filozofická fakulta univerzity j. e. purkyně v Ústí nad...

1

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Filozofická fakulta

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM

HISTORIE prezenční a kombinovaná forma

ŽÁDOST O UDĚLENÍ OPRÁVNĚNÍ USKUTEČŇOVAT

STUDIJNÍ PROGRAM

v rámci institucionální akreditace pro

OV – 12 Historické vědy, magisterský typ

2020

2

Obsah

Strana

A-I Základní informace žádosti………………………......…...…. 3

B-I Charakteristika studijního programu………………………… 5

B-IIa Studijní plány (prezenční forma) …...……………………. 10

B-IIa Studijní plány (kombinovaná forma) …………………….. 32

B-III Charakteristiky studijních předmětů……………………..... 55

C-I Personální zabezpečení…………………………………….. 183

Elektronická podoba žádosti přístupna na http://akreditace.ujep.cz/ff/

Přihlašovací jméno: ujep

Heslo: akreditaceFF

Příloha č. 1 k žádosti (samostatný dokument): Průvodní list děkanky FF UJEP

Příloha č. 2 k žádosti (samostatný dokument): Prohlášení děkanky o personálním zajištění studijního

programu. Souhlasy budoucích zaměstnanců

3

Dle Přílohy č. 1 k Příkazu rektora č. 2/2019

A-I – Základní informace o návrhu studijního programu

Název vysoké školy: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Název fakulty, nebo fakult: Filozofická fakulta

Název spolupracující instituce: není

Název studijního programu: Historie

Místo uskutečňování studijního programu: FF UJEP, Pasteurova 13, 400 96 Ústí nad Labem

Typ žádosti: udělení oprávnění

Datum vyjádření akademického senátu fakulty: 20. 3. 2020

Datum schválení vědeckou radou fakulty: 16. 3. 2020

Odkaz na studijní opory pro kombinovanou formu studia:

https://moodle.ff.ujep.cz/course/index.php?categoryid=44&fbclid=IwAR2dhkP3wamoFAHllZSks5ECHv-

k6SgWEiMWJspUk1TuYBvESjjTQCv4_jI (Přihlásit se jako host pod heslem: historieff)

Garant SP: doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. – pp 40 N

Kód ISCED F: 0222 (Historie a archeologie)

Zdůvodnění kódu ISCED F:

Studijní program Historie: Program by měl být klasifikován kódem podrobně vymezeného oboru 0222 Historie a

archeologie, protože předmět historie je ve skladbě studijního programu zcela dominantní. Primárně je tomu tak

v rámci specializace na Historii, kde zřetelně převažují povinné kurzy orientované na problematiku politických,

sociálních a hospodářských dějin. Významný akcent je zde položen i na metodologii historické vědy v kontextu

geneze historiografie jako humanitního oboru (84% z celkového počtu kreditů). Tento hlavní rámec doplňují kurzy

https://moodle.ff.ujep.cz/course/index.php?categoryid=44&fbclid=IwAR2dhkP3wamoFAHllZSks5ECHv-k6SgWEiMWJspUk1TuYBvESjjTQCv4_jI

https://moodle.ff.ujep.cz/course/index.php?categoryid=44&fbclid=IwAR2dhkP3wamoFAHllZSks5ECHv-k6SgWEiMWJspUk1TuYBvESjjTQCv4_jI

4

orientované k pomocným vědám historickým (12%). Vše doplňují kurzy oborově orientované jazykové průpravy

(4%).

V rámci specializace na archivnictví rovněž ve významném poměru převažují povinné kurzy orientované na

problematiku politických, sociálních a hospodářských dějin a dále pomocných věd historických (69%). Dalším

segment představují kurzy zaměřené k problematice archivnictví (27%), ty ovšem studijní plán programu pouze

doplňují a nelze tak uvažovat o zařazení do podrobně vymezeného oboru 0322 Knihovnictví, informační vědy a

archivnictví. Kurzy takto orientované navíc akcentují z velké části problematiku geneze archivního oboru a jeho

metod v minulosti. I zde je tak významně zastoupen aspekt výše uvedeného dominantního oboru. Spektrum

povinných a povinně volitelných kurzů doplňují i v rámci archivní specializace předměty jazykové průpravy (4%)

V poslední specializaci, která je zaměřena na péči o kulturní dědictví, převažují rovněž v souladu s celkovým

zaměřením programu povinné kurzy orientované na problematiku politických, sociálních a hospodářských dějin a

pomocných věd historických (74%). Specifický záběr zde pak reprezentují kurzy orientované k problematice dějin

architektury, artefaktů hmotné i nehmotné kultury a metod a metodologie péče o kulturní dědictví (26%).

Vzhledem ke specifické roli univerzity v severočeském regionu, poznamenaném devastujícími zásahy do

kulturního dědictví minulosti, je v odpovídající míře akcentována i regionální problematika, stejně jako

problematika českoněmeckého soužití v pohraničním regionu. Ani zde ovšem nelze s ohledem na dominanci

historického zaměření uvažovat o zařazení do oboru 0731 Architektura a urbanismus. To ostatně souvisí i se

skutečností, že kurzy takto orientované akcentují z velké části problematiku dějinné geneze historické architektury.

Oborově zaměřená jazyková průprava je zde součástí povinně volitelného segmentu.

5

B-I – Charakteristika studijního programu Název studijního programu Historie

Typ studijního programu navazující magisterský

Profil studijního programu akademicky zaměřený

Názvy specializací tři specializace se samostatnými studijními plány:

specializace HISTORIE

specializace ARCHIVNICTVÍ

specializace PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Sdružené studium sdružené studium HISTORIE se studijními plány:

studijní plán MAIOR pro sdružené studium

studijní plán MINOR pro sdružené studium

Forma studia u všech specializací prezenční – kombinovaná

u sdruženého studia pouze prezenční

Standardní doba studia 2 roky

Jazyk výuky studijního programu Český jazyk

Udělovaný akademický titul Mgr.

Rigorózní řízení ano Udělovaný akademický titul PhDr.

Související doktorský studijní

program1 Historické vědy

Garant studijního programu doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.

Zaměření na přípravu k výkonu

regulovaného povolání

Ne

Uznávací orgán Ne

Oblast(i) vzdělávání

(u kombinovaného studijního programu podíl jednotlivých oblastí vzdělávání v %)

Historické vědy

Cíle studia ve studijním programu

Motto: „texty nebo archeologické dokumenty, i ty zdánlivě nejjasnější a nejochotněji vycházející vstříc historikovu

zkoumání, mluví teprve tehdy, když se jich umíme ptát“. Marc Bloch, Obrana historie, s. 61

Druhý stupeň vysokoškolského studia studijního programu Historie má především za úkol připravit studenta pro

erudované využívání a zpracování pramenného materiálu. Absolvent je připraven a vybaven spektrem dispozic a

schopností k plnohodnotnému popisu a edici všech typů dochovaného materiálu a dalších památek s ohledem na

dílčí zaměření, na něž se v rámci studia a v rámci kvalifikační práce orientoval. V důsledku je pak plnohodnotně

připraven pro využití pramenné základny k vlastní původní historické práci. Od poznání dějinného vývoje a jeho

principů, které je základním východiskem pro absolvování prvního cyklu vysokoškolského studia, je tak těžiště

tohoto studijního cyklu přesunuto především k pomocným vědám historickým, historiografii a konkrétní zkušenosti

studenta s uplatněním v historických a kulturních institucích. Dobrá znalost metod a postupů historického řemesla

je umocněna tím, že je absolvent studia dokáže vhodně kombinovat i v rámci interdisciplinárního zaměření

s dalšími vědními obory (geografie, jazykověda, ekonomie atd.)

Studijní program je proto s ohledem na aktuální dynamický vývoj v oblasti historických věd realizován ve třech

základních specializacích, které rovněž přihližejí k potřebám regionu. Pokud to finanční a personální možnosti

dovolí, počítá se do budoucna i s dalšími specializacemi.

Specializace Historie má za cíl vybavit studenta, kromě kompetencí uvedených výše v obecné části, zejména

znalostmi moderní metodologie historie jako oboru a schopností tuto metodologii tvořivým a funkčním způsobem

uplatňovat ve vědecké práci v oblasti vlastní osobní specializace. Druhým zasadním cílem je seznámit studenta

s moderním historiografickým diskursem o klíčových meznících lidských dějin, tak aby byl schopen samostatně

formulovat vědecký problém s potřebnou mírou aktuálnosti a koncepčnosti odborné i společenské.

Specializace Archivnictví sleduje především poskytnutí hlubší odborné znalosti, teoretické i praktické v různých

oblastech archivní vědy, jako je zpracování písemných pramenů a orientace v problematice dějin správy a správní

praxi dle soudobých českých i evropských právních norem. Jde především o prohloubení znalosti nad rámec

bakalářkého studia, které studentům umožní sofistikovaný, strategickými a koncepčními prvky vybavený pohled

na vybranou problematiku archivnictví i archivistiky, jenž je předpokladem pro řešení náročnějších úkolů spjatých

1 § 78 odst. 10 zákona.

6

s hodnocením, pořádání a zpřístupňováním archivních pramenů, stejně jako s různými druhy prezentace archiválií

a archivů jako takových.

Specializace Péče o kulturní dědictví si klade za cíl připravit studenta navazujícího historického programu pro práci

v oblasti péče o kulturní památky a jejich výzkumu. Absolvent získá v průběhu studia ucelené spektrum dispozic a

odborných schopností zaměřených k samostatné výzkumné práci v oblasti kulturního dědictví. Je schopen v praxi

i výzkumu využít kombinace důkladného historického vzdělání a detailní orientace v metodologii, v moderních

výkumných a konzervačních metodách a v problematice vývoje architektury, památkové péči i péči o movité

kulturní dědictví. Takto k praxi připravený absolvent je zárukou úspěšného uplatnění a kvalifikovaného působení

v oblasti odborné péče o kulturní dědictví na pozicích požadujících magisterské vzdělání.

Sdružené studium Historie si klade za cíl vybavit studenta základními nezbytnými znalostmi a kompetencemi,

zejména metodické povahy, ve specializaci, kterou si zvolil, a dále znalostmi a kompetencemi stejné povahy a

stejného rozsahu v druhém studovaném programu. Absolvent tak získává komparativní výhodu oproti

jednooborovému studiu v širším, společensko-humanitním, respektive přirodovědně-humatintním, vnímání a

chápaní svoudobých sociálních i vědních procesů, je schopen tvůrčích interdisciplinárních přístupů, s tím, že hlubší

odbornost si je připraven sám doplňovat a prohlubovat dle potřeby osobní praxe.

Profil absolventa studijního programu

a. K široké a prokazatelné orientaci v dějinách českých zemí i v dějinách světa student získá schopnost

vysvětlit konkrétní problémy historického vývoje v kontextu současné historiografie i její geneze. Dokáže

problémy historického vývoje interpretovat, dokáže k nim zaujmout objektivní stanovisko podložené dobrou

znalostí reálií historického vývoje. Prokazuje přitom znalosti historického procesu v komplexní šíři všech

vrstev historického vývoje – tj. dokáže charakterizovat podmíněnost politické, sociální i hospodářské roviny.

b. Prokazuje široké znalosti v oblasti vývoje české historiografie, dokáže formulovat a vysvětlit její kontext

s hlavními směry historiografie evropské (světové). Na základě vlastní četby dokáže charakterizovat stěžejní

díla české a světové historiografie. Dokáže zdůvodnit a charakterizovat význam těchto děl pro vývoj české i

zahraniční historiografie. V kontextu těchto základních děl historiografie českých zemí, evropské i

neevropské historiografie dokáže vysvětlit specifičnost uplatnění i charakter historických metod, které zde

byly využity.

c. Hluboké a komplexní znalosti historiografického zpracování pak prokazuje v oblasti problematiky

historického vývoje, v níž zpracovává diplomovou práci. Téma kvalifikační práce by mělo být důsledně a

komplexně zahrnuto do vývoje české i zahraniční historiografie.

d. Těžiště absolvování navazujícího magisterského cyklu pak spočívá především na orientaci ke spektru

pomocných věd historických. Tento akcent má význam v základní úloze navazujícího studia, která spočívá

ve snaze v co nejširší míře porozumět specifické úloze historických pramenů, v nabyté schopnosti jejich

optimální recepce s ohledem na jejich formální i obsahový charakter. V samotném důsledku pak prokáže

absolvent programu schopnost adekvátního zpracování původní odborné práce založené na všestranném

rozboru pramenné základny. Konkrétní výstupy v tomto ohledu představují:

• Absolvent prokazuje znalost celkového spektra pramenů - dokáže pramen chronologicky zařadit,

vysvětlit jeho genezi s ohledem na význam pramene pro danou historickou etapu a politicko-

společenský útvar (to vše dle své specializace zaměřené s akcentem na prameny písemné –

archivnictví, nebo na prameny hmotné a architektonické (ochrana památek, stavební historie

• Absolvent je schopen písemný pramen aktivně přečíst bez ohledu na jeho paleografickou náročnost

a jazykový charakter. (paleografie + jazykové školení)

• Absolvent je schopen zformulovat erudovaný popis pramene, posoudí spolehlivě jeho obsah, určí a

formuluje specifikou hodnotu z hlediska výpovědi pramene. K tomu využívá v široké míře

poznatky pomocných věd historických (archivnictví, paleografie, diplomatika, heraldika,

sfragistika, metrologie a chronologie atd.)

• Prokazuje praktické zkušenosti v interpretaci obsahu prameny, jeho typologického zařazení.

Dokáže navrhnout režim zpřístupňování typu pramene i uchování (edice, překlad pramene,

fotodokumentace aj.) Podkladem pro takové praktické zhodnocení je odborná praxe v historické

instituci, která je součástí studia.

• Dokáže z pramenného materiálu vytvořit základní edici.

• Dokáže navrhnout pro daný pramenný materiál adekvátní způsob zpracování, tzn. zvolit přiměřené

a vhodné historické metody a postupy, a základní zpracování rovněž realizovat.

• Dokáže téma v odpovídající kvalitě výsledky všestranného rozboru pramene prezentovat, vést

diskusi o výsledku svého badatelského úsilí.

7

e. Dokáže využít a vybrat odpovídající postup a metodu historické práce pro vlastní tvůrčí zpracování

zvoleného vybraného tématu a dílčího badatelského úkolu (v dílčím rozměru mikrohistorie, kvantitativní

metody, oral history atd.). Zvolený postup dokáže přizpůsobit podmínkám zpracovávané pramenné

základny. Jeho zpracování a využití metody je smysluplné a adekvátní, což se odrazí v kvalitě zpracování

tématu v odborné či populárně naučné rovině. Základní výstup, k němuž směřuje je kvalitní diplomová práce

založená na vlastním a původním tvůrčím úsilí. Diplomová práce přinese nové tvůrčí poznatky, které lze

využít ke komparaci.

f. Dokáže využít mezioborových vazeb a využít (především v oblasti problematiky kvalifikační práce)

poznatky jiných vědních oborů - např. matematika, statistika, sociologie při využití kvantitativních metod,

historická geografie, ekonomie v hospodářských dějinách, etnografie, religionistika aj.)

g. Využívá bez problému ke své tvůrčí aktivitě historicky a kulturně orientované instituce (archivy, muzea,

instituce ochrany památek, galerie aj.), v jejichž struktuře se dobře orientuje. Dokáže zde účelně a rychle

vyhledat vhodný pramenný materiál a další objekty spojené s historickým vývojem. Dokáže též využít

služeb, které tyto instituce poskytují či zprostředkovávají (digitální edice apod.). Sleduje aktuální situaci

těchto institucí a je schopen informovat o nejvýznamnějších akcích (projekty, konference, výstavy).

Výstupy specificky spojené s regionální i vědeckou orientací fakulty/katedry:

h. Teoretická a metodologická nadstavba: S ohledem na užší badatelské ukotvení FF UJEP v oblasti severních

a severozápadní Čech dokáže srozumitelně formulovat principy a význam regionální historiografie:

• Zná a dokáže uplatnit její metodologické postupy, dokáže je charakterizovat na základě závažných

historických prací

• Dokáže vysvětlit vývoj pojetí tohoto oboru historické vědy, její vztah a vazbu k ostatním dílčím

oborům historické vědy

• Umí zformulovat původní odborný či populárně naučný text, který souvisí s místně podmíněnou

regionální situací.

i. Zná specifičnost regionálního vývoje, dokáže zde vybrat podstatná a zajímavé témata pro vlastní původní

aktivity (v podobě edice pramenů, odborného či populárně naučného příspěvku).

j. Dokáže interpretovat a všestranně vysvětlit konkrétní problémy vývoje regionu severních a severozápadních

Čech ve vztahu k dějinám českých zemí i dějin obecných

k. Absolvent disponuje dobrou znalostí sítě regionálních institucí a jejich fondů

• Má rámcovou představu o jejich specifické úloze a významu pro dějiny severozápadních Čech a

celku českých zemí (ochrana památek, péče o písemné prameny konkrétních historických institucí,

unikátní fondy apod.)

• Znalost je prohloubena dlouhodobější praxí při působení v některých z těchto institucí v průběhu

studia. Praxe je přitom nedílnou součástí navazujícího magisterského programu Historie.

Specializace Historie

• Absolvent ovládá historickou metodu, disponuje schopností uplatnit ji ve výzkumu dle svého odborného

zaměření.

• Je seznámen s pokročilou metodologií oboru, s moderními výkumnými, zejména mezioborovými

postupy, je kompetentní v jejich uplatňování v souvislosti s vlastním konkrétním výzkumem.

• Ovládá moderní oborový diskurs v hlavních tématech historického bádání, je schopen ho využít tvůrčím

způsobem ve vlastní práci

• Je hlouběji seznámen s vývojem historie jako oboru a dokáže samostatně formulovat výzkumné projekty

s vysokým stupněm odborné i společenské relevance.

Specializace Archivnictví:

• Absolvent magisterského studijního programu Historie ve specializaci na archivnictví disponuje

širokými znalostmi v oblasti archivnictví a archivistiky. Je obeznámen s aktuálními problémy českého

a světového archivnictví, dokáže je účelně rozeznávat a aplikovat ve sféře své působnosti.

• Dále disponuje uceleným přehledem o písemnostech (a jiných pramenech), uložených v archivech,

dokáže přesně rozeznávat jejich druhy, významové roviny a zařazovat je do kontextu historického

vývoje jakožto nutný předpoklad pro jejich třídění, hodnocení, zpracovávání, uchovávání a prezentaci.

• Absolvent je obeznámen a je schopen aplikovat adekvátní postupy při zpřístupňování archivního

materiálu, ať už v rovině popularizační, či vědecké s veškerými náležitostmi, které k takovému postupu

náleží.

8

• Absolvent rovněž dokáže díky dovednostní a znalostní základně, nabyté v průběhu studia, vhodně

používat různé modely praktické aplikace teoretických a praktických poznatků v oblasti prezentace

národního archivního dědictví, archivů a archivnictví.

Specializace Péče o kulturní dědictví:

• Absolvent je vybaven nezbytnými kompetencemi pro výkon administrativní a správní agendy na všech

úrovních ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví a samostatné tvůrčí odborné a vědecké

práce v oblasti péče o kulturní dědictví.

• Bezpečně ovládá odbornou terminologii používanou v oblasti památkové péče. Zná všechny hlavní

právní normy vytvářející právní rámec péče o památky v ČR.

• Absolvent prokazuje detailní znalost vývoje evropské architektury a umění od pravěku do 20. století.

Dokáže interpetovat historické stavby a jejich stavební vývoj. Orientuje se v problematice profánních,

sakrálních i rurálních objektů. Prokazuje základní znalost historických stavebních konstrukcí. Ovládá

metodologii stavební historie a výzkumu architektonického dědictví. Dokáže konkrétní historickou

stavbu správně datovat, interpretovat a analyzovat její struktury.

• Ovládá pokročilou metodologii výzkumu a interpretace svědectví nehmotné kultury, je schopen tvůrčím

způsobem spojovat oblast hmotného i nehmotného kulturního svědectví k originálním interpretacím

v oblasti dějin mentalit, každodennosti či genderové problematiky.

• Absolvent se dobře orientuje v metodách restaurování, péče a editace artefaktů kulturního dědictví, zná

a dokáže vysvětlit v této oblasti specifika regionu a dovede formulovat a vysvětlit koncepce, možnosti,

vhodnost i rizika jejich použití.

• Ovládá základní postupy prezentace kulturního dědictví veřejnosti.

• Orientuje se v otázce historického vývoje, koncepčních přístupů a trendů památkové péče v ČR i

v evropském rámci.

Sdružené studium Historie

• Absolvent je vybaven nezbytnými kompetencemi dle zvolené specializace, tedy v případě Historie

zejména:

• ovládá historickou metodu a je seznámen s pokročilou metodologií oboru, je schopen je aplikovat

v badatelské praxi

• ovládá moderní oborový diskurs.

• disponuje uceleným přehledem o písemnostech (a jiných pramenech), uložených v archivech, dokáže

přesně rozeznávat jejich druhy, významové roviny a zařazovat je do kontextu historického vývoje

• Absolvent ovládá metodologii a odborný diskurs druhého oboru podle zvoleného studijního programu

a je schopen jejich aplikace ve věděcké i v širší odborné sféře.

• Absolvent je schopen řešit vybrané problémy pomocí interdiscipliárního přístupu dle získaných

kompetencí sdruženého studia.

Rámcové uplatnění absolventů studijního programu

Absolvent tohoto studijního programu je odborný historik s veškerými předpoklady pro práci v odborných

institucích zaměřených na shromažďování dat, péči o historické fondy či vědecký výzkum. Má též předpoklady pro

pokračování studia v doktorském stupni.

Absolvent specializace Historie je teoreticky a řemeslně komptentní historik, schopný samostatně formulovat

vědecký problém regionální, národní či obecné úrovně a řešit ho v souladu se zásadami historie jako humanitního

vědního oboru. Uplatní se jako odborný pracovník vědeckých institucí či kulturních organizací. Vzhledem ke

získaným schopnostem analyticky hodnotit písemný materiál a kriticky jej interpretovat ve vzájemných

souvislostech nalezne uplatnění i v různých odvětvích státní správy.

Absolvent specializace Archivnictví je odborný archivář, který je schopen adekvátně hodnotit, pořádat a

zpřístupňovat archivní materiál. Má veškeré předpoklady pro plnění nutných úkolů v rámci archivů státních,

specializovaných, územně-správních celků, ale i soukromých.

Absolvent specializace Péče o kuturní dědictví je samostatný odborný pracovník v oblasti péče, ochrany, tradování,

interpretace a prezentace kulturního dědictví minulosti s veškerými předpoklady pro práci v rámci pracovišť

Národního památkového ústavu, v orgánech státní správy a samosprávy vykonávajících péči o kulturní dědictví,

v dalších odborných a věděckých institucích zabývajících se problematikou výzkumu a využití kulturního dědictví

a ve firmách věnujících se obnově památkového fondu.

9

Absolvent sdruženého studiuma Historie je samostatný odborný pracovník podle dosaženého vzdělání ve

sdruženém studiu. Nalezne uplatnění především v praktických profesích, tam, kde může s výhodou realizovat širší

profesní a odborně řemeslné kompetence, zejména ve firmách věnujících se správě a kultivaci veřejného prostoru,

přírodního prostředí či neziskových organizacích. Uplatní se ale i ve státní správě, školských a vědeckých

insitutcích.

Typické pracovní pozice, které může absolvent zastávat

Jako pracovní pozice přicházejí v úvahu vedoucí či vysoce specializovaná místa archivářů, odborných pracovníků

Památkového ústavu, místa asistentů či lektorů na vysokých školách, odborně organizovaném turistickém ruchu,

veřejných či soukromých vzdělávacích a mediálních institucích jako jsou soukromé školy, rozhlas, televize či

veřejně prospěšné organizace apod.

Absolvent specializace Historie se uplatní jako odborný pracovník v kulturních a vědeckých institucích, jako jsou

muzea, místní samosprávou podporované organizace zaměřené na bádání a propagaci regionů, vědecké knihovny

a knihovny, dale jako odborní pracovníci státních výzkumných institucí (ústavy AV ČR), ve vysokém školství

jako asistenti a lektoři vyšších odborných škol.

Absolventi specializace Archivnictví se uplatní v pozici odborný rada-archivář a na dalších pracovních pozicích

spojených s výkonem archivní služby ve výše uvedených typech archivů či v dalších institucích disponujících

dlouhodobými spisovnami včetně různých polostátních a soukromých organizací či církví.

Absolventi specializace Péče o kulturní dědictví mohou zastávat pracovní pozice odborných garantů v oblasti

péče o movité památky, odborných garantů péče o nemovité památky a památkových specialistů v rámci

organizace Národního památkového ústavu. Vedle toho mohou zastávat vyšší pracovní pozici v oblasti působení

Územních památkových správ NPÚ, především místa správců objektů. Dále mohou vykonávat funkce odborných

pracovníků památkových odborů obcí s rozšířenou pravomocí, krajských úřadů a Ministerstva kultury ČR, či

pracovat jako samostaní odborní a vědečtí pracovníci. Další upltnění je možné nalézt v soukromém sektoru ve

firmách zaměřujících se na obnovu památek a další podnikání v této oblasti.

Abolventi sdruženého studia Historie mohou – mimo již uvedené v rámci specializací ‒ zastávat pozice odborných

pracovníků, konzultantů a znalců v oblasti státní správy, soudního systému, pracovat ve veřejné sféře v oblasti

popularizace a vzělávání na úrovni místních či krajských samosprávných orgnánů, jako redaktoři či editoři

populárně vědeckých či odborných nakladatelství, sdělovacích prostředků či elektronických médií.

10

Tabulky B-II – Studijní plány

Prezenční forma studia:

B-IIa – (1) studijní plán programu HISTORIE se specializací Historie

B-IIa – (2) studijní plán programu HISTORIE se specializací Archivnictví

B-IIa – (3) studijní plán programu HISTORIE se specializací Péče o kulturní dědictví

B-IIa – (4) studijní plán programu HISTORIE pro sdružení studium MAIOR/MINOR

−

Kombinovaná forma studia:

B-IIa – (5) studijní plán programu HISTORIE se specializací Historie

B-IIa – (6) studijní plán programu HISTORIE se specializací Archivnictví

B-IIa – (7) studijní plán programu HISTORIE se specializací Péče o kulturní dědictví

11

B-IIa – Studijní plány a návrh témat prací (bakalářské a magisterské

studijní programy) Označení studijního

plánu

1) HISTORIE – navazující studium Samostatný studijní plán se specializací Historie

Struktura studijního plánu:

Společný základ:

• Povinné kurzy:………………..…….. 40 kb.

• Společný základ (průprava DP): ……. 12 kb.

Specializace I. - Historie: ………………... 35 kb.

Povinně volitelní kurzy:

• Skupina 1: …………………………... 15 kb. (pro všechny specializace společné)


CELKEM: ……………………………….120 kb.

Povinné předměty – SPOLEČNÝ ZÁKLAD:

Název předmětu rozsah

způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.

garant/vyučující dop.

roč./sem.

profil.

základ

Historiografie I 28p Z 3 prof. PhDr. Radek Fukala,

Ph.D. 1/ZS ZT

Metody a postupy

historické práce I 14p+14s Z 4

prof. PhDr. Radek Fukala,

Ph.D. (P, 75%; S, 75%)

Mgr. David Tomíček, Ph.D.

(P, 25%; S, 25%)

1/ZS ZT

Problémy starších dějin I 28p Z 3

doc. PhDr. Václav Drška,

Ph.D. (P, 75%)

prof. PhDr. Michaela Hrubá,

Ph.D. (P, 25%)

1/ZS ZT

Problémy novějších dějin I 28p Z 3

doc. Mgr. Martin Veselý,

Ph.D. (P, 75%)

doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. (P,

25%)

1/ZS ZT

Zahraniční zkušenost 14s Z 1 Mgr. Stanislava Musilová,

Ph.D. 1/ZS

CELKEM (1/ZS) 126p+70s 14

Historiografie II 28p Zk 4 prof. PhDr. Radek Fukala,

Ph.D. 1/LS ZT

Metody a postupy

historické práce II 14p+14s Z 4

doc. PhDr. Kristina

Kaiserová, CSc. (P, 75%; S,

75%)

PhDr. Jaroslav Rokoský,

Ph.D. (P, 25%; S, 25%)

1/LS ZT

Problémy starších dějin II 28p Z 3


Ph.D. (P, 75%)


Ph.D. (P, 25%)

1/LS ZT

Problémy novějších dějin

II 28p Z 3


Ph.D. (P, 75%)


25%)

1/LS ZT

CELKEM (1/LS) 126p+42s 14

Nauka o pramenech I 14p+14s Z 4 prof. PhDr. Michaela Hrubá,

Ph.D. 2/ZS PZ

Četba, analýza a

interpretace historických

textů

28p Z 4 prof. PhDr. Martin Holý,

Ph.D. 2/ZS ZT


12

Nauka o pramenech II 14p+14s Z 4 doc. Mgr. Martin Veselý,

Ph.D. 2/LS PZ


ÚHRNEM (povinné kurzy): 40

Společný základ (12 KB) – příprava diplomové práce: Zásady a etika vědecké

práce (seminář

k diplomové práci)

28s Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá,

Ph.D. 2/ZS

Diplomová práce 28s Z 10

prof. PhDr. Michaela

Hrubá, Ph.D. (S, 50%)

Vedoucí kvalifikační práce (S,

50%)

2/LS

Celkem – SZ 12

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 42 kr. bodů v průběhu studia, nutno absolvovat všechny

povinné studijní předměty v rámci společného základu.

Specializace I – HISTORIE (povinné kurzy) – celkem 35 krb.


způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


roč./sem.

profil.

základ

Latina pro historiky I 28s Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc. 1/ZS PZ

Paleograficko-

diplomatické praktikum 28s Zk+ 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 1/ZS

Základy archivnictví I 28p Z 4 doc. PhDr. Václav Ledvinka,

CSc. 1/ZS PZ

CELKEM (1/ZS) 11

Latina pro historiky II 28s Zk+ 4 PhDr. Miloslav Krieger, CSc. 1/LS PZ

Základy archivnictví II 28p Zk 4 doc. PhDr. Václav Ledvinka,

CSc. 1/LS ZT

CELKEM (1/LS) 8

Diplomatika I 28p Z 3 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 2/ZS

Metody a postupy

historické práce III 14p+14s Z 4

doc. PhDr. Kristina


75%)

Mgr. Stanislava Musilová,

Ph.D. (P, 25%; S, 25%)

2/ZS ZT

CELKEM (2/ZS) 7

Diplomatika II 28p Zk 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 2/LS

Kodikologie 28p+14s Zk+ 5 doc. PhDr. Olga Fejtová,

Ph.D. 2/LS ZT

CELKEM (2/LS) 9



povinné studijní předměty v rámci specializace.

Povinně volitelné kurzy – SKUPINA 1

Umělecké dílo jako

historický pramen 28p Z 3 Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.

Dítě a dětství v

předmoderní době 14p+14s Z 4

prof. PhDr. Martin Holý,

Ph.D.

Politická kultura franských

elit 14p+14s Z 4


Ph.D.

Církevní dějiny v

habsburské monarchii 14p+14s Z 4

doc. PhDr. Kristina

Kaiserová, CSc.

České politické strany v

19. století 14p+14s Z 4 doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr.

17. století - věk krizí a

konfliktů 14p+14s Z 4


Ph.D.

13

Cvičení z paleografie 14.-

16. století 28s Z 3 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.


19. století 28s Z 3 PhDr. Pavel Holub

Městské archivy v České

republice 14p+14s Z 4

doc. PhDr. Václav Ledvinka,

CSc.

Písemné prameny

k movitým památkám 28p Z 3 Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.

Slavnosti v předmoderní

době 14p+14s Z 4


Ph.D.

Dokumentační metody a

techniky v současné

památkové péči

28p Z 3 PhDr. Kamil Podroužek,

Ph.D.

Praxe v současné

památkové péči 28p Z 3 Mgr. Martin Zubík

Rurální architektura 28p Z 3 PhDr. Kamil Podroužek,

Ph.D.

Vybrané problémy

středověkého umění 14p+14s Z 4

prof. PhDr. Ing. Jan Royt,

Ph.D., DSc.

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 15 kr. bodů v průběhu studia a absolvování minimálně

4 kurzů v rámci skupiny.

Povinně volitelné kurzy – SKUPINA 2

Oberhollabrunnský systém

úřadování na počátku 20.

století

28p Z 4 PhDr. Pavel Holub

Písemné prameny ke

stavební historii 28p Z 3 Mgr. Renáta Kuprová

Gotické sochařství

v severních Čechách 28p Z 3 PhDr. Lubomír Turčan

Venkovské obyvatelstvo

v českých zemích v raném

novověku

14p+14s Z 4 PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.

Genealogie 14p+14s Z 4 PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání18 kr. bodů v průběhu studia a absolvování minimálně

5 kurzů v rámci skupiny. Nabídka kurzů je pouze ilustrativní, počítá se s jejím podstatným navýšením podle

vývoje personální situace na katedře, jejího badatelského zaměření a spolupráce s externími odborníky.

Součásti SZZ a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou ústních zkoušek a obhajoby diplomové práce. Obhajoba spojená

s rozpravou nad tématem diplomové práce se nemusí konat v den ústního přezkoušení a student při ní může

využít možnosti promítané prezentace. Při ústním přezkoušení má student k dispozici historické atlasy. Ve

všech částech SZZ výkon studenta posuzuje komise v čele s předsedou jmenovaným z řad docentů a profesorů.

SZZ z Historie Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny

zahrnuje období od starověku až do konce 18. století, varianta novější dějiny zahrnuje období od Velké

francouzské revoluce do nejnovějších dějin. Vlastní přezkoušení v podobě dvou vylosovaných otázek má formu

rozpravy nad látkou vybraného období – první otázka směřuje k problematice českých, příp. českých a

československých dějin, druhá k problematice obecných dějin. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou

však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK

varianta STARŠÍ DĚJINY

České dějiny

14

1. Ranné formy státnosti na českém území - první státní útvary, přemyslovský stát

2. Lucemburkové na českém trůnu – systém vlády, krizové jevy, vzdělanost a kultura.

3. Husitské války – předpoklady, průběh, důsledky.

4. Doba poděbradská a jagellonská.

5. Habsburkové na českém trůně a jejich vláda až do bitvy na Bílé hoře.

6. Kultura humanismu a renesance v Čechách a na Moravě.

7. Třicetiletá válka a její důsledky pro české země.

8. Náboženské poměry v habsburské monarchii od třicetileté války do období josefinismu.

9. Hospodářské poměry v českých zemích 17. a 18. století- ekonomické problémy venkova,

protoindustrializace.

10. Absolutistický systém vlády až do období osvícenského absolutismu v našich zemích.

Obecné dějiny

1. Klíčové okamžiky antických řeckých a římských dějin.

2. Evropa na přelomu antiky a středověku

3. Karolinský svět

4. Středověká církev a její reformy. Hereze

5. Evropské monarchie vrcholného středověku

6. Podstat a proměny středověkého světského universalismu.

7. Evropská kultura od románského umění ke gotice.

8. Filozofické a teologické základy středověké vzdělanosti.

9. Středověké renesance, reformace a katolická reforma. Realita konfesionalismu.

10. Evropské státy raného novověku, jejich podstata a vývoj

varianta NOVĚJŠÍ DĚJINY

České a československé dějiny

1. Moderní nacionalismus v našich zemích – koncepty, ideje, tvůrci.

2. Revoluce 1848/49 v českých zemích – příčiny, průběh, důsledky, souvislosti s evropským vývojem.

3. Hospodářský a sociální vývoj české společnosti v dlouhém 19. století. Hlavní etapy ekonomického vývoje

v průběhu 19. století.

4. Vývoj politiky v českých zemích ve druhé polovině dlouhého 19. století – proměny ústavnosti, politické

strany, hlasovací právo, česko-německá otázka

5. První světová válka a její odraz v historii českých zemí - zahraniční a vnitřní odboj, odraz v kultuře a

umění. Vznik samostatné Československé republiky.

6. První Československá republika - politický systém, národnostní problematika, kulturní atmosféra.

7. Druhá republika 1938-1939. Čechy a Morava pod německým protektorátem 1939-1945. Český odboj za

nacistické okupace.

8. Třetí republika 1945-1948. Národnostní otázka v ČSR a její řešení po druhé světové válce.

9. Únor 1948 a upevnění komunistického totalitního režimu a jeho vývoj v 50. letech. Hospodářský, sociální

a kulturní vývoj v letech 1948- 1968.

10. Komunistická „normalizace“ a příčiny jejího pádu - Československo 1969-1992. Česko-Slovenské vztahy

1945-1992.

Obecné dějiny

1. Třicetiletá válka: její příčiny a důsledky; možné charakteristiky v moderním historickém bádání a jejich

kritika.

2. Stát a společnost 17. a 18 století: protoindustrializace a zemědělská revoluce

3. Evropa, Rusko, zámořský svět a Osmanská říše v 17. a 18. století: stýkání a potýkání

4. Osvícenství, racionalismus, věda a svět víry; velké revoluce a 17. a 18. století.

5. Evropa a zámořský svět po Vídeňském kongresu do počátku 1. světové války.

6. Základní rysy politického, sociálního a hospodářského vývoje v Evropě 19. století. Teoretické koncepty

a praxe.

7. I. světová válka: příčiny, průběh, výsledky. Svět po versailleské a washingtonské konferenci.

8. Věda, vzdělanost a kultura mezi válkami

9. II. světová válka: příčiny, průběh, výsledky

10. Evropa a svět pod II. světové válce k dnešku: výzvy, problémy, procesy

SZZ Specializace Historie

15

Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny



rozpravy nad látkou vybraného období – první otázka se zaměřuje na teoretické aspekty studia historie, druhá je

koncipována metodologicky. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.


Teorie

1. Rekapitulace vývoje historického poznání Velké Moravy. Nejstarší přemyslovské legendy a vývoj názorů

na ně. Kronikářství českého středověku do doby Jana Lucemburského.

2. Od družinných elit k vrcholně středověké pozemkové šlechtě. Středověká vazalita a beneficiální systém.

Středověký realismus a nominalismus.

3. 15. století jako historiografický problém. Kultura renesance a humanismus jako historiografický koncept.

Hereze, reforma a reformace.

4. Základní typy středověkých narativních pramenů a pramenů úřední. Výzkum raně novověkých měst -

charakteristika městských pramenů. Nové metodologické podněty výzkumu raně novověké společnosti.

5. Dualismus moci ve stavovské monarchii. Náboženský vývoj předbělohorského období v českých zemích.

6. Nové typy pramenů pro české dějiny 17. a 18. Století.

7. Analýza aspektů vytváření novodobého českého národa.

8. Ekonomické koncepce a jejich odraz v evropské politice 17. a 18. století. Obecné a specifické rysy

protoindustrializace v českých zemích.

9. Rozvoj amerických kolonií a vznik USA. Role evropských států a srovnání s vývojem v Jižní Americe.

10. Myšlenkové proudy 18. století a jejich vliv na společnost.

Metodologie

1. Historie a historické myšlení. Dějiny, minulost, dějepis vs. minulost, historiografie a paměť. Problematika

historického vědomí a (kolektivní) paměti.

2. Historikovy metody a jeho nesnáze. Etika historikovy práce.

3. Historické dílo - historiografie a historická interpretace.

4. Mikrohistorie a historická antropologie.

5. Dějiny každodennosti, dějiny mentalit.

6. Evropská reformace – podoby a problémy.

7. Přechodové rituály a lidová magie raného novověku. Fenomén čarodějnictví a jeho proměny ve středověku

a raném novověku.

8. Historická demografie a statistika

9. Historická geografie a kartografie.

10. Historická sociologie.


Teorie

1. Nejvýznamnější politické osobnosti českých dějin v 19. století. Hierarchizace českých politických stran do

1. světové války a charakteristika jejich programu.

2. Tři pilíře a průsečíky 19. století (nacionalismus, liberalismus, socialismus) – teorie, typologie,

organizační formy, osobnosti.

3. Proměny každodenního života v průběhu 19. století s ohledem na sociální skupiny a další kriteria. Etnické

skupiny vnímané jako problémové (Židé, Romové), příčiny, konkrétní reflexe, dopady.

4. Nejvýznamnější dokumenty doby 1. světové války vedoucí ke vzniku samostatného československého

státu. Klíčové mocenské vazby a vztahy v Evropě od Vídeňského kongresu po I. světovou válku.

5. Československo – nahodilost, nebo logika dějin?

6. Odboj proti totalitním režimům v Československu a ve střední Evropě. Češi a komunismus.

Historiografie ve službách totalitních režimů. Pramenná základna pro poznání totalitních režimů –

možnosti a limity.

7. Versailleská mírová soustava. Politika appeasementu – představitelé, průvodní okolnosti, interpretace.

8. (Ne)přátelé. Vztahy SSSR a Německa 1922-1941. Zahraniční politika, smlouvy, hospodářská a vojenská

spolupráce.

9. Proměny interpretace studené války.

16

10. Základní problémy mezinárodních vztahů na přelomu 20. a 21. století. Evropa – součást mocenských

bloků nebo samostatná politická síla?

Metodologie

1. Historie a historické myšlení. Dějiny, minulost, dějepis vs. minulost, historiografie a paměť. Problematika

historického vědomí a (kolektivní) paměti.



4. Hospodářské dějiny a jejich metody.

5. Církevní dějiny a jejich metody.

6. Sekularizace vs. konfesionalizace. Věda a náboženství. Náboženství a nacionalismus.

7. Subjektivní prameny v rámci historiografie. Vzpomínková kultura jako aktuální téma historiografie.

8. Orální historie – prameny, metoda (analýza, interpretace), úskalí.

9. Genderová analýza pramene – metoda, analýza, interpretace

10. Gender history vs. women’s history. Maskulinita, men´s studies a men´s history.

Další studijní povinnosti

Návrh témat rigorózních prací

Témata rigorózních prací odpovídají odbornému zájmu a badatelskému zaměření uchazeče, zpravidla vycházejí

z projektu diplomové práce, který však výrazně metodologicky i obsahově překračují. Vlastní zpracování

rigorózní práce je založeno na původním výzkumu a představuje originální a přínosný způsob řešení daného

tématu a rozvíjí poznání v oboru. Při volbě tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím

výzkumem. Rigorózní práce by měla vždy přinést nové a originální badatelské výsledky individuální tvůrčí

činnosti uchazeče. Odborné vedení této práce stanoveným školitelem se nepředpokládá, předkladatel však může

využít konzultací s odborníky a vědeckými pracovníky fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru

uchazeče, jenž může předběžně konzultovat s garantem studijního programu. Zaměření by se mělo zřetelně vázat

k historickému oboru, a mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.

Příklady tematických okruhů pro rigorózní práce:

• Kulturní a sociální aspekty vývoje společnosti, včetně postavení jednice a sociální skupiny (historicko-

antropologické přístupy)

• Historiografie a historická metodologie (vývoj, teoretické aspekty i aplikace na konkrétní badatelká témata)

• Vybraná témata hospodářských a sociálních dějin (historicko-demografické přístupy)

• Vybrané aspekty vývoje regionálních dějin (severozápadních Čech)

• Analýza a interpretace vybraných pramenů či archivních fondů v kontextu historického vývoje

• Lokální dějiny jako součást kulturních, sociálních a hospodářských dějin

Součásti SRZ a jejich obsah

Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Obě části se

konají v témže termínu a nelze je rozdělit.

Okruhy ústní části SRZ:

• České dějiny nebo Obecné dějiny (dle zaměření rigorózní práce zvolí uchazeč)

• Historiografie a metodologie Webová stránka, na které jsou zveřejněna pravidla vymezující požadavky na SRZ a rigorózní práce a

upravující organizační postupy při přípravě na SRZ včetně obhajob rigorózních prací2.

http://ff.ujep.cz/ff/veda-vyzkum-projekty/2011-06-24-07-41-58/rigorozni-rizeni

2 Čl. 17 odst. 3 Standardů studijních programů UJEP.


17

B-IIa – Studijní plány a návrh témat prací (bakalářské a magisterské

studijní programy) Označení studijního

plánu

2) HISTORIE – navazující studium Samostatný studijní plán se specializací Archivnictví


Společný základ:

• Povinné kurzy:………………..………. 40 kb.

• Společný základ (průprava DP): ……… 12 kb.

Specializace II. - Archivnictví: …………….. 35 kb.


• Skupina 1: …………………………...... 15 kb. (pro všechny specializace společné)

• Skupina 2: …………………………...... 18 kb. (pro všechny specializace společné)

CELKEM: ……………………….………....120 kb.


Název předmětu Rozsah

způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


roč./sem.

profil.

základ

Historiografie I 28p Z 3 prof. PhDr. Radek Fukala,

Ph.D. 1/ZS ZT

Metody a postupy



Ph.D. (P, 75%; S, 75%)


(P, 25%; S, 25%)

1/ZS ZT



Ph.D. (P, 75%)


Ph.D. (P, 25%)

1/ZS ZT



Ph.D. (P, 75%)


25%)

1/ZS ZT

Zahraniční zkušenost 14s Z 1 Mgr. Stanislava Musilová,

Ph.D. 1/ZS


Historiografie II 28p Zk 4 prof. PhDr. Radek Fukala,

Ph.D. 1/LS ZT

Metody a postupy


doc. PhDr. Kristina


75%)

PhDr. Jaroslav Rokoský,

Ph.D. (P, 25%; S, 25%)

1/LS ZT



Ph.D. (P, 75%)


Ph.D. (P, 25%)

1/LS ZT


II 28p Z 3


Ph.D. (P, 75%)


25%)

1/LS ZT


Nauka o pramenech I 14p+14s Z 4 prof. PhDr. Michaela Hrubá,

Ph.D. 2/ZS PZ

Četba, analýza a


textů

28p Z 4 prof. PhDr. Martin Holý,

Ph.D. 2/ZS ZT

18


Nauka o pramenech II 14p+14s Z 4 doc. Mgr. Martin Veselý,

Ph.D. 2/LS PZ


ÚHRNEM (povinné kurzy):

Společný základ (12 KB) – příprava diplomové práce: Zásady a etika vědecké

práce (seminář


28s Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá,

Ph.D. 2/ZS


prof. PhDr. Michaela

Hrubá, Ph.D. (S, 50%)

Vedoucí kvalifikační práce

(S, 50%)

2/LS

Celkem – SZ 12



Specializace II – ARCHIVNICTVÍ (povinné kurzy) – celkem 35 krb.


způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


roč./sem.

profil.

základ

Paleograficko-

diplomatické praktikum 28s Zk+ 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 1/ZS PZ

Přístup k archiváliím,

dokumentům a informacím 14p Z 2 Mgr. Mikuláš Čtvrtník, PhD. 1/ZS PZ

Vybrané kapitoly z dějin

správy I. 14p+14s Zk+ 4


Ph.D. (P, 75%; S, 75%)

Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.

(P, 25%; S, 25%)

1/ZS ZT

CELKEM (1/ZS) 10

Světové a české

archivnictví v současnosti:

aktuální témata, otázky,

problémy

28p+14s Zk+ 5

doc. Václav Ledvinka, CSc.

(P, 75%; S, 75%)

Mgr. Mikuláš Čtvrtník, Ph.D.

(P, 25%; S, 25%)

1/LS ZT

Vybrané kapitoly z dějin

správy II. 14p+14s Zk+ 4

doc. PhDr. Martin Veselý,

Ph.D. (P, 75%; S, 75%)

PhDr. Pavel Holub (P, 25%;

S, 25%)

1/LS ZT

Historická němčina 14p+14s Z 3 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. 1/LS CELKEM (1/LS) 12

Archivní praxe 10 dní 3 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. 2/ZS

Edice archivních pramenů

I. 28s Z 4


(S, 75%)

PhDr. Pavel Holub (S, 25%)

2/ZS PZ

CELKEM (2/ZS) 7

Edice archivních pramenů

II. 28s Z 4


(S, 50%)

PhDr. Pavel Holub (S, 50%)

2/LS PZ

Prezentace archivů a

archiválií 14s 2 PhDr. Pavel Holub 2/LS

CELKEM (2/LS) 6




Povinně volitelné kurzy – skupina 1

19


předmoderní době 14p+14s Z 4


Ph.D.

Politická kultura franských

elit 14p+14s Z 4


Ph.D.

Církevní dějiny v

habsburské monarchii 14p+14s Z 4

doc. PhDr. Kristina

Kaiserová, CSc.



Moderní architektura 14p+14s Z 4 prof. Ing. arch. Petr Urlich,

CSc.


konfliktů 14p+14s Z 4


Ph.D.







století

28p Z 4 PhDr. Pavel Holub


republice 14p+14s Z 4

doc. PhDr. Václav Ledvinka,

CSc.

Písemné prameny



době 14p+14s Z 4


Ph.D.



památkové péči

28p Z 3 PhDr. Kamil Podroužek,

Ph.D.



Praxe v současné


Rurální architektura 28p Z 3 PhDr. Kamil Podroužek,

Ph.D.

Vybrané problémy

středověkého umění 28p Z 3

prof. PhDr. Ing. Jan Royt,

Ph.D., DSc.


4 kurzů v rámci skupiny.



historický pramen 28p Z 3 Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D. …

Latina pro historiky I 28s Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.

Latina pro historiky II 28s Zk+ 4 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.





novověku




5 kurzů v rámci skupiny. Nabídka kurzů je pouze ilustrativní, počítá se s jejím podstatným navýšením podle

vývoje personální situace na katedře, jejího badatelského zaměření a spolupráce s externími odborníky.


Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou ústních zkoušek a obhajoby diplomové práce. Obhajoba spojená

s rozpravou nad tématem závěrečné práce se nemusí konat v den ústního přezkoušení a student při ní může využít

20

možnosti promítané prezentace. Při ústním přezkoušení má student k dispozici historické atlasy. Ve

všech částech SZZ výkon studenta posuzuje komise v čele s předsedou jmenovaným z řad docentů a profesorů.

SZZ z Historie Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny



rozpravy nad látkou vybraného období – první otázka směřuje k problematice českých, příp. českých a

československých dějin, druhá k problematice obecných dějin. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou

však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK


České dějiny









9. Hospodářské poměry v českých zemích 17. a 18. století- ekonomické problémy venkova,

protoindustrializace.


Obecné dějiny















13. Hospodářský a sociální vývoj české společnosti v dlouhém 19. století. Hlavní etapy ekonomického

vývoje v průběhu 19. století.

14. Vývoj politiky v českých zemích ve druhé polovině dlouhého 19. století – proměny ústavnosti, politické

strany, hlasovací právo, česko-německá otázka

15. První světová válka a její odraz v historii českých zemí - zahraniční a vnitřní odboj, odraz v kultuře a

umění. Vznik samostatné Československé republiky.





19. Únor 1948 a upevnění komunistického totalitního režimu a jeho vývoj v 50. letech. Hospodářský,

sociální a kulturní vývoj v letech 1948- 1968.

21

20. Komunistická „normalizace“ a příčiny jejího pádu - Československo 1969-1992. Česko-Slovenské

vztahy 1945-1992.

Obecné dějiny

1. Třicetiletá válka: její příčiny a důsledky; možné charakteristiky v moderním historickém bádání a jejich

kritika.





6. Základní rysy politického, sociálního a hospodářského vývoje v Evropě 19. století. Teoretické koncepty

a praxe.





SZZ specializace Archivnictví

Státní závěrečná zkouška specializace archivnictví se sestává ze dvou hlavních oblastí: I. Světové a české

archivnictví v současnosti, 2. Vybrané kapitoly z dějin správy. Zkouška ze světového a českého archivnictví v

současnosti ověřuje u studentů nejen znalosti z oblasti základních fází současné archivní práce, ale především se

orientuje na mezinárodní kontext a aktuální problémy, které jsou řešeny jak na úrovni českého, tak evropského,

potažmo světového archivnictví. Důležité je tedy pochopení v současné době měnícího se paradigmatu

disciplíny, který souvisí s novými otázkami, které si obor klade a snaží se je různě, v závislosti na konkrétním

prostředí, zodpovídat. Zkouška z vybraných kapitol z dějin správy sleduje ověření znalostí z tohoto rozsáhlého

souboru vědomostí dějin administrativy, klíčového pro samotnou archivní práci. Nepůjde tu výlučně o prokázání

základní faktografie, která je tu jakýsimi nutným základem, ale především prezentace širších kontextuálních

vazeb, které propojují dějiny správy s politickým, sociálním, ba i hospodářským vývojem, uvědomění si fází

administrativního vývoje v dějinách a také posunů ve vnímání a vykonávání samotné administrativní práce od

středověku po současnost. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK

Světové a české archivnictví v současnosti

1. Metody archivnictví a správy dokumentů

2. Předarchivní péče

3. Archivní zpracování

4. Archivní využívání

5. Přístup k dokumentům a archiváliím

6. Archiválie ve specifickém režimu

7. Elektronické archivnictví

8. Archivní inflace

9. Současné proměny charakteru archiválií

10. Archivnictví a historická věda, interdisciplinarita

Vybrané kapitoly z dějin správy

1. Země Koruny české jako správní celek

2. Český stát v habsburské monarchii (1526-1848)

3. Výkon vlády ve středověku

4. Dvůr v raném novověku

5. Regionální státní/stavovská správa

6. Úřední kariéra, sociální mobilita a reprezentace

7. České země a papežství

8. Zrod moderních úřadů

9. Úředník v osvíceném 18. století

10. Církevní řády a jejich správa

11. Obecné problémy správních změn v 19. až 21. století

12. Politická správa 1848-1945

13. Soudní správa 1848-1945

22

14. Samospráva 1848-1845

15. Proměny státní správy 1945-1960

16. Státní správa 1960-1990

17. Od federativních republik přes osamostatnění k dnešku

18. Obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem

19. Vývoj soudnictví od roku 1945 do současnosti

20. Vývoj správy regionu severozápadních Čech v letech 1945-současnost




z projektu diplomové práce, který však výrazně metodologicky i obsahově překračují. Vlastní zpracování

rigorózní práce je založeno na původním výzkumu a představuje originální a přínosný způsob řešení daného

tématu a rozvíjí poznání v oboru. Při volbě tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím

výzkumem. Rigorózní práce by měla vždy přinést nové a originální badatelské výsledky individuální tvůrčí

činnosti uchazeče. Odborné vedení této práce stanoveným školitelem se nepředpokládá, předkladatel však může

využít konzultací s odborníky a vědeckými pracovníky fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru

uchazeče, jenž může předběžně konzultovat s garantem studijního programu. Zaměření by se mělo zřetelně vázat

k historickému oboru, a mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.










Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Obě části se

konají v témže termínu a nelze je rozdělit.








23

B-IIa – Studijní plány a návrh témat prací (bakalářské a magisterské studijní

programy) Označení studijního

plánu

3) HISTORIE – navazující studium Samostatný studijní plán se specializací Péče o kulturní dědictví


Společný základ:



Specializace III. – Péče o kulturní dědictví: …….. 35 kb.




CELKEM: ……………………………….120 kb.



způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


roč./sem.

profil.

základ *

Historiografie I 28p Z 3 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. 1/ZS ZT

Metody a postupy


prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

(P, 75%; S, 75%)

Mgr. David Tomíček, Ph.D. (P,

25%; S, 25%)

1/ZS ZT


doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.

(P, 75%)

prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.

(P, 25%)

1/ZS ZT


doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. (P,

75%)

doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. (P, 25%)

1/ZS ZT

Zahraniční zkušenost 14s Z 1 Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. 1/ZS CELKEM (1/ZS) 126p+70s 14

Historiografie II 28p Zk 4 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. 1/LS ZT

Metody a postupy


doc. PhDr. Kristina Kaiserová,

CSc. (P, 75%; S, 75%)

PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D. (P,

25%; S, 25%)

1/LS ZT



(P, 75%)


(P, 25%)

1/LS ZT


II 28p Z 3


75%)


1/LS ZT


Nauka o pramenech I 14p+14s Z 4 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS PZ

Četba, analýza a


textů

28p Z 4 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. 2/ZS ZT


Nauka o pramenech II 14p+14s Z 4 doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. 2/LS PZ CELKEM (2/LS) 70p+28s 4


Společný základ (12 KB) – příprava diplomové práce:

24

Zásady a etika vědecké

práce (seminář


28s Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS



Ph.D. (S, 50%)

Vedoucí kvalifikační práce (S, 50%)

2/LS

Celkem – SZ 12



Specializace III – PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ (povinné kurzy)


způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


roč./sem.

profil.

základ

Dějiny architektury I. 28p Zk+ 3 Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. 1/ZS PZ

Stavební historie 28p Zp 2

Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. (P,

60%)

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. (P,

40%)

1/ZS PZ

Teorie a metodologie péče

o kulturní dědictví I 28p Zp 4


Ph.D. (P, 60%)

PhDr. Vít Honys (P, 40%)

1/ZS ZT

Restaurování movitých

památek 14p Zp 2 PhDr. Vít Honys 1/ZS

CELKEM (1/ZS) 11

Kulturní dědictví Němců

v českých zemích 28p Zk+ 4 doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. 1/LS ZT

Teorie a metodologie péče

o kulturní dědictví II 28s Zk+ 5


Ph.D. (S, 60%)

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

(40%)

1/LS ZT

Dějiny architektury II 28p Zk+ 3

Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. (P,

75%)

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. (P,

25%)

1/LS PZ

CELKEM (1/LS) 12

Dějiny architektury III 28p Zk+ 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. 2/ZS PZ

Historické stavební

techniky a konstrukce 14p Zp 2 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. 2/ZS

Ikonografie a ikonologie 28s Zp 2 Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 2/ZS PZ CELKEM (2/ZS) 7

Dějiny architektury IV 28p Zk+ 3 prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. 2/LS PZ

Odborná praxe 10 dní Zp 2 Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 2/LS CELKEM (2/LS) 5






historický pramen 28p Z 3 Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.


předmoderní době 28p Z 3 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.



Moderní architektura 14p+14s Z 4 prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.


konfliktů 14p+14s Z 4 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

25






republice 14p+14s Z 4 doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.

Písemné prameny



době 14p+14s Z 4 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.



památkové péči

28p Z 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Praxe v současné


Rurální architektura 28p Z 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.



Vybrané problémy

středověkého umění 14p+14s Z 4

prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.,

DSc.

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 15 kr. bodů v průběhu studia a absolvování minimálně 4 kurzů

v rámci skupiny.




Latina pro historiky I 28s Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.

Latina pro historiky II 28s Zk+ 4 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.



století

28s Z 4 PhDr. Pavel Holub



novověku



Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 18 kr. bodů v průběhu studia a absolvování minimálně 5 kurzů

v rámci skupiny. Nabídka kurzů je pouze ilustrativní, počítá se s jejím podstatným navýšením podle vývoje personální

situace na katedře, jejího badatelského zaměření a spolupráce s externími odborníky.


Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou ústních zkoušek a obhajoby diplomové práce. Obhajoba spojená s rozpravou

nad tématem diplomové práce se nemusí konat v den ústního přezkoušení a student při ní může využít možnosti

promítané prezentace. Při ústním přezkoušení má student k dispozici historické atlasy. Ve všech částech SZZ výkon

studenta posuzuje komise v čele s předsedou jmenovaným z řad docentů a profesorů.

SZZ Historie Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny zahrnuje

období od starověku až do konce 18. století, varianta novější dějiny zahrnuje období od Velké francouzské revoluce do

nejnovějších dějin. Vlastní přezkoušení v podobě dvou vylosovaných otázek má formu rozpravy nad látkou vybraného

období – první otázka směřuje k problematice českých, příp. českých a československých dějin, druhá k problematice

obecných dějin. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK


České dějiny


26








9. Hospodářské poměry v českých zemích 17. a 18. století- ekonomické problémy venkova, protoindustrializace.


Obecné dějiny















23. Hospodářský a sociální vývoj české společnosti v dlouhém 19. století. Hlavní etapy ekonomického vývoje

v průběhu 19. století.

24. Vývoj politiky v českých zemích ve druhé polovině dlouhého 19. století – proměny ústavnosti, politické strany,

hlasovací právo, česko-německá otázka

25. První světová válka a její odraz v historii českých zemí - zahraniční a vnitřní odboj, odraz v kultuře a umění.

Vznik samostatné Československé republiky.





29. Únor 1948 a upevnění komunistického totalitního režimu a jeho vývoj v 50. letech. Hospodářský, sociální a

kulturní vývoj v letech 1948- 1968.

30. Komunistická „normalizace“ a příčiny jejího pádu - Československo 1969-1992. Česko-Slovenské vztahy 1945-

1992.

Obecné dějiny

1. Třicetiletá válka: její příčiny a důsledky; možné charakteristiky v moderním historickém bádání a jejich kritika.





6. Základní rysy politického, sociálního a hospodářského vývoje v Evropě 19. století. Teoretické koncepty a praxe.





SZZ Specializace Péče o kulturní dědictví

27

V rámci přezkoušení ze specializace Péče o kulturní dědictví si student vylosuje dvojici otázek. První z nich je

z předmětu Kulturní dědictví českých zemí v historické perspektivě, druhá z předmětu Teorie a metodologie péče o

kulturní dědictví. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK

Kulturní dědictví českých zemí v historické perspektivě

1. Předrománská a románská kultura a její dědictví v Čechách a na Moravě.

2. Dědictví gotické kultury venkovského prostředí v zemích Koruny české.

3. Dědictví gotické kultury měšťanského a šlechtického prostředí zemí Koruny české.

4. Životní cyklus nobility a jeho hmotné zázemí v období renesance.

5. Kulturní dědictví renesančního města v českých zemích.

6. Dědictví baroka v sakrální kultuře.

7. Dědictví baroka v profánní kultuře.

8. Kulturní dědictví klasicismu a jeho odraz v architektuře a urbanismu.

9. Kulturní dědictví 19. století - romantismus a historismus v českých zemích.

10. Kultura období Fin de Siècle v českém prostředí – kulturní dědictví secese moderny.

11. Kulturní vývoj Evropy první poloviny 20. století a jeho hmotné dědictví.

12. Kulturní vývoj Evropy druhé poloviny 20. století a jeho hmotné dědictví.

13. Kulturní dědictví Němců v českých zemích.

Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví

1. Historický vývoj vztahu ke kulturními dědictví českých zemích v perspektivě střední Evropy.

2. Základní teoretické a metodologické koncepce péče o kulturní dědictví.

3. Péče o kulturní dědictví ve vybraných evropských zemích.

4. Proměny legislativního rámce péče o kulturní dědictví českých zemí.

5. Současná systémová praxe péče o kulturní dědictví v ČR.

6. Metody historikovy práce s písemnými prameny pro oblast kulturního dědictví.

7. Metody historikovy práce s ikonografickými prameny pro oblast kulturního dědictví.

8. Metody historikovy práce s hmotnými prameny pro oblast kulturního dědictví.

9. Specifika kulturního dědictví severozápadních Čech a péče o něj – historický rámec, problémy, vývoj,

perspektiva.

10. Základní teoretické i praktické postupy při konzervaci a restaurování nemovitých památek.

11. Základní teoretické i praktické postupy při konzervaci a restaurování movitých památek.

12. Význam péče o kulturní dědictví v životě společnosti - sociálně antropologické, filozofické a ekonomické

aspekty.




z projektu diplomové práce, který však výrazně metodologicky i obsahově překračují. Vlastní zpracování rigorózní

práce je založeno na původním výzkumu a představuje originální a přínosný způsob řešení daného tématu a rozvíjí

poznání v oboru. Při volbě tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím výzkumem. Rigorózní práce by

měla vždy přinést nové a originální badatelské výsledky individuální tvůrčí činnosti uchazeče. Odborné vedení této

práce stanoveným školitelem se nepředpokládá, předkladatel však může využít konzultací s odborníky a vědeckými

pracovníky fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru uchazeče, jenž

může předběžně konzultovat s garantem studijního programu. Zaměření by se mělo zřetelně vázat k historickému oboru,

a mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.




• Historiografie a historická metodologie (vývoj, teoretické aspekty i aplikace na konkrétní badatelská témata)



28




Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Obě části se konají v

témže termínu a nelze je rozdělit.








29

B-IIa – Studijní plány a návrh témat prací (bakalářské a magisterské studijní

programy) Označení studijního plánu 4) HISTORIE

Studijní plán pro sdružené studium – MAIOR/MINOR

Prezenční forma studia Struktura studijního plánu:

• Povinné kurzy: 54 kb.

• Společný základ (průprava DP): 12 kb. (do programu MAIOR)

Povinné předměty


způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


roč./sem.

profil.

základ

Historiografie I 28p Z 3 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. 1/ZS ZT

Metody a postupy historické

práce I

14p+14s Z 4 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

(P, 75%; S, 75%)

Mgr. David Tomíček, Ph.D. (P,

25%; S, 25%)

1/ZS ZT

Problémy starších dějin I 28p

Z 3


(P, 75%)


(P, 25%)

1/ZS ZT

Problémy novějších dějin I 28p

Z 3


75%)


1/ZS ZT

Zahraniční zkušenost 14s Z 1 Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. 1/ZS CELKEM (1/ZS) 14

Historiografie II 28p Zk 4 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. 1/LS ZT


práce II

14p+14s Z 4 doc. PhDr. Kristina Kaiserová,

CSc. (P, 75%; S, 75%)

PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D. (P,

25%; S, 25%)

1/LS ZT

Problémy starších dějin II

28p Zk 4


(P, 75%)


(P, 25%)

1/LS ZT

Problémy novějších dějin II

28p Zk 4


75%)


1/LS ZT

CELKEM (1/LS) 16

Diplomatika I 28p Z 3 PaedDr.Petr Rak, Ph.D. 2/ZS


práce III 14p+14s

Z 4 doc. PhDr. Kristina Kaiserová,

CSc. (P, 75%; S, 75%)

Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. (P,

25%; S, 25%)

2/ZS ZT

Nauka o pramenech I 14p+14s Z 4 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS PZ CELKEM (2/ZS) 11

Diplomatika II 28p Zk 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 2/LS

Kodikologie 28p+14s Zk+ 5 doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D. 2/LS ZT

Nauka o pramenech II 14p+14s Z 4 doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. 2/LS PZ CELKEM (2/LS) 13


Společný základ (12 KB) – příprava diplomové práce: Zásady a etika vědecké práce

(seminář k diplomové práci) 28s Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS



Ph.D. (S, 50%)


2/LS

Celkem – SZ 12

30

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 54 kr. bodů v průběhu studia, nutno absolvovat všechny povinné

studijní předměty v případě MAIOR dalších 12 kr. bodů.


Státní závěrečná zkouška se skládá z ústní zkoušky a obhajoby diplomové práce. Obhajoba spojená s rozpravou nad

tématem diplomové práce se nemusí konat v den ústního přezkoušení a student při ní může využít možnosti promítané

prezentace. Při ústním přezkoušení má student k dispozici historické atlasy. Ve všech částech SZZ výkon studenta posuzuje

komise v čele s předsedou jmenovaným z řad docentů a profesorů.

SZZ z Historie Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny zahrnuje

období od starověku až do konce 18. století, varianta novější dějiny zahrnuje období od Velké francouzské revoluce do

nejnovějších dějin. Vlastní přezkoušení v podobě dvou vylosovaných otázek má formu rozpravy nad látkou vybraného

období – první otázka směřuje k problematice českých, příp. českých a československých dějin, druhá k problematice

obecných dějin. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK


České dějiny











Obecné dějiny















3. Hospodářský a sociální vývoj české společnosti v dlouhém 19. století. Hlavní etapy ekonomického vývoje v průběhu

19. století.

4. Vývoj politiky v českých zemích ve druhé polovině dlouhého 19. století – proměny ústavnosti, politické strany,

hlasovací právo, česko-německá otázka

5. První světová válka a její odraz v historii českých zemí - zahraniční a vnitřní odboj, odraz v kultuře a umění. Vznik

samostatné Československé republiky.


31

7. Druhá republika 1938-1939. Čechy a Morava pod německým protektorátem 1939-1945. Český odboj za nacistické

okupace.


9. Únor 1948 a upevnění komunistického totalitního režimu a jeho vývoj v 50. letech. Hospodářský, sociální a kulturní

vývoj v letech 1948- 1968.

10. Komunistická „normalizace“a příčiny jejího pádu - Československo 1969-1992. Česko-Slovenské vztahy 1945-

1992.

Obecné dějiny












Návrh témat rigorózních prací a témata

obhájených prací

Témata rigorózních prací odpovídají odbornému zájmu a badatelskému zaměření uchazeče, zpravidla vycházejí z projektu

diplomové práce, který však výrazně metodologicky i obsahově překračují. Vlastní zpracování rigorózní práce je založeno

na původním výzkumu a představuje originální a přínosný způsob řešení daného tématu a rozvíjí poznání v oboru. Při volbě

tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím výzkumem. Rigorózní práce by měla vždy přinést nové a

originální badatelské výsledky individuální tvůrčí činnosti uchazeče. Odborné vedení této práce stanoveným školitelem se

nepředpokládá, předkladatel však může využít konzultací s odborníky a vědeckými pracovníky fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru uchazeče, jenž

může předběžně konzultovat s garantem studijního programu. Zaměření by se mělo zřetelně vázat k historickému oboru, a

mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.


• Kulturní a sociální aspekty vývoje společnosti, včetně postavení jednice a sociální skupiny (historicko-antropologické

přístupy)







Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Obě části se konají v témže

termínu a nelze je rozdělit.



• Historiografie a metodologie

Webová stránka, na které jsou zveřejněna pravidla vymezující požadavky na SRZ a rigorózní práce a upravující

organizační postupy při přípravě na SRZ včetně obhajob rigorózních prací.5




32

B-IIa – Studijní plány a návrh témat prací (bakalářské a magisterské studijní programy)

Označení studijního plánu 5) HISTORIE – navazující studium Samostatný studijní plán se specializací Historie

Kombinovaná forma studia


Společný základ:



Specializace I. - Historie: ………………... 35 kb.




CELKEM: ……………………………….120 kb.


Název předmětu

prezenční

výuka 6

dis

tan

ční

vý

uk

a

způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.

garant/vyučující dop. roč./sem. profil. základ

Historiografie I 10p (33%) 20 Z 3 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. 1/ZS ZT

Metody a postupy historické práce I 4p+4s (28%) 20 Z 4

prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. (P, 75%;

S, 75%)

Mgr. David Tomíček, Ph.D. (P, 25%; S,

25%)

1/ZS ZT


(33%) 20 Z 3

doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. (P, 75%)

prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (P, 25%) 1/ZS ZT


(33%) 20 Z 3

doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. (P, 75%)

doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. (P, 25%) 1/ZS ZT

Zahraniční zkušenost 5s

(33%) 10 Z 1 Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. 1/ZS

CELKEM (1/ZS) 14

6 Dle nařízení vlády č. 274/2016 Sb. (o standardech pro akreditace ve vysokém školství) – podmínka alespoň 80 hodin přímé výuky za semestr. V rámci jednotlivých semestrů

je nutno započítat ještě kurzy specializace a povinně volitelné kurzy, které budou studenti studijního programu vybírat (průměrní dotace PVK je 8-10 hodin přímé výuky, viz

dále).

33

Historiografie II 10p (33%) 20 Zk 4 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D. 1/LS ZT

Metody a postupy historické práce II 5p+5s (33%) 20 Z 4

doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. (P,

75%; S, 75%)

PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D. (P, 25%; S,

25%)

1/LS ZT

Problémy starších dějin II 10p (33%) 20 Z 3 doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. (P, 75%)

prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (P, 25%) 1/LS ZT

Problémy novějších dějin II 10p (33%) 20 Z 3 doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. (P, 75%)

doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. (P, 25%) 1/LS ZT

CELKEM (1/LS) 14

Nauka o pramenech I 5p+5s (33%) 20 Z 4 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS PZ

Četba, analýza a interpretace

historických textů

10p (33%) 20 Z 4 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. 2/ZS ZT

CELKEM (2/ZS) 8

Nauka o pramenech II 5p+5s (33%) 20 Z 4 doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D. 2/LS PZ CELKEM (2/LS) 4


Společný základ (12 KB) – příprava diplomové práce: Zásady a etika vědecké práce (seminář

k diplomové práci) 8s (28%) 20 Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS

Diplomová práce 8s (28%) 20 Z 10

prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (S,

50%)


2/LS

Celkem – SZ 12

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 42 kr. bodů v průběhu studia, nutno absolvovat všechny povinné studijní předměty v rámci společného základu.

Specializace I – HISTORIE (povinné kurzy) – celkem 35 krb.


způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


Latina pro historiky I 8s (28%) 20 Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc. 1/ZS

Paleograficko-diplomatické praktikum 8s (28%) 20 Zk+ 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 1/ZS

Základy archivnictví I 8p (28%) 20 Z 4 doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. 1/ZS PZ CELKEM (1/ZS) 11

Latina pro historiky II 8s (28%) 20 Zk+ 4 PhDr. Miloslav Krieger, CSc. 1/LS PZ

Základy archivnictví II 8p (28%) 20 Zk 4 doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. 1/LS ZT

34

CELKEM (1/LS) 8

Diplomatika I 8p (28%) 20 Z 3 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 2/ZS

Metody a postupy historické práce III 4p+4s (28%) 20 Z 4


75%; S, 75%)

Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. (P, 25%; S,

25%)

2/ZS ZT

CELKEM (2/ZS) 7

Diplomatika II 8p (28%) 20 Zk 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 2/LS

Kodikologie 8p+4s (28%) 28 Zk+ 5 doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D. 2/LS ZT CELKEM (2/LS) 9


Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 35 kr. bodů v průběhu studia, nutno absolvovat všechny povinné studijní předměty v rámci specializace.


Umělecké dílo jako historický pramen 8p (28%) 20 Z 3 Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.

Dítě a dětství v předmoderní době 4p+4s (28%) 20 Z 4 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.

Politická kultura franských elit 4p+4s (28%) 20 Z 4 doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.

Církevní dějiny v habsburské

monarchii 4p+4s (28%)

20 Z 4 doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.

České politické strany v 19. století 4p+4s (28%) 20 Z 4 doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr.

17. století - věk krizí a konfliktů 4p+4s (28%) 20 Z 4 prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

Cvičení z paleografie 14.-16. století 8s (28%) 20 Z 3 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.

Cvičení z paleografie 17.-19. století 8s (28%) 20 Z 3 PhDr. Pavel Holub

Městské archivy v České republice 4p+4s (28%) 20 Z 4 doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.

Písemné prameny k movitým

památkám 8p (28%) 20 Z 3 Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.

Slavnosti v předmoderní době 4p+4s (28%) 20 Z 4 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.

Dokumentační metody a techniky

v současné památkové péči 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Praxe v současné památkové péči 8p (28%) 20 Z 3 Mgr. Martin Zubík

Rurální architektura 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Vybrané problémy středověkého

umění 4p+4s (28%) 20 Z 4 prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 15 kr. bodů v průběhu studia a absolvování minimálně 4 kurzů v rámci skupiny.

35


Oberhollabrunnský systém úřadování

na počátku 20. století 8s (28%) 20 Z 4 PhDr. Pavel Holub

Písemné prameny ke stavební historii 8p (28%) 20 Z 3 Mgr. Renáta Kuprová

Gotické sochařství v severních Čechách 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Lubomír Turčan

Venkovské obyvatelstvo v českých

zemích v raném novověku 4p+4s (28%) 20 Z 4 PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.

Genealogie 4p+4s (28%) 20 Z 4 PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.

Podmínka pro splnění této skupiny předmětů: získání 18 kr. bodů v průběhu studia a absolvování minimálně 5 kurzů v rámci skupiny. Nabídka kurzů je pouze ilustrativní, počítá

se s jejím podstatným navýšením podle vývoje personální situace na katedře, jejího badatelského zaměření a spolupráce s externími odborníky.


Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou ústních zkoušek a obhajoby diplomové práce. Obhajoba spojená s rozpravou nad tématem diplomové práce se nemusí konat v den

ústního přezkoušení a student při ní může využít možnosti promítané prezentace. Při ústním přezkoušení má student k dispozici historické atlasy. Ve všech částech SZZ výkon


SZZ z Historie Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny zahrnuje období od starověku až do konce 18. století, varianta novější

dějiny zahrnuje období od Velké francouzské revoluce do nejnovějších dějin. Vlastní přezkoušení v podobě dvou vylosovaných otázek má formu rozpravy nad látkou vybraného

období – první otázka směřuje k problematice českých, příp. českých a československých dějin, druhá k problematice obecných dějin. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům,

jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK


České dějiny









36



Obecné dějiny















13. Hospodářský a sociální vývoj české společnosti v dlouhém 19. století. Hlavní etapy ekonomického vývoje v průběhu 19. století.

14. Vývoj politiky v českých zemích ve druhé polovině dlouhého 19. století – proměny ústavnosti, politické strany, hlasovací právo, česko-německá otázka

15. První světová válka a její odraz v historii českých zemí - zahraniční a vnitřní odboj, odraz v kultuře a umění. Vznik samostatné Československé republiky.


17. Druhá republika 1938-1939. Čechy a Morava pod německým protektorátem 1939-1945. Český odboj za nacistické okupace.


19. Únor 1948 a upevnění komunistického totalitního režimu a jeho vývoj v 50. letech. Hospodářský, sociální a kulturní vývoj v letech 1948- 1968.

20. Komunistická „normalizace“ a příčiny jejího pádu - Československo 1969-1992. Česko-Slovenské vztahy 1945-1992.

Obecné dějiny








37




SZZ Specializace Historie Student si vybere jedno ze dvou preferovaných období dle svého odborného zaměření. Varianta starší dějiny zahrnuje období od starověku až do konce 18. století, varianta novější


období – první otázka se zaměřuje na teoretické aspekty studia historie, druhá je koncipována metodologicky. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány

problémově.


Teorie

11. Rekapitulace vývoje historického poznání Velké Moravy. Nejstarší přemyslovské legendy a vývoj názorů na ně. Kronikářství českého středověku do doby Jana

Lucemburského.

12. Od družinných elit k vrcholně středověké pozemkové šlechtě. Středověká vazalita a beneficiální systém. Středověký realismus a nominalismus.

13. 15. století jako historiografický problém. Kultura renesance a humanismus jako historiografický koncept. Hereze, reforma a reformace.

14. Základní typy středověkých narativních pramenů a pramenů úřední. Výzkum raně novověkých měst - charakteristika městských pramenů. Nové metodologické podněty

výzkumu raně novověké společnosti.

15. Dualismus moci ve stavovské monarchii. Náboženský vývoj předbělohorského období v českých zemích.

16. Nové typy pramenů pro české dějiny 17. a 18. Století.

17. Analýza aspektů vytváření novodobého českého národa.

18. Ekonomické koncepce a jejich odraz v evropské politice 17. a 18. století. Obecné a specifické rysy protoindustrializace v českých zemích.

19. Rozvoj amerických kolonií a vznik USA. Role evropských států a srovnání s vývojem v Jižní Americe.

20. Myšlenkové proudy 18. století a jejich vliv na společnost.

Metodologie

1. Historie a historické myšlení. Dějiny, minulost, dějepis vs. minulost, historiografie a paměť. Problematika historického vědomí a (kolektivní) paměti.




5. Dějiny každodennosti, dějiny mentalit.


7. Přechodové rituály a lidová magie raného novověku. Fenomén čarodějnictví a jeho proměny ve středověku a raném novověku.

8. Historická demografie a statistika

9. Historická geografie a kartografie.

10. Historická sociologie.

38


Teorie

11. Nejvýznamnější politické osobnosti českých dějin v 19. století. Hierarchizace českých politických stran do 1. světové války a charakteristika jejich programu.

12. Tři pilíře a průsečíky 19. století (nacionalismus, liberalismus, socialismus) – teorie, typologie, organizační formy, osobnosti.

13. Proměny každodenního života v průběhu 19. století s ohledem na sociální skupiny a další kriteria. Etnické skupiny vnímané jako problémové (Židé, Romové), příčiny,

konkrétní reflexe, dopady.

14. Nejvýznamnější dokumenty doby 1. světové války vedoucí ke vzniku samostatného československého státu. Klíčové mocenské vazby a vztahy v Evropě od Vídeňského

kongresu po I. světovou válku.

15. Československo – nahodilost, nebo logika dějin?

16. Odboj proti totalitním režimům v Československu a ve střední Evropě. Češi a komunismus. Historiografie ve službách totalitních režimů. Pramenná základna pro poznání

totalitních režimů – možnosti a limity.

17. Versailleská mírová soustava. Politika appeasementu – představitelé, průvodní okolnosti, interpretace.

18. (Ne)přátelé. Vztahy SSSR a Německa 1922-1941. Zahraniční politika, smlouvy, hospodářská a vojenská spolupráce.

19. Proměny interpretace studené války.

20. Základní problémy mezinárodních vztahů na přelomu 20. a 21. století. Evropa – součást mocenských bloků nebo samostatná politická síla?

Metodologie

1. Historie a historické myšlení. Dějiny, minulost, dějepis vs. minulost, historiografie a paměť. Problematika historického vědomí a (kolektivní) paměti.



4. Hospodářské dějiny a jejich metody.

5. Církevní dějiny a jejich metody.

6. Sekularizace vs. konfesionalizace. Věda a náboženství. Náboženství a nacionalismus.

7. Subjektivní prameny v rámci historiografie. Vzpomínková kultura jako aktuální téma historiografie.

8. Orální historie – prameny, metoda (analýza, interpretace), úskalí.

9. Genderová analýza pramene – metoda, analýza, interpretace

10. Gender history vs. women’s history. Maskulinita, men´s studies a men´s history.



Témata rigorózních prací odpovídají odbornému zájmu a badatelskému zaměření uchazeče, zpravidla vycházejí z projektu diplomové práce, který však výrazně metodologicky i

obsahově překračují. Vlastní zpracování rigorózní práce je založeno na původním výzkumu a představuje originální a přínosný způsob řešení daného tématu a rozvíjí poznání

v oboru. Při volbě tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím výzkumem. Rigorózní práce by měla vždy přinést nové a originální badatelské výsledky

39

individuální tvůrčí činnosti uchazeče. Odborné vedení této práce stanoveným školitelem se nepředpokládá, předkladatel však může využít konzultací s odborníky a vědeckými

pracovníky fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru uchazeče, jenž může předběžně konzultovat s garantem studijního

programu. Zaměření by se mělo zřetelně vázat k historickému oboru, a mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.


• Kulturní a sociální aspekty vývoje společnosti, včetně postavení jednice a sociální skupiny (historicko-antropologické přístupy)





• Lokální dějiny jako součást kulturních, sociálních a hospodářských dějin Součásti SRZ a jejich obsah

Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Obě části se konají v témže termínu a nelze je rozdělit.



• Historiografie a metodologie Webová stránka, na které jsou zveřejněna pravidla vymezující požadavky na SRZ a rigorózní práce a upravující organizační postupy při přípravě na SRZ včetně

obhajob rigorózních prací7.




40


Označení studijního plánu 6) HISTORIE – navazující studium Samostatný studijní plán se specializací Archivnictví



Společný základ:



Specializace II. - Archivnictví: ………....... 35 kb.




CELKEM: ……………………………….120 kb.


Název předmětu

prezenční

výuka 8

dis

tan

ční

vý

uk

a

způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.





S, 75%)


25%)

1/ZS ZT


(33%) 20 Z 3




(33%) 20 Z 3





CELKEM (1/ZS) 14

8 Dle nařízení vlády č. 274/2016 Sb. (o standardech pro akreditace ve vysokém školství) – podmínka alespoň 80 hodin přímé výuky za semestr. V rámci jednotlivých semestrů

je nutno započítat ještě kurzy specializace a povinně volitelné kurzy, které budou studenti studijního programu vybírat (průměrní dotace PVK je 8-10 hodin přímé výuky, viz

dále).

41




75%; S, 75%)


25%)

1/LS ZT





CELKEM (1/LS) 14





CELKEM (2/ZS) 8




k diplomové práci) 8s (28%)

20 Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS

Diplomová práce 8s (28%)

20

Z 10


50%)


2/LS

Celkem – SZ 12


Specializace II – ARCHIVNICTVÍ (povinné kurzy) – celkem 35 krb.


způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


Paleograficko-diplomatické praktikum 8p (28%) 20 Zk+ 4 PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D. 1/ZS PZ

Přístup k archiváliím, dokumentům a

informacím 8p (28%) 20 Z 2 Mgr. Mikuláš Čtvrtník, PhD. 1/ZS PZ

Vybrané kapitoly z dějin správy I. 10p (33%) 20 Zk+ 4 prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. (P, 75%)

Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. (P, 25%) 1/ZS ZT

CELKEM (1/ZS) 10

42

Světové a české archivnictví

v současnosti: aktuální témata, otázky,

problémy

8p+4s (28%) 28 Zk+ 5 doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.

Mgr. Mikuláš Čtvrtník, Ph.D. 1/LS ZT

Vybrané kapitoly z dějin správy II. 10p (33%) 20 Zk+ 4 doc. PhDr. Martin Veselý, Ph.D. (P, 75%)

PhDr. Pavel Holub (P, 25%) 1/LS ZT

Historická němčina 4p+4s (28%) 20 Z 3 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. 1/LS CELKEM (1/LS) 12

Archivní praxe 10 dní 3 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. 2/ZS

Edice archivních pramenů I. 10s (33%) 20 Z 4 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. (S, 75%)

PhDr. Pavel Holub (S, 25%) 2/ZS PZ

CELKEM (2/ZS) 7

Edice archivních pramenů II. 10s (33%) 20 Z 4 Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. (S, 50%)

PhDr. Pavel Holub (S, 50%) 2/LS PZ

Prezentace archivů a archiválií 5s (35%) 9 Z 2 PhDr. Pavel Holub 2/LS CELKEM (2/LS) 6





Politická kultura franských elit 4p+4s (28%) 20 Z 4 doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.

Církevní dějiny v habsburské

monarchii 4p+4s (28%) 20 Z 4 doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.


Moderní architektura 4p+4s (28%) 20 Z 4 prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.












43


Rurální architekura 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.






Latina pro historiky I 8s (28%) 20 Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.

Latina pro historiky II 8s (28%) 20 Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.


Gotické sochařství v severních Čechách 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Lubomír Turčan













OKRUHY OTÁZEK


České dějiny



44









Obecné dějiny























Obecné dějiny


45










SZZ specializace Archivnictví

Státní závěrečná zkouška specializace archivnictví se sestává ze dvou hlavních oblastí: I. Světové a české archivnictví v současnosti, 2. Vybrané kapitoly z dějin správy. Zkouška

ze světového a českého archivnictví v současnosti ověřuje u studentů nejen znalosti z oblasti základních fází současné archivní práce, ale především se orientuje na mezinárodní

kontext a aktuální problémy, které jsou řešeny jak na úrovni českého, tak evropského, potažmo světového archivnictví. Důležité je tedy pochopení v současné době měnícího se

paradigmatu disciplíny, který souvisí s novými otázkami, které si obor klade a snaží se je různě, v závislosti na konkrétním prostředí, zodpovídat. Zkouška z vybraných kapitol z

dějin správy sleduje ověření znalostí z tohoto rozsáhlého souboru vědomostí dějin administrativy, klíčového pro samotnou archivní práci. Nepůjde tu výlučně o prokázání základní

faktografie, která je tu jakýsimi nutným základem, ale především prezentace širších kontextuálních vazeb, které propojují dějiny správy s politickým, sociálním, ba i hospodářským

vývojem, uvědomění si fází administrativního vývoje v dějinách a také posunů ve vnímání a vykonávání samotné administrativní práce od středověku po současnost. Otázky

odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK

Světové a české archivnictví v současnosti

11. Metody archivnictví a správy dokumentů

12. Předarchivní péče

13. Archivní zpracování

14. Archivní využívání

15. Přístup k dokumentům a archiváliím

16. Archiválie ve specifickém režimu

17. Elektronické archivnictví

18. Archivní inflace

19. Současné proměny charakteru archiválií

20. Archivnictví a historická věda, interdisciplinarita

Vybrané kapitoly z dějin správy

21. Země Koruny české jako správní celek


46

23. Výkon vlády ve středověku

24. Dvůr v raném novověku

25. Regionální státní/stavovská správa


27. České země a papežství



30. Církevní řády a jejich správa

31. Obecné problémy správních změn v 19. až 21. století




35. Proměny státní správy 1945-1960


37. Od federativních republik přes osamostatnění k dnešku

38. Obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem







v oboru. Při volbě tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím výzkumem. Rigorózní práce by měla vždy přinést nové a originální badatelské výsledky individuální

tvůrčí činnosti uchazeče. Odborné vedení této práce stanoveným školitelem se nepředpokládá, předkladatel však může využít konzultací s odborníky a vědeckými pracovníky

fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru uchazeče, jenž může předběžně konzultovat s garantem studijního programu.

Zaměření by se mělo zřetelně vázat k historickému oboru, a mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.








47





• Historiografie a metodologie

Webová stránka, na které jsou zveřejněna pravidla vymezující požadavky na SRZ a rigorózní práce a upravující organizační postupy při přípravě na SRZ včetně





48


Označení studijního plánu 7) HISTORIE – navazující studium Samostatný studijní plán se specializací Péče o kulturní dědictví



Společný základ:



Specializace III. – Péče o kulturní dědictví:……... 35 kb.




CELKEM: ……………………………….120 kb.


Název předmětu

prezenční

výuka 10

dis

tan

ční

vý

uk

a

způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.





S, 75%)


25%)

1/ZS ZT


(33%) 20 Z 3




(33%) 20 Z 3





CELKEM (1/ZS) 14

10 Dle nařízení vlády č. 274/2016 Sb. (o standardech pro akreditace ve vysokém školství) – podmínka alespoň 80 hodin přímé výuky za semestr. V rámci jednotlivých

semestrů je nutno započítat ještě kurzy specializace a povinně volitelné kurzy, které budou studenti studijního programu vybírat (průměrní dotace PVK je 8-10 hodin přímé

výuky, viz dále).

49




75%; S, 75%)


25%)

1/LS ZT





CELKEM (1/LS) 14





CELKEM (2/ZS) 8




k diplomové práci) 8s (28%)

20 Z 2 prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 2/ZS

Diplomová práce 8s (28%)

20

Z 10


50%)


2/LS

Celkem – SZ 12




způ

sob

ov

ěř.

po

čet

kre

d.


Dějiny architektury I. 8p (28%) 20 Zk+ 3 Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. 1/ZS PZ

Stavební historie 8p (28%) 10 Zp 2 Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. (P, 60%)

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. (P, 40%) 1/ZS PZ

Teorie a metodologie péče o kulturní

dědictví I 8p (28%) 10 Zp 4

prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (P,

60%)

PhDr. Vít Honys (P, 40%)

1/ZS ZT

50

Restaurování movitých památek 4p (28%) 10 Zp 2 PhDr. Vít Honys 1/ZS CELKEM (1/ZS) 11

Kulturní dědictví Němců v českých

zemích 8p (28%) 20 Zk+ 4 doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. 1/LS ZT

Teorie a metodologie péče o kulturní

dědictví II 8s (28%) 20 Zk+ 5


60%)

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. (40%)

1/LS ZT

Dějiny architektury II 8p (28%) 20 Zk+ 3 Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. (P, 75%)

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. (P, 25%) 1/LS PZ

CELKEM (1/LS) 12

Dějiny architektury III 8p (28%) 20 Zk+ 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. 2/ZS PZ

Historické stavební techniky a

konstrukce 4p (28%) 10 Zp 2 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. 2/ZS

Ikonografie a ikonologie 8s (28%) 20 Zp 2 Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 2/ZS PZ CELKEM (2/ZS) 7

Dějiny architektury IV 8p (28%) 20 Zk+ 3 prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. 2/LS PZ

Odborná praxe 10 dní Zp 2 Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 2/LS CELKEM (2/LS) 5







Moderní architektura 4p+4s (28%) 20 Z 4 prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.











51

Rurální architektura 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Gotické sochařství v severních

Čechách 8p (28%) 20 Z 3 PhDr. Lubomír Turčan







Latina pro historiky I 8s (28%) 20 Z 3 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.

Latina pro historiky II 8s (28%) 20 Zk+ 4 PhDr. Miloslav Krieger, CSc.





Genealogie 4p+4s (28%) 20 Z 4 PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.











OKRUHY OTÁZEK


České dějiny


52










Obecné dějiny























Obecné dějiny


53










SZZ Specializace Péče o kulturní dědictví

V rámci přezkoušení ze specializace Péče o kulturní dědictví si student vylosuje dvojici otázek. První z nich je z předmětu Kulturní dědictví českých zemí v historické perspektivě,

druhá z předmětu Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví. Otázky odpovídají níže uvedeným okruhům, jsou však koncipovány problémově.

OKRUHY OTÁZEK

Kulturní dědictví českých zemí v historické perspektivě

1. Předrománská a románská kultura a její dědictví v Čechách a na Moravě.

2. Dědictví gotické kultury venkovského prostředí v zemích Koruny české.

3. Dědictví gotické kultury měšťanského a šlechtického prostředí zemí Koruny české.

4. Životní cyklus nobility a jeho hmotné zázemí v období renesance.

5. Kulturní dědictví renesančního města v českých zemích.

6. Dědictví baroka v sakrální kultuře.

7. Dědictví baroka v profánní kultuře.

8. Kulturní dědictví klasicismu a jeho odraz v architektuře a urbanismu.

9. Kulturní dědictví 19. století - romantismus a historismus v českých zemích.

10. Kultura období Fin de Siècle v českém prostředí – kulturní dědictví secese moderny.

11. Kulturní vývoj Evropy první poloviny 20. století a jeho hmotné dědictví.

12. Kulturní vývoj Evropy druhé poloviny 20. století a jeho hmotné dědictví.

13. Kulturní dědictví Němců v českých zemích.

Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví

1. Historický vývoj vztahu ke kulturními dědictví českých zemích v perspektivě střední Evropy.

2. Základní teoretické a metodologické koncepce péče o kulturní dědictví.

3. Péče o kulturní dědictví ve vybraných evropských zemích.

4. Proměny legislativního rámce péče o kulturní dědictví českých zemí.

5. Současná systémová praxe péče o kulturní dědictví v ČR.

6. Metody historikovy práce s písemnými prameny pro oblast kulturního dědictví.

54

7. Metody historikovy práce s ikonografickými prameny pro oblast kulturního dědictví.

8. Metody historikovy práce s hmotnými prameny pro oblast kulturního dědictví.

9. Specifika kulturního dědictví severozápadních Čech a péče o něj – historický rámec, problémy, vývoj, perspektiva.

10. Základní teoretické i praktické postupy při konzervaci a restaurování nemovitých památek.

11. Základní teoretické i praktické postupy při konzervaci a restaurování movitých památek.

12. Význam péče o kulturní dědictví v životě společnosti - sociálně antropologické, filozofické a ekonomické aspekty.





v oboru. Při volbě tématu se primárně předpokládá kontinuita s předcházejícím výzkumem. Rigorózní práce by měla vždy přinést nové a originální badatelské výsledky individuální

tvůrčí činnosti uchazeče. Odborné vedení této práce stanoveným školitelem se nepředpokládá, předkladatel však může využít konzultací s odborníky a vědeckými pracovníky

fakulty i mimo ni.

Konkrétní témata se nevypisují, jsou vždy výsledkem samostatně zformulovaného badatelského záměru uchazeče, jenž může předběžně konzultovat s garantem studijního programu.

Zaměření by se mělo zřetelně vázat k historickému oboru, a mělo být v souladu s předcházejícím dlouhodobým odborným zaměřením uchazečů.












• Historiografie a metodologie Webová stránka, na které jsou zveřejněna pravidla vymezující požadavky na SRZ a rigorózní práce a upravující organizační postupy při přípravě na SRZ včetně





55

Tabulky B-III – Charakteristiky studijních předmětů

Poznámka k řazení: Předměty jsou řazeny dle doporučených

semestrů (dle samostatného studijního plánu).

1. část – Povinné předměty

2. část – Povinně volitelné předměty (typu 1)

56

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu HISTORIOGRAFIE I

Typ předmětu Povinný, ZT

SZ - SP se specializacemi H,

A, PKD

SP MA/MI

Doporučený ročník /

semestr

1. ZS

Rozsah studijního předmětu 28p hod.

28 kreditů 3

Prerekvizity, korekvizity,

ekvivalence

Způsob ověření studijních

výsledků

Zápočet Forma výuky přednáška

Forma způsobu ověření studijních

výsledků a další požadavky na

studenta

Zápočtový test.

Garant předmětu prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

Zapojení garanta do výuky

předmětu

Garant vede přednášky ze 100%.

Vyučující prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

Stručná anotace předmětu

Účelem předmětu je seznámit posluchače s vývojem evropského a světového dějepisectví, s jeho hlavními směry

a osobnostmi. Výklad zahrnuje proměny a vývojové tendence světového dějepisectví od antiky do současnosti.

Zcela zásadní důraz je kladen na pochopení teoretických nástrojů historické vědy, na vývoj metod, na

problematiku koncepčních přístupů a na pojmoslovné vybavení dějepisectví. Předmět reflektuje proměny

historického myšlení a postižení vazeb mezi evropskou a českou historiografií, a to v kontextu konstituování

nových směrů historického bádání.

Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tato témata po jednotlivých týdnech:

1. Antické dějepisectví

2. Dějepisectví jako součást středověkého písemnictví

3. Renesanční historiografie. Historiografie raného novověku – dotvoření historie jako vědního oboru

4. Osvícenské dějepisectví

5. Historiografie první poloviny 19. století: romantismus, historismus, liberální historiografie

6. Historiografie druhé poloviny 19. století a organizace historické vědy

7. Pozitivistické dějepisectví

8. Klasický historismus a jeho krize. Rankova škola

9. Historiografie 20. století do období druhé světové války

10. Francouzská škola Annales

11. Americká tradice sociálních dějin. „Nová historie“.

12. Od makrohistorie k mikrohistorii: dějiny všedního dne

13. Kulturní historie

14. Návrat vyprávění.

Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tato témata po jednotlivých výukových blocích:

1. Dějepisectví jako součást středověkého písemnictví

3. Historiografie raného novověku – dotvoření historie jako vědního oboru

4. Historiografie 19. století a organizace historické vědy

5. Historiografie 20. století a nové směry v USA a v západní Evropě (např. francouzská škola Annales)

Studijní literatura a studijní pomůcky

57

Povinná literatura

KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků

národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.

BURKE, Peter, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929–1989), Praha 2004.

IGGERS, Georg G., Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.

BLOCH, Marc, Obrana historie aneb Historik a jeho řemeslo, Praha 2011.

LE GOFF, Jacques, Paměť a dějiny, Praha 2007.

Doporučená literatura

BRAUDEL, Fernand, Dynamika kapitalismu, Praha 1999.

BURKE, Peter, Co je kulturní historie?, Praha 2011.

DÜLMEN, Richard van, Historická antropologie. Vývoj. Problémy. Úkoly, Praha 2002.

ELIAS, Norbert, O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogenetické studie. I: Proměny chování světských

horních vrstev na Západě, Praha 2006; II: Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace, Praha 2007.

FERRO, Marc, Tabu dějin, Červený Kostelec 2010.

Informace ke kombinované nebo distanční formě

Rozsah konzultací (soustředění) 10p hodin

Informace o způsobu kontaktu s vyučujícím

Posluchači se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné a doporučené literatuře; včetně ukázek

odborných textů uvedených zejména v opoře předmětu. Po aktuálních konzultacích a individuální komunikaci

s vyučujícím by měl student samostatně formulovat otázky a problémy moderního dějepisectví.

58

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu METODY A POSTUPY HISTORICKÉ PRÁCE I



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. ZS

Rozsah studijního předmětu 14p+14s

hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky přednáška,

seminář



studenta

Písemný test



předmětu

Garant se podílí na vedení přednášek ze 75 %

Vyučující




Unikátnost předmětu spočívá v tom, že je vyučován ve třech navazujících semestrech a na jeho výuce se podílí

větší množství odborníků napříč různými generacemi pracovníků KHI FF UJEP. Podobně pestrá je i tematická

skladba. Kurz začíná obecným poznáním základních teoretických postulátů historické vědy a historického psaní,

přechází v lekce umožňující seznámení se s metodami a postupy historické antropologie. V druhém semestru

přibližuje posluchačům významné fenomény studia 19. století, jimiž nepochybně jsou církevní dějiny, následně

akcentuje možnosti pramenného výzkumu dějin moderních, prostřednictvím tzv. oral history. Končí výkladem o

tématech nejnovějšího bádání, kterými jsou tzv. gender studies a jejich napojení na kulturu, resp. pop-kulturu.

Kurz o třech semestrech si tak za cíl klade poučit studenty magisterského studia o postupech historické práce, jež

lze označit jako tradiční, ale i o postupech, jež jsou vnímané jako moderní. Dále je jeho cílem poučit je o

filozoficko-historickém rozměru historikovy práce, stejně jako o rozměru etickém a poučit je o inspirativních

zdrojích z prostředí anglo-amerického, ale stejně tak středoevropského i francouzského.


1. Historie a historické myšlení.

2. Dějiny, minulost, dějepis. Co je to historie?

3. Mezi minulostí, historiografií a pamětí. Historické vědomí. Kolektivní paměť.


5. Historické dílo a historiografie.

6. Historická interpretace. Psaní dějin. Tradiční formy historie.

7. Vztah neodborného publika k historiografické produkci.


9. Přechodové rituály – příklad narození.

10. Lidová magie raného novověku.


12. Fenomén čarodějnictví a jeho proměny ve středověku a raném novověku.

13. Modelové příklady čarodějnictví I – rané příklady sabatů, Menocchio, Benandanti a další.

14. Modelové příklady čarodějnictví II – Chonrad Stoeckhlin.


1. Co je to historie?

2. Je historiografie literaturou i uměním?

3. O historické pravdě, ideologii, objektivitě, etice v historické naraci a práci historika.


5. Čarodějnické procesy jako modelové téma.

59


Povinná literatura

BLOCH, Marc, Obrana historie aneb Historik a jeho řemeslo, Praha 2011.

CARR, Edward Hallett, Co je historie?, Praha 1967.

de CERETAU, Michel, Psaní dějin, Brno 2011.

van DÜlMEN, Richard, Historická antropologie. Vývoj. Problémy. Úkoly, Praha 2002.

STORCHOVÁ, Lucie a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014.


HORSKÝ, Jan, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním, Praha 2009.

HUGHES, H. Stuart, Historie jako umění a jako věda, Praha 1970.

LE GOFF, Jacques, Paměť a dějiny, Praha 2007.

VEYNE, Paul, Jak se píšou dějiny, Červený Kostelec 2010.

BEHRINGER, Wolfgang, Chonrad Stoeckhlin a noční houf, Praha 2018.


Rozsah konzultací (soustředění) 4p+4s (8h) hodin


Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a zejména v opoře předmětu,

úkoly zadanými v prezenční části výuky a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných

elektronickou formou, případně prostřednictvím komunikačního fóra v systému Moodle.

60

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PROBLÉMY STARŠÍCH DĚJIN I



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. ZS

Rozsah studijního předmětu 28p

hod.

28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky přednáška



studenta

Účast na výuce, studium doporučené literatury.

Vyučující Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.


předmětu

Garant se podílí na vedení přednášek 75%

Vyučující

\Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. – 75% přednášek

Doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. – 25% přednášek


Dvousemestrální předmět Problémy starších dějin slouží k seznámení studentů s hlavními problémy současné

medievistiky. Je koncipován do tematických okruhů, v nichž jsou studenti uvedeni do základních poloh odborného

diskurzu a následně seznamováni s pramennou základnou dané otázky, jejími problémy a interpretačními

možnostmi. V druhém semestru je pozornost zaměřena k obecným dějinám.


1. Gemánsko-slovanská gentilita a pozdně římský stát

2. Politické struktury středověké společnosti: léno a vazalita

3. Raně středověký stát, jeho geneze a podoba

4. Duchovní a světská moc ve středověku

5. Reformy státu a církve v 11. - 13. století

6. Hereze a vzdělanost

7. Universalismus na středověký národ

8. Základní rysy a problémy středověké ekonomiky

9. Stát vrcholného středověku a problém protoabsolutismu

10. Konciliarismus a prereformační období

11. Hispánie: konquista a reconquista

12. 15. století – krize či singularita

13. -14. Závěrečná kolokvia, hodnocení studentských prací


1. Antický kulturní odkaz a raně středověká Evropa

2. Stát, společnost a duchovní moc vrcholného středověku

3. Středověká vzdělanost, pokusy o reformu církve a hereze

4. Renesance a předpoklady reformace¨

5. Evropská reformace a katolická reforma


Povinná literatura

Jarmila BEDNAŘÍKOVÁ, Stěhování národů, Praha 2003.

Jarmila BEDNAŘÍKOVÁ, Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc, Slované a Arabové Praha 2006.

Dieter HÄGERMANN, Karel Veliký. Vládce Západu (2002).

Drahomír SUCHÁNEK– Václav DRŠKA, Církevní dějiny. Antika a středověk, Praha 2013.

Drahomír SUCHÁNEK– Václav DRŠKA,Církevní dějiny. Středověk a novověk, Praha 2018.

Malcolm LAMBERT, Středověká hereze, Praha 2000.

61


Josep FONTANA, Evropa před zrcadlem, Praha 2001.

Martin NEJEDLÝ, Fortuny kolo vrtkavé, Praha 2003.

Francis RAPP, Církev a náboženský život Západu na sklonku středověku, Brno 1996.





úkoly zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních

konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou elektronickou

formou.

62

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PROBLÉMY NOVĚJŠÍCH DĚJIN I



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. ZS


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Osobní přezkoušení studenta – zkouška

Garant předmětu doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.


předmětu


Vyučující

doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.

doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr.


První část kurzu je zaměřena na obecné dějiny a jeho cílem je seznámit studenty podrobněji s vybranými aspekty

problémy moderních dějin. Jsou jimi zejména ideologie, které zásadně ovlivnily vývoj v první i druhé polovině 20.

století, následky jejich prosazení v konkrétních státech. Dále podstatné změny v mezinárodním postavení USA a

SSSR po druhé světové válce a z toho vyplývající vznik izolovaného východního bloku a eskalace konfliktů studené

války, v nichž se obě supervelmoci přímo či nepřímo angažovaly. S tím souvisí i vnitřní vývoj a pnutí ve státech

za železnou oponou, ale i změny v zahraniční politice západních států. Rozpad východního bloku s sebou pak mimo

konce studené války a světové bipolarity přinesl etnické konflikty, zejména v zemích bývalé Jugoslávie, ale i

mezinárodní angažovanost ve válce v Iráku. Útoky v New Yorku pak znamenaly počátek tzv. mezinárodní války s

terorismem, který má v dnešním globalizovaném světě široký dopad. Mimo nastíněných problémů budou součástí

kurzu i záležitosti metodologické a historiografické.


1. Úvod do problematiky, metodologie.

2. Historiografická východiska.

3. Od bolševismu ke komunismu - nástup totalitního režimu v SSSR

4. Idea světové revoluce - důsledky, příčiny neúspěchu

5. Stalinismus - příčiny, jeho vzestup, destalinizace v kontextu střední a východní Evropy

6. Fašismus a nacismus - vznik, východiska, ideové rozdíly, neonacismus a neofašismus v 2. pol. 20. století

7. Sovětizace a spuštění železné opony. Typy a konkrétní příklady sovětizace, rozkol s Jugoslávií.

8. Případy odporu v satelitních státech - příčiny a následky

9. Studená válka 1945-1989. Příčiny, konflikty, odzbrojení.

10. Arabsko-izraelský konflikt

11. Rok 1968

12. Rozpad východního bloku

13. Válka v Jugoslávii

14. Válka proti terorismu? Zahraniční politika USA a jeho spojenců v novém miléniu.


1. Úvod do problematiky, metodologie; Historiografická východiska.

2. Od bolševismu ke komunismu - nástup totalitního režimu v SSSR; 5. Stalinismus - příčiny, jeho vzestup,

destalinizace v kontextu střední a východní Evropy

3. Fašismus a nacismus - vznik, východiska, ideové rozdíly, neonacismus a neofašismus v 2. pol. 20. století;

Sovětizace a spuštění železné opony. Typy a konkrétní příklady sovětizace, rozkol s Jugoslávií.

63

4. Případy odporu v satelitních státech - příčiny a následky; Studená válka 1945-1989. Příčiny, konflikty,

odzbrojení; Rozpad východního bloku

5. Válka v Jugoslávii; Válka proti terorismu? Zahraniční politika USA a jeho spojenců v novém miléniu.


Povinná literatura

BĚLINA, Pavel – HLAVAČKA, Milan – TINKOVÁ, Daniela, Velké dějiny zemí Koruny české XI. a, XI. b 1792-

1860, Praha – Litomyšl 2013.

BOROVIČKA, Michael – KAŠE, Jiří – KUČERA, Jan P. – BĚLINA, Pavel, Velké dějiny zemí Koruny české XII.

a 1860-1890, Praha – Litomyšl 2012.

BOROVIČKA, Michael – KAŠE, Jiří – KUČERA, Jan P. – BĚLINA, Pavel, Velké dějiny zemí Koruny české XII.

a 1890-1918, Praha – Litomyšl 2013.

HLAVAČKA, Milan a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době, I, II, Praha 2016.

URBAN, Otto, Česká společnost 1848-1918, Praha 1982.


ČORNEJOVÁ, Ivana – RAK, Jiří – VLNAS, Vít, Ve stínu tvých křídel… Habsburkové v českých dějinách, Praha

1995.

MALÍŘ, Jiří – MAREK, Pavel a kol. Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a

Československu 1861-2004, I, Brno 2005.

RAK, Jiří, Zachovej nám, Hospodine. Češi v Rakouském císařství 1804-1918, Praha 2013.

ŠOLLE, Zdeněk, Století české politiky. Od Palackého k Masarykovi, Praha 1998.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a zejména v opoře předmětu, úkoly

zadanými v prezenční části výuky a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných


64

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST

Typ předmětu Povinný


A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. ZS

Rozsah studijního předmětu 14s hod.

14 kreditů 1


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky seminář



studenta

Účast na výuce + prezentace vlastní zahraniční zkušenosti v podobě

dlouhodobé stáže, krátkodobého badatelského pobytu či aktivní účasti na

mezinárodní konferenci, popřípadě prokázání kompetence znalosti cizího

jazyka na akademické úrovni, např. vypracováním odborné studie.

Garant předmětu Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D.


předmětu

Garant vede semináře ze 100%.

Vyučující

Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D.


Cílem kurzu je umožnit studentům navázat mezinárodní odborné kontakty, které přispějí k prohloubení a rozšíření

možností jejich vlastního výzkumu spolu se zlepšením jazykových kompetencí. Hlavním záměrem kurzu je

poskytnout studentům širší rozhled o možnostech zahraničních stáží, které jim umožní seznámit se s novými

výzkumnými tématy odborníků v zahraničí v návaznosti na vědecká pracoviště v ČR, která se zabývají v českém

kontextu netradičními historiografickými tématy či metodami.

Komplexní zaměření kurzu nabízí široké spektrum realizace, která může mít podobu absolvování části studia na

zahraniční instituci, dlouhodobé badatelské stáže na odborné zahraniční instituci, účasti na mezinárodním

projektu s výsledky publikovanými či prezentovanými v zahraničí, aktivní účast i na mezinárodní konferenci,

případně jinou formu přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.


1. Úvodní hodina – stanovení podmínek kurzu

2. Partnerské instituce FF – přehled možností realizace zahraniční zkušenosti

3. Program Erasmus+ - možnosti realizace výukové mobility

4. Program Erasmus+ - možnosti realizace výjezdů na praktickou stáž

5. Podmínky a možnosti výjezdů do Německa – konkrétní programy a jejich specifika (Ackermann-Gemeinde,

München; Adalbert-Stifter-Verein, München; Archiv FES, Bonn; Bosch Stiftung, Stuttgart/Berlin; Collegium

Carolinum, Műnchen; DAAD, Bonn; Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur

Ostmitteleuropas, Leipzig; Hannah-Arendt-Institut TU, Dresden; Heinrich-Heine Universität Düsseldorf;

Institut für kulturelle Infrastruktur Sachsen Dresden; Institut für sächsische Geschichte und Volkskun de

Dresden; Landesamt fűr Archäologie Sachsen, Dresden; Osteuropa-Institut Dresden; Philosophische Fakultät

Technische Universität, Dresden; Sächsisches Hauptstaatsarchiv, Dresden)

6. Podmínky a možnosti výjezdů do Rakouska – konkrétní programy a jejich specifika (Österreichisches

Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung, Sien; Österreichische Akademie der Wissenschaften –

Kommission für die Geschichte der Österreich-Ungarische Monarchie; Österreichisches Kulturforum in Prag;

Private Pädagogische Hochschule der Diözese Linz; Universität Wien)

7. Podmínky a možnosti výjezdů do Polska – konkrétní programy a jejich specifika (Univerzita Krakow;

Univerzita Toruň; Univerzita Wroclaw)

8. Podmínky a možnosti výjezdů na Slovensko – konkrétní programy a jejich specifika (Fakulta humanitných

vied Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici; Fakulta architektury Slovenské technické univerzity

v Bratislavě; Historický ústav AV SR)

9. Možnosti badatelských pobytů v zahraničních knihovnách, specifické podmínky příhraničního regionu.

65

10. Úskalí prezentace vlastního výzkumu před zahraničním publikem – tvorba prezentace, posteru

11. – 14. Prezentace výsledků jednotlivých zahraničních výjezdů účastníků kurzu


1. Partnerské instituce FF – přehled možností realizace zahraniční zkušenosti; Možnosti badatelských pobytů

v zahraničních knihovnách, specifické podmínky příhraničního regionu

2. Program Erasmus+ - možnosti realizace výukové mobility a výjezdů na praktickou stáž

3. Podmínky a možnosti výjezdů do Německa, Rakouska, Polska a na Slovensko – konkrétní programy a jejich

4. Úskalí prezentace vlastního výzkumu před zahraničním publikem – tvorba prezentace, posteru

5. Prezentace výsledků jednotlivých zahraničních výjezdů účastníků kurzu


S ohledem na obsahovou strukturu a individuální formu předmětu není možné uvést doporučenou literaturu.


Rozsah konzultací (soustředění) 5s hodin


Studenti se v rámci samostudia zabývají prezentovanými tématy a úkoly zadanými v prezenční části výuky a dále

na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných elektronickou formou, případně prostřednictvím

komunikačního fóra v systému Moodle.

66

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu HISTORIOGRAFIE II



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. LS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zkouška Forma výuky přednáška



studenta

Zápočtový test a ústní zkouška.



předmětu




Výklad o vývoji českého dějepisectví sleduje proměny a jednotlivé fáze ve vývoji české historické vědy od

středověku po současné směry. Účelem je seznámit posluchače s hlavními proudy v rámci české a československé

historiografie, s jednotlivými osobnostmi a nejvýznamnějšími publikacemi. Je zde kladen zásadní důraz na

proměny českého historického myšlení, na koncepčních přístupech, metodách a teoretickém uvažování některých

historiků. Jedná se o postižení celého vývoje od nejstaršího středověkého dějepisectví až do období konstituování

moderní české historické vědy.


1. Hagiografie. Staroslověnské a latinské písemnictví.

2. České středověké dějepisectví

3. Historiografie husitského období

4. Česká humanistická, reformační a barokní historiografie

5. Osvícenské dějepisectví v českých zemích

6. Obrozenecké dějepisectví a romantismus

7. Palackého koncept dějin

8. Profesionalizace historiografie v českých zemích

9. Historiografický pozitivismus a počátky moderní vědecké diskuze

10. Gollova škola a její vědecká prestiž

11. České a československé dějepisectví mezi světovými válkami

12. Československá historiografie po roce 1948

13. K zaostávání československého dějepisectví v období normalizace.

14. Nové a inspirující směry v české historiografii


1. České středověké dějepisectví

2. Historiografie raného novověku (humanistická, reformační, barokní)

3. Obrozenecké dějepisectví a romantismus

4. Profesionalizace historiografie v českých zemích

5. České a československé dějepisectví; nové a inspirující směry v české historiografii


67

Povinná literatura

KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků

národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.

MAREK, Jaroslav, Jaroslav Goll, Praha 1991.

ŠTAIF, Jiří, František Palacký. Život, dílo, mýtus, Praha 2009.

ŠTAIF, Jiří, Historici, dějiny a společnost. Historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po

Gollovu školu, 1790–1900, I – II, Praha 1997.

KALISTA, Zdeněk, Cesty historikova myšlení, Praha 2002.


MAREK, Jaroslav, O historismu a dějepisectví, Praha 1992.

JIROUŠEK, Bohumil, Antonín Rezek, České Budějovice 2002.

PEKAŘ, Josef, František Palacký, Praha 2005.

SKLENÁŘ, Karel, Obraz vlasti. Příběh Národního muzea, Praha 2001.

TŘEŠTÍK, Dušan, Mysliti dějiny, Praha – Litomyšl 1999.




U studentů se předpokládá aktivní účast na základě četby zadané literatury a ukázek odborných textů. Ve

zpracovaných referátech by měli prokázat jak čtenářskou dovednost, tak schopnost samostatně formulovat otázky a

problémy, v neposlední řadě by měli umět vyvodit vlastní závěry, a to na základě diskuse s vyučujícím a

individuálních konzultací. Vedle povinné a doporučené literatury mají oporu v daném předmětu, kde jsou

k dispozici ukázky původních pramenů z českého dějepisectví.

68

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu METODY A POSTUPY HISTORICKÉ PRÁCE II



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. LS


hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky přednáška, seminář



studenta

Písemný test

Garant předmětu doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.


předmětu

Garant se podílí na vedení přednášek a seminářů ze 75 %

Vyučující

doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.

PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D.














1. Církevní dějiny obecně – předmět a metody, pojem náboženství

2. Proměny náboženství a náboženskosti v 19. a 20 století

3. Sekularizace

4. Devatenácté století jako století druhé konfesionalizace?

5. Lidová zbožnost

6. Věda a náboženství

7. Náboženství a nacionalismus

8. Vzpomínková kultura jako aktuální téma historiografie. Subjektivní prameny v rámci historiografie (využití a

meze).

9. Česká a mezinárodní centra orální historie. Demokratizace dějin – malé a velké dějiny (paměť a orální historie).

10. Vedení rozhovoru – místo, tazatel, narátor (interview – praktické vedení). Přepis rozhovoru, protokol, editace.

11. Analýza orálně historických pramenů.

12. Intepretace orálně historických pramenů.

13. Češi a jejich komunismus (využití faktů rozhovoru) – konfrontace výsledků rozhovoru s dalšími prameny.

14. Legislativa a etické zásady práce metody orální historie.

Výuka předmětu v kombinované formě zahrnuje tyto témata po jednotlivých výukových blocích:

1. Církevní dějiny obecně – předmět a metody, pojem náboženství, proměny náboženskosti, sekularizace.

2. Devatenácté století jako století druhé konfesionalizace? Lidová zbožnost.

3. Náboženství, věda a nacionalismus.

69

4. Vzpomínková kultura jako aktuální téma historiografie – vedení rozhovoru.

5. Češi a jejich komunismus jako modelové téma interpretace orálně historických výzkumů.


Povinná literatura

HANUŠ, Jiří, Pozvání ke studiu církevních dějin, Brno 1999.

NEŠPOR, Zdeněk R., Náboženství na prahu nové doby. Česká lidová zbožnost 18. a 19. století, Ústí nad Labem

2006.

MCLEOD, Hugh, Sekularizace v západní Evropě (1848-1914), Brno 2008.

VANĚK, Miroslav a kol., Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie, Praha 2007.

VAŇEK, Miroslav, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha, 2004.


HANUŠ, Jiří a kol., Ekumenické církevní dějepisectví: dějiny, analýzy, perspektivy, Brno 2003.

VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel, Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie, Praha 2015.

MCLEOD, Hugh, Náboženství a lidé západní Evropy (1789-1989), Brno 2006.

PERKS, Robert – THOMPSON, Alistair a kol., The Oral History Reader, London and New York, 1998.

VÖRLANDER, Herwart a kol., Oral History. Mündlich erfragte Geschichte, Göttingen 1990.







70

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PROBLÉMY STARŠÍCH DĚJIN II



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. LS


hod.

28 kreditů 3


ekvivalence

Prerekvizita: Problémy starších dějin I


výsledků




studenta

Účast na výuce, studium doporučené literatury.

Vyučující Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.


předmětu

Garant se podílí na vedení přednášek ze 75 %

Vyučující

Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. – 75% přednášek

Doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. – 25% přednášek


Dvousemestrální předmět Problémy starších dějin slouží k seznámení studentů s hlavními problémy současné

medievistiky. Je koncipován do tematických okruhů, v nichž jsou studenti uvedeni do základních poloh odborného

diskurzu a následně seznamováni s pramennou základnou dané otázky, jejími problémy a interpretačními

možnostmi. V druhém semestru je pozornost zaměřena k českým dějinám.


1. Základní problémy periodizace starších českých dějin

2. Příchod Slovanů do střední Evropy, problematika lokace a významu tzv. Sámovy říše

3. „Velká Morava“ - její role a interpretace v dějinách střední Evropy,

4. Vztah českého státu k říši, český stát jako součást středověké římské říše

5. Česká reformace jako historický problém

6. Problémy výzkumu české stavovské společnosti mezi středověkem a raným novověkem

7. – 8. Historicko-antropologické přístupy k dějinám českého středověku a počátků raného novověku

9. Gender jako koncept výzkumu dějin českého středověku a počátků raného novověku

10. – 12. Každodennost jako koncept výzkumu dějin českého středověku a počátků raného novověku

13.– 14. Závěrečná kolokvia, hodnocení studentských prací


1. Základní problémy periodizace starších českých dějin

2. Ranné formy české státnosti a jejich problémy

3. Česká reformace jako historický problém

4. Historicko-antropologické přístupy k dějinám českého středověku a počátků raného novověku. Fenomén

každodennosti.

5. Gender jako koncept výzkumu dějin českého středověku a počátků raného novověku


Povinná literatura

PEKAŘ, Jaroslav, O smyslu českých dějin, Praha 1990.

KAVKA, František, Příručka k dějinám Československa do roku 1648, Praha 1963.

PETRÁŇ, Josef a kol., Dějiny Československa, Praha 1990.

KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 1997.


MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk, České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II., Praha 2002

ŽEMLIČKA, Josef, Čechy v době knížecí, Praha 1997.

71

TŘEŠTÍK, Dušan, Mýty kmene Čechů, Praha 2003

TŘEŠTÍK, Dušan Vznik Velké Moravy – Moravané, Čechové a střední Evropa 791 – 871, Praha 2001.

EGGERS, Martin, „Moravia“ oder „Großmähren“, Bohemia 39, 1998, s. 351-370.

NODL, Martin – ŠMAHEL, František (EDD.), Člověk českého středověku, Praha 2002.





úkoly zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací

s pedagogem realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou elektronickou formou.

72

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PROBLÉMY NOVĚJŠÍCH DĚJIN II



A, PKD

SP MA/MI


semestr

1. LS


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Garant předmětu doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.


předmětu


Vyučující

doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.



Předmět si klade za cíl přiblížit studentům vybrané aspekty z období let 1938-1945 v prostoru Říšské župy Sudety

a Česko-Slovenska, resp. Protektorátu Čechy a Morava v kontextu vývoje nacistického Německa. Jednotlivá

témata přednášek vycházejí ze značné míry z badatelské činnosti garanta, kdy studentům předkládá jak jeho

výsledky, tak možnosti archivního výzkumu.


1. Jaké jsou možnosti výzkumu období let 1938-1945, heuristika, archivy, možnosti, problémy.

2. Cesta k Mnichovu. Sudetoněmecká iredenta, její příčiny a vývoj.

3. Rok 1938 a vznik Říšské župy Sudety. Geografické a hospodářské podmínky, správní a stranické uspořádání.

4. Hranice mezi Říšskou župou Sudety a Protektorátem Čechy a Morava.

5. První měsíce existence Říšské župy Sudety.

6. Dětství v nacistickém Německu. Program Kinderlandverschickung v letech 1940-1945 v Říšské župě Sudety a

v Protektorátu Čechy a Morava.

7. Dospívání v nacistickém Německu. Pomocníci protiletecké obrany 1943-1945.

8. Letecká válka jako rozhodující faktor pro dění v Říšské župě Sudety 1943-1945.

9. Evakuace říšských Němců do bezpečných částí Říše 1943-1945.

10. Přemístění zbrojního průmyslu do Říšské župy Sudety 1943-1945.

11. Jak zachytit každodennost? Nálada v Říšské župě Sudety a v Protektorátu Čechy a Morava ve vybraných

obdobích 1940-1944.

12. Pod mikroskopem. Město Holýšov v letech 1938-1945.

13. Uprchlíci v Říšské župě Sudety 1944-1945

14. Konec války? Říšská župa Sudety od ledna do srpna 1945.


1. Sudetoněmecká iredenta a vznik Říšské župy Sudety.

2. Protentokrát? Kapitoly z vývoje Protektorátu Čechy a Morava.

3. Letecká válka jako faktor dění v Říšské župě Sudety v kontextu nacistického Německa.

4. Poslední rok druhé světové války v Říšské župě Sudety


73

Povinná literatura

BRANDES, Detlef, Češi pod německým protektorátem: Okupační politika, kolaborace a odboj 1939–1945,

Praha 2019.

BRANDES, Detlef, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, Praha 2012.

GEBHART, Jan – KUKLÍK, Jan, Dramatické i všední dny protektorátu, Praha 1996.

KURAL, Václav – RADVANOVSKÝ, Zdeněk a kol., Sudety pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002.

ZIMMERMANN, Volker, Sudetští Němci v nacistickém státě : politika a nálada obyvatelstva v říšské

župě Sudety (1938-1945), Praha 2001.


OSTERLOH, Jörg, Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v Říšské župě Sudety 1938–1945, Praha 2010.

PASÁK, Tomáš, Pod ochranou říše, Praha 1998.

ŠUSTROVÁ, Radka, Pod ochranou protektorátu: Projekt Kinderlandverschickung v Čechách a na Moravě:

politika, každodennost a paměť, 1940–1945, Praha 2012.

VESELÝ, Martin, Sudetská župa do kapsy. Holýšov v zajetí velkých dějin 1938-1945, FF UJEP a Nakladatelství

Českého lesa, Ústí nad Labem-Domažlice 2018.

VESELÝ, Martin, Sudetská župa jako protiletecký kryt Říše? 1939-1945, Ústí nad Labem 2011.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a v opoře předmětu, úkoly

zadanými v prezenční části výuky a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných

prostřednictvím konzultací či e-mailem.

74

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu NAUKA O PRAMENECH I

Typ předmětu Povinný, PZ


A, PKD

SP MA/MI


semestr

2. ZS

Rozsah studijního předmětu 14p + 14s hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Účast na výuce, studium doporučené literatury, odevzdání seminární práce na předem zadané téma, její prezentace

v rámci semináře.

Garant předmětu prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.


předmětu


Vyučující



Smyslem předmětu je podat ucelený přehled o různých typech pramenů období středověku a raného novověku,

zejména o pramenech neúřední provenience. Pozornost je věnována klasifikaci pramenů, shrnujícím přehledům a

bibliografickým pomůckám, u jednotlivých typů pak zejména dobovým okolnostem vzniku a účelu pramene, jeho

struktuře a obsahu, využitelnosti a dosavadním přehledům a edicím. Největší část výkladu připadá na prameny

písemné, zejména prameny literární, prameny osobní povahy a na publicistiku. Důraz je kladen zvláště na kritiku

pramenů a jejich výpovědní hodnotu v historické práci. Samostatným oddílem je historie vydávání historických

pramenů od jeho počátků, vznik kritických edic až do současnosti. Hlavní důraz je položen na prameny písemné,

další typy pramenů jsou zmíněny okrajově.


1. Co je pramen, základní typologická charakteristika pramenů středověku a raného novověku se zřetelem na

prostředí českých zemí

2. – 6. Klasifikace a přehled středověkých pramenů: anály, nekrologia, velikonoční tabulky, kroniky - antická

tradice, „národní historiografie“, origo gentis, světové kroniky, městské kroniky; biografie, hagiografie; Severské

ságy; Listiny (a její části), registra; Listy, dopisy, relace; Městské knihy a další prameny městské provenience; Právní

prameny (kanonické a civilní právo), normativní prameny; Ekonomické prameny (účty etc.), jejich využití

7. – 13. Klasifikace a přehled pramenů k ranému novověku – slovníky, encyklopedie a jiné pomůcky; Ego-

dokumenty (deníky, štambuchy, paměti) – soukromé listy (korespondence) – prameny k dějinám cestování;

dějepisectví období humanismu a třicetileté války; národní kroniky; historické kalendáře; šlechtické dějepisectví;

univerzitní dějepisectví; městské dějepisectví; židovské dějepisectví; paměti; dějepisectví období baroka a

osvícenství - katolické dějepisectví a jeho žánry – jazyková otázka – vědecký dějepis a lidové dějepisectví;

topografická literatura – reflexe českých zemí u zahraničních autorů – biografické série; Publicistika: noviny – letáky

– polemická literatura – začátky periodického tisku; historické písně, kramářské písně; jiné barokní prameny: kázání

– legenda – divadelní texty.

14. Hmotné prameny a obrazové prameny (veduty a topografické prameny; portrét jako pramen -vybrané ukázky).


1. Co je pramen, základní typologická charakteristika pramenů středověku a raného novověku se zřetelem na

prostředí českých zemí

2. Klasifikace a přehled středověkých pramenů: anály, nekrologia, velikonoční tabulky, kroniky - antická tradice,

„národní historiografie“, origo gentis, světové kroniky, městské kroniky; biografie, hagiografie; Severské ságy;

Listiny (a její části), registra; Listy, dopisy, relace; Městské knihy a další prameny městské provenience; Právní

prameny (kanonické a civilní právo), normativní prameny; Ekonomické prameny (účty etc.), jejich využití

75

3. Klasifikace a přehled pramenů k ranému novověku – slovníky, encyklopedie a jiné pomůcky; Ego-dokumenty

(deníky, štambuchy, paměti) – soukromé listy (korespondence) – prameny k dějinám cestování; dějepisectví období

humanismu a třicetileté války; národní kroniky; historické kalendáře; šlechtické dějepisectví; univerzitní

dějepisectví; městské dějepisectví; židovské dějepisectví; paměti; dějepisectví období baroka a osvícenství -

katolické dějepisectví a jeho žánry – jazyková otázka – vědecký dějepis a lidové dějepisectví; topografická literatura

– reflexe českých zemí u zahraničních autorů – biografické série; Publicistika: noviny – letáky – polemická literatura

– začátky periodického tisku; historické písně, kramářské písně; jiné barokní prameny: kázání – legenda – divadelní

texty.

4. Hmotné prameny a obrazové prameny (veduty a topografické prameny; portrét jako pramen -vybrané ukázky).


Povinná literatura:

BARTOŠ, Josef, Úvod do metodiky historického bádání a nauky o pramenech, Olomouc 1999.

PETRÁŇ Josef a kol., Nauka o historických pramenech (= Úvod do studia dějepisu III), Praha 1983.

HROCH, Miroslav, Úvod do studia dějepisu, Praha 1985, zejm. kapitola „Práce s prameny“

ŠEDIVÁ-KOLDINSKÁ, Marie - CERMAN, Ivo, Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013.

Doporučená literatura:

BENEŠ, Zdeněk, Historický text a historická skutečnost. Studie o principech českého humanistického dějepisectví,

Praha 1993.

LENDEROVÁ, Milena – KUBEŠ Jiří (edd.), Osobní deník a korespondence – snaha o prezentaci, autoreflexi

nebo (proto)literární vyjádření?, Sborník vědeckých prací Univerzity Pardubice, série C, FHS, Suppl. 9, 2004.

PAUSER, Josef – SCHEUTZ, Martin – WINKELBAUER, Thomas (edd.), Quellenkunde der

Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien–München 2004.

KOLÁR, Jaroslav, K typologii české historické prózy období humanismu, FHB 11, 1987, s. 345-363.

BINKOVÁ Simona – POLIŠENSKÝ, Josef (vyd.), Česká touha cestovatelská. Cestopisy, deníky a listy ze 17.

století, Praha 1989.


Rozsah konzultací (soustředění) 5p + 5s hodin


Studenti při němž se mohou v rámci samostudia řídit doporučeními v metodickém listu, úkoly zadanými

v prezenční části výuky a dále jsou jednotlivá témata s konkrétními studenty konzultována individuálně a

prostřednictvím komunikačního fóra moodle. Výsledky práce (na základě seminárního zadání) pak studenti

prezentují v kontaktní části výuky.

76

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ČETBA, ANALÝZA A INTERPRETACE HISTORICKÝCH TEXTŮ



A, PKD

SP MA/MI


semestr

2. ZS


hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Zápočtový test

Garant předmětu Prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.


předmětu


Vyučující

Prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.


Cílem předmětu je seznámit studenty s různými typy historických textů z období starší historie až po moderní

dějiny. Využity budou prameny diplomatické, osobní, historická, literární i další díla a texty nepsané. Důraz bude

položen na jejich interpretaci v sociokulturním kontextu, v němž vznikly, a jejich následnou textovou, diskurzivní i

funkční analýzu. Aplikovány budou i další metody historiografie i příbuzných humanitních a sociálních disciplín.

Studenti získají hlubší vhled do problematiky historických textů, jejich typů, vývojových trendů i dalších souvislostí

jejich vzniku i užívání (recepce), přičemž budou moci rozvinout kompetence nabyté v dalších předmětech. Dále si

rozšíří znalosti o metodách, možnostech i limitech současného historického výzkumu. Předmět by jim měl pomoci

též při koncipování vlastních odborných prací založených na analýze textů. Koncepčně půjde o kombinaci

přednášek a seminární formy výuky, kde budou studenti aktivně pracovat s historickými texty.


1. Úvod do problematiky

2. Metody práce s historickými texty

3. Prameny úřední povahy I

4. Prameny úřední povahy II

5. Egodokumenty I

6. Egodokumenty II

7. Historická díla, další literární texty a překlady

8. Historickogeografické „texty“

9. Ostatní historické prameny a orální kultura

10. Historiografie středověku až osvícenství v kontextu práce s texty

11. Analýza a interpretace textu v moderní historiografii

12. Možnosti a limity historického poznání

13. Role výzkumných a paměťových institucí při analýze, interpretaci i zpřístupnění historických textů

14. Historický text v aplikovaného výzkumu


1. Úvod do problematiky (typologie, kontext vzniku, metody práce s texty)

2. Analýza a interpretace historických pramenů různého druhu

3. Četba a rozbor historických děl i dalších literárních textů, orální kultura

4. Analýza a interpretace textu v moderní historiografii, možnosti a limity poznání

5. Role moderních institucí při analýze, interpretaci i zpřístupnění historických textů


77

Povinná literatura

BENEŠ, Zdeněk, Historický text a historická kultura, Praha 1995.

BENEŠ, Zdeněk, Historický text a historická skutečnost, Praha 1993.

DVOŘÁK, Tomáš a kol., Úvod do studia dějepisu 1.-2, Brno 2015.

HORSKÝ, Jan, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním, Praha 2009.

KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 1997.


de BIASI, Pierre-Marc, Textová genetika, Praha 2018.

DAŇHELKA, Jiří, Textologie a starší česká literatura, Praha 2013.

FOUCAULT, Michel, Diskurs, autor, genealogie, Praha 1994.

HRABÁK, Josef a kol., Úvod do teorie literatury, Praha 1987.

IGGERS, Georg G., Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné či další doporučené literatuře a zejména

v opoře předmětu, úkoly zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě

aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou

elektronickou formou.

78

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu NAUKA O PRAMENECH II



A, PKD

SP MA/MI


semestr

2. LS


hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Studenti se účastní přednášek a seminářů, na něž se připravují pomocí

doporučených a poskytnutých podkladů a literatury. O jednotlivých

problémech diskutují a zasazují je do širších souvislostí.

Garant předmětu Doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.


předmětu

Garant vede přednášky ze 100%

Vyučující

Doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.

Mgr. Petr Karlíček, Ph.D.


Kurz je zaměřen na představení pramenné základny k vybraným kapitolám dějin 20. století. V jeho průběhu se

posluchači seznámí s charakteristikou pramenů, možnostmi jejich využití, dostupností, analýzou a kritikou.

Získají přehled o struktuře a funkci archivů v ČR a informativně též v dalších zemích. Mimo písemných pramenů,

které budou prezentovány jak ve formě edic, tak originálů, bude věnována pozornost méně tradičním pramenům

jakými jsou karikatura, fotografie, filmové týdeníky (případně dobové dokumenty) a film. Tematicky se bude kurz

věnovat především záležitostem česko-německých vztahů a obdobím let 1918-1989 s kontextovými přesahy.


1. Úvod – vývoj archivní správy a archivů do roku 1948

2. Archivní prameny – povaha, možnosti, vývoj práce s prameny

3. Karikatura jako historický obrazový pramen

4. Fotografie jako historický pramen

5. Filmové týdeníky

6. Memoáry, vzpomínková literatura, orální historie

7. Film jako pramen k českým dějinám 20. století

8. Film jako pramen k moderním dějinám 20. století

9. Česko-německé vztahy 1918-1947

10. Říšská župa Sudety 1938-1945

11. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945

12. Třetí republika 1945-1948

13. Vývoj archivní správy a archivů do roku 1989, možnosti výzkumu

14. Období po roce 1989, archivní správa, legislativa


1. Vývoj archivní správy a archivů od roku 1918 po současnost

2. Archivní prameny, jejich druhy, možnosti, úskalí

3. Možnosti archivního výzkumu pro období 1918-1945

4. Možnosti archivního výzkumu pro období po roce 1945


79

Povinná literatura


ČECHUROVÁ, Jana – RANDÁK, Jan a kol., Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, NLN – FF

UK, Praha 2014.

KARLÍČEK, Petr, Napínavá doba. Politické karikatury (a satira) Čechů, Slováků a českých Němců, Praha 2018.


BARTOŠ, Josef – KOVÁŘOVÁ, Stanislava, Nauka o historických pramenech, Olomouc 2005.

BOBERACH, Heinz (ed.), Meldungen aus dem Reich. Die geheimen Lageberichte des Sicherheitsdienstes der SS

1938 – 1945, Band 1 – 17, Berlin 1984.

GERŠLOVÁ, Jana, Vádémekum vědecké a odborné práce, Šenov 2009.

PETRÁŇ, Josef a kol., Úvod do studia dějepisu III. Nauka o pramenech, Praha, 1983.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a v opoře předmětu, úkoly, které

vyučující zadá v prezenční části výuky a dále na základě aktuálních konzultací s vyučujícím nebo s garantem

realizovaných prostřednictvím osobního setkání nebo e-mailu.

80

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ZÁSADY A ETIKA VĚDECKÉ PRÁCE (SEMINÁŘ K DIPLOMOVÉ

PRÁCI)



A, PKD

SZ - SP MA


semestr

2. ZS


28 kreditů 2


ekvivalence


výsledků




studenta

Aktivní účast na výuce, schopnost zapojit se do diskuse na probíraná témata,

aplikace poznatků na téma vlastní kvalifikační práce, absolvování

závěrečného kolokvia.

Garant předmětu Prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.


předmětu

Garant vede seminář 100 %

Vyučující

Prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.


Cílem předmětu je seznámit studenty s nejčastějšími projevy porušování etiky ve vědeckém výzkumu v rámci

humanitních věd, zejména publikační etiky. Snahou je zvýšit citlivost studentů k porušování pravidel publikační

etiky, a tím přispět ke kultivaci publikačního prostředí v rámci studia. V první fázi výuky bude pozornost zaměřena

na důvody, které výzkumníky vedou k porušování publikační etiky (důraz je kladen na souvislosti s aktuálně platný

systém financování a hodnocení vědy a výzkumu).

V druhé fázi výuky jsou následně rozebírány nejčastěji uváděné projevy publikačně závadného jednání.


1. Etika vědecké práce – etické kodexy a zásady (AV ČR, UK, UJEP)

2. Důvody porušování etiky

3. Vymýšlení a zkreslování/falšování výzkumných zjištění,

4. Plagiátorství,

5. Připisování spoluautorů,

6. Duplicitní/simultánní publikování,

7. Dělení publikací do více článků,

8. Recyklování textů,

9. Vzájemné (reciproční), citování spřízněných kolegů,

10. Zkreslené citování,

11. Nepřiznaný konflikt zájmů,

12. Porušování autorských práv - problémy v historickém výzkumu (dopad GDPR).

13. Možnosti důsledného dodržování vědecké a publikační etiky v praxi


1. Etika vědecké práce, normy, důvody porušování

2. Projevy porušování publikační etiky (falšování výsledků, plagiátorství, duplicity, recyklace atd.)

3. Porušování autorských práv, problémy v historickém výzkumu (dopad GDPR).

4. Možnosti důsledného dodržování vědecké a publikační etiky v praxi


81

Povinná literatura

THOMPSON, Mel, Přehled etiky, Praha 2004.

DROZENOVÁ, Wendy, Role pozitivismu v české etice vědy, Filosofický časopis, 58(3), 2010, s. 363–377.

Etický kodex výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky (2010). Dostupné z http://

www.cas.cz/o_avcr/zakladni_informace/dokumenty/eticky_kodex.html

Farková, Blanka, Strategie k minimalizaci plagiátorství ze strany vzdělávací instituce. Pedagogika,

63(2), 2013, S. 220– 241.

KOSTLÁN, Antonín (Ed.), Věda v Československu v období normalizace (1970–1975),Praha 2010.

STÖCKELOVÁ, Tereza, „Politická a morální ekonomie vědy“. In T. Stöckelová (Ed.), Akademické

poznávání, vykazování a podnikání: Etnografie měnící se české vědy (s. 38–72), Praha 2009.

•


BURDA, Hynek, Etika spoluautorství a scientometrie. Vesmír 79 (5), 2000, s. 246.

SPOUSTA, Vladimír, Etické aspekty a mýty v hodnocení vědecké práce. Universitas, 37(1), 2004, s. 58–61.

Elsevier, Simultaneous submission/multiple, duplicate publication, 2012, Dostupné z http://

www.ethics.elsevier.com/pdf/ETHICS_SSUB01a.pdf

HAMES, Irene, Peer review and manuscript management in scientific journals: Guidelines for

good practice, Oxford 2007.




Studenti a studentky se řídí doporučeními v metodickém listu a úkoly jsou zadanými v rámci prezenční části výuky.

Nedílnou součástí semináře jsou i individuální konzultace v rámci přípravy zadání bakalářské práce, ve finální fázi

s konkrétními doporučenými vedoucími prací. Výsledky konzultací, základní parametry bakalářské práce, pak

studenti prezentují v kontaktní části výuky.

http://www.cas.cz/o_avcr/zakladni_informace/dokumenty/eticky_kodex.html

http://www.ethics.elsevier.com/pdf/ETHICS_SSUB01a.pdf

82

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DIPLOMOVÁ PRÁCE



A, PKD

SZ - SP MA


semestr

2. LS


kreditů 10


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky Konzultace

s vedoucím

kvalifikační práce



studenta

Prezentace záměru diplomové práce, metodických východisek a konceptu

práce, kontrola itineráře zpracování finální verze práce, pravidelné konzultace

s vedoucím práce. Požadavek k zápočtu – doporučení a souhlas školitele na

základě kontroly stavu přípravy práce.

Garant předmětu prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.


předmětu

Garant vede semináře z 50 %

Vyučující


Vedoucí diplomový prací, členové katedry historie FF UJEP dle platné Směrnice


Cílem kurzu je v závěrečné etapě vzniku diplomové práce umožnit průběžné konzultace, diskusi nad tématy

jednotlivých dipolomových prací a kontrolu, která má přispět k vytvoření optimálních podmínek pro vznik kvalitních

závěrečných prací. Studenti v rámci semináře prezentují své metodologické postupy, průběžné výsledky a závěry

práce. Důležitou součástí kurzu je i příprava na obhajobu. Na závěr semináře je zařazena příprava na obhajobu, v níž

představí studenti svoji práci (použité prameny, badatelský záměr, výsledky aj.).

Výuka je s ohledem na snahu vytvořit prostor pro vznik závěrečných prací kumulovaná do pěti bloků, zbytek výuky

je věnován individuálním konzultacím a je k dispozici studentům pro přípravu závěrečné práce.


1. Charakteristika diplomové práce, ukázky špatných a dobrých příkladů.

2. Představení individuálních témat studenty (téma, prameny, literatura, metoda, členění práce)


4. Příprava na obhajobu diplomové práce.

5. Praktický nácvik obhajoby, hodnocení.


5. Charakteristika bakalářské práce, ukázky špatných a dobrých příkladů.


7. Příprava na obhajobu bakalářské práce.


Povinná literatura

BERGER, Stefan – FELDNER, Haiko – PASSMORE, Kevin, Jak se píšou dějiny, Praha 2016.

KUBÁTOVÁ, Helena – ŠIMEK, Dušan, Od abstraktu do závěrečné práce: jak napsat diplomovou práci ve

společenskovědních a humanitních oborech, Olomouc 2007.

• ECO, Umberto, Jak napsat diplomovou práci, Olomouc 1997.

• HOLOUŠOVÁ, Drahomíra, Jak psát diplomové a závěrečné práce, Olomouc 1999.


VEYNE, Paul, Jak se píšou dějiny, Praha 2010.

https://www.kosmas.cz/autor/55016/stefan-berger/

https://www.kosmas.cz/autor/55017/haiko-feldner/

https://www.kosmas.cz/autor/55017/haiko-feldner/

https://www.kosmas.cz/autor/55018/kevin-passmore/

83


• ČMEJKROVÁ, Světla – DANEŠ, František – SVĚTLÁ, Jindra, Jak napsat odborný text, Praha 1999.

POKORNÝ, Jiří, Úspěšnost zaručena: jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci, Brno 2004.




Studenti mají za semestr určeny hodiny samostudia, resp. možnosti konzultací s vedoucím práce, při němž se mohou

řídit doporučenou literaturou a pokyny dle konzultací. Pro prezentaci tématu svých bakalářských prací připraví pro

seminární setkání materiál, v jehož rámci představí využitou pramennou základnu, zvolený metodologický postup a

koncept práce.



84

Specializace I – HISTORIE (povinné kurzy)

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu LATINA PRO HISTORIKY I


SP se specializací H


semestr

1. ZS


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Ústní a písemné testování

Garant předmětu PhDr. Miloslav Krieger, CSc.


předmětu


Vyučující

PhDr. Miloslav Krieger, CSc.


Cílem speciálněji zaměřeného kurzu je navazovat na získané v bakalářském stupni základní předpoklady orientace

v latinském textu, přispět dále k hlubšímu osvojení latinské morfologie i základů latinské syntaxe. Východiskem je

bezpečné zvládnutí normativní latinské mluvnice. A teprve poté se konkrétněji moci zabývat i podobami jazyka a

charakterem latinských textů různého typu v poantických dobách. Přednostní je zaměření na praktické potřeby

historikovy práce a nejde přitom o výhradně jediné historické období. Zahrnuje průběžnou práci s latinskými texty a

také jejich výběr. Pozornost je věnována osvojení příslušné latinské slovní zásoby v přiměřeném rozsahu. Základem

je způsob rozvržení v lekcích používaných základních cvičebnic (J. Zachové, Latiny pro vysoké školy apod.),

Doplňovaný o zdroje v podobě vybraných textů, resp. úryvků z nich, vybíraných podle různých dle významu i

okolností volených kritérií.


Povinná literatura

ZACHOVÁ, Jana, Latina pro historiky a archiváře, Praha 2005.

BEJLOVEC, Josef a kol., Latina pro vysoké školy, Praha 1993.

QUITT, Zdeněk – KUCHARSKÝ, Pavel, Česko-latinský slovník středověké a současné latiny, Praha 1992.

QUITT, Zdeněk – KUCHARSKÝ, Pavel, Latinská mluvnice, Praha 1991.


KAMÍNKOVÁ, Eva, Výbor středověkých latinských textů, Praha 1971.

KUŤÁKOVÁ, Eva - SLABOCHOVÁ Dana, Ad fontes: cursus Latinus, Praha, 1999.

NOVOTNÝ, František a kol., Základní latinská mluvnice, 2. vyd., Praha 1992.

PRAŽÁK, Josef - NOVOTNÝ, František - SEDLÁČEK, Josef, Latinsko-český slovník I, II., Praha 1999.

ZACHOVÁ Jana, Chrestomatie středověké latinské literatury, Praha 1983.





zadanými v prezenční části výuky a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných elektronickou

formou, případně prostřednictvím komunikačního fóra v systému Moodle.

85

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PALEOGRAFICKO-DIPLOMATICKÉ PRAKTIKUM



PZ SP se specializací A


semestr

1. ZS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zápočet, zkouška Forma výuky seminář



studenta

Písemné testy.

Solidní znalost základů německého jazyka.

Garant předmětu Mgr. et PaedDr. Petr Rak, Ph.D.


předmětu


Vyučující

Mgr. et PaedDr. Petr Rak, Ph.D.


Cílem předmětu je

a) zopakování a upevnění znalostí o vývoji latinské paleografie;

b) získání aktivní znalosti duktu novogotické kurzívy a bezpečné čtení novogotické kurzívy 16. – 20. století

z paleograficky náročných, zběžně a nekaligraficky psaných textů diplomatického charakteru;

c) praktická aplikace základní diplomatické terminologie na probírané a čtené texty.


1. Římské písmo do poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu.

2. Národní písma

3. Karolínská minuskula.

4. Gotické písmo

5. Bastarda

6. Vznik humanistického písma.

7. Novogotické písmo – vznik, předpoklady dalšího vývoje, teritoriální rozšíření.

8. Novogotické písmo – druhy a názvosloví.

9. Přehled vývoje studia novověkého latinského písma.

10. Novogotické písmo v Čechách.

11. Morfologie novogotické kurzívy.

12. Novogotické písmo 16. - 17. stol. v německých textech.


14. Tištěné německé novogotické písmo.



2. Vznik humanistického a novogotického písma.





Povinná literatura

RAK, Petr, Paleografie I. Elektronická studijní opora pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Ústí

nad Labem 2013.

RAK, Petr, Paleografie II. Elektronická studijní opora pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Ústí

nad Labem 2013.

HÚŠČAV Alexandr, Dejiny a vývoj nášho písma, Bratislava 1951.

86

KAŠPAR, Jaroslav, Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 3. vyd., Praha

1987.

EBELOVÁ, Ivana – Hledíková, Zdeňka – Kašpar, Jaroslav, Paleografická čítanka, Praha 2000.


KAŠPAR, Jaroslav, Poznámky k metodice výuky čtení novověkých paleografických textů, AČ 26, 1976, s. 213-222.

POLÁK, Stanislav, Studium novověkého písma, Vlastivědný sborník Podbrdska 7, 1973.

KAŠPAR, Jaroslav, Soubor statí o novověkém písmu, Praha 1993.

KAŇÁK, Bohdan, Německá novogotická polokursiva (kanzlei) olomoucké městské kanceláře v 16. – 19. století, in:

Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 8 (27), 1999, s. 45-87.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy, určenými v obou oporách předmětu, úkoly, zadanými v prezenční

části výuky nebo těmi, které vzniknou na základě aktuálních konzultací s pedagogem. Vzájemný kontakt bude

realizován elektronickou formou (e-mail).

87

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ZÁKLADY ARCHIVNICTVÍ I




semestr

1. ZS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky 4



studenta

Analýza výkonů a aktivity studenta

Rozhovor, kolokvium

Písemný test (v případě nízké účasti na lekcích)

Garant předmětu Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.


předmětu

Garant vede seminář ze 100%.

Vyučující

Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.


Předmět si klade za cíl kombinací formy monologického výkladu (přednáška) a dialogických metod (rozhovor,

diskuse, brainstorming) zprostředkovat a vštípit studentům základní přehled a soubor primárních znalostí o oboru

archivnictví, o jeho poslání, smyslu a místě v systému společenských a historických věd. Východiskem je výklad

historických kořenů, základních pojmů a metodologických postulátů současné vědecké archivistiky. Na tento

výklad navazuje soubor informací o aktuálním praktickém fungování českého archivnictví, podaný v přiměřeném

nadnárodním (evropském, světovém) kontextu. Výsledkem výuky v předmětu by měla být znalost základních

odborných pojmů, pochopení významu archivů a archivistiky, orientace ve struktuře především českého

archivnictví a základní povědomí o práci (činnosti) archiváře a o jejím smyslu.


1. Základní pojmy archivistiky, archivní teorie (věda) a archivní praxe

2. Historické kořeny a vývoj archivů, archivnictví a spisové služby – evropský a světový kontext

3. Archivistika jako vědecká disciplína a metodologie oboru – základní pojmy, postupy, výstupy

4. Vztah archivistiky k historiografii a k tzv. pomocným vědám historickým

5. Archivy a jejich poslání, vnitřní organizace archivů, archivní síť a její struktura

6. Kvalifikace archivářů, archivní školství, archivní periodika

7. Odborná literatura oboru archivnictví, nadnárodní a mezinárodní kontext

8. Archivnictví jako informační a metainformační systém, místo archivnictví v soustavě tzv. paměťových

institucí, aktuální vývojové trendy

9. Archivnictví a spisová služba

10. Základní principy a postupy archivní práce – přearchivní péče, spisová služba a výběr archiválií (skartační

řízení)

11. Základní principy a postupy archivní práce – evidence, ochrana, zpracování a zpřístupňování archiválií

12. Základní principy a postupy archivní práce – využívání archiválií, badatelská agenda, ediční a publikační

činnost, vědecké, vzdělávací a kulturní poslání archivů

13. Základní principy a postupy archivní práce – elektronické (digitální) archivnictví

14. Archiválie jako národní kulturní dědictví, kategorizace archiválií, archivní kulturní památky a národní

kulturní památky


1. Základní pojmy a historický vývoj archivistiky, vztah k ostatním historickým disciplínám, struktura archivů a

archivní sítě

2. Odborný profil a kvalifikace archiváře, archivní školství, odborná literatura, nadnárodní kontext

3. Archivnictví jako vědecká disciplína a jako informační systém, archivy jako paměťové instituce

4. Archivní teorie a archivní praxe, archivnictví a spisová služba, předarchivní péče a výběr archiválií

88

5. Základní principy a postupy archivní práce – evidence, ochrana, zpřístupňování a využívání archiválií.


Povinná literatura

SULITKOVÁ, Ludmila a kol., Archivnictví a spisová služba, Ústí n. L. 2017.

RAMEŠ, Václav, Slovník pro historiky a návštěvníky archivů, Praha 2005.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Dialog archivistiky a historické vědy. Prameny a role archivů, Český časopis historický,

117, 2019, č. 2, s. 381-422.


ČTVRTNÍK, Mikuláš, Epocha archivního ničení? Destrukce archivních dokumentů jako téma archivní

metodologie, Archivní časopis, 65, 2015, č. 4, s. 341-357.

DVOŘÁK, Tomáš, Archivy v digitálním světě. In: X. sjezd českých historiků 14.- 16. 9. 2011 Ostrava, sv. 5, Aleš

ZÁŘICKÝ-Petr KADLEC-Michaela ZÁVODNÁ (eds.), Ostrava 2017, s. 31-40.

LEDVINKA, Václav, Archiv na křižovatce: úložiště, úřad, vědecký ústav, kulturní instituce? Historická reflexe o

Archivu hl. města Prahy. In: Městské archivy a městští archiváři. Eds. Jana ČERMÁKOVÁ a kol., Brno 2010, s.

79-104.

FRANZ, Ekhard G., Einführung in die Archivkunde, Darmstadt 2018.

Encyclopedia of Archival Science. Luciana DURANTI-Patricia C. FRANCS (eds.), Lanham 2015.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy obsaženými v přednášce a prohlubují si znalosti o nich v povinné

(i v doporučené) literatuře. Dle potřeby konzultují s pedagogem v konzultačních hodinách, nebo prostřednictvím

elektronické komunikace.

89

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu LATINA PRO HISTORIKY II



Povinně volitelný

SP se specializacemi A,

PKD


semestr

1. LS

Rozsah studijního předmětu 28s

hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

zápočtový test, ústní zkouška



předmětu


Vyučující



Návaznost na předchozí semestr spočívá v upevňování dosavadních předpokladů, nároků a požadavků.

Systematičtěji jsou zahrnovány otázky vývoje jazyka (křesťanská latina apod.) a jeho pravidel, změn ve slovní

zásobě / vliv řečtiny, hebrejštiny aj.), změn terminologických, pravopisných, potažmo i stylistických, včetně

jejich projevů v různých žánrech středověké i pozdní latiny. Základní zřetel přirozeně patří otázkám latinské

medievistiky a středověké latiny, zahrnována je i problematika celkového odrazu změn jazyka a forem jeho

uplatnění v latinském písemnictví (středolatinské, humanistické, novolatinské), vnímáno je v souvislostech vývoje

kulturního prostředí. Neopomíjí se tak význam způsobů a pravidel interpretace jako součást jazykového rozboru pro

spolehlivý překlad a pochopení latinského textu.


Povinná literatura

ZACHOVÁ, Jana, Latina pro historiky a archiváře, Praha 2005.

BEJLOVEC, Josef a kol., Latina pro vysoké školy, Praha 1993.

QUITT, Zdeněk – KUCHARSKÝ, Pavel, Česko-latinský slovník středověké a současné latiny, Praha 1992.

QUITT, Zdeněk – KUCHARSKÝ, Pavel, Latinská mluvnice, Praha 1991.

NOVOTNÝ, FRANTIŠEK A KOL., Základní latinská mluvnice, Praha 1992.


Čítanka latinských textů z pozdně středověkých Čech / ed. L. Doležalová, M. Dragoun, J. Ctibor /, Praha 2017.

KAMÍNKOVÁ Eva, Výbor středověkých latinských textů, Praha 1971.

NECHUTOVÁ Jana, Středověká latina, Praha 2002.

NECHUTOVÁ Jana, Texty ke cvičením ze středověké latiny, Brno 1996.

MAZALOVÁ Lucie, Čítanka snadných textů ze středověké latiny, Brno 2014.







90

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ZÁKLADY ARCHIVNICTVÍ II




semestr

1. LS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zkouška Forma výuky přednáška



studenta

Analýza výkonů a aktivity studenta

Rozhovor, kolokvium

Písemný test (v případě nízké účasti na lekcích)



předmětu


Vyučující



Předmět si klade za cíl kombinací formy monologického výkladu (přednáška) a dialogických metod (rozhovor,

diskuse, brainstorming) podat studentům základní přehled a soubor primárních znalostí o současné legislativní

úpravě a o aktuální organizaci a fungování archivnictví v České republice. Obsah je podáván kontextově s odkazy

na historické kořeny a genezi současného stavu a na základní metodologické postuláty současné vědecké

archivistiky. Na tento systémový výklad navazuje soubor informací o aktuálním praktickém fungování českého

archivnictví, podaný v přiměřeném nadnárodním (evropském, světovém) kontextu. Výsledkem výuky v předmětu

by měla být bezpečná orientace ve struktuře českého archivnictví, ucelená představa o pracovních postupech a

fungování archivů, jakož i o práci archivářů, o jejím smyslu a poslání.


1. Historické kořeny a vývoj odborného (vědeckého) archivnictví v českých zemích, jeho materiální zabezpečení

a legislativní zakotvení do roku 1918. Významné archivní instituce a osobnosti.

2. Archivní legislativa a její vývoj v Československu po 1. světové válce; evropský a světový kontext

3. Současná legislativní úprava archivnictví - zákon o archivnictví a spisové službě č. 499/2004 Sb. a jeho

prováděcí předpisy

4. Organizace archivnictví v České republice /1945/ 1954-2005: územní princip, síť veřejných archivů, archivy

nestátní a soukromé, akreditace archivů

5. Ústřední archivy českého státu – Národní archiv, poslání a úkoly

6. Státní oblastní (a zemské) archivy – poslání a úkoly

7. Archivy územních samosprávných celků, archivy měst – poslání a úkoly

8. Specializované a bezpečnostní archivy – základní charakteristika

9. Nestátní a soukromé archivy a archivy paměťových institucí – základní charakteristika

10. Archivní dohled a kontrola nad spisovou službou, metodika předarchivní péče a výběru archiválií u původců

11. Evidence archiválií, kategorizace archiválií – Národní archivní dědictví (NAD)

12. Ochrana, odborné zpracování a zpřístupnění archiválií – konzervace, pořádání, inventarizace, katalogizace,

digitalizace – Základní pravidla pro zpracování archiválií

13. Využívání archiválií, nahlížecí a badatelská agenda, veřejné archivy jako správní úřady, archivy jako

vědeckovýzkumné instituce

14. Materiálně technické a personální zabezpečení, financování, vnitřní organizace a řízení provozu archivů –

archivní management

Exkurze do vybraného veřejného archivu


1. Archivní legislativa a organizace archivní péče v České republice – zákon o archivnictví a spisové službě č.

499/2004 Sb. a jeho prováděcí předpisy, geneze současného stavu

91

2. Územní organizace a struktura archivní sítě, typy archivů, jejich základní úkoly, akreditace archivů

3. Archivnictví a spisová služba, předarchivní péče a výběr archiválií

4. Evidence, ochrana a zpracování archiválií, zpřístupňování archiválií, nahlížecí a badatelská

agenda, archivy jako správní úřady

5. Materiálně technické a personální zabezpečení, financování, vnitřní organizace a řízení provozu archivů –

archivní management


Povinná literatura

SULITKOVÁ, Ludmila a kol., Archivnictví a spisová služba, Ústí n. L. 2017.


Mikuláš ČTVRTNÍK, Dialog archivistiky a historické vědy. Prameny a role archivů, Český časopis historický,

117, 2019, č. 2, s. 381-422.

Býti archivářem. Přednášky ze stejnojmenného cyklu pořádaného v Českých Budějovicích. Marie RYANTOVÁ

(ed.), České Budějovice 2012.

Zákon č. 499/2004 Sb. - Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (aktuální znění – verze

17, k 24. 4. 1919) – elektronicky,např. Sagit, ASPI, Zákony pro lidi (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-

499/zneni-) ad.


Biografický slovník archivářů českých zemí. Jaroslava HOFFMANNOVÁ-Jana PRAŽÁKOVÁ (eds.), Praha

2000.


metodologie, Archivní časopis, 65, 2015, č. 4, s. 341-357.

DVOŘÁK, Tomáš, Archivy v digitálním světě. In: X. sjezd českých historiků 14.- 16. 9. 2011 Ostrava, sv. 5, Aleš

ZÁŘICKÝ-Petr KADLEC-Michaela ZÁVODNÁ (eds.), Ostrava 2017, s. 31-40.

LEDVINKA, Václav, Archiv na křižovatce: úložiště, úřad, vědecký ústav, kulturní instituce? Historická reflexe o

Archivu hl. města Prahy. In: Městské archivy a městští archiváři. Eds. Jana ČERMÁKOVÁ a kol., Brno 2010, s.

79-104.

Encyclopedia of Archival Science. Luciana DURANTI-Patricia C. FRANCS (eds.), Lanham 2015.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy obsaženými v přednášce a prohlubují si znalosti o nich v povinné

(i v doporučené) literatuře. Dle potřeby konzultují s pedagogem v konzultačních hodinách, nebo prostřednictvím

elektronické komunikace.

https://www.zakony/

92

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DIPLOMATIKA I



SP MA/MI


semestr

2. ZS


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Písemný test.

Orientace v pomocných vědách historických, českých dějinách, a dějinách

správy do roku 1848; schopnost čtení gotického písma a novogotické

kurzívy; zvládnutí základů latiny, schopnost překládat a chápat německé

texty diplomatické povahy.

Garant předmětu PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D.


předmětu


Vyučující

PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D.


Cílem předmětu je prohloubit základní informace o diplomatice jako stěžejní pomocné historické vědě. Kurz je

členěn do bloků, které se systematicky zaměřují na jednotlivé oblasti výzkumu diplomatických písemností.


1. Počátky diplomatických studií, diplomatika v Čechách od konce 18. století do současnosti, základní edice.

2. Terminologie, počátky diplomatických písemností na území českého státu.

3. Kanceláře českých panovníků do r. 1419

4. Veřejní notáři. Církevní diplomatika do poč. 16. stol.

5. Desky zemské a dvorské v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

6. Diplomatické písemnosti městského prostředí do poč. 16. stol.

7. Kanceláře českých králů 1419-1526.

8. Diplomatika novověku (16. - 19. stol.) I.

9. Královské a další centrální a zemské kanceláře českého státu 1526-1848 I.

10. Královské a další centrální a zemské kanceláře českého státu 1526-1848 II.

11. Městská diplomatika 1526-1848.

12. Církevní diplomatika 1526-1848, školní písemnosti, matriky.

13. Vrchnostenská diplomatika 1526-1848, účetní písemnosti.

14. Katastry.


1. Tradice diplomatických studií, typy úředních písemností, diplomatická terminologie.

2. Počátky diplomatických písemností v Čechách a vývoj centrálních kanceláří českého státu do roku 1526.

3. Církevní a městská diplomatika do roku 1526, veřejní notáři, desky zemské a dvorské.

4. Česká královská kancelář v letech 1526-1749, katastry.

5. Městská, církevní a vrchnostenská diplomatika v letech 1526-1848.


Povinná literatura

RAK, Petr, Diplomatika I. Elektronická studijní opora pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Ústí

nad Labem 2014.

ŠEBÁNEK, Jindřich – FIALA, Zdeněk – HLEDÍKOVÁ, Zdeňka a kol. Česká diplomatika do roku 1848, Praha

1984.

FIALA, Zdeněk, K otázce funkce našich listin do konce 12. století, SPFFBU 9, C7, Brno 1960, s. 5-34.

93

STLOUKAL, Karel, Česká kancelář dvorská 1599-1608, Praha 1931.

SVITÁK Zbyněk, Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748-1782, Brno

2011.


MACEK, Jaroslav – ŽÁČEK, Václav, Krajská správa v českých zemích a její archivní fondy (1605-1868), Praha

1958.

BURDOVÁ, Pavla, Desky zemské. Rozdělení po stránce obsahové a formální, SAP 43, 1993, s. 347-439.

MAUR, Eduard, O počátcích a vývoji církevních matrik se zvláštním zřetelem k českým poměrům, HD 3, 1969, s.

4-19.

MAUR, Eduard, Vývoj matričního zápisu v Čechách, HD 6, 1972, s. 40-58.

FIALA, Zdeněk, Diplomatika jedna - nebo dvě?, AČ 10, 1960, s. 1-21.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy, zadanými ve studijní opoře předmětu a při konzultacích; a dále

na základě případných aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím e-mailů.

94

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu METODY A POSTUPY HISTORICKÉ PRÁCE III


Povinný


SP MA/MI


semestr

2. ZS


hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Písemný test



předmětu

Garant se podílí na vedení přednášek a seminářů ze 75 %

Vyučující















Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tyto témata po jednotlivých týdnech:

1. Genderová analýza pramene – základní pojmy, metodický úvod

2. Gender history vs. women’s history – historie, vývoj, komparace

3. Maskulinita, men´s studies a men´s history

4. Gender ve filosofii – teoretické aspekty

5. Gender v náboženství – teoretické aspekty

6. Interpretace normativních pramenů – právní aspekty a formulace genderu v legislativních pramenech.

7. Interpretace pramenů osobní povahy – formulace genderu v osobní korespondenci a deníkových záznamech.

8. Interpretace narativních pramenů - formulace genderu v preskriptivní a krásné literatuře.

9. Interpretace hmotných a audiovizuálních pramenů – Gender Art, barvy genderu I.

10. Interpretace hmotných a audiovizuálních pramenů – Gender Art, barvy genderu II.

11. Tělo a tělesnost – genderové aspekty v dějinách těla, tělo jako historická a sociální kategorie.

12. Gender a medicínský diskurs.

13. Praktická aplikace genderové analýzy na vybraném pramenném materiálu.

14. Praktická aplikace genderové analýzy na vybraném pramenném materiálu.


1. Genderová analýza pramene – základní pojmy, interdisciplinární přesah, obecný metodický úvod.

2. Interpretace normativních pramenů – právní aspekty a formulace genderu v legislativních pramenech.

3. Interpretace pramenů osobní povahy – formulace genderu v osobní korespondenci a deníkových záznamech.

4. Interpretace narativních, hmotných a audiovizuálních pramenů pramenů – formulace genderu v preskriptivní a

krásné literatuře.

5. Tělo a tělesnost – genderové aspekty v dějinách těla, tělo jako historická a sociální kategorie. Gender a

medicínský diskurs.

95


Povinná literatura

BUTLER, Judith, Trampoty s rodom. Feminismus a podrývanie idetity, Bratislava 2014.

ENGLOVÁ, Jana, Žena devatenáctého století v dokumentech, Ústí nad Labem 2003.

HUTEČKA, Jiří a kol., Konstrukce maskulinní identity v minulosti a současnosti. Koncepty, metody, perspektivy,

Praha 2012.

KALNICKÁ, Zdeňka, Úvod do gender studies. Otázky rodové identity, Opava 2009.

VĚŠÍNOVÁ-KALIVODOVÁ, Eva – MAŘÍKOVÁ, Hana, Společnost žen a mužů z aspektu gender, Praha 1999.


BAHENSKÁ, Marie – HECZKOVÁ, Libuše – MUSILOVÁ, Dana, Ženy na stráž! České feministické myšlení 19.

a 20. století, Praha 2010.

DUDEKOVÁ, Gabriela, Na ceste k modernej ženě. Kapitoly z dejin rodových vzťahov na Slovensku, Bratislava

2011.

ČEVELOVÁ, Zuzana, Gender, víra a manželství v „dlouhém“ 19. století, Pardubice 2012.

MALÍNSKÁ, Jana, Do politiky prý žena nesmí - proč? Vzdělání a postavení žen v české společnosti v 19. a na

počátku 20. století, Praha 2005.

VODÁKOVÁ, Alena – VODÁKOVÁ, Olga a kol., Rod ženský. Kdo jsme, odkud jsme přišly, kam jdeme, Praha

2003.







96

B-III – Charakteristika studijního předmětu

Název studijního předmětu DIPLOMATIKA II



SP MA/MI


semestr

2. LS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zápočet, zkouška Forma výuky přednáška



studenta

Písemné testy.

Orientace v pomocných vědách historických, českých dějinách, a dějinách

správy od roku 1848 do současnosti; schopnost čtení gotického písma a

novogotické kurzívy; schopnost překládat a chápat německé texty

diplomatické povahy.

Garant předmětu PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D.


předmětu


Vyučující



Cílem předmětu je osvojení znalostí o vývoji diplomatiky druhé poloviny 19. a 20. století; o zásadách tvorby čísel

jednacích, spisových značek a spisových plánů; o diplomatických písemnostech úřadů státní správy,

samosprávných orgánů a národních výborů; a seznámení se s literaturou o diplomatice druhé poloviny 19. a 20.

století. Kurz je členěn do bloků, které se systematicky zaměřují na jednotlivé oblasti výzkumu diplomatických

písemností a dokumentů z období po roce 1848.


1. Byrokratizace, produkce diplomatických písemností, jednací a spisové řády.

2. Obecná typologie a hierarchie diplomatických písemností 2. pol. 19. a 20. stol.

3. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti politické správy 1848-1938 (místodržitelství, okresní a zemské

úřady).

4. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti okupační správy v odtrženém pohraničí.

5. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti okupační správy v protektorátu.

6. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti národních výborů (1945-1989).

7. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti justice (soudy, státní zastupitelství, prokuratury).

8. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti policejních, vojenských a represivních složek.

9. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti finanční správy.

10. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti komunální samosprávy 1848-1945

11. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti velkostatků a státních lesů.

12. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti zanikajícího rustikálu, zemědělské samosprávy a JZD.

13. Správní systém a diplomatická činnost v oblasti průmyslových podniků.

14. Typologie účetních písemností.


1. Zásady tvorby čísla jednacího a spisové značky, obecná typologie a hierarchie diplomatických písemností 2.

pol. 19. a 20. stol.

2. Písemnosti úřadů státní správy a samosprávy v letech 1848-1938

3. Písemnosti okupační správy na odtržených územích a Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938-1945.

4. Písemnosti národních výborů a orgánů státní správy v letech 1945-1989.

5. Specializované diplomatické písemnosti účetní a finanční povahy, průmyslu, zemědělství a lesnictví.


97

Povinná literatura

RAK, Petr, Diplomatika II. Elektronická studijní opora pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Ústí

nad Labem 2014.

MEISNER, Heinrich Otto, Archivalienkunde vom 16. Jahrhundert bis 1918, 3. vyd., Göttingen 1969.

BABIČKA, Vácslav, Číslo jednací a spisová značka, Archivní časopis 28, 2008, s. 1-13.

VODIČKOVÁ, Hana, Příspěvek k dějinám české odborné terminologie netradičních druhů dokumentů, AČ 59,

2009, s. 201-240.

ŠMILAUEROVÁ, Eva, Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945-1960,

SAP 32, 1982, 43-169.


BRZOBOHATÝ, Jan, Finanční správa v českých zemích v období let 1850-1918 s přihlédnutím k vývoji v první

polovině 19. století, SAP 26, 1976, s. 3-137.

TUREK, Adolf, Státní zastupitelství v českých zemích v letech 1850-1949, SAP 9, 1959, č. 2, s. 106-159.

MACEK, Jaroslav – BRZOBOHATÝ, Jan, Spisová manipulace nacistické okupační správy - zásady, vývoj, SAP

15, 1965, č. 2, 229/276.

ŠTROBLÍK, Vladimír Vývoj místních a městských národních výborů na území České republiky (1945-1990), AČ

51, 2001, s. 73-90.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy, určenými v opoře předmětu, úkoly, zadanými v prezenční části

výuky nebo těmi, které vzniknou na základě aktuálních konzultací s pedagogem. Vzájemný kontakt bude

realizován elektronickou formou (e-mail).

98

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu KODIKOLOGIE



SP MA/MI


semestr

2. LS

Rozsah studijního předmětu 28p+14s hod.

42 kreditů 5


ekvivalence

Diplomatika, epigrafika, paleografie, německý jazyk


výsledků

zápočet, zkouška Forma výuky přednáška, seminář



studenta

Ověření studijních výsledků proběhne formou písemného testu. Základními

podmínkami pro absolvování kurzu bude v prvé řadě aktivní účast na

seminářích spojená s prezentací referátu na vybrané téma dějin knižní

kultury a současně závěrečný písemný test vycházející z přednášených

tematických okruhů. Předpokladem absolvování kurzu bude i vypracování

recenze na vybraný titul aktuální odborné literatury (domácí či zahraniční)

z oblasti dějin knižní kultury, respektive z širšího okruhu nových kulturních

dějin s tématikou dějin knihy, vzdělanosti etc.

Garant předmětu doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D.


předmětu


Vyučující

doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D


Během kurzu se studenti seznámí se základy dějin rukopisné i tištěné knihy. V návaznosti na toto téma je

věnována pozornost dějinám knihoven v českých zemích a ve střední a západní Evropě v období středověku a

raného novověku. Přiblížena je i základní terminologie a základy popisu rukopisů a starých tisků. Studenti se

rovněž seznámí s praxí provozu odborných pracovišť, spravujících historické knižní sbírky. Výuka probíhá

formou přednášek doplněných dataprojekcí a je doplněna exkurzí.


1. Úvod do studia kodikologie

2. Definice oboru a jeho dějiny

3. Dějiny rukopisných knihoven

4. Katalogizační pravidla pro popis rukopisné materie

5. Rukopisná bohemika v zahraničí; rukopis – vznik, popis, uplatnění

6.Rukopisy – iluminace a vazba

7. Gutenberg – počátky knihtisku a knižního obchodu v Evropě

8. Prvotiskové období v Čechách a na Moravě

9. Knihtisk a knižní obchod v Čechách 1500–1620

10. Evropský knihtisk a knižní obchod v 16. a 17. století

11. Knihtisk a knižní obchod v Čechách a v Evropě v 17. a 18. století

12. Měšťanské knihovny raného novověku

13. Tištěná kniha – její podoba a popis (katalogizační pravidla pro staré tisky

14. Exkurze do knihovny s historickými knižními fondy, praktický nácvik katalogizační práce s rukopisy a

starými tisky


1. Úvod do studia kodikologie a dějin tištěné knihy; Dějiny rukopisných knihoven

2. Katalogizační pravidla pro popis kodikologické materie; Tištěná kniha a její podoba (katalogizační pravidla pro

staré tisky)

3. Rukopis – jeho vznik, popis, uplatnění; Rukopisná bohemika v zahraničí, rukopisy v současných knižních

sbírkách

99

4. Iluminace a knižní vazba; Knižní kultura v 16. a 17. století

5. Distanční část: Definice oboru a jeho dějiny


Povinná literatura

BOHATCOVÁ, M. et al., Česká kniha v proměnách staletí, Praha 1990.

CEJPEK, J, HLAVÁČEK, I., KNEIDL, P., Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly

z obecných dějin, Praha 1996.

DRAGOUN M., Středověké rukopisy v českých zemích – Handbušek kodikologa, Praha 2018.

HLAVÁČEK I., Úvod do latinské kodikologie, Praha 1978.

HLAVÁČEK I., Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, Praha 1965.


BOLDAN K., Počátek českého knihtisku, Praha 2018.

ŠIMEČEK Z., Geschichte des Buchhandels in Tschechien und in der Slowakei, Wiesbaden 2002.

VOIT P., Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí I. a II., Praha 2013, 2017.

VOIT P., Encyklopedie knihy – Knihtisk a příbuzné obory v 15. až 19. století, Praha 2006.

WITTMANN R., Geschichte des deutschen Buchhandels, München 1991.




Kontakt s vyučujícím prostřednictvím e-mailu, v předem dohodnutých případech konzultace na FF UJEP. Studenti

se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné i doporučené literatuře a úkoly zadanými

v prezenční části.

100

Specializace II – ARCHIVNICTVÍ (povinné kurzy)

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PALEOGRAFICKO-DIPLOMATICKÉ PRAKTIKUM



PZ SP se specializací A


semestr

1. ZS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Písemné testy.

Solidní znalost základů německého jazyka.

Garant předmětu Mgr. et PaedDr. Petr Rak, Ph.D.


předmětu


Vyučující

Mgr. et PaedDr. Petr Rak, Ph.D.


Cílem předmětu je

a) zopakování a upevnění znalostí o vývoji latinské paleografie;

b) získání aktivní znalosti duktu novogotické kurzívy a bezpečné čtení novogotické kurzívy 16. – 20. století

z paleograficky náročných, zběžně a nekaligraficky psaných textů diplomatického charakteru;

c) praktická aplikace základní diplomatické terminologie na probírané a čtené texty.


1. Římské písmo do poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu.

2. Národní písma

3. Karolínská minuskula.

4. Gotické písmo

5. Bastarda

6. Vznik humanistického písma.

7. Novogotické písmo – vznik, předpoklady dalšího vývoje, teritoriální rozšíření.

8. Novogotické písmo – druhy a názvosloví.

9. Přehled vývoje studia novověkého latinského písma.

10. Novogotické písmo v Čechách.







2. Vznik humanistického a novogotického písma.





101

Povinná literatura

RAK, Petr, Paleografie I. Elektronická studijní opora pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Ústí

nad Labem 2013.

RAK, Petr, Paleografie II. Elektronická studijní opora pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, Ústí

nad Labem 2013.

HÚŠČAV Alexandr, Dejiny a vývoj nášho písma, Bratislava 1951.

KAŠPAR, Jaroslav, Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 3. vyd., Praha

1987.

EBELOVÁ, Ivana – Hledíková, Zdeňka – Kašpar, Jaroslav, Paleografická čítanka, Praha 2000.


KAŠPAR, Jaroslav, Poznámky k metodice výuky čtení novověkých paleografických textů, AČ 26, 1976, s. 213-

222.

POLÁK, Stanislav, Studium novověkého písma, Vlastivědný sborník Podbrdska 7, 1973.


KAŇÁK, Bohdan, Německá novogotická polokursiva (kanzlei) olomoucké městské kanceláře v 16. – 19. století,

in: Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 8 (27), 1999, s. 45-87.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy, určenými v obou oporách předmětu, úkoly, zadanými

v prezenční části výuky nebo těmi, které vzniknou na základě aktuálních konzultací s pedagogem. Vzájemný

kontakt bude realizován elektronickou formou (e-mail).

102

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PŘÍSTUP K ARCHIVÁLIÍM, DOKUMENTŮM A INFORMACÍM


SP se specializací A


semestr

1. ZS


14 kreditů 2


ekvivalence


výsledků




studenta

Během semestru individuální referát, respektive vypracování seminární

práce, na konci semestru závěrečná ústní zkouška zahrnující celek

odpřednášené látky a individuální studium literatury.

Garant předmětu PhDr. Mikuláš Čtvrtník, Ph.D.


předmětu


Vyučující

PhDr. Mikuláš Čtvrtník, Ph.D.


Předmět seznamuje studenty se specifickou oblastí přístupu k informacím, veřejným dokumentům a archiváliím

jako jedné z velmi důležitých a dnes výrazně aktuálních problematik jak na úrovni výkonu veřejné správy, tak i

specificky v oblasti správy dokumentů a archivnictví. Rozvoj informační společnosti přinesl v uplynulých

desetiletích celé spektrum otázek a hledání odpovědí v podobě úpravy protichůdných občanských práv – práva na

svobodu bádání, práva na informace z činnosti institucí státu a na druhé straně práva občana na informační

sebeurčení či ochranu osobnosti. Archivy, které primárně uchovávají dokumenty vzniklé z činnosti institucí státu,

musí složitě posuzovat střety mezi oprávněnou ochranou soukromých a veřejných zájmů. Tento střet se navíc

promítá do celého životního cyklu dokumentu a zvyšuje nároky na uchování informací u původců, jejich převzetí,

zpracování a zpřístupňování veřejnosti.


1. Úvod do problematiky přístupu k veřejným dokumentům, archiváliím a informacím.

2. GDPR – evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Dopady GDPR do ochrany osobních údajů

v archiváliích.

3. Česká právní úprava oblasti zpracování osobních údajů na obecné rovině a specifické roviny zpracování

osobních údajů v archivnictví a správě dokumentů.

4. Ochrana osobnosti, chráněné zájmy osob v archivech: komparace zahraničních úprav a specifických modelů a

srovnání se situací v České republice.

5. Veřejný versus soukromý zájem. Testování proporcionality soukromého a veřejného zájmu při poznání

minulosti v praxi zahraničních a českých archivů a správy dokumentů.

6. Právo být zapomenut versus právo paměti ve vztahu k informačním potřebám současné společnosti, inflaci dat

a rizikům zneužití údajů.

7. Anonymizace, pseudonymizace a další nástroje pro aplikaci principu minimalizace údajů v dokumentech a

archiváliích.

8. Ochranné lhůty pro přístupnost k veřejným dokumentům a archiváliím. Komparativně-historický přehled jejich

vývoje a aktuální podoby v zahraniční a české správě dokumentů, spisové službě a archivnictví.

9. Dokumenty v utajovaném režimu.

10. Dokumenty veřejné versus soukromé. Právo veřejnosti na přístup k dokumentům. Zahraniční příklady a česká

praxe.


1. Úvod do problematiky přístupu k veřejným dokumentům, archiváliím a informacím.

103

2. Ochrana osobních údajů v archiváliích. GDPR (evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů), zákon o

zpracování osobních údajů v České republice a dopady do praxe spisové služby, správy dokumentů a archivnictví.

Právo být zapomenut, potřeba uchování historické paměti a vztah k inflaci dat a rizikům zneužití dat.

3. Vztah veřejného a soukromého zájmu v oblasti přístupu k informacím, dokumentům a archiváliím. Test jejich

proporcionality v české a zahraniční praxi spisové služby, správy dokumentů a archivnictví.

4. Ochranné lhůty pro přístupnost k veřejným dokumentům a archiváliím a další nástroje omezování přístup

k informacím, dokumentům a archiváliím.


Povinná literatura

VALOUŠEK, Martin et al., Ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, Praha 2019.

KECSKEMÉTI, Charles – SZÉKELY, Iván, Acces to archives, Strasbourg 2005.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Právo být (ne)zapomenut. Výmazy dějin, inflace historických pramenů, ochrana soukromí,

vy(zne)užívání dat a prekérní situace archivů v mladém 21. století ‒ podněty k diskusi, Archivní časopis 68, 2018,

č. 3, s. 266–297.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Ochranné archivní lhůty a přístup k veřejným dokumentům a archiváliím. Komparativně-

historická analýza, Archivní časopis 69, 2019, č. 4, s. 341–370.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v

souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES

(obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR).


ČTVRTNÍK, Mikuláš, Historické prameny v utajovaném režimu. Český časopis historický 116, 2018, č. 4, s.

1012–1058.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Právo veřejnosti na dokumenty v USA a Francii. Soudobé historické prameny a proměna

role veřejných archivů ve 21. století, Český časopis historický 115, 2017, č. 4, s. 959–982.

VAN HONACKER, Karin (ed.), The Right To Be Forgotten Vs The Right To Remember. Data protection and

archiving in the public interest, Brussel 2018.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Zrušení § 37 archivního zákona a vylidnění dějin, Archivní časopis 64, 2014, č. 4, s. 356–

360.

Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.




Formou samostudia studenti analyzují problematiky tematizované během výuky a dále rozvíjené v v povinné a

doporučené literatuře. Plní úkoly zadané v rámci prezenční a kombinované výuky, případně ve výukovém

systému Moodle. Průběžně dle potřeby probíhají konzultace elektronickou formou či osobně s vyučujícím.

104

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu VYBRANÉ KAPITOLY Z DĚJIN SPRÁVY I




semestr

1. ZS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky seminář, přednáška



studenta

Pohovor zjišťující orientaci studenta v probírané látce



předmětu

Garant vede přednášky a semináře ze 75%.

Vyučující




Kurz se zaměří na vybrané klíčové momenty z oblasti dějin správy středověkého a raně novověkého českého státu.

Celkový rámec uvažování se musí odvíjet od rozsahu celého státního celku, v němž český král panoval (země

Koruny české od 14. století), resp. soustátí, do něhož české země spadaly (habsburská monarchie po 1526). Cílem

jednotlivých přednášek nebude ani tak zprostředkování základní faktografie, kterou již studenti absolvovali v

Dějinách správy v bakalářském studijním programu, ale spíše přiblížení vybraných problémových okruhů,

respektive případových studií (mikrohistorické sondy), které budou v komparativním rámci ilustrovat širší

problematiku. Zároveň budou představeny různé badatelské přístupy a v neposlední řadě také relevantní pramenná

základna. Právě ukázky pramenů a práce s nimi budou důležitou součástí kurzu.


1. Země Koruny české jako správní celek ve 14.-16. století


3. Středověk - skutečné úřadování?

4. Výkon vlády ve středověku - panovníci a jejich itinerář, rezidence

5. Správní a integrační funkce dvora v raném novověku


7. Od krajských poprávců přes landfrýdy ke krajským hejtmanům


9. České země a papežství - správní vazby

10. Komunikace úředníků a komunikace s úřady

11. Městské rady ve středověku a raném novověku

12. Školská správa v předmoderní době


14. Církevní řády - stát ve státě?


1. Země Koruny české jako správní celek ve 14.-16. století, Český stát v habsburské monarchii (1526-1792)

2. Středověk - skutečné úřadování?





105

Povinná literatura

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan, Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po

současnost, Praha 2007.

ŠTOURAČOVÁ, Jiřina, Vývoj správních institucí českého státu 1526-1848, Brno 2014.

SVITÁK, Zbyněk, Z počátků moderní byrokracie: nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748-1782, Brno

2011.

BOBKOVÁ, Lenka – ČAPSKÝ, Martin – KORBELÁŘOVÁ, Irena a kol., Hejtmanská správa ve vedlejších

zemích Koruny české, Opava – Praha 2009.

PAUSER, Josef– SCHEUTZ, Martin – WINKELBAUER, Thomas (edd.), Quellenkunde der

Habsburgermonarchie (16.-18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien 2004.


ČERNUŠÁK,Tomáš a kol., Papežství a české země v tisíciletých dějinách, Praha 2017.

HOCHEDLINGER, Michael – MAŤA, Petr – WINKELBAUER, Thomas (edd.), Verwaltungsgeschichte der

Habsburgermonarchie in der Frühen Neuzeit. Band 1/1 und 1/2 Hof und Dynastie, Kaiser und Reich,

Zentralverwaltungen, Kriegswesen und landesfürstliches Finanzwesen, Wien 2019.

HLAVÁČEK, Ivan, K organizaci státního správního systému Václava IV. Dvě studie o jeho itineráři a radě, Praha

1991.

VOJTÍŠEK, Václav, Výbor rozprav a studií, Praha 1953.

HOLÝ, Martin, Vzdělanostní mecenát v zemích Koruny české (1500-1700), Praha 2016.







106

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu SVĚTOVÉ A ČESKÉ ARCHIVNICTVÍ V SOUČASNOSTI:

AKTUÁLNÍ TÉMATA, OTÁZKY, PROBLÉMY




semestr

1. LS


42 kreditů 5


ekvivalence


výsledků




studenta

Během semestru individuální referát, respektive vypracování písemné

seminární práce, na konci semestru závěrečná ústní zkouška zahrnující

celek odpřednášené látky a individuální studium literatury.

Garant předmětu doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.


předmětu


Vyučující


PhDr. Mikuláš Čtvrtník


V rámci předmětu budou prezentována aktuální hlavní témata, problémy a otázky v současném archivnictví

v české, ale zejména mezinárodní perspektivě s důrazem na země s rozvinutými archivními systémy. Tematicky

budou v široké zahraniční komparativní perspektivě pokryty veškeré hlavní domény archivní práce od

předarchivní péče a spisové služby přes archivní zpracování, popis a inventarizaci až po různé formy archivního

využívání. Tematizovány budou oblasti, jako je přístup k archiváliím, dokumenty v utajovaném režimu a

specifické procesy nakládání s nimi v komparativní zahraniční perspektivě, ale také elektronické archivnictví a

elektronický dokument. Analyzovány budou pro archivnictví a správu dokumentů klíčové kategorie a pojmy a

jejich aktuální proměny, jako například kategorie autenticity, provenience, důvěryhodnosti, pojem archivního

fondu, dokumentu a samotný proces konstituce archivního dědictví. Reflektovány přitom budou nejnovější

konference, sjezdy a další odborné akce v oblasti archivnictví a správy dokumentů na mezinárodním poli a

v českých zemích


1. Základní expozice témat a problematik analyzovaných během kurzu. Přehled základní odborné literatury.

Zahraniční archivní periodika.

2.Konstitutivní kategorie, pojmy a metody soudobého archivnictví a správy dokumentů (mezi jinými provenience,

archivní fond, autenticita, důvěryhodnost, dokument, archivalizace versus archivace, records continuum,

makrohodnocení, horizontální a vertikální hodnocení, mnohovrstevnatý pojem archiv v kontextu novějších

filozofických a mediálně-archivních teorií a další).

3. Předarchivní péče, výběr a hodnocení dokumentů, spisová služba. Teorie makrohodnocení. Records continuum

model.

4. Archivní zpracování, popis a inventarizace. Mezinárodní popisné standardy a česká Základní pravidla pro

zpracování archiválií.

5. Archivní využívání (postarchivní péče). Nové možnosti archivního využívání. Výstavy fyzické a virtuální

v archivech.

6. Edukace v archivech. Možnosti a formy participace na výuce základních a středních škol ze strany archivů.

7. Přístup k dokumentům a archiváliím. Formy zpřístupňování archiválií a omezení jejich přístupnosti.

8. Ochrana osobnosti v archiváliích. Chráněné zájmy osob v archivech, komparace zahraničních úprav a

specifických modelů a srovnání se situací v České republice. Veřejný versus soukromý zájem. Právo být

zapomenut.

9. Dokumenty a archiválie v utajovaném režimu.

10. Elektronické archivnictví a elektronický dokument.

11. Archivní inflace a možné modely informační a dokumentární redukce v archivech.

107

12. Autenticita, důvěryhodnost, provenience a jejich aktuální proměny v oboru archivnictví.

13. Významové vrstvy dokumentu a archiválie. Primární, sekundární a terciární význam a role pro archivní

metodologii a aplikaci v praxi.

14. Archivnictví a historická věda: Proměny jejich vzájemného vztahu v 21. století.

15. Hraniční výhledy oboru archivnictví: Interdisciplinární kontexty současného archivnictví a archivní vědy

(mediální teorie archivu, filozofické koncepty v archivní vědě a její metodologii).


1. Základní expozice témat a problematik analyzovaných během kurzu. Přehled základní odborné literatury.

Zahraniční archivní periodika. Konstitutivní kategorie, pojmy a metody soudobého archivnictví a správy

dokumentů (mezi jinými provenience, archivní fond, autenticita, důvěryhodnost, dokument a jeho významové

vrstvy, archivalizace versus archivace, records continuum, makrohodnocení, horizontální a vertikální hodnocení,

mnohovrstevnatý pojem archiv v kontextu novějších filozofických a mediálně-archivních teorií a další).

2. Předarchivní péče, výběr a hodnocení dokumentů, spisová služba. Teorie makrohodnocení. Records continuum

model. Archivní inflace a možné modely informační a dokumentární redukce v archivech.

3. Archivní zpracování, popis a inventarizace. Mezinárodní popisné standardy a česká Základní pravidla pro

zpracování archiválií.

4. Archivní využívání (postarchivní péče). Nové možnosti archivního využívání. Výstavy fyzické a virtuální

v archivech. Edukace v archivech.

5. Přístup k dokumentům a archiváliím. Formy zpřístupňování archiválií a omezení jejich přístupnosti. Ochrana

osobnosti v archiváliích. Chráněné zájmy osob v archivech, komparace zahraničních úprav a specifických modelů

a srovnání se situací v České republice. Dokumenty a archiválie v utajovaném režimu.

6. Elektronické archivnictví a elektronický dokument.


Povinná literatura

SULITKOVÁ, Ludmila, Archivnictví a spisová služba, Ústí nad Labem 2017.

DURANTI, Luciana – FRANKS, Patricia C. (edS.), Encyclopedia of Archival Science, Lanham 2015.

DURANTI, Luciana – FRANKS, Patricia C. (eds.), Encyclopedia of Archival Writers, 1515 – 2015, Lanham

2019.

FRANZ, Eckhart G., Einführung in die Archivkunde. Darmstadt 2018 (9. vollständig überarbeitete und erweiterte

Auflage).

PEARCE-MOSES, Richard, A Glossary of Archival and Records Terminology, Chicago 2005.


LEPPER, Marcel – RAULFF, Ulrich (eds.), Handbuch Archiv. Geschichte, Aufgaben, Perspektiven Stuttgart

2016.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Teorie „macroappraisal“ v pojetí Terryho Cooka a otázka archivního hodnocení.

Archivní časopis 59, 2009, č. 4, s. 314–336.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Teorie významu dokumentu, archiválie, historického pramene. Archivistika a historická

věda a možnosti jejich vzájemného dialogu, in: Alis volat propriis. Sborník příspěvků k životnímu jubileu

Ludmily Sulitkové. Brno 2016, s. 619–642.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Dialog archivistiky a historické vědy. Prameny a role archivů, Český časopis historický

117, 2019, č. 2, s. 381–422.


metodologie, Archivní časopis 65, 2015, č. 4, s. 341–357.





úkoly zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě průběžných

konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou elektronickou

formou.

108

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu VYBRANÉ KAPITOLY Z DĚJIN SPRÁVY II.




semestr

1. LS


28 kreditů 4


ekvivalence

Vybrané problémy z dějin správy I


výsledků




studenta

ústní pohovor

Garant předmětu Doc. PhDr. Martin Veselý, Ph.D


předmětu


Vyučující

Doc. PhDr. Martin Veselý, Ph.D

PhDr. Pavel Holub


Koncepce obsahu předmětu navazuje na předmět Vybrané kapitoly z dějin správy I. Rovněž i v tomto případě se

bude jednat o přednášky přinášející formou dílčích sond k vybraným problémům pohled na vybrané problémy

dějin správy v období 19. až 21. století. Mladší období správy buď navazuje na předchozí vývoj, nebo naopak se

od něj snaží zcela odpoutat a vytvořit nový model. Mezi typické prvky proměn správy na území českého státu

v tomto období je třeba zmínit střídání malých a velkých správních celků a k nim příslušných úřadů s větším či

menším prostorovými kompetencemi. Proměna správních vazeb přináší i proměnu v chápání identity obyvatel

s tou kterou správní jednotkou. Zatímco v určitém období obce patří k blízkému centru regionu, po reformě a

začlenění do vyššího územního celku se mohou ocitnout na periferii. Jaké důsledky pak mají správní změny, bude

sledováno na vybraných lokalitách v rámci Čech. Zároveň budou představeny různé badatelské přístupy a v

neposlední řadě také relevantní pramenná základna. Právě ukázky pramenů a práce s nimi budou důležitou

součástí kurzu.


1. Obecné problémy správních změn v 19. až 21. století (příčiny, komplikace, důsledky)

2. Východiska tereziánsko-josefinských reforem

3. Správa v období Františka I. a Ferdinanda V.

4. Rok 1848 a jeho důsledky v proměnách úřadů

5. Vybrané otázky z vývoje politické správy v letech 1848-1945

6. Vybrané otázky z vývoje soudní správy v letech 1848-1945

7. Vybrané otázky z vývoje samosprávy 1848-1945

8. Proměny státní správy v letech 1945-1960 I (Od malých k velkým okresním národním výborům)

9. Proměny státní správy v letech 1960-1990 II (Od malých k větším místním národním výborům)

10. Proměny správy 1990-2002 (Okresní kontra krajské úřady)

11. Proměny státní správy od roku 1990 do současnosti (Od federativních republik přes osamostatnění k dnešku)

12. Proměny samosprávy od roku 1990 do současnosti (Obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným

obecním úřadem)




2. Politická správa v letech 1848-1918





109


Povinná literatura

SVITÁK, Zbyněk, Z počátků moderní byrokaracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748-1782,

Brno 2011.

HLAVAČKA, Milan, Zlatý věk české samosprávy. Samospráva a její vliv na hospodářský, sociální a intelektuální

rozvoj Čech 1862-1913, Praha 2006.

KLEČACKÝ, Martin, Český ministr ve Vídni. Ve službách císaře, národa a politické strany, Praha 2017.

ČECHÁK, Vladimír, Vývoj veřejné správy v Československu a České republice 1945-2004, Praha 2004.

VODIČKA, Karel – CABADA, Ladislav, Politický systém České republiky. Historie a současnost, Praha 2003.


KOL., Historický vývoj právní úpravy a správního řízení a dalších postupů ve veřejné správě v českých zemích

(1918-2005), Olomouc 2007.

ČECHUROVÁ, Jana – RANDÁK, Jan a kol., Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha

2014.

Milan HLAVAČKA, České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I.-II., Praha 2016.







110

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu HISTORICKÁ NĚMČINA




semestr

1. LS


hod.

28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

pro absolvování předmětu nutná

písemný test

Garant předmětu Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.


předmětu


Vyučující



Předmět si klade za cíl zprostředkovat studentům informace o historickém vývoji němčiny, a to jak z pohledu

germanistického, tak kulturně-historického. Základním východiskem bude stručný výklad k dějinám němčiny jako

jazyka, na nějž již bude navazovat výklad zacílený k vývoji jazyka na našem území. Vedle této teoretické části

bude kladen důraz především na práci s historickými texty, především úřední provenience, s nimiž se archivář

setká nejčastěji. Cílem kurzu je tak seznámení se s německým jazykem historických pramenů zhruba od 14. až do

počátku 20. století. Výběr textů, s nimiž se bude na hodinách pracovat, bude přizpůsoben archivní praxi a na jejich

příkladu budou zároveň demonstrovány jazykové jevy, které budou teoreticky vyloženy na začátku kurzu.

Klíčovým cílem bude pochopitelně porozumění a překlad studovaných textů a jejich historicko-jazyková

interpretace.


1. Teritoriální a časové členění němčiny

2. Německojazyční obyvatelé českých zemí (nárys problematiky)

3. Vývoj pravopisu, historický vývoj jazyka

4. Nářečí

5.-7. Jazyk pozdně středověkých a raně novověkých listin

8.-10. Záznamy úředních knih

11.-14. Úřední prameny 18.-20. století


1. Teritoriální a časové členění němčiny, vývoj pravopisu, nářečí

2. Jazyk pozdně středověkých a raně novověkých listin

3. Záznamy úředních knih

4.-5. Úřední prameny 18.-20. století


Povinná literatura

BOK, Václav, Úvod do studia germanistiky, České Budějovice 1995.

MASAŘÍK, Zdeněk, Historická němčina pro archiváře, Brno, 1993.

MASAŘÍK, Zdeněk – BROM, Vlastimil, Historische Entwicklung des Deutschen: Übersichtstabellen -

Kommentare – Textproben, Brno 2005.

GLÜCK, Helmut, Deutsch als Fremdsprache in Europa vom Mittelalter bis zur Barockzeit, Berlin – New York,

2002.

KRAUS, Arnošt Vilém, Německá literatura na půdě Československé republiky do roku 1848, in: Václav Petrbok

(ed.), Arnošt Vilém Kraus (1859-1943) a počátky české germanobohemistiky, Praha 2015, s. 220-283.

111


BOKOVÁ, Hildegard – SPÁČILOVÁ, Libuše, Stručný raně novohornoněmecký glosář k pramenům z českých

zemí = Kurzes frühneuhochdeutsches Glossar zu Quellen aus den Böhmischen Ländern, Olomouc 2003.

SPÁČILOVÁ, Libuše – SPÁČIL, Vladimír – BOK, Václav, Glosář starší němčiny k českým pramenům = Glossar

des älteren Deutsch zu böhmischen Quellen, Olomouc 2014.

BURKE, Peter, Jazyky a společenství v raně novověké Evropě, Praha 2011.

HLAVÁČEK, Ivan, Dreisprachigkeit im Bereich der Böhmischen Krone: Zum Phänomen der Sprachenbenutzung

im böhmischen diplomatischen Material bis zur hussitischen Revolution, in: Anna Adamska – Marco Mostert

(edd.), The development of literate Mentalities in East Central Europe, Turnhout 2004, s. 289–310.




aStudenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a zejména v opoře předmětu,



112

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ARCHIVNÍ PRAXE




semestr

2. ZS

Rozsah studijního předmětu 10 dní hod.

kreditů 3


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky odborná praxe



studenta

Zvládnutí teoretických východisek v archivní praxi.



předmětu

garant vyhodnocuje a hodnotí uskutečněnou praxi (100%)

Vyučující



Teoretické poznatky, získané v absolvovaných kurzech, je nutno prohloubit samostatnou praxí ve vybraném

archivu – zde je možno volit v podstatě jakýkoliv jeho druh, ať už jde o úroveň archivů okresních, oblastních,

Národního archivu či archivů specializovaných. Výběr archivu pro praxi není studentům přikázán, jeho volba je

rovněž závislá na místu jeho bydliště a komunikačních možnostech. Jeho výběr však musí probíhat po dohodě

s garantem. Během praxe bude student seznámen s příslušným pracovištěm, s jeho pracovní náplní. Bude v rámci

možností proveden po depozitáři a budou mu představeny fondy, které příslušný archiv uchovává. Měl by mít

rovněž možnost seznámit s příslušným programem, v němž probíhá pořádání a zpřístupňování archiválií, a se

samotnou pořádací praxí; v ideálním případě též s prací archivu s jednotlivými původci (archivní dohlídky,

skartační řízení).


Povinná literatura

SULITKOVÁ, Ludmila, Archivnictví a spisová služba, Ústí nad Labem 2017.

DURANTI, Luciana – FRANKS, Patricia C. (edS.), Encyclopedia of Archival Science, Lanham 2015.

DURANTI, Luciana – FRANKS, Patricia C. (eds.), Encyclopedia of Archival Writers, 1515 – 2015, Lanham

2019.

FRANZ, Eckhart G., Einführung in die Archivkunde. Darmstadt 2018 (9. vollständig überarbeitete und erweiterte

Auflage).

PEARCE-MOSES, Richard, A Glossary of Archival and Records Terminology, Chicago 2005.


LEPPER, Marcel – RAULFF, Ulrich (eds.), Handbuch Archiv. Geschichte, Aufgaben, Perspektiven Stuttgart

2016.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Teorie „macroappraisal“ v pojetí Terryho Cooka a otázka archivního hodnocení.


ČTVRTNÍK, Mikuláš, Teorie významu dokumentu, archiválie, historického pramene. Archivistika a historická

věda a možnosti jejich vzájemného dialogu, in: Alis volat propriis. Sborník příspěvků k životnímu jubileu

Ludmily Sulitkové. Brno 2016, s. 619–642.

ČTVRTNÍK, Mikuláš, Dialog archivistiky a historické vědy. Prameny a role archivů, Český časopis historický

117, 2019, č. 2, s. 381–422.


metodologie, Archivní časopis 65, 2015, č. 4, s. 341–357.


Rozsah konzultací (soustředění) 10 dní hodin





114

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu EDICE ARCHIVNÍCH PRAMENŮ I




semestr

2. ZS


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Písemná práce obsahující edici vybraného pramene



předmětu


Vyučující


PhDr. Pavel Holub


Cílem předmětu je představení ediční teorie a praxe pramenů, které se v archivech nejčastěji vyskytují v období

do roku 1848. Ediční práce je důležitou součástí archivářovy praxe. V jednotlivých seminářích tedy budou

představovány nejprve stávající edice a následně budou komentovány co do svého významu a způsobu

zpřístupnění pramene. Spolu s tím budou se studenty probírány jednotlivé kroky zpřístupňování pramene,

varianty jejich editování včetně zásad, které jsou s tím spojené. Zároveň budou také probírány možnosti zapojení

elektronického prostředí a softwaru pro zpřístupňování historických pramenů. Hlavní pozornost by měla být

upřena na výklad a nácvik obsahového shrnování středověké a raně novověké listinné, mandátové a listové

materie (tzv. regestování). Další směr výkladu a instruovaného nacvičování potom bude tkvět v edicích pramenů

hromadné povahy, které často vyžadují odlišný přístup.

Výuka předmětu v prezenční formě zahrnuje tAto témata po jednotlivých týdnech:

1. Co je to edice, úvod k tématu, typy edicí

2. Dějiny ediční práce I.

3. Dějiny ediční práce II.

4. Specifika latinských, českých a německých textů

5. Základní ediční pravidla

6. Pravidla a nácvik regestování I.

7. Pravidla a nácvik regestování II.

8. Pravidla a nácvik regestování III.

9. Edice úředních knih I.

10. Edice úředních knih II.

11. Edice úředních knih III.

12. Edice úředních knih IV.

13. Edice pramenů hromadné povahy


1. Co je to edice, úvod k tématu, typy edicí

2. Základní ediční pravidla

3. Pravidla a nácvik regestování

4. Edice úředních knih

5. Edice pramenů hromadné povahy


115

Povinná literatura

DAŇHELKA, Jiří, Směrnice pro vydávání starších českých textů, Husitský Tábor 8, 1985, s. 285-301.

ŠŤOVÍČEK, Ivan, Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do

současnosti, Praha 2002.

VINTR, Josef, Zásady transkripce českých textů z barokní doby, Listy filologické 121, 1998, s. 341–346

(https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicnipoznamka.aspx?id=VintrZasadyTranskripce)

KRMÍČKOVÁ, Helena, Edice středověkého diplomatického materiálu, Brno 2014.

ŠTOVÍČEK, Ivan, Ediční teorie a metodika. Sborník autorových textů vydaných k životnímu jubileu, Praha 2008.


Stav a perspektivy zpřístupňování středověkých a raně novověkých městských knih, ed. Ludmila SULITKOVÁ,

Ústí nad Labem 2010.

KRAFL, Pavel Otmar a kolektiv, Editorství a edice středověkých pramenů diplomatické povahy na úsvitu 21.

století: směry – tendence – proměny, Praha 2016.

SCHULTZE, Johannes, Richtlinien für die äußere Textgestaltung bei Herausgabe von Quellen zur neueren

deutschen Geschichte, Blätter für deutsche Landesgeschichte 98, 1962, s. 1-11; 102, 1966, s. 1-10.

Walter HEINEMEYER, Richtlinien für die Edition landesgeschichtlicher Quellen, Marburg – Hannover 2000.







https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicnipoznamka.aspx?id=VintrZasadyTranskripce

116

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu EDICE ARCHIVNÍCH PRAMENŮ II




semestr

2. LS


28 kreditů 4


ekvivalence

Edice archivních pramenů I


výsledků




studenta

Písemná práce obsahující edici písemného pramene



předmětu

Garant vede semináře z 50%.

Vyučující


PhDr. Pavel Holub


Kurs svou koncepcí navazuje na Edici archivních pramenů I. Zaměřuje se tedy na jednu z forem zpřístupňování

archiválií, kterou je ediční činnost. Jedním z hlavních cílů je představit jednotlivé fáze přípravy edice. Neméně

podstatné bude sledování rozdílů při zpřístupňování archivního bohatství z období středověku, resp. raného

novověku a z období 18. až 20. století. Součástí výuky bude i praktický výstup v podobě odevzdané edice

dokumentu z 19. či 20. století.


1. Výběr pramene

2. Heuristika a zpracování komplementárních pramenů

3. Vědecko-kritický aparát I.

4. Vědecko-kritický aparát II.

5. Reprodukce dokumentů

5. Úvodní studie edice a její poslání, cíle

6. Rejstříky

7. -14. Příprava edice


1. Výběr pramene a heuristika

2. Vědecko-kritický aparát

3. Reprodukce dokumentů

4. Rejstříky

5. Příprava edice


Povinná literatura

ŠŤOVÍČEK, Ivan a kol., Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do

současnosti, Praha 2002.

ŠŤOVÍČEK, Ivan, Ediční teorie a metodika, Praha 2008.







117

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PREZENTACE ARCHIVŮ A ARCHIVÁLIÍ




semestr

2. LS


14 kreditů 2


ekvivalence


výsledků

Zápočet Forma výuky přednáška, seminář



studenta

Prezentace výstavního projektu formou skupinové spolupráce

Garant předmětu PhDr. Pavel Holub


předmětu


Vyučující

PhDr. Pavel Holub


Předmět si klade za cíl představit archivnictví jako obor oslovující širokou veřejnost různou formou akcí. Archivy

se snaží pomocí výstav, představením témat z historie regionu či účastí archivářů v televizních pořadech

promlouvat k veřejnosti a legitimizovat tak jeden ze smyslů existence archivů, totiž podílet se na utváření identity

člověka v regionu v kontextu kulturních vazeb. Prezentace národního kulturního dědictví může získat různé

formy, především pak v současné době může využívat možnosti digitálního prostředí, 3D aj. Součástí předmětu by

měla být i praktická aplikace poznatků při návrhu či koncipování výstavy na vybrané téma.


1. Výstavy a archiválie (vystavování v archivu, doporučení, postupy)

2. Výstavy archiválií mimo archiv (zápůjčky, banerové prezentace)

3. Struktura výstavy archivního kulturního dědictví

4. Scénář k výstavě

5. Spolupráce škol (základní a střední) s archivy (didaktika)

6. Ediční činnost (archiv jako jedno z míst vydavatelských aktivit na poli historie)

7. Vlastivědné sborníky jako součást prezentace historie regionu a zapojení archivářů (redakční práce)

8. Veřejná média a archivy (propagace výstav, spolupráce s novináři)

9. Den archivů jako prostředek propagace nejen českého archivnictví

10.-14. Příprava výstavního projektu formou skupinové spolupráce


1. Výstavní činnost a archiválie

2. Spolupráce škol s archivy

3. Ediční činnost (vydavatelské podniky)

4. Veřejná média a archivy

5. Příprava výstavního projektu formou skupinové spolupráce


Povinná literatura

BENEŠOVÁ, Emilie a kol., Aby na nic a na nikoho nebylo zapomenuto. K jubileu ústředního archivu českého

státu 1954-2004, Praha 2004.

HOLEC, František, Archiv hlavního města Prahy. Kapitoly z dějin 1851-2001, Praha 2006.

https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/vystavy/vystavovani-archivalii - Zásady pro vystavování archiválií

http://www.denarchivu.cz/

TIŠLIAR, Pavol a kol., Výstava v archivu. Teorie a praxe, Brno 2019.


https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/vystavy/vystavovani-archivalii

http://www.denarchivu.cz/

118

KOLEKTIV, Msgre František Bernard Vaněk a Dr. Jan Fried. Dva pelhřimovské osudy (zde část Jan Fried – s.

93-203), Pelhřimov 2015.

Archive und Öffentlichkeit: Aspekte einer Beziehung im Wandel, edd. Konrad KRIMM – Herwig JOHN, Stuttgart

1997.

KLOOS, Rudolf, Archivisches Ausstellungswesen, München 1972.





zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací


119


B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DĚJINY ARCHITEKTURY I.


SP se specializací PKD


semestr

1. ZS


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Podmínkou splnění kurzu je úspěšné absolvování ústní zkoušky. Dalším požadavkem je dostatečná docházka

s maximálně 2 absencemi.

Garant předmětu Mgr. Táňa Šimková, Ph.D.


předmětu


Vyučující

Mgr. Táňa Šimková, Ph.D.


Předmět je orientován na vývoj architektury od počátku románského slohu po závěr gotiky. Přednášky se věnují

vývoji v hlavních centrech Evropy, zvlášť jsou studenti seznámeni s vývojem v Českých zemích. Důraz je

kladen na charakteristické rysy a znaky daného období a daného územního okruhu, užitý materiál a jeho

zpracování, upozorněno je na typické konstrukce a detaily determinující příslušnost staveb k danému slohu a

stylu. Vedle teoretických témat jsou v rámci přednášek představeny nejvýznamnější lokality a stavby na

konkrétních příkladech s obrazovým doprovodem.


1. Předrománské Čechy

2. Románská architektura – Evropa I.

3. Románská architektura – Evropa II.

4. Románská architektura – Čechy I.

5. Románská architektura – Čechy II.

6. Raná gotika - Evropa (hlavní centra)

7. Vrcholná gotika - Evropa (hlavní centra)

8. Pozdní gotika - Evropa (hlavní centra)

9. Raná gotika - Čechy

10. Vrcholná gotika – Čechy I.

11. Vrcholná gotika – Čechy II.

12. Pozdní gotika – Čechy (královský okruh)

13. Pozdní gotika – Čechy (regionální projevy)

14. Závěrečné shrnutí


1. Románská architektura - Evropa

2. Románská architektura - Čechy

3. Gotická architektura - Evropa

4. Gotická architektura – Čechy


120

Povinná literatura

KOCH, W., Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost, Praha 1998.

TOMAN, R., Gotika. Architektura – plastika – malířství, Praha 2000.

KRATOCHVÍL, P., Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada Architektura, Praha 2009.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře, úkoly zadanými v prezenční

části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem

realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou elektronickou formou.

121

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu STAVEBNÍ HISTORIE




semestr

1. ZS


28 kreditů 2


ekvivalence


výsledků




studenta

Podmínkou splnění kurzu je úspěšné splnění písemného zápočtového testu. Dalším požadavkem je dostatečná

docházka s maximálně 2 absencemi.

Garant předmětu Mgr. Táňa Šimková, Ph.D.


předmětu


Vyučující




Cílem kurzu je seznámit studenty s typologií historických konstrukcí a jejich vývojem napříč architektonickými

styly a slohy v návaznosti na základní metody a techniky stavební historie, uplatňované v oblastech nemovitých

kulturních památek a historických staveb. Důraz je kladen rovněž na osvojení odborné terminologie a užití

jednotlivých detailů, konstrukcí a prvků jako datačního prostředku historické architektury. Přednášky jsou

aktualizovány terénními exkurzemi ve formě praktických výukových bloků v konkrétních objektech

památkového zájmu.


1. Urbanismus základní urbanistické typy v kulturní krajině Čech a Moravy.

2. Dispozice funkční díly, trakty, podlaží a komunikační schéma, typy kamenného zdiva - způsoby

konstruování, terminologie, užití, vývoj.

3. Hliněné konstrukce a nepálené cihly, cihelné konstrukce, roubené konstrukce, rámové a hrázděné konstrukce

- typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj.

4. Klenby: románský a gotický sloh, renesance, baroko, klasicismus, historismus - typy, způsoby konstruování,

terminologie, užití, vývoj. Stropy - typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj

5. Omítky, okna, dveře, zámky a kování - typy, užití, terminologie, způsoby omítání, vývoj

6. Krovy - typy, způsoby konstruování, terminologie, užití, vývoj

7. Metody a techniky Inventarizačního průzkumu a evidence stavebních prvků historických staveb. Metody a

techniky Operativního průzkumu a dokumentace historických staveb.

8. Metody a techniky Stavebněhistorického průzkumu historických staveb. Metody a techniky Plošného

průzkumu a vyhodnocení prvků kulturní krajiny.

9. Nálezové situace I. - singulární: identifikace, evidence, analýza, deskripce a vyhodnocení; komplexní:

identifikace, evidence, analýza, deskripce a vyhodnocení.

10. Stratigrafické vztahy prvků a systémů: substituce, transpozice, superpozice. Relativní chronologie.

11. Markantní a strukturující výpovědní znaky artefaktu. Torzální stav a archeologizace artefaktu. Modelování.

12. Analogie. Komparace. Typ a typologie. Protohypotéza absolutní chronologie. Nálezové okolnosti –

metadata.

13. Historický kontext a archivní rešerše.Porovnávání modelů a hypotézy stavebního vývoje.

14. Informace o minulosti a památkové hodnocení. Náměty k renovaci a revitalizaci. Autenticita jako hodnota.


1. Urbanismus, zástavba měst, dispozice.

122

2. Svislé konstrukce dle zdícího materiálu, omítky. Horizontální konstrukce (klenby, stropy), krovy. Zařizovací

prvky a detaily (okna, dveře, zámky a kování).

3. Metody a techniky: Metodiky průzkumů a dokumentace historických staveb a sídel. Ostenze: Nález a

nálezová situace, jejich evidence, dokumentace a analýza.

4. Interpretace: Modely a modelování stavebního vývoje. Aplikace: Památkové hodnoty a ochrana autenticity

historického artefaktu.


Povinná literatura

SYROVÝ, B., Architektura. Praha 1973.

KOCH, W., Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha 1998.

ŠKABRADA, J., Konstrukce historických staveb. Praha 2003.

FROLEC, V. – VAŘEKA, J., Lidová architektura. Praha 2007.

BERÁNEK J. – MACEK, P. Metodika stavebněhistorického průzkumu, Praha 2015.


BLÁHA, J. – JESENSKÝ, V. – MACEK, P. – RAZÍM, V. – SOMMER, J – VESELÝ, J. Operativní průzkum a

dokumentace historických staveb, Praha 2005.

PODROUŽEK, K. – KUPROVÁ, R. – SKALICKÝ, D. – HORÁK, J. – TRNĚNÝ, M. Metodika dokumentace

lidové architektury, Ústí nad Labem 2015.

SCHUBERT, A. Průzkum dokumentace a inventarizace výpní okenních a dveřních otvorů, Praha 2014.

VÁCLAVÍK, F. R. Průzkum, dokumentace a inventarizace architektonických prvků, Praha 2014.

Svorník







123

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu TEORIE A METODOLOGIE PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ I




semestr

1. ZS


hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Minimálně 70% přítomnost studenta na přednáškách, zvládnutí písemného

testu.



předmětu

Garantka vede přednášky ze 60%.

Vyučující

Prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. 60% přednášek

PhDr. Vít Honys, 40 % přednášek


Předmět si klade za cíl poskytnout studentům retrospektivní přehled vývoje vztahu ke kulturnímu dědictví –

konkrétně v případě I. semestru k movitým památkám (písemným, uměleckým a umělecko-řemeslným). Sledován

bude vývoj od prvních projevů respektu k dílům minulosti přes základní teoretické koncepty zaměřené na

odbornou péči v 19. a 20. století až po současnou situaci. Předmět podrobně seznamuje se základními

metodologické přístupy k péči o kulturní dědictví a nejvýznamnější oborovou literaturou od 19. do 21. století.

Dále je jeho cílem poskytnout studentům alespoň základní orientaci o principech současné legislativní ochrany

výše uvedených typů památek a systémové praxi v České republice a vybraných evropských zemích. Výuka v

předmětu je současně některými přednáškami profilována směrem ke specifikám problematiky kulturního dědictví

oblasti severozápadních Čech.


1. Kořeny vztahu k dílům minulosti do počátku 19. století.

2. Vznik a působnost CK Centrální komise pro vyhledávání a uchovávání stavebních památek v rakouské

monarchii do přelomu 19. a 20. století.

3. Teoreticko-ideové koncepty v péči o památky na přelomu 19. a 20. století.

4. První světová válka a její dopady na movité kulturní dědictví.

5. Ochrana památek od vzniku Československé republiky do sklonku 50. let 20. století.

6. První československý zákon o kulturních památkách č. 22/1958, Benátská charta.

7. Osudy severočeského kulturního dědictví v období „budování socialismu“.

8. Péče o kulturní dědictví severozápadních Čech po roce 1989 a způsoby jejich prezentace

9. Současný zákon č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, pokusy o zákon nový.

10. Současný zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě.

11. Péče kulturní dědictví ve Francii a Velké Británii.

12. Péče o kulturní dědictví v Německu, Rakousku a na Slovensku.

13-14. Exkurze.


1. Proměny pohledu a praxe péče o kulturní dědictví.

2. Osobnosti a hlavní teoretické principy péče o movité památky.

3. Systém a legislativa péče o kulturní dědictví v ČR.

4. Aktuální problémy oboru na příkladech z praxe.


124

Povinná literatura

DVOŘÁK, Max, Katechismus památkové péče, Praha 2004.

KROUPA, Petr, Čas a autenticita památky, Zprávy památkové péče 64, 2004, č 5, s. 431 – 442.

KROUPA, Petr, Základní principy památkové péče?, Zprávy památkové péče 61, 2001, č. 10, s. 301 – 313.

RIEGL, Alois, Moderní památková péče, Praha 2003.

WAGNER, Václav, Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana, Praha 2005.


KIESSOW, Gottfried, Německá památková péče, Brno 2012.

Kolektiv, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2002.

NEJEDLÝ, Vratislav, Počátky státem organizované ochrany památek v rakouské monarchii a dnešek, Zprávy

památkové péče 53, 1993, s. 151- 156.

UHLÍKOVÁ, Kristina, Národní kulturní komise, Praha 2004.

UHLÍKOVÁ, Kristina, Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy (1878-1939, Praha 2010.






prostřednictvím komunikačního fóra elektronickou formou.

125

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu RESTAUROVÁNÍ MOVITÝCH PAMÁTEK




semestr

1. ZS


14 kreditů 2


ekvivalence


výsledků




studenta

Zapojení do diskuse o problému

Odborná rozprava se studentem na jím vybrané téma.

Garant předmětu PhDr. Vít Honys


předmětu


Vyučující

PhDr. Vít Honys


Předmět si klade za cíl seznámení s problematikou konzervačního a restaurátorského procesu u základních okruhů

především movitých památek uměleckého a uměleckořemeslného charakteru včetně základních zásad preventivní

péče a konzervace. Součástí je charakteristika základních materiálů a uměleckořemeslných a výtvarných technik

včetně problémů materiálové degradace a orientační přehled metod vstupního odborného průzkumu i vlastního

konzervačního či restaurátorského procesu. Zdůrazněno je vymezení podílu odborného- památkového pracovníka

na průběhu restaurátorského procesu (historické, ikonografické podklady a metodické principy jako významný

předpoklad výsledné interpretace); nechybí seznámení se souvisejícími prameny a literaturou. Podle tematického

zaměření jednotlivých přednášek budou zmíněny i mezioborové teoretické souvislosti (ikonografické, hudebně

akustické aj.). Cyklus přednášek uzavírá závěrečná prezentace restaurátorské akce zvolené dle aktuální situace v

regionu.


1. Kovy a jejich slitiny, jejich degradace a konzervace.

2. Dřevo a příčiny jeho degradace.

3. Povrchové úpravy dřeva (interiérový nábytek a související vybavení).

4. Zvon jako památka, restaurování a péče o ně.

5. Vývoj metod konzervace dřeva.

6. Petrifikace dřeva a její důsledky.

7. Polychromovaná sochařská díla ze dřeva a jejich restaurování v různých souvislostech.

8. Závěsné a deskové obrazy, jejich restaurování.

9. Historické hudební nástroje – varhany (stroje a jejich skříně – charakteristika).

10. Historické hudební nástroje klávesové – konzervace a restaurování.

11. Sklo, textil a další uměleckořemeslné materiály - konzervace.

12. Exkurze – prezentace vybrané restaurátorské akce.

13. Exkurze – vybraná restaurátorská akce.

14. Význam preventivní konzervace.


1. Příčiny degradace kovů a dřeva, restaurátorský průzkum.

2. Základní principy konzervace a restaurování předmětů z kovů a dřeva.

3. Specifika péče o historické klávesové hudební nástroje.

4. Preventivní péče o sbírkové předměty.


126

Povinná literatura

BELIS, Jiří – KOUKAL, Petr – LUNGA, Radek – REJŠEK, Radek, Péče o varhany, zvony a jejich památková

ochrana, Praha 2006.

BRANDI, Césare, Teorie restaurování, Kutná Hora 2000.

KOPECKÁ, Ivana – NEJEDLÝ, Vratislav, Průzkum historických materiálů, Praha 2005.

KOPECKÁ, Ivana a kol., Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené, Praha 2002.

KUBIČKA, Roman – ZELINGER, Jiří, Výkladový slovník malířství, grafika, restaurátorství, Praha 2004.


HŘEBÍČKOVÁ, Barbora A.,Recepty starých mistrů aneb malířské postupy středověku, Brno 2006.

KOLEKTIV, Základy muzejní konzervace, Brno 1989, s. 165 – 193; 37 – 44; 113 – 123.

LOSOS, Ludvík, Pozlacování a polychromie, Praha 2005.

SLÁNSKÝ, Bohuslav, Technika malby I – II, Praha 1953, reedice 2003.

VIÑAS, Salvador Muñoz, Současná teorie konzervování, Pardubice 2015.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře, úkoly zadanými v prezenční části

výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných

prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či jinou elektronickou formou.

127

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu KULTURNÍ DĚDICTVÍ NĚMCŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH

Typ předmětu Povinný ZT



semestr

1. LS


hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

Zápočet, zkouška Forma výuky přednáška



studenta

Minimálně 70% účast na přednáškách.

Zkouška formou ústní examinace.



předmětu


Vyučující



Kulturní dědictví Němců v českých zemích se vytvářelo jak na základě konkrétních možností a tradic jednotlivých

regionů, tak také byla tvořena vlivy zemskými i kontextem mezinárodním, zejména sousedních zemí. Na

vybraných příkladech by mělo být ukázáno, jak byla či nebyla kultura svázána s děním společnosti v různých

oblastech, což bude doprovázeno základními informacemi o jednotlivých oblastech kultury. Jednat se bude o

časové období 19. a první poloviny 20. století.


1. Obecný úvod k dějinám Němců v českých zemích

2. Kultura ve spolcích (př. spolky pěvecké – vlastní tvorba a recepce – demonstrace měšťanské německé

národní pěvecké kultury na festivalech)

3. Kultura z centra do regionů (př. výstavy výtvarného umění na průmyslových a živnostenských výstavách,

prezentace umění v rámci knihovny – multifunkční knihovna v Ústí nad Labem)

4. Kultura v rámci církví (př. architektura nových kostelů různých konfesí přelomu 19. a 20. století – saští

architekti u „Los-von-Rom“ kostelů)

5. Fenomén časopisu Deutsche Arbeit. Monatszeitschrift für das geistige Leben der Deutschen in Böhmen

6. Typologie německých spisovatelů v českých zemích

7. Výtvarné umění v prostoru Němců v českých zemích

8. Německé divadlo a hudba v českých zemích

9. Němečtí umělci z českých zemí v avantgardních proudech po roce 1918 v Německu (Ernst Neuschul),

naopak recepce v Československu (Ernst Krenek)

10. Nová média (rozhlas, film) a jejich role v německé kultuře v Československu

11. Kultura a její role v protinacistické propagandě – písně, divadlo …

12. Podíl německé kultury z českých zemí v říšské župě a protektorátu

13. Recepce německé kultury z českých zemí v poválečném Německu (pozdější SRN)

14. Recepce německé kultury z českých zemí v poválečném Německu (pozdější NDR)


1. Obecný úvod k dějinám Němců v českých zemích

2. Kultura ve spolcích (př. spolky pěvecké – vlastní tvorba a recepce – demonstrace měšťanské německé

národní pěvecké kultury na festivalech). Kultura z centra do regionů (př. výstavy výtvarného umění na

průmyslových a živnostenských výstavách, prezentace umění v rámci knihovny – multifunkční knihovna

v Ústí nad Labem)

3. Německá literatura, výtvarné umění a divadlo v českých zemích

128

4. Nová média (rozhlas, film) a jejich role v německé kultuře v Československu

5. Recepce německé kultury z českých zemí v poválečném Německu (pozdější SRN i pozdější NDR)


Povinná literatura

Anna HABÁNOVÁ (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a

Slezska v meziválečném období (kat. výst.), Oblastní galerie v Liberci, Řevnice – Liberec 2013.

Josef MÜHLBERGER, Dějiny německé literatury v Čechách 1900—1939, Ústí nad Labem 2006.

Kristina KAISEROVÁ – Miroslav KUNŠTÁT (eds.), Hledání centra. Vědecké a vzdělávací instituce Němců

v Čechách v 19. a první polovině 20. století, Ústí nad Labem 2011.

Jitka LUDVOVÁ, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845-1945, Praha 2012.

Volker MOHR, Nacistická kulturní politika v Protektorátu: Koncepce, praxe a reakce české strany, Praha 2018.


Peter BECHER – Anna KNECHTEL, Hörfunk und Hörfunkpolitik in der Tschechoslowakei und im Protektorat

Böhmen und Mähren, Berlin 2018.

Rudolf JAWORSKI, Na stráži němectví nebo v postavení menšiny, Praha 2004.

Lexikon zur deutschen Musikkultur: Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien I-II, München 2000.

Jürgen SERKE, Böhmische Dörfer: putování opuštěnou literární krajinou, Praha 2001.

Josef VAŘEKA, Kulturní hranice a národní identita, in: Český lid, roč. 81, č. 3 (1994), s. 177-183.

https://www.stifterverein.de (web i v češtině)






prostřednictvím komunikačního fóra elektronickou formou.

https://www.stifterverein.de/

129

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu TEORIE A METODOLOGIE PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ II




semestr

1. LS


28 kreditů 5


ekvivalence

Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví I


výsledků




studenta

Požadavky pro získání zápočtu: Účast na seminární výuce musí dosahovat min. 80% , druhou podmínkou je

samostatné vypracování seminární práce.

Požadavky na studenta při zkoušce: Znalosti a dovednosti budou prověřovány formou písemného testu.

Absolvent prokáže v písemném testu užití Harrisova vývojového diagramu při analýze stratigrafie v zobrazení

nálezové situace z archeologického výzkumu, nálezové situace operativního průzkumu a dokumentace nebo

stavebněhistorického průzkumu.



předmětu

Garantka vede seminář ze 60%.

Vyučující

Prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. – 60% seminářů

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. – 40% seminářů


Obsah předmětu je orientován na studium teoretické roviny stavebních dějin. Cílem předmětu je seznámit

posluchače se základními teoriemi a metodologickými postupy dokumentace, analýzy a interpretace kulturních

informací, obsažených v hmotných historických pramenech. Předmět se soustřeďuje především na problematiku

informací obsažených v zanikajících artefaktech, ve vybraných okruzích seznamuje posluchače s dosaženým

stavem poznání především v metodologii oboru stavební historie.


1. Stavba jako historický pramen I. Formální projevy kulturních jevů – parole a lanque. Data a informace.

2. Stavba jako historický pramen II. Systém a jeho vlastnosti. Gaussova křivka normálního rozdělení

pravděpodobnosti. Relace a transformační procesy. Entropie a druhá věta termodynamiky.

3. Stavba jako historický pramen III. Událost a vývoj. Sledování tendencí. Stopy a relikty minulosti.

4. Stavba jako historický pramen IV. Struktura a textura. Úhel a vzdálenost pohledu.

5. Artefakt a jeho vlastnosti I. Kvantity a kvality. Praktická funkce, estetická forma, společenský význam,

symbolický smysl, apelativum a proprium artefaktu.

6. Artefakt a jeho vlastnosti II. Transformační procesy. Archeologizace.

7. Deskripce systému I. Signifié a signifiant. Denotát a konotát. Objekt a subjekt. Paradigma.

8. Deskripce systému II. Znak a symbol. Piercův relační trojúhelník. Ostenze, prezentace a reprezentace.

9. Deskripce systému III. Typ a typologie. Abstrakce, komparace, dichotomie, škála.

10. Analýza systému I. Obsahová analýza. Rozklad, zachycení, zobrazení, třídění, kvantifikace, syntéza,

interpretace.

11. Analýza systému II. Relační analýza. Stratigrafie, Harrisův vývojový diagram, Harrisova matice. Fáze a

etapa.

12. Modelování I. Sumace, grupy, graf, mentální modely.

13. Modelování II. Verifikace modelu. Testování. Iterace.

14. Praktické cvičení.


1. Stavba jako historický pramen.

2. Artefakt a jeho vlastnosti.

3. Deskripce a analýza systému.

4. Modelování.

130


Povinná literatura

GABRIEL, F., Postavení staveb mezi historickými prameny. Muzejní a vlastivědná práce - Časopis Společnosti

přátel starožitností / 40/110, č. 3, Praha 2002, s. 150-161.

NEUSTUPNÝ, E., Uvědomování minulosti - The cognizance of the past. Archeologické rozhledy 49/2, Praha

1997, s. 217-230.

NEUSTUPNÝ, E., Metoda archeologie. Katedra archeologie ZČU, Plzeň 2007.

NEUSTUPNÝ, E., Syntéza struktur formalizovanými metodami - vektorová syntéza. In: Neustupný, Evžen. -

John, Jan (eds), Příspěvky k archeologii 2. Katedra archeologie ZČU, Plzeň 2005.

PODROUŽEK, K., Vesnické stavby v pískovcovém podloží. UJEP, Ústí n. L 2006.


DERRIDA, J., Tradice vědy a skrývání smyslu – komentář k Husserlovu Původu geometrie, Praha, 2003.

FOUCAULT, M., Archeologie vědění, Herrmann&synové, Praha 2002.

LÉVI-STRAUSS, C., Strukturální antropologie. Praha 2006.

PEIRCE Ch. S., Sémiotika, sv. 1, Praha 1972.

SAUSSURE, F., Obecný kurz lingvistiky, Praha 1989.






realizovaných prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či e-mailem.

131

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DĚJINY ARCHITEKTURY II




semestr

1. LS


28 kreditů 3


ekvivalence

Dějiny architektury I


výsledků




studenta

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeno seminárního

tématu a ověření studijních výsledků. Student samostatně prezentuje v přednášce s následnou diskusí vybrané

aktuální téma z dějin renesanční architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace.

Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem. Znalosti a dovednosti k zápočtu jsou prověřovány

formou kolokvia. Student představí ve vlastní přednášce (15 min.) zvolenou typovou stavbu. Součástí bude

architektonický popis stavby, včetně průčelí a dispozice, slohové zařazení stavby a jejích prvků, modelování

funkce stavby a jejích jednotlivých prostor pro uvedené slohové období a typologické zařazení.

Garant předmětu



předmětu


Vyučující




V předmětu se studenti obeznámí s typologií a vývojem staveb v Evropě v období renesance a raného baroka.

Seznámí se s podstatou vývoje stylů i s jejich formálními znaky v architektuře. Studenti získají základní přehled

o význačných stavbách, v Itálii, které sloužily jako předlohy pro vývoj stylu v zaalpských zemích Evropy. Důraz

je pak kladen na reálie Českých zemí, studenti se seznámí jak s vývojem stylu, tak s jednotlivými okruhy,

architekty - staviteli a jejich význačnými stavbami. Součástí detailního poznání regionu severních Čech je

odborná exkurze. Těžiště přednášek leží v obrazových prezentacích


1. Obecná charakteristika životního stylu a z něj vyplývajícího architektonického slohu na příkladu Itálie.

Nositelé, představitelé, periodizace, oblasti a paradigma pronikajíc do architektury v tématech: Nebeský

Jeruzalém jako ideální město, Leonardo da Vinci a kánon lidského těla. Hledání modulu. Principy

architektonického modelování hmoty. Vitruvius a inspirace antikou.

2. Typy staveb: vila, castello, palazzo, cassino, campanella, baptisterium, radnice, tržnice, lodggia, škola, špitál,

divadlo, hospodářské a technické stavby, opevnění a vojenské stavby, zahrady. Užívané materiály a konstrukce.

3. Raná renesance v Itálii. Florencie (Filippo Brunelleschi, Alberti, Michelozzi) Pisa.

4. Vrcholná renesance v Itálii. Řím (Bramante, Antonio da Sangallo, Vignola).

5. Pozdní renesance v Itálii. Benátky, Vicenza, Padova, Řím (Sebastiano Serlio, Michele Sanmicheli, Jacopo

Sansovino, Andrea Palladio, Giacomo della Porta, Michelangelo).

6. Renesance v Českých zemích: Obecná charakteristika, periodizace, okruhy. Protorenesance Karla IV.,

Jagellonská renesance 1482 – 1526. Přestavba pražského hradu (Benedikt Ried).

7. Raná renesance 1526 - 1547. Habsburkové a okruh dvorské šlechty (družina Paolo della Stely, Agostino Gali,

Jiří z Olomouce, Pavel z Loun, Hans Tirol).

8. Vrcholná neboli Česká renesance 1550 - 1583. Dvorský okruh (Bonifác Wohlmut). Východní Čechy, střední

Čechy (Giovanni Ventura, Giovanni Maria Aostalli, Giovanni Battista Aostalli, Mateo Borgorelli). Vliv

rakouské a italské renesance v jižních Čechách a na jižní Moravě (Antonio Erizzer, Baldasare Maggi, Ludvík

Oesterreicher . Šlechtický okruh (Pietro Ferrabosco), měšťanský okruh.

9. Saská renesance v severních Čechách a ve Slezsku 1516 - 1620. Saská šlechta, luteranismus (Walter Hirsch z

Annaberku. Hans Schikentanz, Georg z Bamberku. Jáchymov, Horní Slavkov, Krásné Březno, Děčín, Benešov

nad Ploučnicí, Frýdlant, Velké Losiny, Opava.)

10. Ekurze (varianty: Benešov nad Ploučnicí, Krásné Březno, Nelahozeves, Litoměřice).

132

11. Ekurze (spojena s tématem 10 v bloku).

12. Pozdní renesance a manýrismus v Českých zemích 1576-1620. Císařský dvůr a dvorský okruh šlechty.

Giovanni Maria Facconi, Ulricho Aostalli, Giovani Giargiolli, Giovani Maria Filippi.

13. Rané baroko. Protobaroko 1620-1648. Pevnostní stavitelství. Císařský dvůr a dvorský okruh šlechty

(Albrecht z Valdštejna - Andrea Spezza, Giovanni Battista Pieroni, Niccolo Sebregondi, Carlo Lurago)

14. Prezentace aktuálních témat renesanční architektury v rámci seminárních prací (příklady témat: typologický

vývoj české zámecké architektury, sgrafito v průčelí měšťanských domů, renesanční měšťanské domy se

světlíkem, renesanční domy v Jáchymově, kratochvilné stavby renesance).


1. Životní styl renesance a renesanční architektura v Itálii

2. Renesanční architektura v Čechách I. (protorenesance, raná a vrcholná renesance)

3. Renesanční architektura v Čechách II. (pozdní renesance, manýrismus a rané baroko do poloviny 17. století)

4. Exkurze a prezentace seminární práce.


Povinná literatura

Dějiny českého výtvarného umění II/ 1, Praha 1989.


ŠÁMANKOVÁ E., Architektura české renesance, Praha 1961.

VLČEK, P., Dějiny architektury renesance a baroka, Praha 2006.

VLČEK, P. a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.


KIBIC, K., Dějiny architektury. III, Architektura renesanční a barokní, Praha 1999.

PIJOAN, J., Dějiny umění, sv. 5, Praha 1989.

VLČEK, P., Encyklopedie českých zámků, Praha 2006.

VLČEK, P. - SOMMER, P. - FOLTÝN, D., Encyklopedie českých klášterů, Praha 2002.







133

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DĚJINY ARCHITEKTURY III




semestr

2. ZS


28 kreditů 3


ekvivalence

Dějiny architektury II


výsledků




studenta

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeno seminárního


aktuální téma z dějin barokní architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace.

Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem před zkouškou a zkoškou. Znalosti a dovednosti k

zápočtu jsou prověřovány formou kolokvia. Student představí ve vlastní přednášce (15 min.) zvolenou typovou

stavbu. Součástí bude architektonický popis stavby, včetně průčelí a dispozice, slohové zařazení stavby a jejích

prvků, modelování funkce stavby a jejích jednotlivých prostor pro uvedené slohové období a typologické

zařazení.

Znalosti ke zkoušce jsou prověřovány testem. Student si vylosuje po jedné otázce ze třech oblastí. V první

oblasti má časové vymezit vylosované slohové období, charakterizovat jeho architektonické znaky, uvést

nejvýznačnější typové stavby a jejich autory. Ve druhé oblasti má časové vymezit dobu působení vylosovaného

architekta, charakterizovat jeho tvorbu, uvést jeho nejvýznačnější stavby. Ve třetí oblasti má podle fotografie

identifikovat vylosovanou význačnou barokní stavbu v Čechách či na Moravě, stylově ji blíže zařadit, datovat

dobu její výstavby a uvést autory, či autory.

Garant předmětu PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.


předmětu


Vyučující



V předmětu se studenti obeznámí s typologií a vývojem staveb v Českých zemích v období baroka. Seznámí se s

podstatou vývoje stylu i s jejich formálními znaky v architektuře. Studenti získají základní přehled o význačných

typových stavbách v Itálii, Francii a Rakousku, které sloužily jako předlohy pro vývoj stylu V Českcch zemích.

Důraz je pak kladen na reálie Českých zemí, studenti se seznámí jak s vývojem stylu, tak s jednotlivými okruhy,

architekty - staviteli a jejich význačnými stavbami. Součástí detailního poznání regionu severních Čech je

odborná exkurze. Těžiště přednášek leží v obrazových prezentacích


1. Obecná charakteristika životního stylu a z něj vyplývajícího architektonického slohu. Různý vývoj, definice,

nomenklatura a periodizace v jednotlivých oblastech Evropy.

2. Nejvýznačnější nositelé, představitelé, periodizace a oblasti vzorů pronikajících do barokní architektury

v Českých zemích: typy sakrálních staveb, italské vily, francouzské zámky, komponovaná barokní krajina,

klasicisující a dynamický barok.

3. Stavební vývoj Svatopetrského náměstí a a baziliky sv. Petra ve Vatikánu jako příklad architektonické

provázanosti a stavební kontinuity.

4. Raný barok v Českých zemích. (Řádové stavby 1648-1680 (Carlo Lurago, Francesco Caratti, Giovanni

Domenico Orsi, Martin Reiner).

5. Raný barok v Českých zemích 1650 – 1700. (Stavební podniky šlechty s důrazem na severní Čechy – stavby

Antonio della Porty).

6. Vrcholný barok v Českých zemích. (Jean Batiste Mathey a rozšíření nového zámeckého typu, Pavel Ignác

Bayer).

7. Vrcholný barok v Českých zemích. (Prosazování dynamizujícího baroka – Alliprandi, Jan Blažej Santini a

gotizující barok).

134

8. Vrcholný barok v Českých zemích. (Prosazení dynamizujícího baroka v sakrálních stavbách –

Dientzenhoferové).

9. Vrcholný barok v Českých zemích. (Prosazení dynamizujícího baroka v profanních stavbách – František

Maxmilián Kaňka, všestranný barokní stavební podnikatel).

10. Ekurze (varianty: klášter v Oseku, poutní areál v Bohosudově, město Litoměřice a Dómský pahorek, zámek

Stekník, zámek Libochovice, zámek Jezeří, zámek Nový Hrad u Jimlína, zámek Ploskovice).

11. Ekurze (spojena s tématem 10 v bloku).

12. Rokoko v architektuře české a moravské zemské šlechty. (Anselmo Martino Lurago, Jan Josef Wirch).

13. Prosazení klasicisujícího baroka, klasicismus a empír. ( Anton Haffenecker, Ignác Jan Nepomuk Palliardi,

Josef Jäger, Jan Josef Prachner).

14. Prezentace seminárních prací.


1. Barok v Evropě, stručný přehled inkunábulních staveb

2. Raný barok v Českých zemích

3. Vrcholný barok v Českých zemích

4. Doznívání baroka, rokoko, klasicismus a empír v Českých zemích


Povinná literatura

Dějiny českého výtvarného umění II/1-2, Praha 1989.

Dějiny českého výtvarného umění III/ 1, 2. Praha 2001.


BACHTÍK, J. - BIEGEL, R. - MACEK, P. Barokní architektura v Čechách. Praha 2015.

VLČEK, P., Dějiny architektury renesance a baroka, Praha 2006.


KIBIC, K., Dějiny architektury. III, Architektura renesanční a barokní, Praha 1999.

PIJOAN, J., Dějiny umění, sv. 6, Praha 1989.

VLČEK, P., Encyklopedie českých zámků, Praha 2006.

VLČEK, P. - SOMMER, P. - FOLTÝN, D. Encyklopedie českých klášterů, Praha 2002.

VLČEK, P. a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.







135

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu HISTORICKÉ STAVEBNÍ TECHNIKY A KONSTRUKCE




semestr

2. ZS


14 kreditů 2


ekvivalence


výsledků




studenta

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: Účast na seminární výuce musí dosahovat min.

80% , druhou podmínkou je samostatné vypracování seminární práce.


formou vypracování zadané seminární práce. Seminární práce bude vypracována ve formě inventární karty

zadané historické konstrukce na konkrétní historické stavbě dle metodiky NPÚ.



předmětu


Vyučující



Cílem předmětu je seznámit absolventy s historickými stavebními technikami a konstrukcemi, které jsou

markantními znaky stylu, datování či provenience historických staveb, a to od románského slohu po nástup

moderny.

Těžiště přednášek leží v obrazových prezentacích, které seznamují obsolventy s typovými příklady. Přednášky

mohou být aktualizovány terénními exkurzemi.


1. Zakládání staveb. Vyměřování a konstruování. Těžby stavebních materiálů. Hloubené prostory.

2. Základní pojmosloví u zdiva. Vazby zdiva.

3. Zdivo kamenné, cihlové, smíšené. Nabíjené a vrstvené zdivo. Války.

4. Tesařské vazby a základní pojmosloví trámových konstrukcí.

5. Roubení, rámové konstrukce, bednění.

6. Povrchové úpravy zdiva a stručný vývoj barevnosti fasád.

7. Povrchové úpravy zdiva a stručný vývoj barevnosti interiérů.

8. Okenní otvory a okna.

9. Dveřní otvory a dveře.

10. Podlahy. Exteriérové a interiérové dlažby. Polštářové podlahy. Potěry.

11. Stropy. Ploché stropy. Základní klenby.

12. Střecha a podstřeší – základní pojmosloví, stručný přehled historických střešních krytin.

13. Krovy – základní typologie a tendence vývoje.

14. Schodiště. Pojmosloví a základní typy exteriérových a interiérových schodišť.


1. Zdivo, jeho zdroje, typy, způsoby konstruování a úpravy.

2. Podlahy, schodiště, okna a dveře.

3. Stropy a klenby.

4. Střechy a krovy.


136

Povinná literatura

MUK, J. , Historické konstrukce I., Praha 1996.

HORÁK, J. – PODROUŽEK, K., Klenby – výukový program, Ústí n. L. 2012, přístupné na:

www.3dklenby.wz.cz

ŠKABRADA, J., Konstrukce historických staveb, Praha 2007.

VAŘEKA, P., Archeologie středověkého domu, Plzeň 2005.

VINAŘ, J. - KUFNER, V., Historické krovy, Praha 2004.


HOŠEK, M.– MUK, J., Omítky historických staveb, Praha 1989.

LIPANSKÁ, E., Historické klenby, Praha 1999.

MACEK, P., Barevnost fasád. Průzkum, dokumentace, vyhodnocení a obnova exteriéru historických staveb.

Praha NPÚ 2009.

VINAŘ, J., Historické krovy, typologie, průzkum, opravy, Praha 2010.







http://www.3dklenby.wz.cz/

http://www.3dklenby.wz.cz/

137

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu IKONOGRAFIE A IKONOLOGIE




semestr

2. ZS


28 kreditů 2


ekvivalence


výsledků




studenta

Zápočtový test, splnění zadaných úkolů

Garant předmětu Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.


předmětu


Vyučující


Cílem kurzu je formou vybraných témat rozšířit a doplnit základní znalosti křesťanské ikonografie, které studenti

získali v průběhu bakalářského studia. Volba jednotlivých témat zaměřených z velké části mimo oblast klasické

křesťanské ikonografie má poskytnout studentům vhled také do oblasti dalších ikonografických žánrů, často

výrazně provázaných s klasickým historickým poznáním. Cílem je poskytnout studentům základní přehled

různých ikonografických oblastí a témat. Studenti si zároveň v průběhu kurzu osvojí základní dovednosti

ikonografické a ikonologické interpretace obrazového materiálu. Tyto dovendosti mohou později využít ve své

vlastní badatelské aktivitě nebo při budoucím pedagogickém působení.


1. Ikonografie – vymezení, metody, postavy

2. Ikonologie – vymezení, metody, postavy

3. Personifikace a alegorie

4. Mezopotámská a egyptská mytologická ikonografie

5. Řecká a římská mytologická ikonografie

6. Ikonografie českých dějin

7. Literární ikonografie (romány, básně)

8. Ikonografie barokní grafiky

9. Astronomická, alchymistická a geografická ikonografie

10. Ikonografie flóry a fauny

11. Ikonografie světců a světic sousedních zemí

12. Nepomucenská ikonografie

13. Ikonografie trpaslíků

14. Závěrečný test


1. 1. Ikonografie a Ikonologie – vymezení, metody, postavy; Personifikace a alegorie

2. 2. Mezopotámská, egyptská, řecká a římská mytologická ikonografie

3. Ikonografie českých dějin; Literární ikonografie (romány, básně); Ikonografie barokní grafiky

4. Astronomická, alchymistická a geografická ikonografie; Ikonografie flóry a fauny

5. Ikonografie světců a světic sousedních zemí; Nepomucenská ikonografie; Ikonografie trpaslíků


138

Povinná literatura:

PANOFSKY, E., Význam ve výtvarném umění. Praha 2013.

KESNER, L. (ed.), Aby Warburg. Porozumět dějinám umění a kulturní historii. Brno 2017.

BÜTTNER, F. – GOTTDANG, A., Einführung in die Ikonographie, München 2006.

ROYT, J. – ŠEDINOVÁ, H., Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha 1998.

Doporučená literatura:

RIPA, C., Ikonologie. Praha 2019.

NEŠKUDLA, B., Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha 2004.

ROOB, A., Das hermetische Museum Alchemie & Mystik, Köln 2014.

ZELENKOVÁ, P., Barokní grafika 17. století v zemích Koruny české, Praha 2009.

RUSINA, I., Svätci v strednej Európe, Bratislava 1993.




Studenti se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné literatuře a úkoly zadanými v prezenční

části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných


139

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DĚJINY ARCHITEKTURY IV




semestr

2. LS


28 kreditů 3


ekvivalence

Dějiny architektury III


výsledků




studenta

Podmínkou splnění kurzu je úspěšné absolvování ústní zkoušky a průběžné plnění zadaných úkolů.

Garant předmětu Prof. Ing. arch. Petr Urlich, Csc.


předmětu


Vyučující

Prof. Ing. arch. Petr Urlich, Csc.


Dějiny architektury 19. a 20. století jsou vykládány jako součást kulturní paměti společnosti i s jejich

politickými, hospodářskými a technickými souvislostmi. Jejich cílem je poskytnout studentovi srozumitelný

přehled a základní orientaci v oboru lidské činnosti, která se natrvalo zapisuje do obrazu města a krajiny a

vytváří hmotné prostředí, většinou přesahující svým trváním mnoho generací. Většina významných

zahraničních příkladů architektury 19. a 20. století je srovnávána s architekturou v našich zemích, s důrazem na

regionální vazby a specifika, které provázejí stavební činnost v závislosti na materiální a průmyslové základně

té které lokality. Důraz je též kladen na teoretický koncept architektury.


1. Úvod, osvícenectví, průmyslová revoluce, nová paradigmata, nové obory, časové rozdělení - literatura. Úloha

École des Beaux Arts (Akademií), teorie, filosofie a podoba architektury (Boullée, Ledoux, antické a renesanční

vzory, Římská cena) Nová definice slohovosti - klasicismus (neoklasicismus), historismy, neostyly a jejich

uplatnění v moderní společnosti "velkých" i malých center, racionalismus a romantismus

2. Inženýrská zkušenost architektury konce 18. a 19. století, nové konstrukce, nové materiály a jejich vliv na

změnu prostorové koncepce - železné konstrukce, Arts and Crafts, hnutí uměleckých řemesel, sociální utopie a

reformace (Ruskin, Owen, Fourier a další..) Chicago a zrod americké moderní architektury, avantgarda podle F.

L. Wrighta, nové konstrukce, nové materiály a jejich vliv na změnu prostorové koncepce - železobetonové

konstrukce. Úloha technických škol - Polytechnik u nás i ve světě

3. Nová typologie a fenomén universálních výstav v 19.století. Modelové příklady odrazu typologie ve výrazu

architektury (od Gillyho po Sempera). Přínos politických, nacionálních a národních hnutí pro novodobou

typologii - dělnické domy, lidové domy, okresní domy apod?

4. Industriální společnost a přestavby měst, vznik metropole. (Paříž a Haussman, Barcelona a Cerda, Vídeň a

středoevropská zkušenost) významná centra ve světě, významní architekti, urbanismus a vznik významných

metropolí - odraz na malých městech

5. Moderna ve střední Evropě, magnetismus vídeňské školy O. Wagnera a jeho současníků, česká situace. Art

Nouveau, Jugendstil, Modern Style na přelomu 19. a 20. století. Jednotlivá centra v Evropě. Kořeny Werkbundu

a pokračující tendence Arts and Crafts v Evropě. Moderní urbanismus v teorii a praxi (Sitte, Wagner, Howard a

další?) na přelomu 19. a 20. století, infiltrace do regionů, přetavení stylu a formy, uplatnění zásadních principů

6. Umělecká hnutí , umělecké a architektonické avantgardy dvacátých let - Werkbund a expresionismus,

kubismus, rondokubismus v české architektuře. Purismus, konstruktivismus, neoplasticismus, Bauhaus, Art

Deco - výstava dekorativních umění v Paříži 1925. Významné osobnosti A. Loos a J. Plečnik, přínos pro naší a

evropskou architekturu, zrod nového evropského jazyka architektury

7. Dvacátá léta v české architektuře, Devětsil, založení architektonických spolků, architektonické časopisy, VSK

Brno 1928. Funkcionalismus jako doktrína v Evropě a jeho vliv. Významné osobnosti (LC, W.Gropius, Mies,

A. Aalto?) C.I.A.M., programy, kongresy, Athénská charta a problémy moderního urbanismu. Sociální rozměr

140

meziválečné architektury, německé Siedlungy, vídeňská zkušenost (Hofy?), Výstavy Werkbundu o bydlení ,

odraz v české, respektive československé architektuře - sociální program a výstavba.

8. Klasicizující tendence v architektuře ve třicátých letech, autoritativní režimy - rozdílnost pojetí (srv.

Německa, SSSR, Italie), Výstava moderního umění a techniky v Paříži 1937, New York 1939, EUR 1942 (dvě

přednášky). Klasicismus v demokratických režimech Československa, Francie, USA - požadavek řádu

9. Poválečný urbanismus a obnova válkou zničených měst, Německo, Polsko, Francie? Nově vznikající

metropole (od Canberry po Brasilii),

10. Padesátá léta v české architektuře, názorové proměny po Expo 58, sídliště a nové sídelní celky

11. Rozpad C.I.A.M., nástup brutalismu, Team X, teoretici Reyner Banham, L. Mumford

12. Americká situace, F. L Wright, emigrace evropských veličin - nové materiály a konstrukce, vliv na

evropskou architekturu (Nowicki, Saarinen, Fuller?.), podobná situace u nás, i když s podstatně slabší

ekonomickou a technologickou základnou

13. Charakteristika šedesátých let v evropské a světové architektuře, ismy jako japonský metabolismus apod.

Jihoamerická situace, vliv na naší architekturu

14. Sedmdesátá léta a první tendence rozbití modernismu (Od Holleina a Venturiho po Jenckse), naše situace


1. Úvod, osvícenectví, průmyslová revoluce, nová paradigmata, nové obory, časové rozdělení - literatura.

2. Inženýrská zkušenost architektury konce 18. a 19. století, nové konstrukce, nové materiály a jejich vliv na

změnu prostorové koncepce, nová typologie a fenomén universálních výstav v 19. století, industriální společnost

a přestavby měst, vznik metropole.

3. Moderna ve střední Evropě, magnetismus vídeňské školy O. Wagnera a jeho současníků, česká situace. Art

Nouveau, Jugendstil, Modern Style na přelomu 19. a 20. století, umělecká hnutí, umělecké a architektonické

avantgardy dvacátých, klasicizující tendence v architektuře ve třicátých letech, autoritativní režimy - rozdílnost

pojetí, Poválečný urbanismus a obnova válkou zničených měst.

4. Rozpad C.I.A.M., nástup brutalismu, Team X, teoretici Reyner Banham, L. Mumford, americká situace, F. L

Wright, emigrace evropských veličin - nové materiály a konstrukce, vliv na evropskou architekturu,

charakteristika šedesátých a sedmdesátých let v evropské a světové architektuře, ismy jako japonský

metabolismus apod.


Povinná literatura

BENEŠOVÁ, M., Česká architektura v proměnách dvou století,. Praha 1984.

Dějiny českého výtvarného umění III/1,2 (1780-1890), Praha 2001.

URLICH, P. – ŠEVČÍK, O. – ŠKRANC, P., Dějiny 19. a 20. století. Architektura – umění – filosofie – věda –

technika, Praha 1997.

BENEVOLO, L., Geschichte der Architektur des 19. und 20. Jahrhunderts, München 1988.

ADAMS, S., Hnutí uměleckých řemesel, Praha 1997.

FRAMPTON, Kenneth. Moderní architektura - kritické dějiny, Praha 2004.







141

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ODBORNÁ PRAXE




semestr

2. LS

Rozsah studijního předmětu 10 dnů hod.

kreditů 2


ekvivalence


výsledků

zápočet Forma výuky praxe



studenta

Zápočet je udělován za absolvování kompletního kurzu

Garant předmětu Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.


předmětu

Garant se podílí ze 100%

Vyučující

Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.


Cílem předmětu je pomocí desetidenní odborné praxe zprostředkovat studentům rozšíření jejich teoretických

znalostí získávaných v průběhu magisterského studia o praktickou část, která je v budoucnu využitelná při

uplatnění na trhu práce. Místo praxe si student volí sám tak aby dobře korespondovalo s jeho zamýšleným

profesním směřováním. V rámci praxe se student seznámí s provozem zvolené instituce, s náplní práce

odborných pracovníků a v rámci jednodušších úkolů se i aktivně zapojí do činnosti pracoviště. Celkově se

pak může lépe orientovat při následném výběru zaměstnání. Mezi místy výkonu praxe figurují smluvní

partneři FF UJEP v podobě jednotlivých pracovišť Národního památkového ústavu.


S ohledem na obsahovou strukturu i individuální formu praxí není možné uvést doporučenou literaturu.


Rozsah konzultací (soustředění) 10 dnů hodin


Studenti se v rámci samostudia zabývají úkoly zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému

Moodle a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím komunikačního

fóra v Moodlu či e-mailem.

142

Povinně volitelné předměty – skupina 1

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu UMĚLECKÉ DÍLO JAKO HISTORICKÝ PRAMEN

Typ předmětu Povinně volitelný

SP se specializacemi H, A,

PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

ústní přezkoušení

Garant předmětu Mgr. Tomáš Sekyrka, PhD.


předmětu


Vyučující

Mgr. Tomáš Sekyrka, PhD.


Seznámit studenty s možnostmi interpretace uměleckých děl coby dokladů politické, společenské, náboženské i

obecně kulturní situace doby a místa jejich vzniku. Pozornost bude věnována vývoji evropského umění, zejména

vzniku a recepci konkrétních uměleckých děl, proměnám a vývoji jednotlivých uměleckých žánrů (portrétní

malba, krajinomalba, žánrová malba). Studenti získají rovněž znalosti o vztazích mezi umělci, objednavateli a

širším publikem, o vývoji veřejných i soukromých uměleckých sbírek a o společenských proměnách, které

ovlivňovaly vznik a další existenci sbírkových celků.

V rámci výkladu a následných diskusí v seminářích budou analyzována samotná umělecká díla (tedy prameny

obrazové a hmotné), tak i prameny písemné a literární a posluchači tak získají znalosti a dovednosti potřebné pro

interdisciplinární analýzu a interpretaci uměleckých artefaktů a proměnám jejich recepce.


1. Obrazy a jejich funkce v křesťanství, židovství a islámu. Vývoj chápání funkce náboženského obrazu v

evropském prostředí. Ikonoklasmus - v Byzanci, v husiství, kalvinismus 16. století. Tridentský koncil a

problematika náboženských obrazů

2. Obrazy světců a národních patronů v Čechách a Evropě od středověku po dobu moderní

3. Národní mýty a pověsti v českém umění

4 Česká barokní gotika a politické ideje českého baroka - ideové předpoklady, společenské souvislosti fenoménu

5 Národní mýty a pověsti v umění evropských národů v 19. století

6. Pracovní motivy a dějiny všedního dne v umění evropského středověku, raného novověku a doby moderní

7. Společenské podmínky vzniku a vývoje portrétu - proměny obrazu člověka v umění gotiky, renesance a baroka

8. Společenské podmínky vzniku a vývoje krajinomalby, zátiší a žánrové malby

9. Neřesti, erotika a sex v umění od renesance po modernu

10. Obraz světa a člověka v grafické produkci renesance, baroka a v umění 19. století

11. Organizace výtvarné tvorby a postavení umělce ve společnosti od středověku po moderní společnosti 19. a 20.

století

12. Vztahy umělce a objednavatele v Evropě od středověku po moderní dobu (19. a 20. století)

13. Vznik a vývoj uměleckých výstav v evropském prostředí; umělecké sběratelství v období gotiky, renesance, v

epoše baroka a osvícenství a v moderní době (19. a 20. století)

14. Umění v totalitních systémech 20. století


143

1. Obrazy a jejich funkce v křesťanství, židovství a islámu. Vývoj chápání funkce náboženského obrazu v

evropském prostředí. Ikonoklasmus - v Byzanci, v husiství, kalvinismus 16. století. Tridentský koncil a

problematika náboženských obrazů

2. Obrazy světců a národních patronů v Čechách a Evropě od středověku po dobu moderní

3. Národní mýty a pověsti v českém umění

4. Národní mýty a pověsti v umění evropských národů v 19. století

5. Pracovní motivy a dějiny všedního dne v umění evropského středověku, raného novověku a doby moderní


Povinná literatura

HOJDA, Zdeněk – POKORNÝ, Jiří, Pomníky a zapomníky, Praha 1997.

PETRÁŇ, Josef, Dějiny hmotné kultury I/I., I/II., Praha 1985.

SLAVÍČEK, Lubomír, „Sobě, umění, přátelům“. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1938,

Brno 2007.

VLNAS, Vít, Obrazárna v Čechách 1796-1918, Praha 1996.

ZELENKOVÁ, Petra, Barokní grafika 17. století v zemích Koruny české, Praha 2009.


BLÁHOVÁ, Marie, Panovnické genealogie a jejich politická funkce ve středověku, Sborník archivních prací 48,

1998, s. 11-47.

BLAŽÍČKOVÁ–HOROVÁ, Naděžda (ed.), Václav Brožík (1851-1901), Praha 2003.

HUSA, Václav – PETRÁŇ, Josef – ŠUBRTOVÁ, Alena, Homo faber. Pracovní motivy ve starých vyobrazeních,

Praha 1967.

PETIŠKOVÁ, Tereza, Československý socialistický realismus 1948-1958, Praha 2002.

Vít VLNAS (ed.), Historická malba v Čechách, Praha 1996.







144

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DÍTĚ A DĚTSTVÍ V PŘEDMODERNÍ DOBĚ



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Zápočtový test

Garant předmětu prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.


předmětu


Vyučující

prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.


Cílem povinně volitelného kurzu je seznámit studenty s problematikou dětství ve středověku a v raném novověku.

Dětství i adolescence představují klíčovou, formativní součást života jednotlivce. Pochopení těchto životních fází

a zejména toho, jak na děti předmoderní societa nahlížela, jakou v ní hrály roli, jak o ně pečovala, vzdělávala je i

chránila, vypovídá mnohé nejen o tehdejším postavení dětí samotných, ale především pak o celé společnosti. Děti

a dětství budou sledovány napříč sociálním spektrem (panovnický dvůr, šlechta, města, poddaní), a to

v komparativní rovině (české země, habsburská monarchie i další oblasti Evropy). Pozornost se soustředí rovněž

na klíčové vývojové aspekty problematiky. Kurz usiluje o rozšíření znalostí studentů nejen o dětství samotném,

ale především o širších souvislostech kulturních, náboženských, politických i sociálních dějin. Jeho součástí bude

rovněž představení metod výzkumu i práce s relevantními prameny různého druhu.


1. Úvod do problematiky: prameny, dosavadní bádání, metody výzkumu

2. Dítě v představách předmoderní společnosti (naučení, historiografie, literární prameny)

3. Právní postavení dětí

4. Přechodové rituály (narození dítěte, křty)

5. Nemoci dětí a jejich mortalita

6. Každodennost (péče o děti, dětská strava, oblečení)

7. Svět dětských hraček

8. Výchova a vzdělávání

9. Děti českých králů, specifika vznešených potomků

10. Dětství v aristokratické společnosti českých zemí

11. Dítě ve městech a na venkově

12. Ohrožené děti

13. Děti na cestách

14. Mýtus dětství v individuální i kolektivní paměti



2. Představy předmoderní společnosti o dětech a jejich právní postavení

3. Každodennost dětí ve středověku a raném novověku (péče o ně, nemoci, oblečení strava, hračky ad.)

4. Přechodové rituály, výchova a vzdělávání dětí

5. Specifika dětství v jednotlivých sociálních vrstvách


145

Povinná literatura

DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana – HOLÝ, Martin – STERNECK, Tomáš – ZELENKA, Jan a kol., Děti a dětství.

Od středověku na práh osvícenství, Praha 2019

DVOŘÁČKOVÁ, Dana – ZELENKA, Jan a kol., Ženy a děti ve dvorské společnosti, Praha 2015.

HOLÝ, Martin, Zrození renesančního kavalíra. Výchova a vzdělávání šlechty z českých zemí na prahu novověku

(1500-1620), Praha 2010

HORSKÁ, Pavla et al., Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990

JIRÁNEK, Tomáš – KUBEŠ, Jiří (edd.), Dítě a dětství napříč staletími, Pardubice 2003


van DÜLMEN, Richard, Kultura a každodenní život v raném novověku (16.-18. století) I. Dům a jeho lidé, Praha

1999

HEYWOOD, Colin, A History of Childhood. Children and Childhood in the West from Medieval to Modern Times,

Cambridge 2001

HORSKÝ, Jan – SELIGOVÁ, Markéta, Rodina našich předků, Praha 1997

LENDEROVÁ, Milena – RÝDL, Karel, Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století, Praha 2006

VOCELKA, Karl – HELLER, Lynne, Soukromý svět Habsburků, Plzeň 2011








146

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu ČESKÉ POLITICKÉ STRANY V 19. STOLETÍ



PKD


semestr


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Osobní přezkoušení studenta – rozhovor

Garant předmětu doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr.


předmětu


Vyučující



Předmět si klade za cíl přiblížit posluchačům vývoj politického stranictví v českých zemích do roku 1918. Jeho

cílem je vysvětlit základy politického života české společnosti ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století

s přihlédnutím k životním osudům jeho hlavních představitelů. Pozornost je věnována jednotlivým politickým

subjektům, které v Čechách a na Moravě od poč. 60. let 19. stol. vyvíjely činnost. Výklad má přispět k pochopení

podstaty zastupitelské demokracie a upozornit na dlouhou demokratickou tradici českého veřejného života.

V samostatném výkladu bude přihlédnuto rovněž k existenci německých politických stran v českých zemích.


1. Význam politických stran v životě demokratické společnosti – pohled politologický a historický

2. Počátky českého politického života – období 1848-1860

3. Vývoj volebního systému v Předlitavsku – od kuriálního systému po všeobecné volební právo

4. Národní strana – staročeská

5. Národní strana svobodomyslná - mladočeská

6. Socialistické hnutí a vznik a působení sociální demokracie

7. Česká strana národně sociální

8. Eroze mladočeského tábora – vznik a činnost pokrokového hnutí

9. Vznik a význam realistického hnutí

10. Agrární strana

11. Vývoj nábožensky orientovaných politických stran

12. Vznik a činnost českých politických stran na Moravě

13. Německé politické strany v českých zemích

14. Podíl českých politických stran na rozpadu Rakousko-Uherska


1. Význam politických stran v životě demokratické společnosti; Počátky českého politického života – období

1848-1860; Vývoj volebního systému v Předlitavsku – od kuriálního systému po všeobecné volební právo

2. Národní strana – staročeská; Národní strana svobodomyslná – mladočeská; Socialistické hnutí a vznik a

působení sociální demokracie; Česká strana národně sociální

3. Eroze mladočeského tábora – vznik a činnost pokrokového hnutí; Vznik a význam realistického hnutí; Agrární

strana

4. Vývoj nábožensky orientovaných politických stran; Vznik a činnost českých politických stran na Moravě

5. Německé politické strany v českých zemích; Podíl českých politických stran na rozpadu Rakousko-Uherska


147

Povinná literatura

BALÍK, Stanislav – HLOUŠEK, Vít – HOLZER, Jan – ŠEDO, Jakub, Politický systém českých zemí 1848-1989,

Brno 2007.

FIALA, Petr – STRMISKA, Maxmilián, Teorie politických stran, Brno 1998.

HLOUŠEK, Vít – KOPEČEK, Lubomír, Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran

v západní a střední Evropě, Praha 2010.

MALÍŘ, Jiří, Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848-1914,

Brno 1996

MALÍŘ, Jiří – MAREK, Pavel a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a

Československu 1861-2004, Brno 2005.


BALÍK, Stanislav a kol., Lokální politický pluralismus. Brno ve třech stoletích, Brno 2006.

HARNA, Josef, Politické programy českého národního socialismu, Praha 1998.

HRUBEC, Marek – BÁRTA, Miloš, Dějiny českého a československého sociálnědemokratického hnutí, Praha –

Brno 2006.

RYCHLÍK, Jan – HOLEČEK, Lukáš – PEHR, Michal a kol., Agrarismus ve střední a východní Evropě 19. a 20.

století, Praha 2015.

SARTORI, Giovanni, Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, Brno 2005.


Rozsah konzultací (soustředění) 4p+4s hodin





148

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MODERNÍ ARCHITEKTURA



PKD

doporučený ročník /

semestr

Rozsah studijního předmětu 14p+14s hod. 28 Kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Analýza výkonů studenta.

Garant předmětu prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.


předmětu


Vyučující prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.


Cílem předmětu je představit ucelenou genezi moderní a současné architektury včetně jejího teoretického

konceptu. Srovnání současných témat v zahraničí a u nás je nezbytným předpokladem vnímání hmotného

prostředí a především rozlišení kvalit střetu současné a historické architektury. Teorie pomáhá pochopit důvody

proč mnohé současné stavby jsou rozporuplně vnímány, přesto mají v současném rozvoji civilizace své

nezastupitelné místo.


1. Pojem teorie – jeho explicitní vymezení, pojem moderní, moderna a modernismus. Teoretikové architektury ve

dvacátém století, modernismus, vliv průmyslové epochy, architekt vs. inženýr, autoreferenční pojetí moderní

architektury, materiály, konstrukce a typologie jako norma.

2. Způsoby reflexe – interpretace moderní i historické architektury

3. R. Venturi a kontradikční pojetí architektury, mýtus modernismu, internacionalismus a regionalismus (pojem

kritický regionalismus), odmítnutí ideologizace.

4. Fenomenologická interpretace architektury, K. Lynch a jeho obraz města, Ch.N. Schulz a problém žitého a

abstraktního prostoru, kořeny a teoretický přínos filosofů

5. Sémiotické pojetí interpretace, jazyk, mluva, sdělnost a konformita. Teoretické kořeny a přínos lingvistů -

Saussure, Morris.

6. Architektura jako zobrazující struktura a nositelka symbolických a alegorických významů. Ikonologie

architektury jako alternativní způsob interpretace.

7. Italská škola interpretace architektury a její levicová východiska. Sociální pohyby ve společnosti jako hybný

moment výrazových proměn architektury.

9. Významné teoretické pojmy – jejich spojení s moderní architekturou – ideologie. Architektura jako nástroj

moci, representativnost, alegorie a metafora, ideologie jako koherentní soubor myšlenek. Architektura jako

doktrína.

10. Postmoderní situace a způsoby možného rozdělení soudobé architektury, od abstrakce avantgardy k abstrakci

dekonstrukce. Od (sociálního, mravního?) étosu k banalitě a kýči. Komerce.

11. Architektura na prahu informačního věku – pokusy o teoretický koncept?

12. Pět způsobů jak býti (nebýti) moderní.

13. Expresionismus (výrazově též dekonstruktivismus)

14. Postmoderna jako renesance abstraktního jazyka – mimetika nebo kreativita?


1. Pojem teorie – jeho explicitní vymezení, pojem moderní, moderna a modernismus. Teoretikové architektury ve

dvacátém století, modernismus, vliv průmyslové epochy, architekt vs. inženýr, autoreferenční pojetí moderní

architektury, materiály, konstrukce a typologie jako norma.

2. Způsoby reflexe – interpretace moderní i historické architektury

149

3. Architektura jako zobrazující struktura a nositelka symbolických a alegorických významů. Ikonologie

architektury jako alternativní způsob interpretace.

4. Významné teoretické pojmy – jejich spojení s moderní architekturou – ideologie. Architektura jako nástroj

moci, representativnost, alegorie a metafora, ideologie jako koherentní soubor myšlenek. Architektura jako

doktrína.


Povinná literatura

LYNCH, K., Obraz města, Bova 2004.

ŠEVČÍK, O., Programy a prohlášení architektů XX. Století, Praha 1999.

URLICH – PECHAR, Programy české architektury, Praha 1981.

MITÁŠOVÁ, Monika - ŠEVČÍK, Jiří, Česká a slovenská architektura 1971-2011, Praha 2013.

Le CORBUSIER, Za novou architekturu, Praha 2004.







150

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu 17. STOLETÍ - VĚK KRIZÍ A KONFLIKTŮ



PKD


semestr


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Referát na zadané téma, nebo zápočtový test.



předmětu




Výklad bude zaměřen na vědeckou diskuzi o tzv. obecné krizi 17. století (globální krizi), která vyvolávala ve

vědeckých kruzích nejen nadšení, ale i kritiku. Řada badatelů očekávala nové možnosti při studiu hospodářských,

sociálních a politických dějin; později se debata rozvinula i do otázek vojenské historie, historické demografie a

v neposlední řadě dějin klimatu. Součástí přednášky budou zahraniční interpretace historiků a jejich nejnovější

výsledky (např. G. Parker). Hlavní pozornost však bude věnována Třicetileté válce, která v zásadě ovlivnila další

vývoj evropského kontinentu.


1. Evropský kontinent 17. století a klimatické změny

2. Habsburská imperiální politika

3. Náboženské a sociální nepokoje

4. Třicetiletá válka a další konflikty

5. Absolutismus a stavovský politický systém

6. Postavení vlád ve válečné Evropě

7. Životní podmínky obyvatelstva

8. Mocní a ovládaní

9. Oblasti evropské ekonomie a obchodní rivalita

10. Svoboda, nebo šlechtická anarchie - Polsko a severovýchodní Evropa

11. Manýrismus a baroko

12. Hon na čarodějnice

13. Věda a společenství učenců

14. Centrum a periferie


1. Evropský kontinent 17. století a klimatické změny. Centrum a periferie

2. Habsburská imperiální politika

3. Náboženské a sociální nepokoje; ekonomické a obchodní aspekty

4. Třicetiletá válka a další konflikty

5. Absolutismus a stavovský politický systém. K úloze mocenských elit


151

Povinná literatura

MUNCK, Thomas, Evropa sedmnáctého století, 1598–1700, Praha 2002.

BRAUDEL, Fernand, Dynamika kapitalismu, Praha 1999.

FUKALA, Radek, Třicetiletá válka, nebo všeobecný evropský konflikt 17. století? Otázky, úvahy a problémy,

České Budějovice 2012.

FUKALA, Radek, Třicetiletá válka 1618–1648: Pod vítězným praporem habsburské moci (Od lokálních konfliktů

k velké válce). I. díl 1618–1629; Třicetiletá válka 1618–1648: Pod taktovkou kardinála Richelieua (Tragédie

kontinentálního konfliktu). II. díl 1630–1648, České Budějovice 2018.

MUNCK, Thomas, Evropa sedmnáctého století, 1598–1700, Praha 2002.


PARKER, Geoffrey, Global Crisis: War, Climate Change and Catastrophe in the Seventeenth Century, New

Haven – London 2013 (nebo: Yale University Press 2017).

WALLERSTEIN, Immanuel, The Modern World-System, II. Mercantilism and the constitution of the European

World-Economy, 1600–1750, New York 1980.

HROCH, Miroslav – PETRÁŇ, Josef, XVII. století – krize feudální společnosti?, Praha 1976.

HILL, Christopher, Crisis in Europe 1560–1660. Essays from „Past and Present“, London 1965.

POLIŠENSKÝ, Josef, Třicetiletá válka a evropské krize 17. století, Praha 1970.




Studenti získají základní informace nejen o politických událostech v raném novověku, ale také o příčinách všech

změn a otřesů, které postihly svět v 17. věku. Měli by pochopit všechny moderní diskuse včetně teorie modelu

dvou civilizačních okruhů, Braudelovy koncepce globální historie a nejnovější Parkrovy globální krize, a to vše

s pomocí povinné a doporučené literatury, včetně opory. Předpokládá se bezprostřední aktivní komunikace

s vyučujícím, diskuse o tématech a v neposlední řadě pravidelné konzultace v rámci přípravy.

152

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu CVIČENÍ Z PALEOGRAFIE 14.-16. STOLETÍ



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků

Zápočet Forma výuky seminář



studenta

Závěrečný test ověřující praktické paleografické znalosti.



předmětu


Vyučující



Cílem předmětu je zprostředkovat prohloubené znalosti z praktické paleografie staršího období. Jedná se o dobu

významných změn, pokud jde o užívaná písma (zvláště průnik humanistického písma), které však nalézaly teprve

postupně cestu do českých a moravských pramenů. Základní náplní kurzu bude instruovaná četba vybraných textů

a s tím související výklad paleografických, jazykových a obsahových jevů. Výběr se bude týkat širokého spektra

různých textů jak po obsahové či formální, tak funkční stránce. Studenti se tak na jednotlivých seminářích setkají

s běžnými typy textů, jako jsou listiny, listy otevřené, či účetní materiál, ale také rukopisné prameny literární

povahy a v neposlední řadě také nápisové (epigrafické) památky.


1. Podmínky recepce psaného slova v pozdním středověku (význam a funkce psaného slova)

2. Charakter písma na konci středověku a na začátku raného novověku

3. Vytváření nových písmových forem (novogotické a humanistické písmo)

4. Pozdně středověká bastarda úředních dokumentů

5. Pozdně středověká bastarda rukopisů

6. Pronikání humanistických písem do Čech a na Moravu, arabské číslice, raně humanistická kapitála

7. Písmo prvotisků

8. Historické nápisy a jejich písmo v pozdním středověku

9. Proměny recepce psaného slova na prahu raného novověku

10. Písmo listin a listů 16. století I.

11. Písmo listin a listů 16. století II.

12. Tištěná písma 16. století

13. Písmo literárních rukopisů

14. Historické nápisy a jejich písmo v 16. století


1. Proměny recepce psaného slova v pozdním středověku a na prahu raného novověku

2. Pozdně středověká bastarda úředních dokumentů a literárních rukopisů

3. Humanistické písmo a proměny psaného slova v 15. a 16. století

4. Písmo úředních dokumentů 16. století

5. Historické nápisy a jejich písmo


153

Povinná literatura

PÁTKOVÁ, Hana, Česká středověká paleografie, České Budějovice 2008.


KAŠPAR, Jaroslav, Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 2 díly, Praha

1979.

DRAGOUN, Michal, Středověké rukopisy v českých zemích. Handbušek kodikologa, Praha 2018.

ŠEDIVÝ, Juraj, Historické nápisy a ich nosiče, Bratislava 2018.


DEROLEZ, Albert, The palaeography of Gothic manuscript books : from the twelfth to the early sixteenth

century, New York 2003.

LUGER, Daniel, Humanismus und humanistische Schrift in der Kanzlei Kaiser Friedrichs III., Wien 2016.

ŠMAHEL, František, Nahlédnutí do středověku, Praha 2017.

The Development of Literate Mentalities in East Central Europe, ed. Anna ADAMSKA, Turnhout 2004,







154

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu CVIČENÍ Z PALEOGRAFIE 17.-19. STOLETÍ



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Závěrečný test ověřující praktické paleografické znalosti.



předmětu

Garant vede cvičení ze 100%.

Vyučující

PhDr. Pavel Holub


Cílem předmětu je zprostředkovat prohloubené znalosti z praktické paleografie mladšího období (17.-19. století).

Jedná se o období dotváření a upevňování změn, kdy v českých zemích dochází k jednoznačnému rozdělení

v uplatňování dvou základních linií raně novověkého písma (novogotického a humanistického). Základní náplní

kurzu bude instruovaná četba vybraných textů a s tím související výklad paleografických, jazykových a

obsahových jevů. Výběr se bude týkat širokého spektra různých textů jak po obsahové či formální, tak funkční

stránce.


1. Předpoklady recepce psaného slova v raném novověku

2. Písemná kultura a postupná alfabetizace společnosti

3. Písmo úředních dokumentů 17. a 18. století I

4. Písmo úředních dokumentů 17. a 18. století II

5. Účetní a aktový materiál I

6. Účetní a aktový materiál II

7. Účetní a aktový materiál III

8. Tištěné písmo

9. Postupné pronikání humanistického písma do česky psaných textů

10. Písmo úředních dokumentů 19. století I

11. Písmo úředních dokumentů 19. století II

12. Písmo úředních dokumentů 19. století III

13. Písmo úředních dokumentů 19. století IV

14. Písmo historických nápisů


1. Předpoklady recepce psaného slova v raném novověku

2. Písmo úředních dokumentů 17. a 18. století

3. Účetní a aktový materiál

4. Písmo úředních dokumentů 19. století I

5. Písmo úředních dokumentů 19. století II


155

Povinná literatura


KAŠPAR, Jaroslav, Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 2 díly, Praha

1979.

DÜLFER, Karel, Gebräuchliche Abkürzungen des 16.–20. Jahrhunderts, Marburg 1966.

POLÁK, Stanislav, Studium novověkého písma, Vlastivědný sborník Podbrdska 7, 1973, s. 1–154.


KAŇÁK, Bohdan, Příspěvek k metodice užití slabikářů z 19. století pro současnou elementární výuku čtení

kurentu, AUC – Philosophica et historica 5, 1996, Z pomocných věd historických XIV – Sborník k 70.

narozeninám doc. PhDr. Jaroslava Kašpara, CSc., Praha 1999, s. 93-110.

KAISER, Vladimír, Klasifikace tiskového písma z hlediska pomocných věd historických, Sborník archivních prací

32, 1982, s. 446 - 479.

POLÁK, Stanislav, K otázce názvosloví novověkého písma, Archivní časopis 21, 1971, s. 88-102.







156

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MĚSTSKÉ ARCHIVY V ČESKÉ REPUBLICE



PKD


semestr


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

písemný test



předmětu


Vyučující



Cílem kurzu je prohloubení a konkretizace obecně teoretických znalostí studentů z oboru archivistiky formou

specializované přednášky a semináře se zaměřením na oblast archivů měst a obecněji celé skupiny archivů

územních samosprávných celků. Podrobněji se rozebírá geneze archivů měst v českých zemích v širším

evropském kontextu a vysvětlují teoretické základy i historické kořeny současné legislativní úpravy a faktického

postavení těchto archivů. V seminární části (doplněné odbornou exkurzí) se studenti seznamují s historickou rolí,

významem a současnou agendou pěti existujících archivů měst v ČR, s historií a současným začleněním ostatních

původně městských archivů (v rámci stávajících SOA a SOkA) a zejména s nezastupitelnou rolí této skupiny

archivů na úseku dohledu na spisovou službu, předarchivní péče, skartačního řízení a obohacování národního

archivního dědictví.


1. Středověké a raně novověké počátky archivů městských samospráv

2. Vědecké archivnictví v městském prostředí – teorie, metodologie, institucionalizace

3. Archivy měst v České republice

4. Organizace, řízení a financování městských archivů

5. Personální faktor - významní představitelé municipálního archivnictví

6. Typy archiválií, archivní soubory, fondy a sbírky v archivech měst – městské archiválie jako součást NAD

7. Základní a specifické metody práce v městských archivech

8. Spolupráce s původci, práce v terénu a spisová služba

9. Skartační řízení v podmínkách archivů měst

10. Moderní technologie, technické vybavení, digitalizace a elektronické archivnictví v městských archivech

11. Přínosy, výstupy a společenský význam činnosti městských archivů

12. Archivy měst v ČR – srovnání a konfrontace

13. Archivy měst v Evropě – srovnání a konfrontace

14. Odborná exkurze – Archiv hl. města Prahy (alternativně Archiv města Brna)


1. Středověké a raně novověké počátky archivů městských samospráv

2. Archivy měst v České republice

3. Typy archiválií, archivní soubory, fondy a sbírky v archivech měst – městské archiválie jako součást NAD

4. Spolupráce s původci, práce v terénu, spisová služba a skartační řízení v podmínkách archivů měst


157

Povinná literatura

ČERMÁKOVÁ, Jana – ČERVENÁ, Radana – JORDÁNKOVÁ, Hana – SULITKOVÁ, Ludmila (edd.), Městské

archivy a městští archiváři, Brno 2010.

LEDVINKA, Václav, Písemné prameny – nové technologie – pokrok poznání ?, in: X. sjezd českých historiků

Ostrava 14.- 16. 9. 2011, sv. 5, hl. redakce sjezdového protokolu Aleš Zářický – Petr Kadlec – Michaela Závodná,

Ostrava 2017, s. 23- 29.

LEDVINKA, Václav, Města v raném novověku jako téma výzkumu, in: Marie Šedivá-Koldinská – Ivo Cerman a

kol., Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013, s. 268-306.

Václav Ledvinka, Praha – etapy vývoje po roce 1945. Formování, reformování, deformování a neformování

města, in: Evropská velkoměsta mezi koncem války světové a války studené 1945-1989, DP 30, 2011, s. 163-184.

LEDVINKA, Václav, Prag 1989-1990. Übergang von der Volksverwaltung zur demokratischen Selbstverwaltung,

in: Inseln der bürgerlichen Autonomie? Traditionelle Selbsverwaltungsmilieus in den Umbruchsjahren 1944/45

und 1989/90, Jiří Pešek-Tomáš Nigrin (edd.), (Prager Schriften zur Geschichte und zum Zeitgeschehen, Band 1),

Frankfurt a. M. 2009, s. 183-197.


SULITKOVÁ, Ludmila, Archivnictví a spisová služba, on-line skripta, dostupná z http://ff.ujep.cz/archivnictvi.

HOFFMANNOVÁ, Jana – PRAŽÁKOVÁ, Jana, Biografický slovník archivářů českých zemí, Praha 2000.

LEDVINKA, Václav, Změny ve struktuře archivní sítě. Péče o archivní prameny a historický výzkum podle

nového zákona o archivnictví a spisové službě, in: IX. sjezd českých historiků, Pardubice 6.- 8. září 2006, sv. I,

Pardubice-Praha-Ústí n. L. 2007, s. 45-56.

Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu, ed. Michal WANNER a kol., Praha 2015 (2. opr. a rozšíř.

vyd.)



Rozsah konzultací (soustředění) 4p + 4s (8h) hodin





http://ff.ujep.cz/archivnictvi

158

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PÍSEMNÉ PRAMENY K MOVITÝM PAMÁTKÁM Typ předmětu Povinně volitelný


PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

ústní zkouška

Garant předmětu Mgr. Tomáš Sekyrka, PhD.


předmětu


Vyučující

Mgr. Tomáš Sekyrka, PhD.


Cílem kursu je seznámit studenty s písemnými prameny, vypovídajícími o souborech uměleckých předmětů, ať už

děl výtvarného umění či uměleckého řemesla na našem území, s přihlédnutím k obdobným souborům v okolních

zemích. Charakterizovány budou jednotlivé typy písemných dokladů a jejich vývoj od středověku po 20. století, na

praktických příkladech získají studenti dovednosti vyhledávat, vyhodnocovat a interpretovat výpověď těchto

pramenů a porovnávat tuto výpověď s dochovaným souborem uměleckých předmětů, ať už v zámeckých interiérech,

klášterních sbírkách, či veřejných galerií a muzeí.

Výuka bude probíhat formou přednášek, podávajících základní charakteristiku jednotlivých typů pramenů, a

navazujících seminářů, při kterých bude důraz kladen na práci studentů s konkrétními písemnými doklady, při

jejichž interpretaci získají studenti mimo jiné znalosti ze staročeské, německé a latinské terminologie, užívané v

tomto typu písemných pramenů.


1. Úvodní hodina - vymezení tématu, základní terminologie

2. Vyprávěcí prameny období středověku: církevní kroniky (zejména Kosmova kronika, Zbraslavská kronika,

kroniak Františka Pražského, Pulkavova kronika, Husitská kronika Vavřince z Březové)

3. Vyprávěcí prameny období raného novověku: kroniky církevní, měšťanské a rodové (zejména anály

Strahovského kláštera, farní kroniky a pamětní knihy, Historie Rožmberská Václava Březana)

4. Vyprávěcí prameny období 19. a 20. století - obecní, rodové kroniky a spolkové (zejména obecní kroniky

jednotlivých městských částí Prahy, Plzně, Liberce, "kroniky" Spolku výtvarných umělců Mánes)

5. Ego dokumenty období raného novověku a 19. a 20. století - korespondence, deníky, cestovní deníky, památníky

(zejména dokumenty z Rodinného archivu Černínů, Thun-Hohensteinů)

6. Úřední dokumenty církevní provenience období středověku - listiny (privilegia), inventáře kostelního majetku,

erekční knihy, soudní akta konzistoře pražské, vizitační protokoly

7. Úřední dokumenty církevní provenience období novověku - zejména soupisy pozůstalostí farářů, soupisy majetku

klášterů a bratrstev zrušených během josefínských reforem v 80. letech 18. století

8. Úřední dokumenty světské provenience - listiny, desky zemské

9. Úřední dokumenty světské provenience - inventáře fideikomisních majetků (analýza možností výpovědi fondu v

pražském Národním archivu)

10. Úřední prameny k majetkovým přesunům ve 20. století

- postátnění majetku habsburského rodu, 1. pozemková reforma

- konfiskace majetku odpůrců a nepřátel nacistického režimu, konfiskace židovského majetku

- umělecké aukce

11. Úřední prameny k majetkovým přesunům ve 20. století

- konfiskace majetku po roce 1948 (konfiskace soukromých uměleckých sbírek a sbírek církevních institucí)

159

12. Způsoby vedení evidence sbírkových předmětů v galeriích a muzeích v 19. a ve 20. století (zejména v Národní

galerii v Praze, v Uměleckoprůmyslovém museu)

13. Tištěné prameny a topografická literatura (zejména topografická díla B. Balbína, topografická díla J. Schallera

a J. G. Sommera

14. Závěrečná hodina. Shrnutí nejzávažnějších poznatků, pracovních postupů a metod


1. Vyprávěcí prameny (kroniky – církevní, měšťanské, rodové, obecní)

2. Ego dokumenty období raného novověku a 19. a 20. století - korespondence, deníky, cestovní deníky, památníky

3. Úřední dokumenty církevní provenience

4. Úřední dokumenty světské provenience

5. Úřední prameny k majetkovým přesunům


Povinná literatura

Zdeněk HOJDA, Kulturní investice staroměstských měšťanů v letech 1627-1740, Pražský sborník historický 27,

1994

Hana PÁTKOVÁ, Cechovní kniha pražských malířů (1348-1527), Praha 1996.

Antonín PODLAHA – Eduard ŠITTLER, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze. Jeho dějiny a popis, Praha 1903.

Jiří ROHÁČEK – Lubomír SLAVÍČEK (ed.), Hortus inventariorum. Statě k problematice inventářů pro dějiny

umění, Praha 2018.

Marcela RUSINKO, Snad nesbíráte obrazy? Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v

letech 1948-1965. Brno 2018.


Marie BLÁHOVÁ, Klášterní historiografie ve středověku, Minulostí západočeského kraje 52, 2017, s. 187-229.

Marie RYANTOVÁ, Památníky, aneb Štambuchy, to jest alba amicorum. Kulturně historický fenomén raného

novověku, České Budějovice 2007.

Tomáš SEKYRKA, „Vise znavených duší“. Znovuobjevené rukopisné časopisy Spolku výtvarných umělců Mánes,

Bulletin Národní galerie v Praze 18-19, 2008-2009.

Lubomír SLAVÍČEK – Petr TOMÁŠEK, Aristokracie ducha a vkusu. Zámecká obrazárna Salm-Reifferscheidtů v

Rájci nad Svitavou, Brno 2015.

Vít VLNAS (ed.), Na rozhraní času. Litoměřický biskup Emanuel Arnošt z Valdštejna (1716-1789) a jeho svět,

Litoměřice – Praha 2019




popis způsobu kontaktu s vyučujícím včetně systému konzultací (realizace distanční části výuky)


zadanými v prezenční části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací


160

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu SLAVNOSTI V PŘEDMODERNÍ DOBĚ



PKD


semestr


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

Zápočet Forma výuky Přednáška, seminář



studenta

Zápočtový test



předmětu


Vyučující



Cílem povinně volitelného kurzu je seznámit studenty s problematikou slavností ve středověku a v raném

novověku. Festivity jako konstitutivní součást společenského i duchovního života společnosti budou představeny

jak z hlediska jejich typologie, tak také dobového významu či funkce, stejně jako klíčových vývojových trendů.

Sledovány budou v komparativní rovině slavnosti a rituály evropských panovnických a aristokratických dvorů,

církevního, městského i lidového prostředí stejně jako dalších milieu (cechy, školy ad.). Součástí kurzu

představujícího rovněž metody interdisciplinárního výzkumu na pomezí řady oborů (antropologie, etnologie,

historie, kulturologie, sociologie ad.) bude také analýza a interpretace relevantních dobových písemných,

ikonografických i dalších pramenů. Předmět neusiluje pouze o rozšíření znalostí studentů o festivní kultuře 13.-18.

století, ale také o poskytnutí hlubšího vhledu do širších souvislostí kulturních, náboženských i politických dějin

Evropy.



2. Královské korunovace

3. Holdovací cesty a slavnostní vjezdy

4. Přechodové rituály panovnického dvora I (narození, křty, sňatky)

5. Přechodové rituály panovnického dvora II (pohřby)

6. Církevní rituály a festivity (církevní svátky, poutě, oslavy beatifikací či kanonizací, intronizace biskupů,

jejich pohřby atd.)

7. Přechodové rituály předmoderní šlechty (křty, sňatky, pohřby)

8. Festivity a ceremoniály v městském prostředí

9. Rituály a slavnosti v lidové kultuře

10. Akademické slavnosti a rituály (beánie, imatrikulace, promoce)

11. Divadelní představení středověku a raného novověku

12. Hostiny, taneční slavnosti

13. Další specifické slavnosti (festivity Řádu zlatého rouna, popravy, střelecké slavnosti, turnaje)

14. Evropská festivní kultura očima cestovatelů z českých zemí



2. Slavnosti panovnického dvora a šlechty

3. Církevní rituály a festivity; slavnosti v městském prostředí

4. Rituály a slavnosti v lidové kultuře

5. Další festivity (hostiny, divadelní a taneční slavnosti, popravy, turnaje)

161


Povinná literatura

HRBEK, Jiří, České barokní korunovace, Praha 2010.

KRÁL Pavel, Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004.

NAVRÁTILOVÁ Alexandra, Narození a smrt v české lidové kultuře, Praha 2004.

PETRÁŇ, Josef a kol., Dějiny hmotné kultury II/1-2, Praha 1995-1997.

VOCELKA, Karl – HELLER, Lynne, Soukromý svět Habsburků, Plzeň 2011.


DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana – HOLÝ, Martin – STERNECK, Tomáš – ZELENKA, Jan a kol., Dítě a dětství

od středověku na práh osvícenství, Praha 2019.

HOLÁ, Mlada, Holdovací cesty českých panovníků do Vratislavi v pozdním středověku a raném novověku (1437-

1617), Praha 2012.

HOLÝ, Martin, Šlechtické sňatky v českých zemích v letech 1500 až 1650, Historická demografie 27, 2003, s. 5-

35.

LUTOVSKÝ, Michal – BRAVERMANOVÁ, Milena, Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů, Praha

2007.

NODL, Martin – ŠMAHEL, František (edd.), Slavnosti, ceremonie a rituály v pozdním středověku, Praha 2014.








162

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu DOKUMENTAČNÍ METODY A TECHNIKY V SOUČASNÉ

PAMÁTKOVÉ PÉČI



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: Účast na terénní seminární výuce musí dosahovat

min. 75% , druhou podmínkou je samostatné vypracování seminární práce.


formou vypracování zadané seminární práce. Seminární práce bude vypracována ve formě Nálezové zprávy

Operativního průzkumu a dokumentace na konkrétním stavebním objektu či artefaktu s patrnými stratigrafickými

vztahy dle metodiky NPÚ.



předmětu


Vyučující



Cílem předmětu je praktická výuka základních dokumentačních metod, technik a dovedností při evidenci,

dokumentaci a analýze hmotných artefaktů, především historických staveb.

Těžiště cvičení leží v praktické terénní práci na aktuálních tématech stavební historie s praktickým dopadem do

obalsti památkové péče.


1. Praktické cvičení Inventarizačního průzkumu a evidence stavebních prvků historické stavby.

2. Praktické cvičení Operativního průzkumu a dokumentace historických staveb.

3. Praktické cvičení Stavebněhistorického průzkumu historických staveb.

4. Praktické cvičení Plošného průzkumu a vyhodnocení prvků kulturní krajiny.

5. Praktické cvičení z dokumentační fotografie I. – Úhel, zoom, ostrost, hloubka, světlo

6. Praktické cvičení z dokumentační fotografie II. – Barevně vyvážený snímek.

7. Praktické cvičení z dokumentační fotografie II. – Panoramatická fotografie.

8. Praktické cvičení z jednosnímkové fotogrammetrie.

9. Praktické cvičení z vícesnímkové fotogrammetrie.

10. Praktické cvičení ze stavebního měření I. - pohled.

11. Praktické cvičení ze stavebního měření II. - půdorys.

12. Praktické cvičení ze stavebního měření III. – řez.

13. Praktické cvičení z odebírání profilace.

14. Praktické cvičení ze záznamu povrchů a trasologie.


1. Metody a metodiky průzkumu a dokumentace staveb v současné památkové péči.

2. Dokumentační techniky historických staveb v současné památkové péči.

3. Průzkumové techniky historických staveb v současné památkové péči.

4. Analytické techniky prvků historických staveb v současné památkové péči.


163

Povinná literatura

BEZDĚK, L. – FROUZ, M. Digitální a digitalizovaná fotografie pro vědecké účely v památkové péči, Praha

2016-

HRUBÝ, P. – ALTOVÁ, E. – KADLEC, A. Metodika dokumentace drobných památek, Praha 2015.

PEŠTA, J. Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel, Praha 2014.

VESELÝ, J. Měřická dokumentace historických staveb pro průzkum v památkové péči, Praha 2014.

HONYS, V. – ŠIMKOVÁ, T. – RADOVÁ, L. – VESELÁ, H. Metodika dokumentace sakrální architektury

(kostely a prostorové kaple), Ústí n. L. 2015.


Fontes Nissae

Monumentorum Custos

Památky středních Čech

Průzkumy památek

Zprávy památkové péče






prostřednictvím komunikačního fóra v Moodlu či e-mailem.

164

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PRAXE V SOUČASNÉ PAMÁTKOVÉ PÉČI



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Studentům je doporučena účast na přednáškách a studium předepsané odborné literatury. Student by měl být

orientačně zběhlý v českých a světových dějinách a v dějinách výtvarného umění.

Garant předmětu Mgr. Martin Zubík


předmětu


Vyučující

Mgr. Martin Zubík


Předmět si klade za cíl zprostředkovat studentům informace ze současné praxe státní památkové péče. Důraz je

kladen nejen na reflexi, ohodnocení a časové zařazení jednotlivých památek, ale i na soudobé správní procesy

platné v České republice. Studenti by měli následně reflektovat interdisciplinární charakter památkové péče a

orientovat se v jednotlivých disciplínách a profesích, se kterými památkář spolupracuje při výkonu svého

povolání. Cílem předmětu je tak také poskytnout studentům návod, jak hledat památkové hodnoty v jednotlivých

neovitých i movitých památkách a památkově chráněných územích. Kurz bude zaměřen na památkovou péči

v české republice dle platného zákona o státní památkové péči 20/1987 Sb. Výběrově pak bude zahrnuta

problematika širší střední Evropy a světa. Z hlediska koncepce výuky pak budou přednášky zaměřeny na

teoretickou bázi a následné semináře na praktické postupy památkáře.


1. Seznámení s problematikou památkové péče – dějiny památkové péče

2. Dějiny památkové péče v Českých zemích

3. Současná struktura památkové péče v České republice

4. Pojmy v současné památkové péči a jejich specifika (KP,NKP, OP, MPZ, MPR…)

5. Správní řízení – oprava, obnova, nemovité kulturní památky

6. Správní řízení – oprava obnova movité kulturní památky

7. Správní řízení – změna územního plánu v památkově plošně chráněném území

8. Návrh na prohlášení za kulturní památku

9. Památkové aplikace

10. Terénní dokumentace památky a její vyhodnocení

11. Tvorba odborného vyjádření (varianty žádostí)

12. Příprava návrhu na prohlášení za kulturní památku

13. Tvorba návrhu na prohlášení za kulturní památku

14. Zhodnocení Studenty vypracovaného návrhu a závěrečné shrnutí kurzu


1. Dějiny památkové péče

2. Struktura památkové péče v ČR

3. Pojmy současné památkové péče v ČR

4. Správní řízení v památkové péči

5. Návrh na prohlášení za kulturní památku


165

Povinná literatura

DVOŘÁK, Max, Katechismus památkové péče, Praha 2004.

LÁSKA, Vojtěch a kol., Péče o střechy historických budov, Praha 2003.

Kolektiv, Péče o architektonické dědictví 1-3, Praha 2008.

HEROUT Jaroslav,, Slabikář návštěvníků památek, Praha 2011.

HOŠEK, Jiří – LOSOS, Ludvík, Historické omítky, Praha 2007.


KUČOVÁ, Věra – KUČA, Karel, Metodika klasifikace staveb podle památkové hodnoty, Praha 2015.

Věra KUČOVÁ, Karel, KUČA, Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami, Praha

2015.

MATĚJ, Miloš – RYKŠOVÁ, Michaela, Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu

památkové péče, Praha 2018.

VÁCLAVÍK, František, R., Průzkum, dokumentace a inventarizace architektonických prvků, Praha 2014.





části výuky a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných prostřednictvím osobního setkání

či jinou elektronickou formou.

166

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu RURÁLNÍ ARCHITEKTURA



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Požadavky absolvování předmětu jsou složeny ze dvou položek: samostatné prezentace určeného seminárního


aktuální téma rurální architektury v rozsahu 20 min. Dokladem absolvování je odevzdaná prezentace.

Způsob ověření studijních výsledků proběhne zápočtem před zkouškou a zkouškou. Znalosti a dovednosti k

zápočtu jsou prověřovány formou kolokviální prezentace výše uvedeného seminárního tématu.

Znalosti ke zkoušce jsou prověřovány písemným testem. Student si vylosuje po jednom pracovním listu z každé

ze 14 tematických oblastí. Odpovědi na zadání píše a kreslí přímo do pracovního listu. Písemnou část testování

může vyučující doplnit verbálním testováním formou ústního pohovoru.



předmětu


Vyučující



Cílem předmětu je seznámit absolventy s typologií sídel a staveb tradiční venkovské společnosti a se základními

tendencemi jejich stavebního vývoje na území České republiky. V kursu se posluchači učí sledovat odraz

sociálních vztahů ve formální stavební struktuře venkovských sídel a staveb. Důraz je kladen na jednotlivé

funkční typy staveb, proměnu jejich vnitřního zařízení a uplatňované tradiční konstrukce. Vedle praktické funkce

je sledován i společenský význam a symbolický smysl stave a jejich částí. Absolventi se také obeznámí se s

dějinami a metodikou výzkumu vesnických staveb i se způsobem jejich ochrany v České republice.

Výuka v kurzu je vždy dělena na část přednáškovou a seminární. Část seminární je vyhrazena pro praktické úkoly

a prezentaci zadaných referátů. Těžiště přednášek leží v obrazových prezentacích.


1. Rurální architektura, lidová architektura nebo venkovské stavby? - Představení koncepce výuky, základní

pojmoslovný aparát, definice a paradigmata, přehled o pracovištích a směrech výzkumu vesnických staveb,

přehled o literatuře oboru,

Seminář - diskuse nad tématy seminárních prací.

2. Teoretické aspekty a východiska formování kulturní krajiny - Obecné polohopisné a výškopisné schéma

venkovského osídlení v tradiční společnosti. Tradiční společnost a venkovské osídlení - definice sociální struktury

a výrobního způsobu tradiční venkovské society. Obec a ves - dichotomie sociálního obsahu a jeho formálních

projevů. Prostor a jeho struktura - prvky osídlení a jejich vztahy. Areály zdrojové – sídelní – výrobní – odpadové.

Hierarchie prostoru: centrum a periferie, sakrální a profánní, obecný a soukromý. Komunikace a hranice.

Tendence vývoje - přisvojování a archeologizace. Chápání jednoty a opakovatelnosti světa v tradiční společnosti -

znaky, symboly a rituály.

Seminář - Pramenná základna výzkumu venkovských staveb: Vývoj katastru. Výpovědní hodnota matrik. Stavba

jako hmotný historický pramen.

3. Formy venkovských sídlišť - Typologie vesnických sídlišť dle jejich formálního uspořádání od románské doby

do počátku 20. století. Podoby vesnických sídlišť v Čechách v období kolonizací: raně středověké, vrcholně

středověké, raně novověké, vrcholně barokní, osvícenecké, průmyslové, jako obraz proměny sociálně výrobních

vztahů. Lingvistické prameny k dějinám venkovského osídlení.

Seminář - Jev, projev a determinanty: Dělnické kolonie v neurbární krajině. Archeologické výzkumy vesnických

staveb na území České republiky. Údolní lánová ves, nejčastější typ vsi vrcholně středověké kolonizace v oblasti

severních Čech.

167

4. Struktura tradiční venkovské usedlosti - Jednotlivé prvky zástavby usedlosti a jejich vztahy, formální typy

uspořádání zástavby usedlostí, okruhy typů v Čechách na Moravě a ve Slezsku, vlivy kulturních okruhů

sousedních zemí. Projevy sociálního statutu obyvatel v uspořádání usedlosti. Projevy typu zemědělské výroby

v úspořádání tradiční venkovské usedlosti.

Seminář - struktura a její evoluce:Výminek jako sociální institut. Vývoj map a stavebních plánů.

5. Dispozice tradičního trvale obytného venkovského domu I: Vztahy jednotlivých prvků v dispozici venkovského

obytného domu, typy dispozice venkovského obytného domu, komunikační schéma, okruhy typů v Čechách na

Moravě a ve Slezsku, vlivy kulturních okruhů sousedních zemí. Vývojové tendence. Vztah funkce a formálního

uspořádání jednotlivých prostorů ve venkovském obytném domě.

Seminář - kulturní okruhy, difuze kulturních jevů: Stavební regulace. Nejstarší plánová dokumentace

venkovských staveb.

6. Dispozice trvale obytného tradičního venkovského domu II: Dichotomické dělení prostoru jizby: mužská a

ženská část, pracovní a odpočinková část, sakrální a profánní část. Formální uspořádání zařízení v jizbě jako

projev sociální interakce obyvatel.

Seminář - Venkovský nábytek v muzejních sbírkách. Stylzované venkovské jizby v muzejních expozicích.

7. Zařízení tradičního venkovského trvale obytného domu I. - Zařízení jako formální projev a strukturující znak

funkce prostoru. Vývoj vytápění v tradičním venkovském obytném domě. Typy topenišť, jejich pojmenování,

charakteristiky, funkce a umístění.

Seminář – Topeniště v muzejních sbírkách. Vývoj kachlů v Českých zemích od středověku po modernu.

8. Zařízení tradičního venkovského trvale obytného domu II. - Zařízení jako formální projev a strukturující znak

funkce prostoru. Typy a vývoj osvětlení, nábytek a jeho umístění v tradičním veenkovském obytném domě v

Čechách na Moravě a ve Slezsku. Stání a žlaby v chlévě a maštali. Světlá šatní komora, tmavá spížní komora.

Zobytňování podstřeší. Dílny a werkštaty.

Seminář - Prvky struktury a jejich interakce: Metrické charakteristiky obsluhy ustájených zvířat. Metrické

charakteristiky skladovacích prostorů tradiční venkovské usedlosti.

9 Průčelí venkovského obytného domu – hierarchie, skladba a zdobení. Znak a symbol, Sémiotický status,

hierarchie.

Seminář - Ikona, příznak, symbol: Zdobení průčelí domu na Slovácku.Vzory skladeb lomenice. Vzory

břidlicových obkladů na štítech vesnických domů. Ikonografie vesnických staveb.

10. Stavební konstrukce a materiály I. - Vertikální konstrukce: Roubení, hrázdění, bednění, cihlové zdivo

kamenné zdivo, smíšené zdivo, jíly a spraš, sláma, seno, mech, hrabanka. Vazby a tesařské spoje. Zakládání zdiva.

Seminář - makro a mikrostruktura: Trasologie. Lamačství. Zpracování mazaniny.

11. Stavební konstrukce a materiály II. - Horizontální konstrukce: ploché stropy, klenby, krovy - typologie a

tendence vývoje.

Seminář - makro a mikrostruktura: Vymezení kulturních okruhů na základě užitého materiálu a typu konstrukcí

tradičních venkovských staveb. Dendrochronologie. Tesařství a sekernictví.

12. Hospodářské a technické stavby - Sýpky, maštale, chlévy, schlívky, kurníky, holubníky, kotce, stodoly,

seníky, mlíčníky, krechty a zásobní jámy, haltýře, mlýny, kovárny, pazderny.

Seminář – výrobní procesy: Výroba mouky. Sušení zemědělských plodin. Skladování zemědělských plodin.

13. Ochrana venkovských staveb - památkově chráněné objekty, vesnické památkové rezervace, vesnické

památkové zóny, ochranná pásma, plošná ochrana kulturní krajiny, skanzeny a muzea v přírodě. Kulturní dědictví

a hmotný historický pramen. Legislativa, institucionální a občanská ochrana.

14. Exkurze v MLA Zubrnice.


1. Venkovské osídlení a lidová architektura. Typologie tradičních rurálních staveb na území České republiky.

2. Kompozice tradiční vekovské usedlosti, dispozice a interiér tradičního venkovského trvale obytného domu na

území České republiky.

3. Zařízení, konstrukce a materiály staveb tradiční venkovské kultury na území České republiky.

4. Pramenná základna, výzkum ochrana tradičních venkovských staveb v České republice.


Povinná literatura

FROLEC, V. - VAŘEKA, J., Lidová architektura, Praha 1983.

MENCL, V., Lidová architektura v Československu, Praha 1980.

PETRÁŇ, J. a kol., Dějiny hmotné kultury I/1 I/2, Praha 1985.

PODROUŽEK, K., Člověk a pískovec, Ústí n. L. 2018.

ŠKABRADA, J., Lidové stavby, Praha 1999.


LANGER, J., Co mohou prozradit lidové stavby, Rožnov pod Radhoštěm 1997.

168

LANGER, J., Evropská muzea v přírodě, Praha Baset 2004.

PETRÁŇ, J. a kol., Dějiny hmotné kultury II/1, Praha 1995.

SCHEYBAL, J. V. – SCHEYBALOVÁ, J., Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v Severních Čechách,

Ústí n.L. 1985.

VAŘEKA, P. ,Archeologie středověkého domu, Plzeň 2005.







169

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu GOTICKÉ SOCHAŘSTVÍ V SEVERNÍCH ČECHÁCH



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Závěrečný písemný test.

Garant předmětu PhDr. Ľubomír Turčan


předmětu


Vyučující

PhDr. Ľubomír Turčan


Cílem předmětu je seznámit posluchače s aktuálními problémy výzkumu gotického sochařství v Severních

Čechách v kontextu českého i (středo)evropského vývoje gotického umění. Posluchači budou v rámci výuky

seznámení s řadou výstupů (odborných studií, publikací?) konkrétních aktuálních výzkumů, které se realizovaly v

posledním období v oblasti gotického sochařství v Severních Čechách. Jedná se především o aktualizaci starších

uměleckohistorických interpretací ve světle nových výzkumů.


1. Gotické umění v Evropě jako kulturně-historický fenomén

2. Pozice severočeského gotického sochařství v kontextu českého i (středo)evropského vývoje umění v období

gotiky

3. Nové interpretace nejstarších sochařských děl v Severních Čechách

4. Severočeské gotické sochařství v období 1. poloviny 14. století za vlády Lucemburků,

5. Severočeské gotické sochařství v období vrcholní fáze gotického umění v Čechách

6. Gotické sochařství v Severních Čechách v "pokrásnoslohovém" období

7. Vliv západoevropského (především švábského) sochařství kolem poloviny 15. století na severočeské gotické

sochařství

8. Severočeské gotické sochařství pod vlivem švábské umělecké produkce v druhé polovině 15. století

9. Význam Frank na formování gotického sochařství v Severních Čechách

10. Severočeské gotické sochařství z pohledu nejaktuálnějších výzkumu v rámci projektů a grantů

11. - 14. Prakticky zaměřené exkurze do vybraných stálých expozic gotického umění v rámci severočeských

galérii a muzeí


1. Gotické umění v Evropě jako kulturně-historický fenomén,

2. Pozice severočeského gotického sochařství v kontextu českého i (středo)evropského vývoje umění v období

gotiky,

3. Nové interpretace nejstarších sochařských děl v Severních Čechách

4. Vlivy západoevropského sochařství na českou tvorbu


Povinná literatura

HRUBÁ, Michaela A KOL., Gotické umění na Děčínsku, Děčín 2018.

TURČAN, Lubomír, Gotická plastika na Děčínsku, Děčín 1993.

TURČAN, Lubomír – HOUFEK, Václav, Gotické umění na Ústecku, Ústí nad Labem 2013.

170





části výuky či ve výukovém systému Moodle a dále na základě aktuálních konzultací s pedagogem realizovaných


171

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu VYBRANÉ PROBLÉMY STŘEDOVĚKÉHO UMĚNÍ



PKD


semestr


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

Zápočtové kolokvium

Garant předmětu Prof. PhDr.Ing. Jan Royt, PhD., DSc.


předmětu


Vyučující

Prof. PhDr.Ing. Jan Royt, PhD., DSc.


Předmět si klade za cíl formou případových studií seznámit studenty s detailní analýzou formální i ikonologickou

vybraných děl středověkého umění v Čechách i v Evropě. Důraz bude vzhledem k náplni studijního oboru kladen

na kulturně-historické souvislosti vzniku a prezentace uměleckých děl středověku. Výběr témat (např. kultura a

umění horních měst ve Slavkovském lese a v Krušnohoří), přihlíží ke specifikům severočeského regionu a to

v kontextu se zahraničím, zejména pak se Saskem a Durynskem..


1. Vývoj dějin středověké umění, prameny, literatura

2. Metodologie středověkého umění

3. Středověká katedrála jako jednotné umělecké dílo. Vznik. St. Denis a Chartres

4. Středověká katedrála jako jednotné umělecké dílo. Praha a Remeš

5. Středověký klášter, spiritualita a výtvarná kultura. Na příkladu kláštera cisterciáků v Oseku

6. Středověká desková a nástěnná malba v severozápadních Čechách I.

7. Středověká desková a nástěnná malba v severozápadních Čechách II.

8. Výtvarná kultura v prostředí horních měst v Krušnohoří I.

9. Výtvarná kultura v prostředí horních měst v Krušnohoří II.

10. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostu, jako výraz reprezentace městských elit

11. Klášter Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani jako výraz rodové reprezentace

12. Umění a konfesionalizace I., utrakvistická ikonografie

13. Umění a konfesionalizace II., luteráni a umění v severozápadních Čechách

14. Exkurze na aktuální výstavu středověkého umění (NG, regionální galerie)


1. Středověké umění, prameny, literatura, metody

2. Středověké umění v českých zemích a ve střední Evropě

3. Desková a nástěnná malba v severozápadních Čechách

4. Výtvarné umění a konfesionalizace


Povinná literatura

Dějiny českého výtvarného uměni, I/1, II/2, Praha 1984.

Gotika. Architektura. Sochařství. Malířství, Praha 2000.

KIDSON, Peter, Románské a gotické umění, Praha 1967.

KLEIN, Bruno (Hrsg.), Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland. III. Gotik, München 2009.

Umění středověku, Praha 1969.

172


Ars Montana. Umělecký a kulturní transfér v otevřeném prostoru česko-saského Krušnohoří na prahu raného

novověku, Praha 2016.

Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesanci, Praha 2016.

ROYT, Jan, Gotické deskové malířství v severozápadních Čechách, Praha 2015.

Severozápadní Čechy za vlády Lucemburků, Litoměřice 2016.

Sola fide. Pouhou vírou. Luterská šlechta na Ústecku a Děčínsku a její kulturní dědictví, Ústí 2019.




Studenti se v rámci samostudia věnují okruhům odborných problémů zadaných pedagogem. V rámci

individuálních konzultací je jim naznačen metodologický přístup k dané problematice a doporučena literatura.

173

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu PÍSEMNÉ PRAMENY KE STAVEBNÍ HISTORII



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Garant předmětu Mgr. Renáta Kuprová


předmětu


Vyučující

Mgr. Renáta Kuprová


Cílem předmětu je seznámit studenty se spektrem základních a doplňkových archivních pramenů (i edičně

zpřístupněných), které poskytují informace o vzniku a stavebním vývoji historických staveb včetně staveb

liniových a krajinotvorných. Nastíněny budou možnosti sledování stavebního vývoje objektů - od vzniku projektu

až po jejich případné odstranění - na základě široké škály archivních fondů. Kurz bude zaměřen zejména na

písemné prameny českých zemí od středověku po 21. století. Bude věnován prostor pro postižení rozdílností mezi

vznikem některých písemností v Čechách na Moravě a ve Slezsku a tím i jiné struktuře některých archivních

fondů. Z hlediska koncepce výuky pak budou přednášky zaměřeny na teoretickou bázi a následné semináře na

konkrétní využití pramenů a možnosti jejich interpretace.


1. Typologie písemných pramenů využitelných pro stavební historii, které jsou uloženy v paměťových institucích

v ČR a Rakousku. Archivní síť ČR. Základní pojmy patrimoniální a státní správy českých zemí.

2. Lexikony, edice, archivní pomůcky a základní terminologie užívaná v písemných pramenech využívaných pro

stavební historii, interpretace starších českých textů, převody měrných jednotek

3. Písemné prameny využitelné pro stavební historii vzniklé činností patrimoniální správy a městských úřadů I.

4. Písemné prameny využitelné pro stavební historii vzniklé činností patrimoniální správy a městských úřadů II.

5. Písemné prameny využitelné pro stavební historii vzniklé činností celozemských, krajských, okresních úřadů,

cechů a spolků I.

6. Písemné prameny využitelné pro stavební historii vzniklé činností celozemských, krajských, okresních úřadů,

cechů a spolků II.

7. Písemné prameny využitelné pro stavební historii

8. Písemné prameny využitelné pro stavební historii sakrálních a funerálních památek

9. Písemné prameny využitelné pro stavební historii v industriálním prostředí

10. Písemné prameny využitelné pro stavební historii liniových staveb

11. Písemné prameny využitelné pro historii krajinotvorných prvků

12. Katastry

13. Praktická ukázka vyhledávání a interpretace pramenů k rešerši venkovské architektury

14. Praktické cvičení v archivu


1. Typologie písemných pramenů využitelných pro stavební historii, které jsou uloženy v paměťových institucích

v ČR a Rakousku. Archivní síť ČR. Základní pojmy patrimoniální a státní správy českých zemí; Lexikony, edice,

archivní pomůcky a základní terminologie užívaná v písemných pramenech využívaných pro stavební historii,

interpretace starších českých textů, převody měrných jednotek.

174

2. Písemné prameny využitelné pro stavební historii vzniklé činností patrimoniální správy a městských úřadů;

Písemné prameny využitelné pro stavební historii vzniklé činností celozemských, krajských, okresních úřadů,

cechů a spolků.

3. Písemné prameny využitelné pro stavební historii sakrálních a funerálních památek, industriálních památek,

liniových staveb a krajinotvorných prvků

4. Praktická ukázka vyhledávání a interpretace pramenů k rešerši venkovské architektury; Praktické cvičení

v archivu.


Povinná literatura

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka – JANÁK, Jan – DOBEŠ, Jan, Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po

současnost. [1. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 568 s.

RAMEŠ, Václav, Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 431 s.

EBEL, Martin, Dějiny českého stavebního práva. 1. vyd. Praha: ABF - Arch, 2007. 255 s., [8] s. barev. obr. příl.

Stavební právo, sv. 5/2006.

Archivy, člověk a krajina: proměny krajiny a životního prostředí v archivních dokumentech: sborník příspěvků z

16. konference archivářů České republiky konané ve dnech 7. - 9. dubna 2015 v Poděbradech. Vydání první.

Praha: Česká archivní společnost, z. s., 2016. 295 stran.


PEKAŘ, Josef - RYANTOVÁ, Marie, ed., Kniha o Kosti: kus české historie. Vyd. 5., v Elka Press (a třetího dílu)

1. Praha: Elka Press, 1998. 367 s.

PROCHÁZKA, Vladimír, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století. Vyd. 1. Praha:

Nakladatelství Československé akademie věd, 1963.

ROUBÍK, František, Silnice v Čechách a jejich vývoj. V Praze: Společnost přátel starožitností čsl., 1938.







175

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu LATINA PRO HISTORIKY I



PKD


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků




studenta

Ústní a písemné testování



předmětu


Vyučující



Cílem speciálněji zaměřeného kurzu je navazovat na získané v bakalářském stupni základní předpoklady orientace

v latinském textu, přispět dále k hlubšímu osvojení latinské morfologie i základů latinské syntaxe. Východiskem

je bezpečné zvládnutí normativní latinské mluvnice. A teprve poté se konkrétněji moci zabývat i podobami jazyka

a charakterem latinských textů různého typu v poantických dobách. Přednostní je zaměření na praktické potřeby

historikovy práce a nejde přitom o výhradně jediné historické období. Zahrnuje průběžnou práci s latinskými texty

a také jejich výběr. Pozornost je věnována osvojení příslušné latinské slovní zásoby v přiměřeném rozsahu.

Základem je způsob rozvržení v lekcích používaných základních cvičebnic ( J. Zachové, Latiny pro vysoké školy

apod. ), Doplňovaný o zdroje v podobě vybraných textů, resp. úryvků z nich, vybíraných podle různých dle

významu i okolností volených kritérií.


Povinná literatura

ZACHOVÁ, J., Latina pro historiky a archiváře, Praha 2005.

BEJLOVEC, J. a kol., Latina pro vysoké školy, Praha 1993.

QUITT, Z. – KUCHARSKÝ, P., Česko-latinský slovník středověké a současné latiny, Praha 1992.

QUITT, Z. – KUCHARSKÝ, P., Latinská mluvnice, Praha 1991.


KAMÍNKOVÁ, E., Výbor středověkých latinských textů, Praha 1971.

KUŤÁKOVÁ, E. - SLABOCHOVÁ D., Ad fontes: cursus Latinus, Praha, 1999.

NOVOTNÝ, F. a kol., Základní latinská mluvnice, 2. vyd., Praha 1992.

PRAŽÁK, J. - NOVOTNÝ, F. - SEDLÁČEK, J., Latinsko-český slovník I, II., Praha 1999.

ZACHOVÁ J., Chrestomatie středověké latinské literatury, Praha 1983.







176

B-III – Charakteristika studijního předmětu

Název studijního předmětu LATINA PRO HISTORIKY II



Povinně volitelný


PKD


semestr

Rozsah studijního předmětu 28s

hod.

28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků




studenta

zápočtový test, ústní zkouška



předmětu


Vyučující



Návaznost na předchozí semestr spočívá v upevňování dosavadních předpokladů, nároků a požadavků.

Systematičtěji jsou zahrnovány otázky vývoje jazyka ( křesťanská latina apod.) a jeho pravidel, změn ve slovní

zásobě / vliv řečtiny, hebrejštiny aj.), změn terminologických, pravopisných, potažmo i stylistických, včetně

jejich projevů v různých žánrech středověké i pozdní latiny. Základní zřetel přirozeně patří otázkám latinské

medievistiky a středověké latiny, zahrnována je i problematika celkového odrazu změn jazyka a forem jeho

uplatnění v latinském písemnictví ( středolatinské, humanistické, novolatinské), vnímáno je v souvislostech

vývoje kulturního prostředí. Neopomíjí se tak význam způsobů a pravidel interpretace jako součást jazykového

rozboru pro spolehlivý překlad a pochopení latinského textu.


Povinná literatura

ZACHOVÁ, J., Latina pro historiky a archiváře, Praha 2005.

BEJLOVEC, J. a kol., Latina pro vysoké školy, Praha 1993.

QUITT, Z. – KUCHARSKÝ, P., Česko-latinský slovník středověké a současné latiny, Praha 1992.

QUITT, Z. – KUCHARSKÝ, P., Latinská mluvnice, Praha 1991.

NOVOTNÝ, F. A KOL., Základní latinská mluvnice, Praha 1992.


Čítanka latinských textů z pozdně středověkých Čech / ed. L. Doležalová, M. Dragoun, J.Ctibor /, Praha 2017.

KAMÍNKOVÁ E., Výbor středověkých latinských textů, Praha 1971.

NECHUTOVÁ J., Středověká latina, Praha 2002.

NECHUTOVÁ J., Texty ke cvičením ze středověké latiny, Brno 1996.

MAZALOVÁ L., Čítanka snadných textů ze středověké latiny, Brno 2014.







177

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu OBERHOLLABRUNNSKÝ SYSTÉM ÚŘADOVÁNÍ NA POČÁTKU

20. STOLETÍ



PKD


semestr


28 kreditů 4


ekvivalence


výsledků

Zápočet Forma výuky seminář



studenta

Písemný test



předmětu


Vyučující

PhDr. Pavel Holub


Cílem výběrové přednášky bude představit snahy o proměnu úředního jednání u okresních hejtmanství na přelomu

19. a 20. století. Kolébkou těchto změn bylo Dolní Rakousko, odkud se zájem rozšířil i do Čech a dalších

korunních zemí Předlitavska. Tzv. Oberhollabrunnský systém, který je v Rakousku v současné době znám jako

tzv. Kielmanseggův systém, se v Čechách uplatnil pouze u několika úřadů, ovšem svým pojetím úpravy některých

typů písemností zasáhl do chodu většiny ostatních, a to především až v období první republiky. V této době byly

zaváděny rejstříky, jejichž podoba vycházela z podob podacích deníků vedených podle dolnorakouského vzoru.

Součástí snah po realizaci nového způsobu úřadování se stalo několik dotazníkových šetření, která

zprostředkovávají s odstupem jednoho staletí informace o podobě úřadování u prvoinstančních úřadů státní správy

konce Rakousko-Uherska.


1. Proměny úřadů politické správy v Čechách do roku 1897

2. Proměny úřadů politické správy v Čechách v letech 1897-1918

3. Způsoby úřední činnosti u úřadů politické a justiční správy na přelomu 19. a 20. století

4. Dolní Rakousko jako centrum reformy úřadování

5. Hledání cesty v Hollabrunnu

6. Čechy ve stopách Dolního Rakouska?

7. Výrazné osobnosti snah o proměnu úřadování

8. Dotazníky jako pramen poznání po sto letech?

9. Úřední knihy jako výrazný produkt úřední činnosti okresních hejtmanství

10. Norma jako předobraz poznání úřední písemné produkce?

11. Spisové přehledy, kmenová čísla a další specifika nového kancelářského řádu

12. Norma a každodenní chod úřadu

13. Vybrané otázky z případové studie zaměřené na Okresní hejtmanství v Humpolci

14. Oberhollabrunnský systém a první republika


1. Okresní hejtmanství v letech 1850-1918

2. Dolní Rakousko a možnosti usnadnění v úřadování

3. Čechy ve stopách Dolního Rakouska?

4. Norma a písemnosti

5. Úřední knihy a úřady


178

Povinná literatura

HOLUB, Pavel, Oberhollabrunnský systém spisové služby a Okresní úřad v Humpolci v první polovině 20. století,

Archivní časopis 61, 2011, č. 1, s. 5-78.

HOCHEDLINGER, Michael, Aktenkunde, Urkunden- und Aktenlehre der Neuzeit, Wien – München 2009.


KLEČACKÝ, Martin (ed.), Úředník sluhou mnoha pánů? Nacionalizace a politizace veřejné správy ve střední

Evropě 1848-1948, Praha 2018.

HOLUB, Pavel, Hrabě Kielmansegg a jeho "účelové tisky", Paginae historiae 27, 2019, č. 1, s. 391-399.

HOLUB, Pavel, Úřední knihy u okresních hejtmanství na přelomu 19. a 20. století. Příspěvek k problematice

novověké diplomatiky, Archivní časopis 69, 2019, č. 3, s. 229-294.







179

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu VENKOVSKÉ OBYVATELSTVO V ČESKÝCH ZEMÍCH

V RANÉM NOVOVĚKU

Typ předmětu Povinný volitelný


A, PKD

SP MA/MI


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků

Zápočet Forma výuky Přednáška,

seminář



studenta

Zápočtový test zaměření na základní pojmy, rozbor vybrané pramenné

ukázky

Garant předmětu PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.


předmětu

Garant vede přednášky i semináře ze 100%.

Vyučující PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.


Obsah kurzu by měl studentům historických oborů poskytnout ucelenou informaci o vývoji českého

venkova a jeho obyvatel v průběhu středověku a raného novověku. Zájem bude nejprve orientován k právním

a sociálním aspektům vývoje postavení venkovského obyvatelstva v českých zemích. Ústřední téma zde

představují otázky geneze poddanství a dále proměny postavení poddaného obyvatelstva do zrušení

nevolnictví. V kontextu těchto otázek bude představen i vývoj sociální struktury venkovského obyvatelstva,

otázky poddanské samosprávy či charakter majetkového transferu poddanské nemovitosti aj. Proměny

postavení poddanského obyvatelstva doplní též pohled historické demografie, v jejímž rámci bude vedle

celkového demografického a populačního vývoje českého venkova naznačena i problematika životních cyklů

venkovského obyvatelstva, charakteristika venkovské rodiny či rozsah geografické mobility poddanského

obyvatelstva.

Samostatnou kapitolu a druhá hlavní okruh problematiky pak budou představovat otázky spojené s

poznáním hmotné kultury venkovského prostředí. Postupně zde budou účastníkům kurzu prezentovány

otázky spojené s podobou a funkcí středověké a raně novověké vesnice a vesnického domu. Podstatnou

součástí tohoto okruhu problematiky bude i představení rámce pracovních aktivit poddanského

zemědělského rolníka v průběhu neměnného cyklu agrárního roku.


1. Úvod do problematiky (vývoj a směry agrární historiografie, základní literatura a pojmy)

2. Základní prameny k poznání dějin venkovského obyvatelstva – ukázky, jejich četba a interpretace

3. Proměny v postavení venkovského obyvatelstva v raném novověku (15. – 18. století)

4. Sociální a profesní stratifikace středověkého a raně novověkého venkova (vesnice a její obyvatelé)

5. Vesnické osídlení a jeho vývoj (extravilán a intravilán vesnice, vesnický dům a další vesnické stavby,

specializované provozy)

6. Právní poměry, správa vesnice - venkovská samospráva, venkovský rychtář poddanské rodinné a

majetkové právo, transakce s poddanskou nemovitostí

7. Agrární cyklus – svět práce, zemědělské technologie a postupy

8. Každodenní život venkovského obyvatelstva – životní úroveň a její proměny, strava, oblékání atd.

9. Demografický a populační vývoj českého venkova, základní životní etapy, venkovská rodina

10. Mobilita venkovského obyvatelstva

11. Popularizace a obraz poddanského obyvatelstva v českém historickém filmu a historické próze


1. Úvod do problematiky (vývoj a směry agrární historiografie, základní literatura a pojmy), typy

pramenné základny

180

2. Proměny v postavení venkovského obyvatelstva v raném novověku, stratifikace (vesnice a její

obyvatelé)

3. Vesnické osídlení a jeho vývoj. Právní poměry, zejm. poddanské rodinné a majetkové právo, transakce

s poddanskou nemovitostí

4. Agrární cyklus – svět práce a každodenní život venkovského obyvatelstva

5. Demografický a populační vývoj českého venkova, mobilita venkovského obyvatelstva.


Povinná literatura

BERANOVÁ, Magdalena - KUBAČÁK, Antonín: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě, Praha, 2010.

BŮŽEK, V. a kol., Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty, Praha 2010

Kol. aut.: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska I.-III, Praha, 2007.

PETRÁŇ, J. a kol., Dějiny hmotné kultury (Kultura každodenního života od 16. do 18. století), II. 1., Praha

1995, II. 2., Praha 1998

PETRÁŇ, Josef, Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic, Praha 2012.


PETRÁŇ, J. a kol., Dějiny hmotné kultury. I. 1 (Vymezení kulturních dějin, kultura každodenního života od

pravěku do 15. století). Praha 1985

PETRÁŇ, J. a kol., Dějiny hmotné kultury. I. 2. (Kultura každodenního života od 13. do 15. století), Praha 1985

ČECHURA, Jaroslav, Selské rebelie roku 1680 :sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní

souvislosti, Praha 2001.

CHOCHOLÁČ, Bronislav, Selské peníze (sonda do finančního hospodaření poddaných na západní Moravě

koncem 16. a 17. století), Brno 1999.

MIKULEC, Jiří, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993.

PEKAŘ, Josef, Kniha o Kosti (kus české historie), 4.vydání - ed. F. Kutnar, Praha 1970.


Rozsah konzultací (soustředění) 8 h. (4p+4s) hodin


Posluchači se v rámci samostudia zabývají tématy zahrnutými v povinné a doporučené literatuře. V rámci

fakultní lokalizace systému Moodle je pro studenty připravena opora, včetně ukázek pramenné základny a

ukázek odborných textů sledující vývoj české agrární historiografie. Součástí kurzu realizovaného v uvedené

elektronické platformě je i komunikační fórum, které přehledným způsobem umožní kontakt vyučujícího se

studenty i systematické zadávání průběžných úkolů. Práce s konkrétním pramenným materiálem pak přinese

studentům konkrétní představu o typech pramenů, které lze k poznávání raně novověkého venkovského

prostředí využít.

181

B-III – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu GENEALOGIE



PKD

SP MA/MI


semestr


28 kreditů 3


ekvivalence


výsledků

Zápočet Forma výuky Přednáška,

seminář



studenta

- absolvování krátkého testu orientovaného k hlavním pojmům

genealogického oboru

- tvorba vlastní genealogické databáze (s využitím starší pramenné

základny, zejména matriky)

- zařazení vypracované databáze do kontextu českých dějin v podobě

úvahově orientovaného textu.

Garant předmětu PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.


předmětu

Garant vede přednášky i semináře ze 100%.

Vyučující PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.


Kurz si klade za cíl seznámit posluchače s problematikou genealogie. Pozornost bude orientována nejprve

k rovině teoretického zakotvení tohoto oboru do spektra pomocných věd historických (geneze oboru, základní

pojmy, postavení disciplíny ve spektru pomocných věd historických a její interdisciplinární přesahy). Poté bude

posluchač seznámen s metodami, praktickými postupy i škálou pramenů, kterých badatel – genealog využívá ke

tvorbě konkrétní genealogické databáze.


1. Genealogie a její postavení ve spektru historických věd

2. Vývoj genealogického zkoumání v českých zemích I (panovnická a šlechtická genealogie)

3. Vývoj genealogického zkoumání v českých zemích II (občanská genealogie)

4. Základní pojmy, metody a postupy genealogie

5. Prameny genealogického zkoumání I (počátek genealogického výzkumu - rodinný archiv, osobní

dokumenty aj.)

6.–7. Prameny genealogického zkoumání II (evidenční prameny, matriky, prameny majetkového charakteru

– pozemkové knihy, katastry aj.)

8. Prostředky tvorby genealogické databáze (způsob záznamu, genealogický software a jeho typy)

9. – 12. Tvorba individuálního rodokmenu a jeho prezentace (individuální vyhledávání a tvorba databáze,

podpora v podobě průběžné skupinové konzultace)

13. – 14. Prezentace vytvořených genealogických databází, začlenění databáze do širšího dějinného kontextu

vývoje českých zemí


1. Genealogie a její postavení ve spektru historických věd; Vývoj genealogického zkoumání v českých

zemích

2. Prameny genealogického zkoumání

3. Prostředky tvorby genealogické databáze (způsob záznamu, genealogický software a jeho typy)

4. Prezentace vytvořených genealogických databází, začlenění databáze do širšího dějinného kontextu

vývoje českých zemí


182

Povinná literatura

HÁSEK, Václav a kol.: Sborník učebních textů pro začínající rodopisce, Praha (ČGHSP) 2005.

HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav: Vademecum pomocných věd historických,

Jinočany 2004.

MAUR, Eduard: Církevní matriky jako historický pramen, SAP, 1970, r. XX, č. 2, s. 425-457

POHANKA, Henry Camillo, Po stopách vlastních předků, Litvínov 2009.

ŘÍČAŘ, Kristoslav, Občanská genealogie - Základy rodopisné práce, Praha 1999.


HORSKÝ, Jan - SELIGOVÁ, Markéta: Rodina našich předků, Praha 1997.

KASALICKÝ, Václav - LUTONSKÝ, Boleslav, Německo-český slovník pro genealogy, Praha (ČGHSP) 1997.

MAREŠ, Jan: Latinsko-český slovník pro genealogy, Praha (ČGHSP) 1996.


Rozsah konzultací (soustředění) 8 h. (4p+4s) hodin


Posluchači se v rámci samostudia zabývají především typy pramenů, které mají význam pro rodopisný výzkum.

V rámci fakultní lokalizace systému Moodle je pro studenty připravena opora, jejímž základem je především

široké spektrum komentovaných ukázek pramenné základny. Součástí kurzu realizovaného v uvedené

elektronické platformě je i komunikační fórum, které přehledným způsobem umožní kontakt vyučujícího se

studenty i systematické zadávání průběžných úkolů. Práce s pramenným materiálem pak přinese studentům

konkrétní představu o typech pramenů, které lze k sestavení rodokmenu využít.

183

Tabulky C I – Personální zabezpečení

ABECEDNÍ PŘEHLED

• Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. – garant studijního programu

• Mgr. Mikuláš Čtvrtník, PhD.

• doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.

• doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D.

• prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.

• PhDr. Pavel Holub

• prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.

• PhDr. Vít Honys

• prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.

• doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.

• PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.

• Mgr. Renáta Kuprová

• PhDr. Miloslav Krieger, CSc.

• doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.

• Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D.

• Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.

• Doc. PhDr. Jiří Pernes, Ph.D.

• PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

• PaedDr. Mgr. Petr Rak, Ph.D.

• PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D.

• prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.

• Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.

• Mgr. Táňa Šimková, Ph.D.

• Mgr. David Tomíček, Ph.D.

• PhDr. Lubomír Turčan

• prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.

• Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.

• doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.

• Mgr. Martin Zubík

184

Studijní program Historie – navazující studium (se specializacemi) – seznam vyučujících

Povinné předměty:

Mgr. Mikuláš Čtvrtník, PhD.

Ph.D. doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.


doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D.

PhDr. Pavel Holub

prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.

PhDr. Vít Honys

prof. PhDr. Michaela Hrubá



doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.


Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.

Ph.D. doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr.

Mgr. Kamil Podroužek, Ph.D.



prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.


doc. Mgr. Martin Veselý

Povinně volitelné předměty:

PhDr. Jiří Koumar, Ph.D.

Mgr. Renata Kuprová

prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.

PhDr. Ľubomír Turčan

Mgr. Martin Zubík

185

C-I – Personální zabezpečení Vysoká škola UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Součást vysoké školy Filozofická fakulta

Název studijního programu Historie

Jméno a příjmení Václav Drška – garant studijního programu Tituly doc., PhDr., Ph.D.

Rok narození 1962

typ vztahu k VŠ pp.

rozsah 40

do

kdy N

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st. program pp.

rozsah 40

do

kdy N

Další současná působení jako akademický pracovník na jiných VŠ typ prac.

vztahu

rozsah

Univerzita Karlova v Praze pp. 20

Předměty příslušného studijního programu a způsob zapojení do jejich výuky, příp. další zapojení do

uskutečňování studijního programu

Problémy starších dějin I – garant, vyučující

Problémy starších dějin II – garant, vyučující

PVK Politická kultura franských elit – garant, vyučující

Údaje o vzdělání na VŠ

2002, Ph.D., obor: světové dějiny, FF UK v Praze

1988, PhDr., obor: pedagogika všeobecně vzdělávacích předmětů, FF UK v Praze

1987, Mgr., obor: učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů: čeština dějepis, FF UK v Praze

Údaje o odborném působení od absolvování VŠ

2012–dosud, docent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2012‒dosud, docent, FF UK v Praze

2013‒2019, zástupce ředitele, Ústav světových dějin FF UK v Praze

1998‒2012, odborný asistent, KHI PF/FF UJEP Ústí nad Labem

1993‒2012, odborný asistent, Ústav světových dějin FF UK v Praze

1990‒1993, asistent, Ústav světových dějin FF UK v Praze

Aktuální členství v tuzemských vědeckých, správních, oborových, redakčních radách a profesních organizacích:

Vědecká rada FF UJEP Ústí nad Labem, člen, od 2015

Litera Scripta, odborný recenzovaný časopis, člen redakční rady, od 2015

Oborová rada doktorského studijního programu oboru Historie-obecné dějiny na Ústavu světových dějin, FF UK, člen, od

2016

Rada pro komercializaci UK, člen, od 2017

Prague Papers on the History of International Relation, mezinárodní časopis, šéfredaktor, od 2017

Zkušenosti s vedením kvalifikačních a rigorózních prací

Bakalářské – 20 úspěšně obhájených, 6 aktuálně vedených; magisterské – 20 úspěšně obhájených, 4 aktuálně vedených;

doktorské – 4 úspěšně obhájené, 6 aktuálně vedených.

Obor habilitačního řízení Rok udělení

hodnosti

Řízení konáno na VŠ Ohlasy publikací

Obecné/světové dějiny 2012 UK v Praze WOS Scopus ostatní

Obor jmenovacího řízení Rok udělení

hodnosti

Řízení konáno na VŠ

3 4 50

Přehled o nejvýznamnější publikační a další tvůrčí činnosti nebo další profesní činnosti u odborníků z praxe

vztahující se k zabezpečovaným předmětům

Václav DRŠKA, Geistlicher und Herrscher. Die Rolle des chronistisch-didaktischen exemplum in der Gestaltung des

mittelalterlichen regnum, in: Andreas Speer ‒Thomas Jeschke (Hrsg.), Schüler und Meister, Miscellanea Mediaevalia, 39

(2016), s. 797-808, ISBN 978-3-11-046146-6.

186

Václav DRŠKA, Smysl slov ideou svázaný. O protichůdném pohledu dvou kronikářů na jednu událost a jeho možných

příčinách, in: Eva Doležalová – Petr Sommer (ed.), Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou, Věnováno Františku

Šmahelovi k životnímu jubileu Praha 2016, s. 46-55, ISBN 978-80-7422-355-6.

Václav DRŠKA, Hinkmar z Remeše (806-882). Tři hvězdné okamžiky franského preláta, in: Mitroslav Bárta – Martin

Kovář et al. (ed.), Lidé a dějiny. K roli osobnosti v historii v multidisciplinární perspektivě, Praha2017, s. 129-146, ISBN

978-80-200-2716-0.

Václav DRŠKA – Drahomír SUCHÁNEK, Církevní dějiny: Novověk, Praha 2018, (Grada) ISBN 978-80-247-3720-1,

autorský podíl 50 %.

Václav DRŠKA, Martin Luther a Karel V.: Reforma středověké společnosti, anebo koncept modernizace?, in: Marcela

Zemanová ‒ Václav Zeman (eds.) Reformace v německojazyčných oblastech českých zemí (1517–1945), s.11-22, Ústí

nad Labem 2019, ISBN 978-80-7561-179-6.

Vědecké projekty v posledních pěti letech:

2017-dosud, PRPGRES Q09, Historie – Klíč k pochopení globalizovaného světa, spoluřešitel.

Působení v zahraničí

Zahraniční výukové a studijní pobyty a stáže, krátkodobé pobyty:

2017, Univerzita Poznaň, Polsko, zvaná přednáška, 3 dny

2017, Univerzita Pasov 2017, meziuniverzitní dohoda, SRN, jeden týden

2017, Katolická univerzita Lublin, Erasmus+, Polsko, jeden týden

2012, Univerzita Vídeň, zvaná přednáška, Rakousko, 3 dny

187




Jméno a příjmení Mikuláš Čtvrtník Tituly PhDr., Mgr., Ph.D.

Rok narození 1982


rozsah 20

do

kdy 08/30


rozsah 20

do

kdy 08/30

Další současná působení jako akademický pracovník na jiných

VŠ

typ prac. vztahu rozsah

Katedra pomocných věd historických a archivního studia FF UK v

Praze

DPP 2



Přístup k archiváliím, dokumentům a informacím - garant, vyučující

Světové a české archivnictví v současnosti: aktuální témata, otázky, problémy - vyučující


2016, PhDr., obor: historie – české dějiny, FF UK v Praze

2015, Ph.D., obor: české dějiny – seminář Teorie a metodologie historické vědy, FF UK v Praze

2008, Mgr., obor: učitelství pro střední školy Základy společenských věd – Historie, FF UK v Praze

2008, Mgr., obor: Filozofie – Historie, FF UK v Praze


2013–dosud, vedoucí oddělení fondů veřejné správy (I. oddělení), Státní oblastní archiv v Praze

2010–2014, externí pedagogická spolupráce, KHI Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická

univerzita v Liberci

2010–2011, výzkumný pracovník, Ústav českých dějin FF UK v Praze

2008–2013, odborný archivář, Národní archiv ČR


Vedení závěrečných prací během pedagogické spolupráce s Katedrou historie na Fakultě přírodovědně-humanitní a

pedagogické Technické univerzity v Liberci (2010–2014).


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti




Mikuláš ČTVRTNÍK, Teorie významu dokumentu, archiválie, historického pramene. Archivistika a historická věda

a možnosti jejich vzájemného dialogu, in: Hana JORDÁNKOVÁ (edd.), Alis volat propriis. Sborník příspěvků k

životnímu jubileu Ludmily Sulitkové, Brno 2016, s. 619–642.

Mikuláš ČTVRTNÍK, Archivní přemýšlení Vácslava Babičky. Vácslav Babička a jeho přínos archivní teorii, in: Eva

DRAŠAROVÁ (edd.), Paginae historiae, Praha 2014, s. 411–430.

Mikuláš ČTVRTNÍK, Právo veřejnosti na dokumenty v USA a Francii. Soudobé historické prameny a proměna role

veřejných archivů ve 21. století, Český časopis historický 115, 2017, č. 4, s. 959–982.

Mikuláš ČTVRTNÍK, Epocha archivního ničení? Destrukce archivních dokumentů jako téma archivní metodologie,


188

Mikuláš ČTVRTNÍK, Subjekt a subjektivita v historickém myšlení. Několik úvah z okruhu novější historické a

archivní metodologie, Dějiny – teorie – kritika 2, 2015, s. 333–360.



2015, Německo, Stipendium německé organizace KAAD (Katholischer Akademischer Ausländer-Dienst) – vědecké

pobyty v Německu v Berlíně (cílem dokončení dizertační práce), 9/2014-8/2015

2014, École nationale des chartes, Paříž, Francie, Bourse du Gouvernement français (Stipendium francouzské vlády

na realizaci výzkumného pobytu), 2 měsíce

2010, Stage technique international d'archives (STIA) – Odborná archivní stáž ve Francii - Paříž, Francie, 3 měsíce

2009, Archivschule Marburg - Aufbaukurs AK 11 – Überlieferungsbildung und Bewertung im 21. Jahrhundert –

Trends und neue Wege, Marburg, Německo, 2 měsíce

2008, Universität Leipzig, Německo, Stipendium německé organizace KAAD (Katholischer Akademischer

Ausländer-Dienst) za účelem dokončení diplomové práce, 11/2008-8/2008

2004, Westfälische Wilhelms-Universität Münster, Německo, 11 měsíců

189




Jméno a příjmení Olga Fejtová Tituly doc., PhDr., Ph.D.

Rok narození 1962


rozs

ah 20 *

do

kdy 08/30

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje

st. program pp.

rozs

ah 20

do

kdy 08/30


vztahu

rozsah



Kodikologie – garantka, vyučující


2011, Ph.D., obor: české dějiny, FF UK v Praze

1987, PhDr., obor: pomocné vědy historické a archivnictví, FF UK v Praze


2018–dosud, docent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2012–dosud, vedoucí oddělení, Archiv hl. města Prahy

1999–2018, odborný asistent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

1992–2012, odborný archivář, Archiv hl. města Prahy

1985–1992, archivářka, Státní okresní archiv Teplice v Čechách

Aktuální členství v tuzemských vědeckých, správních, oborových, redakčních radách a profesních

organizacích:

název organizace, pozice (člen, předseda etc.), členství od roku

Redakční rada Documenta Pragensia, členka, od 2008 (od 2016 šéfredaktorka)

Redakční rada Pražský sborník historický, členka, od 2008 (od 2016 šéfredaktorka)


Bakalářské – 3 úspěšně obhájených, 0 aktuálně vedených; magisterské – 2 úspěšně obhájených, 0 aktuálně vedených.


hodnosti


České dějiny 2018 UJEP Ústí nad Labem WOS Scopus ostatní


hodnosti


2 61



Olga FEJTOVÁ, „A tak ne oni nás, ale my je zpravovati máme!“ Jednota bratrská v městech pražských v době

předbělohorské a rejstřík členů pražského sboru, Praha 2014, ISBN 978-80-86852-56-0, autorský podíl 100%.

Olga FEJTOVÁ, Od chudinské k sociální péči v Praze 19. a první poloviny 20. století, in: Sociální myšlení a sociální

praxe v českých zemích 1781–1939, (edd.) Milan Hlavačka – Pavel Cibulka et al., Praha 2015, s. 223–314 (ISBN

978-80-7286-241-2).

Olga FEJTOVÁ, Die Herrschaftselite der Stadt Prag in der Frühen Neuzeit, in: Krakau – Nürnberg – Prag. Die

Eliten der Städte im Mittelalter und in der Frühen Neuzeit, (Hrsg.) Michael DIEFENBACHER – Olga FEJTOVÁ –

Zdzisław NOGA, Praha 2016, s. 127–154 (ISBN 978-80-86852-68-3).

190

Olga FEJTOVÁ, From Mercy and Charity to the System of State and Municipal Care for the Poor in Prague in the

Long 19th Century , in: Poverty, Charity and Social Welfare in Central Europe in the 19th and 20th Centuries,

(edd.) Olga FEJTOVÁ – Milan HLAVAČKA – Václava HORČÁKOVÁ – Veronika KNOTKOVÁ, Newcastle upon

Tyne 2017, s. 92–121 (ISBN 1-4438-4497-7) .

Olga FEJTOVÁ, Integrace příchozích cizinců do raně novověké pražské společnosti, Český časopis historický

116/2, 2018, s. 459–485 (ISSN 0862-6111).

Olga FEJTOVÁ, Jednota bratrská a nové pohledy na její postavení a roli v městech pražských doby předbělohorské,

Český časopis historický 117/1, 2019s. 7–35 (ISSN 0862-6111).


2017–2020, GAČR, Praha 1918 až 1992 jako hlavní město Československa ve srovnání s Vídní a Varšavou:

paralelity a rozdíly historického vývoje (2017–2020), č. 17-22351S, spoluřešitel.

Inovační aktivity a vzdělávací a rozvojové projekty v posledních pěti letech:

.



2018, Uniwersytet Pedagogiczny Krakow, Erasmus+, 2 dny

Aktuální členství v zahraničních a mezinárodních vědeckých, správních, oborových, redakčních radách a

profesních organizacích:

název organizace, pozice (člen, předseda etc.), členství od roku

Acta Torunensia, členka redakční rady, od 2009

Malopolska, členka redakční rady, od 2005

Kwartalnik historii kultury materialnej, členka redakční rady, od 2012

* Doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D. nesplňuje požadavek plného úvazku. V jejím případě jde

však opět o osobnost, která pedagogicky i vědecky působí na FF UJEP delší dobu, habilitovala

se před vědeckou radou FF UJEP a svou publikační činností významně přispívá k odbornému

a vědeckému profilu Katedry historie FF UJEP. Patří mezi uznávané odborníky teorie i praxe

archivnictví, zejména v oblasti sbírkové činnosti, je však respektovanou autorkou specializující

se na urbánní dějiny, dějiny vzdělanosti a knižní kultury v raném novověku. Její působnost na

FF UJEP a zapojení do navazujícího studijního programu Historie má také zásadní význam.

191




Jméno a příjmení Radek Fukala Tituly prof. PhDr., Ph.D.

Rok narození 1963


rozsah 40

do

kdy N


rozsah 40

do

kdy N

Další současná působení jako akademický pracovník na jiných VŠ typ prac. vztahu rozsah

-

Předměty příslušného studijního programu a způsob zapojení do jejich výuky, příp. další zapojení do uskutečňování

studijního programu

Historiografie I – garant, vyučující

Historiografie II – garant, vyučující

Metody a postupy historické práce I - garant, vyučující

PVK 17. století - věk krizí a konfliktů – garant, vyučující


2000, Ph.D., obor: Světové a obecné dějiny, Historický ústav Masarykovy univerzity v Brně

2000, PhDr., FPF Slezská univerzita v Opavě

1997, Dr., obor: Světové a obecné dějiny, Historický ústav Masarykovy univerzity v Brně

1991, Mgr., obor: Světové a obecné dějiny, PdF Ostravské univerzity


2011–dosud, profesor historiografie, FF UJEP v Ústí nad Labem

2006–2011, docent světových a obecných dějin, Historický ústav FF Univerzita Hradec Králové

2004–2006, vědecký pracovník UHV, PdF Univerzita Hradec Králové

1995–2004, odborný asistent, docent, Ústav historie a muzeologie FPF SÚ v Opavě

1992–1995, odborný asistent, KHI FF Ostravské univerzity

1988–1992, učitel, ZŠ Ostrava-Poruba


Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, člen

Oborová rada doktorského studijního programu Historické vědy, obor České dějiny na katedře historie Filozofické fakulty

Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, člen, od 2006

Oborová rada doktorského studijního programu oboru Historie-obecné dějiny na Ústavu světových dějin, Filozofická fakulta

Univerzity Karlovy, člen, od 2008.

Komise pro habilitační řízení pro obor světové dějiny a obecné dějiny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, člen,

od 2007

Komise pro habilitační řízení Filozofické fakulty Ostravské univerzity, člen od 2015

Komise pro habilitační řízení Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity v Opavě, člen, od 2015

Vědecká rada Muzea Podkrkonoší v Trutnově, člen, od 2008

Redakční rada Historický obzor, člen, od 2006

Redakční rada Historica, člen, od 2009

Redakční rada Nakladatelství Epocha, člen, od 2006

Redakční rada Nakladatelství Veduta, člen, od 2006


Bakalářské – 1 úspěšně obhájených, 1 aktuálně vedená; magisterské – 2 úspěšně obhájených, 1 aktuálně vedená; rigorózní –

1 úspěšně obhájená; doktorské – 2 aktuálně vedené.


hodnosti


192

Světové a obecné dějiny 2003 FF UK Praha WOS Scopus ostatní


hodnosti


32 1 350 Historie se zaměřením na české a

československé dějiny 2011 SU Opava



Radek FUKALA, Třicetiletá válka 1618–1648. I. díl: 1618–1629: Pod vítězným praporem habsburské moci. (Od lokálních

konfliktů k velké válce), České Budějovice 2018 (224 s.), ISBN 978-80-88030-26-3 (Bohumír NĚMEC – VEDUTA).

Radek FUKALA, Książę Karol Fryderyk ziębicko-oleśnicki i Akord drezdeński, In: Czeska historia Śląska. Ze sczególnym

uwzględnieniem Oleśnicy i Księstwa Oleśnickiego. Pod redakcją Wojciecha Mrozowicza. Wrocław–Oleśnica–Katowice

2017, s. 271–282, ISBN 978-83-64534-14-0.

Radek FUKALA, Konec zimního království a poslední ohniska odporu, České Budějovice 2016, ISBN 978-80-88030-13-3

(Bohumír Němec – Veduta), ISBN 978-80-7414-925-2 (FF UJEP).

Radek FUKALA, La Silésie dans la politique européenne du XVIIe siècle, in: Olivier Chaline – Nicolas Richard (Edd.),

XVIIe siècle, Entre Empire, Couronne et République, entre catholicisme et protestantismes: Les duchés de Silésie au XVIIe

siècle, Revue publiée par la Société d´Étude du XVIIe siècle, avec le cocours du C. N. L., a. B. S. de l´Université de Paris –

Sorbonne, No 273, Octobre – Décembre 2016, 68e année, No 4, p. 599–618, ISBN 978-21-30733829, DOI

10.3917/dss.164.0599.

Radek FUKALA, Książę ziębicki i oleśnicki Karol I oraz jego polityczne aspiracje, in: Bogusław Czechowicz – Radek Fukala

– Artur Kwaśniewski – Borys Paszkiewicz – Martin Šandera, Monety – Zamek – Nagrobek. Książe Karol I z Podiebradów

(1476–1536) między dziedzictwem przodków a dokonaniami potomków, Červený Kostelec - Wrocław 2015, s. 45–63, ISBN

978-80-7465-184-7 (Pavel Mervart), ISBN 978-83-7977-174-5 (Oficyna Wydawnicza ATUT); autorský podíl 25%.


2015, hrazeno z institucionálních financí jednotlivých zainteresovaných stran, Monety – Zamek – Nagrobek. Książe Karol I

z Podiebradów (1476–1536) między dziedzictwem przodków a dokonaniami potomków, Oficyna Wydawnicza ATUT

Wroclaw, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Výstupem projektu byla monografie Radek FUKALA – Artur

KWAŚNIEWSKI – Borys PASZKIEWICZ – Martin ŠANDERA, Monety – Zamek – Nagrobek. Książe Karol I z

Podiebradów (1476–1536) między dziedzictwem przodków a dokonaniami potomków, Červený Kostelec - Wrocław 2015,

ISBN 978-80-7465-184-7 (Pavel Mervart), ISBN 978-83-7977-174-5 (Oficyna Wydawnicza ATUT).



2017, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu, Wydział Historyczny, Instytut Historii, Erasmus+, 1 týden



Aktuální členství v zahraničních a mezinárodních vědeckých, správních, oborových, redakčních radách a profesních

organizacích:

Kladské komise historiků a Skupiny kladských studií Polsko-české vědecké společnosti, Komisja do Badań Ziemi Kłodzkiej,

člen, od 1996

Mezinárodní redakční rady, Prague Papers on the History of International Relations. Institute of World History Faculty of

Arts and Philosophy Charles University Prague – Institute of East European History Faculty of Historical and Cultural

Sciences University of Vienna, člen, od 2003

Redakční vědecké rady polského vydavatelství a nakladatelství ATUT Wrocław, člen, od 2006

Uniwersytet Wrocławski – Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych/Wrocław University Centre for Silesian

and Bohemian Studies/ul. Szewska 48, 50-139 Wrocław, Poland-Polska, člen, od 1996

Polsko-Czeskiego Towarzyszstwa Naukowego, člen, od 2006

193




Jméno a příjmení Pavel Holub Tituly PhDr.

Rok narození 1984


rozsah 40

do

kdy 08/30


st. program pp.

rozsah 40

do

kdy 08/30




Vybrané kapitoly z dějin správy II – vyučující

Edice archivních pramenů I – vyučující

Edice archivních pramenů II – vyučující

Prezentace archivů a archiválií – garant, vyučující

PVK Cvičení z paleografie 17.-19. století – garant, vyučující

PVK Oberhollabrunnský způsob úřadování na počátku 20. století – garant, vyučující


2012–2020 Ph.D.: obor: pomocné vědy historické, FF UK v Praze

2015 PhDr., rigorózní zkouška, FF UK v Praze

2008–2012 Mgr., obor: pomocné vědy historické a archivnictví, FF UK v Praze

2005–2008 Bc., obor: archivnictví, FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

2004–2007 Bc., obor: historie, FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích


2007–dosud, archivář – odborný rada, Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Pelhřimov


člen vědecké rady Moravského zemského archivu v Brně

člen ediční rady Moravského zemského archivu v Brně

člen Muzejní rady Muzea dr. Aleše Hrdličky v Humpolci

člen pracovního týmu Krajského úřadu Vysočina (IT oodělení) pro metadatový editor určený k popisu digitalizovaných

kronik

člen pracovních skupin pro tvorbu metodik zpracování archiválií při Odboru archivní správy a spisové služby ministerstva

vnitra (od roku 2016)



hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


0 0 0



Pavel HOLUB – Karel KUČERA, Pamětní kniha města Pacova: 1473-1712, Praha - Ústí nad Labem 2015 (ISBN:978-

80-88013-13-6; 978-80-7414-943-6), autorský podíl 50 %.

Karel KRATOCHVÍL – Pavel HOLUB, Kniha o koupi pelhřimovského statku: edice pamětního spisu o sporu

pelhřimovských měšťanů s vrchností z druhé poloviny 16. století. Pelhřimov - Brno 2017 (ISBN:978-80-7415-152-1;

978-80-88145-10-3), autorský podíl 50 %.

194

Pavel HOLUB – Kristýna BLECHOVÁ, Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů: edice odpovědí na

národopisné dotazníky z Pelhřimovska z let 1914 a 1919, Pelhřimov 2017. (ISBN:978-80-7415-183-5.), autorský podíl

50 %.

Pavel HOLUB, Hrabě Kielmansegg a jeho "účelové tisky", In: Paginae historiae : sborník Národního archivu, Sv. 27, č.

1 (2019), s. 391-399.

Pavel HOLUB, Úřední knihy u okresních hejtmanství na přelomu 19. a 20. století. Příspěvek k problematice novověké

diplomatiky, Archivní časopis roč. 69, č. 3 (2019), s. 229-294.


2013–2015, Grantová agentura České republiky, Libri civitatis – dokumentace a zpřístupňování městských knih v ČR II,

č. 13-09254S, spolupracovník (zpracování edice).

2012–2015, Grantová agentura Univerzity Karlovy, Oberhollabrunnský systém spisové služby v 1. polovině 20. století, č.

č. 458413, řešitel.

2016–2017, Grantová agentura Univerzity Karlovy, Vnitřní grant FF UK, Ediční zpřístupnění národopisných dotazníků

z Pelhřimovska z let 1914 až 1919, č. FF_VG_2016_38, spoluřešitel.

Vědecký záměr č. 1/2019 Moravského zemského archivu v Brně, Ediční zpřístupnění sněmovního kopiáře (1526–1546)

uloženého ve fondu Stavovské rukopisy v Moravském zemském archivu v Brně, vedoucí řešitelského kolektivu.


RWTH Aachen, 1 semestr 2015, Erasmus

Staatsarchiv in Eupen, srpen-září 2015, Erasmus

Niederösterreichisches Landesarchiv St. Pölten, duben-květen 2018, Erasmus+

195




Jméno a příjmení Martin Holý Tituly prof. PhDr., Ph.D.

Rok narození 1978

typ vztahu k VŠ pp

rozsah 20 *

do

kdy 04/30

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st. program pp

rozsah 20

do

kdy 04/30


Filozofická fakulta UK DPP 28/sem.



Četba, analýza a interpretace historických textů – garant, vyučující

Vybrané kapitoly z dějin správy I – garant, vyučující

PVK Dítě a dětství v předmoderní době – garant, vyučující

PVK slavnosti v předmoderní době – garant, vyučující


2008, Ph.D., obor: české dějiny, FF UK v Praze

2003, PhDr., obor: české dějiny, FF UK v Praze

1997–2003, Mgr., obor: historie – archivnictví (pomocné vědy historické), FF UK v Praze


2018 –dosud, vedoucí Centra pro dějiny vzdělanosti

2017–dosud, ředitel HÚ AV ČR, v.v.i.

2014–dosud, vedoucí oddělení raného novověku HÚ AV ČR, v.v.i.

2008–dosud, vědecký, později vedoucí vědecký pracovník HÚ AV ČR, v.v.i., oddělení dějin raného novověku

2012–2017, zástupce ředitele HÚ AV ČR, v.v.i.

2011–2017, odborný asistent, později docent Ústavu českých dějin FF UK v Praze, v.v.i.

2008–2011, zástupce vedoucího oddělení dějin raného novověku HÚ AV ČR, v.v.i.

2003–2008, odborný pracovník HÚ AV ČR , v.v.i., oddělení dějin raného novověku


Sdružení historiků ČR, člen, od 1999

Folia Historica Bohemica, člen redakční rady časopisu, od 2003

Historický ústav AV ČR, předseda ediční rady (do 2017), dále člen, od 2012

Atestační komise HÚ AV ČR, člen, od 2012

Vědecká komise Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku, člen, od 2013

Tschechisch-deutsche Kommission für die Herausgabe der Acta Unitatis Fratrum, člen, od 2014

Český časopis historický, člen vědecké rady, od 2014

Panel 405 Grantové agentury ČR, člen, od 2015

Bohemiae occidentalis historia, člen redakční rady, od 2015

Akademický sněm AV ČR, člen, od 2017

Komise Českého historického ústavu v Římě, člen, od 2017

Atestační komise ÚSD AV ČR, člen od 2017

Biografický slovník českých zemí, člen redakční rady, od 2017

Národní pedagogické muzeum a Knihovna J. A. Komenského, člen vědecké rady, od 2018

Historica, člen redakční rady, od 2018

Historia Scholastica, člen redakční rady, od 2018

Rada programu Formy a funkce komunikace (Strategie AV21, AV ČR), člen, od 2018

Rada programu Paměť v digitálním věku (Strategie AV21, AV ČR), člen, od 2018

Rada programu Evropa a stát mezi barbarstvím a civilizací (Strategie AV21, AV ČR), člen, od 2018


196


hodnosti


České dějiny 2013 FF UK v Praze WOS Scopus ostatní


hodnosti


5 0 176

České dějiny 2019 FF UJEP v Ústí nad Labem



Martin HOLÝ, Iter Britannicum: Noble Visitors from the Bohemian Lands and Their Perception of the British Isles in the

Second Half of 16th and Early 17th Century, COMENIUS: Journal of Euro-American Civilization 4, 2017, No. 1, s. 121–

133.

Martin HOLÝ, Vzdělanostní mecenát v zemích České koruny v raném novověku (1500–1700), Praha 2016, 629 s.

Joachim BAHLCKE – Jindřich HALAMA – Martin HOLÝ – Jiří JUST – Martin ROTHKEGEL – Ludger UDOLPH (Hg.),

Acta Unitatis Fratrum. Dokumente zur Geschichte der Böhmischen Brüder im 15. und 16. Jahrhundert, Wiesbaden 2018,

524 s.

Martin HOLÝ, La noblesse des pays de la Couronne de Bohême et l´académie de Strasbourg dans la seconde moitié du

XVIe et les premières décennies du XVIIe siècle, in: Monique VÉNUAT – Ruxandra VULCAN, La naissance des académies

protestantes (Lausanne, 1537 – Strasbourg, 1538) et la diffusion du modèle, Clermont-Ferrand 2017, s. 49–64.

Martin HOLÝ, Wallenstein als Bildungsmäzen des 17. Jahrhunderts, in: Birgit EMICH – Dirk NIEFANGER – Dominik

SAUERER – Georg SEIDERER (Hg.), Wallenstein: Mensch – Mythos – Memoria, Berlin 2018, s. 289–296.


2018–2020, GA ČR, Universitas magistrorum. Profesoři pražské utrakvistické univerzity (1458-1622), č. 18-00408S,

řešitel.

2012–2014, GA ČR, Vzdělanostní mecenát v zemích České koruny v raném novověku; č. P405/12/P422, řešitel.

2014–dosud, AV ČR, v.v.i. – Strategie AV21, Komunikace v raném novověku. Formy, struktury, média, podíl HÚ, FLÚ,

MÚA, ÚČL, ÚSD AV ČR a KNAV, koordinátor projektu.

2016–2018, GA ČR, Bratrská šlechta v Čechách a na Moravě. Formování konfesní identity urozených a její proměny, č.

16-11332S, spoluřešitel.

2015–2017, GA ČR, Dítě a dětství ve středověku a raném novověku; č. 15-02196S, spoluřešitel.



2006–2018, Universität Wien, opakované pobyty, včetně výzkumných cest

2010–2018, Technische Universität Dresden, opakované pobyty, včetně výzkumných cest



Czech steering committee British-Czech-Slovak Historians Forum, člen senior chambre, od 2006

Arbeitskreis Vormoderne Erziehungsgeschichte, Sektion Historische Bildungs-for¬schung der Deutschen Gesellschaft

für Erziehungswissenschaft, člen, od 2009

International review panel, HERA, Haag, člen, 2015-2017

Comenius Academic Club New York, člen, od 2017

Wissenschaftliches Wallensteins-Kuratorium Altdorf, místopředseda, od 2018

* Prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. s ohledem na garanci předmětů typu ZT nenaplňuje

podmínku celého úvazku na pracovišti. Nutno ovšem zdůraznit, že profesor Holý však

dlouhodobě a pravidelně spolupracuje s Katedrou historie, jeho jmenovací řízení proběhlo před

vědeckou radou FF UJEP a vědeckou radou UJEP. Patří mezi přední české a evropské

odborníky v oblasti sociálních, kulturních a mentálních dějin raného novověku, je uznávanou

autoritou a jeho působení na FF UJEP představuje zásadní přínos. Jeho úvazek je nový, aktuální

rozsah se řídí ekonomickými možnostmi fakulty; fakticky však, dle běžných kriterií kladených

na výukovou povinnost profesora, jej výrazně přesahuje a blíží se úvazku plnému.

197




Jméno a příjmení Vít Honys Tituly PhDr.

Rok narození 1963


rozsah 16

do

kdy 06/24


rozsah 16

do

kdy 06/24


0 0 0



Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví I – vyučující

Restaurování movitých památek – garant, vyučující


1988 PhDr., obor: historie, FF UK v Praze

1986, Mgr, obor: historie, FF UK v Praze


1998–dosud, odborný asistent, katedra historie, FF UJEP Ústí nad Labem

1998–dosud, památkář, vedoucí odd. specialistů, Národní památkový ústav - úop v Ústí nad Labem

1989–1998, umělecký historik, Památkový ústav České Budějovice

1986 - 89, historik, Krajské muzeum v Teplicích


Bakalářské – 15 úspěšně obhájených, 1- aktuálně vedená; magisterské – 14 úspěšně obhájených, 0 aktuálně vedených.


hodnosti


0 0 0 WOS Scopus ostatní


hodnosti


0 0 0



Kamil PODROUŽEK – Vít HONYS, Štuková výzdoba interiérů zámku v Milešově, in: Průzkumy památek XXII – 2015/2, s.

63 – 80, ISSN 1212-1487, autorský podíl 50%.

Vít HONYS, Osudy varhan severočeské těžební oblasti, Zprávy památkové péče 76 2016/3, s. 51 – 58, ISSN 1210-5538

Vít HONYS, Barokní ciboriový oltář baziliky Panny Marie Bolestné v Bohosudově, Monumentorum Custos, 2016 s. 23- 34,

ISSN 1803-781X.

Vít HONYS, Zapomenutá poutní místa Českého středohoří v Ústeckém kraji, Ústí nad Labem, 2017, ISBN 978-80-85036-67-

1, autorský podíl 100%.

Vít HONYS, Štuková výzdoba interiérů zámku a kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech u Litoměřic, Monumentorum

Custos, 2018, s. 43 – 52, ISSN 1803-781X.

Člen komise pro státní závěrečné zkoušky


2018–dosud, MK ČR, NAKI, Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných

lokalit východního Českého Středohoří, č. DG18P02OVV066, spoluřešitel.

2017 – dosud, Přeshraniční program sn-cz; přeshraniční rozvojový projekt, Unsere Welterbe, Cíl 2, č. 99P1051002,

spoluřešitel za NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.

198

2012–2015, MK ČR, NAKI, Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti

severozápadních Čech, č. DFP01OVV09, spoluřešitel za NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.

2012–2015, MK ČR, NAKI, Hudebně akustická dokumentace varhan a jejich prostorů – součást NKD, č. DF12P01OVV012,

spoluřešitel za NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.


2012–2015, ESF – MŠMT ČR, OP VK 2.2, Corona Culturae - Inovace uměnovědných oborů různých součástí UJEP, č.

CZ.1.07/2.2.00/28.0285, spoluřešitel.


199




Jméno a příjmení Michaela Hrubá Tituly Prof. PhDr., Ph.D.

Rok narození 1966


rozsah 40

do

kdy N


rozsah 40

do

kdy N


- - -



Problémy starších dějin I – vyučující

Problémy starších dějin II – vyučující

Nauka o pramenech I – garantka, vyučující

Zásady a etika vědecké práce – garantka, vyučující

Diplomová práce – garantka, vyučující

Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví I – garantka, vyučující

Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví II – garantka, vyučující


2001, Ph.D., obor: pomocné vědy historické, FF UK v Praze

2001, PhDr., obor: pomocné vědy historické, FF UK v Praze

1985–1990, Mgr., obor: dějepis-český jazyk a literatura, PF v Ústí nad Labem


2015–dosud, děkanka, FF UJEP v Ústí nad Labem

2011–2015, proděkanka pro rozvoj a informatizaci, FF UJEP v Ústí nad Labem

2006–2011, děkanka, FF UJEP v Ústí nad Labem

2018–dosud, profesorka, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2009–2018, docentka, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2005–2006, ředitelka, ÚHS UJEP v Ústí nad Labem

2002–2015, vedoucí katedry, KHI PF / ÚHS / FF UJEP v Ústí nad Labem

1993–2009, odborná asistentka KHI PF / ÚHS / FF UJEP v Ústí nad Labem

1991–1993, asistentka, KHI PF / PF UJEP v Ústí nad Labem

1991–1990, stáž, KHI PF v Ústí nad Labem


Rada ministra kultury České republiky pro vědu a výzkum, členka, od 2008

Vědecká rada UJEP, členka, od 2005 (s přestávkou 3–8/2015)

Vědecká rada Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, členka, od 2016

Vědecká rada FF UJEP, předsedkyně, od 2006

Vědecká rada FF Univerzity Pardubice, členka, od 2007

Vědecká rada FF Univerzity Hradec Králové, od 2019

Vědecká rada FF UK v Praze, členka, od 2014

Vědecká rada Národního památkového ústavu – ú. o. p. Ústí nad Labem, členka, od 2008

Správní rada Historického ústavu, v. v. i., místopředsedkyně, od 2014

Správní rada Collegia Bohemica, o.p.s., členka, 2016–2011, od 2015

Správní rada Imunologické společnosti s.r.o., členka, od 2011

Oborová rada DSP Historické vědy, obor České dějiny (FF UJEP), 2005–2015 členka, od 2016 předsedkyně

Oborová rada DSP Antropologie, obor Antropologie (FHS UK Praha), členka, od 2013

Felow Centrum medievistických studií, členka, od 2015

Redakční rada Ústeckého sborníku historického, členka, od 2009

Redakční rada Documenta pragensia, členka, od 2010

Redakční rada Monumentorum custos, členka, od 2009

200

Sdružení historiků České republiky – Historický klub 1872, členka výboru (2001–2015), dále členka, od 2001

Společnost pro dějiny Němců v Čechách, zakládající členka, od 1999



doktorské – 3 úspěšně obhájené, 5 aktuálně vedených.


hodnosti


České dějiny 2009 JU v Českých Budějovicích WOS Scopus ostatní


hodnosti


6 315

České a československé dějiny 2018 FF Univerzita Pardubice



Michaela HRUBÁ, Historie Krušnohoří mezi středověkem a raným novověkem; Tradice horního práva v českých zemích

a právní rámec těžby v Krušných horách, in: Michaela Hrubá – Jan Royt – Michaela Ottová (edd.), Ars Montana. Umělecký

a kulturní transfer v otevřeném prostoru českosaského Krušnohoří na prahu raného novověku (1459–1620), Praha 2016, s.

13–52, ISBN 978-80-7561-032-4 (FF UJEP v Ústí nad Labem); autorský podíl 17%.

Michaela HRUBÁ, Ženy očima Mikuláše Dačického z Heslova, in: Gender Studies - to přece není nic pro feministky,

Pardubice 2017, s. 9–24, ISBN 978-80-7560-088-2.

Michaela HRUBÁ, Bürgerinnen und Bürger in den Kommunikationsnetzwerken der frühneuzeitlichen Stadt (Der Wandel

der Kommunikation vor dem städtischen Gericht als BestandTeil der Transformation der Städte am Beginn der Frühen

Neuzeit), in: Martin Holý, Michaela Hrubá, Tomáš Sterneck (Hg.), Die frühneuzeitliche Stadt als Knotenpunkt der

Kommunikation, Geschichte Forschung und Wissenschaft, Band 57, Berlin 2019, s. 195-211, ISBN 978-3-643-13941-2.

Michaela HRUBÁ, Cesta žen staršími českými dějinami a jejich obraz v historiografii (Otázka rané emancipace žen v

městské společnosti v 16. století), in: Kobieta w społecenstwie od starožitnośti do współczesności, Wnuczki pandory I,

Bydgoszcz 2016, s. 23-48, ISBN 978-83-8018-042-0.

Michaela HRUBÁ – Jan ROYT, Der historische Kontext der visuellen Kunst der lutherischen Reformation in Böhmen zu

Beginn der Frühen Neuzeit, in: Stadt und Reformation, Krakau, Nűrnberg und Prag (1500-1618), Documenta Pragensia

Mohographia 33/2, 2019, s. 325-348, ISBN 978-80-86852-83-6, ISBN 978-80-7465-385-8.


2013–2015, GA ČR, Libri civitatis dokumentace a zpřístupňování městských knih v České republice II, č. 13/09254S,

spoluřešitelka za FF UJEP v Ústí nad Labem.

2012–2014, GA ČR, Ars Montana: Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko-saského Krušnohoří na

prahu raného novověku (1459–1620), č. 409/12/0546, spoluřešitelka za FF UJEP v Ústí nad Labem.

Inovační aktivity a vzdělávací a rozvojové projekty ve vzdělávací oblasti v posledních pěti letech:

2019, příprava podkladů pro IA VO Historické vědy

2017, podíl na koncepci učitelského studia na UJEP.

2016, koncepce a příprava reakreditace doktorského studia (nový model čtyřletého studia).

2014, koncepce a příprava reakreditací všech oborů katedry historie a akreditace doktorského studia.

2012–2015, MŠMT OP VK, Inovace uměnovědných oborů různých součástí UJEP, č. CZ.1.07/2.2.00/28.0285, řešitelka.

2012–2015, MŠMT OP VK, Šance pro mladé výzkumníky na Univerzitě J. E. Purkyně, č. CZ.1.07/2.3.00/30.0062,

řešitelka na FF UJEP.



2019, Univerzitet Pedagogycsny v Krakowe, Polsko, Erasmus+, 1 týden

2019, Univerzita J. E. Komenského v Bratislavě, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2018, Univerzita J. E. Komenského v Bratislavě, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2017, Prešovská univerzita v Prešove, Filozofická fakulta, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2016, Univerzita Komenského Bratislave, Filozofická fakulta, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2015, Collegium Carolinum, München, Erasmus+, SRN, 1 týden

201



Redakční rada Wnuczki pandory, členka, od roku 2016

Redakční rada Kwartalnik kultury materialnej, členka, od roku 2017

202




Jméno a příjmení Kristina Kaiserová Tituly doc. PhDr., CSc.

Rok narození 1956


rozsah 40

do

kdy N


rozsah 40

do

kdy N




Metody a postupy historické práce II – garantka, vyučující

Metody a postupy historické práce III – garantka, vyučující

Kulturní dědictví Němců v českých zemích – garantka, vyučující

PVK Církevní dějiny v habsburské monarchii – garantka, vyučující


1981, CSc., obor: Obecné dějiny, FF UK v Praze

1980, PhDr., obor: Obecné dějiny, FF UK v Praze

1980, Mgr., obor: dějepis – český jazyk a literatura, FF UK v Praze


2008–dosud, ředitelka Ústavu slovansko-germánských studií FF UJEP, garance výuky a výuka na katedře historie a

germanistiky FF UJEP

2005–2008, docentka moderních dějin, katedra historie ÚHS UJEP v Ústí nad Labem (od 2006 katedra historie FF UJEP)

1990–2005, odborná asistentka, katedra historie PF (od 1991 PF UJEP) v Ústí nad Labem (od roku 2005 katedra historie

ÚHS UJEP v Ústí nad Labem)

1990–2006, tajemnice Ústavu slovansko-germánských studií UJEP, od 2006 ředitelka ÚSGS, který je od 2008 součástí FF

UJEP

1980–1987, odborná archivářka, Okresní archiv Děčín


Společnost pro dějiny Němců v Čechách, předsedkyně, od roku 2000

Collegium Bohemicum o.p.s., předsedkyně správní rady, od 2016

Vědecká rada časopisu Husitský Tábor, členka

Vědecká rada FF UJEP, členka

Oborová rada doktorského studia KHI FF UJEP, členka

Oborová rada doktorského studia KG FF UJEP, členka

Sdružení historiků ČR, členka

Redakční rada Ústeckého sborníku historického



rigorózní – 0 úspěšně obhájené, 0 aktuálně vedených; doktorské – 4 úspěšně obhájené, 8 aktuálně vedených.


hodnosti


Moderní dějiny 2005 FSV UK WOS Scopus ostatní


hodnosti


13 1 45



Kristina KAISEROVÁ – Marie MACKOVÁ, Dějiny rakouské provincie redemptoristů se zaměřením na domy v oblastech

203

českých Němců, Červený Kostelec 2019, ISBN 978-80-7465-374-2, ISBN 978-80-7561-184-0, autorský podíl 50 %.

Kristina KAISEROVÁ, Die soziale Frage und der deutsche politische Katholizismus in den böhmischen Ländern.

Ideologische Quellen und Inspirationen der praktischen Politik Josef Böhrs, In: Kirche, Religion und Politik in Österreich

und in der Tschechoslowakei im 20. Jahrhundert, eds. Miroslav Kunštát – Jaroslav Šebek – Hildegard Schmoller, Berlin

2019, s. 165-178.

Kristina KAISEROVÁ, Převzetí poutního místa ve Filipově kongregací Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé) roku 1885,

in: 150 let Filipova /150 Jahre Philippsdorf, Martin Barus (ed.), Litoměřice 2018, s. 185-194, 195-211 (oba jazyky), ISBN

978-80-7465-313-1.

Kristina KAISEROVÁ – Václav HOUFEK, Der „Elbeverein“ im 19. und zu Beginn des 20. Jahrhunderts, Andreas Martin-

Norbert Fischer (Hg.) Die Elbe, Über den Wandel eines Flusses vom Wiener Kongress (1815) bis zur Gegenwart, S. 453-

462, ISBN 978-3-96023-205-6 (Leipzig - 2018), ISBN 978-3-931879-71-6 (Stade - 2018), autorský podíl 50 %.

Miroslav KUNŠTÁT – Kristina KAISEROVÁ, The Collegium Bohemicum in Ústí nad Labem, the Sudeten German Museum

in Munich. Which Collective Memories should be Preserved, Promoted, and Passed On?, Revue d'Etudes Comparatives Est-

Ouest 47, 1-2, 2016, pp. 91–111, ISSN 0338-0599, IF 2016 = 0,041, DOI http://dx.doi.org/10.4074/S0338059916001042,

autorský podíl 50 %.


2019 – stimulace Na cestě k sudetskému Němci, řešitelka

2017 – doposud, INTERREG, Naše světové dědictví – Hornická kulturní krajina Krušnohoří, spoluřešitelka

2017 – stimulace Reflexe reformace v hnutí „Pryč od Říma“ v užším smyslu (starokatolická církev) a katolické církvi

v oblasti německojazyčných oblastí habsburské monarchie v druhé polovině 19. a počátku 20. století, řešitelka

2017 – 2019 – projekt SGS Lidé a události v kontextu moderních dějin. Vybraná historická témata ve výuce společenských

věd (občanské výchovy), spoluřešitelka

2012–2014 (2016), Visegrad University Studies, Visegrad Memory or Visegrad Memories? Memory of Majority and

Memories of Minorities in Central Europe, č. 61100006, spoluřešitelka za FF UJEP.

2011–2014, Cíl 3, Sasko-české vztahy v proměnách času, č. 100066821, řešitelka.

2011–2015, NAKI, Příběhy míst. Topografie soudobé paměti národa, č. DF11P01OVV034, řešitelka za FF UJEP v Ústí nad

Labem.

2011–2015, NAKI, Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních

Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost, č. DF11P01OVV014, spoluřešitelka.



2016, Wiener Provinz der Redemptoristen, Provinzarchiv, Rakousko, Stimulace FF UJEP v Ústí nad Labem, 1 týden.

2017, Deutsche Nationalbibliothek Leizig, SRN, Stimulace FF UJEP v Ústí nad Labem, 1 týden.

2018, Universidade de Minho Braga, Portugalsko, výukový pobyt Erasmus, 1 týden

2019, Institut für Volkskunde der Deutschen in Osteuropa Freiburg SRN, Erasmus praxe a PS 16

Aktuální členství v zahraničních a mezinárodních vědeckých, správních, oborových, redakčních radách a profesních

organizacích:

Historische Kommission für die böhmischen Länder, mimořádná členka, od roku 2000

Česko-slovensko-německá komisi historiků, členka, od roku 1999

http://dx.doi.org/10.4074/S0338059916001042

204




Jméno a příjmení Jiří Koumar Tituly PhDr., Ph.D.

Rok narození 1973


rozsah 40

do

kdy 08/23


st. program pp.

rozsah 40

do

kdy 08/23




Venkovské obyvatelstvo v českých zemích v raném novověku (PVK 2) – garant, vyučující

Genealogie (PVK 2) – garant, vyučující


2010, Ph.D., PhDr., obor: České dějiny, Ústav českých dějin FF UK v Praze

2001, Mgr., obor: dějepis – český jazyk a literatura, PF UJEP v Ústí nad Labem


2019 – dosud, proděkan pro studium, FF UJEP v Ústí nad Labem

2006 – dosud, odborný asistent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2006–2012, proděkan pro studium, FF UJEP v Ústí nad Labem

2004–2006, zástupce pro studium, ÚHS UJEP v Ústí nad Labem

2004–2006, odborný asistent, KHI ÚHS UJEP v Ústí nad Labem

2002–2004, asistent, katedra historie PedF UJEP v Ústí nad Labem


Sdružení historiků České republiky – Historický klub 1872, člen, od 2005

Společnost pro hospodářské a sociální dějiny ČR, od 2012


Bakalářské – 12 úspěšně obhájených, 8 aktuálně vedených; magisterské – 4 úspěšně obhájené, 1 aktuálně vedená


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


0 0 12



Jiří KOUMAR, “…k té živnosti gruntovní vinice náleží". Příspěvek k problematice poddanského vinařství na panství

Mělník, in: Historie – Otázky – Problémy HOP (FF UK), 2017/1, s. 194–207, ISSN 2336-6672.

Jiří KOUMAR, „Trans fluvius, ad fontes (Přes řeku k pramenům …), in: Confluens 10, 2017, s. 12–26, ISSN 1801-

7266; ISBN 978-80-904538-4-5.

Jiří KOUMAR, Vrchnostenské vinařství na panství Mělník v 17. století, in: Jdi svou cestou a nech lidi mluvit. Variety

sociálních a kulturních dějin. Profesoru Jaroslavu Čechurovi k 66. narozeninám, Opera Facultatis theologiae catholicae

Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXXII, Praha 2018, s. 155-171; ISBN:80-7325-081-0.

Jiří KOUMAR, „Má doplaceno, žádnému nic nedluží...". Aspekty majetkového transferu poddanské nemovitosti na

mělnickém panství v 17. století, připravovaná monografie – prošlo recenzním řízením (předpokládané vydání v průběhu

roku 2020.

205


2017, Interní grantová agentura UJEP, Vrchnostenské vinařství na panství Mělník v raném novověku, řešitel.

2018–doposud, MK ČR, NAKI, Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví

vybraných lokalit východního Českého středohoří, č. DG12P02OVV066, spoluřešitel.

2019–2021, Interní grantová agentura UJEP, Víno a vinařství v raně novověkých severozápadních Čechách a středním

Polabí, č. UJEP-SGS-2019-63-005, řešitel


2013–2014, MŠMT IPN, Zajišťování a hodnocení kvality v systému terciárního vzdělávání, součást týmu UJEP v

pilotním hodnocení implementace.

2012–2015, ESF – MŠMT, OP VK, Univerzitní centrum podpory pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami,

koordinátor realizace studijních opor.


206




Jméno a příjmení Miloslav Krieger Tituly PhDr., CSc.

Rok narození 1953


rozsah 20

do

kdy 06/22


rozsah 20

do

kdy 06/22




Latina pro historiky I – garant, vyučující

Latina pro historiky II – garant, vyučující

PVK Latina pro historiky I – garant, vyučující

PVK Latina pro historiky II – garant, vyučující


1988, CSc., obor: obecné dějiny, ČS AV v Praze

1980, PhDr., obor: historie – latina, FF UK v Praze

1978, Mgr. obor: historie – latina, FF UK v Praze


1992–dosud, odborný asistent., KHI PF/ FF UJEP v Ústí nad Labem

1990–1992, zaměstnanec, Encyklopedický ústav ČSAV

1987–1990, zaměstnanec ústřední škola odborů, Praha

1984–1987, zaměstnanec mezinárodního oddělení, Odborová ústředna v Praze

1979–1984, interní věd. aspirantura, Ústav čs. a svět. dějin ČSAV


Bakalářské – 9 úspěšně obhájených, 1 aktuálně vedená; magisterské – 3 úspěšně obhájených, 1 aktuálně vedená.


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


10




207

C-I – Personální zabezpečení

Vysoká škola UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM



Jméno a příjmení Renata Kuprová Tituly Mgr.

Rok narození 1965 typ vztahu k VŠ DPP rozsah 28/se

m.

do kdy Bud.

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st.

program

DPP rozsah 28/se

m.

do kdy Bud.


vztahu

Rozsah



Písemné prameny ke stavební historii – garantka, vyučující


2007, Bc., obor: Archivnictví a pomocné vědy historické, Univerzita Karlova,

2010, Mgr., obor: Kulturně historická regionalistika - Stavební historie Univerzit Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad

Labem,


2015-dosud – externí přednášející, KHI FF UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Dosud – archivářka, Národní archiv Praha, Oddělení fondu nestátní provenience a archivních sbírek


Obor habilitačního řízení Rok udělení hodnosti Řízení konáno na

VŠ

Ohlasy publikací

WOS Scopus ostatní

Obor jmenovacího řízení Rok udělení hodnosti Řízení konáno na

VŠ



KUPROVÁ, R., Jednotný svaz českých zemědělců. In: Paginae historiae: Sborník Národního archivu, 2018, 26/2, s. 118

-134, ISBN:978-80-7050-671-4

KREJČÍK, A. L., KUPROVÁ, R., (ed.), Paměti. Praha 2016, autorský podíl 50 %.

PODROUŽEK, K. - KUPROVÁ, R. - SKALICKÝ, D., Metodika dokumentace lidové architektury. Certifikovaná

metodika. Ústí nad Labem 2015, autorský podíl 33 %.


208




Jméno a příjmení Václav Ledvinka Tituly doc. PhDr., CSc.

Rok narození 1947


rozsah 20*

do

kdy 01/21


rozsah 20

do

kdy 01/21

Další současná působení jako akademický pracovník na jiných VŠ typ prac. vztahu Rozsah



Základy archivnictví I – garant, vyučující

Základy archivnictví II – garant, vyučující

Světové a české archivnictví v současnosti: aktuální témata, otázky, problémy – garant, vyučující

PVK Městské archivy v České republice – garant, vyučující


1987 – PhDr., obor: Československé dějiny FF UK v Praze

1984 – CSc., obor: Starší československé dějiny ÚČSSD ČSAV

1970 – prom. hist., obor Dějepis-čeština (+1973 rozš. studium, obor Filosofie-obč. nauka), FF UK v Praze


2016–dosud, archivář-specialista, Archiv hl. města Prahy

1990–dosud, docent starších českých dějin, KHI / PF / ÚHS UJEP / FF UJEP v Ústí nad Labem

1992–dosud, externí spolupráce, postupně Ústav hospodářských a sociálních dějin, Katedra pomocných věd historických a

archivního studia a Ústav českých dějin FF UK v Praze

1984–1990, odborný asistent, KHI PF /ÚHS UJEP / FF UJEP v Ústí nad Labem

1976–1984, externí vědecká aspirantura, ÚČSD ČSAV

1987–2016, ředitel, Archiv hl. města Prahy

1976–1987, odborný archivář, Archiv hl. města Prahy

1974–1975, učitel-středoškolský profesor, Vojenské letecké učiliště a VSOŠ Prešov (v rámci vojenské zákl. služby)

1971–1974, 1975–1976, středoškolský učitel, Gymnázium v Rakovníku

1971, učitel všeobec. předmětů, SOU SSD Praha-Klánovice

1970–1971, vychovatel, Domov mládeže Kladno-Sítná


Užší vědecká rada Českého časopisu historického, člen od 2003

Vědecká archivní rada České republiky, člen od 1990 (předseda 1993-2004, místopředseda 1990-92, 2005-dosud)

Akademický sněm Akademie věd České republiky, člen, 1998-2002, 2010-2014

Dozorčí rada Orientálního ústavu AV ČR, člen,2008-2015

Dozorčí rada Historického ústavu AV ČR, člen,2008-2016

Sdružení historiků ČR – Historický klub, člen výboru, od 2015

Komise pro čestná občanství a čestné pocty Rady hl. města Prahy, člen, od 1991

Místopisná komise Rady hl. města Prahy 1990-1997, člen od 2006 (předseda 2014-2017)

Red. rada Pražského sborníku historického, člen, od 1976 (1987-2016 editor a odpovědný redaktor)

Red. rada sborníku Documenta Pragensia, člen, od 1983 (1983-2016 editor a odpovědný redaktor)

Ediční řada Documenta Pragensia – Monographia, editor a vědecký redaktor, od 1984

Ediční rada Národního archivu v Praze, člen,od 1995

Redakční rada Ústeckého sborníku historického, člen, od 1991 (předseda od 1991)


Bakalářské – 4 úspěšně obhájené, 2 aktuálně vedené; magisterské – 10 úspěšně obhájených, 1 aktuálně vedená; doktorské –

1 úspěšně obhájená, 2 aktuálně vedené.

209


hodnosti


České dějiny 1990 UJEP v Ústí n. L. WOS Scopus ostatní


hodnosti


176



Václav LEDVINKA, Sixtové z Ottersdorfu a archivní rukopis č. 3565. (K připravované edici souboru pražských

historických spisů ze 16. století). Pražský sborník historický 44, Praha 2016 (2017), s. 165-181. ISSN 0555-0238.

Václav LEDVINKA, Dvorští kupci a obchodníci; Život zemských a dvorských úředníků v pražských palácích. In:

Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii, 1526-1740. Eds. Václav Bůžek, Rostislav Smíšek, Praha

2017, s. 660-663, 668-671. ISBN 978-80-7422-572-7.

Václav PAVLÍČEK – Jana ČECHUROVÁ – Václav LEDVINKA – Jan HÁLEK, Přemysl Šámal kancléř prezidentů.

Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, Praha 2019. ISBN 978-80-88018-21-6. (V. L. autor kapitol: Advokát

Přemysl Šámal ve veřejném životě Prahy a v Hlávkových nadačních domech do první světové války /s. 19-23/; V čele

hlavního města 1918-1919 /s. 41-49/; Protinacistický odboj v čele Politického ústředí a konec života /s. 57-61/ = ca 30 %

textu)

Václav LEDVINKA – Jiří PEŠEK, Vědecké dějiny Prahy – idea, možnosti, skutečnost. In: Radana Červená-Tomáš

Dvořák-Aleš Vyskočil (edd.), Jak psát dějiny velkých měst ?, Brno 2016, s. 73-84. ISBN (St.m. Brno) 978-80-

86736-53-2, (UJEP Ústí n.L.) 978-80-7561-036-2, (HÚ AV ČR) 978-80-7286-296-2 (Spoluautor J. Pešek; V.L.

autor ca 70 % textu).

Václav LEDVINKA, Staroměstský rynek a Staroměstská radnice. K vývoji podoby a funkcí centrálních veřejných míst

Starého Města pražského. In: Radnice, rynek a tržiště. Místa setkávání, obchodu a reprezentace ve středověkých a raně

novověkých městech. Sest. Kateřina JÍŠOVÁ – Jan HRDINA. Documenta Pragensia – Supplementa VIII, 2017, s. 141-

156. ISBN 978-80-86852-80-5; ISSN 2570-9895.


2013-2015, GA ČR, Libri civitatis – dokumentace a zpřístupňování městských knih v české republice, č. 13/09254S

(pokračovací), spoluřešitel

2017-2019, GAČR, Praha jako hlavní město Československa ve srovnání s Vídní a Varšavou 1918-1992, č. 201705

(17/22351S), spoluřešitel


2015, MŠMT ČR, Metodika hodnocení a principy financování V a V (agenda Humanities), člen mezinár. prac. skupiny

panelistů pro návrh, pilotní testování a kalibraci metodiky IPN

Organizátor a spoluorganizátor pravidelných každoročních vědeckých konferencí AMP (I-XXXI, 1980-dosud)

Organizátor a spoluautor odborných výstav (mj. Pražské rokoko, 2011; Praha Husova a husitská, 2016; 28. říjen – výstava

k 100. výročí republiky, 2018)



2019, Prešovská univerzita v Prešove, Slovensko, mezinár. konference Rok 1919 a Československo, referát, 3 dny

2018, ÖNB, LSA Wien, Rakousko, stud. pobyt., 1 týden

2017, ÖNB, LSA Wien, Rakousko, stud. pobyt, 1 týden

2017, SA Nürnberg, Německo, mezinár. konference Stadt und Reformation, referát, 3 dny

2015, Ped. unywersitet Kraków, Polsko, mezinár. konference Městské elity ve středověku a raném novověku, referát, 4 dny

* Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. v rámci garance předmětu typu ZT nenaplňuje zcela kritérium

plného úvazku a délky smlouvy. Pokud jde o první nedostatek, je třeba přihlédnout k tomu, že doc.

Ledvinka jako dlouhodobý ředitel AHMP představuje jednu z nejrespektovanějších autorit českého

odborného prostředí v oblasti pomocných věd historických a archivnictví, spojující vysokou teoretickou

erudovanost s praktickou zkušeností. S Katedrou historie FF UJEP spolupracuje již dlouhodobě, patří

mezi spolehlivé a výrazné osobnosti a jeho úvazek opět v praxi překračuje obvyklý požadavek na rozsah

přímé výuky u docentů. Pokud jde o druhý nedostatek, z uvedených důvodů se pochopitelně počítá

s prodloužením jeho smlouvy minimálně v rozsahu doby trvání akreditace, neboť jeho působení

v navazujícím programu Historie – specializace Archivnictví má zásadní význam.

210




Jméno a příjmení Stanislava Musilová Tituly Mgr., Ph.D.

Rok narození 1982


rozsah 40

do

kdy 01/22


rozsah 40

do

kdy 01/22




Zahraniční zkušenost – garantka, vyučující

Metody a postupy historické práce III – vyučující


2015, Ph.D., program: Historické vědy, obor: České dějiny, FF UJEP v Ústí nad Labem

2006, Mgr., program: Historické vědy, obor: Kulturně historická regionalistka - specializace Stavební historie, FF UJEP

v Ústí nad Labem

2003, Bc., program: Historické vědy, obor: Kulturně historická regionalistka, PF UJEP v Ústí nad Labem


2010 – dosud, odborná asistentka, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2005 – 2007, kurátorka sbírky starších dějin, numismatiky, cínu a textilu, Regionální muzeum Teplice

2004 – 2015, správce Studovny a knihovny KHI ÚHS/FF UJEP v Ústí nad Labem


Bakalářské – 9 úspěšně obhájených, 2 aktuálně vedených; magisterské – 4 úspěšně obhájených, 2 aktuálně vedené;


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


0 0 10



Stanislava MUSILOVÁ, Žena za katrem. V síti trestněprávních a kriminalizačních mechanismů druhé poloviny dlouhého 19.

století, Ústí nad Labem / Praha 2019. ISBN 978-80-88013-80-0 a ISBN 978-80-7561-175-8. (autorský podíl – 100%)

Stanislava MUSILOVÁ, Padlé ženy“ v mikrosondě Emancipace versus pauperizace, in: Útisk, charita, vyloučení. Sociální

19. století, Praha 2015, s. 254-267, ISBN 978-80-200-2460-2. (autorský podíl – 100%)

Stanislava MUSILOVÁ, Genderová specifika marginálních vrstev společnosti 19. století na příkladu regulace prostituce, in:

X. sjezd českých historiků : Ostrava, 14.-16.9.2011, Svazek IV. , Ostrava 2015, s. 97-106, ISBN 978-80-7464-379-8.

(autorský podíl – 100%)

Region na hranici, Specializovaná mapa + Akreditovaná metodika, Ústí nad Labem 2015, Projekt DF11P01OVV014 -

Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro

jeho rozvoj a udržitelnost (2011 - 2015). (autorský podíl – 50%)

Výstava Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich

role pro jeho rozvoj a udržitelnost, Muzeum města Ústí nad Labem, 12. 8. – 19. 10. 2014, Projekt DF11P01OVV014 -

Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro

jeho rozvoj a udržitelnost (2011 - 2015). (autor výstavy)


211

2016–2018, Interní grantová agentura UJEP, Proměna společnosti, kultura a každodennost v novověku, spoluřešitelka.

2013–2015, Interní grantová agentura UJEP, Být měšťanem. Městské subpopulace, kultura a sociální vazby od počátku

novověku do 19. století, spoluřešitelka.

2011–2015, MK ČR, NAKI, Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a

severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost, DF11P01OVV014, asistentka hl. řešitele/koordinátorka,

spoluřešitelka.



2019, Univerzita Komenského Bratislave, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2010, Heinrich Heine Universität Düsseldorf, Philosophische Fakultät, Institut für Geschichtswissenschaften, Geschichte

und Kulturen Osteuropas, Německo, DAAD – letní semestr

2008, Universiteitsbibliotheek Leiden, Holandsko, IGA, 1 týden

212




Jméno a příjmení Jakub Pátek Tituly Mgr., Ph.D.

Rok narození 1978


rozsah 40

do

kdy 08/30


rozsah 40

do

kdy 08/30




Odborná praxe – garant, vyučující

PVK Ikonografie a ikonologie – garant, vyučující


2013, Ph.D., obor: Dějiny výtvarného umění, FF UK v Praze

2004, Mgr., program: Historické vědy, obor: Kulturně historická regionalistika – Stavební historie, PF UJEP v Ústí nad

Labem

2001, Bc., program: Historické vědy, obor: Kulturně historická regionalistika, PF UJEP v Ústí nad Labem


2006–dosud, odborný asistent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2005–2006, odborný asistent, KHI PF (později ÚHS UJEP) v Ústí nad Labem

2004–2005, asistent, KHI PF v Ústí nad Labem

2003–2005, zaměstnanec Národního památkového ústavu ÚOP v Ústí nad Labem




hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


1 0 10



Jakub PÁTEK, Milešov se představuje, in: Jakub Pátek (ed.), Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s.

11–18, ISBN 978-80-7414-775-3.

Jakub PÁTEK, Konojedy a jejich držitelé ve stručné historické retrospektivě, in: Kamil Podroužek. (ed.), Terra sacra

incognita, Ústí nad Labem 2017, s. 10–21, ISBN 978-80-7561-099-7.

Jakub PÁTEK, Selected Figures of military Nobility in the 17th century and material Manifestations of their Representation

in the Litomerice region, in: Changes of the Noble Society: Aristocracy and new Nobility in the Habsburg Monarchy and

Central Europe from the 16th to the 20th centrury, eds. Brnovjak, J. – Županič, J, Ostrava 2018, s. 175-188. ISBN 978-80-

7599-067-9.

Jakub PÁTEK, Non verbis, sed factis ostendendum quid peractum; K dvojici barokních frontispisů s astronomickou

tematikou, Ars linearis VI., 2016, s. 34–41. ISBN 978-80-7035-621-0.

Jakub PÁTEK, Addendum k problematice škrétovské malby na Litoměřicku, Monumentorum custos 2016, s. 79–86, ISSN

1803-781X.


2018–dosud, MK ČR, NAKI, Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví

vybraných lokalit východního Českého středohoří, č. DG12P02OVV066, řešitel.

213

2011–2015, MK ČR, NAKI, Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti

severozápadních Čech, č. DF12P01OVV009, spoluřešitel.

2015 – 2018, Interní grantová agentura UJEP, Terra sacra Incognita, spoluřešitel.

2014, Interní grantová agentura UJEP, Dvě rezidence barokní aristokracie severozápadních Čech a osobností jejich

držitelů, řešitel.

2015, Interní grantová agentura UJEP, Jan Špork (1600-1679) – kulturně historický portrét vojáka 17. století, řešitel.

2016, Interní grantová agentura UJEP, Šlechta na severním Litoměřicku v 17. století, řešitel.


2017, UJEP, IP 2017, PO 2, Pokračování procesu profilace odborných praxí studijních oborů FF UJEP směřující ke zlepšení

uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, řešitel.

2016, UJEP, IP 2016, PO2, Inovace systému odborných praxí studijních oborů FF UJEP směřující ke zlepšení možnosti

absolventského uplatnění, řešitel.

2012–2014, ESF – MŠMT ČR, OP VK, Inovace uměnovědných oborů různých součástí UJEP, č. CZ.1.07/2.2.00/28.0285,

spoluřešitel.



2019, PU Prešov, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2018, UMB Banská Bystrica, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2017, UCM Trnava a PU Prešov, Slovensko, Erasmus+, 2 týdny

2015, UCM Trnava a UMB Banská Bystrica, Slovensko, Erasmus+, 2 týdny

2014, UCM Trnava, Slovensko, Erasmus+, 1 týden

2013, UMB Banská Bystrica, Slovensko, projektová mobilita, 1 týden

2011, TU Drážďany, Německo, Erasmus, 1 týden


2009, TU Drážďany, Německo, Německo, Erasmus, 2 týdny

2008, TU Drážďany, Německo, Německo, Erasmus, 1 týden


Výzkumné pobyty s přímou podporou FF UJEP

2017, Vídeň, Rakousko, projektové financování FF UJEP, 1 týden

201,3 Mnichov/Německo, projektové financování FF UJEP, 1 týden

2013, Řím/Itálie, projektové financování CORONA CULTURAE, 1 týden

2013, Salcburk/Rakousko, projektové financování FF UJEP, 1 týden

2012, Trident/Itálie, projektové financování FF UJEP, 1 týden

2009, Salcburk/Rakousko, projektové financování FF UJEP, 1 týden

214




Jméno a příjmení Jiří Pernes Tituly doc. PhDr., Ph.D.

Rok narození 1948


rozsah 8

do

kdy 06/22


rozsah 8

do

kdy 06/22


Masarykova univerzita v Brně – Fakulta sociálních studií DPP 2 hod. týdně



Problémy novějších dějin I – vyučující

Problémy novějších dějin II – vyučující

PVK České politické strany v 19. století – garant, vyučující


1997, Dr., FF UJEP (dnes MU) v Brně

1974, Philosophiae Doctor (PhDr.), FF UJEP (dnes MU) v Brně

1972, promovaný historik, obor: historie – český jazyk, FF UJEP (dnes MU) v Brně


1977–1982, Moravské muzeum v Brně (odborný pracovník)

1982–1984, Zemědělské muzeum v Praze (historik)

1984–1990, Historické muzeum ve Slavkově u Brna (ředitel)

1990–1992, Moravské zemské muzeum v Brně (ředitel)

1994, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., Praha (historik – vedoucí vědecký pracovník)

2010–2013, Ústav pro studium totalitních režimů v Praze – nejprve ředitel, následně historik


Sdružení historiků České republiky – Historický klub 1872, člen, od 2005

Redakční rada Studia historica brunensia, vydávaného Historickým ústavem FF MU v Brně, člen, od 2010





hodnosti


Historie se zaměřením na české a

československé dějiny

2008 Slezská univerzita v Opavě WOS Scopus ostatní


hodnosti


15 10 45



Jiří PERNES, Zprávy z Prahy 1953, Academia Praha 2016, 409 str., ISBN 978-80-200-2568-5

Jiří PERNES, Specifická cesta KSČ k socialismu. Fikce, nebo realita? Soudobé dějiny 2016/1–2, roč. XXIII, 1. vydání

Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Praha 2016, str. 11–76.

Jiří PERNES, Emanuel Moravec a Ferdinand Peroutka – dva bojovníci proti Mnichovu ve dnech druhé republiky. Jirák,

Jan – Bednařík, Petr – Köpplová, Barbara a kol.: Druhá republika: 167 obyčejných dnů. Politické a mediální klima a jeho

reflexe, Univerzita Karlova Praha 2016, str. 65-79, ISBN 970-80-246-3586-6

Jiří PERNES, Komunistická strana Československa v letech 1945-1989 – vývoj stranického aparátu a funkcionářského

sboru. Anev, Petr – Bílý, Matěj (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1924-1989), I. (A–K), Academia

215

– Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2018, str. 55–105, ISBN 978-80-88292-14-2 (Ústav pro studium totalitních

režimů, 1. svazek), ISBN 978-80-200-2960-7 (Academia, 1. svazek)

Jiří PERNES, Hubert Ripka: Tragédie demokrata. Život bojovníka za Československou republiku, Books&Pipes

Publishing Brno 2018, 238 str., ISBN 978-80-7485-170-4.



2013, Ruská federace, Ruská akademie věd, tři týdny

2014, Ruská federace, Ruská akademie věd, tři týdny

2016, Lotyšsko, Lotyšská akademie věd, tři týdny

216




Jméno a příjmení Kamil Podroužek Tituly Mgr., PhDr., Ph.D.

Rok narození 1966 typ vztahu k VŠ pp. rozsah 40 do

kdy

08/30

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st. program pp. rozsah 40 do

kdy

08/30


- - -



Stavební historie – vyučující

Teorie a metodologie péče o kulturní dědictví II – vyučující

Dějiny architektury II – vyučující

Dějiny architektury III – garant, vyučující

Historické stavební techniky a konstrukce – garant, vyučující

PVK Rurální architektura – garant, vyučující

PVK Dokumentační metody a techniky v současné památkové péči – garant, vyučující


1992, Mgr., obor: etnologie, historie, Univerzita Karlova v Praze

2002, PhDr., Rigorózní řízení na katedře etnologie FF, Univerzita Karlova v Praze

2004, Ph.D., obor: historická architektura, ČVUT Praha


1992 – 2018, dokumentátor, NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem

2002 – dosud, odborný asistent, KHI FF UJEP


Bakalářské – úspěšně obhájené 21; diplomové – úspěšně obhájené 11


VŠ

Ohlasy publikací

WOS Scopus ostatní


VŠ

11

Přehled o nejvýznamnější publikační a další tvůrčí činnosti nebo další profesní činnosti u odborníků z praxe vztahující

se k zabezpečovaným předmětům

Kamil PODROUŽEK, Člověk a pískovec, Ústí nad Labem 2018.

Kamil PODROUŽEK a kol., Terra sacra inkognita, Ústí nad Labem 2018. ISBN: 978-80-7561-140-6.

Kamil PODROUŽEK, Mezi konstrukcí a destrukci - stopy každodenního života ve venkovských stavbách v pískovci, in:

Svorník 13, 2015.

Kamil PODROUŽEK – Vit HONYS, Štuková výzdoba interiéru zámku v Milešově, Průzkumy památek, 2015, roč. 2015, č.

2, s. 64-80.

Kamil PODROUŽEK - ŠIMKOVÁ Táňa, Raně barokní fasády kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech, Monumentorum

Custos, roč. 2015, s. 45-56.


Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, 15. – 29. 9. 2014 v rámci programu Erasmus

AHF – Jahrestagung, Germanisches Nationalmuseum in Nürnberg, 1. - 5. 10. 2017, v rámci Fachwerk in Europa

217




Jméno a příjmení Petr Rak Tituly Mgr., PaedDr., Ph.D.

Rok narození 1960 typ vztahu k VŠ pp. rozsah 20 do kdy 09/24

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st. program pp. rozsah 20 do kdy 09/24




Paleograficko-diplomatické praktikum – garant, vyučující

Diplomatika I – garant, vyučující

Diplomatika II – garant, vyučující


2012, Ph.D., obor: archivnictví a PVH, FF UK v Praze

1997, Mgr., obor: archivnictví a PVH, FF UK v Praze

1987, PaedDr., obor český jazyk – dějepis, PF v Ústí nad Labem

1983, Mgr., obor český jazyk – dějepis, PF v Ústí nad Labem


2007–dosud, ředitel, Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani

2003–dosud, odborný asistent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

1983–2007, odborný archivář, Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani


Vědecká archivní rady Ministerstva vnitra České republiky, člen, od 2005

Redakční rada Státního oblastního archivu v Litoměřicích, člen, od 2012

Redakční rada Sborníku archivních prací, člen, od 2014


bakalářské – 1 úspěšně obhájená, 1 aktuálně vedená; magisterské – 2 úspěšně obhájené, 1 aktuálně vedená


hodnosti


WOS Scopus ostatní

0 0 17



Petr RAK, Kadaň doby Ulricha Creutze. In: Michaela Ottová – Aleš Mudra (eds.), Mýtus Ulrich Creutz. Vizuální kultura

v Kadani za Jana Hasištejnského z Lobkovic (1469-1517), Litoměřice – Praha 2017, s. 18-27. ISBN 978-80-87784-29-7 a

978-80-7308-734-0.

Petr RAK, Urbáře panství Červený Hrádek. In: Kopička, P. (red.), FONTES IPSI SITIUNT. Sborník prací k sedmdesátinám

archiváře a historika Eduarda Mikuška, Litoměřice – Praha 2016, s. 117-128. ISBN 978-80-904381-5-6 a 978-80-88013-22-

8.

Petr RAK, Stylizace raně novověkých vkladů v trhových knihách měst Louny a Žatec. In: Poohří 5. Církev a společnost.

Sborník z konference konané v Litoměřicích 16. a 17. října 2014, Litoměřice 2015, s. 61-70. ISBN 978-80-905007-4-7.

Petr RAK, Městské lokace Šebestiána z Weitmile. In: Ústecký sborník historický 2014/1–2, s. 7-28. ISSN 0231-9349.

Petr RAK, Správa města Kadaně v letech 1465-1620. Ústí nad Labem – Praha 2014, 350 stran. ISBN 978-80-7414-643-5 a

978-80-88013-05-1.


218

2013–2015, GA ČR, Libri civitatis dokumentace a zpřístupňování městských knih v České republice II, č. 13/09254S,

spoluřešitel.

2013–2015, MK ČR, NAKI, Umělecká výměna v regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, spoluřešitel.

2016-2017 UK Praha, Progres č. 3 (Q07), Mýtus Ulrich Creutz, spoluřešitel.



V posledních 5 letech pouze krátkodobé výjezdy v souvislosti s odbornými aktivitami Muzea města Ústí nad Labem.

219

C-I – Personální zabezpečení Vysoká škola Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Součást vysoké školy Filozofická fakulta


Jméno a příjmení Jaroslav Rokoský Tituly PhDr. Ph.D.

Rok narození 1969 typ vztahu k VŠ pp. rozsah 40 do

kdy

08/23

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st.

program

pp. rozsah 40 do

kdy

08/23


vztahu

Rozsah



Metody a postupy historické práce II – vyučující


1993, Mgr., obor: Dějepis – český jazyk, PF UJEP v Ústí nad Labem

2004, Ph.D., obor: České a československé dějiny, FF UK v Praze


1994 – dosud, odborný asistent, KHI PF / FF UJEP v Ústí nad Labem

2008 – dosud, vědecký pracovník, Ústav pro studium totalitních režimů


Redakční rada Securitas Imperii, člen, od 2009


Bakalářské práce - 49 úspěšně obhájených, 6 aktuálně vedených; magisterské - 100 úspěšně obhájených, 5 aktuálně

vedených


VŠ

Ohlasy publikací

- - - WOS Scopus Ostatní


VŠ

- - 62

- - -



Jaroslav ROKOSKÝ, Zrádci nebo zrazení? Agrárníci ve vězeních v poválečném Československu, in: Jan RYCHLÍK -

Lukáš HOLEČEK – Michal PEHR (edd.), Agrarismus ve střední a východní Evropě 19. a 20. století, Masarykův ústav

AV ČR a CEVRO Institut, o.p.s., Praha 2015, s. 134-146. ISBN 978-80-87782-50-7.

Jaroslav ROKOSKÝ, Proti hitlerovskému Německu. Agrární strana – lidé, doba, odboj (1938-1945), in: Richard

VAŠEK – Martin KLEČACKÝ (edd.), Česká politická pravice v letech 1938-1945, Masarykův ústav a Archiv AV ČR,

Praha 2016, s. 17-63. ISBN 978-80-87782-62-0.

Jaroslav ROKOSKÝ, Předseda vlády Republiky československé, in: Jaroslav ROKOSKÝ – Jiří URBAN a kol. (edd.),

František Udržal, sedlák a politik, Vyšehrad, Praha 2016, s. 127-168, ISBN 978-80-7429-633-8.

Jaroslav ROKOSKÝ, Presidential Succession and the Republican Party in the Czechoslovak First Republic The

Prelude to the Presidential Election of 1935. In: Kosmas: Czechoslovak and Central European Journal, Vol. 29, N. 1,

Fall 2015, Washington 2017, s. 1-17, ISSN 1056-005X.

Jaroslav ROKOSKÝ, Útěk z Ilavy 1951. „Češi zakovávajů do želiez, Slováci odkovávajů.“, in: Jaroslav ROKOSKÝ –

Martin VESELÝ (eds.): Za svojí ideou, za svým cílem (1939-1989). Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a

220

nakladatelství Doplněk, Ústí nad Labem – Brno 2018, s. 229- 280. ISBN 978-80-7561-113-0, ISBN 970-80-7239-338-

1.


2016-2019, Interní grantová agentura UJEP, Ztracené dvacetiletí 1938-1958, řešitel.

2013-2015, Interní grantová agentura UJEP, Za svojí ideou, za svým cílem (1939-1989), řešitel.



221




Jméno a příjmení Jan Royt Tituly prof., PhDr., Ing., PhD.

Rok narození 1955


rozsah 8

do

kdy N


rozsah 8

do

kdy N


vztahu

rozsah

Univerzita Karlova v Praze pp. 40



PVK - Vybrané problémy středověkého umění – garant, vyučující


2010, Ph.D., obor: dějiny umění, KTF UK v Praze

1984, PhDr., obor: dějiny umění, FF UK v Praze

1983, Mgr., obor: dějiny umění, FF UK v Praze

1979, Ing., Vysoká škola zemědělská v Praze


2014–dosud, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost, UK v Praze

2004–dosud, profesor pro obor dějiny umění, FF UK v Praze

2004–dosud, profesor, KHI PF / ÚHS / FF UJEP a FUUD UJEP v Ústí nad Labem

1997–2004, docent pro obor dějiny umění, FF UK v Praze

1990–1997, odborný asistent, FF UK v Praze

1984–1990, redaktor literatury o výtvarném umění, nakladatelství Odeon v Praze


Bakalářské – 2 úspěšně obhájené, 1 aktuálně vedená; magisterské – 1 úspěšně obhájená, 0 aktuálně vedených; doktorské

– 1 aktuálně vedená, 1 úspěšně obhájená.


hodnosti


Dějiny umění 1997 UK v Praze WOS Scopus ostatní


hodnosti


44 62

Dějiny umění 2004 UK v Praze



Jan ROYT – Michaela OTTOVÁ, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v době konfesních změn, Ústi nad Labem

2014, ISBN 978-80-85036-51-0, autorský podíl 50%.

Jan ROYT, Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách 1340–1550, Praha 2015, ISBN 978-80-

264-3174-5.

Jan ROYT, Hornická ikonografie, hagiografie a problematika konfesionalizace v horních městech střední Evropy v období

středověku, in: Michaela Hrubá – Jan Royt – Michaela Ottová (edd.), Ars Montana. Umělecký a kulturní transfer v

otevřeném prostoru českosaského Krušnohoří na prahu raného novověku (1459–1620), Praha 2016, s. 13–52, ISBN 978-

80-7561-032-4 (FF UJEP v Ústí nad Labem), ISBN 978-80-7308-699-2 (FF UK v Praze), ISBN 978-80-906673-0-3

(ViaGaudium), s. 55–96.

222

Jan ROYT, Středověká desková a nástěnná malba v severozápadních Čechách, in: Jan Klípa – Michaela Ottová a kol.,

Bez hranic. Umění v Krušnohoří 1350–1550 = (Art) without Borders. Medieval Art and Architecture in the Ore Mountains

(1250–1550), Praha 2016, s. 85–96, ISBN 978-80-7308-594-0.

Jan ROYT, Středověká desková a nástěnná malba v jihozápadních Čechách, in: Petr Jindra / Michaela Ottová, Obrazy

krásy a spásy, Plzeň 2014, s. 186-241, ISBN 978-80-7467-059-6.


2012–2014, GAČR, Ars Montana: Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko-saského Krušnohoří na

prahu raného novověku (1459–1620), P 409/12/0546, hlavní řešitel.



Zahraniční výukové a studijní pobyty a stáže, dlouhodobé i krátkodobé pobyty:

Kratších přednáškové pobyty (Evropa, USA)



Czeskiego Towarzyszstwa Naukowego, člen, od 2006.

223




Jméno a příjmení Tomáš Sekyrka Tituly Mgr., Ph.D.

Rok narození 1966

typ vztahu k VŠ DPP

rozsah 28/sem.

do

kdy Bud.

Typ vztahu na součásti VŠ, která uskutečňuje st. program DPP

rozsah 28/sem.

do

kdy Bud.


Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Pardubice

DPČ

DPČ

28/sem.

28/sem.



PVK Umělecké dílo jako historický pramen – garant, vyučující

PVK Písemné prameny k movitým památkám – garant, vyučující


2016, Ph.D., obor: dějiny a teorie výtvarného umění, FF UK v Praze

1991, Mgr., obor: archivnictví, FF UK v Praze


2016-dosud, samostatný odborný archivář, Archiv hlavního města Prahy

1991-2016, samostatný odborný archivář, Národní galerie v Praze

1984-1986, odborný archivář, Státní oblastní archiv v Praze


Česká archivní společnost, člen (1996-2001 člen výboru)

Redakční kruh Archivního časopisu, od 2012-dosud


Bakalářské – 4 úspěšně obhájené, 2 aktuálně vedené.


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti




Tomáš SEKYRKA, Inventáře ve fondu Fideikomisní spisy v pražském Národním archivu, in: Jiří ROHÁČEK – Lubomír

SLAVÍČEK, Hortus inventariorum. Statě k problematice inventářů k dějinám umění, Praha 2018, s. 93-99. ISBN 978-80-

88283-03-4.

Zuzana NOVOTNÁ – Tomáš SEKYRKA (ed.), Nečekané dědictví. Šíma, Štyrský, Toyen, Zrzavý ..., Praha 2014.

Tomáš SEKYRKA – Vít VLNAS, Jak Josef Mánes k čárce nad „a“ přišel, in: Kariéra s paletou. Umělec, umění a umělectví

v 19. století. Plzeň 2019, autorský podíl 50%.

Tomáš SEKYRKA, Obrazy na domech, in: Martin MUSÍLEK (ed.), Radnice, rynek a tržiště. Místa setkávání, obchodu a

reprezentace ve středověkých a raně novověkých městech. Praha 2017, s. 271-290.


https://ng.kpsys.cz/authorities/300362

https://ng.kpsys.cz/authorities/300362

224




Jméno a příjmení Táňa Šimková Tituly Mgr., Ph.D.

Rok narození 1985


rozsah 40

do

kdy 08/30


rozsah 40

do

kdy 08/30




Dějiny architektury I. – garantka, vyučující

Dějiny architektury II. – garantka, vyučující

Stavební historie – garantka, vyučující


2016, Ph.D., program: Historické vědy, obor: České dějiny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

2009, Mgr., program: Historické vědy, obor: Kulturně-historická regionalistika – Stavební historie, Univerzita J. E. Purkyně

v Ústí nad Labem

2007, Bc., program: Historické vědy, obor: Kulturně-historická regionalistika, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem


2015–dosud, odborný dokumentátor, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2005–2019, památkářka-dokumentátorka, NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem


Bakalářské – 5 úspěšně obhájených, 6 aktuálně vedených; magisterské – 1 úspěšně obhájená, 2 aktuálně vedené


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti




Táňa ŠIMKOVÁ, „Hrad přepevný je pánbůh náš.“ Saská luterská šlechta severozápadních Čech ve světle raně novověké

sakrální architektury. Ústí nad Labem 2018, ISBN 978-80-7414-644-2 (UJEP), ISBN 978-80-88013-58-7 (Scriptorium),

autorský podíl 100%.

Táňa ŠIMKOVÁ, Stavební vývoj kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce. Monumentorum Custos 2014, Ústí nad Labem

2015, s. 31–48, ISSN1803-781X.

Táňa ŠIMKOVÁ, Luterství v horních městech českého Krušnohoří – stručný nástin problematiky. in: Michaela Hrubá – Jan

Royt – Michaela Ottová (edd.), Ars Montana. Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru českosaského Krušnohoří na

prahu raného novověku (1459–1620), Praha 2016, s. 241–253, ISBN 978-80-7561-032-4 (FF UJEP v Ústí nad Labem), ISBN

978-80-7308-699-2 (FF UK v Praze), ISBN 978-80-906673-0-3 (ViaGaudium) .

Táňa ŠIMKOVÁ – Jan ZDICHYNEC, Církevní správa, řády a kláštery v severozápadních Čechách. in: Jan Klípa – Michaela

Ottová a kol., Bez hranic. Umění v Krušnohoří 1350–1550 = (Art) withoutBorders. Medieval Art and Architecture in the Ore

Mountains (1250–1550), Praha 2016, s. 36–40; s. 125–129; s. 173–177; s. 221; s. 43–54, ISBN 978-80-7035-583-1.

Táňa ŠIMKOVÁ, Sakrální architektura/Sakralarchitektur, in: Michaela HRUBÁ (ed.), Sola fide – Pouhou vírou: luterská

šlechta na Ústecku a Děčínsku a její kulturní dědictví, Dolní Břežany 2019, s. 85–96/97–128.


225

2012-2015, MK ČR, NAKI, Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraničních

oblastech severozápadních Čech, č. DF12P01VV009, spoluřešitelka za NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem

2015-2016, EHP, Revitalizace kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku, č. EHP-CZ06-OV-1-035-2014,

členka řešitelského týmu za FF UJEP v Ústí nad Labem

2018-dosud, EU – přeshraniční spolupráce, Naše světové dědictví – Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge, č. sn-

cz 100283089, členka řešitelského týmu za FF UJEP v Ústí nad Labem



2014, Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden, SRN, SGS UJEP, 1 týden

226




Jméno a příjmení David Tomíček Tituly Mgr., Ph.D.

Rok narození 1980


rozsah 40

do

kdy 08/30


st. program pp.

rozsah 40

do

kdy 08/30


Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze pp. 10



Metody a postupy historické práce I – vyučující


2004–2008, Ph.D., obor: Dějiny lékařství, Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. Lékařská fakulta UK v Praze

1998–2004, Mgr., program: Učitelství pro SŠ, obor: Český jazyk – dějepis, PF UJEP v Ústí nad Labem


2011–doposud, proděkan pro vědu a zahraniční vztahy, FF UJEP v Ústí nad Labem

2008–doposud, odborný asistent, KHI FF UJEP v Ústí nad Labem

2008–doposud, odborný asistent (částečný úvazek),Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze

2005–2008, asistent, KHI FF / ÚHS UJEP v Ústí nad Labem

2004–2005, externí spolupráce, KHI PF UJEP v Ústí nad Labem


Vědecká rada FF UJEP, člen, od 2011



rigorózní – 1 úspěšně obhájené, 0 aktuálně vedených.


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


4 0 55



David TOMÍČEK, Jáchymovští horníci a medicína první poloviny 16. století ve světle vybraných spisů Georgia Agricoly

a Jana Koppa z Raumenthalu, in: Michaela Hrubá – Jan Royt – Michaela Ottová (edd.), Ars Montana. Umělecký a

kulturní transfer v otevřeném prostoru českosaského Krušnohoří na prahu raného novověku (1459–1620), Praha 2016, s.

13–52, ISBN 978-80-7561-032-4 (FF UJEP v Ústí nad Labem), ISBN 978-80-7308-699-2 (FF UK v Praze), ISBN 978-

80-906673-0-3 (Via Gaudium), autorský podíl na publikaci 4%.

David TOMÍČEK, Mental Health in Bohemian Medical Writings of the 14th – 16th Centuries, in: Albrecht CLASSEN

(ed.), Mental Health, Spirituality, and Religion in the Middle Ages and Early Modern Age, Berlin – Boston 2014, s.

464-479, ISBN 978-3-11-036164-3.

David TOMÍČEK, Magic and Ritual in Late-Medieval and Early-Modern Popular Medicine, in: Albrecht CLASSEN

(ed.), Magic and Magicians in the Middle Ages and the Early Modern Time, Berlin-Boston 2017, s. 587-604, ISBN 978-

3-11-0555772-5.

David TOMÍČEK, Water, Environment, and Dietetic Rules in Bohemian Sources of the Early Modern Times, in: Albrecht

CLASSEN (ed.), Bodily and Spiritual Hygiene in Medieval and Early Modern Literature, Berlin – Boston 2017, s. 441-

457, ISBN 978-3-11-052379-9.

227

David TOMÍČEK, Miracles, Marvels, and the Plague in the Czech-Written Travelogue by Christopher Harant of Pložice

and Bezdružice (1564-1621), in: Albrecht CLASSEN (ed.), Travel, Time, and Space in the Middle Ages and Early

Modern Time, Boston – Berlin 2018, s. 464-481, ISBN 978-3-11-061096-3.


2013–2015, Interní grantová agentura UJEP, Být měšťanem. Městské subpopulace, kultura a sociální vazby od počátku

novověku do 19. století, spoluřešitel.

2016–2018, Interní grantová agentura UJEP, Proměna společnosti, kultura a každodennost v novověku, spoluřešitel.

2018, Interní grantová agentura FF UJEP, Hostiny a jiné druhy zábavy v zrcadle středověkých a raně novověkých

pramenů, řešitel.

2017, Interní grantová agentura FF UJEP, Lékařství, dietetika a péče o zdraví idealizovaného dávnověku v zrcadle

lékařské a moralistní literatury 16. století, řešitel.

2016, Interní grantová agentura FF UJEP, Magie v lékařských textech 15. a 16. století, řešitel.

2015, Interní grantová agentura FF UJEP, Smrt a umírání ve středověké lékařské literatuře, řešitel.

2014, Interní grantová agentura FF UJEP, Tělesný pohyb jako tematika středověké nauky o osobní hygieně, řešitel.


2018, Tvorba studijní opory pro předmět Medieval Culture



2019, Academia de Politie “Alexandru Ioan Cuza” Bukurešť, Rumunsko, Erasmus+, 5 dní

2018, Leiden University, Nizozemí, Institucionální podpora, 1 týden

2018, Academia de Politie “Alexandru Ioan Cuza” Bukurešť, Rumunsko, Erasmus+, 1 týden


2017, Academia de Politie “Alexandru Ioan Cuza” Bukurešť, Rumunsko, Erasmus+, 5 dní


2016, Academia de Politie “Alexandru Ioan Cuza” Bukurešť, Rumunsko, Erasmus+, 4 dny


2015, Academia de Politie “Alexandru Ioan Cuza” Bukurešť, Rumunsko, Erasmus+, 1 týden



Redakční rada časopisu Historia Medicinae Slovaca, člen, od 2017

228




Jméno a příjmení Ľubomír Turčan Tituly PhDr.

Rok narození 1954


rozsah 28/sem.

do

kdy Bud.


rozsah 28/sem.

do

kdy Bud.




PVK - Gotické sochařství v severních Čechách


1989, PhDr, dějiny umění; Univerzita Jana Ev. Purkyně Brno


1982 – 2008 Státní památkový ústav Ústí nad Labem (později Národní památkový ústav v Liberci) – vedoucí oddělení

uměleckých historiků

2008 – dosud Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, kurátor sbírek starého umění

1991 – 2003 odborný asistent na katedře historie PF UJEP

od 2003 – dosud odborný externí spolupracovník katedry historie FF UJEP


/



rigorózní – X úspěšně obhájené, X aktuálně vedených; doktorské – X úspěšně obhájené, X aktuálně vedených


hodnosti


/ / / WOS Scopus ostatní


hodnosti


/ / /



Ľubomír TURČAN, Sochařství, In: Ad Gloriam Dei, 130let Diecézního muzea v Litoměřicích, katalog výstavy, Litoměřice

2015; ISBN: 978-80-87784-08-2

Ľubomír TURČAN, Sochařství, In: Gotické umění na Děčínsku, katalog stálé expozice, Děčín 2018; ISBN: 978-80-270-

4809-9;

Ľubomír TURČAN, Sochařství, In.: Mýtus Ulrich Creutz. Vizuální kultura v Kadani za Jana Hasištejnského z Lobkowicz

(1469-1517). Katalog výstavy, Litoměřice 2017; ISBN: 978-80-7308-734-0;

Ľubomír TURČAN, Na samém prahu gotického sochařství, In: Michaela Ottová/Lubomír Turčan (eds.): Severozápadní

Čechy za vlády Lucemburků, katalog výstavy, Litoměřice/Teplice 2016, 49-60, ISBN: 978-80-87784-16-7;

Ľubomír TURČAN, S Bedřichem k lounské gotice, In: Poohří, Historie a současnost, sborník konference, Louny 2019, 9-

10;

Milan Sýkora/Ľubomír Turčan, Hrad Rýzmburk /Osek/ ve světle archeologického výzkumu /madonka z Oseka/, In:

Monumentorum Kustos 2017, Ústí nad Labem 2018, 99-107, ISSN: 1803-781X;


229




Jméno a příjmení Petr Urlich Tituly prof., Ing. arch., CSc.

Rok narození 1949


rozsah 10

do

kdy N


rozsah 10

do

kdy N


České vysoké učení technické v Praze pp. 20



Dějiny architektury IV – garant, vyučující

PVK Moderní architektura – garant, vyučující


1983, CSc., obor: dějiny architektury, FA ČVUT v Praze

1973, Ing.arch. obor:architektura, FSv ČVUT v Praze


2006–dosud, profesor, KHI FF UJEP v Praze Ústí nad Labem

2006–dosud, profesor, FSv ČVUT v Praze

2001–dosud, profesor FA ČVUT v Praze

1985-2006, odborný asistent, docent, FA ČVUT v Praze

1982–1985, odborný asistent, USTO Oran, Alžírsko

1974–1982, odborný asistent, FSv a FA ČVUT v Praze

Aktuální členství v tuzemských vědeckých, správních, oborových, redakčních radách a profesních organizacích

Architektúra a urbanizmus, Slovenská republika, člen redakční rady


Bakalářské – 3 úspěšně obhájené, 0 aktuálně vedených; magisterské – 12 úspěšně obhájených, 0 aktuálně vedených;

doktorské – 10 úspěšně obhájených, 6 aktuálně vedená.

Obor habilitačního a profesorského

řízení

Rok udělení

hodnosti


Dějiny a teorie architektury (doc) 1994 ČVUT v Praze WOS Scopus ostatní

Teorie architektury (prof) 2001 ČVUT v Praze



Petr URLICH, (ed.), Slavné vily Prahy 6 - Bubeneč, Praha 2017, ISBN 978-80-87073-99-5 (FOIBOS).

URLICH, P., ŠLAPETA V., KŘÍŽKOVÁ, A, Berühmte Villen in Prag 6, Die Villenkolonie Baba 1932 – 36, Praha 2017,

ISBN 978-80-88258-03-2 (FOIBOS).

Petr URLICH, (ed.), Obchodní dům Prior/Kotva, Historie, urbanismus, architektura, Praha 2018, ISBN 978-80-87967-

19-5 (NPÚ a ČVUT).

Petr URLICH, Petr Domanický - Hanuš Zápal 1885-1964, Architekt Plzeňska , In: Památky západních Čech III – 2017, s.

93 – 94, ISBN 978-80-85035-40-7.


2016 – dosud, MK ČR, NAKI II – Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti

národní a kulturní identity ČR, DG16P02R007, řešitel.

230



1981, Ecole d´architecture de Charenton-le-Pont, Paris, Francie, mezivládní výměnná dohoda, 6 měsíců

231




Jméno a příjmení Tomáš Velička Tituly Mgr., Ph.D.

Rok narození 1984


rozsah 40

do

kdy 08/30


rozsah 40

do

kdy 08/30




Vybrané kapitoly z dějin správy I. – vyučující

Historická němčina – garant, vyučující

Archivní praxe – garant

Edice archivních pramenů I – garant, vyučující

Edice archivních pramenů II – garant, vyučující

PVK Cvičení z paleografie 14.-16. století – garant, vyučující


2010 – 2014, Ph.D., obor: pomocné vědy historické, FF UK v Praze

2005 – 2010, Mgr., obor: historie – archivnictví a pomocné vědy historické magisterské studium, FF UK v Praze


2017 – dosud, odborný asistent, vedoucí oddělení pomocných věd historických, KHI FF UJEP

2016 – 2017, archivář, Státní okresní archiv Louny

2013 – 2017, odborný asistent, Ústav českých dějin FF UK (0,5 úvazek)

2012 – 2016, katalogizace starých tisků, Oddělení rukopisů a starých tisků, NK ČR (0,5 úvazek)


Porta Bohemica (SOA Litoměřice), člen redakční rady, od 2016

Fellows Centra medievistických studií, od 2017


Bakalářské – 1 úspěšně obhájená, 3 aktuálně vedené.


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti


0 0 0



L.Bobková – T. Velička (ve spolupráci s J. Zdichyncem a M. Holou), Jan Zhořelecký. Třetí syn Karla IV., Praha 2016,

ISBN 978-80-87292-35-8, (podíl 40 %) .

Tomáš VELIČKA, Písemné prameny k dějinám hradu Kašperk, Kašperské Hory 2017, ISBN 978-80-270-2976-1 (podíl

100%).

Tomáš VELIČKA, Sepsání – užívání – uchovávání. Panovnické listiny v životě českých královských měst ve středověku,

Litoměřice – Praha 2018, ISBN 978-80-904381-9-4 a 978-80-88013-70-9.

232

Tomáš VELIČKA, Die Urkunden und die Kanzlei des Herzogs Johann von Görlitz (1370-1396), Archiv für Diplomatik, s.

301-354, ISBN 978-3-412-51298-9, (podíl 80 %)


2019, Interní grantová agentura UJEP, Pozdní středověk v zeměpanských kancelářích střední Evropy: nové cesty – dávná

tradice, řešitel.


233




Jméno a příjmení Martin Veselý Tituly doc., Mgr., Ph.D.

Rok narození 1975


rozsah 40

do

kdy N


rozsah 40

do

kdy N




Nauka o pramenech II – garant, vyučující

Problémy novějších dějin I – garant, vyučující

Problémy novějších dějin II – garant, vyučující

Vybrané kapitoly z dějin správy II – garant, vyučující


2007, Ph.D., obor: České a československé dějiny, FF Univerzity Hradec Králové

2002, Mgr., program: Historické vědy, obor: Kulturně-historická regionalistika, PF UJEP v Ústí nad Labem


2015–dosud, vedoucí katedry historie FF UJEP

2013–dosud, docent, katedra historie FF UJEP

2007–2012, odborný asistent, katedra historie FF UJEP

2002–2007, vědecký koordinátor, Ústav slovansko-germánských studií UJEP


VR FF UJEP v Ústí nad Labem, člen, od 2015

Oborová rada KHI FF UJEP v Ústí nad Labem, člen, od 2017

Rada pro vnitřní hodnocení UJEP v Ústí nad Labem, člen, od 2017

VR Collegia Bohemica, člen, od 2017

Společnost pro dějiny Němců v Čechách, člen, od 2005





hodnosti


České dějiny 2013 UJEP v Ústí nad Labem WOS Scopus ostatní


hodnosti


1 0 86



Martin VESELÝ, Nálet na Děčín 8. května 1945 ve světle lékařských chorobopisů, Historie a vojenství, 3/2015, s. 58–66;

ISSN 0018-2583.

Martin VESELÝ, Sudetská župa do kapsy. Holýšov v zajetí velkých dějin 1938-1945. Ústí nad Labem-Domažlice 2018,

ISBN:978-80-7561-091-1 (FF UJEP); 978-80-87316-79-5 (Nakladatelství Českého Lesa)

Martin VESELÝ, Zlomená křídla/ Broken Wings, Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-7414-900-9 (FF UJEP), ISBN 978-

80-86971-56-88 (Albis int.).

234

Martin VESELÝ, Tři měsíce do příchodu. Léto 1941 pohledem denních zpráv řídícího úseku bezpečnostní služby v Praze,

in: J. ROKOSKÝ - M. VESELÝ (eds.), Za svojí ideou, za svým cílem, Doplněk, Praha 2018, s. 13-59, ISBN 978-80-7239-

338-1; autorský podíl 9 %.

Martin VESELÝ, Vnitroříšské rozdělení? Hranice mezi Říšskou župou Sudety a Protektorátem Čechy a Morava v letech

1939-1945, in: Tomáš Velímský a kol., Region na hranici, Ústí nad Labem 2015, s. 209–259, ISBN 978-80-7414-970-2;

autorský podíl 14%.


2011–2015, MK ČR, NAKI, Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a

severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost, č. DF11P01OVV014, spoluřešitel.

2017-2020, Interní grantová agentura UJEP, Krajina patří vítězům. Environmentální dějiny severozápadních Čech, řešitel,.

2016-2019, Interní grantová agentura UJEP, Ztracené dvacetiletí 1938-1958, řešitel.

2013-2015, Interní grantová agentura UJEP, Za svojí ideou, za svým cílem (1939-1989), řešitel.


2015–2019, EU, Horizon 2020, Children Born of War – Past, Present and Future – CHIBOW, č. 642571 Horizon Chibow,

řešitel.



2019, University of Birmingham, UK, Vnitřní grant FF UJEP, 1 měsíc

2019, Inštitút histórie FF PU v Prešove, SR, Erasmus+, 1 týden

2018, University of Birmingham, UK, Horizon 2020, 1 měsíc

2018, Bošnjački institut, Bosna a Hercegovina, Horizon 2020, 1 týden

2018, Katedra histórie FF UMB, Banská Bystrica, SR, Erasmus+, 1 týden


2017, Katedra histórie FF Univerzity sv. Cyrila a Metoda, Trnava, SR, Erasmus+, 1 týden

2017, University of Birmingham, UK, Horizon 2020, 1 týden


2016, Deutsches Historisches Institut Warschau, Polsko, Horizon 2020, 1 týden

2016, Psychotraumacentrum Zuid, Den Bosch, Nizozemí, Horizon 2020, 1 týden



235




Jméno a příjmení Martin Zubík Tituly Mgr.

Rok narození 1983


rozsah 28/sem.

do

kdy Bud.


rozsah 28/sem.

do

kdy Bud.




PVK Praxe v současné památkové péči – garant vyučující


2006, Bc., obor: Kulturně historická regionalistika, ÚHS UJEP v Ústí nad Labem

2009, Mgr., obor: Kulturně historická regionalistika – Stavební historie, FF UJEP v Ústí nad Labem

Od 2013, Ph.D., obor: České dějiny – studium, FF UJEP v Ústí nad Labem



Bakalářské – 2 úspěšně obhájené, 3 aktuálně vedené; magisterské – 2 aktuálně vedené


hodnosti


WOS Scopus ostatní


hodnosti




Jan LEIBL, Martin ZUBÍK, Drobné památky, sakrální i jiné, v obci Čermná (okres Ústí nad Labem), in: Monumentorum

Custos 2016, Ústí nad Labem 2017, s. 111-126, ISSN 1803-781X

Vladimír RIŠLINK (ed.), Kolín: Průvodce po kulturních památkách, Kolín 2013, ISBN 978-80-26040-40-8

Martin ZUBÍK, Slavné stavby Theodora Petříka, Praha 2014, ISBN 978-80-87073-73-5


filozofická fakulta univerzity j. e. purkyně v Ústí nad...

Documents