Vá! odborn" a spolehliv" rádce

Nové bankovní aplikace pro Android a iOS

www.exportjournal.cz

Karel Va!ák, nov" !éf Top Corporations KB: „Jasn!m cílem je z"stat jedni#kou pro korporátní klienty“

Indie: zem# plná exportních p$íle%itostí

02|2012

Technologie p$iná!ející bohatství: HI-TECH

Exportní strategie o&ima ministra Martina Kuby

Zachrání nás exporty?

Cestování po Indii netradi#n$ a luxusn$

2 EXPORT JOURNAL

.%�*HDUV�069�([SRUW-RXUQDO����[����LQGG���� ���������������

mnoho tuzemsk!ch podnikatel" ji% poznalo kouzlo p&íle%itostí, které nabízí jedna z budoucích sv$tov!ch velmocí - Indie. Více ne% miliarda obyvatel a rychl! ekonomick! r"st, to jsou základní charakteristiky zem$, která pat&í ke spole-#enství BRICS zahrnujícímu rovn$% Brazílii, Rusko, 'ínu a Ji%ní Afriku jako nejdynami#t$j(í rozvojové ekonomiky plane-ty. V dob$, kdy evropská ekonomika zpomaluje, se #e(tí exporté&i musí vydat i na trhy mén$ obvyklé, ov(em s velk!m r"stem. To je i p&ípad Indie.

I proto se v novém vydání Export Journalu zam$&ujeme na mo%nosti, které obrovsk! indick! trh nabízí #esk!m spo-le#nostem. Obchodních p&íle%itostí je hodn$, od energetiky p&es automobilov!, strojní #i chemick! pr"mysl a% t&eba po stavebnictví. 'eské fi rmy se navíc v Indii mohou pochlubit i hi-tech produkty #i technologiemi.

T$(í nás, kdy% m"%eme pomoci #esk!m exportér"m. Ti úsp$(ní toti% otevírají dve&e dal(ím. Poda&ilo se to nap&íklad spole#nosti 'KD Blansko Engineering, která dodává technologické za&ízení pro vodní elektrárny a #erpací stanice. Silnou pozici si vybudovala nejen v Evrop$, ale práv$ také v Indii. P&e#t$te si na následujících stránkách její p&íb$h.

Podpora banky b!vá p&i vstupu na zahrani#ní trhy d"le%itá. O to víc to platí v p&ípad$ specifi ck!ch trh", jak!m je Indie. Je to zem$ vzdálená, neznámá, s odli(nou podnikatelskou kulturou a zvyklostmi, s jin!m vnímáním #asu. Není divu, %e práv$ zde se v!razn$ uplat)ují produkty Trade Finance z nabídky Komer#ní banky, a to jak platební, tak i zaji(*ovací.

Pokud plánujete expanzi do indického #i jiného zahrani#ního teritoria, obra*te se na nás. Rádi vám p&edáme zku(enosti.

Úsp$(né obchody s podporou Komer#ní banky p&eje

Henri Bonnetp&edseda p&edstavenstva a generální &editelKomer#ní banka, a. s.

EXPORT JOURNAL 3

Úvodem

Obsah

Dámy a pánové, vá%ení &tená$i,

.%�*HDUV�069�([SRUW-RXUQDO����[����LQGG���� ���������������

EditorialTéma: HI-TECH Rozhovor s Karlem Va(ákemNázor: Martin Kuba, ministr MPO 'RElektronické platbyExportní p&íle%itosti: IndieÚsp$(n! exportér: 'KD Blansko Engineering Aktuáln$: Mezinárodní strojírensk! veletrh v Brn$Financování obchodu a exportu do Indie Rozhovor s Ivanem JuklemEGAPSociété Générale v Indii Záruky versus rekodifi kace soukromého právaStatistikyTechnikaNa cestáchEtiketa a móda MarketingInformace, u%ite#né odkazy, kontakty

3 4 810121417182022232425262830323435

Nejmodern$j(í technologie se stávají stále v!znamn$j(í sou#ástí ekonomi-ky a do zna#né míry na nich závisí dal(í rozvoj. Jak je na tom v této oblasti 'eská republika a jak!mi úsp$(n!mi projekty se m"%e pochlubit?

Kdy% technologiep$iná!ejí bohatství

4 EXPORT JOURNAL

TEXT Martin Zika FOTO Fotobanka Natigate.com, Mesing Brno, Technodat, iStock.com

Martin ZikaJe absolventem bakalá!ského pro-gramu Mediální studia a sociologie na brn"nské Masarykov" univer-zit" a magisterského programu Ve!ejná a sociální politika na Karlov" univerzit" v Praze. V sou#asné dob" je $éfredaktorem podnikatelského magazínu Profit. V minulosti p%sobil mimo jiné jako $éfredaktor ekono-mického portálu Peníze.cz nebo jako editor #esko-anglického m"sí#níku The Prague Tribune. Publikoval nap!íklad v Denících Bohemia, v de-níku Metro, p!ipravoval p!ísp"vky a komentá!e pro &esk' rozhlas #i &eskou televizi, spolupracoval s deníkem E15.

V"bec poprvé se spojení slov „high tech“ objevilo p&ed dvaa(edesáti lety v #lánku New York Times obhajujícím v!znam atomové energie pro Evropu. Alespo) to tvrdí internetová Wiki-pedie, podle ní% není jisté, odkud se tenhle v!raz p&esn$ vzal. Zpopulari-zoval ho ka%dopádn$ a% o tém$& 20 let pozd$ji #ast!m pou%íváním ve sv!ch #láncích finan#ní noviná& Robert Metz.

Pozitivní trendV!znam hi-tech produkce ka%dopád-n$ zvlá(* v posledních letech, je% lze charakterizovat neustále se zost&u-jící konkurencí, prakticky ve v(ech oborech prudce roste. Nejpokro#ilej(í technologie toti% mají podle &ady odborník" velk! potenciál z hlediska budoucího r"stu, p&itahují v!znamné investice a stávají se podstatnou sou-#ástí sv$tov!ch ekonomik. Jak ve své stati nazvané „High tech firmy a tvor-ba bohatství v zemích EMEA“ uvád$jí auto&i Ivana a Ji&í Kraftovi, firmy, které jsou nositeli t$chto technologií, hrají pozoruhodnou roli p&i tvorb$ bohat-ství. Zvlá(t$ tehdy, nechápeme-li bohatství pouze jako souhrn majetku, ale jako #ist! ekonomick! blahobyt, jako míru kvality %ivota. A nap&íklad

p&edstavitelé American Eletronics Association tvrdí, %e dopady hi-tech produkt" na ka%dodenní %ivot lidí jsou nesmírné. Poskytují jim toti% mo%nost %ít zdrav$j(í a bezpe#n$j(í %ivoty, b!t produktivn$j(í doma i v práci, tak%e, jak u% bylo &e#eno, p&ispívají k vy((í kvalit$ %ivota.

Pon$kud problematická je ov(em definice toho, co v jednotliv!ch obo-rech hi-tech p&esn$ znamená. Jak &íká Jan Smolík, vedoucího V!zkumného centra pro strojírenskou techniku a technologii Svazu strojírenské technologie, nejvhodn$j(í je vyjít z vymezení, které uvádí Organizace pro hospodá&skou spolupráci a rozvoj (OECD) a p&enesen$ 'esk! statistick! ú&ad ('SÚ). Ty d$lí jednotlivá v!robní pr"myslová odv$tví na High, Medium a Low technology podle intenzity v!zkumu a v!voje (VaV) vázaného na p&íslu(né odv$tví a produkci.

Mezi hi-tech obory v sou#asnosti pat&í letecká technika, neelektrické stroje (plynové turbíny, jaderné reak-tory, obráb$cí stroje pro nekonven#ní zp"soby obráb$ní apod.), v$decké p&ístroje, v!po#etní technika a ostatní hi-tech, jako zbran$ a munice #i v!ro-ba elektronick!ch sou#ástek.

'SÚ p&ipravuje podle údaj" OECD sv$tové srovnání exportu hi-tech zbo%í, ze kterého pro 'esko vypl!-vá p&íjemné zji(t$ní - jeho hi-tech produkce roste. Zatímco v roce 2000 jsme vyvezli hi-tech zbo%í v objemu 2,280 miliard dolar", v roce 2009 u% to bylo více ne% 14 miliard. 'esko se na celosv$tové produkci podílí 1,4 %, z hlediska srovnání EU je to zhruba 2,4 %. V!voz hi-tech zbo%í se na celkovém v!vozu z 'R v roce 2010 podílel 16,5 %, p&i#em% se mezi roky 1995 a 2010 zdesetinásobil, vzrostl ze 41 miliard K# na 417 miliard K#. V tomto období také vzrostly celkové v!daje na VaV ze 14 miliard K# na 60 miliard K#, p&i#em% státní podpora, resp. dotace na VaV v tomto tvo&í p&ibli%n$ 40 %.

Nejsme ve vlekuJedním z d"le%it!ch a nepochybn$ i perspektivních obor" v 'esku je strojírenská produkce, na ni% se tu zam$&uje &ada p"vodních #esk!ch i zahrani#ních firem. Jejich produkce se vyvíjí ve znamení r"stu a Jan Smolík upozor)uje, %e se trend v posled-ních letech ani p&es prob$hlou recesi nem$ní.

Kdy% technologiep$iná!ejí bohatství

EXPORT JOURNAL 5

Téma

Automatizace proces! m!"e b#t mimo jiné velkou p$íle"itostí dal%ího rozvoje v#robních firem.

Jeho slova dokazují i v!sledky studie, kterou nedávno zve&ejnila nizozemská úv$rová poji(*ovna Atra-dius. Podle ní #eské strojírenství pat&í v mezinárodním srovnání mezi v"bec nejlep(í v regionu st&ední a v!chodní Evropy, umístilo se na první p&í#ce spole#n$ se Slovenskem a Rakous-kem. Mezi hlavní d"vody úsp$chu pa-t&í fakt, %e #eské fi rmy jsou mimo jiné v d"sledku konzervativního p&ístupu tuzemsk!ch bank málo zadlu%ené, dále rozvinut! automobilov! pr"mysl #i velmi slu(ná platební morálka.

Oblastí, na ni% se upíná stále v$t(í pozornost, je automatizace. Automa-tizace proces" m"%e b!t mimo jiné velkou p&íle%itostí dal(ího rozvoje v!robních fi rem. Vedle opakovatel-nosti v!roby jim toti% m"%e zajistit &ízení kvality, p&esnosti a také varia-bilitu. Limitujícím faktorem expanze v!robních fi rem #asto b!vá po%a-dovan! r"st v!roby a jeho rychlost, tak%e dob&e navr%ená automatizace jim umo%)uje &e(it &adu pot&eb a zárove) posunout jejich v!robní proces dál.

Podle Franti(ka H!bnera, p&edsedy 'eskomoravské elek-trotechnické spole#nosti, v oblasti automatizace rozhodn$ nejsme pouze ve vleku velmocí, jak se n$kdy &íká. Tvrzení dokládá p&íklady n$kolika úsp$(n!ch aplikací, nap&íklad spole#n!m dílem VUT Brno a fi rmy Blumenbecker Prague. Jde o robota, jeho% úkolem je z bedny na lince vybrat v!-robek a zalo%it si ho dál do v!robního procesu. „Tento úkon má &adu úskalí, mimo jiné jsou v!robky v bedn$ volné a neorientované a je jich tam n$kolik druh", jde nap&íklad o v!robky pro automobilov! pr"mysl ur#ené ke svá&ení. V bedn$ není vid$t k hranám, tak%e i osv$tlení musí b!t specifi cky vy&e(eno. +e(itelé nicmén$ úlohu úsp$(n$ zvládli, co% vzbudilo pozornost nejen sv$tov!ch v!robc" robot",“ &íká Franti(ek H!bner.

Nejv!znamn$j(ím rizikem strojírenství v 'R se podle Jana Smolíka zdá b!t nízká popularita a zájem o strojíren-ství mezi mláde%í a studenty. Nedostatek kvalifi kovan!ch a erudovan!ch profesionál" v technick!ch oborech se (pi#kov!m teoretick!m zázemím a schopností aplikovat nápady se pr! ji% dnes stává kritickou p&eká%kou pro rozvoj n$kter!ch fi rem. Rumunsk" lídrNejvysp$lej(í technologie mají samoz&ejm$ v!znamné zastoupení také v sektoru IT, p&edev(ím v oblasti softwaru. Michal Zále(ák, v!konn! &editel Czech ICT Alliance, co% je aliance p"sobící pod hlavi#kou agentury CzechTrade za-m$&ená na IT sektor, vysv$tluje: „Hi-tech v oblasti IT, to jsou

V Brn# se p$edstaví létající koloMezinárodní strojírensk' veletrh (MSV), kter' prob"hne le-tos v zá!í, si zvolil za hlavní téma automatizaci. Jak vysv"tluje mluv#í veletrhu Ji!í Erlebach, MSV se na prezentaci novinek m"!icí, !ídicí, automatiza#ní a regula#ní techniky a propa-gaci automatizace zam"!uje dlouhodob". Projekt veletrhu nazvan' Automatizace letos klade d%raz na vyu(ití novinek zam"!en'ch na dosahování materiálov'ch a energetick'ch úspor.

Ka(doro#n" je také udílena Zlatá medaile MSV, uzáv"rka p!ihlá$ek do leto$ní sout"(e je na konci srpna. „Zlatá medaile MSV 2012 má velmi atraktivní koncepci, která zaji$)uje vysokou kvalitu hodnocení, a tím i zna#nou presti( celé sout"(e. Sout"( ji( nevychází z oborového #len"ní veletrhu, ale budou ocen"ny inovativní exponáty, které vyhodnotí mezinárodní hodnotitelská komise jako nejlep$í,“ vysv"tluje Ji!í Erlebach.

Jednou z mimo!ádn" zajímav'ch novinek, které s velkou pravd"podobností na leto$ním MSV zp%sobí zna#n' rozruch, je prototyp létajícího kola F-Bike. Podle sv'ch tv%rc% by m"l mít v$echny vlastnosti b"(ného jízdního kola, to znamená schopnost dostat se po vlastní ose a pohán"n jezdcem na místo vhodné pro vzlet. Zárove* ale bude schopn' krátkého koordinovaného letu.

dnes zejména ovládací jednotky, ovládací moduly a v!voj komponent #i softwaru, kter! pak jednotlivé konkrétní komponenty ovládá.“ Získat p&ehled o tom, jak na tom obor sofi stikovaného IT v 'R je, v(ak není snadné, proto%e podrobné ofi ciální statistiky tohoto typu neexistují. Leccos ov(em nazna#ují v!sledky anal!z Czech IT Alliance, která se zam$&uje na softwarové slu%by s vy((í p&idanou hodnotou.

Z jejích statistik mimo jiné vypl!vá, %e #eské fi rmy ro#n$ vyvezou IT slu%by v hodnot$ okolo 22 miliard korun. Nejd"-le%it$j(í cílovou zemí je pro nás z tohoto pohledu N$mecko, kam #e(tí exporté&i prodají p&es 30 % produkce. Následují Spojené státy americké (8 %) a Slovensko (7 %). Mimo&ádn$ zajímavé je srovnání jednotliv!ch zemí z hlediska podílu IT slu%eb na jejich celkovém exportu. Jasnou jedni#kou je s 52 procenty Indie, její% náskok p&ed dal(ími zem$mi je zna#n!. Druhé Irsko dosahuje zhruba 37% podílu, Finsko 25 %, Filipíny necel!ch 20 %. 'esko je daleko za nimi, dosahu-je podílu jen okolo 8 %. A pro leckoho z&ejm$ bude p&ekva-pením fakt, %e nás v!razn$ p&edstihuje Rumunsko, podíl rumunsk!ch IT slu%eb na celkovém exportu zem$ dosahuje tém$& 17 %.

Budoucnost? Produktové fi rmyIT sektor v 'eské republice podle (éfa Czech ICT Alliance trpí dv$ma zásadními problémy. Jednak je to nedostatek specialist", tedy odborn$ zdatn!ch lidsk!ch zdroj". Druh!m velk!m problémem bylo rozhodnutí CzechInvestu lákat do zem$ tém$& za ka%dou cenu velké mezinárodní projekty, co% podle Zále(áka v!razn$ zvedlo cenu práce i pro #eské

firmy, tak%e náklady na lidské zdroje (ly nesmysln$ nahoru a #eské podniky v mezinárodní sout$%i konkurenceschop-nosti za#aly ztrácet.

Velkou a dost mo%ná i jedinou (ancí pro dal(í rozvoj #eského IT sektoru jsou tzv. produktové firmy. Firmy tohoto typu mohou sv"j r"st zalo%it „pouze“ na tom, %e vymyslí zajímav! produkt a p&itom mají fixní náklady. Tak%e a* sv"j produkt prodají tisíckrát nebo milionkrát, jejich náklady jsou po&ád stejné. D"kazem jsou p&ib!vající úsp$(né p&íkla-dy. Pat&í mezi n$ t&eba #esko-slovenské projekty, které se dnes nacházejí ve sv$tovém top ten odv$tví antivirového softwaru, jako je AVG #i Avast. Zajímav!m projektem je také

6 EXPORT JOURNAL

spole#nost Social Bakers, která vyvíjí nástroje na m$&ení a statistiky sociálních sítí. Tyto nástroje pak pomáhají fir-mám sociální sít$, jako je Facebook, Twitter, YouTube #i Lin-kedIn, efektivn$ vyu%ívat. Social Bakers roste, dnes má u% 150 zam$stnanc" po celém sv$t$ a také se jí poda&ilo získat mezinárodní investory. Jak ale poznamenává Michal Zále-(ák, podpora takov!ch firem je v 'esku stále v plenkách.

Nejsou vid#tVe srovnání se (éfem Czech ICT Alliance je ji% zmi)ovan! Franti(ek H!bner optimisti#t$j(í, kdy% mluví o sou#asnosti a budoucnosti hi-tech produkce v sektoru elektrotech-

Velkou a dost mo%ná

i jedinou !ancí pro dal!í rozvoj

&eského IT sektoru jsou

tzv. produktové firmy.

nického pr"myslu. Sehnat vypovídající statistky je podle n$j sice obtí%né, proto%e údaje existují pouze v agrego-vané podob$. Jak ale dodává, nap&íklad v oborech, jako je silnoproud, motory, generátory #i p&ístrojová technika, jsme na tom v porovnání se sousedy, samoz&ejm$ pokud odhlédneme od specifi ckého N$mecka, velmi dob&e.

Kdy% p&ijde &e# na zajímavé #eské projekty, zmi)uje fi rmu Mesing Brno, která ve spolupráci s Ústavem p&ístrojo-vé techniky Akademie v$d a 'esk!m metrologick!m ústavem vyvinula bezkontaktní m$&icí p&ístroj na kontrolu koncov!ch m$rek. Jde podle n$j o (pi#kov! produkt, kter! dosahuje vysok!ch p&esností nutn!ch pro oblast nano-technologií, kde je nutné dostat se p&i m$&ení do úrovn$ 10 na devátou. Dal(ím p&íkladem je spole#nost Amest, která

vyvinula velmi p&esné m$&idlo ur#ené k prom$&ování os %elezni#ních vagon". Firma p&ístroj vyrobila pro rychlovlak zákazníka z 'íny a p&ístroj je skute#n$ unikátní.

Franti(ek H!bner dopl)uje, %e elektrotechnika je u nás podle n$kter!ch ukazatel" mezi pr"myslov!mi obory na 2. a% 3. míst$. Zam$stnává p&ibli%n$ 170 tisíc lidí a v rámci zpracovatelského pr"myslu má 14,5% podíl, jde tedy o velmi siln! obor.

SupervláknaJedním z nejzajímav$j(ích a zárove) nejperspektivn$j(ích hi-tech obor" jsou nanovlákenné materiály. Je to trh,

EXPORT JOURNAL 7

Téma

Jedním z nejzajímav&j%ích a zárove' nejperspektivn&j%ích hi-tech obor! jsou nanovlákenné materiály. Je to trh, kter# podle analytik! (eká v p$í%tím desetiletí nejrychlej%í rozvoj.

kter! podle analytik" #eká v p&í(tím desetiletí nejrychlej(í rozvoj. Lenka Myná&ová, marketingová &editelka projektu Nafi gate.com, kter! se problematikou nanovláken za-b!vá, vysv$tluje, %e nanovlákna mají díky své struktu&e unikátní vlastnosti a nabízejí netu(ené mo%nosti pro mnoho oblastí.

Podle údaj" agentury CzechInvest v 'R existuje okolo 140 nano-fi rem a jejich po#et dál roste. P&íkladem zají-mavého projektu m"%e b!t technologie v!roby biodegra-dabilního a biokompatibilního polymeru PHA, kter! má (iroké uplatn$ní, nap&. v bioplastech. Vyvinula ji Fakulta chemická VUT v Brn$ a její Centrum materiálového v!-zkumu. V Singapuru byl zalo%en technologick! start-up ELAM, kter! p&ipravuje tzv. nanobioobal s nanosenzory.

Start-up mí&í do oblasti tzv. inteligentních obal", kde existuje poptávka.

Nanovlákna jsou nad$jí p&i hledání &e(ení zásadních problém" rozvoje lidské spole#nosti, jako jsou #i(t$ní a v!-roba pitné vody, mobilní zdroje energie, baterie umo%)ující skladování energie apod. „Díky tomu, %e tyto problémy zajímají miliony lidí a %e bez jejich &e(ení není mo%n! dal(í rozvoj &ady region" s obrovskou potenciální poptávkou, jsou nanovlákna velkou podnikatelskou p&íle%itostí. Odhad budoucího v!voje poptávky po produktech s nanovlákny je velmi vysok! – o#ekává se a% 40% r"st,“ &íká Lenka Myná&ová. x

Foto: Nafigate.com (nanovlákna)

Foto: Nafigate.com (fotografie vlasu v nanovelikosti)

Foto: Nafigate.com (nanovlákna)

Foto: Mesing Brno (bezkontaktní m" ! icí p! ístroj na kontrolu koncov'ch m" rek)

Nanovlákna jsou nad#jí p$i hledání $e!ení zásadních problém' rozvoje lidské spole&nosti.

Máme také podporu v na(í mate&ské spole#nosti Société Générale, která nep"sobí jen v Evrop$, má celosv$tov! formát. Na mnoha zahrani#ních trzích jsme práv$ díky p&íslu(nosti ke Skupi-n$ SG doma, to platí i o stále populár-n$j(ích v!chodních trzích v Rusku, B$lorusku #i Indii. V(ude tam p"sobíme p&ímo na míst$, co% p&edstavuje obrov-skou konkuren#ní v!hodu na(í banky, z ní% zákonit$ #erpají i na(i klienti. Takov! dosah nám pomáhá otevírat dve&e v mnoha oblastech podnikání a umo%nit #esk!m fi rmám r"st i na globálních trzích.

EJ: O jaké zahrani&ní trhy mají v sou&asnosti tuzem!tí podnikatelé nejv#t!í zájem?Po turbulencích v Evrop$ kv"li p&e-trvávající fi nan#ní krizi se exporté&i stále #ast$ji obracejí na V!chod. Re-gistrujeme zv!(en! zájem nap&íklad o Rusko, Ukrajinu, Ázerbájd%án nebo

Kazachstán. Samoz&ejm$ v kurzu jsou stále i asijské velmoci jako u% zmi)ovaná Indie #i t&eba 'ína, znovu-objevujeme Mongolsko nebo Vietnam. V!zvou s velk!m potenciálem jsou trhy zemí sdru%en!ch v SNS, kde byla historická pozice #esk!ch fi rem velmi silná. Není lehké se na tyto trhy vrátit, ale mnoh!m spole#nostem se to po-da&ilo a dal(í navazují na jejich úsp$ch. Se siln!m partnerem za zády, jak!m je KB, to p&itom v%dy jde leh#eji.

EJ: Jak m'%ete zdej!ím fi rmám p$i vstupu do mezinárodních vod pomoci?D$láme pr"zkumy trhu, sleduje-me aktuální trendy a v%dy se je v maximální mo%né mí&e sna%íme zohlednit ve své korporátní strategii. Letos se zam$&ujeme práv$ na oblast

Ruska a zemí SNS. Po&ádáme odborné workshopy, nabízíme specializované exportní konference #i individuální konzultace zam$&ené na konkrétní teritoria. Tradi#n$ se zú#ast)ujeme také MSV, co% je pro nás nejen místem setkání s klienty, ale p&edev(ím fórem k diskuzi o aktuálních pot&ebách na(ich partner".

EJ: Hovo$íme-li o globálních trzích, co je z va!eho pohledu pot$eba pro úsp#!né p$ekonání sou&asné krize, která jimi ot$ásá?'as, trp$livost a ochota nést následky vlastních rozhodnutí. Platí to pro v(echny – podniky, politiky i voli#e. N$která &e(ení vypadají jednodu(e a lákav$ jen proto, %e si pln$ neuv$do-mujeme jejich dopady.

EJ: Vra(me se zp#t do )eska. Jak se od va!eho n#kdej!ího p'sobení prom#nilo?

Za%il jsem tu kdysi vstup do Evropské unie, v n$m% jsem vid$l dobré sm$-rování zem$. U% jsem ov(em neza%il krizi v roce 2008, její% dopady jsou stále cítit. Myslím si ale, %e tuzemsk! v!voj bude pozitivn$j(í ne% v mnoha jin!ch zemích EU.

EJ: M'%ete tedy p$iblí%it sv'j pohled na dal!í v"voj &eské ekonomiky? Sou#asné nastavení systému pod-poruje ekonomiku, zam$stnanost a obchod. Zdej(í lidé jsou zvyklí pracovat, v$nují se osobnímu r"stu a v$dí, %e za dobrou práci dostanou dob&e zaplaceno. Ne#ekají, %e se o n$ stát postará. Je patrná chu* podni-kat, co% má pozitivní vliv na celou ekonomiku. Podot!kám, %e tohle opravdu automaticky neplatí o v(ech evropsk!ch zemích…

EJ: Máte &eské jméno, ale nevyr'stal jste zde. Jak" je vá! p'vod?Jsem Francouz, studoval jsem ve Francii. M"j tatínek je 'ech, stejn$ jako babi#ka a d$de#ek, za nimi% jsem #asto p&ijí%d$l na prázdniny. Jsem rád, %e se tatínek do#kal doby, kdy m"%e b!t zárove) francouzsk!m i #esk!m ob#anem.

EJ: Hovo$ili jste doma &esky?Nikoliv, ke studiu #e(tiny jsem se dopracoval sám, proto%e jsem cht$l komunikovat s babi#kou a d$de#-kem, kte&í jiné jazyky neznali. Na své #e(tin$ jsem pak velmi zapracoval p&i svém prvním zdej(ím p"sobení a te, v tom pokra#uji. Jsem rovn$% moc rád, %e i moje paní se #e(tin$ velmi inten-zivn$ v$nuje. V zá&í za mnou moje paní a na(e dv$ dcery p&ijedou do Prahy, abychom tu spole#n$ %ili b$-hem mého p"sobení. Dal(í dv$ dcery ji% studují na univerzitách v N$mecku

a Spojen!ch státech, ty se k nám p&i-dají jen o prázdninách. (usmívá se)

EJ: Jaké máte záliby?Jsem velk! fanou(ek císa&ské slav-kovské gardy, historické vojenské jednotky z napoleonsk!ch válek. Také mám moc rád hudbu a divadlo. A po tatínkovi jsem zd$dil zálibu ve sbírání hub.

EJ: Na co se nyní nejvíce t#!íte?Hlavn$ na rozvoj #eské ekonomiky a to, %e se na n$m budu moci podílet prost&ednictvím na(ich obchod" v KB. 'eská republika se neustále vyvíjí, co% mi p&ijde opravdu skv$lé. A také se t$(ím, %e bude letos v 'echách, respektive na Morav$, dobrá sklize) vína a budu moci posoudit v!voj kva-lity zejména #erveného. (sm$je se) x

Má &eského tatínka, ale vyr'stal ve Francii a doma &esky nehovo$ili. Nov" !éf Top Corporations v Komer&ní bance Karel Va!ák se ale k &e!tin# p$ece jen dostal, proto%e si cht#l popovídat s prarodi&i b#hem sv"ch zdej!ích prázdninov"ch pobyt'. Navíc v )esku p'sobil i profesn#, v letech 2001-2006 vedl v KB odd#lení lidsk"ch zdroj'. Po !estileté pauze se vrací v jiné roli. Nejen o ní mluvil v rozhovoru pro Export Journal.

8 EXPORT JOURNAL

TEXT Martin Kavka FOTO Vojt#ch Vlk

Po turbulencích v Evrop& kv! li p$ etrvávající fi nan( ní krizi se exporté$ i stále ( ast& ji obracejí na V#chod.

Jasn"m cílem je z'stat jedni&kou pro korporátní klienty

EJ: Usnadnilo vám p$edchozí p'sobe-ní v KB nástup do nové role? A jak na n#j v'bec vzpomínáte?Vzpomínám na n$j velmi rád, m$l jsem díky n$mu mo%nost poznat lidi a organizaci banky. Preferuji spolupráci s lidmi, které znám, tak%e z toho mohu samoz&ejm$ #erpat i dnes. Díky zku(enostem z d&ív$j(-ka mám také v!razn$ usnadn$nou „aklimatizaci“ v sou#asné funkci. P&esto%e jsem tehdy nepracoval p&ímo s klienty, m$l jsem mo%nost poznat tuzemskou podnikatelskou kulturu, fungování zdej(ího trhu, místní fi rmy, to, jaké slu%by p&iná(ejí, jaké produkty vyráb$jí. Mohu tak lépe vnímat zm$ny, k nim% do(lo, posun a v!voj fi rem, pr"myslu, trhu jako takového. Vedle toho znám trhy i v jin!ch zemích a mohu porovnávat.

EJ: Jaké jsou va!e plány ve funkci !éfa Top Corporations, chystáte zásadní zm#ny?Zm$ny, které by mohly p&ijít, sou-visí s v!vojem ekonomické situace, schopnostmi na(ich klient" rozvíjet obchod, investovat do nov!ch projekt" apod. Musíme neustále sledovat v!voj na trhu, jeho zm$ny, b!t p&ipraveni na zm$ny ve fi nancování, v rámci n$ho% dochází k p&esunu od tradi#ních jednoduch!ch úv$r" ke strukturova-nému fi nancování #i v$t(ímu vyu%ití produkt" a slu%eb kapitálového trhu.

EJ: P$edstavte tedy svou vizi o fungo-vání Top Corporations…Mou snahou rozhodn$ bude podporo-vat rozvoj vztah" s klienty. To je zcela zásadní pro to, aby KB i nadále z"stala jedni#kou na bankovním trhu pro kor-porátní klientelu. I do budoucna mu-síme b!t klient"m dobr!mi partnery a nabízet jim produkty se znalostí celé (í&e nabídky Skupiny KB/SG, a* u% jde o leasing, factoring a dal(í.

EJ: Co odli!uje KB od konkuren&ních bank v )esku?Umíme naslouchat klient"m a jejich pot&ebám, reagovat na nové podn$ty, p&ipravovat komplexní nabídky. V tom se navíc sna%íme neustále zlep(ovat.

EXPORT JOURNAL 9

Rozhovor

Prosperita 'eské republiky závisí na schopnosti jejích fi rem prosadit se na zahrani#ních trzích. Otev&enost #eské ekonomiky m$&ená pom$rem v!vozu zbo%í a slu%eb k hrubému domácímu

produktu je mimo&ádn$ vysoká a s více ne% 80 procenty pat&í k nejv$t(ím na sv$t$.

Nová proexportní politika

10 EXPORT JOURNAL

TEXT Martin Kuba, ministr pr'myslu a obchodu )RFOTO archiv MPO )R, iStock.com

bude i nadále pokra#ovat v politice svobodného, mezinárodními pravidly &ízeného obchodu.

Hledání nov"ch trh''eské fi rmy se dlouhodob$ orientují p&edev(ím na partnery z #lensk!ch stát" EU. Na unijní trhy dnes sm$&uje nep&im$&en$ vysoká #ást #eského v!vozu. V roce 2011 to bylo 83 procent,

co% &adilo 'R k zemím s nejvy((ím podílem unijního trhu na celkovém v!vozu.

Velmi d"le%it!m aspektem Strategie je, %e vznikala v úzké spolupráci s nej-v$t(ími podnikatelsk!mi reprezenta-cemi, jimi% jsou Hospodá&ská komora 'R a Svaz pr"myslu a dopravy 'R. Strategie je ur#ena na podporu fi rmám podnikajícím na území 'eské republi-ky, kter!m má pomoci k úsp$(nému p"sobení na zahrani#ních trzích.

Dokument v(ak oslovuje i zahrani#ní

partnery. Pro n$ je to signál, %e máme zájem rozvíjet vzájemn$ v!hodné hos-podá&ské vztahy a %e 'eská republika

#eského exportu na hospodá&ském cyklu Evropské unie, pomoci #esk!m v!vozc"m otev&ít nové trhy a posunout je v hodnotovém &et$zci sm$rem ke kone#n!m zákazník"m.

'asov! rámec Exportní strategie byl zvolen s ohledem na dal(í vládní kon-cep#ní dokument, kter!m je Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti 'eské republiky. Oba dokumenty

mají ambici za&adit na(i zemi mezi nejv!konn$j(í a nejkonkuren#n$j(í ekonomiky sv$ta.

Export je v novodobém v!voji 'eské republiky klí#ov!m nositelem struk-turálních zm$n a r"stu produktivity práce. Zejména jemu vd$#í #eské fi rmy za zm$nu v ekonomickém my(lení a zam$stnanci za nová pracovní místa. Díky exportu zaznamenala #eská eko-nomika vysoká tempa r"stu v období p&edcházejícím sv$tové ekonomické krizi. A je to op$t export, kter! dává #eské ekonomice pot&ebné impulsy v sou#asné dob$, kdy je v!razn$ utlu-mena tuzemská poptávka.

Na t$chto v!chodiscích je postavena nová Exportní strategie 'eské republi-ky pro období 2012-2020 („Strategie“). Exportní strategie, kterou schválila vláda v b&eznu t. r., má za cíl prosadit pozitivní zm$ny v #eské ekonomi-ce, zv!(it její konkurenceschopnost a podpo&it v!voz s vysokou p&idanou hodnotou. A nejen to. Strategie má zm$nit mimo&ádn$ vysokou závislost

Klí( ovou roli mezi $ adou opat$ ení bude mít státem podpo$ ené fi nancování a poji%) ování v#vozu.

s jejich zahrani#ními partnery a pomoci jim v komercializaci v!sledk" v$dy a v!zkumu, a to i prost&ednictvím paralelního fi nancování spole#n$ realizovan!ch v$decko-v!zkumn!ch projekt".

Proexportní politika se bude per-spektivn$ více orientovat na obory a #innosti, je% budou identifi ková-ny jako ty, v nich% existuje zna#n! potenciál pro #eskou ekonomiku, a je% budou garantovat perspektivu jejího r"stu a dlouhodobé konkurenceschop-nosti. Vytvo&íme jasnou p&edstavu,

jak export a spolupráce s jednotliv!mi teritorii podpo&í rozvoj progresivních obor".

Klí#ovou roli mezi &adou opat&ení bude mít státem podpo&ené fi nanco-vání a poji(*ování v!vozu. Nejde p&itom pouze o vybavenost fi nan#ními zdroji 'eské exportní banky a Exportní ga-ran#ní a poji(*ovací spole#nosti, jejich% prost&ednictvím je poskytováno státem podpo&ené poji(*ování a fi nancování v!vozu.

Jde o cel! komplex opat&ení, která sm$&ují k nov!m úv$rov!m a poji(*o-

Názor

EXPORT JOURNAL 11

Strategie na uvedené skute#nosti reaguje tím, %e p&ichází s konceptem di-versifi kace #eského exportu a pot&eby vstoupit na nové trhy. Jeho prost&ednic-tvím chce stát pomoci fi rmám opustit dob&e zmapovaná teritoria a umo%nit jim nacházet místo také na globálních trzích.

K napln$ní tohoto cíle Strategie defi nuje 12 prioritních zemí a 25 zemí zájmu 'R. Jedná se o zem$, v nich% podnikatelské subjekty vidí zna#n! r"stov! potenciál pro zv!(ení jejich p&ítomnosti a rozvoj hospodá&ské spolupráce. Nez&ídka se jedná o trhy, na nich% v minulosti #eské fi rmy dlouho-dob$ a s úsp$chem p"sobily, resp. trhy, na nich% svou aktivitou 'R zaostává za konkurencí z jin!ch zemí.

Do prioritních zemí a zemí prioritního zájmu jsou primárn$ koncentrovány nástroje proexportní politiky, mezi n$% pat&í státem podpo&ené fi nancování a poji(*ování v!vozu, prezentace na mezinárodních v!stavách a veletrzích a nejr"zn$j(í formy matchmakingo-v!ch aktivit zam$&en!ch na propo-jování p&íle%itostí zahrani#ních trh" a potenciálu #esk!ch fi rem.

Ve vztahu k prioritním zemím a ze-mím zájmu zajistíme, aby byly vytvo-&eny odpovídající rámcové podmínky pro rozvoj obchodních a investi#ních vztah" ve form$ mezivládních smluv o hospodá&ské spolupráci, podpo&e a ochran$ investic a zamezení dvojímu zdan$ní.

V neposlední &ad$ diversifi kace znamená, %e v prioritních zemích a v zemích zájmu posílíme sí* sv!ch obchodních p&edstavitel". P"jde nám o to, abychom tam, kde jsou zajíma-vé obchodní a investi#ní p&íle%itosti, m$li jazykov$ a odborn$ erudované lidi, kte&í budou schopni tyto p&íle%i-tosti zprost&edkovat pro #eské fi rmy a pomoci jim p&em$nit je do úsp$(n!ch obchodních p&ípad".

Koncept diversifi kace neznamená, %e bychom jak!mkoli zp"sobem opou(-t$li unijní trhy. Rozhodn$ po#ítáme, %e Evropská unie bude i nadále p&edsta-vovat nejd"le%it$j(í odbyti(t$ #eského exportu. Na trzích #lensk!ch stát" se zam$&íme na zachování stávajících pozic a jejich dal(í rozvoj, a to p&ede-v(ím ve prosp$ch mal!ch a st&edních podnik". I nadále budeme pat&it k t$m #len"m, kte&í budou prosazovat dal(í liberalizaci jednotného vnit&ního trhu a odstran$ní p&eká%ek, které brání vyu%ití jeho v!hod.

Stejn$ tak je t&eba dodat, %e orientaci proexportní politiky na prioritní zem$ a zem$ zájmu nelze vnímat jako v!lu#nou. Chceme rozvíjet vzájemn$ v!hodné vztahy se v(emi zem$mi, které o to projeví zájem.

D'raz na vysokou p$idanou hodnotu Nejde v(ak jen o teritoriální diver-sifi kaci. D"le%itá je i produktová diversifi kace a d"raz na procesy s vy-sokou p&idanou hodnotou. Více ne%li v minulosti Strategie podpo&í fi rmy, které se cht$jí prosadit prost&ednictvím v$dy, v!zkumu a inovací. Hledáme cesty, jak spojit #eské inova#ní fi rmy

vacím produkt"m, ke sní%ení náklad" v!vozního fi nancování a ke zv!(ení obslu%nosti #eského exportu. V rámci Strategie p&ipravíme procesní model, kter! umo%ní fi nancování skute#-n$ velk!ch projekt" realizovan!ch #esk!mi fi rmami v zahrani#í. Dobrou zprávou je, %e takové projekty jsou na stole a %e #eské fi rmy mají (ance je realizovat. Pro zahrani#ní odb$ratele je tak mimo&ádn$ atraktivní, %e #eské fi rmy nabízejí nejen technologicky vysp$lá &e(ení, av(ak také v!hodné fi nancování. x

P$ij*te na Mezinárodní strojírensk" veletrh v Brn# 10. - 14. 9. 2012Dovolujeme si vás srde#n$ pozvat k náv(t$v$ CzechTrade na spole#-ném stánku SST, Ministerstva pr"-myslu a obchodu 'R a CzechInvest v pavilonu P.

Se zástupci CzechTrade se m"%ete setkat i na n$které z doprovodn!ch akcí veletrhu: Kontakt-kontrakt, konference Exportní fórum, seminá& P&ístup na t&etí trhy: Indie – nová (ance, konference Mo%nosti úsp$chu p&i podnikání s 'ínou.

T$(íme se na setkání s vámi.www.czechtrade.cz

EJ: M'%eme i v platebním styku mluvit o hi-tech?Ur#it$ ano, v sou#asné dob$ se v$t(ina platebního styku KB provádí elektronicky prost&ednictvím kanál" p&ímého ban-kovnictví, jedná se zhruba o 95 % z celkového objemu plateb.

EJ: Novinkou leto!ního léta je v Komer&ní bance nové internetové bankovnictví. M'%ete nám $íci, co vedlo KB k vytvo$ení nové verze?Internetové bankovnictví KB ji% tradi#n$ pat&í k u%ivatelsky nejlépe hodnocen!m. Pokud si chceme takové postavení udr%et, je samoz&ejm$ nutné neustále aplikaci zdokonalovat. Cílem zavedení nové verze aplikace MojeBanka byla v první &ad$ snaha p&izp"sobit se pot&ebám a po%adavk"m na(ich klient", p&i#em% bylo zohledn$no, %e individuální klienti, podnikatelé a fi rmy mají oproti velk!m spole#nostem tyto po%adavky odli(né. MojeBanka byla tedy rozd$lena do dvou verzí.

Verze s názvem MojeBanka má kompletn$ nov! design a je ur#ena pro individuální klienty, podnikatele a men(í fi rmy. Druhá verze, nazvaná MojeBanka Business, slou%í velk!m spole#nostem a municipalitám. Tato si ponechává p"vodní design a klade krom$ standardních funk#ností d"raz i na efektivní práci s dávkov!mi p&íkazy, stahování ú#etních dat #i na elektronickou zástavu pohledávek.

Díky tomuto rozd$lení slu%by MojeBanka se m"%eme lépe zam$&it na jednotlivé segmenty klient" a v p&ehledné po-dob$ jim nabízíme konkrétní produkty, které vybrané cílové skupiny reáln$ vyu%ívají. Ob$ nov$ vytvo&ené verze interne-tového bankovnictví fungují na nové, moderní platform$ pro p&ímé bankovnictví.

EJ: P$edstavili jste také novou slu%bu mobilního bankov-nictví. V &em je nová?Nová slu%ba Mobilní banka 2 p&iná(í bankovní operace do chytr!ch mobilních telefon" a je p&ímo propojena s inovo-vanou verzí internetového bankovnictví. Prost&ednictvím mobilního telefonu je tak mo%né nap&íklad snadno realizovat

platební transakce, získávat informace o transak#ní historii, vyhledávat bankomaty a pobo#ky KB, vyu%ívat produktové simulátory. Mobilní banka 2 funguje na v(ech telefonech s internetov!m prohlí%e#em nebo ji lze jako samostatnou aplikaci nainstalovat do za&ízení s opera#ními systémy Android a iOS.

Elektronické platby jako

sou&asn" trend

12 EXPORT JOURNAL

TEXT Jan Vojta FOTO Vojt#ch Vlk, iStock.com

Na nové trendy v oblasti platebního styku jsme se zeptali Jany +vábenské, v"konné $editelky pro Provoz Komer&ní banky.

Mobilní banka 2 funguje na v%ech telefonech s internetov#m prohlí"e( em nebo ji lze jako samostatnou aplikaci nainstalovat do za$ ízení s opera( ními systémy Android a iOS.

NFC

se jednat o portfolio kreditních karet MasterCard. Debetní #ást karetního portfolia bude následovat hned v dal(í fázi.

Platební karty pro mobilní telefony zatím KB p&ipravuje v podob$ limi-tovan!ch edic. O#ekáváme, %e po#et mobilních telefon" vybaven!ch NFC technologií (NFC - více viz ráme#ek) nezbytnou pro bezkontaktní platby se bude postupn$ roz(i&ovat, a tím se bude roz(i&ovat i po#et u%ivatel" karet v mobilu. Tento proces neprob$hne ze dne na den, ale potrvá del(í #as. Plasto-vé karty nás ur#it$ hned tak neopustí.

EJ: Obchodníci provozující e-shopy &asto vyhledávají mo%nost umístit na své stránky tzv. tla&ítko umo%,u-jící nakupujícím okam%itou platbu. Nabízí takové $e!ení i Komer&ní banka?

EJ: V poslední dob# &asto sly!íme o tzv. bezkontakt-ních platbách. Je n#co nového v Komer&ní bance i v této oblasti?

Komer#ní banka se v lo)ském roce zapojila do pilotního projektu mobilních plateb. Zde je obrovsk! potenciál a KB ur#it$ nebude zaostávat ani v roce leto(ním.

Klasické kontaktní plastové karty se na p&elomu roku za#aly postupn$ m$nit na bezkontaktní plastové karty. Komer#ní banka za#ne s #áste#nou p&em$nou u% letos. Bude

Elektronické platby jako

sou&asn" trend

EXPORT JOURNAL 13

Platební styk

NFC

Near Field Communication = komunika#ní technologie slou(ící k bezdrátové komunikaci mezi elektronick'mi za!ízeními na krátkou vzdálenost, dle standardu do 20 cm.

práv$ díky námi poskytované vysoké úrovni zabezpe#ení. Proto musíme v%dy pru%n$ reagovat na aktuální podmínky v lokálním i globálním m$&ítku a #elit tak potenciálním hrozbám.

V kanálech p&ímého bankovnictví - ve slu%bách MojeBan-ka, Profi Banka nebo P&ím! kanál - je pou%íván tzv. osobní certifi kát, kter! m"%e b!t ulo%en v souboru nebo na #ipové kart$. Pomocí tohoto certifi kátu je poté klient identifi kován p&i vstupu do aplikace a je také pou%íván p&i autorizaci plateb a dal(ích operací. V p&ípad$ pou%ití certifi kátu ulo%eného v souboru m"%e banka v n$kter!ch p&ípadech po%adovat autorizaci operace je(t$ dal(ím bezpe#nostním prvkem, kte-r!m je kód zaslan! na zaregistrovan! mobilní telefon klienta.

Pro komunikaci klienta s bankou prost&ednictvím telefon-ního bankovnictví a slu%by Expresní linka Plus je vedle za-dávání PIN s heslem mo%no vyu%ít jako bezpe#nostní prvek kartu optického klí#e. Ta p&edstavuje kompaktní autentiza#ní kalkulátor, kter! oprav)uje nap&íklad k zadávání plateb s vy((ími limity. x

Komer( ní banka se v lo' ském roce zapojila do pilotního projektu mobilních plateb. Zde je obrovsk# potenciál a KB ur( it& nebude zaostávat ani v roce leto%ním.

Ano, samoz&ejm$. Toto „tla#ítko“ nabízí KB obchodník"m pod názvem MojePlatba. Slu%ba v sob$ spojuje &adu v!hod jak pro obchodníka, tak pro nakupujícího, a* u% jde o prove-dení okam%ité platby a s tím související urychlení expe-dice zbo%í, nebo o u%ivatelsky p&ehledné zobrazení, které vychází z nového internetového bankovnictví MojeBanka. Slu%bu MojePlatba v sou#asné dob$ úsp$(n$ provozuje &ada v!znamn!ch obchodník" z &ad podnikatel", fi rem #i velk!ch korporací (nap&. Aukro, CK Fischer, Komer#ní poji(*ovna, Tipsport, PRE aj.) a jejich po#et stále roste.

EJ: V dne!ní dob# jsou celosv#to-v# sklo,ovány nejr'zn#j!í typy internetov"ch útok'. Jak se k této problematice staví Komer&ní banka? Jaké konkrétní bezpe&ností prvky jsou pro slu%by p$ímého bankovnic-tví vyu%ívány?P&edev(ím z interních pr"zkum" víme, %e na(e produkty jsou klienty vyhle-dávány a trvale vst&ícn$ p&ijímány

Indie – zem# plná p$íle%itostí

nabírat dech, jen za kv$ten meziro#n$ posko#il o 2,4 procenta.

Samotné strojírenství je konfronto-váno s rozdílnou dynamikou v!voje v jednotliv!ch odv$tvích. Nehled$ na ur#ité oslabení poptávky, jeho v!-hledy jsou pom$rn$ p&íznivé. Oporou indického strojírenství z"stává v!roba kovoobráb$cích a obráb$cích stroj", na kterou jsou zam$&eny firmy Svazu strojírenské technologie. Jeho &editel Petr Zemánek k tomu &íká: „Indick! trh v oblasti strojírenství je tradi#ní v!vozní destinací.“

Automobilky sázejí na levn#j!í modelyT&i #tvrtiny obyvatelstva Indie se do-pravují na kole, motocyklu nebo rik(e. Jen zhruba (estina obyvatel má osobní automobil. Poptávka po vozidlech v(ak neustále roste, a to i díky zlep-(ující se ekonomické situaci st&edních vrstev obyvatelstva. Podle prognóz Sv$tové banky bude v roce 2020 v Indii 193 milion" obyvatel s p&íjmem vy((ím ne% 10 tisíc USD a 379 milion" s p&íjmem mezi 5 a 10 tisíci USD.

Tuzemské fi rmy mají na leto(ním Mezinárodním veletrhu v Brn$ jedine#-nou p&íle%itost jednat s více ne% stovkou indick!ch pr"myslník".

14 EXPORT JOURNAL

TEXT Milan Most"n FOTO iStock.com

Na webové stránce proexportní organizace EEPC India na první pohled upoutá pozornost pulzující interaktivní banner „India show in Czech Republic“. Kliknutím na n$j náv(t$vník serveru tohoto sdru%e-ní tém$& dvanácti tisíc #lensk!ch firem okam%it$ zjistí, %e jde o akci v rámci Mezinárodního strojírenské-ho veletrhu v Brn$. P&edstaví se na ní nejmén$ stovka indick!ch firem a této ve st&ední Evrop$ v!jime#-né události dodají váhu ministr obchodu a pr"myslu Indie A. Sharm a (éfové spoluorganizátorsk!ch sdru%ení, jako jsou Svaz pr"myslu a dopravy 'R #i Svaz strojírenské technologie (SST). Vedle intenzivní spolupráce SST s indick!m partne-rem a p&ípravy technologického fóra v rámci veletrhu letos za#al s EEPC India spolupracovat Národní strojí-rensk! klastr. Jeho lídrem je skupina Vítkovice Machinery Group, která v této druhé nejlidnat$j(í zemi sv$ta otev&ela zastoupení a mimo jiné tam dodala za&ízení pro hut$.

Pro #eské firmy je p&íjezd takového po#tu indick!ch partner" jedine#nou

(ancí ke zviditeln$ní mezi indickou byznysovou komunitou a rovn$% p&íle%itostí k osobním setkáním a zji(-*ování exportních mo%ností.

Dramatická situace v energeticeDva #ervencové ob&í blackouty, b$-hem nich% byla v$t(ina z 28 indick!ch stát" od&íznuta od dodávek elektrické energie, se staly symbolem dramatic-ké situace v tomto sektoru. V!padky elekt&iny v &ádech n$kolika hodin jsou na denním po&ádku a ro#n$ je jich n$kolik stovek, by* ne v takovém rozsahu. Zem$ není dlouhodob$ schopna zajistit dostatek elektrické energie, ve (pi#kách není pokryto a% 12 % poptávky. Situaci navíc zhor(ují pom$rn$ #asté kráde%e elekt&iny, v nich% figurují i podniky.

Budování nov!ch kapacit pokra-#uje pomalu a chybí investice. P&ed dekádou Indie sice sektor energetiky otev&ela pro soukrom! kapitál, ale

státní podniky dr%í v rukou stále je(t$ 78 procent zdroj". Problémem jsou p&enosové sít$. Jak uvádí zástupci indické státní Plánovací komise, tém$& t&icet procent elekt&iny se ztrácí kv"li její zastaralosti.

Je tedy jen logické, %e zaji(t$ní pot&eb elektrické energie je pro Indii prioritou. Ve svém 12. p$tiletém plánu na roky 2012 a% 2017 proto vláda po#ítá se zv!(enou v!robou o 6,5 % ro#n$. Nyní v!konnost elektráren dosahuje 200 GW, z toho dv$ t&etiny jsou klasic-ké tepelné, dv$ procenta jaderné a p$-tina velké vodní elektrárny. Dvanáct procent vytvá&ejí zdroje obnovitelné energie. P&esto%e minul! plán nebyl spln$n, v tomto plánovacím období má vláda ambiciózní cíle nav!(it v!robu o 75 a% 100 GW. Vedle toho se p&ipravuje v!stavba p&enosov!ch sítí. K prosazení t$chto ambiciózních zám$r" je v(ak Indie do zna#né míry závislá na privátních investorech.

Chystá se masivní v"stavba solárních kolektor'Indie chce v rámci svého plánu National Solar Mission vybudovat do

roku 2022 solární kapacity v objemu 20 GW. Aktuální podíl solární energie na celkové v!rob$ elekt&iny je nízk!, po#átkem leto(ního roku p&edstavoval &ádov$ 500 MW.

Ov(em dynamika r"stu tohoto sektoru je enormní a v p&í(tích deseti letech má b!t kolektory zastav$na plocha 17 milion" metr" #tvere#ních. Nehled$ na to, %e zájem o investice do solární energetiky je enormní, co% vedlo ke sní%ení cen elekt&iny, je tento obor rovn$% dobrou p&íle%itostí. V p&í(-tích letech bude Indie nadále závislá na zahrani#ním za&ízení a know-how, tak%e není divu, %e i tuzemské firmy mají mno%ství poptávek.

Strojní pr'mysl zvolna o%íváIndi#tí v!robci stroj" a strojírenského za&ízení nemají pro leto(ek p&ed sebou p&íli( jasnou perspektivu. Produkce po#átkem roku viditeln$ slábla a také celkov$ pr"myslová v!roba ochabla. V polovin$ roku za#al pr"mysl

Z dlouhodobého hlediska je poptávka po soukrom#ch cenov& p$ ízniv#ch bytech, by) jsou v sou( asnosti potenciální kupci zdr"enliví.

Milan Most"n!editel sekce komunikace Svazu pr%myslu a dopravy &R

EXPORT JOURNAL 15

Exportní p$íle%itosti

Automobilky se proto sna%í oslovit tuto skupinu obyva-telstva a sázejí na cenu. Domácí Tata prodává model Nano v p&epo#tu za 2 tisíce eur, korejsk! Hyundai sv"j Eon za 3 860 eur a #ínská Chery nabízí QQ za 4 100 eur. Proto jsou i západní v!robci, v#etn$ VW, nuceni sni%ovat ceny a pro indick! trh p&ipravovat levn$j(í modely.

V polovin$ roku poptávka po autech p&ibrzdila, co% je dáno vysok!mi cenami benzínu, oslabením rupie a podle expert" i vládními opat&eními zvy(ujícími náklady vlastní-k" a u%ivatel" aut. Experti upozor)ují na to, %e pokud vláda nezap"sobí na sní%ení úrokov!ch sazeb a míru inflace, spot&ebitelé odlo%í své nákupy na pozd$ji.

Chemick" pr'mysl pln" rizikV!hledy chemického pr"myslu pro leto(ní rok jsou plné rizik. Zatímco kabinet v Dillí p&edpokládal ve finan#ním roce 2012/13 meziro#ní nár"st ze sedmi na osm procent, mezi v!robci vládne spí(e opatrnost.

Ji% v p&edchozím období od dubna 2011 do února 2012 bylo patrné zpomalení r"stu chemické produkce, která se sní%ila meziro#n$ o 0,5 %. Slab(í byla zejména poptávka z odb$ratelsk!ch odv$tví, jako jsou automobilov! pr"mysl, stavebnictví #i v!roba spot&ebního zbo%í. Naproti tomu, nehled$ na celkové ochabnutí, se da&í v!robc"m speciál-ních chemikálií.

Do roku 2020 po#ítají experti McKinsey s r"stem tohoto sektoru z nyn$j(ích 22 na 100 miliard USD. Do budoucna ho potáhne (í&ící se urbanizace a budování infrastruktury.

16 EXPORT JOURNAL

zpo%d$ní termín" dostavby, co% p&iná(í enormní zv!(ení plánované ceny. Jak uvádí Arbind Prasat, generální &editel Federation of Indian Chambers of Commerce and Industry, Indie musí zajistit lep(í komunikaci zú#astn$n!ch stran, zapojit soukrom! sektor v#etn$ zahrani#ních firem a zv!(it profesionalitu podnik", které projekt realizují.

Vláda plánuje posílit sektor elektroniky a elektrotechnikyPoptávka po elektronick!ch p&ístrojích a za&ízeních se má z nyn$j(ích 65 miliard USD do roku 2020 zv!(it na 400 miliard USD. Nap&íklad plány na v!stavbu elektráren vyvolávají zna#nou poptávku po p&enosové a distribu#ní technice. Siln$ roste telekomunika#ní sektor. Aktuáln$ je patrné oslabení leto(ní poptávky, zejména ovlivn$né slab(ím r"stem automobilového odv$tví. Nadpr"m$rnou dynamiku r"stu v(ak za%ívá v!roba polovodi#", která je stále je(t$ nedostate#n$ rozvinutá.

V sou#asnosti se více ne% polovina v!robk" dová%í, a to hlavn$ ze sousední 'íny. Vláda ale plánuje program, kter! by m$l zv!(it konkurenceschopnost sektoru, co% je spojeno i s v!stavbou nov!ch kapacit.

Oblast IT je siln# závislá na exportuDynamika r"stu IT letos zpomalila, by* zaznamenává stále slu(né v!sledky. National Association of Sofware and Services Companies (Nasscom) prognózuje nap&íklad pro roky 2012/13 p&íjmy z exportu o 11 a% 14 % vy((í a domácí poptávka má p&inést 13-16% p&íjmy. Obrat sektoru by m$l p&ekro#it 100 miliard USD. Nejrychleji rostoucí je segment IT (bez hardware) s obratem zhruba 88 miliard USD. Vedle toho je vid$t poptávka v maloobchodu, zdravotnické tech-nice a médiích.

Nejrychleji rostoucí je segment IT (bez hardware) s obratem zhruba 88 miliard USD.

Indií ve zkratce:

V!voj vybran!ch odv"tví z hlediska dynamiky r#stu • Chemick'/farmaceutick' pr%mysl velmi dobr'• Hutnictví velmi dobr'• Ocelá!ství velmi dobr'• Papírnictví velmi dobr'• Slu(by velmi dobr'• Potraviná!ství velmi dobr'• Zem"d"lství pr%m"rn'• Automobilov' pr%mysl / doprava pr%m"rn'• Elektronick' pr%mysl / ICT pr%m"rn'• Finan#ní slu(by pr%m"rn'• Strojírenství pr%m"rn'• Stavebnictví slab'• Textilní pr%mysl velmi slab'Zdroj: Atradius

V!robky a odv"tví s potenciálem úsp"chu• zdravotnická technika• potraviná!ské technologie (zejména pro usklad*ování potravin)• dopravní pr%mysl (infrastruktura)• energetick' pr%mysl• vodohospodá!ství• strojírensk' pr%myslZdroj: businessinfo

Pozitiva a negativa podnikání v IndiiSilné stránky• Rozsáhl' trh pro odbyt• Vysok' hospodá!sk' r%st• Západn" orientovan' právní systém• Vysok' po#et kvalifi kovan'ch vysoko$kolsk'ch absolvent%• Roz$í!ená angli#tina jako obchodní jazyk

Slabé stránky• Nízk' p!íjem na hlavu• Nedostate#ná infrastruktura• Nízká úrove* vzd"lání, (ádné profesní vzd"lání, nedostatek kvalifi kované pracovní síly• Nízká produktivita práce• Stínová ekonomika

P$íle%itosti• V'znamn" se roz$i!ující st!ední t!ída, její zvy$ující se spot!eba• Pot!eba modernizace pr%myslu• Vysoké investi#ní aktivity soukromého sektoru• Nízká mzda• Rostoucí zapojení Indie do sv"tové ekonomiky, o#ekávan' vstup do WTO

Rizika• Zdlouhavé prosazení práva• Siln' vliv státu na hospodá!ství• Silná pozice odbor% a dal$ích zájmov'ch skupin• Spekulativní ceny nemovitostí a pozemk%• Vysoká fl uktuace pracovník%

Bran%e je siln$ exportn$ orientova-ná, proto je zna#n$ závislá na kondici amerického a slabého evropského trhu. P&esto Nasscom prognózuje obrat do roku 2020 v objemu 225 miliard USD.

Zdravotnická technika t#%í z dovoz'Celkov$ obrat sektoru zdravotnické techniky dosahuje 50 miliard USD. P&ibli%n$ 55 % trhu p&edstavují p&ístroje, #tvrtina implantáty a p$tina je zbo%í na jedno pou%ití. Poptávka je silná a p&e-sahuje existující investi#ní potenciál. Zájem mají hlavn$ soukromé kliniky a laborato&e, které investují do (pi#-kov!ch technologií k uspokojení stále náro#n$j(ích pacient" st&edních a vy(-(ích vrstev. Sektor je z 80 % závisl! na dovozech, zahrani#ní firmy mají tedy pom$rn$ dobré (ance na úsp$ch.

K jeho dosa%ení nabízí pomocnou ruku Hospodá&ská komora 'R jako Národní kontaktní místo v projektu Eu-ropean Business & Technology Centre India. Díky n$mu m"%e zájemce o ú#ast na podnikatelské misi do této zem$ obdr%et více ne% 50% slevu oproti cen$ slu%eb, které b$%n$ ú#tuje EBTC firmám za cílenou asistenci. Ú#astníci mohou navíc zdarma vyu%ít asistenci ze strany kontaktního místa. x

Modernizace infrastruktury potáhne stavebnictvíP$tilet! plán na léta 2012 a% 2017 po#ítá s nav!(ením inves-tic ze 400 miliard na jeden bilion USD. Akutním úkolem je zaji(t$ní dodávek elektrické energie a pitné vody. Moderni-zovat se mají silnice a %eleznice. Roz(i&ovat a stav$t se mají leti(t$ a p&ístavy. Z dlouhodobého hlediska je poptávka po soukrom!ch cenov$ p&ízniv!ch bytech, by* jsou v sou#as-nosti potenciální kupci zdr%enliví.

Celkov$ oproti lo)sku r"st stavebnictví zpomalil. Vedle &ady rizik na v!stavbu nep&ízniv$ p"sobí také vysoké kapitálové náklady i slo%itosti p&i získávání úv$r". P&esto dosahuje stavebnictví pom$rn$ slu(ného, více ne% p$tipro-centního r"stu.

V p&ípad$ zájmu o podnikání v tomto odv$tví podnikatelé upozor)ují na nedostate#n$ odbornou pracovní sílu a #asté

EXPORT JOURNAL 17

Úsp#!n" exportér

Úsp$(n! #esk! exportér, 'KD Blansko Engineering, a. s., je dodavatelem technologického za&ízení pro vodní elektrárny a #erpací stanice. Od roku 2006 je #lenem skupiny Litostroj Power a sou#asn$ i CIMOS Group, jednoho z nejv!znamn$j(ích sdru%ení podnik" v Evrop$. Silnou pozici si spole#nost dr%í i na indickém trhu.

turbín Deriaz pro velkou p&e#erpá-vací elektrárnu v indickém stát$ Maharashtra.

Ing. Emil -i%ka, generální $editel )KD Blansko Engineering, a. s.: „Indick" trh je na!ím prioritním teritoriem.“Indick! trh pat&í s ohledem na jeho obrovsk!, dosud nevyu%it! hydroenergetick! potenciál mezi na(e prioritní zájmové teritorium. Z hlediska referencí a prezentace spole#nosti na indickém trhu pova-%ujeme za nejv!znamn$j(í p&ede-v(ím projekty p&e#erpávací vodní elektrárny Koyna a #erpací stanice Chokka Rao. Obecn$ se v(ak p&i realizaci zakázek &ídíme zásadou, %e v(echny zakázky bez ohledu na ve-likost za&ízení nebo finan#ní objem kontraktu jsou stejn$ v!znamné, nebo* i na „malém projektu“ lze zís-kat nebo i ztratit d"v$ru zákazníka pro dal(í spolupráci. Na(ím hlavním zám$rem je udr%et si v rámci sv$to-vého trhu v!znamnou pozici a b!t (pi#kovou spole#ností v poskyto-vání spolehliv!ch a kvalitních tech-nick!ch &e(ení, slu%eb a dodávek pro vodní elektrárny v segmentu st&edních instalovan!ch v!kon". Na(ím cílem je dodávat komplexní slu%by s ohledem na pot&eby a po-%adavky zákazník" a poskytovat lidem elektrickou energii získa-nou vyu%itím technologie (etrné k %ivotnímu prost&edí. V sou#asné dob$ je na(ím zám$rem roz(í&ení obchodních aktivit do zemí Afriky, kterou pova%ujeme za velmi per-spektivní pro budoucí období.

S Komer#ní bankou spolupracu-jeme prakticky od zalo%ení na(í spole#nosti. Spolupráce je zam$&ena p&edev(ím na podporu na(ich ob-chodních aktivit a rozvoj spole#nos-ti, zahrnuje b$%n! bankovní styk, dealingové operace, p&edexportní úv$ry na profinancování exportních zakázek, investi#ní úv$ry a v nepo-slední &ad$ i konzultace a poraden-ství. Máme s ní uzav&enu smlouvu o revolvingovém úv$ru a rámcovou smlouvu na poskytnutí bankovních záruk. Investi#ní úv$r poskytnut! KB na v!stavbu nové hydraulické laborato&e byl jednou ze zásadních podmínek pro uskute#n$ní tohoto zám$ru. Velmi oce)ujeme vst&ícné a operativní jednání ze strany pracovník" KB i v!hodné podmínky pro poskytnutí a zaji(t$ní tohoto úv$ru. x

)KD Blansko Engineering dodává za$ízení pro indické &erpací stanice

unikáty pat&í vlastní hydraulická laborato&, její% funkcí je zaji(t$ní v!vojov!ch a p&ejímacích zkou(ek fyzikálních model" vodních turbín, #erpadlov!ch turbín a #erpa-del. V!stavba laborato&e, kterou spole#nost v!razn$ roz(í&ila svou v!zkumnou a inova#ní kapacitu, trvala celkem t&i roky, první i druhá fáze projektu v!stavby byly spolufi-nancovány pomocí investi#ního úv$ru Komer#ní banky. V laborato&i byly testovány a provád$ny p&e-jímací zkou(ky k mnoha zajíma-v!m projekt"m, v#etn$ zkou(ek a garan#ních m$&ení na modelu #erpadel pro #erpací stanice Chokka

Rao a Gangaram a reverzní turbíny pro projekt p&e#erpávací vodní elek-trárny Koyna v Indii.

'KD Blansko Engineering, a. s., aktivn$ p"sobí v Indii od roku 2004, je v!znamn!m dodavate-lem technologického za&ízení pro indické #erpací stanice zavla-%ovacích systém". V roce 2006 podepsala kontrakt s firmou JYOTI Ltd. na dodávku #erpadel pro stanici Chokka Rao, o (est let pozd$ji pak dal(í kontrakt pro #erpací stanice Gangaram v centrální Indii. V sou-#asné dob$ spolupracuje s mate&-skou spole#nosti Litostroj Power na dodávce diagonálních reverzních

TEXT Ji$í Tou%ín

Supervize montá%e v Indii zaji(t$ná spole#ností 'KD Blansko Engineering

bankovní poradce Corporate KBJi$í Tou%ín

Spole#nost 'KD Blansko Enginee-ring navazuje na tradici slévárenské a strojní v!roby v Blansku, její% po-#átky sahají a% do 17. století. Samo-statn! národní podnik 'KD Blansko zam$&en! p&edev(ím na v!robu vodních stroj" zahájil #innost roku 1950, v polovin$ 90. let pak vznikla na jeho základ$ samostatná akcio- vá spole#nost 'KD Blansko Engi-neering, která dodává vodní turbíny a #erpadla v(ech typ" a velikostí, v#etn$ projek#ního a konstruk#ního zpracování, hydraulického návrhu, modelov!ch zkou(ek, montá%e a garan#ních m$&ení na díle do &ady zemí po celém sv$t$. Mezi její

FOTO archiv )KD Blansko Engineering

Hydraulická laborato& 'KD Blansko Engineering

18 EXPORT JOURNAL

MSV 2012: D'raz na inovace a spolupráci s RuskemMezinárodní strojírensk! veletrh je dlouhodob$ nejv!znamn$j(ím pr"myslov!m veletrhem v oblasti st&ední Evropy. Potvrzuje to ka%d! ro#ník, #eká se to i od toho leto(-ního. Loni p&ivítali organizáto&i na Brn$nském v!stavi(ti tém$& 1 600 firem z 23 zemí sv$ta, podíl zahra-ni#ních ú#astník" p&itom vzrostl na 44,7 procenta. Jejich expozice si pak prohlédlo tém$& 80 tisíc náv(t$vník" z 65 zemí.

Lo)sk! veletrh byl mimo&ádn! i po#etnou ú#astí politick!ch (pi#ek a dal(ích VIP host", kte&í oce)ovali v!znamnou roli MSV p&i rozvoji mezinárodního obchodu. Podobn! zájem se o#ekává i letos, nebo* pro malou a proexportn$ orientovanou tuzemskou ekonomiku je nutná úsp$(ná mezinárodní spoluprá-ce a obchod. 'eské strojírenské a pr"myslové spole#nosti se mají (anci p&edvést, ukázat své inova-tivní produkty a získat nezbytné kontakty.

Také na leto(ním 54. ro#níku Me-zinárodního strojírenského veletrhu budou zastoupeny v(echny klí#ové oblasti strojírenského a elektro-technického pr"myslu. Hlavním tématem MSV, kter! prob$hne v tra-di#ním zá&ijovém termínu od 10. do 14. zá&í, bude pr"myslová au-tomatizace, prezentace m$&icí, &ídicí, automatiza#ní a regula#ní techniky zahrnující v(echny obory veletrhu.

Rusové jsou &estn"mi hosty MSVJednou ze zásadních linií leto(ního veletrhu je rovn$% zacílení na Rusko a zem$ b!valého Sov$tského svazu, a to díky zvy(ující se dynamice ob-chodu s t$mito zem$mi v uplynul!ch letech. Ruská federace je #estn!m hostem MSV a pro #eské firmy stále v!znamn$j(ím exportním cílem, co% sv!mi produkty nejen na brn$nském veletrhu podporuje i Komer#ní banka.

Rusko v Brn$ p&edstaví své úsp$chy v oblasti strojírenství a pr"-

myslu ve v(ech technologick!ch oblastech, a to na celkové plo(e tisíc metr" #tvere#ních. P&edstaví se i ru(tí giganti v podob$ státních kor-porací Rosatom #i Ruské %eleznice.

Garantem a organizátorem ruské expozice je tamní ministerstvo pr"myslu a obchodu, které si od pre-zentace rozsáhlého podnikatelského programu slibuje p&ilákání velkého po#tu #esk!ch firem se zájmem o spolupráci s Ruskem. I proto je p&ipraven jedine#n! program „120 sekund“, jeho% cílem je napomoci vytvá&ení obchodních kontakt" v oblasti inovací. B$hem dvou minut budou mít jeho ú#astníci mo%nost prezentovat svou spo-

TEXT Martin Kavka FOTO archiv BVV

le#nost a (anci domluvit základní obrysy a mo%né sm$ry p&ípadné spolupráce. Ú#ast je p&itom zdarma.

Uskute&ní se i dal!ích !est veletrh'Soub$%n$ s hlavním veletrhem se dále uskute#ní dal(ích (est specia-lizovan!ch akcí - veletrh obráb$cích a tvá&ecích stroj" IMT, slévárensk! veletrh FOND-EX, veletrh sva&o-vací techniky WELDING, veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH, veletrh plast", pry%e a kompozit" PLASTEX a veletrh prost&edk" osobní ochrany, bezpe#-nostní práce a pracovního prost&edí INTERPROTEC. x

Obory zastoupené na MSV 2012 D%lní, hutní, slévárenská, keramická a sklá!ská technika Materiály a komponenty pro strojírenství Pohony, hydraulika a pneumatika, chladicí technika a klimatizace Energetika a silnoproudá elektrotechnika Elektronika, automatiza#ní a m"!icí technika Ekotechnika V'zkum, v'voj, transfer technologií, finan#ní a jiné slu(by Doprava, manipulace, pr%myslové balení, skladování, logistika

Aktuáln#

EXPORT JOURNAL 19

Dal%í novinkou je na%e dohoda s Asociací mal#ch a st$ edních podnik! o vzájemn#ch spole( n#ch aktivitách prosp& %n#ch pro na%e klienty i ( lenskou základnu sdru"ení.

MSV 2012: D'raz na inovace a spolupráci s Ruskem

Stroje, Rusko, veletrh, úsp#ch …TEXT Iveta Ocásková FOTO Vojt#ch Vlk, archiv BVV

Leto(ní Mezinárodní strojírensk! veletrh v Brn$ je pro m$ propojením p&ehlídky strojírensk!ch fi rem, Ruska, úsporn!ch opat&ení, inovací a p&íb$h" úsp$(n!ch podnik".

Rozeberu-li jednotlivé linie, musím za#ít tím, %e obchod se zem$mi Ruska a b!valého Sov$tského svazu roste v posledních p$ti letech daleko rychleji ne% s na(ím dominantním partnerem – Evropou. A je to ur#it$ také d"vod, pro# je Rusko #estn!m hostem veletrhu.

Klienti, kte&í um$jí vyvézt své produkty do t$chto zemí, jsou daleko odoln$j(í proti krizím, jsou v pr"m$ru rostoucí a stabilizova-né. V segmentu, kter! v Komer#ní bance vedu, co% je obsluha mal!ch a st&edních spole#ností, jich na-jdeme p&es tisíc. V$t(ina vyrábí, prodává #i poskytuje slu%by ve strojírenství, co% není p&ekvapivé p&i pohledu na komoditní strukturu #eského v!vozu.

V%dy mne znovu a znovu pot$(í, kdy% sly(ím zajímavé obchodní zám$ry, vidím zá&ící úsm$v p&i pre-zentaci inovací nebo fotky z uvedení do provozu nové linky. Smekám p&ed schopností rozvíjet se. P&íb$h jednoho na(eho úsp$(ného klienta si m"%ete p&e#íst na stran$ 17. Pro v(echny takové firmy se chceme dlouhodob$ stát jejich finan#ní oporou.

V leto(ním roce p&icházíme se dv$ma novinkami. P&edstavu-jeme komplexní nabídku slu%eb KB a dce&iné spole#nosti Société Générale Rosbank pro spole#nosti obchodující s Ruskem. Sou#ás-tí aktuální nabídky je i zajímavá sleva na zahrani#ní platební styk, #asová garance zpracování plateb,

specializovan! ú#et pro tyto platby a otev&ení ú#tu v Rosbank zdarma.

V rámci na(í prezentace na Mezi-národním strojírenském veletrhu jsou na(i specialisté schopni disku-tovat toto téma a p&ípadn$ poradit. Rovn$% ka%d! bankovní poradce v korporátním segmentu rád probe-re podrobnosti.

Dal(í novinkou je na(e dohoda s Asociací mal!ch a st&edních pod-nik" o vzájemn!ch spole#n!ch akti-vitách prosp$(n!ch pro na(e klienty i #lenskou základnu sdru%ení. V$&ím, %e budeme stále spole#n$ p&icházet s nov!mi, zajímav!mi podn$ty.

Budu moc ráda, uvidíme-li se osobn$ v na(em novém venkovním stánku p&ed pavilonem Z na práv$ probíhajícím MSV v Brn$. x

Iveta OcáskováZástupkyn" v'konného !editele pro distribu#ní sí) pro korporátní segment KB. Komer#ní bance v"no-vala prakticky celou svoji profesní kariéru. Pro$la !adou pozic – od bankovního poradce p!es risk, vedení divize obsluhující nejv"t$í klienty a( po dne$ní zodpov"dnost za !ízení segmentu korporátní klientely.

Rosbank Kapitál, aktiva a zisk5. místo mezi rusk!mi bankami dle vlastního kapitálu9. místo mezi nejv$t(ími bankami dle #ist!ch aktiv a #ist!ch zisk"6. místo mezi soukrom!mi bankami dle korporátních vklad"3. místo mezi v(emi rusk!mi ban-kami pro maloobchodní úv$rová portfolia4. místo dle regionálního pokrytí (p&ibli%n$ 700 servisních partner")

Brn#nské v"stavi!t#První náv(t$vníky p&ivítalo 26. kv$tna 1928, kdy prob$hlo slavnostní zahájení V!stavy soudobé kultury v 'eskoslovensku pod patronací Tomá(e G. Masaryka. První Mezinárodní strojírensk! veletrh (MSV Brno) prob$hl o 31 let pozd$ji, v roce 1951.

to instrumentu #ist$ zprost&edkova-telská a banka tedy nem"%e v p&ípad$ problému donutit druhou stranu splnit podmínky inkasa, p&evzít zbo%í a zaplatit za n$j. V p&ípad$, %e máte pochybnosti o ochot$ nebo schop-nosti indického partnera dostát sv!m závazk"m plynoucím ze smlouvy, je na míst$ sáhnout po platebn$-zaji(*o-vacím instrumentu – dokumentárním

Indie je zemí, kde se z pohledu banky produkty Trade Finance vyu%ívají p&ímo ukázkov$, a to jak platební, tak i zaji(*ovací. V první &ad$ jde o vzdálenost, neznalost prost&edí, odli(nou podnikatelskou kulturu a zvyklosti (rozdíly jsou i nap&í# Indií samotnou) a také o vnímání #asu. Ka%d! podnikatel, kter! na tento trh vstoupil a usp$l, potvrdí, %e termíny a jejich dodr%ování nejsou silnou stránkou prot$j(k" v obchodních vztazích. Kontrakty je pot&eba uzavírat se zna#n!m p&edstihem, jinak m"%ete tém$& jist$ po#ítat s prodlevami, které zna#n$ naru(í va(e plány. Dokumentární platby se proto v obchodování s Indií dlouhodob$ t$(í velké oblib$.

Financování obchodu a exportu do Indie

20 EXPORT JOURNAL

TEXT Jaromír Chabr FOTO Vojt#ch Vlk, iStock.com

ze sklen$n!ch vláken, bavln$né textil-ní v!robky, plastikové obaly, p&ípojky, metalizované fólie, nerezové ocelové dráty nebo také su(ená cibule…

V#t!í jistotu sk"tá dokumen-tární akreditivRealizace inkas s Indií probíhá bez problém", p&esto je pot&eba uv$domit si, %e funkce banky je p&i vyu%ití toho-

Jaromír Chabr

!editel divize Financování obchodu a exportu KB

akreditivu. Tento produkt je v rámci #esk!ch export" do Indie zastoupen také ve velké mí&e.

Polo%me si otázku: Pro# mám jeho vyu%ití p&i obchodování s Indií zvá%it p&esto, %e je dra%(í ne% inkaso?

Za prvé se jedná o závazek banky, tak%e zaplacení nezále%í jako p&i inkasu pouze na v"li kupujícího. Za druhé jsou podmínky akreditivu definovány je(t$

Dokumentární inkasa jsou cenov# v"hodn#j!í ne% akreditivV Komer#ní bance máme letité zku(enosti s dokumentárními inkasy, kdy ty „indické“ tvo&í dokonce p$tinu v(ech zpracovan!ch inkas. S ohledem na fakt, %e se pro dovoz/v!voz zbo%í vyu%ívá zejména námo&ní doprava, má vyu%ití tohoto zp"sobu placení své opodstatn$ní. Banka zde sice nevstu-puje do závazku, ale smluvní strany jeho vyu%itím získávají zna#n! stupe) ochrany. Prodávající p&edlo%ením plné sady námo&ních nebo multimodálních konosament" k proplacení prost&ed-nictvím banky zabezpe#í, %e druhá strana se ke zbo%í nedostane bez toho, aby za n$j zaplatila, p&ípadn$ vyjád&ila souhlas se zaplacením v budoucnosti (akceptací sm$nky). Konosament toti% jako dispozi#ní dokument p&edstavuje zbo%í v n$m uvedené a disponovat s ním m"%e jenom oprávn$n! dr%itel tohoto cenného papíru. Na druhou stranu, kupující má jistotu, %e zbo%í je na cest$, navíc s vystavením inkasa nemá %ádné povinnosti, jeliko% vy-stavení iniciuje v!vozce. D"le%it! je také fakt, %e kupujícímu tento produkt nevá%e finan#ní prost&edky a% do mo-mentu úhrady a cenov$ je samoz&ej-m$ v!hodn$j(í ne% akreditiv.

Placení dokumentárním inkasem vyu%ívá zna#ná #ást na(ich klient". Oborov$ lze zmínit nap&íklad v!voz osv$tlovací techniky, farmaceutik, rafinovaného naftalenu nebo dal(ích chemikálií. Takté% pak komponenty vodních turbín, technické, u%itkové #i laboratorní sklo. I spektrum dová%e-n!ch komodit pod dokumentárním inkasem je (iroké - r"zné ko%ené v!robky, obkladové kameny, d!hy z indického r"%ového d&eva, v!robky

p&ed realizací dodávky. 'esk! exportér tedy vyvá%í své zbo%í s jistotou, %e pokud splní p&edem známé podmínky, zaplatí mu banka. Ne&e(í u% to, jak!m zp"sobem si riziko nezaplacení pokryje banka u svého klienta – importéra. Ak-reditiv je závazkem indické banky, %e p&i spln$ní jeho podmínek dojde k úhrad$.

A co kdy% mi závazek indické banky nesta#í? Exportuji drah! obráb$cí stroj, m$&icí techniku nebo potraviná&ské technologie a byl bych rad(i, kdyby mi za úhradu ru#ila tuzemská banka.

Jednoduch!m a efektivním nástro-jem v této situaci je akreditiv indické banky, potvrzen! Komer#ní bankou. V p&ípad$ vystavení potvrzeného akreditivu získává ná( klient závazky platit hned dva – první u vystavující indické banky a druh! u nás. Na in-dickém trhu p"sobí zna#né mno%ství bank a je rozdíl, zda se jedná o malou fi nan#ní instituci, nebo renomovanou indickou banku. Komer#ní banka p&ed

Financování obchodu a exportu do Indie

Financování

V Komer( ní bance máme letité zku%enosti s dokumentárními inkasy, kdy ty „indické“ tvo$ í dokonce p& tinu v%ech zpracovan#ch inkas.

EXPORT JOURNAL 21

je nutností nechat se zastupovat reno-movanou indickou fi rmou.

V rámci ú#asti v tendrech je v Indii #asto vy%adována záruka vystavená místní bankou. V takovém p&ípad$ KB pro své klienty vystaví protizáruku ve prosp$ch indické banky spolu se %á-dostí, aby v návaznosti na ni vystavila svoji záruku pro indického dovozce.

Záruka za ú#ast ve ve&ejné sout$%i není samoz&ejm$ jedin!m typem, se kter!m se v obchodních vztazích setkáváme. Vyu%ívají se také záruka akonta#ní nebo záruka za dobré provedení díla. N$kdy lze záruku kom-binovat s akreditivem. Pomocí záruk lze eliminovat prakticky ve(kerá rizika spojená s exportem zbo%í a slu%eb do Indie. Z obchodních artikl" se s vyu-%itím záruk do Indie vyvá%í zejména v$t(í technologické celky, systémy automatizace nebo celé v!robní linky.

Z produkt" krátce a st&edn$dobého fi nancování se p&i obchodování s Indií

p&ipojením svého závazku k akredi-tivu hodnotí bonitu ka%dé instituce, a proto klient"m doporu#ujeme, aby si banku svého obchodního partnera u nás ov$&ili je(t$ p&ed sjednáním akreditivu. Velkou v!hodou KB je, %e je #lenem silné fi nan#ní skupiny Société Générale, která má své zastoupení i v Indii. Spolupráce s kolegy Trade Finance v na(í sesterské SG Mumbai je skute#n$ v!te#ná a klient"m tak do-ká%eme zprost&edkovat v%dy aktuální informace p&ímo z lokálního trhu.

Ve$ejné zakázkySamostatnou kapitolou v obchodování s Indií jsou ve&ejné zakázky. Nej#ast$ji pak jde o tendry, které jsou ov(em zdlouhavé a administrativn$ vy#er-pávající. Komer#ní podmínky b!vají ovlivn$ny politickou situací a nechybí korupce. P&evzetí tendrov!ch doku-ment" b!vá zpoplatn$no a obecn$ p&evládá názor, %e u ve&ejn!ch zakázek

b$%n$ vyu%ívá odkup pohledávky z dokumentárního akreditivu s od-lo%enou splatností na riziko indické banky, tzn. bez zp$tného postihu na vás jako na benefi cienta akreditivu.

Z hlediska exportního fi nancování je Indie pro na(e exportéry zatím spí(e neznámou. Poptávka po fi nancování projekt" do Indie formou exportního odb$ratelského nebo investi#ního úv$-ru ze strany #esk!ch fi rem je v sou#as-nosti minimální. Aktivity #esk!ch fi rem na indickém trhu ov(em sledujeme a i v sou#asnosti projednáváme vícero zajímav!ch projekt".

A* u% jste spole#nost ustálená v mezinárodních vodách, nebo svoji expanzi pouze plánujete, doporu#u-jeme konzultaci va(eho konkrétního obchodu s Trade Finance specialistou. Rádi se s vámi pod$líme o na(e prak-tické zku(enosti s tímto zajímav!m trhem a poradíme optimální &e(ení fi nancování. x

Bombaj

ny typu Facebook jde také o komer#n$ úsp$(ná &e(ení v nejchud(ích #ástech sv$ta, která mohou mít dlouhodob$ naprosto zásadní dopad na kvalitu %ivota stovek milion" lidí. V rámci sv!ch pravomocí na MZV se budu sna%it tyto nové p&ístupy více p&ibli%ovat jak vedení ostatních partnersk!ch institucí, tak také #esk!m podnik"m. x

Ivan Jukl: Opravdov"mi inovátory jsou fi rmy úsp#!né v nejchud!ích &ástech sv#ta

22 EXPORT JOURNAL

TEXT Martin Zika

Ivan Jukl

O #innosti ekonomické sekce Ministerstva zahrani#ních v$cí (MZV) a jejím p&ínosu pro #eské podnikatele jsme si povídali s jejím nov!m (éfem Ivanem Juklem.

v zájmu lep(ího cílení „na bránu“ zak-tivovali na(e velvyslance v r"zn!ch zemích po celém sv$t$. Ti tento impuls p&ená(ejí na sí* ve své „pé#i“ a sna%í se koordinovan$ nalézt konkrétní p&íle%itosti. Díky dohod$ o spolupráci s 'eskou exportní bankou máme té% jistotu, %e vhodné projekty nebudeme podporovat pouze diplomaticky, ale i relevantními fi nan#ními nástroji.

EJ: Jak potom m'%e navazovat konkrétní pomoc ekonomické sekce &esk"m podnikatel'm?V%dy zále%í na tom, o jakého pod-nikatele se jedná. K nám na ekono-mickou sekci obvykle chodí nejvy((í p&edstavitelé podnik", kte&í se chystají #i naopak se vracejí z ofi ciálních podnikatelsk!ch misí, abychom mohli projednat dal(í akce v teritoriu. Za dobr! v!sledek jednání pova%uji, kdy% z n$j odcházíme s konkrétními po%adavky podnik" na diplomatick! follow-up a sv!m zp"sobem s úkoly pro t!my na na(ich ambasádách.

Dal(ím p&íkladem je praktické vyu%ití ji% zmín$ného projektu „Hos-

pitality package“ pro p&ípravu na(ich podnikatel" na jednání o exportních nabídkách pro zahrani#ní partnery. Ve spolupráci s na(imi zastupitelsk!mi ú&ady p&ipravujeme sérii konzultací s na(imi krajany #i jejich partnery, kte&í p"sobí ve velk!ch zahrani#ních fi rmách na pozicích klí#ov!ch pro nákup v!robk" a technologií.

EJ: Co &eská státní správa m'%e a také by m#la ud#lat ve snaze podpo$it vznik více inovativních fi rem, které na mezinárodních trzích usp#jí díky produkt'm a slu%bám s vysokou p$idanou hodnotou? Odpov$di obsahuje Strategie mezi-národní konkurenceschopnosti, ji% tém$& p&ed rokem schválená vládou. Její implementace v(ak bude patrn$ náro#n$j(ím úkolem, ne% se v dob$ jejího vzniku zdálo.

Prosazení nov!ch idejí v zahrani#í není na(t$stí jen otázkou revolu#ních technologií a spot&eby miliardov!ch #ástek. Opravdov!mi inovátory jsou v dne(ním sv$t$ fi rmy, které p&icházejí s originálními koncepty. Mimo fenomé-

Za dobr# v#sledek jednání pova"uji, kdy" z n& j odcházíme s konkrétními po"adavky podnik! .

Jaromír Chabr

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu &VUT. V roce 2009 dokon#il studium programu MBA p!i Sheffi eld Hallam University. B"hem své pracovní kariéry zastával mana(erské pozice v oblasti zahrani#ního obchodu v pod-nicích p%sobících v oborech elektrotechniky a energetiky. Po p"tiletém p%sobení na #eské ambasád" v Kodani v pozici obchodního rady se v b!eznu 2006 stal generálním !editelem agentury CzechTrade, kde p%sobil do dubna 2012. Nyní je vrchním !editelem ekonomické sekce MZV &R.

FOTO Archiv MZV

EJ: Mohl byste ekonomickou sekci MZV blí%e p$edstavit? Kv"li omezenému prostoru zde zmíním jen jeden z na(ich projekt", kter! pracovn$ naz!váme „Hospita-lity package“ nebo také „V(ichni na palubu“. Vycházíme v n$m z osv$d-#ené zahrani#ní praxe, %e dobr!m velvyslancem své zem$ nemusí b!t jen státní ú&edník, ale také v(ichni ostatní, kte&í v dané zemi %ijí a kter!m le%í úsp$ch 'R na srdci. Práv$ aktivní nabízení ve(keré mo%né pé#e (hospi-tality), tj. zejména zázemí ambasád, lidsk!ch kapacit a r"zn!ch platforem pro komunikaci, jako jsou r"zná dis-kuzní fóra #i seminá&e, velmi pozitivn$ motivuje k ú#inné spolupráci.

V sou#asné dob$ takto rozjí%díme projekt prosazování na(eho po-traviná&ského pr"myslu a odv$tví podporujících zem$d$lskou v!robu v zahrani#í. Spole#n$ jsme s minis-terstvem zem$d$lství defi novali sou-#asn! stav t$chto obor" u nás doma a identifi kovali trendy a v!zvy, se kte-r!mi ná( pr"mysl m"%e zahrani#ním partner"m pomoci. Sou#asn$ jsme

Servis

EXPORT JOURNAL 23

Nová pravidla pro v"vozní úv#ry – nová p$íle%itost

Nová pravidla platí pro státem podpo-rované v!vozní úv$ry. V rámci Orga-nizace pro hospodá&skou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdru%uje eko-nomicky nejrozvinut$j(í zem$ sv$ta, m"%e stát podporovat pouze v!vozní úv$ry se splatností del(í ne% dva roky. A aby tato podpora m$la jasná pravidla a mantinely a nenaru(ovala hospo-dá&skou sout$%, musí se instituce na podporu exportu v jednotliv!ch zemích OECD &ídit tzv. Ujednáním pro ofi ciáln$ podporované v!vozní úv$ry, znám!m jako Konsenzus OECD.

S poji!t#ním od EGAPJedním z pilí&" státní podpory exportu v 'R je poji(*ovna EGAP. Nabízí kom-plexní pojistnou ochranu, od poji(t$ní prospekce trhu a úv$r" na p&edexportní fi nancování, p&es poji(t$ní bankov-ních záruk, a% po poji(t$ní v(ech typ" v!vozních úv$r". V souladu s Kon-senzem OECD poji(*uje v!lu#n$ tr%n$ nepojistitelná teritoriální a komer#ní rizika, to znamená rizika, která nelze pojistit za b$%n!ch tr%ních podmínek u komer#ních úv$rov!ch poji(*oven z d"vodu délky trvání, rozsahu a slo%i-

tosti. Bez takového poji(t$ní by nem$li #e(tí exporté&i (anci získat dlouho-dobé úv$ry na fi nancování v!vozu investi#ních celk", energetick!ch, strojních a technologick!ch za&ízení, dopravních staveb apod., tím spí(e na trhy mimo EU. EGAP spolupracuje se v(emi bankami, které nabízejí exportní fi nancování, s v!vozci bez ohledu na jejich velikost, právní formu a objem v!vozu a také s &adou zahrani#ních partnersk!ch úv$rov!ch poji(*oven. V!razem mezinárodního uznání EGAP je skute#nost, %e se v roce 1998 stal, jako v"bec první instituce tohoto druhu ve st&ední a v!chodní Evrop$, &ádn!m #lenem presti%ní Bernské unie úv$rov!ch a investi#ních pojistitel". Jako zástupce 'R se EGAP ú#astní celé &ady mezinárodních jednání o proble-matice exportního poji(*ování se státní podporou.

Zelená fi nan&n# náro&n"m projekt'mAktuálním v!sledkem t$chto jednání je úprava dvou v!znamn!ch dokument". První se t!ká sledování vliv" v!voz-ních projekt" na %ivotní prost&edí. 'len-

TEXT Vlastimil Nesrsta

ské zem$ OECD se u% p&ed lety zavázaly nepodporovat takové projekty, které by nezvratn$ po(kodily %ivotní prost&edí v cílové zemi v!vozu. Te, k tomu p&ijaly tzv. doporu#ení, které nejenom %e up&es)uje postup p&i za&azování pro-jekt" do jednotliv!ch kategorií z hledis-ka jejich vlivu na %ivotní prost&edí, ale roz(i&uje okruh sledovan!ch potenci-álních dopad" také o oblast lidsk!ch práv. Ke druhé zm$n$ do(lo v Sektoro-vém ujednání o v!vozních úv$rech na projekty obnoviteln!ch zdroj" energie, projekty omezující zm$ny klimatu a na vodohospodá&ské projekty. Nové zn$ní vychází vst&íc fi nan#n$ náro#n!m v!vozním projekt"m, které pomá-hají zmírnit globální zm$ny klimatu. Prakticky to znamená, %e nov$ mohou mít státem podpo&ené v!vozní úv$ry splatnost 15 nebo dokonce a% 18 let p&i zachování pru%né struktury splácení. Platí to pro fi nancování nejen nov!ch, p&edev(ím obnoviteln!ch zdroj" energie, ale také projekt" zvy(ujících energetickou ú#innost stávajících kapacit. Pro #eské v!vozce energetick!ch za&ízení se tak otevírají nové mo%nosti. x

Vlastimil Nesrsta!editel odboru PR a komunikace a tiskov' mluv#í EGAP

Paroplynová elektrárna Krasavino, Ruská federace

Budova EGAP, Praha

Vodní elektrárna - Gumati, Gruzie Vodní elektrárna- Shaori, Gruzie

FOTO Archiv EGAP

Pokud jde o Indii, 80. léta m"%eme ozna#it jako po#átek outsourcingu informa#-ních technologií. V 90. letech se pak ve v$t(ím m$&ítku rozb$hl proces outsour-cingu obchodních proces", tzv. Business Process Outsourcing (BPO).

P$edstavujeme SG GSC v Indii

24 EXPORT JOURNAL

TEXT Gupta GarimaFOTO Fotobanka SG GSC India

Od té doby se IT a BPO stalo jedním z nejv!znamn$j(ích r"stov!ch katalyzátor" indické ekonomiky. O#ekávan! celkov! p&íjem z IT a BPO sektoru v Indii ve fi nan#ním roce 2012 p&edstavuje p&es 100 miliard USD. Sektor v sou#as-nosti poskytuje p&ímé zam$stnání pro 2,8 milionu lidí a nep&ímo zam$stnává 8,9 milionu lidí.

IT a BPO sektor v Indii zastupují dva modely – jak interní, tak externí outsourcingInterní model p&edstavují o- shore spole#nosti, které jsou vlastn$ny mate&skou spole#ností a vykonávají pro ni práce v Indii. Takto funguje i Société Générale (SG) a &ada dal(ích bankovních a fi nan#ních nadnárodních spole#ností, jako nap&íklad JP Morgan Chase nebo Deutsche Bank.

Vedle toho model externího outsourcingu, kdy jsou ur#ité #innosti pln$ p&evedeny na t&etí stranu - poskytovatele, vyu%ívá v Indii stále více v!robních a IT fi rem.

.e!ení v rámci skupiny Société GénéraleDce&iná spole#nost francouzské Société Générale SG Global Solution Centre (SG GSC) byla zalo%ena jako jedno z prvních IT v!vojov!ch center evropské banky v Indii v roce 2000.

Dnes, po více ne% 11 letech úsp$(ného fungování, se vyprofi lovala na st$%ejní centrum sdílen!ch slu%eb pro r"zné byznys linie skupiny SG. Centrum má p&es 2 400 za-m$stnanc" z r"zn!ch profesních oblastí, kte&í se v$nují u% nejen IT, ale i Business a Knowledge Process Outsourcingu a &ízení infrastruktury slu%eb pro skupinu, se zam$&ením na korporátní a investi#ní bankovnictví. Do roku 2015 SG GSC plánuje posílení t!mu na 5 tisíc pracovník".

SG GSC je v sou#asnosti ve fázi transformace. Generální &editel SG GSC ke strategii spole#nosti pro tento rok &ekl:

Gupta Garima

!editelka Komunikace SG GSC Indie

„Mé priority v leto(ním roce se zam$&ují na diverzifi kaci oblastí podnikání se silnou orientací na zákazníka, in-dustrializaci nabídky slu%eb budováním IT a procesních center, dále na zv!(ení efektivity a udr%ování náklad" na optimální úrovni, zlep(ení celkového &ízení opera#-ních rizik a vybudování fl exibilní organizace se silnou kulturou &ízení lidí.“

SG GSC poskytuje slu%by v(em #len"m skupiny SG, jak celosv$tov$, tak i na lokálním trhu. V sou#asné dob$ na-p&íklad SG GSC pracuje na projektu pro back o. ce podporu investi#ního a korporátního bankovnictví SG India. Klí#ovou roli sehrává také v zavedení FINACLE - budoucího hlavního bankovního systému Indie.

SG GSC - klí&ové kompetenceSG GSC dnes poskytuje slu%by v rámci SG skupiny v oblasti korporátního, investi#ního, retailového bankovnictví, privátního bankovnictví, specializovaného fi nancování a poji(t$ní.

Zabezpe#uje také celé spektrum IT #inností po#ínaje vlastním v!vojem a podporou aplikací p&es produktovou podporu a testování a% po úpravy a v!voj star(ích aplikací. Kolem 60 % aktivit spole#nosti je zam$&en!ch práv$ na v!voj a údr%bu IT aplikací.

V oblasti Business a Knowledge Process Outsourcingu SG GSC nabízí slu%by na klí# v následujících oblastech: v!zkum a anal!zy, správa fond", fi nan#ní v!kaznictví, ná-klady, HR procesy, obchodní operace, FOREX, &ízení fi nan#ní v!konnosti, controlling, reporting.

SG GSC podporuje celou infrastrukturu skupiny SG 24 hodin denn$ 7 dní v t!dnu.

(Statistika-Nasscom) x

Budova Société Générale Global Solution Centre v Bangalore,

Silicon Valley Asie

P$edstavujeme SG GSC v Indii

EXPORT JOURNAL 25

Záruky versus rekodifi kace soukromého právaLetos v únoru prezident podepsal zákon #. 89/2012 Sb., kter! zásadním zp"sobem rekodifi kuje #eské soukro-mé právo. Jde o nov! ob#ansk! záko-ník, kter! nahrazuje po skoro p"lstole-tí nejen stávající ob#ansk! zákoník a jeho novely, ale také mnoho jin!ch zákon" nebo jejich #ástí. Ru(í sou#as-n$ víceré na&ízení vlády a vyhlá(ky. Nová norma vstoupí v ú#innost 1. led-na 2014 a sjednocuje smluvní právo, které nyní podle p&íslu(nosti pokr!vá obchodní a ob#ansk! zákoník.

Jak se nová právní úprava dotkne institutu bankovní záruky?O záruce se pojednává v paragrafech 2029 a% 2039 nového zákona. Nov!m pojmem, kter! se zde objevuje, je fi nan#ní záruka. Je charakterizová-na jako zabezpe#ovací instrument a v principu vychází ze stávající právní úpravy bankovní záruky v obchod-ním zákoníku. Zásadní rozdíl spo#ívá v tom, %e podle nové úpravy vystavení záruky není u% jenom privilegiem bank. Finan#ní záruku m"%e vystavit i jak!koliv jin! subjekt, nap&íklad obchodní korporace.

Finan#ní záruka vzniká písemn!m prohlá(ením v!stavce v záru#ní listi-n$, %e uspokojí v$&itele podle záru#ní listiny do v!(e ur#ité pen$%ní #ástky, nesplní-li dlu%ník v$&iteli ur#it! dluh, anebo splní-li se jiné podmínky ur#e-né v záru#ní listin$. Je-li v!stavcem banka, jedná se o bankovní záruku; bankovní záruka je tedy formou fi nan#ní záruky.

Nov! ob#ansk! zákoník na rozdíl od stávajícího obchodního záko-níku upravuje i oblast protizáruk. Poskytne-li v!stavce fi nan#ní záruku na %ádost jiného v!stavce, má tento v!stavce v"#i %ádajícímu v!stavci právo na náhradu, pokud sám z tako-véto záruky plnil a dodr%el podmínky ur#ené v %ádosti.

Pokud se krátce zastavíme u pln$ní ze záruky, tady nedo(lo k v!razné zm$n$ oproti stávající právní úprav$. V!jimkou je zavedení omezení lh"ty na p&edlo%ení dokument" k pln$ní ze záruky. Jestli%e jsou spln$ny podmínky záru#ní listiny a v$&itel písemn$ vyzve v!stavce k pln$ní z fi nan#ní záruky, musí v p&ípad$, podmi)uje-li záru#ní listina pln$ní p&edlo%ením ur#itého dokumentu, tento p&edlo%it v!stavci

záruky bez odkladu po doru#ení v!zvy k pln$ní, v%dy v(ak pouze do doby ukon#ení platnosti fi nan#ní záruky.

Dal(í oblastí, kde dochází k zásadní zm$n$, je postupování práv ze záruky - jedná se o právo na pln$ní ze záruky a právo uplatnit záruku. V sou#asné dob$ není postupování práv ze záruky podrobn$ upravené, zákon pouze sta-novuje, %e tzv. „akcesorickou“ záruku je mo%no postoupit pouze s postoupe-ním pohledávky zaji(t$né bankovní zárukou. Nov$ v p&ípad$, pokud to záru#ní listina p&ipou(tí (nezakazuje), m"%e v$&itel postoupit právo na pln$ní ze záruky i právo uplatnit fi nan- #ní záruku. Postoupením práva na uplatn$ní fi nan#ní záruky se zárove) automaticky p&evádí i právo na pln$ní ze záruky.

Ob#ansk! zákoník nov$ upravuje i v!slovnou mo%nost vystavení zá-ruky z p&íkazu t&etí osoby. Jiné otázky naopak proti sou#asnému obchodní-mu zákoníku ji% neupravuje. Jedná se nap&íklad o p&im$&ené pou%ití usta-novení o ru#ení na bankovní záruku anebo vztah mezi bankou a dlu%ní-kem, kter! se ji% nebude &ídit podle ustanovení o smlouv$ mandátní. x

Gabriela Kostková

V KB zastává pozici zástupce !editele divize Financování obchodu a expor-tu. Pro skupinu KB pracuje od roku 2003, z toho 8 let vedla Trade Fi-nance dce!iné spole#nosti Komer#ní banky na Slovensku. V Praze p%sobí od dubna 2011. Je #lenkou Komise ICC &R pro bankovní techniku a praxi.

Servis

TEXT Gabriela KostkováFOTO Vojt#ch Vlk, iStock.com

Nov" ob&ansk"zákoník ú#innost od 1. 1. 2014 obsahuje 3 081 paragraf" zavádí okolo 6 tisíc nov!ch

pojm" obsahuje 238 zru(ovacích

ustanovení

zahrnuje: ob#anské právo rodinné právo velkou #ást obchodního práva

s v!jimkou právní úpravy obchodních spole#ností

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Zachrání nás exporty?

26 EXPORT JOURNAL

TEXT Jan Vejm#lek FOTO iStock.com, Vojt#ch Vlk

Jan Vejm#lek

hlavní ekonom KB

R'stov" model &eské ekonomiky je postaven na exportuVlna p&ím!ch zahrani#ních investic z první poloviny minu-lé dekády sm$&ovala zejména do budování proexportních produk#ních kapacit s vidinou vstupu 'eské republiky do Evropské unie. 'esk! trh je toti% p&íli( mal! na to, aby se producenti zam$&ovali pouze na n$j. Zahrani#ní kapitál sm$&oval zejména do zpracovatelského pr"myslu se st&ed-ní p&idanou hodnotou. Kombinace know-how zahrani#-ních vlastník" a tuzemské levné a kvalifikované pracovní síly stála za vznikem konkurenceschopného exportního sektoru zejména v odv$tvích dopravních prost&edk", elek-trotechniky a strojírenství. Vstup do EU a tedy na voln! trh se zbo%ím v kv$tnu 2004 znamenal pozitivní impuls pro #eské v!robce a v!vozce. 'isté exporty se staly hlavním tahounem r"stu #eského hospodá&ství. A v podstat$ od roku 2004 se bilance #eského zahrani#ního obchodu (s v!-jimkou let 2008 a 2010) neustále zlep(uje, p&i#em% od roku 2005 je bilance permanentn$ v aktivu.

Navzdory dluhové krizi jsou v"vozy na historickém maximuSlabá domácí poptávka v d"sledku neochoty domácností utrácet a korporací investovat se promítá do zlep(ování bilance zahrani#ního obchodu se zbo%ím, kdy% p&ebytek dosáhl za lo)sk! rok více ne% 190 mld. K#, co% znamenalo nejlep(í v!sledek v historii 'eské republiky. Celkov$ ex-porty zbo%í dosáhly v lo)ském roce tém$& 2 870 mld. K#, co% p&edstavuje meziro#ní nár"st o 13,5 %. Importy s celko-v!m objemem tém$& 2 680 mld. K# mírn$ zaostaly, kdy% proti roku 2010 byly vy((í o 11,6 %. Zatímco ekonomika jako celek si za rok 2011 polep(ila m$&eno reáln!m HDP o 1,7 %, p&ísp$vek #ist!ch export" k tomuto r"stu #inil 3,3 procent-

-10%

-8%

-6%

-4%

-2%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10 3.11

domácnosti vláda fixní kapitál zásoby þLVWp�YêYR]\ ostaní

03/2011

'eská republika pat&í mezi nejotev&en$j(í evropské ekonomiky a závislost na zahrani#ní poptávce se v letech následujících po ekonomickém propadu

v roce 2009 je(t$ prohloubila. Proto%e domácí poptávka v dob$ eskalace evropské dluhové krize a tuzemsk!ch fiskálních konsolida#ních opat&ení

oslabovala, jedin!m tahounem hospodá&ského r"stu tak byly v letech 2010 a 2011 #isté exporty a ne jinak tomu je i v leto(ním roce.

Leto$ní p!ebytek zahrani#ního obchodu bude rekordní

100

80

60

40

20

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2008 2009 2010 2011

ního bodu. Domácí poptávka v lo)ském roce klesala a za celkov!m lo)sk!m r"stem #eského hospodá&ství stojí v!lu#n$ úsp$ch exportér" na zahrani#ních trzích.

Vazba na N#mecko je opravdu silnáRole export" je tedy pro #eské hospodá&ství skute#n$ klí#ová, #eská ekonomika s exporty stojí i padá. Vysok! podíl exportního sektoru v národním hospodá&ství je ov(em zárove) doprovázen vysokou teritoriální koncentrací. Tém$& 83 % z celého lo)ského exportu sm$&ovalo do zemí Evropské unie. Nejv!znamn$j(í destinací je N$mecko, kam bylo loni vyexpedováno 32,2 % ve(ker!ch v!voz", zhruba desetina zamí&ila na Slovensko a zhruba p$t procent pak do Polska.

Nicmén$ krizov! rok 2009 jasn$ ukázal na zranitelnost, kterou p&iná(í silná navázanost #eské ekonomiky na n$meckou. Rok 2009 byl ve znamení hluboké recese v N$-mecku, hospodá&ství se propadlo o 5,1 % m$&eno reáln!m HDP. A #eská ekonomika ve stejném roce poklesla o 4,7 %.

Jak se tedy vyvíjí bilance zahrani#ního obchodu s neevropsk!mi zem$mi? V!sledek bilance je v!razn$ schodkov!, nicmén$ ji% od lo)sk!ch podzimních m$síc" je patrn! zlep(ující se trend. Dvanáctim$sí#ní kumulativní deficit se od lo)ského #ervence do leto(ního kv$tna sní%il o v!razn!ch 70 mld. K#. Zatímco dovozy ze zemí mimo EU se za uvedené období zv!(ily v pr"m$ru o cca 2 %, v!vozy do neevropsk!ch zemí se zvedly o tém$& 20 %. M"%e to b!t první náznak po#ínající p&eorientace #esk!ch exportér" na mimoevropské r"stové trhy.

S vn#j!í nerovnováhou &eská ekonomika problémy nemáP&íznivé tendence jsou v posledních #tvrtletích patrné nejenom v zahrani#ním obchod$, ale na celém b$%ném

-600

-500

-400

-300

-200

-100

0

100

1.94 1.97 1.00 1.03 1.06 1.09 1.12

200

180

160

140

120

2007 2012

EXPORT JOURNAL 27

Komentá$e, názory, statistiky

Celkov& exporty zbo"í dosáhly v lo' ském roce tém& $ 2 870 mld. K( , co" p$ edstavuje meziro( ní nár! st o 13,5 %.

Leto$ní p!ebytek zahrani#ního obchodu bude rekordní Bl'ská se v obchod" se zem"mi mimo EU na lep$í #asy?

ú#tu platební bilance, jeho% schodek se v!znamn$ sni%uje. Zatímco za rok 2010 #inil defi cit v pom$ru k HDP 3,9 %, v lo)ském roce to bylo ji% pouze 2,9 % a #íslo za první #tvrtletí ukazuje na 2,5 %. Z makroekonomického pohledu je v #eské malé otev&ené ekonomice zlep(ování na b$%ném ú#tu odrazem slabé domácí poptávky (spot&ební i investi#ní, co% souvisí jak s domácí fi skální konsolidací, tak s nejistotou ohledn$ budoucího v!voje v tuzemsku i zahrani#í). Mén$ p&íznivé ekonomické prost&edí se pak odrá%í i v zastavení negativních tendencí v bilanci v!nos". Pokud jdou ni%(í zisky, musí b!t ni%(í i dividendy vyplá-cené zahrani#ním vlastník"m tuzemsk!ch fi rem. Celkov$

znamená sni%ující se schodek b$%ného ú#tu platební bilance jediné – externí zranitelnost #eského hospodá&ství se tím sni%uje. To je d"le%ité zejména v období zv!(en!ch turbulencí na fi nan#ních trzích. Tato charakteristika toti% m"%e odd$lovat zem$ zdravé od t$ch závisl!ch na zahra-ni#ním fi nancování.

Ani v leto!ním roce se situace zásadn# nezm#níLo)sk! rekordní p&ebytek bilance zahrani#ního obcho-du bude letos op$t p&ekonán. Na základ$ na(í aktuální prognózy dosáhne aktivum po lo)sk!ch 190,3 mld. K#

o zhruba 100 mld. K# vy((í hodnoty. 'isté exporty budou i nadále hlavním p&isp$vatelem k tvorb$ HDP. I kdy% #eská ekonomika jako celek z&ejm$ poklesne (zhruba o jedno procen-to), p&ísp$vek #ist!ch export" bude kladn! (ve v!(i 2,4 procentního bodu). Na rozdíl od lo)ska ov(em bude r"st export" i import" pomalej(í a pouze jednocifern!. Podobn$ tomu bude, i pokud jde o cel! b$%n! ú#et platební bilance. Jeho schodek by se ke konci leto(ního roku mohl zú%it na pouhé jedno procento HDP.

Defi cit na b$%ném ú#tu bude i na-dále bez problém" profi nancováván p&ebytky na kapitálovém a fi nan#ním ú#tu. U kapitálového ú#tu je ov(em na míst$ obez&etnost; p&íliv prost&edk" ze strukturálních fond" je ohro%en v d"-sledku problém" p&i jejich #erpání na #eské stran$. P&ebytek na fi nan#ním ú#tu budou i v leto(ním roce zaji(*ovat p&ímé zahrani#ní investice, jejich% objem by m$l p&esáhnout 70 mld. K#, co% je podobná úrove) jako v lo)ském roce. Z tém$& 90 % se ov(em bude jednat o reinvestované zisky. x

-600

-500

-400

-300

-200

-100

0

100

1.94 1.97 1.00 1.03 1.06 1.09 1.121.94 1.97 1.00 1.03 1.06 1.09 1.12

-100

-200

-300

-400

-500

-600

100

0

12m$sí#ní kumulativní bilance, mld. CZK

Novinky ze sv#ta techniky

28 EXPORT JOURNAL

TEXT Ji$í Pe!ekFOTO archiv CoPu

Lenovo / inkPad X1 CarbonLenovo se m"%e jako jeden z mála v!robc" pochlu-bit v!konn!m business Ultrabookem. Ten nese ozna#ení / inkPad X1 Carbon, a jak u% název na-povídá, jeho t$lo je vyrobeno z uhlíkov!ch vláken, co% mu zaru#uje dostate#n$ pevnou konstrukci i p&i miniaturní (í&ce a hmotnosti. Obzvlá(t$ ve druhém parametru X1 Carbon p&ekvapí – pouhé 1,36 kg hmotnosti p&i pou%ití 14“ úhlop&í#ky (rozli(ení 1600 x 900) displeje se p&íli( #asto nevidí. Za nad-pr"m$rnou lze také ozna#it v!dr% baterie na jedno nabití, která podle v!robce m"%e #init a% 6,3 hodiny. Díky technologii RapidCharge lze navíc baterii dobít na 80 % za 30 minut. X1 Carbon by se m$l do prodeje v 'R dostat za#átkem podzimu a jeho cena bude za#ínat na 45 tisících.

Sony Vaio Z13Sony Vaio Z13 je jednou ze %hav!ch novinek v segmentu Ultrabook". I p&es ultra p&enositelnost charakteristickou pro tuto t&ídu p&itom nabídne (pi#kov! v!kon a v!born! displej s Full HD rozli(e-ním 1920 x 1080 bod". Kvalitní zpracování zaru#uje pou%ití kombinace karbonov!ch vláken a hliníku, která tomuto 1,2kg p&ístroji dodává vysokou odol-nost. O v!kon se stará 4jádrov! procesor s taktem 2,1 GHz, dále potom 8 GB opera#ní pam$ti a 256GB SSD úlo%i(t$. Spole#n$ s notebookem se dodává také externí dock Power Media, jen% po p&ipojení roz(í&í jednak mo%nosti konektivity, p&edev(ím ale obsahuje v!konnou grafi ckou kartu a Blu-Ray mechaniku. Sony Vaio Z13 po&ídíte za cenu okolo 70 tisíc korun.

Telefony, notebooky a samoz&ejm$ také tablety – jaké jsou nejmodern$j(í trendy v oblasti

spot&ební elektroniky? Podívejte se na pár tip".

Nokia Lumia 900Nokia Lumia 900 p&edstavuje vrcholn! model fi nského v!robce, kter! vychází z populárního modelu Lumia 800. Oba modely disponují toto%n!ch designem, li(í se ov(em ve fyzick!ch parametrech. Novince byl dán do vínku 4,3“ displej s rozli(ením 800 x 480 bod", #ím% se velikost telefonu zv!(ila na 127 x 68 x 11 mm. Druhá hlavní zm$na tohoto smartphonu postaveného na opera#ním systému Windows Phone 7.5 spo#ívá v podpo&e sítí 4. generace LTE. Z hlediska funk#ní v!bavy obsahuje Lumia 900 snad v(e, co si lze od chytrého telefonu p&át – od pokro#il!ch multimediálních funkcí, rychlého internetu, kancelá&sk!ch aplikací a% t&eba po navigaci GPS, která je spole#n$ s mapov!mi podklady ji% v základu. Nokia Lumia 900 se ve variant$ s 16 GB úlo%ného prostoru prodává za necel!ch 14 tisíc K#.

EXPORT JOURNAL 29

Technika

Microsoft SurfaceSoftwarov! gigant Microsoft se rozhodl vstoupit na trh tablet" a p&edstavil vlastní &e(ení, které je v n$-kter!ch ohledech zcela ojedin$lé. Za&ízení Surface bude dostupné ve dvou verzích, které se budou li(it v pou%ité platform$. Zatímco úsporn$j(í verzi postavenou na platform$ ARM s Windows RT lze charakterizovat coby klasick! tablet, druhá verze bude obsahovat architekturu x86 známou z b$%-n!ch po#íta#" a nov$ p&ipravovan! systém Win-dows 8 Pro. Pokud k tomu je(t$ p&ipo#teme mo%nost p&ipojení hardwarové klávesnice slou%ící zárove) jako kryt, Microsoft Surface s 10,6“ Full HD displejem bude moci konkurovat b$%n!m notebook"m, a to s hmotností pouh!ch 900 gram" a tlou(*kou 13,5 mm. Tato varianta vyjde na 16 tisíc korun. x

Apple MacBook ProApple za&adil do svého portfolia nov! MacBook Pro, kter! se jako jedin! na sv$t$ m"%e pochlubit Retina displejem s vysok!m rozli(ením 2880 x 1800 obrazov!ch bod", díky #emu% poskytne 4krát jemn$j(í obraz, ne% jak! b!vá u 15“ úhlop&í#ek b$%n!. Obrazovka navíc disponuje také IPS technologií, která má oproti klasick!m panel"m lep(í pozorovací úhly a vy((í kontrast. Displej v novém MacBooku Pro je zkrátka to nejlep(í, co lze dnes na poli p&enosn!ch po#íta#" vid$t. Pozadu v(ak nez"stává ani v!bava, v jejím% základu se nachází #ty&jádrov! procesor Intel Core i7, 8GB opera#ní pam$* #i 256GB SSD disk. Dvoukilogramov! MacBook Pro je vyroben z hliníku a jeho tlou(*ka #iní pouh!ch 1,8 cm. Na jedno nabití vydr%í dle v!robce a% 7 hodin. Cena startuje od 58 490 K#.

Le%íte na zádech, u%íváte si p&íjemnou masá% nohou, p&itom si vychutnáváte pohled z okna a sledujete, jak za ním rychle ubíhá indická p&íroda. Nereálné?

V jednom z indick!ch luxusních vlak", které brázdí koleje druhého nejv$t(ího %elezni#ního systému na sv$t$ k&í%em krá%em, to není %ádn! problém.

30 EXPORT JOURNAL

U%ijte si Indii v palácích na kolech

Je p&itom jedno, zda zvolíte Palace on Wheels, kter! kraluje v Rád%asthánu, Golden Chariot, jen% spojuje Bangalore s Goou ve stát$ Karnátaka, #i Deccan Odyssey v Mahárá(t&e. Cena osmi-denního pobytu je v p&ípad$ v(ech t&í obdobná, pohybuje se zhruba okolo sedmdesáti tisíc. Sta#í si tedy jen vy-brat, kterou #ást Indie chcete poznat ze svého luxusního pokoje na kolejích...

Deccan OdysseyDech beroucí p&epych, to nabízí jeden z nejluxusn$j(ích sv$tov!ch vlak". V ka%dém z jedenácti vagón" je vedle b$%n!ch nadstandardních kupé i ex-kluzivní prezidentské apartmá, tak%e si na palub$ m"%ete u%ít opravdu majestátní cestu st&ední Indií. Putuje

se p&edev(ím v noci, b$hem dne je naplánován bohat! program spí(e mimo vlak.

Na nádherné n$kolikasetkilomet-rové trati je celá &ada ú%asn!ch míst,

V téhle zemi neomezen!ch mo%ností je polo%eno skoro 64 tisíc kilometr" kolejí, co% by umo%nilo objet celou planetu hned dvakrát. Není proto divu, %e práv$ ve vlaku nasajete to pravé kouzlo Indie. V%dy* na %eleznici, na nádra%ích, ve vlacích r"zn!ch kate-gorií se odehrává to nejpodstatn$j(í ze %ivota Ind". Ka%d! den nasedne do vlaku na #trnáct milion" lidí. Samo-z&ejm$, v$t(ina z nich si nikdy neu%ije komfort, kter! nabízejí zdej(í luxusní vlaky.

Pokud byste se na základ$ zku-(eností z tuzemsk!ch tratí nikdy neodvá%ili pou%ít slova „luxusní“ a „vlak“ v jediné v$t$, v Indii to rychle p&ehodnotíte. Funguje zde dokonce n$kolik p&epychov!ch souprav na

více tratích. U% zven#í jsou tyhle vla-ky nádherné, zevnit& pak p&ipomínají spí(e pohybující se p$tihv$zdi#kové hotely s ve(ker!m mo%n!m kom-fortem.

která stojí za to vid$t. Okruh za#íná i kon#í v kosmopolitní a neustále pulzující Mumbaji s více ne% 13 miliony obyvatel, skv$lá je také Goa, která se trochu vymyká stereotypním p&ed-stavám o Indii. Nenajdete tady %ádné slumy, nemoci ani bídu. Jejím hlavním artiklem je naopak slunce a písek. U%ijete si zde úchvatné chvíle na mo&ském pob&e%í a zp&íjemníte svou velkou vlakovou v!pravu.

Zavítáte také do Tarkarli s jem-n!m bíl!m pískem a neuv$&iteln$ pr"hlednou vodou Arabského mo&e, do Kolhapuru s nádhern!mi stavbami a v!znamn!mi památkami a do dal(ích zajímav!ch míst, na nich% se vám p&ed o#ima odehraje velká #ást indické historie.

Samotn! Deccan Odyssey je pro oby#ejné Indy za hranicí jejich p&edstavivosti. Tahle oslnivá krása na kolejích s sebou vozí i v"z pro po&ádání konferencí, m"%ete si v n$m tedy sjednat i obchodní jednání s indick!mi partnery, k dispozici je rovn$% elegantní bar a lázn$ nabízející nap&íklad ajurvédské masá%e. K jídlu zde servírují p&edev(ím vynikající regionální jídla, ale ochotn$ vyhoví v(em p&áním host" a p&ipraví t&eba i pizzu nebo salát Caesar...

Golden ChariotVlak pojmenovan! po slavné Stone Chariot, kamenné svatyni v Hampi

K dispozici je rovn& " elegantní bar a lázn& nabízející nap$ íklad ajurvédské masá"e.

TEXT Martin Kavka FOTO Archiv CK Dovolená sn', iStock.com

p&ipomínající vále#nick! v"z, brázdí jih Indie. Doveze vás k proslul!m historick!m míst"m, v$hlasn!m palác"m, ale chyb$t nebude ani velká porce nádherné p&írody indick!ch národních park" a uchvacujících mo&sk!ch plá%í.

Pro pasa%éry, chcete-li hotelové hosty, je vyhrazeno jedenáct vagón", ka%d! z nich je pojmenovan! po jiné dynastii, která v minulosti vládla regionu Karnátaka. V ka%dém vagónu jsou pak #ty&i pokoje s vlastní obslu-hou. Ve vlaku jsou dále dv$ restaurace Nala a Ruchi se stoly pro dva #i #ty&i hosty.

Nechybí ani relaxa#ní v"z, kde si m"%ete dop&át masá%e, v posilovn$ si pak lze v pr"b$hu cesty dokonale protáhnout svaly, samoz&ejmostí je i konferen#ní v"z pro obchodní a pra-covní jednání. Golden Chariot je skv$l! p&edev(ím tím, %e jeho obsluha myslí na ka%d! detail. Pasa%é&i si tak mohou beze zbytku u%ít cestu po krásách státu Karnátaka.

A t$ch je p&itom tolik, %e vám p&ijde vhod odpo#inek na sluncem zalit!ch plá%ích v Goa. Ta je jako stvo&ená k relaxování po dnech nabit!ch cestováním z jednoho nezapome-nutelného místa indické historie na dal(í. Prohlédnete si m$sto zahrad Bangalore, královské m$sto Mysore s jeho zá&iv!mi paláci, legendární pevnost Srirangapatna, za%ijete safari

Bar ve vlaku Deccan Odyssey Deccan Odyssey

EXPORT JOURNAL 31

Na cestách

do srdce národního parku Rajiv Gandhi, projdete se nejkrás-n$j(ími jihoindick!mi zahradami Brindavan #i se vydáte do dávnov$ku v Hampi.

Palace on WheelsOsmidenní okruh po severní #ásti Indie má stejn! za#átek i cíl. Vlak vyjí%dí z nádra%í v Dillí, b$hem osmi dn" prok&i%uje Rád%asthán a kon#í op$t v Dillí. Za#ít je ale mo%né prakticky kdekoliv po trati, s ohledem na letecké spojení je v(ak Dillí jednozna#n$ tou nejideáln$j(í destinací pro nástup i v!stup.

Cestou se zastavíte v r"%ovém m$st$ D%ajpuru, které kdy-si b!valo hlavním m$stem království a od jin!ch indick!ch m$st se li(í p&edev(ím (ir(ími a pravideln!mi ulicemi, kter!m dominují (iroké bulváry. Po r"%ovém je na &ad$ zlaté m$sto D%aisalmér, odkud m"%ete na velbloudech vyrazit na v!let do / árské pou(t$. Vlak vás dále zaveze do slune#ního, nebo také modrého m$sta D%ódpuru s im-pozantním palácem Umaid Bhawan a nemén$ oslnivou pevností Mehrangarh. Zavítáte t&eba také do Udajpuru, p&e-zdívaného Benátky v!chodu, s nádhern!mi jezery. A to je jen malá ochutnávka toho, co na osmidenní cest$ v Paláci na kolejích poznáte.

Stejn$ jako v p&ípad$ p&edchozích dvou vlak", ani v Pa-lace on Wheels se nemusíte bát nedostatku komfortu. Ne nadarmo je v posledních desítkách let pravideln$ &azen mezi deset nejp&epychov$j(ích vlak" planety. Na nádra%í ho poznáte snadno, tahle #ty&hv$zdi#ková souprava zá&í do daleka sv!mi v!razn$ %lut!mi vagóny, v ka%dém z nich jsou #ty&i pokoje pro dva. Jídelní v"z nabízí rozsáhlé menu s kontinentálními i indick!mi, ale t&eba i #ínsk!mi jídly. V!hled na krajinu si pak m"%ete vychutnat v panoramatic-kém vagónu. x

Chcete-li se vydat po Indii na palub" n"kterého ze zmí-n"n'ch luxusních vlak%, m%(ete v$e vy!ídit u( doma na-p!íklad prost!ednictvím cestovní kancelá!e Dovolená sn% (www.dovolenasnu.cz). Ta se v &esku jako jediná na tato p!e-pychová vlaková dobrodru(ství specializuje.

P!ípadn" se m%(ete informovat rovn"( p!ímo na webov'ch stránkách jednotliv'ch vlak%: Palace on Wheels - www.palaceonwheels.com Deccan Odyssey - www.mtdcdeccanodyssey.com Golden Chariot - www.goldenchariot.org

Kde si zajistit místenku?

Deccan Odyssey

Deccan Odyssey

32 EXPORT JOURNAL

Indové b"vají pro obchodníky o$í!kemA* u% nav(tívíte Indii soukrom$, nebo slu%ebn$, m$li byste mít na pam$ti, %e kultura a spole#enské konvence jsou zde v!razn$ ovlivn$ny tradicí kastovního systému, a proto je t&eba v%dy respektovat hierar-chické vztahy. Ty platí a jsou respektovány nejen v rodin$, ale i p&i formálních p&íle%itostech.

TEXT Zdena Líka$ová

Princip seniorityP&i obchodních jednáních je t&eba ctít princip seniority, a proto bude váha vyjednávání a rozhodování nejd"le%it$j(ích otázek le%et v%dy na slu%ebn$ nejstar(ím mana%erovi, co% b!vá #asto majitel podniku. Je vhodné tuto senioritu dodr%ovat i na druhé stran$. Je nep&ípustné kriti-zovat slu%ebn$ star(ího mana%era nebo se s ním p&ít p&ed jeho mlad(ím kolegou.

P&i obchodních jednáních je nutné se vyzbrojit trp$livostí a sázet na osobní kontakty. Obchod je tady toti% vnímán jako osobní zále%itost a v$t(inou vy%aduje dlouhodob! p&ístup a velkou dávku trp$livosti. Av(ak jistá forma p&átelství v%dy doká%e obchod urychlit.

Hou%evnatí vyjednava&iPodle Soni Gullové, autorky knihy Mezinárodní a obchodní protokol, se v(ak i tady #asy m$ní – a to zejména v p&ípad$ mlad(ích mana%er", kte&í vystudovali v Evrop$ anebo v USA. Ti b!vají pru%n$j(í a do obchodních aktivit vná(ejí v$t(í míru v$cnosti. V(eobecn$ v(ak platí, %e Indové jsou velmi hou%evnatí vyjednava#i, mají jasn$ stanoven! cíl a v$nují ve(-keré úsilí jeho dosa%ení. Na jednání p&icházejí velmi dob&e p&ipraveni

a doká%í pohotov$ reagovat na p&i-pomínky protistrany. Toté% o#ekávají od svého obchodního partnera.

Smlouvejte, o&ekávají toSamotná jednání se #asto protahu-jí, rozhodnutí se oddalují, jednání je plné oklik, diskutuje se o zcela nepodstatn!ch #i vedlej(ích v$cech. V pr"b$hu jednání Indové b$%n$ telefonují, jednají s jin!mi, vy&izují spoustu v$cí s pod&ízen!mi i s p&í-buzn!mi, odbíhají. Samoz&ejmostí

je smlouvání o cen$ i o dal(ích pod-mínkách obchodu. Indové poka%dé cenu nadsadí a po#ítají s tím, %e se o ní bude dlouze smlouvat.

Etiketa p$i jídle a spole&enské chování Mnoho Ind", zvlá(* ze st&edních t&íd ve m$stech, si osvojilo západní zp"-soby chování. Také zvyklosti Angli-#an" zde zapustily pom$rn$ hluboké ko&eny. Na venkov$ v(ak tomu je jinak. Nedot!kejte se tam jídla nebo

jídelních souprav a pom"cek, které pou%ívají místní lidé. P&i setkání pou%ívejte v%dy pravou ruku, a* u% se jedná o jídlo, nebo peníze. Pokud jste pozváni do rodiny na jídlo, sundejte si boty, pokud vá( hostitel také tak u#iní, a umyjte si p&ed jídlem ruce. Nikdy necho,te do kuchyn$.

Nudismus je zcela vylou#en a koupání i na odlehl!ch místech nap&íklad „topless“ je nep&ípustné. Indické %eny i p&i koupání v$t(inou pou%ívají sárí.

Nábo%enská etiketa Zvlá(tní respekt je t&eba v$novat chrám"m a míst"m bohoslu%eb a uctívání. Citlivou zále%itostí je oble#ení i chování, krátké kalhoty a rukávy neb!vají mnohdy vhodné. Preferuje se klid a neupozor)ování na sebe hlasitou konverzací. Ve v$t(in$ chrám" je nutné si sundat boty. V me(itách se %ádá, zvlá(t$ u %en, pokr!vka hlavy. P&i odlo%ení bot není vhodné podpatky nasm$rovat k bo%-stvu, co% by mohlo p"sobit urá%liv$.

P&ísn$j(í etiketa platí u muslimsk!ch a budhistick!ch chrám".

V budhistick!ch chrámech jsou nohy pova%ovány za ned"stojné, proto je zakázáno jimi mí&it nejen k bo%stvu, ale i k druh!m lidem. Cizinci by se také nem$li dot!kat hlavy místních lidí - pokud to nev$domky ud$láte, m$li byste se okam%it$ omluvit.

Kriket je vá!e,Pojedete-li do Indie na obchodní cestu, patrn$ vás nemine pozvání

na kriket. P&esto%e v$t(ina planety vnímá kriket jako pon$kud bizarní p&e%itek britské koloniální éry, v In-dii je to bezpochyby nejpopulárn$j(í sport, kter! doká%e vyvolávat sku-te#né vá(n$. Indové mu propadají podobn$ jako Evropané fotbalu nebo Ameri#ané americkému fotbalu. Kriketem zpravidla spole#enské povinnosti nekon#í, patrn$ budete pozváni i na garden party.

Dob&e situovaná vrstva indické spole#nosti preferuje západní styl

Kriketem zpravidla spole( enské povinnosti nekon( í, patrn& budete pozváni i na garden party.

FOTO archiv Dior

EXPORT JOURNAL 33

Etiketa a móda

Dob$ e situovaná vrstva indické spole( nosti preferuje západní styl oblékání a nechává se h#( kat sv& tov#mi zna( kami.

oblékání a nechává se h!#kat sv$tov!mi zna#kami. Ty úsp$(n$ propagují nejen hv$zdy Bollywoodu, ale nap&íklad i bohaté a obdivované kriketové hv$zdy. Pozoruhodnou sérii spole#ensk!ch (at" nabízí v kolekci podzim/zima 2012/2013 i v Indii nesmírn$ oblíbená zna#ka Dior.

V západním styluNávrhá& Bill Gaytten, kter! tuto kolekci pro zna#ku Dior vytvo&il, v modelech spojil klasické diorovské prvky se sou#asn!mi trendy, inspirací mu byla k&ehká krása baletek. Jeho spole#enské (aty se tak staly oslavou %enskosti se zd"razn$n!m vosím pasem, obl!mi boky a nenápadn!mi rameny. Sukn$ jsou kolové nebo nabírané a v$t(inou u(ité z pr"svitn!ch hedvábn!ch (ifon". Silueta (at" je p&iléhavá a v%dy zd"raz)uje k&ivky %enské postavy. Hedvábí je základním materiálem, kter! model"m prop"j#uje vzdu(nost, eleganci a a% nadpo-zemskou krásu. Tento materiál se uplat)uje i v siln$j(ích vazbách tkanin, jejich% vzory #erpají #asto z folklóru – také indického.

Barevnost: jemné tóny bé%ové, perlov$ (edé, hn$dé a staror"%ové. Pánské obleky zna#ky Dior mají (tíhlou siluetu a v$t(inou uzav&enou fazónu, úzké klopy a nohavice u kalhot. Saka jsou se zapínáním na dva, t&i a dokonce #ty&i knofl íky.

34 EXPORT JOURNAL

Vztahy s klienty jsou základem úsp#chu ka%dé fi rmyO úsp$chu fi rmy rozhoduje n$kolik klí#ov!ch faktor": kvalita nabízen!ch produkt" nebo slu%eb, cenová, obchodní a marketingová strategie, schopnost rychle reagovat na pot&eby klient" a situaci na trhu a v neposlední &ad$ to, co z"stává základem úsp$chu ka%dé fi rmy ji% po staletí – vztah s klienty, jeho kvalita a dlouhodobá stabilita.

TEXT Martin Ehrenberger FOTO Vojt#ch Vlk

P$ esto"e i v bankovnictví je cílem obchodní sít& dosa"ení co nejlep%ího v#voje uzavíran#ch obchod! , princip úsp&%ného fi remního bankovnictví je jinde. Není to snaha prodat za ka"dou cenu, ale naopak nutnost znát pot$ eby klient! a pomáhat jim je vhodn#m zp! sobem $ e%it.

Marketing

za úkol &ídit vztah s klientem (jeho% obvykle neobsluhují sami, ale s podporou &ady specializovan!ch koleg") a umo%nit mu vyu%ívat z nabízen!ch slu%eb ty, které nejlépe pokr!vají jeho pot&eby, p&ípadn$ je jeho pot&ebám p&izp"sobit.

Hlavní principy obsluhy fi remní klientely v KB V Komer#ní bance se dlouhodob$ sna%íme jít za rámec b$%n!ch vztah" s klienty. Na(ím cílem je, aby obchodníci byli nejen kvalitními poradci a mana%ery vztahu, ale zá-rove) pomáhali bance stát se klí#ov!m partnerem sv!ch klient". Aby byla banka stejn$ d"le%it!m partnerem, jako jsou vnímáni klí#oví dodavatelé #i obchodní partne&i.

Aby to bylo mo%né, soust&edíme se p&i podpo&e i rozvoji obchodník" na následující oblasti: 0kolení bankovních poradc" ve znalosti a orientaci v eko-

nomice fi rem, tak aby mohli snáze identifi kovat klientovy pot&eby a spole#n$ s ním diskutovat o jejich &e(ení, nap&. volb$ vhodného produktu k fi nancování provozních nebo investi#ních pot&eb, p&ípadn$ zaji(t$ní obchodních, m$nov!ch, kurzov!ch nebo komoditních rizik. Znalost specifi k odv$tví klient". Banka vytvo&ila

a dále roz(i&uje expertní podporu v nejv!znamn$j(ích odv$tvích #eské ekonomiky. Zprost&edkování ú#asti klient" na odborn!ch p&ed-

ná(kách a konferencích. Klienti mají mo%nost seznámit se s názory a cenn!mi zku(enostmi odborník" i úsp$(n!ch fi rem z odv$tví. Budování t!mu spolupracovník", kte&í podporují

ka%dého obchodníka s cílem dosa%ení maximální kvality obsluhy jeho klient". T!m se podílí na obsluze jak v oblas-ti fi nancování, tak ostatních bankovních slu%eb. Kolegové na pozicích tzv. komer#ních pracovník" jsou v p&ípad$ nep&ítomnosti obchodníka nebo jeho probíhajícího jedná-ní u jiného klienta v%dy k dispozici &e(it okam%ité pot&eby klient". Pravidelné vyhodnocování spokojenosti klient"

nap&íklad v oblasti fi nancování, které je ve fi remním bankovnictví asi nejv!znamn$j(í oblastí spolupráce. Následné zapracování eventuálních p&ipomínek klient", ale i samotn!ch obchodník", abychom mohli nabízené slu%by a kvalitu na konkrétních obchodních místech dále zlep(ovat. x

Martin Ehrenberger

p%sobí v Komer#ní bance na pozici manager Segmentového !ízení – Corporate

Rozhodujícím faktorem pro tvorbu a upev)ování vztah" s klienty jsou p&edev(ím obchodníci. O to víc v oblasti slu-%eb #i v odv$tvích, kde je nabídka produkt" srovnatelná a konkuren#ní. Jednou z takov!chto oblastí je i bankov-nictví pro fi remní klientelu.

P&esto%e i v bankovnictví je cílem obchodní sít$ dosa-%ení co nejlep(ího v!voje uzavíran!ch obchod", princip úsp$(ného fi remního bankovnictví je jinde. Není to snaha prodat za ka%dou cenu, ale naopak nutnost znát pot&eby klient" a pomáhat jim je vhodn!m zp"sobem &e(it.

To v(e se odrá%í ji% v samotném názvu pozice t$chto pracovník" – nejsou to prodejci, obchodní zástupci apod., ale nej#ast$ji vystupují jako bankovní poradci #i relation-ship mana%e&i, tedy „mana%e&i vztahu s klientem“. Mají

EXPORT JOURNAL 35

Vzd#lávání a informace

KB doporu&uje:

Tirá%

Kontakt na Komer&ní bankuAdresa: Na P&íkop$ 33, 114 07 Praha 1, P. O. BOX 839, 'eská republikaInforma&ní linka KB: 800 521 521Pro volání ze zahrani&í: +420 955 559 550

Kontakt na Trade Finance KBGabriela Kostkovávedoucí odd$lení Podpory prodeje divize Financování ochodu a exportu KBtel.: +420 955 541 554, e-mail: gabriela_kostkova@kb.cz

Dotazy a p&ipomínky m"%ete do KB zaslat i elektronicky na e-mailovou adresu: mojebanka@kb.czwww.kb.cz

Vybrané veletrhy ve sv#t# – podzim 20122. 10. – 7. 10. TETEF 12 mezinárodní veletrh technologií a zpracování kov", Istanbul4. 10. – 6. 10. INDIA CHEM 2012 mezinárodní veletrh zam$&en! na chemick! a petrochemick! pr"mysl, Mumbai9. 10. - 12. 10. VIENNA –TEC mezinárodní pr"myslov! veletrh, Víde)9. 10. - 11. 10. CHILLVENTA mezinárodní veletrh chlazení, klimatizace a tepeln!ch #erpadel, Norimberk15. 10. - 18. 10. ERBIL INT. FAIR mezinárodní v(eobecn! veletrh, Erbil16. 10. - 20. 10. FAKUMA mezinárodní veletrh pro zpracování plast", Friedrichshafen30. 10. - 1. 11. POWER KAZACHSTÁN mezinárodní energetick! veletrh, Almaty6. 11. - 8. 11. NEGÓCIOS NOS TRILHOS mezinárodní veletrh zam$&en! na %elezni#ní dopravu, Sao Paulo11. 11. - 14. 11. ADIPEC mezinárodní veletrh a konference zam$&ené na petrochemii, Abu Dhabi13. 11. - 18. 11. AIRSHOW CHINA 2012 mezinárodní veletrh zam$&en na leteck! pr"mysl, Guangdong14. 11. - 16. 11. INSTRUTEC 2012 mezinárodní strojírensk! veletrh, Talin27. 11. - 29. 11. SPS IPC DRIVES 2012 mezinárodní veletrh automatizace a elektrotechniky, Norinberk27. 11. - 30. 11. POLLUTEC mezinárodní veletrh odpadového hospodá&ství, Lyon29. 11. - 1. 12. TECH INDUSTRY 2012 mezinárodní strojírensk! veletrh, Riga3. 12. - 7. 12. ZDRAVOOCHRANENIE mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, Moskva4. 12. - 6. 12. AEROMART 2012 mezinárodní veletrh zam$&en! na leteck! pr"mysl, Toulouse5. 12. - 8. 12. IMME mezinárodní veletrh d"lní techniky, Kalkata5. 12. - 8. 12. MACHINE TOOL IND. mezinárodní strojírensk! veletrh, JakartaZdroj: CzechTrade a MPO

Vybrané vzd#lávací akce:10. 9. India Show, Brno 11. 9. Nová pravidla ICC pro rozhod#í &ízení, seminá&, Praha 1 12. 9. Indie – nová (ance, seminá&, Brno 13. 9. Mo%nosti úsp$chu p&i podnikání s 'ínou, konference, Brno 13. 9. Obchodní prost&edí a p&íle%itosti v sou#asné Libyi, seminá&, Brno 25. 9. Konkurenceschopnost podniku v mezinárodním obchod$, seminá&, Brno 2. 10. Kontrola exportu zbo%í dvojího u%ití, seminá&, Praha 2 3. 10. Connected to India, konference, Praha 1 4. 10. Úloha mana%er" p&i dob!vání trh", seminá&, Brno 24. 10. Jak úsp$(n$ obchodovat s Tureckem1. 11. Incoterms 2012, seminá&, Praha 2 7. 11. Poji(t$ní v mezinárodním obchod$, seminá&, Praha 2 8. 11. Mezinárodní internetov! marketing, seminá&, Brno 19. 11. Obchodní vyjednávání, zvládání námitek, seminá&, Praha 26. 12. Jak úsp$(n$ obchodovat s 'ínou a Indií Zdroj: CzechTrade, KB

Doporu&ené zdrojeMezinárodní hospodá$ská komora )R www.icc-cr.czAgentura CzechTrade www.czechtrade.cz Komora SNS www.komorasns.czExportní, garan&ní a poji!(ovací spole&nost www.egap.cz)eská exportní banka www.ceb.czMinisterstvo pr'myslu a obchodu )R www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchodOfi ciální portál pro podnikání a export www.businessinfo.czStránky Ministerstva zahrani&ních v#cí )R a )esk"ch center www.export.czSvaz pr'myslu a dopravy )R www.spcr.czPraktické vyhledávání hotel' po celém sv#t# www.booking.comVyhledávání leteck"ch spoj' www.skyscanner.czObchodní informace, vyhledání partner' v Indii www.bisnetworld.netSdru%ení komor pr'myslu a obchodu Indie www.assocham.orgV!eobecné informace o obchod# www.indiatradezone.comInformace o exportu/importu, Indie www.trade-india.comFiremní informace www.dnbczech.cz

Vztahy s klienty jsou základem úsp#chu ka%dé fi rmy

Praktické kontakty:Velvyslanectví &eské republiky v DillíTel.: +91-11-24155200Konzulární mobilní telefon pro P+ÍPADY NOUZE: +91-9910999460E-mail: commerce_delhi@mzv.cz (obchod)www.mzv.cz/newdelhi

Indické velvyslanectví v PrazeTel.: 257 531 425, 257 533 490E-mail: india@india.cz, attache.admn@india.czwww.india.cz

Kancelá$ CzechTrade v IndiiCzechTrade Promotion AgencyTel.: +91-22-22078535, +420224907872E-mail: ivan.kamenik@czechtrade.czwww.czechtrade.cz/czechtrade-svet/asie/indie

Delhi Police 100Po(árníci 101Ambulance 102

Export JournalVydavatel: Corporate Publishing, s. r. o. Hornom"cholupská 565 109 00 Praha 10Telefon: +420 244 112 324Web: www.copu.cz

Produkce a grafi cké zpracování: Corporate Publishing, s. r. o.

Redakce: Milan Most'n, Martin Kavka, Martin Zika, Petra Vychodilová, Ji!í Pe$ek, Zdena Líka!ováJazyková úprava: Petra VychodilováDesign: Vladimír Tr#ka

Foto: Vojt"ch VlkProdukce: So*a Jelínková - KB, Ditta Dvo!á#ková - CoPuVedoucí magazínu: Ditta Dvo!á#ková, +420 603 196 614, ditta.dvorackova@copu.cz

800 521 521www.kb.cz

KOB RAM Platinum CLAIM ExportJour 210x320.indd 1 28.3.12 15:17