoLeJÍCHStejná cesta, stejný čas, stejný okruh, pokaždé ti stejní pejskaři okolo. Někteří sice říkají, že stereotyp má meditativní účinky, ve skutečnosti spíše umrtvuje a nudí.

RAdAVytvořte si pravidlo, že minimálně dvakrát za týden půjdete jinou cestou. Budete překvapeni, jak vše vypadá z druhé strany chodníku jinak.

8| CHYBÍ eNeRGIeNejste závodníci, alespoň prozatím! Takže byste měli myslet na dopl-ňování energie formou iontových nápojů a tyčinek. Nevadí, že ener-geticky vydávají stejně, jako byste snědli jedno malé jídlo.

RAdANeberte si nic s sebou na chůzi. Pokud jste dostatečně pili přes den, měli byste i 45 minut chůze vydržet pohodlně bez vody. Ale napijte se pořádně hned jak dorazíte!

7| ZBYteČNÉ ZAtĚŽoVÁNÍPokud si myslíte, že zhubnete rych-leji, když se budete ověšovat záva-žími, nosit těžké bundy nebo boty, jste na omylu. Tělo tak vydá jen o 10 % energie navíc, ale jste daleko více ohroženi zraněními, infarktem a po-škozením kloubů při nošení závaží.

RAdAChoďte rychleji a zintenzivněte pohyby! Jen pětiprocentní zvýšení intenzity způsobí až padesátiprocentní nárůst spalování kilojoulů.

9| NeMYSLÍte NA PRotAŽeNÍNezapomínejte se protáhnout jak před tím, než vyrazíte, tak po chůzi. Čím jsme starší, tím více to potře-bujeme. Svaly a šlachy se musejí při-pravit na výkon a také protáhnout po námaze. Nebude vás pak bolet celé tělo!

RAdAVyšetřete si tři minuty. Udělejte velký krok dopředu, ohněte koleno nohy tak, aby bylo přímo nad kotníkem, pak se spusťte trochu dolů. Ucítíte, jak se vám napíná šlacha na lýtku. Vyměňte nohy a pak si stoupněte, rozkročte nohy na šířku pánve a ohněte se. Zkuste se dotknout palců nohy.

přirozená relaxace / 19

chůze je tím nejjednodušším způsobem, jak zhubnout a udržet se v kondici. Pravidelná, svižná chůze však dokáže mnohem více: navozuje dobrou náladu, posiluje srdce, zlepšuje paměť a je zaručeným receptem na dlouhověkost.

nOrDiC WALKINGtrenDy aLternativa Pro eFektivnĚJší vÝDeJ enerGie

tipHůlky pro nordic walking můžete sehnat v cenovém rozpětí několika stokorun až pár tisíc. Určitě ale vyhledejte odborníka! S nevhodnými hůlkami si můžete víc uškodit než zlepšit kondici.

LÉČivÉ ÚČinky CHŮZEl Pomáhá nám zhubnout.l Zlepšuje kondici.l Posiluje kosti a zlepšuje koordinaci pohybů, takže lidé, kteří pravidelně chodí, se spíše vyhnou úrazům a zraněním.l Díky silnějším kostem zabraňuje vzniku osteoporózy.l Produkuje hormony dobré nálady.l Okysličuje a prokrvuje mozek a zlepšuje tak naši paměť.l Posiluje srdce a snižuje riziko vzniku srdečního onemocnění.l Je účinnou prevencí proti rakovině.l Pravidelná chůze prodlužuje život.

nOrDiC WaLkinG (sEvErská CHŮZE) v bODECHl Nové sportovní odvětví, které přišlo z Finska.l Kondiční chůze se speciálními holemi.l Sport vhodný pro všechny věkové skupiny.l Ve srovnání s normální chůzí bez holí máme při nordic walkingu přibližně o 2 % vyšší energetický výdej a zvyšujeme o 15 % tepovou frekvenci. Během severské chůze je zapojeno až 90 % svalů celého těla.

přÍnOsy nOrDiC WaLkinGu l Zpevňujeme trup (zádové, břišní, prsní a všechny svaly paže) – vydržíme tak třeba déle vzpřímeně sedět u počítače. l Máme správné držení těla – hůlky nás „narovnávají“. l Odlehčujeme kloubům (kolena, kyčle) – oporou o hůlky můžeme odlehčit až 30 % své tělesné váhy. l Zvyšujeme sílu, vytrvalost a celkovou pružnost svalů.

ze světa železnice / 21

Nikdo jim sem nenosí květiny ani věnce a na Dušičky nepřicházejí pozůstalí. Přesto jde o místo s podobným poselstvím, jaké lidé vpisují do náhrobních kamenů…

václav rubeš textDeNNIS HÜbScH foto

FINIŠ NA DLOUHÉ TRATI

22 / ze světa železnice

„Slyšel jsi to? Pavlínka se už po té ne-hodě nevrátí. Je v Třebové,“ povídají

si dva strojvedoucí při čekání na šichtu a oba vědí, co to znamená. Pro nezna-lého těžko k uvěření, že nemluví o lidské bytosti, ale o své oblíbené lokomotivě. O stroji, který „jen“ vozil cestující nebo náklad. O neživé věci, kterou vyrobily lidské ruce, a byli to zase lidé, kteří jí svým vnímáním propůjčili duši. Česká Třebová se stává pro mnohé z lokomotiv místem, kde na kolejích zdejšího depa čekají na svou „smrt“.

I LeDeNDY StÁRNoUZ čistě pragmatického hlediska se jedná o velmi jednoduchou záležitost. Každý stroj, který je už morálně zastaralý, neeko-nomický, došly na něj náhradní díly nebo byl násilně poškozen například nehodou a jeho oprava by se majiteli nevyplatila,

se zruší. To znamená vyřadí z provozu, vyškrtne z evidence, jeho součástky se v maximální míře využijí a pak se od-veze na místo, kde čeká, až se definitivně rozhodne o jeho osudu. Ty „šťastnější“ lokomotivy se dostanou do lidských ru-kou, které jim pomohou do nového života zpravidla jako muzejnímu exponátu.

Ideou je zachovat pro budoucí generace alespoň jeden exemplář od každé řady, která brázdila či ještě brázdí koleje naší země. České dráhy působí na poli muzej-nictví a záchrany železničních klenotů už dlouhá léta jako jeden z nejvýznamnějších hráčů. Pod zkratkou DHV se skrývá spe-cializovaná organizační jednotka – Depo

historických vozidel se sídlem v Lužné u Rakovníka, které nese velkou část břemene renovací historických vozidel v českých zemích.

„ČeKAČKY“ NA SMRtBohužel se ale většině „odsouzených“ strojů nepodaří dostat na seznam vozi-del určených k záchraně, a tak je pohled na pověstné koleje bez návratu v našem nejznámějším železničářském městě velmi tristní. Pod širým nebem tu spolu postávají nákladní lokomotivy řad 121 a 122 nebo dvojice prototypových Kra-kenů řady 470. Torza střídavých Laminá-tek, dodnes obdivovaných kvůli svému

Vzniká pouto, které leckdypřerůstá lidské chápání.

Vraky stále nadčasových lokomotiv zde odpočívají spolu.

DENNIS HÜBSCH

Autor fotografií, mladý foto-graf a grafik, začal naplňovat svůj sen stát se železničářem ve svých patnácti letech, kdy se přihlásil a uspěl ve Stipen-dijním programu ČéDés. Stal se tak jedním z více než dvou set mladých lidí, které České dráhy podporují při cestě za jejich vybranou profesní kariérou. Poté zahájil studium na Střední odborné škole do-pravní v Ostravě-Vítkovicích. Pro své fotografie si vybírá témata nejen železniční, ale také industriální.

ze světa železnice / 23

nadčasovému designu a použitému materiálu, jsou jen hořkým mementem. Smutnou spo-lečnost jim dělají motoroví Brejlovci, Sergeje nebo Karkulky. Milovník umu českých rukou a vynikající tuzemské konstruktérské školy by si skoro mohl myslet, že se chystají na svou lepší budoucnost. Bohužel ale čekají na jediné – hořák autogenu.

Je s podivem, s jakou samozřejmostí se mluví o „hřbitovech lokomotiv“, přestože jde vlastně o analogii automobilových vrakovišť. Proč lid železničářský vnímá lokomotivy, motorové vozy a jednotky jako něco víc než jen velké, těžké a složité stroje? Snad proto, že velká část železničářů spojuje s těmi „obyčej-nými“ stroji podstatnou část svého života. Vzniká tak pouto, které leckdy přerůstá lidské chápání.

ČLoVĚK DAL – ČLoVĚK VZAL Ve chvíli, kdy se dostane nový stroj mezi laickou i odbornou veřejnost, začíná vyvo-lávat emoce. Zprvu nové, naleštěné lokomo-tivy vzbuzují trochu nedůvěry, než se s nimi lokomotivní i opravárenský personál sžije.

Legendární „tahoun“ ČSD zvaný Sergej odpočívá na tomto hřbitově už od roku 2000.

Oba prototypy první elektrické dvoupatrové jednotky pro příměstskou dopravu v provozu nahradily modernější CityElefanty.

24 / ze světa železnice

Později se již prohánějí po kolejích lehce oprýskané provozem, ale zato s rozpus-tilými přezdívkami. To je první příznak toho, že vzniká právě to na první pohled zvláštní pouto. Navíc není lokomotiva jako lokomotiva. Byť jsou si příslušnice jednotlivé lokomotivní řady podobné jako vejce vejci, každá je jiná. Strojvedoucí a mechanici dobře vědí, o čem je řeč. Jedna je „hodná“ a nechá si líbit neobratné zachá-zení začátečníka nebo nevybíravé řízení od hrubiána. Další je jako pyšná princezna, jednou jede ladně, podruhé prokluzuje, „jde“ špatně do brzdy nebo do výkonu, ne-nechá si zapnout hlavní vypínač, přestože to předtím šlo stokrát.

Snad proto mají železničáři každou z nich pojmenovanou podle jejích ne-ctností a i při zběžném rozhovoru oka-mžitě rozpoznají, o které je řeč. Podle nich má zkrátka každý stroj svou povahu včetně všech kladů i nectností.

velmi smutnou, byť nevyhnutelnou součástí naší železniční historie. Parní lokomotivy byly pro svou náročnost údržby i provozu už dávno odsouzeny k zániku a cestující téměř volali po konci těchto kouřících a páchnou-cích dinosaurů na kolejích. Když ale došlo na skutečné rušení parní trakce v jednotli-vých regionech a depech, praskaly poslední pravidelné i mimořádné vlaky ve švech, jako by i obyčejní cestující pochopili, že smutný svist parní píšťaly zazní opravdu naposledy.

A podobné je to i s koncem každého lokomotivního života. Neuvědomujeme si, jak dobré služby pro nás tyto složité stroje vykonávají, dokud se dny té které lokomo-tivy definitivně nenachýlí. To jsme pak plní smutku, melancholie a i tvrdým chlapům od železné dráhy se rozpije slaná slza na pol-štáři. Hřbitovy lokomotiv na nás pak působí jako setkání neživých nemrtvých legend na-šich kolejí čekajících na svou kremaci. Je to ale koloběh patřící k životu nejen na kolejích a záchrana alespoň jednoho reprezentanta každé z těchto legend velmi bohulibým dílem.

Shodou okolností v současné době nastu-puje do provozu zbrusu nový pokračovatel věhlasné československé konstruktérské školy – lokomotiva řady 380. Přestože se z mnoha stran ozývají hlasy, že v dnešním globalizovaném světě není už nic čistě národního, opak je pravdou. Jde o výsle-dek práce šikovných českých rukou stejně jako před padesáti lety. Vsaďte se, že až se za dalších třicet, čtyřicet či možná padesát let naplní dny dnešní horké novinky, bude opět oplakávána a personifikována a ve-lebena. Ještě před tím se ale pro nás bude dřít a dřít a dřít…

Když došlo na rušení parní

trakce, praskaly poslední pravidelné vlaky

ve švech.

Pravděpodobně nikdo z železničářů si při uvedení nové lokomotivy do provozu neuvědomuje, že stojí u vzniku legendy. Bez nadsázky lze totiž říci, že každá loko-motivní řada se do historie našich drah zapsala nesmazatelným písmem. Snad ani samotný inženýr Kryšpín, konstruktér věhlasných parních rychlíkových strojů, u rýsovacího prkna netušil, že se pod jeho rukama rodí dílo, které bude později vele-beno, personifikováno i oplakáváno.

SLZY A SAZeKonec parní trakce u Československých státních drah v roce 1980 byl asi vůbec nejemotivnějším zážitkem a plnící se koleje Kovošrotu ve Vrútkách nebo České Lípě

Na "hřbitově lokomotiv" se také začínají objevovat elektrické jednotky – tzv. Žabotlamy. Ve všedních dnech ty poslední provozuschopné můžeme dosud potkat v pražské příměstské dopravě.

Původně chebský Čmelák číslo 111 už nejeden měsíc tráví svůj poslední čas na šrotišti v České Třebové.

hhh!

scénáø: zdenìk ston, ilustrace: roman kliský

blablabla

špity-špit

&…tam stávala Viktorka celé

hodiny upøenì dívajícse dolù k splavu…

tak tøeba sašo, z jakéèeské klasiky je

tato ukázka?

…napovím vám…je to …BO�ENA

jóóó, u� vííím!… od babièky

?!?

BO�ENANÌMCOVé

ééépf,tak tøebááá......je tóó z...

to snad...Mù�u na záchod?!?to bude

zase sranda...

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

zábava / 25

Ve kterém roce získala Ewa Farna cenu Anděl coby Zpěvačka roku?

a → 2006b → 2009c → 2010

Ve kterém africkém městě má bustu český cestovatel Emil Holub?

a → v Livingstoneb → v Nairobic → v Dakaru

Jakou spotřebu benzinu měla expedice Trabantem napříč Afrikou?

a → 5,3b → 5,8c → 6,2

Který oblíbený seriál se v 80. letech minulého století natáčel ve Slatiňanech?

a → Znamení koněb → Obyčejná koňská historiec → Dobrá voda

Ve které zemi archeologové objevili předchůdce dnešního medu?

a → v Jordánskub → v Egyptěc → v Afghánistánu

Využili jste již některou z výhod zákaznického programu Čd Bonus?

a → anob → nec → nevím, o co se jedná

SOUTĚŽ

Pro cHyTré hlavy

Své odpovědi včetně poštovní adresy nám posílejte do 25. 3. 2011 na adresu cdprovas@cd.cz nebo poštou na České dráhy, Odbor řízení značky, nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1 s heslem SOUTĚŽ ČD PRO VÁS. Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – pouka-zem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 000 Kč.Výherci z minulého vydání: Václav Maránek, Strakonice; Lubomír Branc, Vendryně; Jindřich Hužera, NeratoviceSprávné odpovědi z minulého vydání: 1 – Rhétská dráha, 2 – na prvním, 3 – 100 km/h, 4 – přibližně týden, 5 – z Rumunska

1|

2|

3|

4|

5|

6|

Hrajte

o Kilometrické

banky ČD za

2 000 Kč.

Miguel de Cervantes Saavedra (1547–1616) – španělský spisovatel: Každý je takový, ... (dokončení v tajence).

Najdi 10 rozdílů

křížovkaPOMŮCKA: OMERTA, TYL, YLO

JEDOVATÝTROPICKÝ

HAD

POVRCHOVÝUHELNÝ DŮL

(SLANG.)

ZAČÁTEKTAJENKY

CHEMICKÁ ZNAČKAOSMIA

ČAJOVÁRŮŽE

RUSKÉ UKAZOVACÍZÁJMENO

OZDRAVENÍ

NÁZEVŘÍMSKÉDESÍTKY

MINULÉHOROKU

NEMÍTV ÚCTĚ

SILNÝ PROVAZ

ÚŘAD (ZAST.)

PÁDOVÁ OTÁZKA

MAFIÁNSKÝZÁKON

MLČENLIVOSTI

KONECTAJENKY

ŘEMENOSA

PTAČÍHOPERA

MÍSTABLAŽENOSTI

FIALOVÝ POLODRAHO-

KAMKUS

NÁBYTKUPÍCNINA

BIOCHEM. SPOTŘEBA

KYSLÍKU (ZKR.)

OSLOVOVATTŘETÍ

OSOBOU

HOŘÁK NĚMECKYVÝCHOD

NAŠE TELEVIZNÍSTANICE

PRAVOSLAVNÝOBRAZ

NÁDOBKA NA KOŘENÍ

JANINSKÝ PAŠA

LEDOVCOVÁ USAZENINA

(GEOL.)

STEPNÍPSOVITÉ ŠELMY

NETEČNÝPLYN

OTVORY V MÍSTNOSTI

AFRICKÝ SLON

NÁTĚR

LEM

ZAKLENÍ

DOKONALÝZNALEC

DOPORUČENÍ

HUDEBNÍZNAČKA

NAMÁČECÍPŘÍPRAVEK

SEKNOUT

DOBA PO SETMĚNÍ

ČÁST HORNÍKONČETINY

ŽENSKÉ JMÉNO

BÝV. FRANC.TENISTA

PENĚŽNÍ POUKÁZKA

KUS KRYTINYZE SLÁMY

BŘEZNO

KLIDNÝ ČLOVĚK

KOLONIE

PENĚŽNÍ SOUSTAVA

KONEC ŠA-CHOVÉ HRYZN. OHÝB. NÁBYTKU

NOVOZÉL.NELÉTAVÝ

PTÁK

UMÍNĚNÝZÁPOR

COPAK

JMÉNO HERCE SKLENČKY

LEHKÝ ČLUN

DRAVCI

ZAHNUTÝHŘEB

PŘEDLOŽKA PAPOUŠEK

ČESKÝ BAVIČ(ZDENĚK)

ŠITÝSPOJ

CIZOPASNÉHOUBY

EVROPANÉ(SLOV.)

text  TOMÁŠ CACHilustrace rOMAn kliský

Začínal jsem být z té návštěvy více než nervózní. Hromotlukovi neurčitého věku, podobnému přerostlému orangutanovi, už oči-vidně docházela trpělivost. Kupodivu ještě větší neklid ve mně vyvolávala jeho mladičká, křehká společnice. Měla jemný, jímavě

krásný obličejík, poznamenaný však jakýmsi hlubokým smutkem a trpnou odevzdaností.

Mrknul jsem významně na hodinky.„Znovu vám opakuju, pane… pane…“Orangutan konečně zamumlal své příjmení, které na mě zapůsobilo

jako rána elektrickým obuškem. Kolem pana H. se totiž již řadu měsíců vytvářela neobyčejně temná legenda. Asi před rokem koupil poloroz-padlou usedlost za městem, v níž se údajně věnoval rozličným kalým i nekalým způsobům podnikání. Říkalo se, že plot obepínající statek je neustále pod proudem, že nelidsky týrá svou ženu a nevlastní dceru i hospodářská zvířata… a ještě ledacos jiného.

A tenhle obecně uznaný netvor teď sedí proti mně a chce… To zrovna!

„…pane H., že vám to daňové přiznání prostě zpracovat nemůžu. Do konce března zbývá pár dnů a mám dost stálých klientů. Nehledě na to, že netuším, v jakém stavu máte podklady pro…“

„Ale doktore, to je oukej!“ zaržál H., hrábl do kabely u svých nohou a posta-vil na stolek pětilitrovou láhev od oku-rek. Byla napěchovaná množstvím blíže neidentifikovatelných papírků.

„Helejte se… je tady všecko!“ ryčel opičák a jal se papírovou masu dolo-vat z láhve. Na stůl přistávala směsice paragonů a ručně popsaných cárů papíru, přičemž druhá sorta výrazně převažovala. Na jednom útržku jsem zahlédl fixem provedený nadpis VÍ-DAJE NA KRMENI PRO ZVÝŘATA.

Představa, jak se probírám tou hro-madou odpadků, mi zdravě zvedla hla-dinu adrenalinu.

„Tak dost, pane H. Seberte si to smetí a vypadněte.“„Ale, ale, doktůrku…,“ zakřenil se lidoop. „Aby bylo jasno: dyž už sem

si tě vybral, začneš na tom makat – teď hned. Nebo…“„Nebo mi snad hodláte domluvit ručně? Fajn, pak nebudu schopen

jakékoli soustavné činnosti.“„To je mi jasný, inteligente,“ odfrkl H. pohrdavě. „Proto sem si na tebe

rači předem nachystal něco špeciálního… Šárko!“Dívka se probudila k činnosti jako automat po vhození mince. Pře-

táhla si přes hlavu rolák, rozepnula džíny – a najednou stála přede mnou dočista nahá. Na pár vteřin mě ochromila nemožnost odtrhnout oči od dokonalého dívčího těla. Konečně jsem vyskočil z křesla.

„Co to má zname–“„Sednout!“ rozkázal opičák a podpořil svou žádost velkou černou

pistolí, která se mu zčistajasna zjevila v tlapě. Poslušně jsem se vrátil do původní pozice.

„Šárko, deme na to! A přesně tak, jak sme si to nazkoušeli!“Dívka se pohnula a v příštím okamžiku už seděla obkročmo

v mém klíně. Přes košili i jinde jsem cítil její hebkou pokožku, na šíji se mi propletly štíhlé prsty. Počínala si jako stroj, naprosto neosobně, ale přece v tom bylo cosi… cosi úžasně…

„Skvělý, děti, skvělý!“ dolehlo ke mně jakoby z dálky nadšené opi-čákovo hýkání. Pak jsem koutkem oka zaregistroval charakteristický záblesk.

„Neni nad starej dobrej polaroid,“ pochvaloval si strůjce toho ne-skutečného divadla. „Táák… už nám to leze… no né… per-fekt-ní! Šárko, končíme!“

Dívka se ode mne bleskurychle oddělila a se stejnou rychlostí se stačila obléci. H. mi přistrčil pod nos výsledek svého fotografického umění.

„Koukni na to, doktůrku! Jak by se ti líbilo, kdyby se tendle vobrázek dostal do rukou tvý ženě? Povidá se, že je kromvobyčejně žárlivá. Třeba by tě mohla i vypakovat z tý hezoučký vilky, co zdědila po rodičích…“

Jak jsem znal Jarmilu, dala by mi po zhlédnutí snímku skutečně jen pár minut na sbalení nejnutnějších věcí.

„Sem rád, že sme se nakonec do-mluvili. Pozejtří toudle dobou do-staneš fotku za vyplněný daňový přiznání.“

„Ale to přece… vždyť průkaznost těch vašich…“

Moje poslední chabá obrana za-nikla v ječivém zvuku sirény policej-ního auta.

H. přiskočil k oknu. „Ta megera na mě poštvala fízly! Šárko, padáme!“

Omámeně jsem se rozhlédl po náhle prázdné místnosti. Zůstala na koberci pod konferenčním stolkem. Barevná fotografie z polaroidu.

H. skončil ve vazbě, jeho manželka po brutálním fyzickém útoku nadlouho v nemocnici, nevlastní dcera Šárka u vzdálených příbuzných. Vyšetřování probíhá, H. prý má dále na svědomí nedovolené podnikání a ozbrojování, různé podvody, snad dokonce i kšefty s drogami. Já si svoji polívčičku jaksi… chápete… nepřihřál.

A ta fotografie? Leží v obálce na dně nejhlubšího šuplíku mého psa-cího stolu. Proč jsem ji nezničil? No… prostě… museli byste tu fotku vi-dět. Protože… Protože.

KrásKa a zvýře

něco končí, něco začínáNa straně 21 se můžete dočíst o místech, kde lokomotivy končí svoji životní pouť. Zde vám naopak přinášíme snímek nejnovější lokomotivy ČD řady 380 během napěťové zkoušky v plzeňské Škodovce.

Foto

M

icha

l Mál

ek

DÌTI, POŠLETE NÁM VAŠE OBRÁZKY HRDINÙ Z PØÍBÌHU NA ADRESU REDAKCE. NEJLEPŠÍ ILUSTRACE ODMÌNÍME, VÍTÌZ OD NÁS DOSTANE PLAKÁT NAŠICH HRDINÙ.GALAXI ELEFANT

POMÙ�ETE PROFESOROVIVYØEŠIT TUTO

ZAPEKLITOU KØÍ�OVKU?BRUMOVI

bílá zimní pokrývkadopravní prostøedekhraje se s ním hokejevropská mìnahorní konèetinastaví se z ní dùmèteme z níkytka s bodlákyhudební nástroj

ELFI se nadýchal omamného plynu dr. drona a má halucinace.všechny teï vidí jinak, ne� jsou ve skuteènosti!pomozte mu vyøešit záhadu kdo je kdo...

jak se jmenuje kategorie vlaku è

v rámci èeské republiky i do zahra-nièí zastavující pouze v nejvýznamnìjšíchstanicích s nadstandardními slu�bami?

eských drahurèeného pro komfortní cestování na dlouhézdálenosti

ŠÍLDRNEJEPRTEM

asimo rozbil èaso-prostový pøístroj.

poznáš, kdo je v kouliukrytý? Spoj èárou

èísla 1-51 a obrázek vybarvi.

prof. brum

aHOJ, HOLKY A KLUCI,tak se po mìsíci zase setkáváme. pøipravili jsmepro vás novou dávku kvízù, køí�ovek a hádanek.a nebojte se øíct i svým rodièùm, a� vám pomohou.

asimomínaVON DOXDR. DRON

1 2

34

5 7

9

8

10

11 12 1314

15

16

171819

20

21

2322242526

2728

293031

32

3334

3536

3738

39

4041

4243

44

4546

47

4849

5051

6

III.dr. dron& kapitán elfi

NA LEDOVÉ PLANETÌVEZE POMOC

ZTRACENÉ POSÁDCE. NA SANÍCH TA�ENÝCHPEJSKY HUSKY VEZE NÁHRADNÍ DÍLY NAOPRAVU RAKETOPLÁNU. PO CESTÌ NÌKTERÉ

ŠROUBKY A KOLEÈKA POZTRÁCELA.SPOÈÍTEJ, KOLIK KOLEÈEK A JAKÉBARVY PO CESTÌ ZTRATILA.

ARKTIRUM

ROMAN KLISKÝ©

5

5

5

00

5

5

5

00

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

ILUSTRACE: ROMAN KLISKÝ

a teï mìzavedeš

do pilotníkabiny,

koèièko!

h-h-h

zlotøilý dr. dron chce unéststardolino, aby získal superèippro svou armádu robotù...

zatím ve stardolinu...

dr. dron&

zatím všechnyuspím svým speciál-ním plynem, a�nejsou problémy.

jsme ve vesmíru,mimo pozemskou

kontrolu.

pøebírám velení,plecháèi.

CHA! JAKJEDNODUCHÉ.

VRRZZZ!

profesore,co sestalo?

je toneuvìøitelné,nìkdo uneslstardolino!

v øídicímstøedisku...

pšššt!

3. díl

hhhhhh!

rajský

ve stardolinu...

je èas sedemaskovat.

nikdo se ani nehne!tohle je pøepadení!

sos!

RUÈNÍBRZDA

NEMLUVTEZA JÍZDY

S PILOTEM

NEMLUZA JÍZD

MYTÍOKEN

DR. DRONE, VÁŠGENIÁLNÍ PLÁN VYCHÁZÍ.

STÙJTE!NEMÁTE POVOLENÍKE STARTU! TADY

LETOVÉ STØEDISKO.NEMÁTE POVOLENÍ...

a co mínaa asimo?

vyndal jsemz centrálního poèítaèesuperèip. Stardolino je

neovladatelné.Musíme opustit

palubu.

a co tilidé, co zùstalive stardolinu?

uniknemev záchrannémmodulu.

cha! èeká je neodvratnýkonec. a zdr�í to pøípadné

pronásledovatele.

ale nejdù-le�itìjší je, �emáme superèip!

plyn

hhh hhh!

PÍP!

odpor, jezbyteèný, jelimane!

?!

5

5

5

00

5

5

5

00

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

Ve škole byly prázdniny. Všechna Drahorádovic vnoučata se sjela jako vždy v Záhořicích. Děti sice spaly ve svém vagonu, ale  ráno šly na  snídani k babičce Františce do  stanice.  Šly po služební cestě, mezi kolejemi se nepotulovaly. Slíbily to 

dědovi a svůj slib dodržovaly. On by je jinak jejich děda, přednosta stanice, pěkně srovnal. Před dopravní kanceláří si všimly železni-čáře, který šel uprostřed kolejí. To bylo divné. Šel rychlým, zvlášt-ním,  takovým cupitavým krokem.  „To bude tím, že  jde po praž-cích,“ usoudil Ríša. „Ty jsi nějakej moc chytrej, podívej, vždyť on tak jde i po peroně,“ oponovala Anička. Byla to pravda. Neznámý železničář  vešel  cupitavě do dopravní  kanceláře,  zdržel  se  tam jen chviličku a zase pokračoval stejným způsobem dál ze stanice. Jako výpravčí sloužil pan Klouček. Děti si počkaly, až vyjde ven, a zeptaly se ho na neznámého. „To je přece náš pochůzkář Eda,“ odpověděl. „A už mě nezdržujte, musím zjistit volnost koleje pro ranní rychlík.“ O moc chytřejší nebyly. „Nevadí,“ prohodil Otík, „zeptáme se dědy při snídani.“

K snídani byla bílá káva a pe-káč makových a povidlových bu-chet. Když snědly polovinu pe-káče, což jim nedalo moc práce, zeptala  se  Krasomila  dědy: „Jak to, že může pan Eda chodit uprostřed kolejí  a pan Klouček nebo ty mu nevyhubujete?“ Pav-lík se přidal: „A kdo je to vůbec pochůzkář?“  „A proč  tak divně cupitavě  chodí?“ nezůstala po-zadu Lenka. „Tak hezky pomalu a popořádku,“ ujal se slova děda Drahorád. Bylo vidět, že ho zá-jem  dětí  těší.  Sáhnul  si  rychle pro buchtu, dokud nějaká ještě byla, napil se kávy a začal povídat:

„Pochůzkářovou  hlavní  povinností  je  denně  prohlížet  ko-lejnice, zda nejsou prasklé, pražce, zda nejsou shnilé nebo za-plavené bahnem, šrouby a vrtule, zda jsou dostatečně utažené, a vůbec, zda něco neohrožuje jízdu vlaku. Když najde nějakou závadu,  musí  ji  sám  hned  odstranit.  Třeba  utáhne  povolené šrouby. Proto s sebou stále nosí velký klíč. Když ale na závadu sám nestačí, musí  zastavit vlaky a zavolat okamžitě  traťmis-tra  pana  Bílka.  Proto  smí  a  vlastně  i  musí  chodit  uprostřed kolejí. Také musí mít velmi dobré uši, aby včas slyšel přijíždět vlak a stačil z kolejí vystoupit. No a pražce jsou poměrně blízko u sebe, a proto chodí tak cupitavě.“ „A to opravdu musí chodit každý den?“ nevěřila Lenka. „A kolik vlastně ujde kilometrů?“ „Opravdu chodí každý den a ujde při tom 12 kilometrů. Téhle trase říká krátká. V sobotu a v neděli jde takzvanou dlouhou, to je 25 kilometrů, protože jde pochůzkou i trasu svého souseda, který má volno. No a příští týden má volnou sobotu a neděli zase 

pochůzkář eda text  RobeRt DRozDailustrace Roman kliský

Eda.“ „Páni, to je kilometrů,“ hvízdnul údivem Pavlík. „Když má Eda dlouhou, tak 110, a když krátkou, tak 60 kilometrů za tý-den,“ spočetl rychle Ríša. 

Chvíli bylo ticho. Bylo vidět, že to děti poněkud zarazilo. „A to není všechno,“ pokračoval děda. „Je to asi pět let zpátky, Sokol Zá-hořice pořádal velké atletické závody. Jednou z disciplín byl také závod v chůzi. Závod na 20 kilometrů vyhrál s velkým náskokem mi-str republiky Jaroslav Beránek, který v Záhořicích chodil do školy, a proto ho také pořadatelé pozvali. Ve škole sedával v lavici s Edou Kubíkem. Po závodě se Jarda Beránek vychloubal, jak je dobrý a jak musí denně tvrdě trénovat. „Ty toho naděláš,“ nevydržel to Eda, „já v práci nachodím víc, než ty natrénuješ.“ Pustili se do sebe jako dva kohouti. Nakonec z toho vznikla sázka o 10 piv a 1 metr točeného salámu. Zvítězí ten, kdo vyhraje mistrovství republiky v chůzi na 20 

kilometrů. Eda Kubík na závod nijak zvlášť netrénoval. Dál cho-dil svoje trasy, akorát když měl volnou sobotu a neděli, vyrazil do lesa na houby nebo delší pro-cházku. Zato Jarda Beránek vzal sázku  smrtelně  vážně.  Jak  by také ne, vždyť byl mistr repub-liky.  Zjistil  si,  kolik  kilometrů Eda Kubík nachodí v práci, a pak si v týdenním tréninku ještě 10 kilometrů přidal navíc. Už se tě-šil, jak to Edovi natře. 

V den mistrovství byl rych-lík do Prahy plný k prasknutí. Všichni  Záhořičáci,  kteří  měli volno,  jeli  fandit.  Většina  fan-dila Edovi, protože byl skrom-nější. Eda Kubík, který v životě žádný  závod  nezažil,  koukal 

na množství diváků jako ve snu. Závod začal a hned od počátku se vedení ujali oba hlavní soupeři: Eda s Jardou. Ostatní závodníci postupně odpadali. Po 10 kilometrech bylo jasné, že se rozhodne mezi Jardou Beránkem a Edou Kubíkem. Kilometr před cílem na-sadil Jarda k trháku. Už se viděl jako vítěz. Vydal ze sebe všechno, co měl natrénováno. Tři sta metrů před cílem se ohlédl a očeká-val, že za ním nebude nikdo. Eda se ho však držel, jako by se ne-chumelilo, a ještě se stačil usmívat. Posledních sto metrů zrychlil Eda a Jardu převálcoval jako parní válec. Když ho míjel, procedil mezi zuby: „Dal bych si pivo a kus salámu.“ Eda vyhrál a ani nebyl nějak zvlášť unavený. Stadion jásal a nejvíc všichni železničáři. Když pak večer v zahradní restauraci objednával Jarda Beránek prohranou sázku, omluvil se Edovi za to, jak se vytahoval, a do-konce se přiznal k tomu, že si zjistil počet kilometrů, které Eda nachodí. Eda se začal smát, až mu zaskočilo. „Měl ses zeptat mě a ne špehovat. Já totiž bydlím pět kilometrů od nádraží a chodím do práce pěšky. Pochopitelně tam i zpátky!“   

POHÁDKY PANA PŘEDNOSTY

cestování po ČR / 33

za Krásami ČesKa

pardubicKÝ KraJ

radKO MarTÍNEKhejtman Pardubického kraje„Dovolte mi, abych vás co nejsrdečněji pozval k nám do Pardubického kraje. Co vám chceme a můžeme na-bídnout? Tak například renesanční zámecký areál v Litomyšli, jedinou památku UNESCO na území kraje. Za vidění určitě stojí i pardubický zámek pevnostního typu, středověká Chrudim či královská věnná města Vy-soké Mýto a Polička. Můžeme se pyšnit i významnými hrady, jako je Svojanov, Lichnice, Kunětická hora. Na zámku v Moravské Třebové je nejstarší renesanční památka u nás vůbec, a to portál z roku 1492. Na Hlinecku je možné poznat krásu původní lidové architektury. Výjimečnou středoevropskou historickou památkou je hřebčín v Kladrubech nad Labem, za návštěvu rozhodně stojí i hipologické muzeum ve Slatiňanech. Do přírody lákají hlavně naše chráněné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory a Orlické hory, stejně jako řada na-učných stezek. U nás je možné provozovat jak vodní sporty, třeba na Sečské přehradě, tak i pěší a cykloturis-tiku, v zimě se pak věnovat zimním sportům, například v nejmodernějším středisku Dolní Morava.“

tomáš rezek text

Foto

Pr

OFi

meD

ia.C

z

Pardubice

Litomyšl

SvitavyPolička

Ústí nad OrlicíChrudim

Hlinecko

Slatiňany

34 / cestování po ČR

Znepříliš významného hnízda se Pardu-bice proměnily na konci 15. století v důle-

žité sídlo předního českého rodu. Kdo se o to zasloužil? O rozkvět Pardubic se postaral moravský velmož Vilém z Pernštejna. Rozhodl se, že si v Pardubicích vybuduje nové rodinné sídlo. A to ne ledajaké. Kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami nechal vybudovat mohutné opevnění. Vznikl tak přechodný typ mezi hradem a zámkem. Rozlehlý areál s takto dochovaným urbanistickým řešením nemá ve střední Evropě obdoby.

PRVNÍ AKt V ČeSKÉM UMĚNÍVe zvelebování pardubického zámku pokračovali i jeho synové – Vojtěch a Jan z Pernštejna. Podnikli rozsáhlé renesanční úpravy. V rytířských sálech se z této doby dochovaly unikátní raně renesanční ná-stěnné malby. Výjimečné svými rozměry jsou výjevy s liturgickými motivy – Zákon a mi-lost a biblická legenda o Samsonovi a Dalile. Alegorická postava Štěstěny vrtkavé je pak prvním aktem v českém výtvarném umění.

Nechybělo však málo a nebylo by co obdivo-vat. Malby byly při úpravách interiérů zámku v 18. století vážně poškozeny. K jejich znovu-objevení došlo až ve 20. letech 20. století.

NA SVAtBU DO RYtÍŘSKÉHO SÁLURytířské sály pardubického zámku – Voj-těchův sál, Mázhaus a Sloupový sál – tvoří samostatnou prohlídkovou trasu (za vstupné zaplatíte jen 20 Kč). Až se jimi budete pro-cházet, zakloňte hlavu a podívejte se vzhůru. Kromě nástěnných maleb zdobí sály i nád-herné kazetové stropy. Působivý je zejména ten ve Sloupovém sále – bohatě zdobený poloakty a rostlinnými ornamenty. Není divu, že se tyto kouzelné prostory staly vyhledáva-ným místem pro konání svatebních obřadů.

DLOUHÝ NÁVŠtĚVNICKÝ PŮSt Po Pernštejnech se na zámku vystřídalo mnoho majitelů, kteří s ním měli různé plány. A tak se tu v 17. století vařilo pivo, o století později byl v zámku zřízen sklad textilní manufaktury nebo byty vysloužilých

VLaKEM dO pardubic

Na pardubickém hlavním nádraží

každý den zastavují desítky dálkových vlaků včetně rychlovlaků Pendolino. Kde si nejsnáze vyhledáte vla-kové spojení? Na webových stránkách Českých drah na adrese www.cd.cz. Pokud nemáte přístup na internet, rádi vám pomohou pracovníci Kontaktního centra ČD na tel. 840 112 113.

z Prahy (hl. n.) → za 53 minutz Hradce Králové (hl. n.) → za 19 minutz Olomouce (hl. n.) → za 1 hodinu 11 minutz Brna (hl. n.) → za 1 hodinu 28 minut

Koňské dostihy, voňavé perníky nebo nádraží, kde zastavují Pendolina… To se vybaví asi každému, když se řekne Pardubice. Město se ale vyplatí navštívit i pro půvabný zámek, honosné sídlo pánů z Pernštejna. V roce 2010 byl rekonstruovaný objekt pardubického zámku s unikátním systémem opevněných

valů zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.

PardubicKý záMeK s neobyčejnou aTMosférou

zA ŠtĚStĚNOU VRtKAVOUfOtO CzeCHtoUrISm, výCHodočeSké mUzeUm v pardUbICíCH

cestování po ČR / 35

JaK MÍT STÁLE ŠTĚSTÍ?

Pardubický velmož Vojtěch z Pernštejna chtěl mít štěstí stále při sobě. Před 480 lety nechal na stěnu svého pokoje vymalovat Fortunu Volubilis – Štěstěnu vrtkavou. Má po-dobu sličné krásky na vratké kouli, která se může zvrtnout, jak se jí zachce. Pernštejn chtěl upoutat štěstí ve zdech svého zámku. Že by pošetilec? Nevěříte, že to funguje? Na pardubickém zámku je dnes možné si na Štěstěnu sáhnout. V podobě bronzového reliéfu ji můžete pohladit po ladných křivkách těla a myslet na svá nejtajnější přání. Pak si vás jistě najde, až to budete nejvíce potřebovat.

důstojníků… Od roku 1953 se o zámek staral stát. Ale ne moc dobře. Zámek chátral a v 70. letech minulého století se v druhém patře pa-láce dokonce propadly stropy. Následná gene-rální rekonstrukce se vlekla a první opravené prostory na zámku se pro veřejnost otevřely až po bezmála dvaceti letech – v roce 1997.

URČItĚ Je NA CO Se DÍVAtZámek je sídlem Východočeského muzea v Pardubicích, které svým návštěvníkům nabízí celou paletu zážitků. Expozice České sklo je největší prezentací vývoje moder-ního sklářského umění u nás a výstava zbraní představuje průřez základními druhy chladných a palných zbraní od 13. do 20. století. Dětské návštěvníky potěší expozice historických hraček s malovanými motivy z nejznámějších pohádek a sběratelé zase ocení rozsáhlou expozici pohlednic či ukázku z ohromných numizmatických fondů muzea. Iluzivní instalace v expozici přírody východního Polabí získala národní cenu Gloria musaealis.

pErNÍKOVÁ cHaLOupKaAsi sedm kilometrů od Pardubic v Rábech u Kunětické hory se v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 nachází Muzeum perníku v Perníkové chaloupce. Poutavou formou zde malé i velké návštěvníky sezna-mují s historií perníkářského řemesla a pardubického perníku. Při procházce strašidelným lesem si můžete vyzkoušet, jak se Jeníčkovi a Mařence putovalo k perníkové chaloupce. O dalších medových lákadlech, která jsou pro vás přichystána pod Kunětickou horou, se dočtete na www.pernikova-chaloupka.cz.

Od pardubického hlavního nádraží vás k Perníkové

chaloupce doveze autobusová linka MHD č. 16 (zastávka Ráby, odbočka Kunětická hora).

ČD TIP

VÍTE, žE…l v Pardubicích se uskutečnil v červenci roku 1896 první tenisový turnaj v českých zemích?

l prvním Čechem, který vzlétl do výše 20 metrů a přeletěl dráhu dva kilometry dlouhou, se stal v roce 1910 Jan Kašpar, rodák z Pardubic?

l první Velká pardubická steeple- chase se běžela 5. listopadu 1874?

l poprvé jsou pardubičtí perníkáři zmiňováni v historických pramenech z roku 1515?

VÝcHOdOČESKÉ MuZEuM V pardubicÍcHl otevřeno celoročně, denně mimo pondělí od 10.00 do 18.00 hod. l informace o kulturních akcích na www.vcm.cz, tel. 466 799 240, vcm@vcm.cz

36 / cestování po ČR

Koňské království – tak by se dalo bez nad-sázky mluvit o Slatiňanech. Pokud patříte

mezi milovníky těchto ušlechtilých zvířat, pak do města rozkládajícího se na obou březích řeky Chrudimky určitě zavítejte. Ve slatiňanském zámku si můžete prohlédnout expozici největšího a nejkomplexnějšího „mu-zea koní“ v Evropě. Ve 34 místnostech jsou k vidění předměty s koňskou tematikou, které sem byly dovezeny ze 122 hradů a zámků.

NA PROHLÍDKU HŘeBČÍNAOd zámku se vydejte na prohlídku nedalekého hřebčína, který je proslulý chovem staro-kladrubského vraníka. Stejně jako zámek je

na VýLeT

zA KLADRUBSKÝMI VRANÍKY DO SLAtIŇAN

VLaKEM dO SLaTiŇaNVlakové spojení, které bude nejvíce vyho-

vovat vašim výletním plánům, si snadno vyhledáte na www.cd.cz. V případě, že nemáte přístup na internet, rádi vám pomohou pra-covníci Kontaktního centra ČD na tel. 840 112 113. z Chrudimi → za 4 minutyz Pardubic (hl. n.) → za 22 minutz Havlíčkova Brodu → za 1 hodinu 18 minutz Prahy (hl. n.) → za 1 hodinu 32 minut

opravdovou výletní romantiku můžete zažít ve slatiňanech. Prohlídku zdejšího zámku a hřebčína, kde se natáčel televizní seriál dobrá voda, spojte s relaxací v přilehlém anglickém parku a vše pak završte projížďkou na koni či v kočáře.

i hřebčín pro veřejnost otevřený od začátku dubna. Exkurzi je třeba předem objednat, nejlépe týden dopředu (více na www.nhklad-ruby.cz). V hřebčíně si projdete místa, kde se na začátku 80. letech natáčel oblíbený seriál Dobrá voda.

DO SeDLA NeBO DO KOČÁRUV hřebčíně si můžete domluvit i vyjížďku na koni nebo projížďku kočárem po okolí. Hodinová vyjížďka v sedle s doprovodem stojí 350 Kč. Pokud se budete chtít povozit v kočáře, zaplatíte za hodinu jízdy po okolí hřebčína 2 000 Kč (dvojspřeží) nebo 3 000 Kč (čtyřspřeží).

fOTO

Te

reza

Huc

lová

cestování po ČR / 37

Vítězství

Jiráskova

T. G. Masaryka

Chrudimka

Nádražní

železniční staniceSlatiňany

µOSLATIŇANY

jízdárna

Švýcárna

HŘEbČÍN SLaTiŇaNYjako zámecký hřebčín byl založen roku 1898 šlechtickou rodinou auerspergů. Ve zdejších stájích jsou chováni starokladrubští vraníci. V 80. letech minulého století se v hřebčí­ně natáčel dodnes populární seriál dobrá voda.

VÝLETNÍ rESTauracE MONacOKdyž ji před sto lety postavili, byla celá dřevěná. od té doby sice prošla několika stavebními úpravami, na její oblibě to ale nic neubralo. i dnes patří mezi hojně navštěvovaná restaurační zaří­zení ve slatiňanech – na dobré pohoštění láká místní i výletníky.

STÁTNÍ ZÁMEK SLaTiŇaNYod roku 1950 je slatiňanský zámek vy­užíván pro účely hipologického muzea. expozice dokumentují vývoj koně od jeho vzniku před 55 miliony let až po sou­časnost. rozsahem a komplexností jde o nejrozsáhlejší „muzeum koní“ v evropě.

KOČiČÍ HrÁdEKK romantické miniatuře hradu se mů­žete vydat po naučné stezce. je dlouhá dva kilometry a začíná nad zámeckým parkem u východu zvaného Klapačka. na devíti zastaveních stezky se sezná­míte se zajímavostmi zdejšího regionu.

aNGLicKÝ parKK zámku přiléhá anglický park založený na konci 18. století. Park se rozkládá na ploše 16 hektarů a najdeme v něm bohatou sbírku dřevin – včetně červenolistého buku s obvodem kmene šest metrů, který byl v roce 2007 vyhlášen nejkrásněj­ším stromem chrudimska.

fOTO

zá

mek

sla

tiňa

ny

fOTO

pi

xmac

od nádraží k zámku 1,3 km

fOTO

ar

chiv

měs

ta s

lati

ňany

fOTO

ar

chiv

měs

ta s

lati

ňany

fOTO

ar

chiv

NH

Kla

drub

y

38 / specialita

Voňavý medový polštářek v čokoládě se švestkovými povidly. Podle ročního období zdobil tuto oblíbenou svačinu buď Mikuláš, nebo velikonoční zajíček. Popularita pardubického perníku přetrvala dodnes. Patří mezi naše výrobky chráněné EU.

PŮVODNĚ PEPRNÍKSladké pečivo tmavě hnědé barvy, které dnes všichni nazýváme perník, původně nesl název peprník. Jeho původní receptura se totiž skládala z medu, mouky a pepře. Postupně se recepty začaly upravovat a nyní je těsto často tvořeno směsí pšeničné a žitné mouky, mléka, vajec, karamelizovaného cukru a medu. Těsto je kořeněno skořicí a zázvorem, občas také hřebíč-kem, kardamomem, muškátovým oříškem, aný-zem a levandulí. Vyrábějí se perníky kulaté, perníková srdce, zvířátka nebo třeba půllitr či jiné vtipné motivy. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými po-levami, anebo čokoládou. Průmyslově se perníky vyrábějí slepované – dva pláty perníku u sebe drží marmeláda a jsou zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku lze vystavět i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka.

PERNÍK JEN PRO BOHATÉPerník se tradičně vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým

PARDUBICKÝ PERNÍK

HISTORIE PERNÍKUMedové pečivo je zřejmě staré jako lidstvo samo. Archeologové objevili jednoduché pečivo z mouky a medu v egyptských hrobech, v antice měly perníky slavnostní a symbolický význam. S postupem času bylo pečivo stále vylepšováno a obohacováno o nové suroviny a koření.

Perníky se připravovaly podle tajných receptů, které si každý perníkář pečlivě střežil a předával je pouze svému nástupci. Byly většinou dost složité a obsahovaly také drahé a tehdy ne vždy dostupné suroviny – zejména koření.

Právě pro svou pracnost a suroviny byl perník dlouho luxusním zbožím, které si mohli dovolit jen ti nejbohatší.

V lidovém prostředí perníkářství zdomácnělo teprve v 18. století s rozšířením chovu včel. Rozvoj cukrovarnictví a s tím související výroba cukrovinek v druhé polovině 19. století znamenaly pro perníkáře postupný zánik. Cukrovinky byly módní novinkou a lákaly svým vzhledem, kdežto perník byl považován za něco staromódního. Jeho příprava se přesunula více do domácností.

luxusem. Tradice výroby perníku s místní tradiční recepturou do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu nebo třeba Gdaňsku. V Česku je nejznámější par-dubucký perník. V Praze jej tzv. celátníci prodá-vali v dnešní Celetné ulici.

PROČ BYLI PERNÍKÁŘI VĚTŠINOU MUŽI?Těsto se připravovalo dlouhou dobu dopředu. Několik měsíců a často i let se pak nechávalo odležet. Důvodem, proč perníky pekli muži, byla značná fyzická náročnost přípravy surovin. Ty vážily až desítky kilogramů a musely se prosívat, cedit, zahřívat, mísit a jinak zpracovávat. Také hnětení samotného těsta trvalo dlouho a bylo velice namáhavé.

CHRÁNÍME SVÉ DĚDICTVÍOd roku 2007 má Pardubický perník od Evrop-ské komise právo na tzv. chráněné zeměpisné označení. Pardubický perník mohou vyrábět firmy z Pardubic a okolí, které dodrží přísluš-nou recepturu. Českým výrobcům to pomůže zejména proti podvodníkům. Na českém trhu se totiž objevovaly napodobeniny zejména z Polska a Německa. Mezi další české chráněné výrobky patří například Budějovické pivo, Třeboňský kapr nebo Nošovické kysané zelí.

recept / 39

PříPrava | 30 minut Pečení | 20 minut zdobení | 30 minut

co Potřebujeme:300 g hladké mouky150 g moučkového cukru½ balení jedlé sodyskořici – na špičku nožeanýzhřebíčeknové koření ¼ ks citronové kůry120 g medu2 vejce

Na vál si připravíme hladkou mouku, cukr, ostatní koření, jedlou sodu. Uděláme důlek, přilijeme med a vejce a vypracujeme tuhé těsto. Těsto vyválíme a vykrajujeme formičkami ve tvaru vajíček či zajíčků. Na pečicím papíru pečeme v troubě asi na 180 °C. Pozor, těsto je opravdu velmi tuhé a těžko se zpracovává. Pečené a prochladlé perníčky zdobíme čokoládovou polevou nebo bílkovou polevou velikonočními motivy. Perníčky uložíme do chladu a necháme odležet.

VELIKONOČNÍ PERNÍČKY

TIPPokud chcete mít perníčky tmavé, přidejte kakao.

TRABANTEM NAPŘÍČ AFRIKOUBEZ GPS, ABS A 4x4

Pětičlenný tým českých cestovatelů dobyl zhruba před rokem nejjižnější cíp Afriky. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, vždyť Čecha potkáte dnes už málem i na Měsíci, ale projet Afriku legendárním vozítkem východoněmecké výroby si troufne asi málokdo.

text  KLÁRA HANDREJCHOVÁFOtO  PAVEL ŠIMEK

40 / cestopis

Před cestou se nás ptali, co budeme pít, když nebude voda. Ve velkém jsme sice kupovali balenou vodu, nicméně často jsme pili colu, která je po celé Africe všudypřítomná.

cestopis / 41

Naše expedice Trabantem napříč Afrikou slavnostně vyjela z pražského Vyšehradu 6. září 2009. Nejprve nás čekala cesta přes Evropu směrem k italskému Janovu – tam jsme se nalodili na trajekt a zamířili přes Středozemní moře k africkým břehům. Německo

Rakousko

Itálie

tunisko Libyeegypt

Súdán

etiopie

Keňa

tanzanie

Zambie

BotswanaNamibie

JAR

tRABANtA LZe SNADNO VYHRABAtPrvní africkou zemí bylo Tunisko, zde jsme strávili pouhé dva dny, protože nás mnohem více lákala dosud neznámá Libye. Průjezd Libyjskou pouští proběhl za účasti povinného průvodce, který na nás již čekal na hranicích. Když viděl, čím jsme přijeli, byl z toho chvíli nesvůj. Nicméně velmi rychle si zvykl na naše pomalé cestovní tempo a byl nám skvělým společníkem až na egyptské hranice, kde jsme se rozloučili.

V Egyptě jsme neplánovaně strávili tři týdny – v zázemí české ambasády v Káhiře jsme čekali na náhradní díly zaslané z Česka a díky nim jsme vyřešili technické problémy včetně jednoho zadřeného motoru. Po pro-vedení všech nezbytných oprav se naše tra-banty podívaly k pyramidám Sakara, projely Saharou do Bílé pouště, k hliněnému městu Al Qasr, až dojely podél Nilu k přehradě Asuán na Nasserově jezeře. Zde silnice končí a pokud chcete pokračovat dál na jih do Sú-dánu, musíte použít trajekt, který vás za 18 hodin dopraví do hraničního súdánského městečka Wadi Halfa.

Silnice v Súdánu jsou buď nové asfaltky, nebo vyježděné cesty uprostřed pouště v úsecích, kde se silnice teprve staví. Užíváme si tedy od každého něco – uháníme po asfaltu mezi skalnatými kopci, suchou a nehostinnou krajinou, nebo se boříme do jemného písku.

Cestal Projeté země: (Německo, Rakousko, Itálie) Tunisko, Libye, Egypt, Súdán, Etiopie, Keňa, Tanzanie, Zambie, Botswana, Namibie, JARl Celkový počet ujetých km: 19 640 (Praha – Kapské Město)l Počet dní cesty: 83, z toho 53 dní na cestách, 30 dní přestávkyl Průměrná spotřeba benzinu: 6,2 l/100 km

42 / cestopis

V řízení aut jsme se střídali. Šéf expedice Dan stále řídil svého Egua a v Babuovi (jak jsme naše dva trabantíky pojmenovali) jsem se pravidelně střídala v řízení s expedičním fotografem Pavlem. Nikdo z nás neměl předchozí zkušenosti s řízením trabanta, ale již po průjezdu Evropou jsme se za jeho volantem cítili jako doma.

O zapadnutí zde není nouze, ještěže se tra-bant dá nadzvednout, popř. snadno vyhrabat, a můžeme zase pokračovat v cestě. V Súdánu navštěvujeme núbijské vesnice, kde nás místní obyvatelé hostí ve svých hliněných domcích, jedeme se také podívat na nejzná-mější súdánskou památku – černé pyramidy Meroe. Jsou menší než ty v Gíze, ale mají své kouzlo – stojí uprostřed pouště a nikde ani stopy po prodavačích suvenýrů. Jen písek a pyramidy.

ŽIRAFY PODÉL SILNICeSuchá Afrika je za námi a Etiopie nás pře-kvapila svými nadmořskými výškami, které musely naše trabanty zdolat. Při sjezdech ze tří tisíc na úroveň Sněžky jsme mimo jiné spálili brzdové obložení. V Africe je ale možné všechno, a tak jsme i tuto závadu opravili a při cestě na jih jsme se stále nemohli vyna-dívat na zelené kopce kolem nás, na úrodný kraj, kde v období po deštích všechno rostlo a zelenalo se. V Keni – zemi, kde asfalt ještě neznají – na nás čekaly nezpevněné, rozbah-něné, děravé a kamenité cesty, které daly autům i nám nejvíce zabrat. Útěchou nám byl pocit zadostiučinění při přejezdu rovníku, ocitáme se na jižní polokouli a tuto velmi barevnou zem rychle opouštíme.

V Tanzanii nás vítají první africká divoká zvířata – podél silnice se procházejí žirafy. Konstatujeme, že jsou stejné, jako v ZOO, ale upřímně – je to krásný pocit vidět je ve volné přírodě. Tanzanie disponuje mnoha národ-ními parky, v jednom z nich trávíme skoro celé den a užíváme si i další zvířata. Volně se tu pohybují zebry, sloni, pštrosi, lvi, pakoně,

trabantVe své době byl Trabant 601 velmi progresivním

automobilem, který byl jako první v masové míře vyráběn

z plastů. Poháněl ho dvou-taktní, vzduchem chlazený dvouválec o výkonu 26 koní. Vybaven byl čtyřstupňovou převodovkou s volnoběžkou.

Na přání byla montována poloautomatická převodovka

Hycomat. Postupně se stal nejrozšířenějším a nejznáměj-ším automobilem v bývalém táboře socialistických zemí. Prvních 50 kusů prototypů

Trabant 500 sjelo z výrobních pásů v německém Zwickau

7. listopadu 1957, v den 40. výročí Velké říjnové

socialistické revoluce. Od roku 1964 se vyráběl jeho nástupce,

Trabant 601, jen s malými změnami až do 30. dubna 1991.

cestopis / 43

Až do Súdánu jsme se potýkali s hodně vysokými teplotami, v Chartúmu jsme naměřili přes den i 50 stupňů. Jediná záchrana byla snažit se přes den co nejvíce jet, protože za jízdy to v trabantech pěkně profukovalo a horko se dalo bez větších problémů snášet.

TRABANTEM

NAPRÍC AFRIKOUˇ ˇ

NEZÁVISLÁ DOKUMENTÁRNÍ R

OADMOVIE

FILM O CESTE, KTEROU STOJ

Í ZA TO PODNIKNOUT.

I KDYŽ SI NA NÍ DOKOLA OP

AKUJETE - NIKDY VÍC.

A KDYŽ, ROZHODNE NE TRAB

ANTEM!

ˇ

ˇ

NEJMIZERNEJŠÍM AUTEM VÝCH

ODNÍHO BLOKU

PRES NEJMIZERNEJŠÍ KONTINE

NT SVETAˇ

ˇˇ

ˇ

TRAB

ANTE

M NA

PRÍC

AFRIK

OUˇˇ

ENGLISH SUBTITLES

DEUTSCH UNTERTITEL

PRAHA - KAPSKÉ MESTO, 1 KO

NTINENT, 13 ZEMÍ, 20 0000

KILOMETRU

ˇ

°

2.0PAL

jazyková verze: česká

subtitles: English, German

interaktivní menu: česky, anglicky, německy

interactive menu: Czech, English, German

region: ALL

© 2011 KLOK TV

℗ 2011 MANTRA s.r.o.

rozsah práv: home video

TENTO FILM JE CHRÁNĚN ZÁKONEM

Všechna práva výrobce a vlastníků

autorských práv k dílům jsou vyhrazena.

Bez souhlasu je výroba kopií, pronájem,

půjčování, veřejné provozování a

televizní šíření tohoto díla zakázáno.

Trabantem napríc Afrikou, CR 2011, 9

8 min, barevne

ˇ ˇˇ

ˇ

scénár a režie:

Dan Pribán, Dana Zlatohlávk

ová

kamera: Jan Martin Kozel

komentár cte: David Novotný

hudba: Tatiana Miková

ˇ

ˇ ˇ

ˇ

ˇ

www.transtrabant.cz

To nejde! Slyšeli jsme ze všech stran.

Vzít nejubožejší auto Evropy a přejet

s ním nejubožejší kontinent světa.

V Africe nejsou silnice, hned vás okradou

a pro jistotu i zabijí. Projet ji trabantem

prostě nejde.

Přestalo nás to bavit. Vzali jsme všechny

své peníze, takže jeden nemá doma

kuchyň, druhý topení a dva přerušili školu.

Vyrazili jsme od severu k jihu kontinentem,

který všichni odepsali, autem, které už

odepsané je.

Protože nám říkali, že to nejde. Protože

jsme chtěli ukázat, že i když jste na

tom mizerně, sedíte v mizerném autě a

projíždíte mizerným krajem, pořád máte

naději.

Protože když se chce, tak to jde.

44 / cestopis

buvoli, opice, obrovské želvy a mnoho dalších druhů zvířat. A to vše pozorujeme z okének trabantů!

VIKtORIINY VODOPÁDY BeZ VODYPři naší cestě Afrikou jsme nemohli vynechat návštěvu města Livingstone v Zambii. Nejenže zde má bustu Emil Ho-lub, na čestném místě u národního muzea, ale kousek za městem burácejí Viktoriiny vodopády. Tedy přesně řečeno – burácejí jen v určitém ročním období. V době, kdy jsme je chtěli obdivovat my, zde nebyla téměř žádná voda a mohli jsme obdivo-vat jen 1,6 km dlouhou a 140 m vysokou skalní stěnu, kde se obvykle valí voda v objemu 1 400 m3/s. Vidět vodopády v plné síle určitě stojí za to, ale nejezděte za nimi v listopadu.

Delta řeky Okawango v Botswaně je zajisté turistickým lákadlem pro všechny, kdo chtějí pozorovat africkou faunu a flóru v plné síle. Tato největší říční vnitrozemská delta (15 000 km2) je však nejlépe přístupná lodí, nebo se můžete vydat na prohlídku malým letadlem. My jsme s trabanty deltu pouze objeli, protože zvířat jsme již viděli až dost. Přes poušť Kalahari jsme se ubírali na jihozá-pad do Namibie.

NA NeJJIŽNĚJŠÍ BOD AFRIKYNamibie pro nás byla Afrikou ve zkratce. Jsou zde národní parky plné zvířat,

písečné duny, pouště, kamenité hory i úrodná údolí. K tomu všemu Namibie poskytuje perfektní asfaltové silnice s precizním značením a pro cestovatele nabízí potřebné zázemí a komfort. Dojeli jsme až do pouště Namib, kde jsme se kochali rudými písečnými dunami.

Setkáváme se také se zrušenou želez-niční tratí, která dříve spojovala města Aus a Lüderitz. V této oblasti se dříve těžily diamanty, v 60. letech byla těžba ukončena a obyvatelstvo odešlo do vět-ších měst. Zbyla tu trať zavátá pískem. V Lüderitzu stále stojí krásné koloniální nádraží, které čeká na své znovuzprovoz-nění. Trať se v dnešní době rekonstruuje a snad se zde již brzy budou moci svézt první cestující.

tipněte si

a získejte DVD s filmem!

Kolik kusů trabantů bylo

do dnešní doby vyrobeno?

Tři z vás, kteří se svým tipem nejvíce

přiblíží správné odpovědi, od nás získají

originální DVD přímo od tvůrců filmu.

Ve svých tipech zaslaných e-mailem

na cdprovas@cd.cz nezapomeňte

uvést vaše jméno a adresu a do před-

mětu zprávy napište

TRABANT.

Naše cesta končila v Kapském Městě. Ještě před tím jsme ale dobyli nejjižnější bod Afriky – Střelkový mys. Místo, kde se potkávají dva oceány, bylo pomyslným zakončením naší dlouhé africké cesty. Oficiálním finále však bylo přivítání našeho týmu včetně dvou trabantů v srdci Kapského Města, kterého se zúčastnil i český velvyslanec v JAR.

Cesta od severu k jihu napříč takovým kontinentem, jakým je Afrika, nás stála mnoho úsilí, odříkání, práce a v nepo-slední řadě i peněz. Ale stálo to za to. Afrika na sebe nedá zapomenout. A hlavně jsme dokázali, že to jde – pravé africké dobrodružství lze zažít i bez GPS, ABS a 4x4.

ČD GUIDEAutovlakem do Tater

Novinky programu ČD BonusZkušební okruh u Velimi

/ ČD guide

ZA HORSKÝM SLUNCEM

NA JARNÍ LYŽOVAČKU DO TATER

LYŽOVÁNÍ AŽ 184 DNÍ V ROCEVysoké Tatry vždy byly tradičním cílem českých lyžařů. Náš partnerský skiareál Park Snow Štrbské Pleso se může pyšnit nejdelšími sezonami na Slovensku, kde se lyžuje na svazích Soliska až 184 dní v roce. Jedinečné výhledy a nová šestise-dačková lanovka se sjezdovkou Furkotka, která končí až vysokohorskou chatou Pod Soliskom v nadmořské výšce 1 848 m n. m., činí z jarního lyžování skutečný zážitek. I zde platí pro cestující Českých drah v rámci projektu ČD Ski 10% sleva na jednodenní permanentku na sjezdov-kách areálu Park Snow o celkové délce 7 km. U pokladny stačí předložit lůžkový nebo lehátkový příplatek z nočního vlaku s cílovou stanicí Poprad nebo Štrba (odtud lze již pohodlně dojet „električkou“ až do skiareálu).

ZATÍMCO VY SPÍTE…Pohodlná cesta v lůžkovém nebo lehátko-vém voze ve vlaku kategorie EuroNight Slovakia (EN 444/445) vám umožní vyu-žít celý den k lyžování. Přeprava lyží v lůž-kových vozech je samozřejmě zdarma. Nejvýhodnější alternativou pro cestu na Slovensko je zpáteční jízdenka CityStar Slovensko – např. tři spolucestující zaplatí

Prohřáté jižní svahy nejvýše položených slovenských lyžařských areálů lákají k požitkářskému sjezdování a delší dny vybízejí k hřebenovým přechodům na skialpech. Jarní lyžovačka má prostě mnoho výhod a také příznivců.

Praha

Poprad-Tatry Štrba

ČD TIP

vlAkOvé sPOjEní

Autovlak En 445 slovakiaPraha hl. n., odj. 22.09 (odbavení k nakládce automobilů probíhá do 20.30)Poprad-Tatry, příj. 5.48 (vykládka automobilů na terminálu probíhá do 6.30)

Os 8104 (TEŽ)Poprad-Tatry TEŽ, odj. 6.06Štrbské Pleso, příj. 7.14

Os 8137 (TEŽ)Štrbské Pleso, odj. 19.45Poprad-Tatry, příj. 21.00

Autovlak En 444 slovakiaPoprad-Tatry, odj. 22.39 (odbavení k nakládce automobilů probíhá do 20.30 h)Praha hl. n., příj. 6.53(vykládka automobilů probíhá od 7.20)

za obě cesty v lůžkovém voze 215,4 € (přibližně 1 795 Kč* na osobu za obě cesty včetně příplatků do lůžkového vozu). Kdo chce na slovenských horách používat vlastní automobil, může ho přepravit ve stejném vlaku na speciálním voze, zatímco jeho posádka odpočívá v pohodlí lůžkového vozu. Můžete tak zažít radost z manšestru (lyžování po upravené

www.cd.cz/cdski

ŠTRBSKÉ PLESO

ČD guide /

sjezdovce) na Solisku mezi prvními. Před nakládkou na autovlak zpět z Popradu do Prahy (odbavení k nakládce do 20.30 h) zbývá dost času na návštěvu termálního koupaliště AquaCity. Během cesty bude na vaše bezpečí a pohodlí dohlížet ste-vard, který vás včas vzbudí před příjez-dem do cílové stanice.

Najít ubytování za příjemnou cenu není na konci sezony problém, na stránkách www.parksnow.sk/tatry/ubytovanie.php lze najít oblíbené apartmány nebo penziony v oblasti Štrbského Plesa.

*Cena v Kč závisí na aktuálním kurzu.

S ČD SKI AŽ DO KONCE BŘEZNANa lyže lze dojet vytipovanými spoji ČD Ski do dvou hodin do všech partner-ských skiareálů Českých drah (kde navíc cestující Českých drah po předložení jízdenky obdrží do 27. března 10% slevu na jednodenní permanentku). České dráhy doporučují výhodné spoje k cestě na lyže z Liberce do skiareálu Tanvaldský Špičák, z Hradce Králové do Trutnova a až do Pece pod Sněžkou (kam však vlak nejede, ale na cestující Českých drah u vybraných vlaků čeká bezplatný skibus přímo do areálu SKI Pec), z Olomouce do Ostružné v Jeseníkách. Z Bohumína, Českého Těšína a Třince lze vlakem dojet do Mostů u Jablunkova a z Plzně zase směrem na Železnou Rudu do nejoblíbe-nějšího šumavského lyžařského areálu Špičák.

www.cd.cz/autovlak

Sleva 10 %

na jednodenní

permanentky

fOTO

R

icha

rd W

eber

fOTO

Pa

rk S

now

Štr

bské

Ple

so

/ ČD guide

EvROPSKá ZKUšEbNí vELMOC

KROUŽENÍM K DOkOnAlOsTI

Nenápadná stanice velim ležící na trati z Prahy do Kolína skrývá nezasvěcenému cestujícímu jednu zvláštnost – odbočuje odsud vlečka do jednoho z nejzajímavějších míst železničního zkušebnictví nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Zkušební okruh Výzkumného Ústavu Železničního, který je jednou z dce-

řiných společností Českých drah, před-stavuje pro výrobce železničních vozidel a zařízení možnost, jak vyzkoušet své výrobky v prostředí uzavřeném běžnému provozu. To umožňuje zkušební a schva-lovací proces nejen výrazně urychlit, ale soustředit se i na testy, které by nebyly v prostředí normálního železničního provozu myslitelné. A to byla hlavní idea vzniku zkušebního okruhu.

ZA VŠÍM STÁLA RVHPVznik potřeby uzavřené zkušební železniční tratě je datován do poloviny padesátých let minulého století a roz-hodnutí o výstavbě zkušebního okruhu na našem území vzniklo pravděpodobně na šesté konferenci ministrů železnic a dopravy v rámci Rady vzájemné hos-podářské pomoci (RVHP) v roce 1959. K finálnímu výběru místa výstavby byly určeny dvě lokality na Slovensku (Vrútky a Diviaky) a čtyři v Čechách (Velim, Jíkev, Vraňany, Nýřany). Nakonec padla volba

TExT VÁCLAV RUBEŠ fOTO AUTOR, MiChAL MÁLEk, iVO ŠTEChA

ČD guide /

na polabskou rovinu z důvodu mini-mální potřeby zemních prací a prostoru, který protínaly pouze místní silniční komunikace.

Práce započaly na konci září 1960 a v červenci 1963 byla otevřena želez-niční trať ve tvaru oválu dlouhá více než 13 km a určená pro rychlost až 200 km/h, zatím bez trakčního vedení pro elektrická vozidla. Elektrický provoz byl zahájen 14. prosince 1965. Od května 1969 do června 1971 se budoval malý železniční okruh, situovaný uvnitř velkého železničního okruhu, který je dlouhý zhruba čtyři kilometry a je také elektrifikován. Maximální rychlost se zde pohybuje od 80 až po 120 km/h.

Již v roce 1964 byl na velkém okruhu vytvořen tuzemský rekord v rychlosti parních lokomotiv, kdy Albatros řady 498.106 roztáhl svá křídla a ručička rychloměru ukázala 162 km/h. O osm let později zde triumfovala elektrická tra - kce v podání lokomotivy Škoda řady E 469.3030 (dnes 124.601), která ustano-vila rekord 219 km/h.

VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTIVěhlas zkušebního okruhu ve Velimi vy-niká ještě více ve společnosti podstatně mladších zkušebních center ze západní Evropy – například okruhu Centre d'Essais Ferroviaire u severofrancouz-ského města Valenciennes nebo okruhu společnosti Siemens Transportation Systems v Severním Porýní-Vestfálsku. Velimské zkušební centrum dokáže na-bídnout nejvyšší rychlost, která u jedno-tek s naklápěcí skříní může dosáhnout až 230 km/h, a je ze všech okruhů nejdelší. Proto zde nejsou testovány jen konvenční lokomotivy a vozy, ale často i vysokorych-lostní jednotky, ke kterým patří i AGV – již čtvrtá generace legendárního TGV.

Protože napájecí systémy mohou být měněny podle přání zákazníka a typu zkoušek, testují se tu stroje jak domácí provenience, tak předních evropských výrobců jako Alstom nebo Siemens. V poslední době zdejší provoz několikaná-sobně vzrostl, neboť výrobci zde testují svá nová vozidla a ČD velký počet řad nových či modernizovaných vozidel.

Přestože obkroužit ovál

rychlostí 200 km/h trvá jen něco přes tři minuty, je zde prakticky pořád

plno.

sPlnIl sE mU sEn

Jedenáctiletému Matěji Brzicovi, který se proslavil účastí v televizní soutěži Talentmania díky schopnosti naučit se nazpaměť prakticky celý jízdní řád, se splnil klukovský sen. Náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek ho v polovině února pozval na okruh do Velimy na zkušební jízdy „dvoustovkou“ při testech nové lokomotivy řady 380 pro České dráhy a také upravené řady 363.5 pro ČD Cargo.

ZáklADní PARAmETRyDélka: velký okruh 13,276 kmmalý okruh 3,951 kmcelková délka kolejí 28,2 km

Maximální rychlost: velký okruh 210 km/h (230 km/h pro jednotky s naklápěcí skříní)malý okruh 80–120 km/h (dle poloměru oblouku)

Praha

velim

směr Praha

směr Kolín

/ ČD guide

mODRÝ jEZDEC vE víDEŇské AlBERTInĚ

České dráhy a Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) vás ve spolupráci s muzeem Albertina zvou do Vídně na očekávanou výstavu Modrý jezdec. Jedná se o výstavu děl autorů, jakými jsou Kandinsky, Marc, Klee, Macke či Kubin. Pojmenování výstavy Modrý jezdec je odvozeno od volného uskupení umělců, které si vybralo název podle almanachu vydávaného Vasilijem Kandinskym a Fran-zem Marcem v Mnichově od roku 1912. Na výstavě budou svými díly zastoupeni následující umělci: August Macke, Franz Marc, Marianne von Werefkin, Alexej von Jawlensky, Vasilij Kandinsky, Robert Delaunay, Heinrich Campendonk, Gabriele Münter, Paul Klee a Alfred Kubin.

KDY 4. 2. 2011 – 15. 5. 2011 KDE MUzEUM ALBERTinA, VíDEň, www.ALBERTinA.AT

V rámci zákaznického programu ČD Bonus je pro ces-tující vlakem připravena sleva na vstupné do muzea 

Albertina. Oproti jízdence na vlak odkudkoli z ČR do Vídně získáte až 25% slevu na vstupné a místo 9,50 €  za běžnou vstu-penku zaplatíte 7 €. 

DO REZIDEnČníHO ZámkU v DRáŽĎAnECH

České dráhy ve spolupráci se Státní sbírkou umění (Staatliche Kunstsammlungen Dresden – SKD) vás zvou na výlet do Drážďan. Kromě slavného Zwingeru stojí za návštěvu Rezidenční zámek (Residenzschloss), který najdete po levé straně od náměstí Altmarkt. Z Hlavního nádraží je to 15 minut chůze. Jeho dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé rekonstrukce, která odstra-nila následky druhé světové války a bombardování Drážďan v roce 1945. V budově Rezidenčního zámku jsou umístěny stálé expozice sbírky mincí (Münzkabinett), grafiky (Kupferstich-Kabinett), klenotů (Neue Grüne Gewölbe a Historische Grüne Gewölbe) nebo sbírky orientálního umění (Türckische Cammer). Mnoho z vystavených exponátů je spjato s dějinami českých zemí.

KDE REziDEnční zÁMEk, DRÁžďAny, www.skD.DE

V rámci zákaznického programu ČD Bonus získáte 25% slevu na vstupné do Zwingeru (Obrazárna sta-

rých mistrů), Rezidenčního zámku a Albertina, a to po před-ložení mezinárodní jízdenky Českých drah či Deutsche Bahn odkudkoli z ČR do Drážďan.  

1|

2|

ČD TIP

ČD TIP

Až 25%sleva

Sleva25 %

Díky programu ČD bonus mohou využívat držitelé In-karet a jízdenek ČD slevy a výhody u partnerů programu. Přinášíme vám vybrané tipy na kulturní akce a jarní výlety.

SLEvY PRO vĚRNÉ ZáKAZNíKY

JARO S PROGRAMEM

ČD guide /

UmĚní sTARéHO svĚTA v PRAZE

V rámci oslav 215. výročí založení otevřela Národní galerie v Praze v paláci Kinských novou stálou expozici umění Asie a sta-rověkého Středomoří ze sbírek Národní galerie v Praze a Národ-ního muzea nazvanou Umění Starého světa.

Výstava ve dvaceti sálech paláce Kinských přibližuje na roz-sáhlém souboru vzácných děl sedm tisíc let vývoje umění vel-kých kultur Starého světa – Evropy, severní Afriky a Asie. Pře-hlídka představuje výběr jedenácti set nejlepších uměleckých památek starých světových kultur, shromažďovaných po staletí generacemi našich předků, a je tedy i poctou velkým českým archeologům, badatelům, znalcům a sběratelům umění. KDY OD 4. únORA 2011, sTÁLÁ ExpOziCE KDE pALÁC kinskýCh, sTAROMěsTské nÁMěsTí 12, pRAhA 1, www.ngpRAgUE.Cz

Držitelům jízdenek ČD v minimální hodnotě 100 Kč, které nejsou starší více než 2 kalendářní 

měsíce ode dne jejich použití, bude poskytnuta sleva ve výši 20 % na základní vstupné. Různé druhy slev není možné kombinovat.

nOvá sEZOnA v lUŽné U RAkOvníkA

Areál muzea je umístěn u železniční stanice Lužná u Rakovníka v nádherné přírodě na okraji křivoklátských lesů. Ve zdejších sbírkách jsou k vidění jak parní lokomotivy různých kategorií a z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, moto-rové vozy či ukázky technických zařízení na železnici. Pravi-delně se zde také konají jízdy nostalgických vlaků, díky nimž mů-žete minulost drah nejen vidět, ale na vlastní kůži zažít. Vydejte se tedy za námi do Lužné a užijte si příjemný den s nádechem dob dávno i nedávno minulých.

KDY OD 23. DUBnA 2011 KDE LUžnÁ U RAkOVníkA, www.CDMUzEUM.Cz

Držitelé In-karty či jízdenky ČD v libovolné hod-notě, která bude použita k cestě do Lužné u Rakov-

níka v den návštěvy muzea, si mohou zakoupit vstupenky do areálu muzea se slevou 20 %. 

3|

4|

ČD TIP

ČD TIP

Sleva20 %

Sleva20 %

/ ČD guide

vElIkOnOCE v ARCIDIECéZním mUZEU

Centrem výstavy Velikonoční liturgie a výtvarné umění (Victimae Paschali laudes) je nově restaurovaná socha Ukřižovaného Krista s pohyblivými pažemi z Litovle (16. století), která byla na Velký pátek snímána z kříže a skládána do Božího hrobu a byla jí vzdávána speciální forma úcty. Tento unikát zde doprovázejí další umělecká díla vybraná s ohledem na jejich téma a zejména funkci během velikonočního Tridua. Výstava tak představuje biblický příběh Kristových pašijí od Kristova vjezdu do Jeruzaléma přes jeho spasitelskou oběť na kříži až po následné Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení přímo s ohledem na liturgické texty a na konkrétní historickou podobu velikonočních obřadů. KDY 20. 4. – 21. 8. 2011 KDE ARCiDiECézní MUzEUM OLOMOUC, AMBiT, www.OLMUART.Cz

Držitelům platných In-karet a jízdních dokladů ČD v mini-

mální hodnotě 100 Kč bude poskytnuta sleva ve výši 50 %, a to po dobu dvou týdnů následujících po datu využití jízdního dokladu. Sleva na základní vstupné platí do Muzea moderního umění a do Arcidiecézního muzea v Olomouci.

lEvnĚjŠí UByTOvání s In-kARTOU

Ať už cestujete v rámci ČR kamkoli, využijte vý-hodné nabídky ubytování od www.czechhotels.net. V rámci zákaznického programu ČD Bonus mají drži-telé In-karet 10% slevu na ubytování. Více na webo-vých stránkách či na tel. 731 454 156.

5|

6|

ČD TIP

Sleva50 %

Sleva10 %

www.cd.cz 840 112 113

Cestujtelevněji …

Navštivte:▪ galerie ▪ výstavy ▪ muzea ▪ restaurace

se slevou až 25 %.

… a využívejte další výhody s programem ČD Bonus.

České dráhy, Váš osobní dopravce

ČD guide /

01 VYBERTE SI SVOJI SLEVUNa In-kartu si můžete zakoupit některou ze zákaznických aplikací (slev). Už podle jejich názvů lze snadno rozpoznat, jakou slevu z ceny jednosměrného a zpátečního jízdného ČD s nimi získáte. v nabídce jsou slevy IN 25, IN 50, IN 100 a také IN senior a IN business.

02 VLAKEM JEN ZA POLOVINUCestujete vlakem pravidelně? Pak se vám vyplatí pořídit si na In-kartu zákaznickou slevu IN 50. S ní zaplatíte za jednosměrné a zpáteční jízdenky ČD jen polovinu z jejich ceny. Za roční aplikaci (slevu) IN 50 zaplatí dospělý cestující 2 990 Kč, mladí do 26 let jen 1 330 Kč.

03 NA ROK, NA DVA NEBO NA TŘI Zákaznickou aplikaci (slevu) si na In-kartu ne-musíte kupovat na tři roky. Pokud si ji chcete vyzkoušet třeba jen na rok, máte možnost. České dráhy rozšířily nabídku a zákazníci si mohou vybrat slevy IN 25, IN 50, IN 100 a IN senior s platností jeden, dva nebo tři roky.

04 BEZSTAROSTNě S IN 100Neomezené cestování vlakem v 1. a 2. třídě – to je hlavní výhoda In-karty se slevou IN 100. S touto aplikací (slevou) se bez dalšího placení svezete i lanovkou na Ještěd nebo linkou Airport Express. Za aplikaci (slevu) IN 100 s roční platností zaplatíte 22 500 Kč.

05 ZJISTěTE SI, KOLIK UŠETŘÍTES In-kartou se dají ušetřit nemalé peníze. Nevěříte? Na webových stránkách Českých drah na adrese www.cd.cz si najděte v záložce In-karta položku Spočítat úsporu. Pomocí tohoto praktického kalkulátoru Českých drah snadno zjistíte, jak se vám In-karta vyplatí.

06 VýHODNě DO PRÁCE A ŠKOLYSlevy na In-kartě také zlevňují o 25 % ceny traťových jízdenek. Pokud pravidelně dojíždíte vlakem do zaměstnání nebo do školy a ces-tujete s traťovými jízdenkami, využijte této slevy. Pořizovací cena aplikace (slevy) na In-kartě se vám může vrátit už za pár měsíců.

08 IN BUSINESS PRO fIRMYFirmám, které by rády redukovaly náklady za služební cesty, doporučujeme In-kartu se slevou IN business. Je přenosná, takže s ní může neomezeně cestovat vlakem v 1. i 2. třídě kterýko-liv zaměstnanec (na rok za 45 tis. Kč). O vydání požádejte v obchodním oddělení GŘ ČD.

07 LEVNěJŠÍ SPOROTIKETY ČESKOK neopomenutelným výhodám aplikací (slev) na In-kartě patří možnost nákupu levných jízdenek SporoTiket Česko za ještě výhodnější ceny. S jízdenkami SporoTiket Česko lze cestovat vlakem ve 2. třídě mezi vybranými městy v České republice.

09 PLAťTE BEZHOTOVOSTNěNa In-kartě se vyplatí aktivovat elektronickou peněženku a platit s ní za jízdenky ČD. Proč? Při platbě u pokladní přepážky, u jízdenkového automatu nebo u průvodčího vám budou připsána tři procenta z uhrazené ceny jako bonus zpět do elektronické peněženky.

10 VýHODY PROGRAMU ČD BONUS Pořízením In-karty se automaticky stáváte členy zákaznického programu ČD bonus. Na-příklad v restauracích Kobe získáte 15% slevu na celkovou konzumaci (vyjma zvýhodně-ných menu, poledních menu a nedělních brunch). více na www.cd.cz.

10 TIPůPRO LEvNĚJší CESTOváNí vLAKEMPatří mezi vaše novoroční předsevzetí slib, že začnete šetřit? Pak si pořiďte co nejdříve In-kartu Českých drah. S ní ušetříte nejen na jízdenkách na vlak nebo místenkách, ale i u partnerů zákaznického programu ČD bonus.

54 / kultura

Kulturní tipy připravuje Jan Kábrt, vedoucí kulturní rubriky MF DNES a magazínu VÍKEND DNES.

HorKé NoViNKy

z kultury

tHE SOCIAl NEtWOrkFacebook je fenomén, ale může být film o něm dostatečné drama? Může, pokud se nezabýváte jeho obsahem nebo

tím, jak ho kdysi u počítače Mark Zuckerberg programoval. režisér David Fincher se zaměřil až na další fázi, na chvíli, kdy se z obyčejného studenta stane milionář a jaké jeho úspěch vyvolá spory.USA, 115 MIN. / REŽIE – DAVID FINCHER / HRAJÍ – JESSE EISENBERG, JUSTIN TIMBERLAKE, ANDREW GARFIELD, BRENDA SONGOVÁ

MÁ MĚ rÁD, NEMÁ MĚ rÁDMile a chytře vystavěné vyprá-vění o tom, jak k sobě Bryce a Juli našli cestu. A začalo to už

ve druhé třídě na základce, respektive hned ve chvíli, kdy se Bryce s rodiči přistěhoval. Juli okamžitě zahořela, Bryce ne. A když zase jemu po letech některé věci začaly docházet, ona už ztrácela zájem.USA, 90 MIN. / REŽIE – ROB REINER / HRAJÍ – MADELINE CARROLLOVÁ, CALLAN MCAULIFFE, AIDAN QUINN, PENELOPE ANN MILLEROVÁ

WAll StrEEt: PENÍzE NIkDy NESPÍ Je to především skvělý Michael Douglas, proč se vyplatí pokračování oscarového hitu

Wall Street zhlédnout. Jeho děj začíná tam, kde před lety skončil. Finanční žralok Gekko vychází z vězení a ačkoliv se svět venku během jeho trestu výrazně změnil, netrvá mu adaptace dlouho.USA, 133 MIN. / REŽIE – OLIVER STONE / HRAJÍ – SHIA LABEOUF, MICHAEL DOUGLAS, JOSH BROLIN, CAREY MULLIGANOVÁ

krÁlOVA ŘEČVedle Černé labutě a 127 hodin hýbe začátkem filmového roku i Krá-lova řeč. V ní stojí Velká Británie na prahu druhé světové války a kromě jiných musí řešit i problém charismatického vůdce. Trůn totiž připadl Bertiemu, synovi zesnulého Jiřího V., ze kterého je rázem Jiří Vi. Ten se rychle musí vypořádat se svým celoživotním koktáním, aby mohl pronést takový projev, který by zemi sjednotil proti nepříteli.REŽIE – TOM HOOPER / HRAJÍ – COLIN FIRTH, GEOFFREY RUSH, HELENA BONHAM CARTEROVÁV KINECH OD 10. BŘEZNA

filmy na doma

kino

ODCHÁzENÍKdo by nebyl zvědavý, jak to dopadlo, když se bývalý prezident Václav Havel rozhodl zfilmovat svoji úspěšnou divadelní hru? Navíc s tak skvělým hereckým ansámblem. V jeho čele stanul Josef Abrhám v roli bývalého kancléře Viléma riegera, který se ke své nelibosti musí stěhovat z vládní vily. A zároveň se musí smířit s tím, že jeho dřívější vliv získává kariérista a opo-nent Vlastimil Klein.

OBŘADŠvédský režisér Mikael Hafström, který natočil Hru s nevěrou nebo Pokoj 1408, se ve svém novém filmu inspiroval skutečnými udá-lostmi. Ty zavedly amerického, poněkud skeptického studenta kněž-ského semináře Michaela Kovaka až do školy exorcismu ve Vatikánu, kde se seznámí i s neortodoxním otcem Lucasem. A je to právě on, kdo mladíka seznámí i s temnou stránkou jeho víry.REŽIE – MIKAEL HAFSTRöM / HRAJÍ – ANTHONY HOPKINS, COLIN O‘DONOGHUE, ALICE BRAGAV KINECH OD 17. BŘEZNA

REŽIE – VÁCLAV HAVEL / HRAJÍ – JOSEF ABRHÁM, DAGMAR HAVLOVÁ, JAROSLAV DUšEK, VLASTA CHRAMOSTOVÁV KINECH OD 24. BŘEZNA

FOTO

Bon

ton

film

FOTO

B

onto

nfi

lmFO

TO

War

ner

Bro

s

kultura / 55

DEE DEE BrIDGEWAtErVstupenka, která stojí nejméně 1930 korun, to opravdu není levná záležitost. i když je vysoká cena hlavně zamýšlenou podporou hudebního festivalu Struny podzimu, očekávat se dá též výjimečný hudební zážitek. Dee Dee Bridgewater je totiž fenomenální jazzová zpěvačka, která letos dostala svoji další cenu Grammy. V Praze představí poctu legendární Billie Holiday.2. 4., OBECNÍ DŮM, PRAHA

koncertydivadlo

JIŘÍ SCHElINGEr / ČAS 51:71:81rené, já a rudolf, Holubí dům, Jsem prý blázen jen,

Jahody mražený – to byly hity zpěváka Jiřího Schelingera, od jehož narození je letos šedesát a od tragické smrti třicet let. Hudební kariéru zpěváka s drsným hlasem mapuje kolekce tří cédéček, na kterých jsou největší hity, ale také řada pozapomenutých nahrávek.

rOXEttE / CHArM SCHOOlVzpomínáte na blonďatou Švédku Marii Fredriksso-

novou, jejího parťáka Pere Gessleho a chytlavé hity, které v 90. letech dobývaly hitparády? Dvojice je po desetileté pauze zpět s novou deskou Charm School, která na ty předcházející úzce navazuje, proto potěší hlavně fandy. A ti se už pomalu mohou chystat na kon-cert, který v o2 Areně proběhne 5. června.

PEtr Muk / OutrOVzpomínka na Petra Muka není výběrem jeho největ-

ších hitů, nýbrž novinkou, na které v době své nenadálé smrti pracoval. Po loňském úspěšném Bludišti chtěl zpěvák rychle navázat další deskou a některé písničky už měl kom-pletně připravené, jiné ve stadiu demosnímků. Na desce outro se tak můžete seznámit s plány, které Petr Muk už dotáhnout nestihl.

desky

SMOkIELegendární britská kapela, která v se-dmdesátých letech svojí popularitou konkurovala kapelám jako Pink Floyd nebo rolling Stones. od 16. do 19. března se představí v Krnově, Brně, Pardubicích a v Plzni.16.–19. 3., RŮZNÁ MĚSTA

rytMuSPokud chcete vidět nového porotce ČeskoSlovenské SuperStar v akci, máte příležitost v Dobrovicích u Mladé Bole-slavi. Lze očekávat, že v programu zazní písně z desek Bengoro a Kral i rapperův poslední velký hit Zlatokopky.12. 3., DOBROVICE

SVĚtÁCIrežisér Vladimír Morávek se zhostil legen-dárního filmu Zdeňka Podskalského Světáci a v Hradci Králové představil jeho divadelní podobu. V komedii tak ožili nejen fasádníci Tonda Skopec, Gusta Prouza a Honza Petrtýl i „jejich“ dámy Boženka, Marcela a Zuzana, ale též kapela Golden Kids, které chtěl režisér vzdát hold.KLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉ / REŽIE – VLADIMÍR MO-RÁVEK / HRAJÍ – JIŘÍ ZAPLETAL, ONDŘEJ MALÝ, FILIP RICHTERMOC, KRISTÝNA KOCIÁNOVÁ

uP END DOWNNové představení souboru Cirk La Putyka bývá dlouho dopředu vyprodané, tak si sežeňte lístky včas. Unikátní zážitek je zaručen. Postmoderní příběh lidí a andělů míchá divadelní prvky a výrazný hudební doprovod s artistickými čísly, které berou dech. Ať už jde o akrobacii na šálách visících ze stropu nebo výskoky z houpačky.LA PUTYKA, PRAHA / REŽIE – ROSŤA NOVÁK / HRAJÍ – ROSŤA NOVÁK ST., ROSŤA NOVÁK JR., VOJTĚCH DYK, TEREZA TOBĚRNÁ

JMÉNO rŮŽESlavné knihy filozofa a spisovatele Umberta Eca, v níž františkánský bratr William spolu se svým žákem Adsonem pátrá po okolnos-tech záhadných úmrtí v italském opatství ve čtrnáctém století, se chopil německý herec a režisér Claus J. Frankl a vytvořil z ní divadlení hru. A v Brně ji zrežíroval Petr Kracik.MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO / REŽIE – PETR KRACIK / HRAJÍ – VIKTOR SKÁLA, VOJTĚCH BLAHUTA, ZDENĚK JUNÁK

FOTO

EM

I

knihyAGAtHA CHrIStIE / VlAk z PADDINGtONuDo vlaku tematickou de-tektivku? Proč ne. V dalším příběhu od Agathy Christie řeší slečna Marplová zá-hadu zločinu, který byl jen

na chvilku zahlédnut v kupé jedoucího vlaku. Mrtvolu pak na žádost slečny Marplové hledá její mladá pomocnice Lucy v ponurém měšťanském domě. A zatímco ji průběžně informuje o svých objevech, bystrá důchodkyně už na pachatele chystá past.KNIŽNÍ KLUB, 219 KČ

lEON DE WINtEr / PrÁVO NA NÁVrAtNový a znepokojivý román významného nizozemského spisovatele je pohledeom do roku 2024. Leon de Winter

se v knize zamýšlí nad tím, jak bude vypadat izrael za čtrnáct let a je to vize mrazivě apokalyptická. Země se po dlouhých letech marného boje se sílícími pumovými a raketovými útoky Palestinců a po neú-spěšných pokusech o mírový proces scvrkne na miniaturní stát, z něhož kdo mohl, uprchl.ODEON, 319 KČ

B. lEININGEr, A. lEININGErOVÁ, k. GrOSS / MOSt ČASuMystický příběh tří autorů vypráví příběh malého Jamese,

do kterého se měla reinkarnovat duše pilota, který zahynul ve druhé světové válce. Chlapcovi rodiče se snaží záhadu objasnit, ovšem s každým dalším detailem, který se jim podaří zjistit, se jejich počáteční nedůvěra rozplývá. A zjišťují, že na některé věci prostě nejsou schopni najít racionální odpovědi.IKAR, 259 KČ

56 / kultura

MICHEl COMtE / NOt ONly WOMENTřicet let fotografuje Švýcar Michel Comte známé herečky, modelky nebo zpěvačky. A nejsou to snímky ledajaké, vždyť zdobí titulní strany časopisů Vanity Fair, Vogue nebo Pre-miere. A řada snímků vzbudila svojí provokací náležitou pozornost, třeba když Comte portréto-val nahou partnerku francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Carlu Bruniovou.i tento snímek je součástí výstavy v pražské Leica Gallery, která třicetiletou práci známého fotografa přibližuje. Vedle Bruniové tu najdete třeba portrét zpěvačky Tiny Turnerové oblečené jen do třásní, rukama se zakrývající Sophie Marceau a Demi Moore, magický pohled Sophie Lorenové a řadu dalších známých tváří. Pokaždé zachycené originálním pohledem Comteho, který ženy často fotografoval pro reklamní kampaně značek Dolce & Gabbana, Armani nebo Versace.LEICA GALLERY, PRAHA. OTEVŘENO DO 3. DUBNA

výstavy

MEXIkO V IluStrACÍCHVýstava v pražském institutu Cervantes představuje mexické umění v letech 1920–1950 pomocí obrázků a ilustrací publikovaných v tamějších knihách, časopisech a plakátech. Snaží se přiblížit způsob, jakým umění šířilo obraz porevoluční země, její následné kulturní a poli-tické reformy. Mezi zúčastněnými autory jsou Diego rivera, Dr. Atl, Leopoldo Méndez nebo Carlos Mérida.INSTITUT CERVANTES, PRAHA. OTEVŘENO DO 2. DUBNA

ArS lONGA...Část výstavy ve druhém patře zlín-ského zámku je věnována nejnovějším dílům grafika a malíře Jiřího Ander-leho, ale též lze nahlédnout do jeho rozsáhlé umělecké sbírky. Vystaveno je čtyřicet litografií slavných umělců Joana Miróa, Antoniho Tapiese, Jeana Dubuffeta nebo Marca Chagalla, ale též plastiky z Afriky. Ty Anderle shromažďuje již od roku 1964.GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ VE ZLÍNĚ.OTEVŘENO DO 10. DUBNA

FOTO

(c) M

ich

el C

omte

Est

ate

/ I-M

anag

emen

t SA

FOTO

(c) M

ich

el C

omte

Est

ate

/ I-M

anag

emen

t SA

Změňte taktiku a cestujte vlakem s In-kartou.

Vyberte si slevu 25 %, 50 % nebo 100 % na jeden až tři bezstarostné roky. K dostání u pokladen Českých drah nebo na www.cd.cz/eshop

estujte vlakem s In-kartou.

%, 50 % nebo 100 % na jeden ky. K dostání u pokladen

a www.cd.cz/eshop

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

Jezdit vlakem bez In-karty?

To je jako plachtit přes celé moře s kapesníkem.

Jsem zásilka spolehlivě doručená ČD-Kurýrem

ČDKurýr Na každé zásilce opravdu záleží

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113