f - european commissionec.europa.eu/environment/water/water-framework/pdf/... · v plánech povodí...
TRANSCRIPT
CS CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne XXX
[…](2012) XXX draft
7/30
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
Členský stát: Česká republika
Průvodní dokument k
ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
týkající se provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) Plány povodí
1
1. OBECNÉ ÚDAJE
Obrázek 1.1: Mapa oblastí povodí
Mezinárodní oblasti povodí (v rámci EU)
Mezinárodní oblasti povodí (mimo EU)
Národní části oblastí povodí (v rámci EU)
Země (mimo EU)
Pobřežní vody
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
2
Česká republika má celkovou plochu 78 866 km ² a 10,5 milionů obyvatel. Nejvýznamnějším
hospodářským odvětvím je stále strojírenství, zejména výroba automobilů, obráběcích strojů
a strojírenských výrobků. Na východě země, na Moravě, je důležitý železárenský a ocelářský
průmysl. Orná půda pokrývá přibližně 39 % rozlohy země, jiná zemědělská půda 15 % a lesy
33 %. K hlavním plodinám patří kukuřice, cukrová řepa, brambory, pšenice, ječmen a žito.
Území České republiky leží ve třech mezinárodních oblastech povodí (OP): povodí Dunaje,
povodí Labe a povodí Odry.
Informace o rozloze národních částí oblastí povodí, včetně zemí sdílejících povodí, jsou
uvedeny v následující tabulce:
OP Název Rozloha
(km2)
Země sdílející
povodí
CZ_1000 Dunaj (Danube) 21 688 AT, PL, SK
CZ_5000 Labe (Elbe) 49 933 AT, DE, PL
CZ_6000 Odra (Oder) 7 246 DE, PL
Tabulka 1.1: Přehled oblastí povodí České republiky
Zdroj: Plány oblasti povodí oznámené WISE1: http://cdr.eionet.europa.eu/cz/eu/wfdart13
Podíl České republiky na příslušných oblastech povodí je 2,7 % (Dunaj), 33,7 % (Labe) a 5,9
% (Odra).
Název
mezinárodní
oblasti povodí
Národní část
oblasti povodí Země sdílející
povodí
Kategorie koordinace
1
km² %
Dunaj CZ_1000 AT, PL, SK 21 688 2,7
Labe CZ_5000 AT, DE, PL 49 933 33,7
Odra CZ_6000 DE, PL 7 278 5,9
Tabulka 1.2: Povodí přesahujících hranice států podle kategorií (viz pracovní dokument útvarů Komise oddíl
8.1) a procentní podíl v České republice2
Kategorie 1: Dohoda o spolupráci, orgán pro spolupráci, platný plán povodí.
Kategorie 2: Dohoda o spolupráci, fungující orgán pro spolupráci.
Kategorie 3: Platná dohoda o spolupráci.
Kategorie 4: Formálně spolupráce nefunguje.
Zdroj: Srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU.
1 V této příloze jsou uvedeny údaje, které nahlásil členský stát WISE, a tyto údaje mohly být od přijetí
plánů povodí aktualizovány. Z toho důvodu mohou existovat určité nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v
plánech povodí a WISE.
2 Kategorizace stanovená na základě srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních
povodí v EU (úloha 1b: mezinárodní koordinační mechanismy).
3
2. SITUACE OHLEDNĚ OHLÁŠENÍ PLÁNU POVODÍ A PLNĚNÍ
POŽADAVKŮ
2.1 Přijetí plánů povodí
Plány povodí v České republice byly vypracovány na třech úrovních:
Plány A – mezinárodní plány povodí
Plány B – plány národních částí mezinárodních povodí
Plány C – plány oblastí povodí.
Všechny plány, tj. plány národních částí mezinárodních povodí, mezinárodní plány povodí i
plány oblastí povodí, byly schváleny.
Mezinárodní plány povodí schválili vedoucí delegací komisí pro ochranu Dunaje, Labe a
Odry (Labe – 2. října 2009, Dunaj – 10. prosince 2009, Odra – 12. března 2010). Plány
oblastí povodí schválily krajské orgány (v různých termínech do 22. prosince 2009).
2.2 Hlavní přednosti a slabiny
Hlavní přednosti plánů jsou tyto:
Obsah a všechny metodiky při přípravě plánů povodí (včetně těch, které se týkají
vymezení vodních útvarů, charakterizace, vyhodnocení dopadů a vlivů, posouzení
rizik, stanovení programů monitorování a posouzení stavu) byly na vnitrostátní úrovni
koordinovány.
Hlavní vnitrostátní cíle v oblasti životního prostředí byly koordinovány v rámci
mezinárodního plánu povodí.
U všech tří úrovní plánů povodí se uskutečnila veřejná konzultace a vhodné
připomínky byly do plánů zapracovány3.
Většina významných vlivů byla jednoznačně určena.
Metodiky pro posouzení chemického stavu povrchových vod a podzemních vod
vycházejí z pokynů CIS a byly srozumitelně vysvětleny (povrchové vody pouze
v plánech C).
Fyzikálně-chemické kvalitativní složky byly posouzeny u všech útvarů povrchových
vod.
3 Jak uvedly české orgány, i když nepředložily podrobné údaje.
4
V plánech C byly připraveny seznamy výsledků posouzení a plánovaných opatření
pro jednotlivé vodní útvary (povrchové a podzemní vody). Všechna plánovaná
opatření mají jasnou spojitost s konkrétním vodním útvarem.
Hlavní slabiny plánu jsou tyto:
Různé úrovně plánů nejsou dostatečně harmonizovány.
Pro biologické posouzení nebyly stanoveny žádné typově specifické referenční
podmínky.
Pro posouzení složek biologické kvality nebyly použity výsledky mezikalibračního
porovnání.
Ekologický potenciál nebyl vymezen u vodních toků, pouze u silně ovlivněných jezer
(nádrží).
Posouzení ekologického stavu bylo dost zjednodušeno – složky biologické kvality
byly použity pouze pro bentické bezobratlé a v některých případech pro ryby a
chlorofyl a.
V plánech povodí nebyly uvedeny žádné vztahy mezi složkami biologické kvality a
fyzikálně-chemickými kvalitativními složkami.
Mnohá opatření jsou pouze obecné povahy nebo jsou plánována pro příští cyklus
plánů povodí.
U některých opatření v plánech povodí nebyl jasně stanoven orgán odpovídající za
jejich provádění.
3. SPRÁVA
3.1 Harmonogram provádění
Všechny plány povodí byly zaslány Komisi dne 22. března 2010 a několik z nich (např.
plány B, soubory týkající se útvarů povrchových vod či chráněných oblastí) byly předloženy
znovu v období od dubna do prosince 2010.
Konzultace podle článku 14 rámcové směrnice o vodě proběhly takto:
Časový plán a program prací: 30/11/2006
Významné problémy hospodaření s vodou: 30/09/2007
Návrhy plánů povodí: 22/12/2008
5
3.2 Správní opatření – oblasti povodí a příslušné orgány
V České republice byly připraveny tři různé úrovně plánů: i) Mezinárodní plány povodí pro
Dunaj, Labe a Odru (plány A), koordinované příslušnými mezinárodními komisemi pro
jednotlivá povodí, ii) plány národních částí mezinárodních povodí Dunaje, Labe a Odry
(plány B), koordinované ministerstvem životního prostředí, a iii) osm plánů oblastí povodí
(plány C), koordinovaných českou komisí pro plánování v oblasti vod.
Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí. Kvůli zeměpisné
poloze státních hranic se malé části oblastí povodí (oblasti povodí Dunaje a Odry) nacházejí
odděleně od hlavní plochy povodí a v prvních plánech byly připojeny k oblasti povodí Labe,
v důsledku čehož byly vypracovány plány pro osm oblastí povodí (plány C). Plány národních
částí mezinárodních povodí (plány B) však zahrnují všechny významné části oblastí povodí,
včetně těchto malých oddělených oblastí. Česká republika oznámila, že ve druhém cyklu
plánů povodí bude vypracováno deset plánů dílčích povodí.
3.3 Plány povodí – struktura, úplnost, právní postavení
Struktura všech tří plánů národních částí mezinárodních povodí ČR (plány B) se řídí
strukturou plánu mezinárodního povodí Labe a v plánech je uveden především stručný
přehled výsledků, zatímco další informace lze nalézt v plánech oblastí povodí (plány C).
Plány národních částí mezinárodních povodí odkazují na příslušné mezinárodní plány, které
jsou k dispozici na těchto adresách:
Dunaj: www.icpdr.org/participate
Labe: www.ikse-mkol.org
Odra: www.mkoo.eu
Ministerstva životního prostředí a zemědělství jsou příslušnými orgány pro provádění
rámcové směrnice o vodě. K dalším státním orgánům zúčastněným v procesu jsou
ministerstvo dopravy, ministerstvo zdravotnictví a další ministerstva, která mají specifické
úkoly v oblasti vodohospodářství vyplývající z rámcové směrnice o vodě a ze souvisejících
směrnic. Za přijetí plánů dílčích povodí odpovídají krajské orgány.
Vnitrostátní přístup k provádění rámcové směrnice o vodě byl dodržen na celém území České
republiky, mezi jednotlivými oblastmi povodí nebo dílčími povodími nebyly shledány žádné
zvláštní rozdíly.
Požadavky rámcové směrnice o vodě byly implementovány do českých právních předpisů
zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění
zákona č. 150/2010 Sb.
Plány národních částí mezinárodních povodí (úroveň B) schvaluje vláda a plány oblastí
povodí (úroveň C) schvalují kraje.
Právní účinek stávajících plánů povodí z prvního plánovacího cyklu byl upraven. Jak
stávající plány národních částí mezinárodních povodí, tak regionální plány oblastí povodí
6
byly rozděleny na závaznou a nezávaznou (doporučenou) část. Závazné části byly schváleny
a zveřejněny ve formě legislativních aktů. Závazná část plánu národních částí mezinárodních
povodí byla schválena a konkrétně vydána ve formě nařízení vlády; závazné části
regionálních plánů oblastí povodí byly schváleny a vydány v podobě nařízení rady kraje.
Závazné části výše uvedených plánů jsou závazné pro všechny.
Právní status příštích plánů povodí zřejmě projde změnou, bude se jednat o odvětvové plány,
které mají stejné postavení jako plány a programy v jiných odvětvích, např. v dopravě nebo
obchodu. Nebudou mít formu právního předpisu, a tudíž budou podřízeny všem platným
právním předpisům.
Plány povodí představují v současné době podkladové dokumenty pro výkon veřejné správy,
především pro postupy související s územním plánováním a se zákonem o vodě. Z toho
důvodu musejí orgány zapojené do postupů v rámci územního plánování a zákona o vodě
zohledňovat i stávající plány povodí. Požadavek „zohledňovat“ znamená, že orgány nemusí
jednat v souladu s plány povodí, pokud mohou poskytnout dostatečné odůvodnění, proč tak
nečiní; na druhé straně patří k požadavkům plánů povodí závazné vyjádření
vodohospodářských orgánů, které má právní účinek na všechny dotčené postupy. Samotné
plány povodí neznamenají práva a povinnosti pro jednotlivce, ale jsou závazné pro
vodohospodářské orgány a pro orgány územního plánování ve městech i na venkově. Práva a
povinnosti pro jednotlivce byly zavedeny jednotlivými rozhodnutími, která byla vydána,
změněna nebo zrušena na základě plánů povodí.
Současné plány povodí souvisejí se jednotlivými rozhodnutími. Stávající plány povodí v
prvním cyklu plánování, environmentální cíle a programy opatření jsou zahrnuty do závazné
části plánů povodí, a proto jsou závazné pro všechny, včetně orgánů vydávajících povolení.
Plány povodí, které jsou připravovány pro druhý cyklus plánování, nebudou formálně
závazné. Environmentální cíle v nich obsažené jsou však pro orgány v podstatě závazné,
neboť tyto cíle musí minimálně aplikovat na nová rozhodnutí. Kromě toho jsou povinny
přezkoumávat nebo zrušit stará rozhodnutí, která nejsou s těmito cíli v souladu.
3.4 Konzultace s veřejností, zapojení zúčastněných stran
Strategie na zapojení veřejnosti do procesu vypracování plánů povodí (zejména pokud jde o
dílčí povodí) byly vypracovány v roce 2005. Veřejnost se podílela již na přípravě těchto
strategií. Následně byly v letech 2006, 2007 a 2008 vypracovány podrobné akční plány na
zapojení veřejnosti, které se zaměřily na veřejné konzultace.
V průběhu přípravy plánů C proběhly konzultace s veřejností ve třech fázích: i) oznámení
časového plánu; ii) oznámení hlavních témat oblasti hospodaření s vodou a iii) oznámení
návrhu plánů C. Obdržené připomínky byly posouzeny a v příslušných dokumentech byly
provedeny změny. Připomínky se většinou týkaly navrhovaných opatření a návrhů ohledně
nových oblastí akumulace povrchových vod. Pravidelně rovněž byly pořádány krajské
semináře pro veřejnost i konkrétní skupiny hlavních uživatelů vody.
3.5 Mezinárodní spolupráce a koordinace
Česká republika je signatářem úmluv týkajících se ochrany Dunaje, Labe a Odry a smluvní
stranou jejich mezinárodních komisí. Otázky týkající se spolupráce v celém povodí a
7
přeshraniční problémy týkající se oblastí povodí se řeší v komisích sestavených na bilaterální
úrovni se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Polskem. Během přípravy a vypracování
plánů povodí byly harmonizovány údaje týkající se společně sdílených vodních útvarů
(vymezení přeshraničních vodních útvarů, výsledky analýzy vlivů a dopadů, nebezpečí
nedosažení dobrého stavu, ekonomická analýza, vodohospodářská problematika a stav
vodních útvarů). Na úrovni příslušných mezinárodních komisí byly stanoveny nejdůležitější
mezinárodní environmentální cíle a tyto cíle byly schváleny v plánech národních částí
mezinárodních povodí.
4. CHARAKTERIZACE OBLASTÍ POVODÍ
4.1 Kategorie vod v oblastech povodí
Česká republika je vnitrozemský stát, takže jedinými kategoriemi vod v oblasti jsou řeky a
jezera (všechna jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Neexistují zde žádné brakické ani
pobřežní vody.
8
4.2 Typologie povrchových vod
OP Řeky Jezera Brakické Pobřežní
CZ_1000 54 10 0 0
CZ_5000 35 22 0 0
CZ_6000 31 8 0 0
Tabulka 4.2.1: Typy útvarů povrchových vod na úrovni oblasti povodí
Zdroj: WISE
Typologie povrchových vod byla vypracována pro řeky a jezera za použití abiotických
kritérií (systém A a B). Podle nejnovějších informací od českých orgánů nebyla provedena
validace biologických údajů, protože v době vypracování plánu povodí nebyly k dispozici
spolehlivé referenční podmínky. Referenční podmínky byly stanoveny expertním
posouzením pouze pro některé řeky a v omezeném rozsahu.
Návrh typově specifických referenčních podmínek byl vypracován až po uplynutí lhůty
stanovené Komisí. Typologie byla znovu prozkoumána během vypracovávání prvních plánů
povodí a změny byly schváleny v nové vyhlášce č. 49 ze dne 21. února 2011 o vymezení
útvarů povrchových vod. Typově specifické referenční podmínky vyhovující rámcové
směrnici o vodě budou využity při vypracovávání druhých plánů.
V plánech povodí nebyl oznámen ani zmíněn žádný podkladový dokument, s výjimkou názvu
nové vyhlášky (viz výše); v prvních plánech povodí nebyla použita nová typologie.
4.3 Vymezení útvarů povrchových a podzemních vod
OP
Povrchové vody Podzemní vody
Řeky Jezera
Počet Průměrná
délka (km) Počet
Průměrná
plocha
(km2)
Počet
Průměrná
plocha
(km2)
CZ_1000 316 16 16 3 54 436
CZ_5000 615 19 47 4 99 570
CZ_6000 138 14 8 2 20 406
Celkem 1069 17 71 4 173 509
Tabulka 4.3.1: Útvary povrchových vod, podzemních vod a jejich velikost
Zdroj: WISE
Vymezení útvarů povrchových vod bylo provedeno u všech významných vodních útvarů (řek
a jezer). Malé vodní útvary (řeky s plochou povodí menší než 10 km2 a nádrže s plochu menší
0,5 km2) nebyly vymezeny samostatně a byly považovány za součást vodního útvaru v
povodí, kde se nacházejí. Žádné z přírodních jezer nemělo rozlohu větší než 0,5 km2.
9
Všechna nahlášená jezera patří buď do kategorie silně ovlivněných vodních útvarů, nebo
umělých vodních útvarů.
4.4 Určení významných vlivů a dopadů
Vlivy, které by mohly být důvodem nedosahování dobrého stavu nebo potenciálu, se považují
za „dočasně“ významné. Dočasně významné vlivy jsou identifikovány při posuzování rizika a
pokud jsou potvrzeny i) konečným určením silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru
(regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy) nebo ii) výsledky posouzení
stavu/potenciálu (u všech ostatních vlivů), považují se za významné. Tato koncepce byla
aplikována jednotně na všechny oblasti povodí.
Povrchové vody:
Přezkum významných vlivů na povrchové vody v České republice zahrnuje:
bodové zdroje znečištění,
difúzní zdroje znečištění,
odběry a převádění vod,
regulaci odtoku a hydromorfologické úpravy,
jiné vlivy.
Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány) představovaly regulace
odtoku vody a hydromorfologické úpravy, difúzní zdroje znečištění a bodové zdroje
znečištění . Odběry nebyly zjištěny jako významný vliv u žádného útvaru povrchových vod.
Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:
všechny odtoky (v oblasti komunální, průmyslové, integrované prevence a
omezování znečištění aj., upravené i neupravené) o objemu vyšším než 6 000
m3/rok nebo 500 m
3/měsíc.
Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:
nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice,
nadměrné emise fosforu uvolňovaného erozí,
pesticidy používané v zemědělství,
nadměrné emise síry z atmosférické depozice.
10
Emisní zatížení u dusíku, fosforu a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších
údajů4 v modelu. Emisní zatížení u pesticidů bylo zjištěno expertním posouzením.
Tyto odběry a převádění vod byly hodnoceny jako dočasně významné:
všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství,
chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo
500 m3/měsíc,
převádění vod (podle expertního posouzení5).
Tyto regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy byly hodnoceny jako dočasně
významné:
nádrže s kapacitou vyšší než 1 000 000 m3 nebo jiné důležité nádrže (podle
expertního posouzení),
překážky (hráze, jezy a další vodní díla) vyšší než 1 m,
plavební komory, protipovodňové hráze a odklánění vod (číselné údaje a
expertní posouzení),
fyzické úpravy koryt vodních toků (číselné údaje a expertní posouzení).
Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné:
teplovodní přivaděče, vodní doprava, strojírenské činnosti, odbahňování a jiné
(blíže neurčené).
Podzemní vody:
Přezkum významných vlivů na podzemní vody v České republice zahrnuje:
bodové zdroje znečištění,
difúzní zdroje znečištění,
odběry,
jiné vlivy (většinou těžba).
Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány B) představovaly difúzní
zdroje znečištění a bodové zdroje znečištění . Odběry byly identifikovány jako významný
vliv u 26 % útvarů podzemních vod v povodí Dunaje, u 21 % v povodí Labe a v povodí Odry
pouze u 5 %.
Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:
4 V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje.
5 V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje.
11
lokality se starou ekologickou zátěží s koncentrací nebezpečných látek vyšší
než mezní hodnota,
odtoky do podzemních vod (na základě expertního posouzení).
Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:
nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice,
pesticidy používané v zemědělství,
nadměrné emise síry z atmosférické depozice,
emisní zatížení z městských a průmyslových oblastí.
Emisní zatížení u dusíku a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších údajů v
modelu. Emisní zatížení u pesticidů a emisní zatížení u městských a průmyslových oblastí
bylo zjištěno expertním posouzením.
Tyto odběry byly hodnoceny jako dočasně významné:
všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství,
chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo
500 m3/měsíc.
Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné:
dřívější i stávající těžba (na základě expertního posouzení).
Emise z průmyslových zdrojů (energetika, hutnictví, potravinářský průmysl a chemický
průmysl) byly v plánech povodí uvedeny jako hlavní odvětví přispívající k chemickému
znečištění povrchových vod prioritními a nebezpečnými látkami.
12
OP Žádný vliv Bodový zdroj Difúzní zdroj Odběr vody
Regulace
odtoku vody a
morfologické
úpravy
Říční
hospodářství
Správa
brakických
a pobřežních
vod
Jiné
morfologické
úpravy
Jiné vlivy
Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet %
CZ_1000 17 5,12 152 45,78 198 59,64 0 0 255 76,81 72 21,69 0 0 0 0 40 12,05
CZ_5000 34 5,14 295 44,56 331 50 0 0 409 61,78 139 21 0 0 0 0 116 17,52
CZ_6000 8 5,48 58 39,73 55 37,67 0 0 102 69,86 23 15,75 0 0 0 0 26 17,81
Celkem 59 5,18 505 44,3 584 51,23 0 0 766 67,19 234 20,53 0 0 0 0 182 15,96
Tabulka 4.4.1: Počet a procentní podíl útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy
Zdroj: WISE
13
Obrázek 4.4.1: Graf procentního podílu útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy
1 = žádný vliv
2 = bodové zdroje znečištění
3 = difúzní zdroje znečištění
4 = odběr vody
5 = regulace odtoku vody a morfologické úpravy
6 = říční hospodářství
7 = správa brakických a pobřežních vod
8 = jiné morfologické úpravy
9 = jiné vlivy
Zdroj: WISE
14
4.5 Chráněné oblasti
Plány povodí zahrnovaly tyto chráněné oblasti:
chráněné oblasti pitné vody;
oblasti vod ke koupání (směrnice 76/160/EHS);
citlivé oblasti a zranitelné oblasti;
lokality soustavy Natura 2000 vymezené podle směrnice 92/43/EHS (přírodní
stanoviště) a směrnice 79/409/EHS (ptáci);
vnitrostátní chráněné oblasti: chráněné oblasti s malou rozlohou (bez lokalit
soustavy Natura 2000) a lokality spadající do směrnice o sladkovodních
rybách.
OP
Počet chráněných oblastí
Člá
nek
7
Od
běr
pit
né
vo
dy
Ko
up
án
í
Ptá
ci
Ev
rop
ské
ost
atn
í
Ry
by
Sta
no
viš
tě
Mís
tní
Ná
rod
ní
Du
sičn
an
y
Měk
ký
ši
Čiš
těn
í
měs
tsk
ých
od
pa
dn
ích
vo
d
CZ_1000 591 40 7 132 210 1487
CZ_5000 1878 114 7 269 481 4375
CZ_6000 204 34 1 38 55 178
Celkem 2673 188 15 439 746 6040
Tabulka 4.5.1: Počet chráněných oblastí všech druhů v jednotlivých oblastech povodí a pro celou zemi,
povrchové a podzemní vody6
Zdroj: WISE
6 Tyto informace odpovídají zprávám o chráněných oblastech podle rámcové směrnice o vodě. Další
nebo jiné mohly být nahlášeny v rámci povinností podle jiných směrnic.
15
5. MONITOROVÁNÍ
5.1 Obecný popis monitorovací sítě
Obrázek 5.1.1: Mapy monitorovacích stanic povrchových vod (vlevo) a monitorovacích stanic podzemních vod
(vpravo)
• Monitorovací stanice na řekách
• Monitorovací stanice na jezerech
• Monitorovací stanice v brakických vodách
• Monitorovací stanice v pobřežních vodách
• Nezařazené stanice pro monitorování povrchových vod
• Stanice pro monitorování podzemních vod
Oblasti povodí
Země mimo EU
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Informace o monitorovacích sítích a programech v národních plánech povodí jsou založeny
na zprávě z roku 2007 podle článku 8. V plánech byl pouze aktualizován seznam
monitorovaných prioritních nebezpečných látek, specifických znečišťujících látek v povodí a
posouzení týkající se dosti omezeného využívání údajů biologického monitoringu.
16
OP
Řeky Jezera
KS
1.1
Fy
top
lan
kto
n
KS
1.2
Da
lší
ak
va
tick
á f
lóra
KS
1.2
.3 M
ak
rofy
ta
KS
1.2
.4 F
yto
ben
tos
KS
1.3
Ben
tičt
í b
ezo
bra
tlí
KS
1.4
Ry
by
KS
1.5
Jin
é d
ruh
y
KS
2 S
ložk
y
hy
dro
mo
rfo
log
ick
é k
va
lity
KS
3.1
Vše
ob
ecn
é
pa
ram
etry
KS
3.3
Sp
ecif
ick
é p
rio
ritn
í
zneč
išť
ují
cí l
átk
y
KS
3.4
Jin
é zn
ečiš
ťu
jící
látk
y v
e st
átě
KS
1.1
Fy
top
lan
kto
n
KS
1.2
Da
lší
ak
va
tick
á f
lóra
KS
1.2
.3 M
ak
rofy
ta
KS
1.2
.4 F
yto
ben
tos
KS
1.3
Ben
tičt
í b
ezo
bra
tlí
KS
1.4
Ry
by
KS
1.5
Jin
é d
ruh
y
KS
2 S
ložk
y
hy
dro
mo
rfo
log
ick
é k
va
lity
KS
3.1
Vše
ob
ecn
é
pa
ram
etry
KS
3.3
Sp
ecif
ick
é
nep
rio
ritn
í zn
ečiš
ťu
jící
látk
y
KS
3.4
Jin
é zn
ečiš
ťu
jící
látk
y v
e st
átě
CZ_1000
CZ_5000
CZ_6000
Tabulka 5.1.1: Monitorované kvalitativní složky (KS)
Monitorované KS
Nemonitorované KS
- Není relevantní
Zdroj: WISE
17
OP Řeky Jezera Podzemní vody
Sit. Prov. Sit. Prov. Sit. Prov. Kvant.
CZ_1000 32 137 6 22 104 104 156
CZ_5000 67 528 16 41 38 38 49
CZ_6000 12 170 5 13 25 25 63
Celkem podle typu
místa 111 835 27 76 167 167 268
Celkový počet
monitorovacích
míst7
885 76 275
Tabulka 5.1.2: Počet monitorovacích míst podle kategorie vod
Pozn.: Sit. = situační, Prov. = provozní, Kvant. = kvantitativní
Zdroj: WISE
5.2 Monitorování povrchových vod
Monitorovací programy byly navrženy podle článku 8 rámcové směrnice o vodě, který se
týká programů pro monitorování stavu vod.
Ve všech třech oblastech povodí byly uplatňovány stejné přístupy, metodiky i normy.
Byly vypracovány specifické monitorovací programy pro provozní, situační a průzkumné
monitorování. Tyto monitorovací programy vycházejí z cílů rámcové směrnice o vodě a
rovněž z cílů vodního zákona ČR.
Situační a provozní režimy monitorování mají dva specifické podprogramy – jeden pro řeky a
druhý pro jezera (nádrže). Při výběru místa u obou typů podprogramů je upřednostňována
stávající monitorovací síť. Do návrhu situačního monitorování byla zahrnuta ta místa, která
splňují alespoň jedno z kritérií pro výběr monitorovacích míst vyžadovaných v rámcové
směrnici o vodě. Provozní monitorování je víceúčelovým programem ke splnění požadavků
rámcové směrnice o vodě, českého vodního zákona i mezinárodních závazků České republiky
vůči mezinárodním komisím pro ochranu povodí.
Všechny příslušné kvalitativní složky (KS) byly monitorovány v rámci situačního
monitoringu povrchových vod. Hydromorfologické kvalitativní složky zahrnovaly bariéry,
hydrologický režim a morfologii. Provozní monitorovací program zahrnoval monitorování
chráněných oblastí. V plánech povodí není uvedeno, jakým způsobem byly biologické
kvalitativní složky vybírány k provoznímu monitoringu a zda byl jejich výběr podmíněn
nějakými vlivy.
Byly monitorovány všechny prioritní látky a celý dlouhý seznam jiných specifických
znečišťujících látek, avšak popis procesu jejich výběru není k dispozici8. Sedimenty a biota
7 Celkový počet monitorovacích míst se může lišit od součtu monitorovacích míst podle typu, protože
některá místa se využívají pro několik účelů.
8 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů.
18
byly monitorovány pouze v rámci sítě situačního monitoringu a mezinárodní monitorovací
sítě9. Údaje byly systematicky sledovány až od roku 2007, a proto nemohly být využity pro
posuzování trendů v kvalitě vod v plánech povodí.
Metodika pro slučování vodních útvarů do skupin pro účely monitoringu nebyla
vypracována. V případech, kdy nebyly k dispozici monitorovací údaje, bylo namísto
slučování vodních útvarů do skupin použito nepřímé posouzení (na základě údajů o vlivech).
Podle plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje funguje mezinárodní monitorovací síť
v povodí Dunaje (ICPDR TNMN). Dvě monitorovací místa v České republice jsou součástí
tohoto programu10
.
Pro sedm monitorovacích míst v České republice byl zaveden mezinárodní monitorovací
program pro povodí Labe a dvě monitorovací místa jsou součástí mezinárodního
monitorovacího programu pro povodí Odry11
.
Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující
informace.
5.3 Monitorování podzemních vod
Do monitorovací sítě podzemních vod patří monitorování chemického i kvantitativního stavu
vod. V roce 2007 bylo k monitorování chemického stavu podzemních vod využíváno 451
míst a k monitorování kvantitativního stavu 671 míst – situačnímu i provoznímu). Situační a
provozní monitorovací místa jsou totožná a monitorují parametry ve stejném rozsahu. Není
zcela zřejmé, zda může monitorovací síť odhalit všechny stávající vlivy. Týká se to zejména
bodových zdrojů znečištění.
Bylo oznámeno, že monitorovací program je schopen odhalit významné a trvalé vzestupné
trendy koncentrace znečišťujících látek vyvolané antropogenní činností.
Mezinárodní monitorovací programy pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřují na
harmonizaci běžně monitorovaných znečišťujících látek a mezních hodnot kvantifikace.
V oblasti povodí Dunaje existuje stejně jako pro povrchové vody mezinárodní monitorovací
síť pro podzemní vody v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR).
Monitorovací síť se v posledních několika letech změnila (byla vytvořena nová monitorovací
místa), ale v plánech k tomu nebyly uvedeny žádné konkrétní údaje.
Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující
informace.
9 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů.
10 Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje
s vnitrostátním monitoringem.
11 Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje
s vnitrostátním monitoringem.
19
5.4 Monitorování chráněných oblastí
Informace byly poskytnuty o chráněných oblastech pitné vody.
Monitorování chráněných oblastí pitné vody provádějí v souladu s vyhláškou 428/2001
společnosti dodávající vodu pro veřejnou potřebu. Některá z těchto míst byla zahrnuta do
monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod v roce 2008.
O počtu monitorovacích míst v chráněných oblastech nebyly v systému WISE uvedeny žádné
údaje.
20
6. PŘEHLED STAVU (EKOLOGICKÉHO, CHEMICKÉHO A PODZEMNÍCH
VOD)
OP Celkem
Velmi
dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené
Není
známo
Poč
et (%)
Poče
t (%)
Poče
t (%)
Poče
t (%)
Poč
et (%)
Poče
t (%)
CZ_1000 212 0 0 37 17,5 76 35,8 99 46,7 0 0 0 0
CZ_5000 561 0 0 83 14,8 60 10,7 418 74,5 0 0 0 0
CZ_6000 113 0 0 55 48,7 13 11,5 43 38,1 0 0 2 1,8
Celkem 886 0 0 175 19,8 149 16,8 560 63,2 0 0 2 0,2
Tabulka 6.1: Ekologický stav přirozených útvarů povrchových vod.
Zdroj: WISE
OP Celkem Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo
Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%)
CZ_1000 115 0 0 4 3,5 5 4,3 106 92,2 0 0 0 0
CZ_5000 101 0 0 8 7,9 0 0 89 88,1 0 0 4 4,0
CZ_6000 33 0 0 6 18,2 1 3,0 26 78,8 0 0 0 0
Celkem 249 0 0 18 7,2 6 2,4 221 88,8 0 0 4 1,6
Tabulka 6.2: Ekologický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů.
Zdroj: WISE
OP Celkem Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo
Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%)
CZ_1000 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 100
Celkem 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 100
Tabulka 6.3: Ekologický stav útvarů povrchových vod nezařazených mezi přirozené, silně ovlivněné nebo umělé
Zdroj: WISE
OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo
Počet % Počet % Počet %
CZ_1000 212 148 69,8 64 30,2 0 0
CZ_5000 561 405 72,2 156 27,8 0 0
CZ_6000 113 84 74,3 27 23,9 2 1,8
Celkem 886 637 71,9 247 27,9 2 0,2
Tabulka 6.4: Chemický stav přirozených útvarů povrchových vod
Zdroj: WISE
21
OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo
Počet % Počet % Počet %
CZ_1000 115 77 67,0 38 33,0 0 0
CZ_5000 101 70 69,3 31 30,7 0 0
CZ_6000 33 19 57,6 14 42,4 0 0
Celkem 249 166 66,7 83 33,3 0 0
Tabulka 6.5: Chemický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů.
Zdroj: WISE
OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo
Počet % Počet % Počet %
CZ_1000 54 10 18,5 44 81,5 0 0
CZ_5000 99 21 21,2 78 78,8 0 0
CZ_6000 20 6 30,0 14 70,0 0 0
Celkem 173 37 21,4 136 78,6 0 0
Tabulka 6.6: Chemický stav podzemních vod
Zdroj: WISE
OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo
Počet % Počet % Počet %
CZ_1000 54 39 72,2 15 27,8 0 0
CZ_5000 99 57 57,6 42 42,4 0 0
CZ_6000 20 16 80 4 20 0 0
Celkem 173 112 64,7 61 35,3 0 0
Tabulka 6.7: Kvantitativní stav útvarů podzemních vod
Zdroj: WISE
22
OP Celke
m
Celkový stav (ekologický a chemický) Dobrý
ekologický
stav 2021
Dobrý
chemický
stav 2021
Dobrý
ekologický stav
2027
Dobrý
chemický
stav 2027
Výjimky celkem 2009 (%
všech útvarů povrchových
vod)
Dobrý nebo
lepší 2009
Dobrý nebo
lepší 2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 332 28 8,4 28 8,4 0 90 0 0 0
CZ_5 000 662 74 11,2 79 11,9 0,7 88 0 0 0
CZ_6000 146 54 37,0 54 37,0 0 62 0 0 0
Celkem 1140 156 13,7 161 14,1 0,4 65 0 0 0
Tabulka 6.8: Útvary povrchových vod: Přehled stavu v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202712
Vodní útvary v dobré stavu v roce 2009 se dělí na tyto kategorie:
1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí
Vodní útvary, u nichž se očekává, že dosáhnou dobrého stavu v roce 2015, se dělí na tyto kategorie:
1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí
2. Chemický stav je dobrý a ekologický stav je střední nebo horší, ale výjimky ohledně ekologického stavu se nepřipouštějí
3. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně chemického stavu se nepřipouštějí
4. Ekologický stav je střední nebo horší a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně ekologického ani chemického stavu se nepřipouštějí
Pozn.: Vodní útvary, u nichž není ekologický či chemický stav známý / klasifikovaný / relevantní, nejsou hodnoceny
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
12 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
23
OP Celke
m
Ekologický stav Dobrý
ekologický
stav 2021
Dobrý
ekologický stav
2027
Výjimky u ekologického stavu
(% všech útvarů povrchových
vod)
Dobrý nebo
lepší 2009
Dobrý nebo
lepší 2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 212 37 17,5 37 17,5 0 88,7 0 0 0
CZ_5000 561 83 14,8 88 15,7 0,9 86,5 0 0 0
CZ_6000 113 55 48,7 5 48,7 0 55,8 0 0 0
Celkem 886 175 19,8 180 20,3 0,5 83,1 0 0 0
Tabulka 6.9: Přirozené útvary povrchových vod: Ekologický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202713
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
13 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
24
OP Celke
m
Chemický stav Dobrý
chemický stav
2021
Dobrý
chemický stav
2027
Výjimky u chemického stavu
(% všech útvarů povrchových
vod)
Dobrý nebo
lepší 2009
Dobrý nebo
lepší 2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 212 148 69,8 148 69,8 0 30,2 0 0 0
CZ_5000 561 405 72,2 405 72,2 0 27,8 0 0 0
CZ_6000 113 84 74,3 84 74,3 0 23,9 0 0 0
Celkem 886 637 71,2 637 71,2 0 27,9 0 0 0
Tabulka 6.10: Přirozené útvary povrchových vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202714
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
14 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
25
OP Celke
m
Chemický stav podzemních vod Dobrý
chemický stav
2021
Dobrý
chemický stav
2027
Výjimky u chemického stavu
(% všech útvarů podzemních
vod)
Dobrý nebo
lepší 2009
Dobrý nebo
lepší 2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 54 10 18,5 17 31,5 13,0 69 0 0 0
CZ_5000 99 21 21,2 27 27,3 6,1 74 0 0 0
CZ_6000 20 6 30,0 7 35,0 5,0 65 0 0 0
Celkem 173 37 21,4 51 29,5 8,1 71 0 0 0
Tabulka 6.11: Útvary podzemních vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202715
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
15 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
26
OP Celke
m
Kvantitativní stav podzemních vod Dobrý
kvantitativní
stav 2021
Dobrý
kvantitativní
stav 2027
Výjimky u kvantitativního
stavu (% všech útvarů
podzemních vod)
Dobrý nebo
lepší 2009
Dobrý nebo
lepší 2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 54 39 72,2 39 72,2 0 28 0 0 0
CZ_5000 99 57 57,6 59 59,6 2,0 40 0 0 0
CZ_6000 20 16 80,0 16 80,0 0 20 0 0 0
Celkem 173 112 64,7 114 65,9 1,2 34 0 0 0
Tabulka 6.12: Útvary podzemních vod: Kvantitativní stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202716
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
16 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
27
OP
Celkem
silně
ovlivněn
é a
umělé
vodní
útvary
Ekologický potenciál Dobrý
ekologický
potenciál 2021
Dobrý
ekologický
potenciál 2027
Výjimky u ekologického
potenciálu (% všech silně
ovlivněných/umělých vodních
útvarů)
Dobrý nebo lepší
2009
Dobrý nebo lepší
2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 115 4 3,5 4 3,5 0 96,5 0 0 0
CZ_5000 101 8 7,9 8 7,9 0 94,1 0 0 0
CZ_6000 33 6 18,2 6 18,2 0 81,8 0 0 0
Celkem 249 18 7,2 18 7,2 0 93,4 0 0 0
Tabulka 6.13: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Ekologický potenciál v roce 2009 a očekávaný ekologický potenciál v letech 2015, 2021 a 202717
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
17 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
28
OP
Celkem
silně
ovlivněn
é a
umělé
vodní
útvary
Chemický stav
Dobrý chemický
stav 2021
Dobrý
chemický stav
2027
Výjimky u chemického stavu
(% všech silně
ovlivněných/umělých vodních
útvarů)
Dobrý nebo lepší
2009
Dobrý nebo lepší
2015
Nárůst
2009-
2015
čl. 4
odst.
4
čl. 4
odst.
5
čl. 4
odst.
6
čl. 4
odst.
7
Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %
CZ_1000 115 77 67,0 77 67,0 0 33,0 0 0 0
CZ_5000 101 70 69,3 70 69,3 0 33,7 0 0 0
CZ_6000 33 19 57,6 19 57,6 0 42,4 0 0 0
Celkem 249 166 66,7 166 66,7 0 33,3 0 0 0
Tabulka 6.14: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202718
Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)
18 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.
29
Obrázek 6.1: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009
Obrázek 6.2: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015
Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu 1.4.2 podbodu i) .
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Velmi dobrý
Dobrý
Střední
Poškozené
Zničené
Není známo
Oblasti povodí
Země mimo EU
30
Obrázek 6.3: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2009.
Obrázek 6.4: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných
vodních útvarů 2015.
Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu 1.4.2 podbodu ii) .
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Dobrý nebo lepší
Střední
Poškozené
Zničené
Není známo
Oblasti povodí
Země mimo EU
31
Obrázek 6.5: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009
Obrázek 6.6: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015
Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 1.4.3 přílohy V.
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Dobrý
Nedosahující dobrého
stavu
Není známo
Oblasti povodí
Země mimo EU
32
Obrázek 6.7: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2009.
Obrázek 6.8: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných
vodních útvarů 2015.
Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 1.4.3 přílohy V.
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Dobrý
Nedosahující dobrého
stavu
Není známo
Oblasti povodí
Země mimo EU
33
Obrázek 6.9: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod 2009.
Obrázek 6.10: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod 2015.
Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 2.4.5 přílohy V.
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Dobrý
Nedosahující dobrého
stavu
Není známo
Oblasti povodí
Země mimo EU
34
Obrázek 6.11: Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod 2009.
Obrázek 6.12 : Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod 2015.
Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 2.2.4 přílohy V.
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
Dobrý
Nevyhovující
Není známo
Oblasti povodí
Země mimo EU
35
7. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD
7.1 Metody hodnocení ekologického stavu
Česká republika má k hodnocení ekologického stavu vlastní přístup, který byl jednotně
aplikován na všechny tři oblasti povodí. Pro hodnocení ekologického stavu byly použity
pokyny CIS č. 13 týkající se klasifikace ekologického stavu.
Metody biologického hodnocení nebyly pro první cyklus plánování vypracovány. Nicméně
podle zprávy o provádění rámcové směrnice o vodě z roku 2009 byly plně vypracovány
metody klasifikace ekologického stavu pro všechny biologické kvalitativní složky. České
orgány však vysvětlily, že se jednalo o nedorozumění – předložené metodiky se vztahují k
odběru vzorků, včetně analýzy, ale ne na metody hodnocení pro klasifikaci ekologického
stavu. V prvním cyklu plánování byla použita zjednodušená metoda hodnocení ekologického
stavu, která neodpovídá rámcové směrnici o vodě19
(např. použití saprobického indexu
namísto hodnocení bentických bezobratlých či chlorofylu a namísto hodnocení
fytoplanktonu). S použitím metodiky podle rámcové směrnice o vodě se počítá ve druhém
období plánování vzhledem k nově přijaté vyhlášce č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a
plánech pro zvládání povodňových rizik20
. Tato nová metodika je nyní ve finální fázi
schvalování21
.
Normy pro všechny požadované fyzikálně-chemické kvalitativní složky i složky
hydromorfologické kvality byly stanoveny postupem uvedeným v rámcové směrnici o vodě.
Protože metody pro biologické hodnocení na základě bentických bezobratlých chyběly a
výsledky monitorování ryb byly k dispozici asi u 1/10 vodních útvarů, bylo namísto výsledků
hodnocení podle bentických bezobratlých použito hodnocení obecných fyzikálně-chemických
kvalitativních složek a hydromorfologické kvalitativní složky nahradily chybějící výsledky
z monitorování ryb.
Byly zavedeny normy environmentální kvality (EQS) pro specifické znečišťující látky
z hlediska jejich ekotoxicity a tyto normy vycházejí z výsledků vědeckého výzkumu. Údaje
pocházejí z výzkumných databází (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a
Český hydrometeorologický ústav).
Při zjišťování celkového ekologického stavu byla uplatněna zásada „one-out-all-out“
(celkový výsledek podle nejnižší hodnoty).
Požadovaná spolehlivost výše uvedených metodik nebyla během jejich přípravy posuzována,
a pro účely zpráv byla proto pouze odhadnuta.
Mezikalibrační výsledky nebyly pro hodnocení ekologického stavu použity.
19 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.
20 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.
21 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.
36
Klasifikační systémy byly typově specifické a vztahovaly se na všechny druhy všeobecných
fyzikálně-chemických kvalitativních složek.
Metodický dokument poskytla Česká republika později.
7.2 Uplatňování metod a výsledky hodnocení ekologického stavu
Při hodnocení ekologického stavu byla použita většina existujících metod pro fyzikálně-
chemické a hydromorfologické kvalitativní složky. Není jasné, zda byly použity metody,
které se zabývají hydrologickým režimem (informace chybí). Ačkoli je v metodickém
dokumentu uvedeno více než 100 specifických znečišťujících látek v povodí, byl v plánech
národních částí mezinárodních povodí uveden jako specifická znečišťující látka odpovědná
za nedosažení dobrého ekologického stavu u 11 útvarů povrchových vod (přibližně 1 %)
pouze nitrobenzen.
Vypracování a využívání fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek
pro hodnocení ekologického stavu přirozených vodních toků odpovídalo rámcové směrnici o
vodě (jiné kategorie přirozených vod nepřicházejí v České republice do úvahy – všechna
jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Z důvodu chybějících referenčních podmínek
neodpovídaly použité metody hodnocení biologických složek rámcové směrnici o vodě a u
většiny vodních útvarů byly chybějící biologické složky nahrazeny výsledky hodnocení
fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek.
37
OP
Řeky Jezera Brakické Pobřežní
Fy
top
lan
kto
n
Ma
kro
fyta
Fy
tob
ento
s
Ben
tičt
í b
ezo
bra
tlí
Ry
by
Fy
zik
áln
ě-c
hem
ick
é
Hy
dro
mo
rfo
log
ick
é
Fy
top
lan
kto
n
Ma
kro
fyta
Fy
tob
ento
s
Ben
tičt
í b
ezo
bra
tlí
Ry
by
Fy
zik
áln
ě-c
hem
ick
é
Hy
dro
mo
rfo
log
ick
é
Fy
top
lan
kto
n
Ma
kro
sko
pic
ké
řasy
Kry
tose
men
né
rost
lin
y
Ben
tičt
í b
ezo
bra
tlí
Ry
by
Fy
zik
áln
ě-c
hem
ick
é
Hy
dro
mo
rfo
log
ick
é
Fy
top
lan
kto
n
Ma
kro
sko
pic
ké
řasy
Kry
tose
men
né
rost
lin
y
Ben
tičt
í b
ezo
bra
tlí
Fy
zik
áln
ě-c
hem
ick
é
Hy
dro
mo
rfo
log
ick
é
CZ_1000 - - - - - - - - - - - - -
CZ_5000 - - - - - - - - - - - - -
CZ_6000 - - - - - - - - - - - - -
Tabulka 7.2.1: Dostupnost metod biologického hodnocení
Metody hodnocení plně vypracované pro všechny biologické kvalitativní složky
Metody posuzování částečně vypracovány nebo se vypracovávají pro všechny biologické kvalitativní složky nebo jejich část
Metody hodnocení pro biologické kvalitativní složky nevypracovány, informace o metodách hodnocení nedodány, dodány nejasné
informace
- Kategorie vod není relevantní
Zdroj: Plány povodí
38
8. VYMEZENÍ SILNĚ OVLIVNĚNÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ A HODNOCENÍ
DOBRÉHO EKOLOGICKÉHO POTENCIÁLU
Obrázek 8.1: Mapa procentního rozložení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle oblasti povodí
0 – 5 %
5 – 20 %
20 – 40 %
40 – 60%
60 – 100 %
Nedodány údaje
Oblasti povodí
Země mimo EU
Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)
8.1 Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů
Při předběžném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v roce 200722
bylo 50 % vodních
útvarů označeno jako silně ovlivněné a méně než 1 % jako umělé. V plánech povodí České
republiky bylo vymezeno 245 silně ovlivněných vodních útvarů, tedy 21 % z celkového počtu
vodních útvarů, a čtyři umělé vodní útvary, tedy 0,4 % z celkového počtu vodních útvarů.
V plánech povodí je specifikováno využití vody, kvůli kterému byl vodní útvar vymezen jako
silně ovlivněný (plavba, včetně přístavních zařízení, rekreace, zásobování pitnou vodou,
výroba elektrické energie, úprava vodních poměrů a ochrana před povodněmi), a popsány
změny fyzikálních poměrů, které vedly k označení „silně ovlivněný vodní útvar“ (plavební
komory, hráze/přehrady/nádrže, zatrubnění/napřímení úseků vodních toků/stabilizace koryta,
22 http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/implrep2007/pdf/sec_2007_0362_en.pdf
39
zpevnění břehů/budování hrází, rekultivace půdy/úpravy pobřeží/přístavy a překážky vyšší
než 1 m).
Při vymezování silně ovlivněných vodních útvarů byl využit vnitrostátní metodický přístup,
který vycházel z postupných kroků uvedených v pokynech CIS č. 423
(definice podstatných
změn v charakteru způsobených lidskou činností, posouzení výrazně nepříznivých účinků
opatření zaměřených na obnovu na využívání vodního útvaru nebo na širší okolí). Pokud jde o
vymezení silně ovlivněných útvarů, nevykazují plány povodí nejistotu.
Po předložení plánů povodí informovala Česká republika Komisi, že probíhají práce na
zlepšení metodiky na vymezování silně ovlivněných vodních útvarů ve druhém cyklu
plánování24
.
8.2 Metodika pro určování dobrého ekologického potenciálu
Metodika není srozumitelná a je ve fázi pouhé přípravy. Dobrý ekologický potenciál je
vymezen na základně expertního posouzení, ale pouze pro jezera. Maximální ekologický
potenciál nebyl vymezen. Plánuje se vypracování nové metodiky, ale podrobnější informace
nebyly uvedeny. Nebyl uveden žádný odkaz na zmírňující opatření nebo očekávané účinky.
Česká republika v současné době pracuje na vývoji nových metodik pro druhý cyklus
plánování25
.
8.3 Výsledky hodnocení ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých
vodních útvarech
172 (97 %) ze 178 silně ovlivněných a umělých říčních vodních útvarů a 58 (82 %) z 71
nádrží bylo zařazeno mezi útvary s poškozeným či se středním ekologickým potenciálem.
Podrobnosti viz tabulky v kapitole 6.
České metodiky pro předběžné a konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v
prvním cyklu plánování jsou v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť vycházejí ze zásad
CIS, i když nebyly aplikovány v plné míře. Posouzení dobrého ekologického potenciálu u
nádrží nebylo v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny
biologické kvalitativní složky; posouzení dobrého ekologického potenciálu pro řeky chybělo.
Tyto nedostatky budou vyřešeny v příštím cyklu plánování26
.
23http://circa.europa.eu/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/guidance_documents/gds04shmwbsp
olicyssummar/_EN_1.0_&a=d
24 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů.
25 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.
26 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.
40
9. HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD
9.1 Metodický přístup k hodnocení
Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav nezbytný ke splnění
environmentálních cílů pro povrchové vody stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) rámcové
směrnice o vodě, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace
znečišťujících látek nepřesahují EQS stanovené v příloze rámcové směrnice o vodě, a v
dalších příslušných právních předpisech Společenství, které stanoví EQS na úrovni
Společenství.
Směrnice 2008/105/ES stanoví EQS pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle
článku 16 rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES s cílem dosáhnout dobrého chemického
stavu povrchových vod.
V České republice byly při hodnocení chemického stavu použity všechny EQS, s výjimkou
bromovaného difenyletheru uvedeného v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES. Návrh
směrnice 2008/105/ES ze dne 21. června 2007 byla použit pro zavedení ukazatelů
monitorování na základě průměrných ročních a maximálních přípustných hodnot koncentrace.
Všechny prioritní látky podle (tehdejšího) návrhu směrnice 2008/105/ES byly za účelem
hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod monitorovány na monitorovacích
místech situačního monitoringu. Do hodnocení chemického stavu nebyly zařazeny analýzy
sedimentů a bioty.
Koncentrace pozadí pro těžké kovy nebyly stanoveny. Mísicí zóny nebyly pro hodnocení
chemického stavu použity. Ani v plánech ani v podkladových dokumentech nebylo
vysvětleno, jakým způsobem byly zohledněny faktory biologické dostupnosti kovů při
posuzování souladu s EQS.
41
9.2 Látky vyvolávající mimořádné jevy
Prioritní látky, které jsou odpovědné za mimořádné jevy, jsou uvedeny v tabulce níže, včetně
procentního podílu vodních útvarů nedosahujících dobrého chemického stavu:
Číslo CAS Název látky
% vodních útvarů nedosahujících dobrého
chemického stavu
CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000
7440-43-9 kadmium 10,8 36,0 21,9
7439-92-1 olovo 6,9 23,0 2,7
7439-97-6 rtuť 25,6 85,0 5,5
7440-02-0 nikl 9,3 31,0 6,2
2921-88-2 chlorpyrifos 0,3 1,0 0,0
34123-59-6 isoproturon 0,3 1,0 0,0
608-93-5 pentachlorbenzen 0,3 1,0 0,0
120-12-7 anthracen 0,9 3,0 0,0
107-06-2 1,2-dichlorethan 0,6 2,0 2,1
140-66-9 oktylfenol 4,2 14,0 0,0
18-74-1 hexachlorbenzen 0,3 1,0 0,0
191-24-2 benzo(g,h,i)perylen 0,3 1,0 15,8
193-39-5 indeno(1,2,3-cd)pyren 0,3 1,0 15,8
36643-28-4 sloučeniny tributylcínu 0,9 3,0 0,0
206-44-0 fluoranten 0,0 0,0 1,4
104-40-5 nonylfenol 0,0 0,0 1,4
75-09-2 dichlormethan 0,0 0,0 0,7
Tabulka 9.2.1: Látky vyvolávající mimořádné jevy
Zdroj: Plány povodí
Těžké kovy a oktylfenol jsou nejčastější prioritní látky, které jsou odpovědné za nedosažení
dobrého chemického stavu vodních útvarů povrchových vod v České republice.
Hodnocení chemického stavu bylo v zásadě v souladu s rámcovou směrnicí o vodě v
návaznosti na ustanovení směrnice o EQS, ale je nutné upřesnit, které prioritní látky byly
monitorovány ve kterých vodních útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány,
protože nebyly považovány za relevantní z hlediska analýzy vlivů a dopadů, doplnit
odpovídající odůvodnění. Vzhledem k tomu, že biota z hlediska hodnocení chemického stavu
nebyla monitorována, měly být použity EQS pro vodu v případě rtuti, hexachlorbenzenu a
hexachlorbutadienu, aby se dosáhlo stejné úrovně ochrany, jakou zajišťují EQS pro biotu ve
směrnici o EQS. Informace v tomto ohledu však chybějí.
10. HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD
Informace o stavu podzemních vod byla založena na hodnocení chemického a kvantitativního
stavu podzemních vod a posouzení trendů.
42
Během charakterizace podle článku 5 rámcové směrnice o vodě bylo provedeno posouzení
rizik u útvarů podzemních vod. Výsledky analýzy byly zveřejněny ve zprávě za rok 2005 a
nahlášeny WISE.
V plánech povodí je uvedena informace, že hodnoty norem kvality pro podzemní vody nebo
prahové hodnoty byly překročeny u 35 znečišťujících látek (např. dusičnany, chloridy, sírany,
kovy, vybrané pesticidy a jiné specifické znečišťující látky). Nejčastěji se vyskytujícími
parametry, které způsobují, že útvary podzemních vod nedosahují dobrého chemického stavu,
jsou dusičnany, pesticidy, amonium, hliník a acidita. Znečišťujícími látkami z lokalit se starou
ekologickou zátěží jsou především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), kadmium,
olovo, rtuť, benzen a tetrachlorethylen.
10.1 Kvantitativní stav podzemních vod
Pro posouzení kvantitativního stavu podzemních vod byla použita tato kritéria vyžadovaná
rámcovou směrnicí o vodě:
Dlouhodobé průměrné roční odebírané množství vody nepřevyšuje
dosažitelnou kapacitu zdroje podzemní vody;
nedojde k významnému poškození suchozemských ekosystémů závislých na
útvaru podzemních vod v důsledku antropogenních změn úrovně hladiny vody.
V plánech povodí je uvedeno, že bylo v plné míře uplatněno kritérium „dosažitelného zdroje
podzemní vody“ podle čl. 2 bodu 27 rámcové směrnice o vodě. Bylo nahlášeno, že srovnání
ročního průměrného odběru podzemních vod s „dosažitelným zdrojem podzemních vod“ bylo
vypočteno pro každý útvar podzemní vody. Kvůli tomuto kritériu nedosáhlo 33 ze 173 útvarů
podzemních vod ve všech oblastech povodí dobrého kvantitativního stavu. Kvantitativní stav
byl hodnocen jako srovnání odběru podzemních vod a přirozených zdrojů podzemních vod v
několika scénářích s různou potřebou odběru a dosažitelností zdrojů podzemních vod. Dopady
odběrů byly posouzeny s ohledem na hodnocení kvantitativního stavu, závislé suchozemské
ekosystémy a související povrchové vody. Zohledněny byly rovněž další možné významné
vlivy, zejména těžba a geotermální vrty ve zvodnělých vrstvách.
10.2 Chemický stav podzemních vod
Při posuzování rizik u útvarů podzemních vod byl zohledněn vztah mezi chemickým stavem
podzemních vodních útvarů a stavem suchozemských ekosystémů závislých na útvaru
souvisejících povrchových nebo podzemních vod. Snížení chemické nebo ekologické kvality
povrchových vod a poškození suchozemských ekosystémů přenosem znečišťujících látek z
podzemních vod nebylo zjištěno. Očekává se, že podrobnější hodnocení bude provedeno ve
druhém cyklu plánování27
.
Při stanovování prahových hodnot pro podzemní vody byly vzaty do úvahy všechny látky
uvedené v příloze II části B směrnice o podzemních vodách. Referenční hodnoty použité při
27 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.
43
výpočtu prahových hodnot byly odvozeny z norem pro pitnou vodu, s výjimkou kovů, kde
byly použity hodnoty přirozeného pozadí.
V případě, že monitorovací síť nebyla plně reprezentativní z hlediska zjištěných významných
vlivů, byl chemický stav útvaru podzemních vod posouzen jako potenciálně nevyhovující a
výsledky by měly být ověřeny. Pro účely podávání zpráv podle rámcové směrnice o vodě je
potenciálně nevyhovující chemický stav nahlašován jako nevyhovující chemický stav.
Posouzení trendů u znečišťujících látek v podzemních vodách bylo provedeno na základě
údajů z období 2001–2006. Dopady stávajících zón znečištění nemohly být posouzeny pro
nedostatek příslušných údajů. Změny trendu (u stávajících významných a setrvale
vzestupných trendů koncentrace znečišťujících látek) nebyly v prvních plánech povodí
posuzovány, protože se s tím počítá jako s nástrojem pro posouzení účinku použitých
opatření.
Nebyly zjištěny žádné přeshraniční útvary podzemních vod.
10.3 Chráněné oblasti
Shrnutí stavu podzemních vod v chráněných oblastech pitné vody v České republice podle
článku 7:
OP Dobrý Nedosahující
dobrého stavu
Není
známo
CZ_1000 10 40
CZ_5000 16 72
CZ_6000 5 14
Celkem 31 126 0
Tabulka 10.3.1: Stav podzemních vod v chráněných oblastech pitné vody
Zdroj: WISE
11. ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE A VÝJIMKY
Na základě hodnocení stavu útvarů povrchových a podzemních vod byly v České republice
každému vodnímu útvaru přiřazeny programy obsahující opatření, která by měla vést ke
zlepšení stavu tak, aby bylo do roku 2012 dosaženo dobrého stavu. Existují různé vlivy, které
vedou k méně dobrému stavu útvarů povrchových nebo podzemních vod, a tudíž bylo třeba
přijmout další opatření. Na posouzení rizik a posouzení účinnosti opatření měla vliv vysoká
míra nejistoty v prvním cyklu plánování a nedostatek údajů. Proto bylo na vnitrostátní úrovni
rozhodnuto, že v České republice nebudou uplatňovány výjimky podle čl. 4 odst. 5 a čl. 4
odst. 7 a že se použije pouze prodloužení lhůt podle čl. 4 odst. 4.
V plánech povodí nebyly uvedeny dopady v souvislosti s uplatňováním výjimek podle čl. 4
odst. 4, i když byly zjištěny spouštěče nebo vlivy pro výjimky u podzemních vod a látky či
složky pro povrchové vody.
44
Metodika posuzování neúměrných nákladů nebyla v České republice relevantní, protože tento
druh výjimky nebyl uplatněn.
Nahlášené plány shodně uváděly, že vzhledem k velkému počtu opatření požadovaných pro
dosažení environmentálních cílů je nebylo možno dokončit ve lhůtě stanovené v rámcové
směrnici o vodě. Důvodem byl buď nedostatek technických kapacit, nebo delší doba potřebná
k dokončení souvisejících komplikovaných právních postupů.
Hlavním důvodem pro výjimky podle čl. 4 odst. 4 je technická proveditelnost. Bylo
stanoveno, že přírodní podmínky odůvodňují výjimky pro útvary podzemních vod v
hlubokých hydrogeologické strukturách.
V plánech povodí nebyly uvedeny žádné výjimky vztahující se k zamezení nebo omezení
vstupů znečišťujících látek do podzemních vod. Výjimky z chemického a kvantitativního
stavu podzemních vod se týkají pouze prodloužení lhůty (čl. 4 odst. 4) a jsou odůvodněny
technickou neproveditelností a/nebo přírodními podmínkami pro hluboké hydrogeologické
struktury s pomalým oběhem podzemní vody a dlouhou dobou obnovy. Látky a vlivy
odpovědné za výjimky jsou stejné jako u nedosažení dobrého chemického stavu: dusičnany,
pesticidy (zemědělství) a kovy a jiné látky z lokalit se starou ekologickou zátěží. Byl uveden
pouze celkový počet útvarů podzemních vod s výjimkami, podrobnější informace o
odpovědných znečišťujících látkách nebyly poskytnuty. Výjimky podle čl. 4 odst. 6 nebyly
uplatněny.
V národních plánech bylo uvedeno, že v chráněných oblastech pitné vody nebyly uplatněny
žádné výjimky.
OP
Celkem28
Technická proveditelnost Neúměrné náklady Přírodní podmínky
Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5
CZ_1000 299 0 0 0 0 -
CZ_5000 585 0 0 0 0 -
CZ_6000 90 0 0 0 0 -
Celkem 974 0 0 0 0 -
Tabulka 11.1: Počet výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5
Zdroj: WISE
28 Výjimky jsou kombinované pro ekologický a chemický stav.
45
Obrázek 11.1: Počet výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 T = technická proveditelnost
D = neúměrné náklady
N = přírodní podmínky
Modrá = výjimky podle čl. 4 odst. 4
Červená = výjimky podle čl. 4 odst. 5
Zdroj: WISE
11.1 Další cíle v chráněných oblastech
U hlavních znečišťujících látek a u neupravených vod (povrchových a podzemních) byly
stanoveny cíle pro chráněné oblasti pitné vody v souladu s českými právními předpisy. U
útvarů podzemních vod nejsou tyto cíle přísnější než cíle týkající se dobrého stavu (prahové
hodnoty pro dobrý chemických stav jsou tytéž nebo přísnější než u norem pro pitnou vodu).
Situace je nejasná, pokud jde o útvary povrchových vod.
Chráněné oblasti pro měkkýše nejsou v České republice relevantní.
Cíle pro vody ke koupání byly stanoveny podle směrnice o vodách ke koupání 76/160/EHS.
Nebylo uvedeno žádné srovnání s cíli týkajícími se stavu – není jasné, zda jsou cíle směrnice
o vodách ke koupání přísnější než u dobrého stavu útvarů povrchových vod. V plánech
povodí nebyly uvedeny žádné parametry.
Byla provedena analýza lokalit sítě Natura 2000 a byly vybrány ohrožené lokality. V
národních plánech nebyly uvedeny další cíle. Nebyly poskytnuty podrobnější informace o
analýze rizik.
46
Uplatnění výjimek bylo koordinováno v přeshraničním rámci v oblasti povodí Dunaje. V
plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje byly sloučeny výjimky uplatňované v různých
zemích a byl vypracován přehled o celém povodí.
V plánech oblastí povodí Labe ani Odry nebyl uveden žádný odkaz na přeshraniční spolupráci
při stanovování výjimek z environmentálních cílů.
Použití výjimek podle čl. 4 odst. 4 v případě útvarů povrchových i podzemních vod a jejich
odůvodnění je v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 4 rámcové směrnice o vodě, v příštím cyklu
plánování je však třeba předložit podrobnější údaje o odpovědných vlivech a znečišťujících
látkách zejména u útvarů povrchových vod. Přesněji je třeba definovat i další cíle týkající se
chráněných oblastí.
12. PROGRAMY OPATŘENÍ
Podle přílohy VII rámcové směrnice o vodě by měly plány povodí obsahovat souhrn
programů opatření, včetně postupů, jejichž prostřednictvím mají členské státy dosáhnout cílů
přijatých podle článku 4 rámcové směrnice o vodě. Programy měly být vypracovány do roku
2009, ale fungovat musí začít až od prosince 2012. Posouzení v tomto oddíle je založeno na
programu opatření shrnutém členským státem v jeho plánu povodí a na jeho souladu
s požadavky článku 11 a přílohy VII rámcové směrnice o vodě.
Neobsahuje proto vyčerpávající posouzení shody s požadavky čl. 11 odst. 329
týkajícího se
základních opatření. Zaměřuje se zejména na hlavní soubory opatření. Členské státy předloží
Komisi do prosince 2012 zprávu o úplné implementaci svých programů opatření, včetně
zprávy o pokroku dosaženém při provádění základních opatření, jak vyžaduje čl. 11 odst. 3.
Komise zprávy členských států posoudí a své posouzení zveřejní v souladu s článkem 18
rámcové směrnice o vodě.
12.1 Programy opatření – obecně
Programy opatření byly v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě založenými na
hodnocení stavu a určení relevantních vlivů. Pokud však nebyly k dispozici údaje z
monitorování nebo metodiky pro jednotlivé biologické kvalitativní složky, byla opatření
založena pouze na analýze rizik (vlivy a dopady).
Všechna základní opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) a písm. b) rámcové směrnice o vodě
byla nahlášena jako provedená; byla potřebná doplňující opatření pro povrchové vody u
bodových a difúzních zdrojů znečištění, regulace odtoku vody a morfologických změn
povrchových vod a jiných vlivů. Byla potřebná doplňující opatření pro podzemní vody u
všech hlavních typů vlivů, s výjimkou umělého doplňování a vnikání slané vody.
Všechna opatření byla stanovena na úrovni vodního útvaru a byl poskytnut přehled opatření
pro plány pro dílčí povodí, plány národních částí mezinárodních povodí i pro oblasti povodí.
29 Jedná se o minimální požadavky, které je třeba dodržet a které zahrnují opatření vyžadovaná jinými
právními předpisy Společenství i opatření na splnění požadavků jiných článků rámcové směrnice o vodě a na
zajištění příslušných kontrol různých činnosti ovlivňujících hospodaření s vodou.
47
V přehledu je mimo jiné uveden počet čistíren odpadních vod, rybích přechodů ap.
Harmonogram opatření je rozdělen do tří kategorií – krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá,
většinou nejsou uvedeny konkrétní roky z důvody vysoké míry nejistoty; podrobný
harmonogram byl uveden pouze u některých opatření.
Informace o navrhovaných opatřeních jsou rovněž uvedeny v tzv. „seznamu opatření“, kdy je
každé opatření podrobně popsáno v plánech oblastí povodí. U vodních útvarů, kde nebyly
známy specifické vlivy (např. vlivy odpovědné za překročení EQS u specifických
znečišťujících látek), byla navržena a uplatňována pouze obecná opatření (např. program
průzkumného monitoringu).
U některých konkrétních opatření byli určeni „uchazeči o opatření“, tj. zajišťovatelé
odpovědní za provádění opatření, včetně financování (výstavba a rekonstrukce zařízení na
čištění městských odpadních vod a specifická hydromorfologická opatření); jiné typy opatření
však nejsou spojena s žádným odpovědným orgánem. To by mohlo mít na řádné provádění
plánovaných opatření negativní dopad.
Programy opatření byly koordinovány mezi členskými státy u všechny tří oblastí povodí jako
součást mezinárodních oblastí povodí a jako základ pro vnitrostátní opatření byly určeny
problémy týkající se celého povodí a přijaty do národních plánů.
Konkrétní mezinárodní opatření pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřila na otázky
kontinuity toků (Labe a jeho 40 přítoků bylo vybráno pro opatření zaměřená na kontinuitu pro
plán mezinárodního povodí Labe, zatímco Odra a Lužická Nisa byly vybrány pro opatření
zaměřená na kontinuitu pro plán mezinárodního povodí Odry). Jako mezinárodní cíl pro plán
mezinárodního povodí Labe bylo stanoveno 24% snížení zatížení živinami; Česká republika a
Německo se rovněž dohodly na snižování emisní zátěže u vybraných znečišťujících látek pro
několik profilů na hlavních tocích. V plánu mezinárodního povodí Odry bylo zmíněno
překročení EQS v důsledku přeshraničního chemického znečištění, avšak bez uvedení
konkrétních opatření.
Pro celou oblast povodí Dunaje byl vypracován mezinárodní společný program opatření.
Tento program je zcela založen na vnitrostátních programech opatření, které mají začít
fungovat od prosince 2012, a popisuje očekávaná zlepšení stavu vod do roku 2015.
Zdůrazňuje priority pro účinné provádění vnitrostátních opatření týkajících se celého povodí a
poskytuje základ pro další mezinárodní koordinaci. V programu jsou rovněž představeny
některé další společné iniciativy a opatření na úrovni celého povodí, které jsou přeshraniční
povahy a probíhají v rámci ICPDR.
Náklady na opatření
Údaje o nákladech na opatření uvedené v přehledu WISE a v plánech povodí nahlášených
Komisi se značně liší a není možné konstatovat, které jsou ty správné. Podle nejnovějších
informací od českých orgánů to lze vysvětlit skutečností, že plány C obsahují rovněž opatření
na ochranu před povodněmi, zatímco náklady na opatření v plánech B se vztahují výhradně k
provádění opatření vyplývajících z rámcové směrnice o vodě.
Údaje z plánů národních částí mezinárodních povodí B jsou uvedeny níže. Při výpočtu
nákladů v eurech byl použit směnný kurz 26,19 (EUR/CZK).
48
Plán povodí Dunaje: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (17 663,4
milionů CZK = 674,4 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (16 775,9 milionů
CZK = 640,5 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (117
milionů CZK = 3,1 milionů EUR).
Plán povodí Labe: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (47 064,1 milionů
CZK = 1 797 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (18 320,3 milionů CZK =
699,5 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (529 milionů
CZK = 20,2 milionů EUR).
Plán povodí Odry: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (14 899,6 milionů
CZK = 568,9 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (8 649,2 milionů CZK =
330,2 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (50 milionů
CZK = 1,9 milionů EUR).
Podkladový dokument „Plán hlavních povodí České republiky“, který schválila vláda ČR,
obsahuje strategii pro financování navrhovaného programu opatření na obecné úrovni – např.
výstavba čistíren městských odpadních vod bude financována z finančních prostředků
ministerstva životního prostředí a státního rozpočtu.
12.2 Opatření týkající se zemědělství
V České republice bylo zjištěno, že hlavním významným vlivem ze zemědělství jsou difúzní
zdroje znečištění dusíkem a pesticidy. Jako významné vlivy ze zemědělství nebyly uvedeny
bodové zdroje znečištění, nadměrný odběr ani morfologické změny; eutrofizace byla uvedena
jako problém způsobený zemědělstvím a domácnostmi. Eroze půdy byla označena za
významnou, ale nevztahuje se pouze k zemědělství, neboť není jasné, jak velký podíl eroze
souvisí se zemědělskou půdou.
Informace o tom, jakým způsobem byla opatření projednávána se zemědělci a jinými
zúčastněnými subjekty, o hospodářských nástrojích, opatřeních netechnické povahy a další
podrobnější informace mohou být ve skutečnosti součástí současného provádění směrnice o
dusičnanech. To v plánech povodí ani v podkladových dokumentech nebylo uvedeno.
49
Opatření CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000
Technická opatření
Snížení/změna používání hnojiv
Snížení/změna používání pesticidů
Přeměna na zemědělství s nízkými vstupními náklady (např.
postupy ekologického zemědělství)
Hydromorfologická opatření vedoucí ke změně zemědělských
postupů
Opatření proti erozi půdy
Opatření s vícenásobnými cíli (např. střídání plodin, vytvoření
posílené nárazníkové zóny/mokřady nebo záplavová území)
Technická opatření pro úspory vody
Ekonomické nástroje
Náhrada za pokrytí půdy
Dohody o spolupráci
Cenové specifikace pro zavlažovače
Obchodování s emisemi živin
Zdanění hnojiv
Opatření netechnického charakteru
Dodatky týkajících se provádění a prosazování stávajících
právních předpisů EU
Institucionální změny
Zásady správných zemědělských postupů
Zemědělské poradenství a školení
Zvyšování informovanosti zemědělců
Opatření na zlepšení znalostí pro lepší rozhodování
Systémy certifikace
Vymezení pásem (např. stanovení využívání půdy na základě
map z geografického informačního systému)
Specifické akční plány a programy
Územní plánování
Technické normy
Konkrétní projekty související se zemědělstvím
Udělování povolení v oblasti životního prostředí a vydávání
licencí
Tabulka 12.2.1: Druhy opatření podle rámcové směrnice o vodě týkajících se zemědělských vlivů, jak jsou
uvedeny v programu opatření
Zdroj: Plány povodí
50
Snížení nadměrného používání hnojiv je součástí programu opatření, i když se toto opatření
ve skutečnosti týká akčních programů v rámci provádění směrnice o dusičnanech. Součástí
programu opatření jsou pouze obecná opatření (snížení/úprava používání pesticidů). V
plánech povodí byla uvedena technická opatření proti erozi půdy. Společný přístup k tomuto
druhu témat bude nezbytný ve druhém cyklu rámcové směrnice o vodě. Není jasné, zda se
plánují doplňující opatření.
Všechna opatření se vztahují ke konkrétnímu vodnímu útvaru, ale skutečná oblast ovlivněná
konkrétním opatření není v programu opatření specifikována.
Náklady na opatření vyplývající z rámcové směrnice o vodě v zemědělství však nebyly jasně
stanoveny. Některá opatření přispívající k odstranění difúzních zdrojů znečištění byla
uplatňována za podpory programů rozvoje venkova.
Časový plán provádění opatření v zemědělství nebyl v plánech uveden s dostatečnými
podrobnostmi. Česká republika poskytla informace, že tato opatření nemohou být včas
uplatněna, protože by měla vliv na úroveň zaměstnanosti v příslušných regionech a měla by
za následek vysoké finanční kompenzace.
12.3 Opatření týkající se hydromorfologie
Plánovaná hydromorfologická opatření odpovídají zjištěným vlivům (konstrukce příčného
profilu a přerušení kontinuity, konstrukce podélného profilu a přerušení podélné kontinuity,
zatrubnění/napřímení, změna říčního substrátu atd.).
Očekávaná zlepšení v důsledku hydromorfologických opatření jsou v plánech povodí
popsána: rybí přechody, obnova stanovišť, budování míst pro rozmnožování a tření,
odstranění struktur: hrází, překážek, zpevnění břehů, napojení dříve oddělených meandrů
nebo mrtvých ramen, obnova struktury břehu a meandrování dříve napřímených vodních toků.
V některých silně ovlivněných vodních útvarech byla naplánována hydromorfologická
opatření, avšak jejich značná část byla odložena na příští cyklus plánování. Vodní útvary
ovlivněné hydromorfologickými vlivy byly předmětem výjimky podle čl. 4 odst. 4 z důvodů
technické proveditelnosti vzhledem k tomu, že neproběhla dostatečná příprava např.
z hlediska zaručeného financování nebo podrobné technické dokumentace.
Ekologické režimy toku nebyly jako opatření použity, protože již byly implementovány do
stávajících právních předpisů a jejich uplatnění již bylo právně prosazeno.
51
Opatření CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000
Rybí přechody
Obtokové kanály
Obnova stanovišť, budování míst pro rozmnožování a tření
Nakládání se sedimenty/odpady
Odstranění překážek: hrází, překážek, zpevnění břehů
Napojení dříve oddělených meandrů nebo mrtvých ramen
Snížení říčních břehů
Obnovení struktury břehu
Stanovení minimálních ekologických požadavků pro vodní
tok
Provozní úpravy pro kolísání průtoků
Zaplavení záplavových oblastí
Výstavba retenčních nádrží
Snížení nebo změna odbahňování
Obnova struktury koryta
Meandrování dříve napřímených vodních toků
Tabulka 12.3.1: Druhy opatření podle rámcové směrnice o vodě týkajících se hydromorfologických vlivů, jak
jsou uvedeny v programu opatření
Zdroj: Plány povodí
Nebyl uveden žádný konkrétní podkladový dokument.
Vnitrostátní přístup k provádění hydromorfologických opatření se obecně řídí ustanoveními
čl. 11 odst. 3 písm. i) rámcové směrnice o vodě, nicméně většina opatření bude
pravděpodobně uplatněna v příštím cyklu plánování. Vzhledem k chybějícím metodám
posuzování složek biologické kvality není zřejmé, zda byly určeny všechny příslušné
specifické vlivy.
12.4 Opatření týkající se podzemních vod
Vnitrostátní přístup k provádění opatření týkajících se podzemních vod se obecně řídí
ustanoveními rámcové směrnice o vodě a směrnice o podzemních vodách, ale většina z nich
(kromě sanace lokalit se starou ekologickou zátěží) je spíše obecného charakteru.
Existuje jasná vazba mezi zjištěnými významnými vlivy (na základě posouzení rizik),
výsledky hodnocení stavu a plánovanými opatřeními v plánech povodí. Pro každý útvar
podzemní vody jsou uvedeny specifické znečišťující látky nebo důvod nedosažení dobrého
stavu a zároveň příslušný druh vlivu (např. difúzní zdroje znečištění ze zemědělství) a
související opatření. Pouze u vodních útvarů s neznámými specifickými vlivy byl podrobněji
popsán monitoring nebo plánovaná studie.
52
Za účelem toho, aby nedocházelo k nadměrnému využívání zdrojů podzemních vod, byla
zavedena základní a doplňující opatření (povolení k odběru podzemních vod, měření odběru
podzemních vod, nahlašování odběru vyššího objemu podzemních vod než 6 000 m3/rok nebo
500 m3/měsíc, průzkum možnosti umělého doplňování, možnost dalšího snížení objemu
odčerpávaných podzemních vod z důvodu dosažení minimální hladiny podzemních vod; nový
hydrogeologický průzkum za účelem lepší kvantifikace dostupných zdrojů podzemní vody).
Mezi opatření pro prevenci a omezení vstupu znečišťujících látek patří zákaz přímého nebo
nepřímého vypouštění nebezpečných látek do podzemních vod a nepřímé vypouštění látek,
které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, do podzemních vod je možné pouze na základě
příslušného povolení. Dalším opatřením je sanace lokalit se starou ekologickou zátěží
(zejména těch, kde dochází k uvolňování kovů). Sanace se provádí u všech útvarů
podzemních vod v blízkosti významných lokalit se starou ekologickou zátěží (včetně útvarů
podzemních vod v dobrém chemického stavu), u nichž bylo stanoveno, že jsou potřebná
doplňující opatření.
V oblastech povodí nejsou žádné přeshraniční útvary podzemních vod. Mezinárodní
koordinace opatření týkajících se podzemních vod nebyla nutná.
12.5 Opatření týkající se chemického znečišťování
Na základě vyhodnocení výsledků monitorování a/nebo zjištění příslušných vlivů byl
vypracován soupis prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek, neprioritních
specifických znečišťujících látek zjištěných na úrovni povodí, odkysličujících látek a živin.
Bylo zjištěno, že na chemickém znečišťování se významnou měrou podílejí městské odpadní
vody, průmyslové odpadní vody a jiné bodové zdroje. Přispívá k němu ale také dopravní a
mimoměstská infrastruktura.
Do programu opatření byla zařazena obecná opatření na předcházení průmyslovým emisím
nebo jejich omezování (např. povolení vypouštění, použití nejlepších dostupných technik),
vývoj nebo posílení výstavby čistíren městských odpadních vod a opatření proti náhodnému
znečištění (monitorování, akční plány).
Pokud není jasná vazba mezi znečištěním nebezpečnými látkami a jejich zdrojem (tj. nebyl
nalezen příslušný zdroj znečištění), musí být před stanovením konkrétního opatření provedeno
průzkumné monitorování.
Nebyly poskytnuty žádné údaje o opatřeních zaměřených na specifické látky nebo skupiny
látek.
Vnitrostátní přístup k provádění opatření týkajících se chemického znečišťování se řídí
ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. g), písm. h), písm. k) a písm. l), avšak chybějí informace o
konkrétních opatřeních a účinnosti plánovaných opatření.
53
12.6 Opatření vztahující se k článku 9 (politika poplatků v oblasti vody)
Nebyla uvedena žádná definice vodohospodářských služeb. Pojem „vodohospodářské služby“
je používán ve vnitrostátních plánech pouze u odběrů a vypouštění. Využití v zemědělství,
průmyslu, vodních elektrárnách a chlazení bylo spojeno pouze s odběry (zemědělství, vodní
elektrárny, chlazení), nebo s odběry a vypouštěním (průmysl).
Významné oblasti využití vody byly stanoveny takto:
domácnosti, průmysl a zemědělství (zásobování vodou a vypouštění);
vodní elektrárny v hlavních přehradách a malé vodní elektrárny na vodních
tocích, těžba štěrku v tekoucích a stojatých vodách, vodní doprava, ochrana
před povodněmi, využití vody k chlazení, zavlažování, rybniční hospodářství,
rybářství a rekreace (využívání vody v plánech pro dílčí povodí). Všechna
uvedená využití vody byly určena jako významné vlivy.
Ve vnitrostátních plánech je obecně uveden odpovídající příspěvek na uhrazení nákladů, ale
není řádně vysvětlen. V plánech byl uveden pouze odkaz na dopady vodohospodářských
služeb a využívání vody na náklady za vodohospodářské služby zjištěné u dodávek pitné vody
a vypouštění z čistíren městských odpadních vod. V souvislosti s výše uvedeným byly sazby
úhrady nákladů použity pouze u dodávek pitné vody a úpravy odpadních vod (voda dodávaná
pro veřejnou potřebu).
Do výpočtu úhrady nákladů patří investiční náklady, provozní náklady a náklady na údržbu.
Při výpočtu úhrady nákladů jsou zohledňovány dotace.
Environmentální náklady a náklady na využívané zdroje nejsou hodnoceny kvůli
nedostatečným údajům a chybějící vhodné metodice.
Podle plánů povodí se v České republice zásada „znečišťovatel platí“ uplatňuje od roku 1975,
ale pouze u dodávek vody (odběru) a úpravy vody30
.
Bylo uvedeno, že současná politika poplatků v oblasti vody poskytuje dostatečné podněty pro
domácnosti a průmysl v souvislosti s dodávkou vody pro veřejnou potřebu prostřednictvím
měření využívání vody. Poplatky za dodávky pitné vody a zpracování městských odpadních
vod jsou v České republice stejné pro všechna odvětví. U jiných uživatelů však žádné
zavedení motivačních cen nahlášeno nebylo. Do budoucna se s žádnými významnými
změnami s výjimkou případných zvýšení poplatků za dodávku a úpravu vody nepočítá.
Poplatky za údržbu navigačních zařízení a využívání vody pro vodní elektrárny nejsou
vybírány.
30 Nebyly poskytnuty žádné podrobnější údaje o kritériích a metodikách.
54
Flexibilní ustanovení článku 9 se používají u domácností, průmyslu a zemědělství. Bylo
uvedeno, že nebylo možno výrazně zvýšit poplatky vzhledem k negativním sociálním
dopadům na veřejnost (dostupnost pro domácnosti). Zvýšení poplatků za dodávky pitné vody
a úpravu městských odpadních vod by na víc pravděpodobně vedlo k problémům při výrobě,
v energetice, službách i zemědělství. Maximální plánované poplatky by byly přibližně 2 %
příspěvku na domácnost. Ohledně mezinárodní spolupráce při uplatňování článku 9 nebyly
uvedeny konkrétní údaje. Byla uvedena určitá vnitrostátní spolupráce mezi oblastmi povodí
při provádění článku 9.
12.7 Doplňující opatření v chráněných oblastech
Všechny vodní útvary jsou dány do souvislosti s příslušnými chráněnými oblastmi a pro
chráněné oblasti byly vymezeny environmentální cíle. Posouzení rizik je zmíněno v
souvislosti s chráněnými oblastmi v rámci Natura 2000, u jiných typů chráněných oblastí
(kromě pitné vody) existuje pouze poznámka o požadavcích jiných směrnic EU. Žádné další
vysvětlení ohledně posouzení rizik nebylo poskytnuto. Žádná zvláštní doplňující opatření
nejsou v plánech povodí uvedena.
Plány povodí i programy opatření zahrnují opatření spadající do směrnice o ptácích, směrnice
o stanovištích a směrnice o vodách ke koupání. Směrnice o měkkýších není pro Českou
republiku relevantní. Lokality, na které se vztahuje směrnice o sladkovodních rybách, nejsou
v České republice považovány za oblasti vymezené pro ochranu hospodářsky významných
druhů vázaných na vodní prostředí (se zaměřením pouze na sportovní rybolov). Nicméně
lokality spadající do směrnice o sladkovodních rybách jsou v plánech uvedeny jako
„vnitrostátní“ chráněné oblasti.
Doplňující opatření jsou obecně zmiňována pouze jako požadavek vyplývající z jiných
směrnic nebo z článku 7 rámcové směrnice o vodě (vody využívané k odběru pitné vody). V
plánech povodí nebyla uvedena žádná konkrétní opatření v souvislosti s dobrým chemickým
nebo ekologickým stavem.
Ochranná pásma na ochranu odebírané pitné vody jsou povinná u veškerého zásobování
vodou pro veřejnost. Byl nahlášen zvláštní režim u ochranných pásem a plány na zlepšení
jakosti povrchových vod. V plánech povodí však nebyla uvedena žádná konkrétní opatření
ohledně vod využívaných k odběru pitné vody, s výjimkou nových odběrů.
13. PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU, NEDOSTATEK VODY A OBDOBÍ
SUCHA A ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK
13.1 Řešení problému s nedostatkem vody a sucha
Nedostatek vody není v plánech povodí výslovně uveden jako významný. Do plánů povodí je
zařazena bilance potřeby vody (např. odběr) a dostupnosti vody za současné situace a
základní scénář do roku 2015. Výsledky bilance ukazují, že využívání vody v měřítku povodí
odpovídá dostupným zdrojům. V místním měřítku dochází asi u čtvrtiny (28 %) útvarů
55
podzemních vod k nadměrnému čerpání vody, což má za následek špatný kvantitativní stav
útvarů podzemních vod.
Do základního scénáře do roku 2015 je zařazena poptávka po odběru vody, která je rozdělena
z hlediska povrchových a podzemních vod, použití v domácnostech, zemědělství, průmyslu a
energetice/chlazení. Údaje o současné spotřebě vody vycházejí z měření přímé spotřeby vody.
Prognóza budoucích poptávky po vodě vychází z koncepčních dokumentů: „Koncepce
vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do EU na léta
2004–2010“ a „Státní politika životního prostředí České republiky“. Současné a budoucí
údaje o dostupnosti vody jsou zastoupeny dlouhodobými hydrologickými a
hydrogeologickými charakteristikami a akumulační kapacitou. Do ekonomické analýzy bylo
zařazeno rozmezí očekávaného minimálního/maximálního zvýšení odběru vody v roce 2015
v odvětvích využívajících vodu.
Byla uvedena období sucha a jejich hydrologické charakteristiky v celé oblasti povodí nebo v
dílčích/místních povodích.
V plánech povodí jsou uvedeny vodní útvary, u nichž bylo zjištěno, že je vhodné uplatňovat
opatření v plochách povodí zaměřená na zlepšení retence a akumulační kapacity oblasti, a kde
se intenzivně jedná o programu opatření v příslušných plánech povodí týkajícím se problémů
sucha a nedostatku vody. Nedostatek vody a sucho budou součástí plánů povodí v druhém
cyklu plánování.
Problematika nedostatku vody a sucha je řešena v obecné rovině v plánu mezinárodního
povodí Dunaje jako problém do budoucna související se změnou klimatu.
13.2 Zvládání povodňových rizik
Otázka zvládání povodňových rizik byla uvedena jako samostatná významná složka
vodohospodářství a do programů opatření v plánech pro dílčí povodí byla zařazena některá
technická protipovodňová opatření (většinou nové hráze), tato opatření však nebyla uvedena v
plánech národních částí mezinárodních povodí.
V České republice nebylo zvládání povodňových rizik využito jako specifický důvod při
určování silně ovlivněných vodních útvarů ani nebyly využity výjimky podle čl. 4 odst. 6 a 7.
Tato problematika byla řešena obecně v plánu mezinárodního povodí Dunaje, ale bez jasné
souvislosti s vnitrostátními plány. V plánech je zmíněna budoucí koordinace plánu povodí s
prováděním směrnice o povodních.
13.3 Přizpůsobení se změně klimatu
V plánech národních částí mezinárodních povodí byla otázka změny klimatu zmíněna ve
velmi obecné rovině v souvislosti s ekonomickou analýzou využití vody a s programem
opatření. Analýza dopadů změny klimatu nebyla zařazena do základního scénáře do roku
2015, s podrobnou analýzou se počítá ve druhém a třetím cyklu plánování. Příprava
56
adaptačních opatření byla pouze obecně zmíněna mezi programy opatření, zejména v
souvislosti s protipovodňovou ochranou.
Na vnitrostátní úrovni bylo mimo plánů povodí vypracováno několik studií, které hodnotily
dopad změny klimatu na dostupnost vody a poptávku po vodě.
Problematika změny klimatu byla řešena obecně v plánu mezinárodního povodí Dunaje, ale
bez jasné souvislosti s vnitrostátními plány. Otázky uvedené ve vztahu k přizpůsobení se
změně klimatu byly tyto:
zvláštní monitorování dopadů změny klimatu;
analýza variability a změn vybraných hydrologických a klimatických složek;
dopady na zemědělskou produkci;
dopady na lesní ekosystémy;
návrh adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství.
14. DOPORUČENÍ
Dodržování kroků při plánování povodí, tak jak je stanoví rámcová směrnice o vodě, by mělo
zajistit, aby hospodaření s vodou vycházelo z lepšího porozumění hlavním rizikům a vlivům v
povodí a aby ve výsledku byly provedené zásahy nákladově efektivní a bylo zajištěno
dlouhodobě udržitelné zásobování vodou pro obyvatele, podniky i přírodu.
Aby bylo hospodaření s vodou úspěšné, je třeba tyto různé kroky propojit. Na základě
informací o vlivech a rizicích by měly být vytvořeny monitorovací programy, údaje
z monitorovacích programů a výsledky ekonomické analýzy by měly vést k určení
nákladově efektivních programů opatření a ke zdůvodnění výjimek. Transparentnost
celého tohoto procesu v rámci jasné řídící struktury podpoří účast veřejnosti jak při
vytváření, tak při realizaci opatření nezbytných k zajištění udržitelného hospodaření s vodou.
V rámci dokončení prvního cyklu plánování povodí a při přípravě druhého cyklu podle
rámcové směrnice o vodě se doporučuje:
Ve druhém cyklu plánování povodí by měly být lépe harmonizovány a vzájemně
porovnávány plány na různých úrovních.
Pro biologické posouzení by měly být sestaveny typově specifické referenční
podmínky. Pro posouzení složek biologické kvality by měly být použity výsledky
mezikalibračního porovnání.
Hodnocení ekologického stavu bylo v prvním plánování povodí poněkud
zjednodušeno, byly použity pouze složky biologické kvality u bentických
57
bezobratlých a v některých případech ryb a chlorofylu a, ve druhém cyklu plánování je
třeba vypracovat lepší metody biologického hodnocení.
Je třeba stanovit vztah mezi složkami biologické kvality a složkami fyzikálně-
chemické kvality. Pro vodní toky by měl být vymezen ekologický potenciál.
V tomto cyklu je třeba vyřešit případy současné vysoké míry nejistoty při
charakterizaci oblasti povodí, zjišťování vlivů a hodnocení stavu, aby se zajistilo, že
před příštím cyklem bude možné zavést vhodná opatření.
Určení specifických znečišťujících látek v povodí musí být transparentnější s jasnou
informací o tom, jak byly vybírány znečišťující látky, jak a kde byly monitorovány,
kde došlo k překročení a jakým způsobem bylo toto překročení zohledněno při
posuzování ekologického stavu. Je důležité, aby existoval ambiciózní přístup k boji
proti chemickému znečištění a aby byla přijata vhodná opatření.
Měly by být vyjasněny vazby mezi stavem a odpovědnými specifickými vlivy.
V prvním cyklu plánování nebyla v plném rozsahu použita česká metodika pro
předběžné a finální určení silně ovlivněných vodních toků. Určení silně ovlivněných
vodních toků by mělo být v souladu se všemi požadavky čl. 4 odst. 3. V plánech
povodí by měly být konkrétně posouzeny výrazně nepříznivé účinky na jejich využití
nebo životní prostředí a uvedena neexistence lepších variant pro životní prostředí. To
je nutné pro zajištění transparentnosti procesu určování silně ovlivněných vodních
toků.
U nádrží nebylo hodnocení dobrého ekologického potenciálu v souladu s rámcovou
směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny složky biologické kvality, a u řek
hodnocení dobrého ekologického potenciálu chybělo. Tyto nedostatky by měly být
vyřešeny v příštím cyklu plánování.
Je třeba lépe objasnit, které prioritní látky byly monitorovány v kterých vodních
útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány, protože nebyly na základě
analýzy vlivů a dopadu považovány za významné, je nutné doplnit odůvodnění.
V biotě by měly být monitorovány rtuť, hexachlorbenzen a hexachlorbutadien pro
srovnání s normami pro biotu uvedenými ve směrnici o normách environmentální
kvality, pokud nebyly použity normy environmentální kvality pro vodu zajišťující
stejnou úroveň ochrany. V příštích plánech povodí by se mělo také objevit
monitorování trendů v sedimentu nebo biotě u látek uvedených v čl. 3 odst. 3 směrnice
o normách environmentální kvality.
V příštím cyklu plánování by mělo být uvedeno více podrobností o vlivech a
znečišťujících látkách, které vedou k výjimkám, zejména u útvarů povrchových vod.
Přesněji je třeba formulovat i další cíle týkající se chráněných oblastí.
Není jasné, zda jsou v plánech povodí plánovány nové fyzikální poměry. Pokud tomu
tak je, mělo by se použití výjimek podle čl. 4 odst. 7 zakládat na pečlivém posouzení
58
všech opatření, jak to vyžaduje rámcová směrnice o vodě, zejména posouzení, zda je
projekt v nadřazeném veřejném zájmu a zda výhody pro společnost převažují nad
zhoršováním životního prostředí a zda neexistují alternativy, které by z hlediska
životního prostředí byly vhodnější. Kromě toho se tyto projekty mohou realizovat
pouze v případě, že budou přijata veškerá možná opatření k omezení nepříznivého
dopadu na stav vody. Všechny podmínky pro použití čl. 4 odst. 7 v jednotlivých
projektech musí být v plánech povodí uvedeny a odůvodněny v co nejranější fázi
plánování projektu.
Program opatření by měl být dále upřesněn. Je třeba do něj zařadit důležité informace
o rozsahu, časovém harmonogramu a financování opatření, aby byl jasný přístup
vedoucí k dosahování cílů a ambice programu opatření byly transparentní. Všechny
příslušné informace o základních a doplňujících opatřeních by měly být zahrnuty do
přehledu programu opatření, aby byla zajištěna transparentnost, pokud jde o plánované
akce zaměřené na dosažení environmentálních cílů, které byly stanoveny v rámcové
směrnici o vodě.
Odpovědnost za provádění opatření, včetně financování, je stanovena u některých
konkrétních opatření (budování a rekonstrukce čističek městských odpadních vod a
konkrétní hydromorfologická opatření). Jiné typy opatření však nejsou spojeny s
žádným odpovědným orgánem. V této oblasti je třeba vyšší míra transparentnosti.
Některá opatření (zejména hydromorfologická) se plánují pro vodní útvary v dobrém
stavu bez jasného vysvětlení.
Pokud jde o zemědělství, neměl by program opatření vycházet pouze ze současného
provádění směrnice o dusičnanech, ale měl by v případě potřeby využívat i další
doplňující opatření.
Zemědělství bylo označeno jako odvětví, které má v České republice výrazný vliv na
vodní zdroje. To by se mělo odrazit v jasné strategii, v níž budou vymezena
základní/povinná opatření pro všechny zemědělce i další doplňující opatření, která
mohou být financována. Jejich vypracování by mělo probíhat ve spolupráci se
zemědělci, aby byla zajištěna jejich technická proveditelnost a přijetí. Je třeba
vypracovat srozumitelný základ, tak aby každý zemědělec znal pravidla. Přiměřeným
způsobem by o nich mohl být informován a mohla by být prosazována, a příslušné
orgány odpovědné za financování SZP by tak mohly vypracovat adekvátní programy
rozvoje venkova a stanovit požadavky podmíněnosti týkající se vody.
Návratnost nákladů by se měla týkat široké škály vodohospodářských služeb, včetně
vzdouvání vody, odběru, jímání, úpravy a rozvodu povrchových vod, odvádění, čištění
a vypouštění odpadních vod, a to i pokud se jedná o otázku „samoobsluhy“, např.
„samoobslužného odběru vody“ v zemědělství. Návratnost nákladů by měla být pro
všechny příslušné uživatelské sektory transparentní a environmentální náklady a
náklady na využívané zdroje by měly být zahrnuty do nákladů, které jsou vraceny
zpět. Rovněž by měly být poskytnuty informace o podnětech při stanovování poplatků
za všechny vodohospodářské služby, s cílem zajistit účinné využívání vody. V plánech
59
povodí by měla být uvedena informace o tom, jakým způsobem se zohledňuje zásada
„znečišťovatel platí“.