finanČnÍ instituce
DESCRIPTION
FINANČNÍ INSTITUCE. Stanislav Polouček Vysoká škola sociálně-správní, Havířov. Služby finančních institucí. transakční služby zprostředkovatelské služby pojišťovací služby obchodování s cennými papíry a investice do cenných papírů. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
-
FINANN INSTITUCE Stanislav Polouek
Vysok kola sociln-sprvn, Havov
-
Sluby finannch instituc transakn sluby zprostedkovatelsk sluby pojiovac sluby obchodovn s cennmi papry a investice do cennch papr
-
KLASIFIKACE FINANNCH INSTITUC DEPOZITN banky (komern) spoitelny vrn drustva NEDEPOZITN
penzijn fondy pojiovny investin spolenostia fondy obchodnci s cennmi papry
-
BANKOVN SEKTOR dvoustupov bankovn systm
centrln banka x komern banky
zkon o centrln bance x zkon o bankch
zkon . 21/1992 Sb., o bankch
-
Podl zahraninch bank a poboek zahraninch bank na zkladnm jmn
bankovnho sektoru vnkterch transformujcch se ekonomikch
(1993 2005, v % , ke konci roku)
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
esk republika
12,5
11,7
16,5
18,8
22,3
38,7
48,,4
54,5
70,0
81,9
84,9
83,1
Slovensko
10,6
12,5
32,7
39,6
39,2
37,3
24,6
28,1
60,6
85,3
88,9
89,6
89,5
Maarsko
11,6
14,9
34,7
47,6
61,2
60,6
65,3
66,7
63,0
78,3
81,9
Polsko
2,2
3,7
18,1
29,8
41,5
49,6
53,1
53,8
58,6
60,5
60,6
60,1
61,4
Pramen: Vron zprvy NB, NBS, NBH, NBP
-
Vymezen banky v souladu se zkonem 21/1992 Sb., o bankch prvnick osobase sdlem na Slovenskuzaloen jako akciov spolenost pijmajc vklady od veejnosti poskytujc vry
majc povolen psobit jako banka
-
Poet bank v esk republice(banky sudlenou licenc, 1993-2005, ke konci roku, bez centrln banky)1993199419951996199719981999200020012002200320042005banky, celkem52555553504542403837353536z nich:velk banky5555555444444stedn banky2510913121211109101010mal banky3230241913129889665poboky zahraninch bank781099101010999911stavebn spoitelny5666666666666banky v nucen sprv1105400110000Pro informaci:poet odebranch licenc0146101821232527293031
-
DRUHY BANKUNIVERZLNSPOITELNYVROV DRUSTVA(spoiteln a vrn drustvaneboli drustevn zlony) HYPOTN INVESTINinvestin bankovnictva bankovnictv mimo bilanci
-
Faktory ovlivujc zmnyve struktue finannch instituc globalizacepokrok v technologich sofistikovanj spotebitel institucionalizace, dezintermediace deregulace a koncentrace univerzalizace a diverzifikace fze a akvizice, privatizace restrukturalizace,finann a bankovn krize
-
Podl jednotlivch druh depozitna zvazcch bank v USA (1950-1990)
-
Zkladn etapy dezintermediace ztrta sti sporinvestin fondy, penzijn fondy a fondy ivotnho pojitn sebraly bankm st spor klient ztrta monopolu pi poskytovn vrrozvoj finannch trh a pmho financovn pm back-office operacepokrok v informanch technologich zmny v distribuci finannch produktzan rozenm ATM+telefonnho bankovnictvnov dimenze internetov bankovnictv
-
Money Market Funds in the U.S.A.(maturity, 1974-1990)
-
The Decline in Banks as a Source of Finance
-
Podl jednotlivch finannch instituc v USA
na celkovch aktivech finannch instituc
(1860-1993, v %)
Pramen: Wall Street. Survey. The Economist, 1995, April 15th, s. 5.
-
Bank Failures
-
Podl ty nejvtch bank na celkovch aktivech bankovnho sektoru
v nkterch zemch (1995, v %)
Graf 6.3
Pramen: The Economist, 1995, October 14th, s. 109.
_893138726.doc
Germany
Italy
Spain
Denmark
Holland
Switzerland
France
Britain
Sweden
%
80
60
40
20
0
_1043854696.doc
Germany
Italy
Spain
Denmark
Holland
Switzerland
France
Britain
Sweden
%
80
60
40
20
0
-
OPF-Zam4 - 04april17s12
-
Finann sluby nabzen depozitnmi a nedepozitnmi institucemi v roce 1960 a 1984
Banky
Spoitelny
Pojiovny
Maloobchod
Obchodnci scennmi papry
1960
1984
1960
1984
1960
1984
1960
1984
1960
1984
Veden t
X
X
X
X
X
X
Spoc ty
X
X
X
X
X
X
X
Termnovan ty
X
X
X
X
X
X
X
Podnikatelsk vry
X
X
X
X
X
X
Obchodn vry
X
X
X
X
X
Hypoten vry
X
X
X
X
X
X
X
Kreditn karty
X
X
X
X
X
X
Pojitn
X
X
X
X
Obchodovn scennmi papry
X
X
X
X
X
X
pis cennch papr
X
X
Investin fondy
X
X
X
X
Obchodovn s nemovitostmi
X
X
X
X
Mezinrodn styk
X
X
X
X
X
Pramen: KOCH, DL. The Emerging Financial Services Industry Challenge and Innovation. Federal Reserve Bank of Atlanta. Economic Review, April 1984.
-
AKTIVA, PASIVA,VNOSY A NKLADY BANK
ROZVAHA (BALANCE SHEET) VKAZ ZISK A ZTRT(INCOME STATEMENT)
-
PASIVA BANKYzvazky banky, zdroje(liabilities, funds)vlastn x ciz kapitl (capital) depozita (deposits) nedepozitn zdroje(nondeposit liabilities)
-
Vvoj a struktura cizch zdroj bank*(vdy banky slicenc k31. 12., mld. K)
vklady a vry od bankvklady klientemise obligac2000356,21310,0239,42001366,71493,2207,62002301,91608,7160,72003285,21665,6196,3* zdroje od NB a ostatnzdroje byly zanedbatelnPramen: NB
-
Pasiva SOB, a.s. (konsolidovan rozvaha, mil. K, k 31.12.2004 a 31.12.2003)
-
KAPITL (1) kapitl bn a prioritn akcie(common and preffered stock) prmie a pecenn, io(capital surplus)(kapitlov rezervy) nerozdlen zisk (retained earnings) (rezervy z pjm) opravn poloky dosud nesplacen akciov kapitl rezervn fondy
-
FUNKCE KAPITLU ZDROJ FINANCOVN KRYT ZTRT VYTV DVRU LIMITUJE ROZSAH A RIZIKO POSKYTOVANCH VR
Dle Horvthov, E.: Bankovnctvo, s. 70-77.
-
KAPITL (2) odr zainteresovanost, angaovanost akcion v bance kolik by mlo bt kapitlu?akcioni x dohled a regulace (veejnost)
souvis s funkcemi kapitlu
-
Dvody regulace kapitlu rozdln zjem akcion a veejnosti na bezpenou vi kapitlu +spolen zjem vech na solventnosti i na ziskovosti bank=> management kapitlu = = respektovn regulativnch opaten regulativn opaten maj komplexn charakter (zvis nap. na pojitn depozit atd.)
-
KAPITLOV PIMENOST(CAPITAL ADEQUACY) kapitl : aktiva
kapitl : rizikov ven aktiva
ex. rozdly v podlu kapitl : aktiva mezi velkmi a malmi bankami
-
Vymezen rizikov vench aktiv rizikov ven aktiva = veker aktiva vynsoben pslunou rizikovou vahou podle stupn vrovho rizika kadho jednotlivho druhu aktiva
5 iroce vymezench rizikovch kategori standardn pohledvky klasifikovan pohledvky (2-5)
nedobytn pohledvky kategorie 5(non-performing loans)
-
Vvoj kapitlov pimenosti 1960-1987 pokles kapitlov pimenosti v roce 1986 v rmci BIS nvrhy, aby men rizikov vench aktiv od 1988, aby do konce 1992 (Cook ratio) 8 % pijato v ES, v USA i Japonsku pro banky s mezinrodnmi aktivitamizahrnuty aktivity v bankovnictv mimo bilanci
na Slovensku a v esk republice nazen NBS a NB:6,25 % do konce roku 1993, 8 % do konce roku 1996
-
Kapitlov pimenost bank ve vybranch zemch(v %, 1954-1998) Pramen: Survey: International Baniking. The Economist, 1999, April 17th, s. 6.
-
Kapitlov pimenost bank ve vybranch zemch(v %, 1990-2003)
-
Shrinking(Equity as % of assets for German companies)
-
DRUHY DEPOZIT depozita na podn = na vidnou (demand deposits) (sight deposits) depozita s vpovdn lhtou (saving deposits) depozita termnov (time deposits)
-
Depozita na podn(demand deposits, sight desposits) transakn et
NOW et (Negotiable Order of Withdrawal)
ATS et(Automatic Transfer Service Account)
-
Regulace vztaen k depozitm
povinn mra bankovnch rezerv zajitn depozit veden t klientm v bankch regulace rokovch sazeb
-
ZAJITN DEPOZIT sttn garance fond na zajitn depozit
v esk republice i na SlovenskuFond pojitn vkladk 3.3. 1995 prvn vkladyzaloen 1996odvod 0,5 % z objemu neanonymnchodvod 0,3 %, vklad fyzickch osob (od 2003 0,1 %) sniovn a na 0,1 %klasifikace produkt na pojitn a nepojitn soust zprv auditora
-
Ve pspvk bankdo Fondu pojitn vklad (1995-2004)
rok hradystka (mil. K)1995807,019961275,919971651,119981939,419993439,720003472,720013790,520023344,92003 1188,4 0,2 %2004 1296,7 0,1 %
-
Pojitn depozitv EU a v esk republice
v EU limity: minimln 20 000 EURa 90 % uloen stky
Direktiva EU platn od 1.1.1995
v esk republice:(kvten 2004)min. 25 000 EUR, 90 % stky(od 1.9.1998) min. 400 000 K, 90 % stky(od 1.1.1995) min. 100 000 K, 80 % stky
zajitn depozit a morln hazard
-
AKTIVA BANK struktura portfolia aktiv s clem maximln rentability a minimalizace vech druh rizik klasifikace z hlediska likvidity: primrn sekundrn vry investice vznamn je rozlien obchodnhoa bankovnho portfolia
-
Aktiva SOB, a.s.
-
PRIMRN AKTIVA aktiva s nejvy likviditou drba sten na zklad regulativnch opaten primrn aktiva zahrnuj: hotovost rezervy bank u centrln banky (vetn povinnch minimlnch rezerv) a u jinch bank proplacen eky
-
HOTOVOST (cash) mince a bankovky nepin nic krom likvidity, banky se ji sna minimalizovat
nkladn, zvlt v ppad smnrenskch slueb vyaduje trezory, pojitn, ochranu
-
POVINN MINIMLN REZERVY povinnost udrovat povinn minimln rezervy je obvykle dna zkonem ve stanovena opatenm centrln banky v esk republice max. 30 % z primrnch vklad bank ve povinnch minimlnch rezerv sniovna, tlak na zruen tto formy regulace zen zstatk obtn - skuten vvoj ukazuje efektivn mra povinnch rezerv nezamlen voln rezervy x zamrn vy rezervy
-
Vvoj sazeb povinnch rezerv v USA, Kanad a Nmecku (v %)
1974
1989
1992
Transakn vklady
USA
18
12
10
Kanada
12
10
0
Nmecko
19,1
12,1
12,1
Termnovan vklady
USA
8
3
0
Kanada
4
3
0
Nmecko
13,25
4,95
4,95
Pramen: Bul, A.: Povinn rezervy. Ekonom, 1993, . 46, s. 22.
-
Zmny povinnch minimlnch rezerv v esk republice
vklady na vidnou
termnovan vklady
do 31.1.1992
8 (jednotn sazba)
od 1.2.1992
8
2
od 1.11.1992
9
3
od .8.1994
12
3
od 3.8.1995
8,5 (jednotn sazba)
od 1.8.1996
11,5 (jednotn sazba)
od 8.5.1977
9,5 (jednotn sazba)
od 30.7.1998
7,5 (jednotn sazba)
od 28.1.1999
5,0 (jednotn sazba)
od 7.10.1999
2,0 (jednotn sazba)
-
Efektivn mra povinnch rezerv v esk republice (%)
1991*
1992
1993**
Efektivn mra povinnch rezerv
8,83
8,57
8,58
* jen a prosinec ** Leden a srpen 1993. Pramen: Bul, A.: Povinn rezervy. Ekonom, 1993, . 46, s. 22.
-
Efektivn mra povinnch rezerv na Slovensku (2004- bezen 2005, v %)2004leden2,01410nor2,00269bezen2,00287duben2,03977kvten2,00540erven2,00891evenec2,00801srpen2,00273z2,00605jen2,00535listopad2,00365prosinec2,006362005leden2,00878nor2,01453bezen2,00224
Pramen: http://www.nbs.sk a vlastn vpoty
-
POVINN MINIMLN REZERVY (2) ve vtin zem nejsou roeny banky vtinou odmtaj politikupovinnch minimlnch rezerv x centrln banky pouvaj
jsou to pro n dodaten nklady maj multiplikan efektna nabdku penz
-
TRH MEZIBANKOVNCH DEPOZIT s pebytky minimlnch rezerv obchodovno
trh mezibankovnch depozit
transakce vtho objemu, vtinou krtkodob, konkurenn a reprezentativn rokov sazby
-
Fixing rokovch sazeb na trhu mezibankovnch depozit dne 6.2. 1996 v 11,00 hod.
Tabulka 3.6a
termn
1 den
7 dn
14 dn
1 msc
2 msce
3 msce
6 msc
9 msc
1 rok
prodej
11,05
11,04
11,09
10,94
10,89
10,79
10,74
10,63
10,63
nkup
10,75
10,69
10,76
10,57
10,47
10,39
10,35
10,23
10,21
Pramen: Burzovn noviny, 1996, . 27 (7. nora), s. i.
Fixing rokovch sazeb na trhu mezibankovnch depozit dne 13. 7. 2000 v 11,00 hod.
Tabulka 3.6b
termn
1 den
7 dn
14 dn
1 msc
2 msce
3 msce
6 msc
9 msc
1 rok
prodej
5.26
5.29
5.30
5.31
5.32
5.35
5.45
5.59
5.76
nkup
5.12
5.16
5.18
5.20
5.21
5.23
5.33
5.48
5.64
Pramen: Podniky a trhy, s. 4. Ploha Hospodsk noviny, 2000, . 142 (25. ervence).
-
Mezibankovn rokov mra z vklad (PRIBOR) (1993)
Pramen: Vron zprva esk nrodn banky, rzn ronky.
_1026907396.xls
-
VRY (1) pouze pokud zajitna dostaten ve likvidnch aktiv nejmn likvidn st aktiv bank (jen zdka pemnny na hotovost ped dobou splatnosti) a rizikovj, ale vy vnosy=> hledn optimln kombinace vnosnosti a rizika
tit obchodn innosti bank, asto nejvt st aktivve rokov mare uruje vnosy bank
-
Uzaven a otevenvrov systmuzaven rokov sazby fixn dny jsou poplatky a provize vechny dal veliiny jsou pedem dan
je mono pedem stanovit spltkov kalend (vetn frekvence a ve spltek a pesnm datem posledn spltky) oteven nkter ze zkladnchveliin neumouje pesn stanovit datum posledn spltky
minimln ve spltkynebo pohybliv rokov sazby
-
VRY - SPLCEN metody odvozen od splcen jistiny (vru)vtinou pevn spltky x postupn zvyujc se (sniujc se) spltkystejn spltky v pravidelnchasovch intervalech metody anuitnho splcen
na zklad vpotu umoitele x koeficientu anuity
-
Nklady vru(z hlediska klienta) li se v zvislosti na pouit metod zvis nejen na rocch, ale takna poplatcch a provizch
ron procentn sazba nklad (RPSN)x efektivn rokov sazba
sazba zahrnujc krom rokovch nkladi vechny souvisejc nklady vru pro klienta
roky+poplatky+provize+pojitn RPSN = ------------------------------------------ jistina
-
Efektivn rokov sazba
i[(1 + ------)n - 1] * 100 n
n poet obdob,i rokov sazba
-
Pklad Vypotte efektivn ron rokovou sazbu v ppad, e: nominln rokov sazba je 12 %; frekvence roen je msn.
een: 0,12 EAIR = (1 + ------)12 1 = (1+0,01)12 1 12
EAIR = 1,126825-1 = 0,126825
EAIR = 12,68 %
-
Nominln a efektivn rokov sazby
vzvislosti na frekvenci roen
nominln rokov sazba v % p.a.
frekvence roen
slo poslednho vru
efektivn rokov sazba (v %)
12
ron
1
12
12
pololetn
2
12,36
12
tvrtletn
4
12,55
12
msn
12
12,68
12
tdn
52
12,73
12
denn
365
12,75
12
spojit
12,75
-
Kontinuln roen
FV = C0 (ein) PV = Cn (e-in) e Eulerovo slo
zklad pirozench logaritm,e = 2,718
-
Pklad Jak je budouc hodnota vaeho vkladu v bance, jestlie je roen 3,5 % a roen probh kontinuln? Vklad in 50 000.- Ska bude v bance po dobu 3 let.
FV = 50000 x e0,035x3FV = 50000 x 2,7180,105FV = 50000 x 1,110698518283FV = 55534,90
-
Portfolio aktiv americkch komernch bank(1951-1992, v %)
-
Klasifikace vr (1) nezajitn a zajitn nemovitm majetkem x cennmi papry(hypotn)(lombardn)realizace pouze na zklad soudnho rozhodnut
zajitn tak zbom, pohledvkami, prostedkyna vkladnch knkch nebo na ivotn pojistce, drahmi kovy, autorskmi prvy atd.
-
Hypotn vr hypotn vr (mortgage, real estate loan) vr na investici do nemovitosti, jeho splacen je zajitno zstavnm prvem k tto nemovitosti (pvodn vlastnkm pozemkovho a domovnho majetku, postupn koup, vstavba, rekonstrukce, modernizace aj.) banky je poskytuj a v poslednch15 - 20 letech, dve domna spoitelen emise hypotnch zstavnch list - regulovno problm fixn x pohybliv rokov sazby
-
Rst podlu hypotnch vr vaktivech americkch bank(1987-2004, v % aktiv)
-
Forma roen novch hypotk ve vybranch zemch (1999, v %)
-
Podl hypotnch vr s pevnm rokemna celkovm objemu hypotnch vr(2001, v %)
-
Podl hypotnch vr na HDPve vybranch zemch(2004, v %)
Graf2
99.9
87.5
70.4
54.3
50.6
50
45
42.1
35.4
7.5
List1
Pramen: eurostat
Nizozemsko99.9
Dnsko87.5
Velk Britnie70.4
Nemcko54.3
Portugalsko50.6
vdsko50
Irsko45
panlsko42.1
Finsko35.4
esk republika7.5
List1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
List2
List3
MBD0006ECDC.xls
-
Klasifikace vr(podle odvtv) podle odvtv podnikatelsk (prmyslov a obchodn) zemdlsk spotebitelsk bankm a finannm spolenostem vld a municipalitm mezinrodnm a nadnrodnm spolenostem
-
Struktura vrovho portfolia udovej banky (2004)
-
Vvoj podlu podnikatelskch vr na financovn firem vevybranch zemch(1989-2002, v %)
-
SPOTEBITELSK VRY krtkodob, ale mohou bt i dlouhodob penn vry:revolvingovspltkov pm a nepmnespltkov (peklenovac aj.) Smrnice . 90/88/EHS o sbliovn zkon, nazen a sprvnch pedpislenskch stt v oblasti spotebitelskho vru
-
Kontokorentn vr kontokorentn vr (smen bn et) pohybliv ve vru (omezen limitem debetu) na bnm t stanovena doba, po kterou me vr erpat obvykle vy rokov sazby, ale plat se jen za skuten pouit vr o zaazen na stranu aktiv nebo pasiv banky rozhoduje zstatek mimo evidenci vr, na bnch tech x uzavena vrov smlouva vrov limity a vrov karty =>=> o vi vru rozhoduj tak klienti banka mus prun dit svoji vlastn likviditu
-
Klasifikace vr(podle doby splatnosti) podle doby splatnosti krtkodob kontokorentn spotebitelsk lombardn eskontn akceptan a avalov faktoring a forfaitig stedndob dlouhodob emisn vr vrov pis (zvazkov listina) hypotn a komunln vry
-
Vhody a nevhody dlouhodobch vr vhody pro firmu (dlunka) nemus zveejovat svoji finann situaci zdroje je mono zskat rychleji, ne emis dluhopis vr je mono lpe pizpsobit individulnm poadavkm dlunka nevhody pro banku securitizace nebo nem monost zskat svoje prostedky zpt dve, ne v dob splatnosti vru rizika klienta se mohou odrazit ve splcen vru
-
vrov strategie a politika bank vrov strategie a politika stanovovna pedstavenstvem, podl se management kontrola svena vrovmu vboru dohled obvykle do vrov politiky nezasahuje vrov riziko e druh strana nebude ve finann transakci jednat podle ustanoven a podmnek smlouvya tm zpsob driteli aktiv finann ztrtu zkladn riziko bank
-
Portfolio vr bank portfolio vr (komernch) bankvelice irok a ze vech finannch instituc nejvce diverzifikovan alokace vr jednotlivch bank velice rozdln(specializace bank ped rokem 1990v eskoslovensku, mal x velk banky aj.)
regulace vzhledem k riziku, aby byla diverzifikace => pravidla vrov angaovanosti
-
ROZHODOVN BANKY O POSKYTNUT VRU posouzenefektivnosti bonity subjektu vru,objektutj. dlunka vru
objekt a subjekt neexistuj nezvisle na sob
-
ZSADY POSKYTOVN VRU na zvltn et umouje kontrolovat podmnky vyuvn vru a povinnost ztovn jedinou vjimkou kontokorentn vr elovost ve smlouv uvdny sankce za nedodren elu+ pro banku problm klasifikovanch vr nepevoditelnost platnost a innost smlouvy vzjemn zapotvn pohledvek a zvazk klient
-
regulace vrov angaovanosti bank ve vtin zem svta (diverzifikace portfolia vr) v esk republice:Vyhlka NB . 333 ze dne 3. ervence 2002 limity ist vrov angaovanosti (v % kapitlu banky)25 % vi jednomu dlunkovi nebo ekonomicky spjatm dlunkm20 % vi dlunkovi, kter m k bance zvltn vztah800 % vi dlunkm, ke kterm ist vrov angaovanostdosahuje 10 % a vce procentVROV ANGAOVANOST BANK (1)
-
VROV ANGAOVANOST BANK (2) HLEN msn
ORGANIZAN POADAVKY informace a informan systm vnitn pedpisy limity pro ekonomick sektory nebo geografick zem
-
KLASIFIKOVAN VRY BIS 5-ti stupov klasifikace, daje z rznch zem ale nejsou pln srovnateln
posledn kategorie non-performing loansx bad loans = kategorie 2 - 5
snaha BIS sjednotit klasifikaci a postupy pi odepisovn vr
-
NB vry: standardn (prodlen ve splcen max. 30 dn) sledovan (31 - 90 dn; koef. 0,05) nestandardn (91 - 180 dn; koef. 0,2) pochybn (181 - 360 dn; koef. 0,5) ztrtov (nad 360 dn; koef. 1,0)KLASIFIKOVAN VRY (3)
-
Piny vysokho podlu klasifikovanch vr v tranzitivnch ekonomikch transformace a restrukturalizace ekonomiky nedostatky spojen s transformac prvn rmec transformace negativn jevy (korupce, tunelovn, ) kvalita managementu
-
Klasifikovan vryve vybranch tranzitivnch ekonomikch(1993-2003, v % celkovch vr)1993199419951996199719981999200020012002200320042005esk repub- lika13,4124,2030,5028,8028,3028,8033,5029,7520,7915,7811,1510,8412,3Polsko31,0228,5220,913,2010,5010,9013,7015,5018,6022,0022,2015,6013,8Sloven- sko11,8228,4340,2632,0833,0937,9534,8823,9224,3111,199,097,206,32Pramen: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_tab05.html; www.nbs.sk; http://www.nbp.pl/Publikacje/nadzor_bankowy/pdf/synteza2005.pdf
-
Management klasifikovanch vr prodej (to sell) obnoven (to recover) restrukturalizace (to restructure) odepsn (to write off)
-
Vyveden klasifikovanch vr z bank forma securitizace (securitizace v nouzi) peveden (vyveden) na specializovan instituceza cenu nominlnsttn x soukrom x trn v esk republiceKonsolidan banka
k vyveden se vyjaduje bankovn dohled a auditoiobvykle poadavek nadle krt rezervami (IPB)
-
SECURITIZACEz postupu o 4 krocch in postup o 3, resp. 2 krocch
poskytnut vru (originating)
prodej
obsluha
prodej bez obsluhy
financovn
(funding)
obsluha
(servicing)
monitorovn
(monitoring)
-
Jednotliv sloky vrovho rizika pm vrov riziko (direct credit risk) = = riziko selhn (default risk)
riziko vrovch ekvivalent(credit equivalent exposure)
riziko vrov angaovanosti(credit exposure risk)
vypodac riziko (settlement risk)
-
Pm vrov riziko riziko ztrty ze selhn partnerau tradinch rozvahovch poloekv pln nebo sten vi nejvznamnj sloka vrovho rizika trv po celou dobu vrovho vztahu zvyuje se mrn s dobou splatnosti vru zvis na subjektu, se kterm je uzavena smlouva
klienti jsou bankou azeni do uritch kategori,je jim pidlovn intern rating, resp. je hodnocena jejich bonita
-
RATING rating a hodnocenfinann zpsobilosti a dvryhodnosti
stanoven bonity klienta (finannho dokumentu)zda je schopen a tak ochoten splcet dn a vas pijat finann zvazky
posouzen vrovho rizika, tj. rizika splcen jistiny a roku
-
RATINGOV AGENTURY A AUDITORSK SPOLENOSTI informace o firmch, nezvisl informan zdrojratingov agenturyx auditorsk spolenosti
odborn i laick veejnosti,pro existujc a potenciln investory
zprva urena pedevm pro akcione, prostednictvm vron zprvy ale ovlivnna i ir veejnost
-
RATINGOV ZNMKY kolem 20 stup (audit v podstat 2 stupn) Moodys, Fitch IBCA, Standard & Poors
maj veobecn zamen a poskytuj irok spektrum rating, ale pedevm rating obligac; klov vznam m jejich ratingov hodnocen stt (sovereign rating)
Thompson Bankwatch, A.M. Best, Morningstar
rating bankovnchpojiovnyinvestin fondya finannch instituc
-
Porovnn stupnic dlouhodobch ratingovch znmek nkterch ratingovch agentur
Duff& Phelps
Standard&Poors
Moodys
Fitch/ IBCA
BREE
Capital Intelligence
JBRI
JCRA
CBRS
Investin kvalita
AAA
AAA
Aaa
AAA
AAA
AAA
AAA
AAA
A++
Investi-n
stupe
AA+
AA+
Aa1
AA+
AA+
AA+
AA+
AA+
A+H
AA
AA
Aa2
AA
AA
AA
AA
AA
A
AA-
AA-
Aa3
AA-
AA-
AA-
AA-
AA-
A+L
A+
A+
A1
A+
A1
A+
A+
A+
AH
A
A
A2
A
A
A
A
A
A
A-
A-
A3
A-
A-
A-
A-
A-
AL
BBB+
BBB+
Baa1
BBB+
BBB+
BBB+
BBB+
BBB+
B++H
BBB
BBB
Baa2
BBB
BBB
BBB
BBB
BBB
B++
BBB-
BBB-
Baa3
BBB-
BBB-
BBB-
BBB-
BBB-
B++L
BB+
BB+
Ba1
BB+
BB+
BB+
BB+
BB+
B+H
Spekula-tivn
stupe
BB
BB
Ba2
BB
BB
BB
BB
BB
B+
BB-
BB-
Ba3
BB-
BB-
BB-
BB-
BB-
B+L
B+
B+
B1
B+
B+
B+
B+
B+
BH
B
B
B2
B
B
B
B
B
B
B-
B-
B3
B-
B-
B-
B-
B-
BL
CCC
CCC
Caa
CCC
CCC+
CCC+
CCC
CCC
C
DD
CC
Ca
CC
CCC
CCC
CC
CC
D
DP
C
C
C
CCC-
CCC-
C
C
S
D
DDD
DDD
DDD
D
DD
D
-
Porovnn eurovch vnos vybranch evropskch spolenost vzvislosti na ratingu
spolenost
rating
splatnost
vnos do splatnosti (v %)
Bank Austria AG
AA+
24.6.2002
5,50
Bank Austria AG
AA+
22.12.2005
6,00
General Motors AC
A
19.9.2002
5,70
Omnicom Group
A
24.6.2005
6,10
esk Telecom
A-
7.5.2003
6,10
Ahold USA
BBB+
28.11.2006
6,40
Pramen: Oste sledovan ratingy. Ekonom, 2000, , 36, s. 65.
-
CLE BANKOVNHO PODNIKN cl maximalizovat vnosy a minimalizovat riziko jsou ve vzjemnm rozporu sladit rzn cle banky solventnost likvidita rentabilita
-
Vvoj a struktura vnos a nklad eskho bankovnho sektoru*
Tabulka 6.4
(1996 1999, mil.K, k 31.12.)
1996
1997
1998
1999
rokov vnosy
130 860
171 194
227 660
167 983
rokov nklady
90 518
121 510
161 666
109 649
rokov zisk
40 342
49 684
65 994
58 334
pijat poplatky a provize
12 087
13 273
17 067
19 959
zaplacen poplatky a provize
1 408
1 594
4 151
5 320
zisk zpoplatk a proviz
10 679
11 679
12 916
14 638
rokov zisk
v. poplatk a proviz
51 021
61 363
78 910
72 972
zisk zcennch papr
11 179
12 110
2 270
4 141
zisk zdevizovch operac
6 187
12 733
12 856
11 858
zisk zostatnch
bankovnch operac
1 170
1 207
2 824
1 351
zisk zbankovn innosti
69 557
87 412
96 860
90 323
veobecn provozn nklady
37 092
42 519
48 094
51 149
tvorba rezerv a
opravnch poloek (ist)
1 887
29 726
14 673
-3 376
ostatn provozn vnosy (+) resp. nklady (-)
-19 045
-18 146
-42 218
-49 742
hrub provozn zisk
11 533
-2 979
-8 126
-7 192
mimodn vnosy (+)
resp. nklady (-)
244
702
2 958
2 700
hrub zisk ped zdannm
11 777
-2 277
-5 167
-4 492
dan
442
1 080
3 069
1 137
ist zisk
11 335
-3 356
-8 236
-5 628
* banky splatnou licenc v.poboek bank vzahrani,
bez Konsolidan banky
Pramen: NB
-
Vkaz zisku a ztrt SOB, a.s.
-
Men vnosnosti ROA (return on assets)vnosnost aktiv vnosROA = --------------- (%) prmrn aktiva
ROE (return on equity)vnosnost kapitlu
ist vnosROE = ---------------------- (%) prmrn kapitl
-
STRUKTURA VNOS BANK rokov a nerokov vnosy
poplatky, pjmy za sluby
v tranzitivnch ekonomikch je nzk podl nerokovch vnos (poplatk)
-
Share of Noninterest Income
-
Struktura vnos podle typu pjm vybranch bank
(konec roku 2000, v %)
ist
rokov
pjem
pjem z
poplatk
a proviz
ostatn
ist
pjem
Crdit Agricole
(pol. 2000)
42
26
32
Hypovereinsbank
(vetn BA/CA)
48
30
22
Socite Generale
37
38
25
Unicredito Italiano
89
1
10
Komern banka
37
21
22
Pramen: Ekonom, 2001, . 10, s. 61.
-
Faktory ovlivujc vnosy banky neovlivniteln a ovlivniteln managementem(vnj, nekontrolovateln) (vnitn, kontrolovateln)
vvoj a ve rokovch sazeb celkov ekonomick podmnky zmna konkurence, legislativy
podnikatelsk mixnklady (vdaje)kvalita portfolia
-
SPOITELNY (savings and loan associations) orientace na drobn klienty (spotebitelsk vry + drobn depozita) aktiva orientovan na hypotn vry depozita veden na tech spor (spoiteln knky)
-
VRN DRUSTVA(credit unions) dynamick rst v povlenm obdob neziskov organizace, aktivity omezeny na leny drustva
aktiva pasiva v podob podlu nepodnikatelsk vry vrovho drustva
rozen v Nmecku (Volksbank, Reiffeisenbank) v esk republice kampeliky a reiffeisenky u v druh polovin 19. stolet