florence 11_2010
DESCRIPTION
Časopis moderního ošetřovatelství.TRANSCRIPT
FLORENCE 11/2010 47
s. 3
Téma: Malá novela zák. č. 96/2004 Sb. Co přinese?
s. 18
Zkušenosti z praxe: Pooperační bolest v dětském věku
s. 24
Výzkum: Nefarmakologické ovlivnění obezity u dětí
s. 12
Případová studie: Nemocná s Münchhau-senovým syndromem
Vychází pod patronací České asociace sesterlistopad 2010, ročník VI,
60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
11č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í
Florence
48 FLORENCE 11/2010
VeinViewer v novém…
Blanka Kantorová produktový manažerTel.: +420 602 773 945E-mail: [email protected]
VeinViewer je systém, který snadno a rychle najde a zobrazí všechny cévy uložené do hloubky 8 – 10 mm. Pro každý věk, hmotnost a barvu pleti. Zvýší komfort pacienta, značně omezí opakované vpichy, zmírní bolest a strach pacienta. Šetří čas zdravotníků, zvýší úspěšnost správného zavedení jehly nebo kanyly při prvním pokusu a významně zredukuje nutnost zavedení centrálních žilních katetrů.
Zelené zobrazení na kůži je reálný obraz cév v konkrétním čase vytvořený pomocí snímací hlavy přístroje.
Nový model, nové řešení…nižší lehčí mobilnější snadněji manipulovatelná snímací hlavainverzní zobrazení cévdo sítě i na bateriitři velikosti zobrazovacího oknabez kalibrace
strategický partner pro inovace v medicíně
Možnosti využití:– pro všechna pracoviště,
kde se provádějí odběry krve– zavádění periferních kanyl a katetrů– zavádění centrálních žilních katetrů
VienVIEWE_A4_inz.indd 1 22.10.10 8:49
Novinky roku 2010z Grady
Výchova ke zdraví/ Vybrané kapitolyL. Čeledová, R. Čevela128 s., 199 Kč
Lokální ošetřování ran a defektů na kůžiI. Pejznochová80 s., 139 Kč
Zásady edukace v ošetřovatelské praxiP. Juřeníková80 s., 139 Kč
Ošetřovatelství v pediatriiL. Slezáková a kol.292 s., 319 Kč
NANDA – ošetřovatelské diagnózyNANDA International480 s., 499 Kč
Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictvíL. Slezáková a kol.248 s., 289 Kč
Komunikace se senioryA. Pokorná160 s., 199 Kč
Geriatrie od A do ZM. Schuler, P. Oster336 s., 449 Kč
Prvních 365 dní v životě dítěteT. Hellbrűgge, L. Šoltés, A. Archalousová, D. Ilenčíková168 s., 219 Kč
ování ra
í
e s
í
seniory
A do Z
í
Právě vyšel nový katalog pro období podzim 2010 / zima 2011. Na vyžádání Vám jej rádi zašleme zdarma!
www.grada.cz
Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00, Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: [email protected]
FLORENCE 11/2010 1
EditORiaL
KuLatý stůL
Při zamýšlení se nad tím, jaké funkce má dle Mezinárodní rady sester (ICN) vůči pacientovi plnit sestra, jsem ne-chápala její funkci advokátskou. Když jsem se ptala sester, většinou odpovída-ly, že to znamená hájení pacienta. Kon-krétně mi to ale neřekl nikdo. Dospěla jsem tedy k přesvědčení, že to asi budou jen taková hezká slovíčka.
Včera jsem se za to v duchu ICN omlouvala. Byla jsem na jedné z mno-ha podzimních konferencí, kde jsem konečně nejen pochopila konkrétní vý-znam advokátské funkce sestry, ale kde mi ICN svým lapidárním vyjádřením, že „sestra má být advokátkou pacienta“, pomohla vytvořit si stanovisko k otáz-ce, ve které jsem neměla do té doby jas-no. Šlo o to, co zdravotník může, a co už ne, co má, a co už nemá dělat.
Takže. Na zmíněné konferenci vy-stoupil lékař z malé nemocnice s kva-litní přednáškou o moderní léčbě ran. Sestry s uznáním naslouchaly a neostý-chaly se ho na všechno možné vyptá-vat. Jedna sestra z domácí péče pozna-menala, že pro ni je to hezká pohádka. Ona že stejně hojí postaru, gázou apod.,
Kulatý stůl na téma Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a so-ciální péče se konal v úterý 12. října 2010 v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Byl součástí projektu Českomoravské kon-federace odborových svazů, Odborové-ho svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie za-městnavatelských svazů ČR, jejímiž čle-ny jsou Asociace nemocnic ČR, Asoci-ace českých a moravských nemocnic, Asociace zdravotnických záchranných služeb a Asociace poskytovatelů sociál-ních služeb. Projekt je hrazen z Evrop-ských sociálních fondů, Operační výzva – Lidské zdroje a zaměstnanost.
Cílem akce bylo seznámit s projek-tem odbornou i laickou veřejnost. Byly zde představeny klíčové aktivity projek-tu včetně dosavadních činností. Hovoři-lo se především o výsledcích diagnostic-kého šetření, aktuálním stavu výskytu
I nemožné se podaří!
pracovní násIlí a jeho zdroje
protože si její pacienti nemohou dovo-lit zakoupit, byť pojišťovnou hrazené, ale drahé moderní obvazové materiá-ly. Buď je ošetřující lékař nepředepíše, aby nepřekročil kvóty, nebo je předepí-še a neschválí je zase revizní lékař, pří-padně to trvá tak dlouho, že pacientovi zůstává na výběr zas jen ta gáza anebo provětrání peněženky.
Někteří pacienti malé nemocnice a mladého nadšeného lékaře si pravda moderní pomůcky, chtějí-li je mít, také musí koupit. Sestry na to skepticky při-kyvují, jako že to znají, a hned se před-nášejícího ptají, co on jako lékař s tím dělá. Dozvídají se, že se snaží přesvěd-čit revizního lékaře, aby pro konkrét-ní případy předepsané pomůcky schvá-lil. Vysvětluje mu kupříkladu, kolik sto-jí pojišťovnu léčba pacienta s bércovým vředem klasickou metodou v průbě-hu dvaceti let a kolik dražšími, ale ne-srovnatelně efektivnějšími prostřed-ky pro vlhké hojení. Někdy to pomůže, jindy ne. Mladý nadšenec si myslí, že to je vše, co může jako lékař učinit. Jeho určením je léčit, a nikoli řešit úhradový systém. Krčí rameny a já to chápu.
pracovního násilí, srovnání s předcho-zími šetřeními z roku 2004, byly vyme-zeny nejčastěji se vyskytující formy to-hoto druhu násilí. Letos bylo osloveno 1500 respondentů z celé ČR vyjma Pra-hy, která nemohla být do projektu zahr-nuta na základě znění Operační výzvy. V roce 2004 bylo obesláno 2500 respon-dentů z celého území ČR.
reálné zkušenosti s pracovním násilímLetošní šetření ukázalo, že zkušenost s pracovním násilím mělo v posled-ních 12 měsících 31 % respondentů. Zkušenost s fyzickým násilím potvrdi-lo 17 % respondentů a zkušenost s ně-kterou z forem psychického násilí pak dokonce 41 % respondentů (šlo zejmé-na o mobbing, bossing, sexuální obtěžo-vání a rasové ponižování). Čísla týkají-cí se psychického násilí byla překvapivě shodná s rokem 2004. Dále se ukázalo,
Chápu ale naprosto beznaděj sest-ry, která umí léčit rány moderně, kte-rá ví, co by na konkrétní ránu mohla dát. Ví, že jsou to pomůcky hrazené, na které pacient má de facto i de iure právo, protože si celý život platil zdra-votní pojištění. A přesto jsou mu ne-dostupné z výše již uvedených důvodů. A tato sestra se skřípěním zubů musí hojit postaru. Má ale zůstat u těch zu-bů, nebo má udělat něco víc? Je to jas-né, sestra má být advokátkou pacien-ta a neomezovat se jen na prosté hoje-ní. Útěchou jí může být vědomí, že jí mnozí lékaři, sestry i jejich společnos-ti stojí po boku.
Přednosta kliniky popáleninové medicíny FNKV MUDr. Lubomír Brož v závěru svého vystoupení na zmíně-né konferenci informoval sestry o roz-hovorech s VZP, které za Českou spo-lečnost pro léčbu rány s primářem MUDr. Ivo Burešem z Geriatrické-ho centra Nemocnice Pardubice ved-li a dovedli ke slibu, že se a celý proces schvalování zjednoduší. Tak takovou iniciativu měla třeba na mysli ICN, když hovořila o roli sestry jako advo-kátky pacienta.
Jarmila Škubová
že 60 % zaměstnavatelů zavedlo opatření proti výskytu pracovního násilí na svém pracovišti. Nejvíce spoléhají na opatře-ní spojená s problematikou bezpečnos-ti a ochrany zdraví při práci a screening pacienta. Výrazně klesají opatření jako úprava pracovního prostředí, rozvoj lid-ských zdrojů, navýšení personálu nebo školení personálu v komunikačních do-vednostech. Převážnou většinu respon-dentů tvořily středoškolsky vzdělané ženy ve věku 35–54 let, tedy s dlouhole-tou praxí, zaměstnané ve veřejném sek-toru. Ze zkušeností respondentů vyplý-vá, že nejčastějším zdrojem pracovního násilí je špatná komunikace, přepraco-vanost a dezinformovanost.
nabídka školení v rámci projektuÚčastníci akce (zástupci státní sprá-vy, zřizovatelů, zaměstnavatelů i za-městnanců obou sektorů) byli přizvá-ni ke spolupráci na projektu. V rámci projektu je možno bezúplatně vyškolit 800 osob z celé ČR vyjma Prahy. Více informací o projektu najdete na portá-lu www.cmkos.cz – Lidské zdroje.
Mgr. Kateřina Hofmannová, OSZSP ČR ([email protected])
Hledáte konkrétní článek?
K bleskové orientaci
vám pomohou naše
webové stránky
www.florence.cz.
Najdete tu i rejstříky
všech vydaných čísel.
Více odborných
článků najdete na
webu v rubrice
Florence je také
na facebooku.
Přidejte se k nám!
Jarmila Škubová
Zkušenost s pracovním násilím má třetina dotázaných zaměstnanců. Zjistil to projekt zaměřený na prevenci násilí ve zdravotnictví a sociální péči.
Obsah
Editorial ................................................................................................................................................................................................1
TémaNovela jako odpověď na potřeby nelékařů .................................................................................................................................3Ze zahraničního tiskuOšetřovatelské modely ....................................................................................................................................................................4
Nové knihy .......................................................................................................................................................................................5
PrávoNeobvyklý případ iatrogenního poškození při poskytování zdravotní péče ......................................................................6
KazuistikaPéče o dítě v terminálním stadiu v malé okresní nemocnici ..................................................................................................7
PraxeMukozitida dutiny ústní po autologní transplantaci kmenových buněk ............................................................................8Význam peritoneální dialýzy v léčbě pacienta při chronickém selhání ledvin a role sestry ....................................... 10
Recenzované článkypřípadová studieKazuistika nemocné s Münchhausenovým syndromem ...................................................................................................... 12zkušenosti z praxePlicní hypertenze ............................................................................................................................................................................ 14Pooperační bolest v dětském věku ............................................................................................................................................ 18výzkumné sděleníNefarmakologické ovlivnění obezity u dětí ............................................................................................................................. 24Prieskum náročnosti ošetrovateĺskej starostlivosti o pacientov s rizikom suicídia ........................................................ 27Fyzická poranění žen přicházejících do nemocnice po napadení během období souvisejícího s těhotenstvím .......... 31
Zpravodaj ČASČas pro pedagogickou sekci ........................................................................................................................................................ 36Přešlapy vysokoškolského vzdělávání sester ........................................................................................................................... 38Region Mladá Boleslav ČAS v Batistu ........................................................................................................................................ 39Dvacet let domácí péče v ČR ....................................................................................................................................................... 40
Zaznamenali jsmeKrálovéhradecké ošetřovatelské dny ......................................................................................................................................... 41
Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 41
Cesta k modernímu ošetřovatelství ........................................................................................................................................... 42Personální inzerce .......................................................................................................................................................................... 42Liberecké psychologické dny....................................................................................................................................................... 42Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 44
Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4
www.florence.cz
Ročník VI., číslo 11, listopad 2010
Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5
[email protected].: +420 222 352 578
Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová
e-mail: [email protected]
Redakce:PhDr. Eva Wićazová
e-mail: [email protected]
Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,
Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,
Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,
Růžena Wagnerová
Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník
Vydavatel:Ambit Media, a. s.
www.ambitmedia.cz
Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík
Předseda představenstva:Ondřej Novotný
Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý
e-mail: [email protected]
Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575
e-mail: [email protected]
Obchod:Alexandra Manová
tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]
Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866
e-mail: [email protected]
Personální inzerce:Petra Štefanová, tel.: +420 725 778 015e-mail: [email protected]
Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414
684 01 Slavkov u Brna
Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,
Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],
infolinka 800 300 302, www.periodik.cz
SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,
Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,
Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur
Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)
Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 10. 2010
Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.
Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou
správnost inzerátů.
Copyright © Ambit Media, a. s., 2010
vychází pod patronací České asociace sester
Foto na titulní straně václav Kříž
pracoviště stomatologické kliniky vFn, zubní hygienička předvádí na modelu správné číštění zubů.
FLORENCE 11/2010 3
témanovela jaKo odpověď na potřeby neléKařůZa použití analýz a rozsáhlého průzkumu, který provedla Česká asociace sester (ČAS), byla ministerstvem zdravotnictví navržena technická novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních č. 96/2004 Sb., která by po schválení poslaneckou sněmovnou měla platit od 1. ledna 2011.
S obsahem novely a důvody, kte-ré k jejímu vzniku vedly, seznámi-li novináře na zářijové tiskové kon-ferenci její navrhovatelé – tehdejší ministryně zdravotnictví Mgr. Da-na Jurásková, Ph.D., MBA, a Bc. Ma-rek Šnajdr, nyní poslanec parlamentu za ODS. Ten uvedl, že novelu připravili už v době svého působení na minister-stvu, nestačili však už zajistit její přije-tí tehdejší poslaneckou sněmovnou.
sliby splněné a trvajícíOd dubna 2009, za dobu působení Dany Juráskové na ministerstvu ve funkci ministryně, byly navýšeny ta-rifní platy nelékařských zdravotnic-kých pracovníků a definicí v kata-logu prací byl umožněn posun vše-obecné sestry a porodní asistentky o platovou třídu výš. Sestra a dal-ší nelékaři se stali nositeli výkonů. S ministerstvem práce a sociálních věcí se podařilo dojednat pravidla pro sjednocení podmínek pro stano-vení karenční doby v rámci pracovní neschopnosti. Ministerstvo zdravot-nictví vytvořilo program pro vznik mateřských škol závodního typu. To znamená, že by si nemocnice moh-ly zřizovat školky a žádat na ně o fi-nanční prostředky.
K 1. lednu letošního roku vyšel sazebník výkonů, do nějž jsou nově zařazeny výkony, jejichž nositeli jsou sestry a ostatní nelékaři (např. v obo-ru lokální ošetření ran, provedení cévkování močového měchýře u že-ny, ale i u muže, sestavení nutričního plánu pacienta, edukace psychiatric-
kou sestrou, edukace kardiologické-ho pacienta). Od 1. 6. loňského ro-ku došlo k navýšení platových tabu-lek pro zdravotníky o 3,5 % a navíc o 3,5 % pro sestry, a tím, že byly po-sunuty o platovou třídu výš, došlo ke zvýšení o dalších 7,5 %. Celkové zvý-šení platů zejména všeobecných ses-ter a porodních asistentek bylo v loň-ském roce 15procentní. Prezidentka ČAS uvedla, že zdravotní pojišťov-ny alokovaly zdravotnickým zaříze-ním v loňském roce na tuto bonifi-kaci ošetřovatelské péče 1,2 mi liardy korun.
Všemi kritizované duplicitní vzdě-lávání (VOŠ a VŠ) stále trvá. Podařilo se však zkrátit specializační vzdělává-ní, byl zredukován počet specializač-ních oborů, část oborů byla převedena do certifikovaných kursů a byly získá-ny finanční prostředky na celoživotní a specializační vzdělávání. Nesplněn zůstal slib usnadnit nelékařům prin-cip celoživotního vzdělávání a získá-vání registrace, nebyl snížen poplatek za registraci. Tento problém řeší tech-nická novela zákona č. 96/2004 Sb.
technická novela zákona č. 96/2004 sb.„Tato novela zásadním způsobem ovlivní poskytování ošetřovatelské péče, zejména ve složce organizač-ní,“ uvedla na tiskové konferenci pre-zidentka ČAS Dana Jurásková. Ná-sledně seznámila s jejími konkrétní-mi body.
Novela umožní nelékařům vy-konávat některé činnosti ještě před získáním specializované způsobi-losti. Od tohoto opatření se očeká-vá, že bude možné daleko lépe a sná-ze organizovat ošetřovatelskou péči, a tím bránit organizačním problé-mům. Zákon zmocňuje ministerstvo, aby vyhláškou o činnostech tyto čin-nosti definoval.
V novele navrhovatelé uvažovali o útlumu oboru všeobecná sestra na vyšších odborných školách. Znovu provedli analýzu počtu studentů a při-
pravenosti vysokých škol a zjistili, že vysoké školy nejsou kapacitně připra-veny převzít obrovský počet studentů a implantovat celý systém. Utlumení studia na VOŠ by způsobilo akutní ne-dostatek zdravotníků.
U oboru zdravotnický záchra-nář je v zákoně omezen výkon čin-nosti pouze na oblast zdravotnické záchranné služby a urgentního pří-jmu. Technická novela umožní zá-chranářům, aby pracovali i v lůžkové části, například na JIP, ARO, v oblasti dia gnostiky. Absolvováním studijní-ho oboru zdravotnický záchranář by nově mohli pracovat na úsecích prá-ce, kde nyní pracuje pouze sestra spe-cialistka pro intenzivní péči. To po-může vedle jiného řešit nedostatek těchto pracovníků.
Ambicí starého zákona bylo umož-nit vytvoření poměrně širokého mul-tidisciplinárního týmu. Ukázalo se, že tento systém zbytečně prodražu-je poskytování zdravotní péče a je ur-čitou bariérou v pohybu méně kvalifi-kovaných pracovních sil na trhu práce. „Proto jsme do novely zakomponova-li zrušení všech typů sanitářů a po-nechali pouze obor všeobecný sanitář. Sanitáři by procházeli stejným proce-sem zapracování pro specifický výkon činnosti jako ostatní zdravotničtí pra-covníci.“
Další, nejzákladnější částí novely je návrh na prodloužení registrač-ního období všech nelékařských zdravotnických povolání ze šesti na deset let. Po r. 2011 více než 60 tisíc nelékařů ve zdravotnictví ztratí způ-sobilost pro výkon povolání bez od-borného dohledu, protože jim vyprší termín registrace a budou žádat o je-ho prodloužení. Jak uvedla D. Jurás-ková, „registr“ pracuje se systémem evidence, který velmi ztěžuje nároč-nou práci a časové vyřízení takové-ho množství žádostí je velmi proble-matické. Podle stávajícího zákona by to znamenalo, že by zaměstnavatelé museli tyto zdravotnické pracovníky převádět pod odborný dohled, došlo
Dana Jurásková a Marek Šnajdr na tiskové konferenci k novele zákona č. 96/2004 Sb.
8 FLORENCE 11/2010
kou dětské onkologie FN v Motole. Za rodiči a Deniskou přijela i tamní ošet-řující lékařka. Potěšila nás, že děláme vše dobře a dobře to zvládáme.
Konečná fáze životaKonečná fáze byla pro rodiče veli-ce těžká. Měli veliké obavy, jak bude umírání vypadat, zda se jejich dcerka nebude trápit, dusit, nedovedli si před-stavit, co je čeká. Měli veliký strach.
Maminku hodně trápila zabloko-vaná záda, na která nepomáhala anti-flogistika. Silnějším lékům se bránila ze strachu, že bude utlumená a nebude se moci Denisce plně věnovat. Manžel naší primářky má masérský kurs, ne-byl tedy problém poskytnout mamin-ce úlevovou masáž přímo na oddělení.
Protože maminka byla s Deniskou 24 hodin denně, nejlépe věděla, jak jí je, zda má nějaké bolesti, jestli ji něco trá-pí. Proto se každý den paní primářka s matkou domlouvaly na úpravě dávek morfia, Plegomazinu. Postupně jsme se všichni připravovali na důstojný odchod. Dali jsme rodině prostor a čas, aby si sa-ma určila, kdy se chce kterýkoliv člen ro-diny s Deniskou rozloučit. Například ba-bička chtěla naposledy vnučku vidět ve-selou a pohyblivou, ne utlumenou léky. Nejtěžší bylo loučení pro Denisčinu dva-
Vývoj mukozitidy je dynamický pro-ces, u kterého je v současnosti podle S. Soinse definováno pět fází průběhu:1. iniciace: prakticky ihned v okamži-ku aplikace cytostatika nebo radiace;2. umělá plicní ventilace: regulace – pů-sobením cytostatik, radiace a kyslíkových radikálů dochází v oblasti epitelu a sub-mukózy k aktivaci vzniku mukozitidy;3. amplifikace: v této fázi dominuje zvýraznění biologických změn;4. ulcerace: dosahuje poškození tká-ně maxima;5. hojení s odstupem několika dní od incidence.
Mukozitida se objevuje u 60–100 % pacientů po transplantaci (Rahn, 1997, Haber, 2007).
náctiletou sestru. Té musela pomoci del-ším psychologickým pohovorem paní primářka. Dívka to pak zvládla a s De-niskou se krásně v objetí rozloučila.
Rodiče si přáli, aby se i každý z nás s Deniskou rozloučil svým způsobem. Po psychické stránce to bylo pro nás všech-ny hodně těžké. Nicméně jsme se díky tomu na odchod dobře připravili. Tou-žili jsme, aby holčička odešla v klidu, ve spánku. Deniska ve spánku – jak jsme si přáli – zemřela. Po úmrtí jsme u rodičů všichni byli, byli jsme pro ně velkou opo-rou, nechali jsme rodinu se s Deniskou rozloučit, vše nutné jsme zařídili a ma-minku jsme nechali odvézt domů.
psychika sester – jak se vypořádat s umíránímUmírat k nám „plánovaně“ ještě nikdo nikdy nepřišel, bylo to pro nás nové. Potřebovali jsme se vypořádat s umí-ráním, nabrat sílu na komunikaci s rodiči, smířit se s prohraným bojem a přijmout fakt, že skutečně nemůže-me pomoci. Dívat se na každým dnem se horšící stav malého dítěte, na vy-čerpané, schvácené rodiče a čekat by-lo těžké jak pro zdravotnický personál, tak pro personál pomocný (uklízečky). Těžké jsme to měly my ženy, které mají děti ve věku Denisky. Domů jsme cho-
sesterský průzkum…Výzkumníci v medicíně ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem hledají stále nové a nové léky. Na naší Hema-toonkologické klinice 1. LF UK a VFN Praha, kde se provádějí autologní transplantace kmenových buněk, jsme provedli empirický výzkum, který byl soustředěn na účinek preparátu Gel-clair z pohledu sestry, a snažili se sta-novit taková kritéria a postupy, aby pre-parát byl co nejúčinnější. K tomu byla nezbytná i edukace pacientů a personá-lu. Zkoumaných pacientů bylo 60.
V České republice je preparát Gelc-lair dostupný a hrazený pojišťovnou. Jde o viskózní bioadherentní gel spe ciálního složení, určený k ošetřování poškoze-
dily unavené a potají jsme si poplaka-ly, bylo to psychicky velice náročné.
Pozitivní pro nás bylo, že jsme si uvědomily, jak je skvělé mít kolem sebe dobré lidi, rozumět si s nimi a mít u nich velké pochopení. Že je možné umožnit dítěti důstojný, bezbolestný odchod v ro-dinném kruhu, v prostředí, které zná. Rodiče měli možnost mít bez omezení kolem sebe příbuzné, přátele, kamará-dy, protože všichni žijí v našem městě.
Po této zkušenosti bych chtěla zdů-raznit, že při práci s rodiči musíme pa-matovat na to, jak křehká a přetížená je jejich duševní rovnováha. Potřebují realistický optimismus, aby se jim da-řilo situaci zvládat, pokud je ještě čas. Pro rodiče dětí se závažným onemoc-něním je nesmírně důležité uspokoje-ní z dítěte – a mají ho tak málo. Musí-me jim proto pomáhat je hledat, uka-zovat konkrétní výsledky a chválit, co jen lze – trpělivost dítěte, jeho dob-rou náladu, roztomilost, snahu, drob-né terapeutické úspěchy. Nikdy ale ne-smíme budit falešné naděje. Mluvme o tom, co se podařilo dosáhnout, niko-liv, co by se ještě mělo nebo mohlo do-sáhnout. Zklamané naděje jsou trpké!
(Se svolením rodičů použito jméno i foto-grafie dítěte) Foto z archivu rodiny
ných míst ústní sliznice. Vytváří ochran-ný film, který tím, že přilne na slizni-ci dutiny ústní, může zabránit dalšímu dráždění, čímž se podílí na rychlé úlevě od bolesti. Je dodáván jako koncentrova-ný gel v sáčku k dalšímu ředění vodou.
Předpoklady. Předpokládali jsme, že po podání gelu dojde k výraznému ústupu bolesti v ústech, zlepší se polykání, chuť k jídlu, dojde k omezení výskytu průjmu a k celkovému zlepšení kvality života.
Výsledky šetření v praxiPřed podáním Gelclairu – defekty se vyskytovaly na rtech a jazyku:50 % pacientů – sliznice beze změny,30 % pacientů – defekty sliznice men-ší, bolestivost menší,
pRaxE mUKozItIda dUtIny ústní po aUtologní transplantacI Kmenových bUněKVznik mukozitidy v dutině ústní u hematoonkologických pacientů představuje významný ošetřovatelský problém. Lokální péče o dutinu ústní s pravidelnými výplachy vhodnými roztoky je standardní součástí ošetřování pacienta postiženého orální mukozitidou.
KazuistiKa
INZERCE
FLORENCE 11/2010 9
20 % pacientů – rozsáhlé defekty sliz-nice a výrazná bolest.Stav dutiny ústní po 3 dnech použí-vání Gelclairu:50 % pacientů – defekty sliznice zmen-šeny, bolestivost menší,30 % pacientů – sliznice – defekty jsou stejné, nezlepšeno ani nezhoršeno,20 % pacientů – sliznice – defekty zhoršeny, větší bolestivost.Stav dutiny ústní po 6 dnech použí-vání Gelclairu:80 % pacientů – stav sliznice se výraz-ně zlepšil, bolesti byly mírné,20 % pacientů – stav sliznice byl stej-ný, bolesti mírné.
... a jeho závěryPrevence, včasné rozpoznání a léčba mukozitidy jsou nezbytné pro menší útrapy pacienta a lepší kvalitu jeho ži-vota. Sestra aktuálně hodnotí stav du-tiny ústní, kontroluje průběh ošetřo-vání a vše pečlivě zaznamenává.
Na základě několikaměsíční práce s pacienty můžeme konstatovat, že po-užívání přípravku Gelclair je zcela jis-tě přínosem v průběhu celé léčby mu-kozitid. Výsledky nám potvrdily před-pokládaný krátkodobý a také částečný analgetický efekt, s rozdílnou oblíbe-ností přípravku ze strany pacientů a bez
pRaxE
Mgr. Karolina Moravcová, RS
1959–1963: SZŠ, Mladá Boleslav – všeob. sestra; 1975–1977: PSS – ARIP, IDVPZ, Brno; 1992–1995:
Univerzita Lüneburg am Heide, Německo – manage-
ment, prevence a podpora zdraví; 1995–1998: VŠ zdravot.,
Praha – ošetřovatelství, Bc.; 1998–2010: VŠ zdravot. sv.
Alžbety, Bratislava – ošetřovatel-ství, Mgr.; 1963–1972: II. inter.
klinika VFN, Praha, sestra na lůžk. odd.; 1972–1988: tamtéž, koron. jednotka, stanič. sestra;
1988–2010: I. inter. klinika VFN, Praha, vrch. sestra; 2010: úsek ošetř. péče hlavní sestry, VFN, Praha; 2010: VŠ zdravotnická,
Praha, akad. prac.
zřetelně nežádoucích doprovodných účinků. Gelclair rozšiřuje možnosti do-sud zavedené ošetřovatelské péče u pa-cientů s mukozitidou dutiny ústní. Paci-entům může být individuálně nabízen s ohledem na jejich přání a s vědomím, že může částečně přispívat ke zmírnění obtíží. Bolesti v dutině ústní byly mír-nější, zlepšil se stav výživy, zlepšily se i ostatní problémy – chuť k jídlu, sali-vace, polykání, ustoupily průjmy, zlep-šilo se zažívání, a tím se zlepšila celková kvalita života a pohoda pacienta.
S bolestí se sestra setkává při ošetřo-vání nemocných velmi často. Být bez bo-lesti je jedna z důležitých lidských po-třeb. Medicína má v současnosti široký výběr účinných prostředků a minimálně velkou možnost bolest zmírnit, ne-li úpl-ně potlačit. Zatím tomu tak není, dosud není preparát, který by radikálně zbavil všech obtíží, jež pacienta provázejí u mu-kozitidy v dutině ústní. Těmito preparáty se snažíme ztišit symptomy, ale příčina – neutropenie – přetrvává. Poté, kdy vy-mizí neutropenie, vymizí i mukozitida.
Závěrem je třeba zdůraznit, že na jednotkách, kde se provádějí autolog-ní transplantace kmenových buněk, musí být sestra vybavena vysokou pro-fesní znalostí, musí být „zrale“ empa-tická, musí být dobrým psychologem,
dobrým edukátorem, člověkem, který provází pacienta a jeho rodinu obtíž-ným obdobím. Aby uvedené schopnos-ti a vlastnosti mohla splňovat, musí mít k tomu nejenom podmínky, podporu managementu zařízení, ale i podporu a podmínky v rodině. „Spokojený per-sonál = spokojený pacient“.
Literatura:1. Pytlík R et al. Sborník abstrakt. Olo-
moucké dny, Olomouc 2000, s. 51.
2. Rahn R et al. Dermatology, 1997, vol. 2,
no. 195, s. 57–61.
3. Haber J, Mallátová N, Kocmanová I. Inva-
zivní mykózy. Epidemiologie, diagnostika
a léčba. Praha: Pfizer, s. s r. o., 2007.
4. Soins S et al. Cancer 2004, vol. 100,
Supplement no. 9, s. 1995–2025.
5. Klener P. Hematologie. 1. vyd. Praha:
Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0672-0.
INZERCE
Projev mukozitidy na lícní tkáni a jazyku
10 FLORENCE 11/2010
pRaxE
v roce 2002 léčila pomocí PD 4 % pa-cientů se selháním ledvin, v roce 2009 to bylo již 8 % nemocných. Ve srovná-ní s ostatními státy je počet pacientů léčených peritoneální dialýzou u nás stále ještě nízký. Například ve Francii, Holandsku a Itálii je touto metodou lé-čeno 20 % pacientů, ve Velké Británii je tak dokonce léčena téměř polovina pacientů.
princip peritoneální dialýzy Při peritoneální dialýze je dialyzační membránou vlastní pobřišnice (peri-toneum). Dialyzační roztok se napouš-tí do břišní dutiny a je v ní trvale pří-tomen. Pobřišnice se chová jako polo-propustná membrána, přes kterou mohou pronikat látky a voda z jedno-ho prostoru do druhého, mohou pro-nikat z krve (krevních vlásečnic) do dialyzačního roztoku a naopak. Dia-lyzační roztok se napouští do dutiny břišní pomocí katetru, který zavede chirurg do dutiny břišní buď při cel-kové narkóze, nebo v lokálním zne-citlivění. Podle zvolené techniky se může zavádět metodou punkční ne-bo chirurgickou. Po zavedení katetru je pacient přibližně týden hospitalizo-ván. Katetr vrůstá do stěny břišní, vět-šinou vydrží nepoškozen i několik let. Dialyzační roztok je dodáván v umělo-hmotných vacích. Objem jednoho va-ku je obvykle 2000 ml. Pro výměnu roztoků se používá systém dvojitých vaků, z nichž jeden je naplněn dialy-začním roztokem a druhý je prázdný. Pacient si napojí vaky ke katetru a nej-prve vypustí roztok z dutiny břišní, jakmile je dutina břišní prázdná, na-pustí nový dialyzační roztok. Výměnu roztoku provádí pacient obvykle 4krát denně. Jedna výměna i s přípravou tr-vá asi 20–30 minut.
co se děje v dutině břišní po napuštění dialyzačního roztoku? Látky se pohybují podle koncentrač-ního spádu, přecházejí tam, kde jich
Transplantace se provádí buď od ze-mřelého, nebo od žijícího dárce. Transplantaci ledviny od žijícího dár-ce (dárcem může být příbuzná i ne-příbuzná osoba) lze naplánovat tak, aby pacient nemusel být vůbec dialy-zován. Často však tento způsob léčby není z mnoha důvodů možný. V roce 2009 bylo u nás provedeno 373 trans-plantací ledvin, což je z celkového po-čtu 5763 dia lyzovaných pacientů pou-ze 7,2 procent. Většina pacientů se léčí hemodialýzou. Obě metody, peri-toneální dialýza i hemodialýza, musí zajistit dostatečné odstranění škod-livých látek z organismu, odstraně-ní vody a neutralizaci kyselin, které v organismu vznikají.
Hemodialýza je léčba, při které je krev odváděna do přístroje (umělé led-viny), kde je očišťována od škodlivých látek. Tyto látky procházejí z krve přes polopropustnou membránu do dialy-začního roztoku. V průběhu dialýzy se z krve odstraňuje i přebytečná tekuti-na, pokud pacient močí málo nebo ne-močí vůbec. Dialyzační roztok obsa-huje látky, které po vstřebání do or-ganismu neutralizují kyseliny. Léčba probíhá 3krát týdně a celý proces očiš-ťování krve trvá 4–5 hodin. Pacient je po tuto dobu pod dohledem lékařů a sester v dialyzačním středisku. Prá-vě časová náročnost na provedení he-modialýzy a čas související s transpor-tem do dia lyzačního centra vede čas-to nemocné k volbě léčby peritoneální dialýzou. Na základě získaných zkuše-ností a výzkumných prací je dnes čas-to peritoneální dialýza považována za metodu první volby léčby pacienta se selháním ledvin.
Peritoneální dialýza (PD) je způ-sob léčby, kterou si pacient po zaško-lení provádí doma. Metoda se použí-vá již více než 30 let. V naší zemi došlo k výraznému rozvoji PD v 90. letech minulého století. V posledních letech dochází i v ČR k nárůstu počtu pa-cientů léčených touto metodou. Pod-le Statistické ročenky dialyzační léč-by České nefrologické společnosti se
je méně, respektive tam, kde je men-ší koncentrace dané látky. Za příklad může sloužit močovina, která se při selhání ledvin v organismu hromadí a její koncentrace může být mnoho-násobně vyšší než u zdravého člověka. V dialyzačním roztoku není močovina přítomna, a proto do něj velmi snad-no přechází; stejně je to i s ostatními látkami, které by jinak byly odstraně-ny ledvinami. Dialyzační roztok má stálé složení – musí v něm být látky, které naopak nechceme z těla odstra-nit, například vápník. Pokud pacient nemočí, musí se při dialýze odstranit z organismu i voda. Aby to bylo mož-né, přidává se do dialyzačního rozto-ku látka, která je zde ve větší koncen-traci než v krvi a která vodu na sebe poutá. Voda z těla přechází do dialy-začního roztoku tak, aby se koncent-race látky v roztoku snížila a přiblížila se koncentraci látky v krvi. Touto lát-kou je cukr (glukóza) – čím více vody potřebujeme z těla odstranit, tím vyšší koncentraci glukózy použijeme. Další látkou obsaženou v dialyzačním roz-toku je látka, která neutralizuje kyseli-ny vzniklé v organismu. Je to buď sod-ná sůl mléčnanu, nebo uhličitanu.
použití cycleruJinou alternativou klasické manuální peritoneální dialýzy (označované ja-ko CAPD – Continuous Ambulatory Peritoneal Dialysis, tedy konti nuální ambulantní peritoneální dialýza) je použití přístroje, tzv. cycleru. Tento přístroj je naprogramován tak, že je schopen automaticky provádět výmě-ny dialyzačního roztoku (napouště-ní i vypouštění), viz označení metody APD – Automated Peritoneal Dialy-sis, tedy automatizovaná peritoneální dialýza. Výhodou přístrojové varian-ty je především skutečnost, že převáž-ná část léčby probíhá automaticky, ob-vykle v noční době.
edukace pacientaAť už při manuálním provádění peri-toneální dialýzy, nebo za pomoci pří-
význam perItoneální dIalýzy v léČbě pacIenta přI chronIcKém selhání ledvIn a role sestryPeritoneální dialýza je jedna ze tří možností, jak lze nahradit funkci ledvin, protože selžou-li ledviny, pacient umírá. Pro pacienta je z fyziologického hlediska nejpříznivější léčbou transplantace ledviny.
Bc. Jindra Kracíkovápředsedkyně nefrologické sekce ČAS
FLORENCE 11/2010 11
pRaxEstroje je vždy hlavním úkolem specia-lizovaného týmu (lékařů, sester, psy-chologa, nutriční terapeutky, sociální pracovnice) poskytnout nemocnému co nejvíce informací o léčbě a mož-ných komplikacích. Edukace pacien-ta probíhá podle zvyklostí pracovišť většinou kombinovaně. Volí se meto-dy zčásti skupinové edukace, důraz se však klade na individuální schop-nosti a možnosti každého pacien-ta. Často se (se souhlasem pacienta) zapojují i rodinní příslušníci. Lékař a sestra zhodnotí situaci nemocného (zdravotní stav, sociální podmínky, partnerský vztah, schopnosti pacien-ta), vyberou vhodný typ metody (ma-nuální CAPD, APD apod.) a poskyt-nou pacientovi dostatek názorných „učebních materiá lů“ i času pro roz-hodnutí. Je-li pacient rozhodnut pře-vzít z velké části spoluúčast na léčbě v domácím prostředí, edukující sest-ra stanoví postup edukace.
postup edukaceSestra provede prohlídku domácnos-ti a doporučí úpravu prostředí, kde si pacient bude PD provádět. Spolu s pa-cientem vybere prostor pro skladová-ní dialyzačních roztoků a pomůcek. Praktická výuka probíhá v dialyzač-ním centru, kde se pacient postupně učí hygienickým zásadám (mytí ru-kou) a udržování čistoty, péči o kate-tr, provedení bezpečné výměny, do-držování pitného režimu a dietních doporučení, řešení problémů v do-mácím prostředí, objednávání va-ků s dialyzačním roztokem a dalšího spotřebního materiálu. Sestra, která se věnuje této edukaci, má plán lek-cí, zařazuje nová témata, probraná témata s pacientem opakuje. Na pra-covištích se používají kontrolní for-muláře a kontrolní testy, kterými si sestra ověřuje znalosti pacienta. Ses-tra zhodnotí bezpečné provádění vý-měn pacientem. Doba edukace trvá obvykle sedm dní, ale podle schop-ností a potřeby pacienta může být prodloužena. Spolupráce sestry pro peritoneální dialýzu a pacienta ne-končí zaškolením. Pokračuje po ce-lou dobu léčení, často mnoho let. Ses-tra provádí návštěvy v domácnosti, pacient podstupuje kontroly lékařem a sestrou v dialyzačním centru. Podle indikace lékaře jsou pacientovi pro-váděna speciální vyšetření účinnos-ti peritoneální dialýzy. Zdravotnický personál podporuje sociální kontakty a komunikaci mezi pacienty se stej-ným osudem zejména na neformál-ních setkáních.
asistovaná peritoneální dialýza a nový výkon v sazebníkuJsou však situace, kdy se nemocnému změní sociální podmínky nebo při-druží komplikace a on si nemůže pro-vádět výměny sám. V tomto případě je možnost obrátit se na agentury domá-cí péče. Vyškolené sestry pak provádě-jí peritoneální dialýzu několikrát den-ně v domácnosti pacienta. Má-li pacient automatizovanou peritoneální dialý-zu prováděnou pomocí cycleru, pomo-hou sestry s připojením a odpojením. Zaškolené setry mohou provádět peri-toneální dialýzu i v domovech důchod-ců nebo léčebnách dlouhodobé péče. Pak mluvíme o asistované perito neální dia lýze. Výkon lze vykázat pojišťovně. Výkon je nový a podařil se prosadit do Sazebníku výkonů s bodovými hod-notami pro rok 2010. Jde o kód 06141 – Provádění peritoneální dialýzy sestrou (handicapovaným pacientům), a to pro odbornosti 108 (nefrologie), 911 (všeo-becná sestra), 913 (sestra v sociálních službách) a 925 (sestra v domácí péči).
Role sestry je jak v průběhu eduka-ce, tak po celou dobu léčby význam-ná a nezastupitelná. Metoda umožňu-je sestrám využít zákonem dané kom-petence a přináší jim velké uspokojení ze samostatné práce. V rámci vzdělá-
vání sester na kongresech a dalších ak-cích jsou témata zaměřená na perito-neální dialýzu vždy hojně zastoupena a diskutována.
Peritoneální dialýza je tedy vhodná nejen pro pacienty mladé, kteří si chtě-jí udržet nezávislost na dialyzačním centru, ale i pro starší nemocné, kte-ří jsou z medicínského pohledu vhod-ní pro zařazení na peritoneální dialý-zu a mohou se touto metodou léčit sa-mi, za pomoci rodinných příslušníků nebo vyškolených sester ve vlastním sociálním prostředí, což je hlavní vý-hoda této metody.
Literatura: 1. http://www.nadaceledviny.cz/informac-
ni-brozurky-peritonealni-dialyza.html.
2. Rychlík I, Lopot F. Statistická ročenka
dialyzační léčby v České republice.
[online]. Dostupné na: <www.nefrol.cz>
3. Valachovičová J. Dialyzační přístup pro
peritoneální dialýzu. Stěžeň, ročník 21,
2010, č. 3, s. 26.
4. Černá M, Valachovičová J. Domácí
dialýza a agentury domácí péče. Stěžeň,
ročník 21, 2010, č. 3, s. 30.
5. Nermutová L. Nový výkon sestry –
06141. Medical Tribune, srpen 2010.
([email protected])www.dialyza-strahov.cz
Princip peritoneální dialýzy
12 FLORENCE 11/2010
případová stUdIe
KazUIstIKa nemocné s münchhaUsenovým syndromem
úvodUvádím případ nemocné paní P. (*1972), která byla opakovaně hos-pitalizována na našem interním od-dělení k diagnostickému pobytu. Na našem oddělení šlo o dobře známou pacientku, která zde během hospita-lizace roku 2008 (ve svých 36 letech) ležela již pojedenácté. Důvodem při-jetí bylo zvýšení bílkoviny v moči na hodnoty těžce dekompenzované-ho nefrotického syndromu, přičemž předchozí hodnoty proteinurie byly normální nebo hraniční, což se dalo vysvětlit neuspokojivě kompenzova-nou arteriální hypertenzí.
Z anamnézy: Pacientka P. pracuje ja-ko uklízečka v mateřské škole, bydlí s druhem – prodavačem – a jednou vlastní (15) a jednou nevlastní (12) dcerou ve služebním bytě. Kouří 20–30 cigaret denně od 16 let věku, pří-ležitostně pije „s návštěvami“ ovocná vína. Byla celkem čtyřikrát těhotná, tři těhotenství skončila interrupcí, první v sedmnácti letech. Nyní užívá k zabránění početí injekce Depo-Pro-vera. Kromě nich užívá podle svých slov pravidelně sedm různých léků (na astma, alergii, dráždivý tračník, depresi, vysoký krevní tlak a na ža-ludeční obtíže), kupuje si potravino-vé a vitaminové doplňky. Na dotaz týkající se alergie vyjmenovává léka-ři dlouhý seznam léků a rostlinných alergenů.
Souhrn: Münchhausenův syndrom patří mezi arteficiální, tj. nepravé – předstírané poruchy. Pacienti s tímto one-mocněním si přivádějí různá tělesná postižení nebo předstírají různé příznaky, aby se dostali do nemocnice. Jsou ochotni absolvovat různá vyšetření a operace, jejich cílem je co nejvíce prodloužit epizodu nemoci. Psychopatologic-ky je přítomen porušený vztah k vlastnímu tělu. Uvádíme případ pacientky, která byla na našem oddělení opakova-ně vyšetřována pro nejasné obtíže, až byla při jedné z mnoha hospitalizací přistižena sestrou při manipulaci se vzor-kem moči. Po tomto zjištění byla předána do psychiatrické péče, psychiatr potvrdil diagnózu Münchhausenova syn-dromu.Klíčová slova: Münchhausenův syndrom – porucha osobnosti – hraniční osobnost – arteficiální porucha.
(Case report of a patient with Münchhausen syndrome)Summary: Münchhausen‘s syndrome is a term for facticious disorders. Patients create symptomps of illness to gain inves-tigation and medical treatment. They are content to undergo different examinations and operations in order to prolong to-tal illness duration. Relation to own patient‘s body is impaired. We present a case of a female patient who was repeatedly admitted to our inpatient department due to puzzling difficulties. Once she was found out to manipulate with a urine sam-ple by adding egg white in it. After discovering this she was referred to a specialized clinic of psychiatry where the diagno-sis of Münchhausen syndrome was confirmed.Key words: Münchhausen syndrome – personality disorder – borderline personality – facticious disorder.
Sesterská anamnéza byla odebrá-na v pojetí Marjory Gordon s využitím informací z lékařské anamnézy. Vní-mání zdravotního stavu – hodnocen ja-ko závažný, sklon k agravaci, pa cientka podrobně popisuje různé obtíže, v roz-hovoru dominantní. Dieta – domá-cí česká kuchyně, večerní „nájezdy na ledničku“, snaží se zhubnout, ale ne-daří se jí to. Pije hodně kávy „k ciga-retce“. Forma stravy – normální. BMI 33, typ obezity „hruška“. Močení a sto-lice – sklon k zácpě, občas užívá projí-madla. Aktivita – popisuje, že s náma-hou zvládá všední den, popisuje chro-nickou únavu. Spánek – ne usne bez antidepresiva na noc. Bolesti – „ce-lý člověk“, klouby, časté bolesti hlavy. Sebepojetí a sebeúcta – založením spí-še pesimistka, rozhovor se opět stá-čí k nemocem, prodělaným operacím atd. Role a mezilidské vztahy – chová-ní dominantní. Sexualita a reproduk-ce – jedna vlastní dcera, jedna nevlast-ní, jinak více viz lékařská anamnéza. Stresové situace – na stres pomáhají ci-garety a alkohol. Víra, přesvědčení, ži-votní hodnoty – ateistka, hodnoty: pe-níze, zdraví.
Z chronických onemocnění se lé-čí s bronchiálním astmatem, hyper-tenzí a nespecifickými zažívacími obtížemi. Prodělala operaci apen-dixu, diagnostickou laparoskopii pro susp. cystu na vaječníku, opako-vaně horní i dolní endoskopii zaží-vacího traktu, artroskopii pravého
kolenního kloubu a excizi nejasného ložiska z pravé mammy. Od 28 let je sledována na psychiatrii po demon-strativním sebevražedném pokusu, kdy spolykala blistr benzodiazepi-nových anxiolytik.
Sesterskou anamnézu se podařilo odebrat jen nekompletně, protože pa-cientka projevovala k sestrám velmi nepřátelský vztah, tykala jim a prohlá-sila, že se nemusí nikomu zpovídat, že vše již řekla panu doktorovi.
Nynější onemocnění. Na našem oddělení již pacientka byla v minu-losti hospitalizována k různým vy-šetřením za hospitalizace, naposle-dy roku 2008 pro podezření na úna-vový syndrom, kdy byl stav uzavřen jako projev depresivního onemocně-ní a stav po EB viróze s vysokým tit-rem protilátek. Nyní nemocná přišla k hospitalizaci s doporučením prak-tického lékaře a žádostí o „komplexní vyšetření na lůžku“ pro nový záchyt bílkoviny v moči (semikvantitativ-ně +++). Přítomna byla i mikrosko-pická hematurie. Nález byl indikací k biopsii ledviny na specializovaném pracovišti, ale vzhledem k nejasnos-ti stavu a ostatnímu laboratornímu a klinickému nálezu bez větších po-zoruhodností se rozhodl ošetřující lékař nález ještě potvrdit. Naordino-val proto sběr moči na Addisův sedi-ment, proteinurii a clearance kreati-ninu. Odpady bílkovin byly ve sběru moči 13 g/den, ostatní nález praktic-
Renáta Issani, RS.Program H plus, Poliklinika Kartouzská, Praha
2001: ukonč. SZŠ, Praha – všeobecná sestra; 2002–2010: Interní oddělení Clinicum, a. s., Praha; od 2010: Program H plus, Poliklinika Kartouzská, Praha
RECENzOvaNý čLáNEK
FLORENCE 11/2010 21
ZDRAVOTNICKÁ LITERATURA
www.galen.cz
devadesátiletá tradice knihkupectví v Lípové ulici•
bohatý výběr odborných publikací pro obor ošetřovatelství•
Lípová 6, 120 00 Praha 2 • PO–PÁ / 9.00–18.00 • telefon 224 923 115
Florence A4.indd 1 14.9.2010 10:02:18
22 FLORENCE 11/2010
Dat
umPo
řada
tel
Náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
3. 1
1.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: cyk
lus
Rok
s ži
vina
mi.
Teku
tiny,
flav
onid
yFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá, j
aros
lava
.pol
akov
a@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
83 2
52, w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í,
sem
inář
e pr
o ne
léka
ře)
4. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: P
ojďt
e s
nám
i léč
it rá
nyFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá,
jaro
slav
a.po
lako
va@
ftn.
cz, t
el.:
261
083
252,
w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í, se
min
áře
pro
nelé
kaře
)
4.–5
. 11.
ČSKV
CH Č
LS JE
P a
Nem
. Čes
ké
Budě
jovi
ce, a
.s.IV
. sje
zd Č
eské
spo
lečn
osti
ka
rdio
vask
. chi
rurg
ieD
ům k
ultu
ry M
etro
pol,
Če
ské
Budě
jovi
cePh
Dr.
Mar
ie Š
otol
ová,
38
7 87
2 01
5, 7
23 8
47 0
04, p
r@ne
mcb
.cz
5.–6
. 11.
ČAS:
sek
ce A
RIP
Mez
inár
. kon
fere
nce
sest
er
obor
u A
RIM
Prah
aBc
. Miro
slav
Hm
irák,
miro
slav
.hm
irak@
sezn
am.c
z
6. 1
1.ČA
S: R
egio
n Po
labí
Gen
etik
aO
becn
í dům
, B. S
met
any
55, N
ymbu
rkM
arie
Kou
tová
, 607
128
218
, m.k
outo
va@
sezn
am.c
z
6. 1
1.ČA
S: in
tern
í sek
ceO
šetř
ovat
elst
ví v
inte
rníc
h ob
orec
hKo
ngre
s. sá
l Nem
. Na
Hom
olce
, Pr
aha
jana
.hru
skov
a@vf
n.cz
8.–9
. 11.
Cent
rum
adi
ktol
ogie
PK
1. L
F U
K Pr
aha
Mez
inár
. kon
fere
nce:
Prim
. pre
venc
e riz
ik. c
hová
níPr
aha
PhD
r. M
atúš
Šuc
ha, P
h. D
.,
such
a@ad
ikto
logi
e.cz
; ww
w.p
prch
.cz
10. 1
1.
Tech
. uni
v. L
iber
ec, Ú
stav
zdr
av.
stud
ií, K
raj.
nem
. v L
iber
ci, a
. s.
III. s
tude
nt. k
onf.
ÚZS
a II
. lib
er. k
onf.
nelé
kař.
prof
esí: J
eden
svět
– m
noho
po
dob
ošet
řova
telst
ví
Cent
rum
Bab
ylon
, Lib
erec
Přih
lášk
y na
ww
w.u
zs.tu
l.cz,
Info
rmac
e: B
c. K
. Šve
jdov
á
kate
rina.
svej
dova
@tu
l.cz,
(akr
edito
váno
ČA
S)
10. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: N
ásilí
na
žená
ch,
dom
ácí n
ásilí
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, ja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, tel
.: 26
1 08
3 25
2,
ww
w.ft
n.cz
(vzd
ěláv
ání,
sem
inář
e pr
o ne
léka
ře)
10.–
11. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: O
šetř
ován
í ne
moc
ného
s P
EGFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá,
jaro
slav
a.po
lako
va@
ftn.
cz, t
el.:
261
083
252,
w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í, se
min
áře
pro
nelé
kaře
)
11. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: H
ypoc
hond
rická
po
ruch
a u
paci
entů
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, ja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, tel
.: 26
1 08
3 25
2,
ww
w.ft
n.cz
(vzd
ěláv
ání,
sem
inář
e pr
o ne
léka
ře)
12.–
13. 1
1.Sl
ov. k
omor
a se
stie
r a p
ôr. a
sist
., Re
g.
kom
ora
SKSa
PA V
ys. T
atry
, San
at.
Tatr
. Kot
lina,
n. o
.
I. ce
losl
ov. k
onfe
renc
e s
mez
inár
. úč
astí:
Bel
ians
ke d
ni o
šetr
ovat
eľst
va:
Špec
ifiká
oš.
star
ostli
vost
i v p
neu-
mol
., ft
izeo
l. a
vnút
or. l
ekár
stve
Sana
tóriu
m T
atra
n. K
otlin
a, n
. o., V
y-so
ké T
atry
, 059
54
Tatr
ansk
á Ko
tlina
M
gr. D
anka
Hal
ečko
vá,
tel.
: 090
5/17
6 32
9, h
alec
kova
@gm
ail.c
om,
Jank
a Pl
učin
ská,
tel.:
091
0 91
6 02
4,
Mgr
. Luk
áš K
ober
, tel
.: 09
11 3
20 3
39
rksk
sapa
.tatr
y@gm
ail.c
om
13. 1
1.FT
NsP
, Pra
haN
euro
logi
cká
konf
eren
ceFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá,
jaro
slav
a.po
lako
va@
ftn.
cz, t
el.:
261
083
252,
w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í, se
min
áře
pro
nelé
kaře
)
24. 1
1.ČA
S: s
ekce
chi
rurg
ický
ch o
borů
One
m. a
def
ekty
kůž
e: D
ekub
ity,
seku
ndár
. se
hojíc
í rán
y,
derm
atov
ener
., on
kolo
gie
Brno
Eva
Kvas
nico
vá, e
kvas
nico
va@
vnbr
no.c
z
24. 1
1.
ČAS:
regi
on H
rade
c Kr
álov
éKo
mun
ikac
e s
paci
ente
m
(1. č
ást;
uzáv
. přih
láše
k 11
. 10.
)FN
Hra
dec
Král
ové,
Výu
k. c
entr
umw
ww
.cnn
a.cz
, Han
a Sü
nder
man
nová
, ha
na.m
amka
@se
znam
.cz
24. 1
1.
16.0
0–18
.00
ČAS:
sek
ce p
rimár
ní p
éče
Och
rana
zdr
aví s
estr
y př
ed
infe
kční
m o
nem
.Ú
TPO
, FTN
sP, V
ídeň
ská
800,
Pr
aha
4, p
av. A
-1, I
. p.
mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z, h
ttp:
//ut
po.lf
1.cu
ni.c
z
26. a
27.
11.
(o
pak.
akc
e)ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
átní
kon
fere
nce
labo
r. ob
orů
VFN
, Pra
haJ.
Fark
ačov
á, ja
na.fa
rkac
ova@
vfn.
cz
29. 1
1.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Péč
e o
děts
ké p
acie
nty
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, jar
osla
va.p
olak
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
252
, ww
w.ft
n.cz
(vzd
ěláv
ání,
sem
inář
e
pro
nelé
kaře
)
listo
pad
ČAS:
sto
mat
olog
ická
sek
ceZá
chov
ná s
tom
atol
. – d
iagn
ostik
a,
indi
kace
výp
lň. m
ater
iálů
bude
upř
esně
noEv
a G
régr
ová,
Sto
mat
olog
ická
klin
ika
FN u
sv.
Ann
y v
Brně
, eva
.gre
grov
a@fn
usa.
cz
listo
pad
ČA
S: re
gion
Mot
olSl
unce
náš
přít
el, n
epřít
el, s
emin
ářFN
v M
otol
esy
lvie
.kre
ckov
a@se
znam
.cz
3.–
4. 1
2.ČA
S: n
efro
log.
sek
ce a
ED
TNA
/ERC
AX.
mul
tidis
cipl
. nef
rol.
kong
res
Hot
el In
tern
atio
nal,
Brno
jindr
a.kr
acik
ova@
atla
s.cz
4. 1
2.
ČAS:
oft
alm
olog
ická
sek
ce,
ÚVN
Pra
haCe
lost
átní
kon
fere
nce:
O
ko d
o du
še o
kno
VI.
ÚVN
Pra
haw
ww
.uvn
.cz,
Mgr
. Zuz
ana
Štěr
bová
, tel
.: 49
5 86
5 25
2
9. 1
2.
Nem
ocni
ce Č
eské
Bud
ějov
ice,
a.s.
Jiho
česk
ý di
abet
olog
ický
den
Dům
kul
tury
Met
ropo
l,
Česk
é Bu
dějo
vice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, 3
87 8
72 0
15,
723
847
004,
pr@
nem
cb.c
z
9. 1
2.
ČAS:
regi
on M
ladá
Bol
esla
vRe
gion
. kon
fere
nce:
Civ
iliz.
cho
ro-
by a
mož
nost
i pre
venc
e v
kom
pet.
nelé
kař.
zdra
v. o
borů
Dům
kul
tury
Mla
dá B
oles
lav,
D
ivad
elní
sál
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZŠ
a V
OŠZ
, Bož
eny
Něm
cové
48
2, M
ladá
Bol
esla
v, m
obil:
607
258
338
, lu
cie.
kopa
lova
@se
znam
.cz
11. 1
2.ČA
S: p
edia
tric
ká s
ekce
Konf
eren
ce: V
ždy
je n
ěco
nové
ho.
Nov
é po
znat
ky z
ped
iatr
iePr
aha
libus
e.kr
ulis
ova@
vfn.
cz
13. 1
1.
ČAS:
sto
mat
olog
ická
sek
ceKo
nfer
ence
: tém
a bu
de u
přes
něno
IKEM
, Pra
haEv
a G
régr
ová,
Sto
mat
olog
ická
klin
ika
FN u
sv.
Ann
y v
Brně
, eva
.gre
grov
a@fn
usa.
cz
15. 1
2.
16.0
0–18
.00
ČAS:
sek
ce p
rimár
ní p
éče
Um
ění r
elax
ace
ÚTP
O, F
TNsP
, Víd
eňsk
á 80
0,
Prah
a 4,
pav
. A-1
, I. p
.m
onik
a.ho
stal
kova
@lf1
.cun
i.cz,
htt
p://
utpo
.lf1.
cuni
.cz
pros
inec
ČAS:
sek
ce s
enio
rek
přip
ravu
jem
e dl
e zá
jmu
člen
ekxx
xru
zena
.wag
nero
va@
vfn.
cz
přeh
led
vzd
ěláv
acíc
h a
Kcí (
listo
pad–
pros
inec
201
0)
FLORENCE 11/2010 23
Dat
umPo
řada
tel
Náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
3. 1
1.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: cyk
lus
Rok
s ži
vina
mi.
Teku
tiny,
flav
onid
yFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá, j
aros
lava
.pol
akov
a@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
83 2
52, w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í,
sem
inář
e pr
o ne
léka
ře)
4. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: P
ojďt
e s
nám
i léč
it rá
nyFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá,
jaro
slav
a.po
lako
va@
ftn.
cz, t
el.:
261
083
252,
w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í, se
min
áře
pro
nelé
kaře
)
4.–5
. 11.
ČSKV
CH Č
LS JE
P a
Nem
. Čes
ké
Budě
jovi
ce, a
.s.IV
. sje
zd Č
eské
spo
lečn
osti
ka
rdio
vask
. chi
rurg
ieD
ům k
ultu
ry M
etro
pol,
Če
ské
Budě
jovi
cePh
Dr.
Mar
ie Š
otol
ová,
38
7 87
2 01
5, 7
23 8
47 0
04, p
r@ne
mcb
.cz
5.–6
. 11.
ČAS:
sek
ce A
RIP
Mez
inár
. kon
fere
nce
sest
er
obor
u A
RIM
Prah
aBc
. Miro
slav
Hm
irák,
miro
slav
.hm
irak@
sezn
am.c
z
6. 1
1.ČA
S: R
egio
n Po
labí
Gen
etik
aO
becn
í dům
, B. S
met
any
55, N
ymbu
rkM
arie
Kou
tová
, 607
128
218
, m.k
outo
va@
sezn
am.c
z
6. 1
1.ČA
S: in
tern
í sek
ceO
šetř
ovat
elst
ví v
inte
rníc
h ob
orec
hKo
ngre
s. sá
l Nem
. Na
Hom
olce
, Pr
aha
jana
.hru
skov
a@vf
n.cz
8.–9
. 11.
Cent
rum
adi
ktol
ogie
PK
1. L
F U
K Pr
aha
Mez
inár
. kon
fere
nce:
Prim
. pre
venc
e riz
ik. c
hová
níPr
aha
PhD
r. M
atúš
Šuc
ha, P
h. D
.,
such
a@ad
ikto
logi
e.cz
; ww
w.p
prch
.cz
10. 1
1.
Tech
. uni
v. L
iber
ec, Ú
stav
zdr
av.
stud
ií, K
raj.
nem
. v L
iber
ci, a
. s.
III. s
tude
nt. k
onf.
ÚZS
a II
. lib
er. k
onf.
nelé
kař.
prof
esí: J
eden
svět
– m
noho
po
dob
ošet
řova
telst
ví
Cent
rum
Bab
ylon
, Lib
erec
Přih
lášk
y na
ww
w.u
zs.tu
l.cz,
Info
rmac
e: B
c. K
. Šve
jdov
á
kate
rina.
svej
dova
@tu
l.cz,
(akr
edito
váno
ČA
S)
10. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: N
ásilí
na
žená
ch,
dom
ácí n
ásilí
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, ja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, tel
.: 26
1 08
3 25
2,
ww
w.ft
n.cz
(vzd
ěláv
ání,
sem
inář
e pr
o ne
léka
ře)
10.–
11. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: O
šetř
ován
í ne
moc
ného
s P
EGFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá,
jaro
slav
a.po
lako
va@
ftn.
cz, t
el.:
261
083
252,
w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í, se
min
áře
pro
nelé
kaře
)
11. 1
1.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: H
ypoc
hond
rická
po
ruch
a u
paci
entů
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, ja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, tel
.: 26
1 08
3 25
2,
ww
w.ft
n.cz
(vzd
ěláv
ání,
sem
inář
e pr
o ne
léka
ře)
12.–
13. 1
1.Sl
ov. k
omor
a se
stie
r a p
ôr. a
sist
., Re
g.
kom
ora
SKSa
PA V
ys. T
atry
, San
at.
Tatr
. Kot
lina,
n. o
.
I. ce
losl
ov. k
onfe
renc
e s
mez
inár
. úč
astí:
Bel
ians
ke d
ni o
šetr
ovat
eľst
va:
Špec
ifiká
oš.
star
ostli
vost
i v p
neu-
mol
., ft
izeo
l. a
vnút
or. l
ekár
stve
Sana
tóriu
m T
atra
n. K
otlin
a, n
. o., V
y-so
ké T
atry
, 059
54
Tatr
ansk
á Ko
tlina
M
gr. D
anka
Hal
ečko
vá,
tel.
: 090
5/17
6 32
9, h
alec
kova
@gm
ail.c
om,
Jank
a Pl
učin
ská,
tel.:
091
0 91
6 02
4,
Mgr
. Luk
áš K
ober
, tel
.: 09
11 3
20 3
39
rksk
sapa
.tatr
y@gm
ail.c
om
13. 1
1.FT
NsP
, Pra
haN
euro
logi
cká
konf
eren
ceFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u,
Víde
ňská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá,
jaro
slav
a.po
lako
va@
ftn.
cz, t
el.:
261
083
252,
w
ww
.ftn.
cz (v
zděl
áván
í, se
min
áře
pro
nelé
kaře
)
24. 1
1.ČA
S: s
ekce
chi
rurg
ický
ch o
borů
One
m. a
def
ekty
kůž
e: D
ekub
ity,
seku
ndár
. se
hojíc
í rán
y,
derm
atov
ener
., on
kolo
gie
Brno
Eva
Kvas
nico
vá, e
kvas
nico
va@
vnbr
no.c
z
24. 1
1.
ČAS:
regi
on H
rade
c Kr
álov
éKo
mun
ikac
e s
paci
ente
m
(1. č
ást;
uzáv
. přih
láše
k 11
. 10.
)FN
Hra
dec
Král
ové,
Výu
k. c
entr
umw
ww
.cnn
a.cz
, Han
a Sü
nder
man
nová
, ha
na.m
amka
@se
znam
.cz
24. 1
1.
16.0
0–18
.00
ČAS:
sek
ce p
rimár
ní p
éče
Och
rana
zdr
aví s
estr
y př
ed
infe
kční
m o
nem
.Ú
TPO
, FTN
sP, V
ídeň
ská
800,
Pr
aha
4, p
av. A
-1, I
. p.
mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z, h
ttp:
//ut
po.lf
1.cu
ni.c
z
26. a
27.
11.
(o
pak.
akc
e)ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
átní
kon
fere
nce
labo
r. ob
orů
VFN
, Pra
haJ.
Fark
ačov
á, ja
na.fa
rkac
ova@
vfn.
cz
29. 1
1.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Péč
e o
děts
ké p
acie
nty
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, jar
osla
va.p
olak
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
252
, ww
w.ft
n.cz
(vzd
ěláv
ání,
sem
inář
e
pro
nelé
kaře
)
listo
pad
ČAS:
sto
mat
olog
ická
sek
ceZá
chov
ná s
tom
atol
. – d
iagn
ostik
a,
indi
kace
výp
lň. m
ater
iálů
bude
upř
esně
noEv
a G
régr
ová,
Sto
mat
olog
ická
klin
ika
FN u
sv.
Ann
y v
Brně
, eva
.gre
grov
a@fn
usa.
cz
listo
pad
ČA
S: re
gion
Mot
olSl
unce
náš
přít
el, n
epřít
el, s
emin
ářFN
v M
otol
esy
lvie
.kre
ckov
a@se
znam
.cz
3.–
4. 1
2.ČA
S: n
efro
log.
sek
ce a
ED
TNA
/ERC
AX.
mul
tidis
cipl
. nef
rol.
kong
res
Hot
el In
tern
atio
nal,
Brno
jindr
a.kr
acik
ova@
atla
s.cz
4. 1
2.
ČAS:
oft
alm
olog
ická
sek
ce,
ÚVN
Pra
haCe
lost
átní
kon
fere
nce:
O
ko d
o du
še o
kno
VI.
ÚVN
Pra
haw
ww
.uvn
.cz,
Mgr
. Zuz
ana
Štěr
bová
, tel
.: 49
5 86
5 25
2
9. 1
2.
Nem
ocni
ce Č
eské
Bud
ějov
ice,
a.s.
Jiho
česk
ý di
abet
olog
ický
den
Dům
kul
tury
Met
ropo
l,
Česk
é Bu
dějo
vice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, 3
87 8
72 0
15,
723
847
004,
pr@
nem
cb.c
z
9. 1
2.
ČAS:
regi
on M
ladá
Bol
esla
vRe
gion
. kon
fere
nce:
Civ
iliz.
cho
ro-
by a
mož
nost
i pre
venc
e v
kom
pet.
nelé
kař.
zdra
v. o
borů
Dům
kul
tury
Mla
dá B
oles
lav,
D
ivad
elní
sál
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZŠ
a V
OŠZ
, Bož
eny
Něm
cové
48
2, M
ladá
Bol
esla
v, m
obil:
607
258
338
, lu
cie.
kopa
lova
@se
znam
.cz
11. 1
2.ČA
S: p
edia
tric
ká s
ekce
Konf
eren
ce: V
ždy
je n
ěco
nové
ho.
Nov
é po
znat
ky z
ped
iatr
iePr
aha
libus
e.kr
ulis
ova@
vfn.
cz
13. 1
1.
ČAS:
sto
mat
olog
ická
sek
ceKo
nfer
ence
: tém
a bu
de u
přes
něno
IKEM
, Pra
haEv
a G
régr
ová,
Sto
mat
olog
ická
klin
ika
FN u
sv.
Ann
y v
Brně
, eva
.gre
grov
a@fn
usa.
cz
15. 1
2.
16.0
0–18
.00
ČAS:
sek
ce p
rimár
ní p
éče
Um
ění r
elax
ace
ÚTP
O, F
TNsP
, Víd
eňsk
á 80
0,
Prah
a 4,
pav
. A-1
, I. p
.m
onik
a.ho
stal
kova
@lf1
.cun
i.cz,
htt
p://
utpo
.lf1.
cuni
.cz
pros
inec
ČAS:
sek
ce s
enio
rek
přip
ravu
jem
e dl
e zá
jmu
člen
ekxx
xru
zena
.wag
nero
va@
vfn.
cz
Pozn
ámka
: pod
barv
ené
akce
poř
ádá
ČAS.
Úpl
ný p
řehl
ed v
zděl
ávac
ích
akcí
201
0 na
jdet
e na
ww
w.fl
oren
ce.c
z. V
zděl
ávac
í akc
e IP
VZ p
ro z
drav
otní
ky n
elék
aře,
list
opad
–pro
sine
c 20
10, p
řihlá
šky
a da
lší i
nfor
mac
e na
jdet
e na
ww
w.ip
vz.c
z.
INZE
RCE
jaz
yko
vé k
urz
y za
měř
ené
na
péč
i o p
acie
nta
sp
ecia
lizo
van
á d
iviz
e p
ro p
řekl
ady
a tl
um
oče
ní v
ob
oru
zd
ravo
tnic
tví
odb
orná
term
inol
ogie
pod
le m
edic
ínsk
é sp
ecia
lizac
e v
šech
ny ja
zyky
a je
jich
kom
bina
ce s
peci
aliz
ovan
é ja
zyko
vé s
emin
áře
zaj
iště
ní tl
umoč
ení k
dyko
liv a
kde
koliv
Chc
ete
se z
doko
nalit
v k
omun
ikac
i se
zahr
anič
ním
i pac
ient
y? P
otře
buje
te z
ajis
tit s
peci
aliz
ovan
ý př
ekla
d ne
bo tl
umoč
ení?
Spo
lehn
ěte
se n
a od
born
íky!
+420
46
6 61
5 72
1+4
20
603
163
629
med
ical
@sk
riva
nek
.cz
WW
W.S
KR
IVA
NE
K.C
Z
SK
ŘIV
ÁN
EK
ME
DIC
AL
VÁŠ
SP
OL
EH
LIV
Ý J
AZ
YK
OV
Ý P
AR
TN
ER
NA
PO
LI
ME
DIC
ÍNY
inze
rce
med
ical
_Flo
renc
eFIN
.indd
1
18.3
.201
0 1
4:40
:40
24 FLORENCE 11/2010
RECENzOvaNý čLáNEK
úvodNa Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc probíhá v současné době stu-die COPAT (Childhood Obesity Preva-lence and Treatment – Výskyt a léčba dětské obezity). Autorem a realizáto-rem je Endokrinologický ústav v Pra-ze, který náhodně vybírá 6000 dětí vhodných pro zařazení do intervenč-ní studie. Projekt COPAT si dává za cíl vytvořit systém péče o děti s nadvá-hou a obezitou, získání ucelené statis-tiky o jejich výskytu a vytvoření stra-tegie pro prevenci obezity.
Obezita se stává v posledních le-tech závažným celospolečenským zdravotním problémem. Pro své četné metabolické, kardiovaskulární a cév-ní komplikace je příčinou zvýšené ne-mocnosti, snížené aerobní výkonnosti a významných psychosociálních potí-ží. Obezita, která se plně rozvine v dět-ství a přetrvá až do dospělosti, je pro-vázena zvýšenou morbiditou a mor-talitou v pozdějším věku (Pastucha, 2007, Hyjánek, 2010).
Podle zjištění VZP ČR z roku 2009 (projekt Žij zdravě) 20 % dětí ve věku 6–12 let má nadváhu a 10 % je obéz-ních. Každé páté dítě ve věku 7 let trpí obezitou. Výjimkou nejsou děti s dvoj-násobkem doporučené váhy (www.zij-zdrave.cz).
výzkum Cíl výzkumu. Cílem výzkumu provádě-ného 2 roky na naší klinice bylo ověřit a potvrdit, zda lze úpravou životosprá-vy a přiměřenou pohybovou aktivitou redukovat hmotnost a množství tuku
Souhrn: Záměrem práce bylo zjistit, nakolik lze nefarmakologicky ovlivnit obezitu u dětí změnou nevhodných stravova-cích návyků a volnočasových aktivit. Jsou porovnávány antropometrické hodnoty měřené standardními vyšetřovacími metodami a hodnoty tělesné výkonnosti, posuzované na základě výsledků spiroergometrických vyšetření, u sledovaných dětí před zahájením léčby a v daných časových intervalech během dodržování doporučených opatření. Klíčová slova: obezita – dítě – antropometrická měření – dietoterapie – pohybová aktivita.
(Non-pharmacological influence on children obesity)Summary: The aim of this study was to find out how is possible to non-pharmacologicaly affect children obesity by changing dietary habits and leisure activities. We compare the results of antropometric parameters and VO2 max in a group of children with obezity before and after non-farmakological intervention, to evaluate the effect of non-phar-macological intervention, to assess the correlation between the change of PA and the change of anthropometric para-meters and VO2 max.Key words: obesity – child – anthropometric measurements – dietotherapy – physical activity.
výzKUmné sdělení
neFarmaKologIcKé ovlIvnění obezIty U dětí
Bc. Iva KvapilováKlinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, FN Olomouc
1982–1986: SZŠ, Olomouc – dět. sestra; 1992–1998: Klinika tělových. lékařství FN Olomouc, zdrav. sestra; 1998–2004: LF UP Olomouc, odb. asistentka; od 2004: Klinika tělových. lékařství a kardiovask. rehabilitace FN Olomouc, všeob. sestra; 2006–2010: Fakulta zdrav. věd, UP Olomouc – ošetřovatelství
MUDr. Renata TicháKlinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, FN Olomouc
u obézních dětí a zda tím lze zvýšit je-jich tělesnou zdatnost. Vybrané para-metry byly u vyšetřovaných dětí kont-rolovány s tříměsíčním odstupem.
Charakteristika souboru. Měře-ní se zúčastnilo celkem 19 dívek a 27 chlapců, kteří na naší klinice absolvo-vali vstupní a následné kontrolní vy-šetření. Na naši kliniku byly tyto dě-ti odeslány buď praktickými lékaři pro děti a dorost, endokrinologickým lé-kařem, specialisty, kteří se zabýva-jí léčbou dětské obezity, nebo si rodi-če sami našli adresu na internetových stránkách FN Olomouc.
Průměrný věk dětí byl v době mě-ření u chlapců 12,84 let ± 2,34, u dí-vek byl průměrný věk 13,12 let ± 2,72. Průměrná hmotnost byla u chlap-ců 71,18 kg ± 11,76, u dívek 69,66 kg ± 11,47. Všechny děti měly BMI (Bo-dy Mass Index) – index tělesné hmot-nosti nad 97. percentilem, až na velmi málo výjimek (u chlapců 4 probandi, u dívek 3).
Výzkumné metody. Za použi-tí standardních vyšetřovacích me-tod se u dětí provádělo antropomet-rické měření, které sestává ze zjištění hmotnosti, výšky, obvodu pasu a bo-ků, z těchto hodnot byl stanoven index Whist/HipRatio – poměr pasu k bo-kům, jenž hodnotí stavbu a proporcio-nalitu obézních ve vztahu ke zmnože-né tukové tkáni. Z naměřené hodnoty výšky a váhy byl vypočítán BMI jako podíl tělesné hmotnosti udané v kg a druhé mocniny tělesné výšky udané v metrech: hmotnost (kg)/tělesná výš-ka2 (m), hodnota byla srovnána s re-ferenčními grafy. Tonometrem byly
změřeny hodnoty klidového tlaku kr-ve a pulsním oxymetrem hodnoty kli-dové tepové frekvence. Ke zjištění pro-centa tuku z tloušťky kožních řas byl použit Bestův kaliper, kožní řasy se měřily na 10 přesně stanovených mís-tech tělesného povrchu. Procentuální množství tuku je stanoveno sumari-zací 10 kožních řas a použitím tabulek odvozených z regresních rovnic. Ke zhodnocení množství celkového tuku jsme také využili bioimpedanční ana-lýzu – Bodystat.
Bylo provedeno anamnestické vy-šetření zahrnující osobní, rodinnou, farmakologickou, alergologickou, so-ciální, pohybovou a u dívek gyneko-logickou anamnézu. V rámci osobní anamnézy se zjistila porodní hmot-nost, gestační stáří při narození, dél-ka kojení. Tato data byla zaznamenána pro případné další využití v následují-cích studiích. Údaje o množství pohy-bové aktivity (PA) byly získány pouze na základě informací od dětí a jejich rodičů a nebyly objektivně zhodnoce-ny pomocí krokoměru nebo akcelero-metru. Pohybová aktivita zahrnovala tělesnou výchovu ve škole a sportovní aktivity ve volném čase.
Spiroergometrie patří k hlavním zátěžovým vyšetřovacím metodám a je nezbytným doplňkem celkové dia-gnostiky. Poskytuje velké množství informací o různých fyziologických a patofyziologických reakcích a funk-cích nejen systému transportního, ale i metabolismu, biochemických para-metrů a podobně. U obézních dětí se vyskytuje v celé řadě parametrů sní-žení oproti neobézním dětem, způso-
Lokalita prieskumu: Fakultná nemoc-nica Ružinov, Bratislava – psychiatric-ká klinika, Fakultná nemocnica Micki-ewiczova, Bratislava, Fakultná nemoc-nica Trenčín, Psychiatrická klinika.Časové obdobie prieskumu: septem-ber 2009 – marec 2010.Metódou cieleného rozhovoru sme zis-ťovali názory na danú problematiku u 100 sestier, ktoré pozorovali pacien-tov počas 10 dní.Otázky, ktoré sme im kládli:Otázka 1: Stretli ste sa na svojom pra-covisku s dokonanou samovraždou? (tab. 1)Otázka 2: Ako zvládate situáciu, keď sa váš pacient pokúsi o suicídium? (tab. 2)Otázka 3: Zmenil sa váš postoj k pa-cientovi, ktorý vykonal nedokonaný samovražedný pokus? (tab. 3)Otázka 4: Čo navrhujete na zlepšenie bezpečnosti pacienta na vašej klini-ke? (tab. 4)
Tab. 1. Stretli ste sa na svojom pracovisku s dokonanou samovraždou?
Odpoveď počet respondentov percentuálne zastúpenie
Áno, jeden krát 72 72 %
Áno, opakovane 20 20 %
Nie 8 8 %
Spolu 100 100 %
Tab. 3. Zmenil sa váš postoj k pacientovi, ktorý vykonal nedokonaný samo-vražedný pokus? Podotázka: Treba venovať viac pozornosti pacientom?
Áno Nie Viac pozornosti voči pacientom Kvalitnejšie pozorovanie
26 10 44 20
Tab. 4. Čo navrhujete na zlepšenie bezpečnosti pacienta na vašom oddelení?
Izolačné izby
Kvalitnejšie pozorovanie
Viac informácií od príbuzných
Viac pomocného personálu
Viac školení na tému komunikácia s pacientom s rizikom suicídia
24 14 8 36 18
Tab. 2. Ako zvládate situáciu, keď sa váš pacient pokúsi o suicídium?
Odpoveď počet respondentov percentuálne zastúpenie
Smútok 20 20 %
Úzkosť 8 8 %
Výčitky 6 6 %
pocit beznádeje 6 6 %
Negatívna skúsenosť 24 24 %
rozladenosť 10 10 %
Nevedela som zabudnúť 18 18 %
Zlá nálada 8 8 %
Spolu 100 100 %
Pri odpovedi na otázku 3 sa respondentky zhodli v názore, že je potrebné venovať zvýšenú pozornosť pri ošetrovaní pacientov, u ktorých hrozí riziko samovraždy.
Pri otázke 2 sa všetky respondentky zhodli v názore, že situáciu, kedy sa pacient pokúsil o suicídium, hodnotia ako negatívnu skúsenosť.
Pri odpovedi na otázku 4 respondentky konštatovali nedostatok bezpečnostných opatrení chrániacich pacienta a navrhujú možnosti, ktorými by sa mohla zvýšiť bezpečnosť pacienta.
analýza výsledkov z cieleného rozhovoruIN
ZERC
E
K_Indol-in_69x280.indd 1 3/31/10 18:12 3
diskusiaPri skúmaní problematiky samovra-žedného pokusu či dokonaného sui-cídia sme došli k pozoruhodným po-znatkom, z ktorých nám vyplývajú in-formácie potrebné pre zvýšenie kvality poskytovania ošetrovateľskej starost-livosti o psychiatricky chorého pacien-ta. Odpovede sestier, pri ktorých kon-štatujú, že všetky prežívali po pokuse pacienta o suicídium negatívne emó-cie, naznačujú, že sestry potrebujú po-radenstvo v uvedenej oblasti, radi by sa zúčastnili workshopu na uvedenú problematiku komunikácie a indivi-duálneho psychologického prístupu k psychiatricky chorému pacientovi. Uvádzali smútok, zlú náladu, úzkosť, premýšľali, či sa tomu nedalo zabrá-niť, niektoré uvádzali výčitky svedo-mia, dlhotrvajúce zlé spomienky.
Pre zaujímavosť by bolo vhodné v budúcnosti zistiť, do akej miery zo-hráva v reakcii na samovražedný pokus
32 FLORENCE 11/2010
jů o všech hospitalizacích, které má k dispozici MDHCFP, spojeny údaje o matkách, které porodily v nemocni-ci, s údaji o dalších hospitalizacích ma-tek před porodem a po porodu, jejich návštěvách na pohotovosti i pobytech v nemocnici na pozorování. Tyto údaje byly získány ze všech nemocnic akutní péče v Massachusetts. Údaje o návště-vách na ambulantních odděleních ne-mocnic nejsou součástí tohoto souboru údajů (Nannini et al., 2008).
Algoritmus použitý k vytvoření konečného souboru dat pro studii je znázorněn na obr. 1. Počáteční soubor dat pro studii obsahoval všechny ná-vštěvy v nemocnici (hospitalizace, po-zorování, návštěvy pohotovosti) zkou-mané skupiny během období souvise-jícího s těhotenstvím. Toto období je definováno jako období těhotenství a prvního roku po porodu (Atrash, Rowley, Hogue, 1992). Začátek obdo-
bí souvisejícího s těhotenstvím byl vy-počítán odečtením týdnů těhotenství, uvedených v porodopisu nebo zprá-vě o úmrtí plodu. Konečné datum ob-dobí souvisejícího s těhotenstvím by-lo definováno jako datum smrti plodu nebo datum porodu živého dítěte plus 364 dní.
Identifikace s těhotenstvím souvisejí-cích návštěv nemocnice kvůli napade-ní s následkem fyzického poraněníNávštěvy v nemocnici kvůli poranění vzniklému při napadení byly defino-vány jako návštěvy, při nichž byl as-poň v 1 z 15 kolonek pro uvedení kó-du diagnózy uveden kód označující vnější příčinu poranění (E-kód, Mezi-národní klasifikace nemocí, 9. vydání, klinická modifikace – ICD-9 CM), což znamená záměrné poranění způso-bené jiným člověkem (E960–E968.9; Nannini et al., 2008). Za stanovené ob-
dobí celkem 1468 (0,9 %) žen uskuteč-nilo 1675 návštěv kvůli napadení, při nichž byl použit E-kód. K identifikaci nemocničních návštěv kvůli napade-ní, při nichž byly použity diagnostické kódy pro fyzická poranění, zvolili vý-zkumní pracovníci návštěvy v nemoc-nici kvůli napadení s minimálně jed-ním kódem ICD-9 CM s čísly od 800 do 999 (Nannini et al., 2008). Z celko-vého počtu návštěv, při nichž byly pou-žity E-kódy (E960–968.9) znamenající napadení (n=1675), nebyly u 8,8 % ná-vštěv (n=147) zároveň použity ICD-9 CM kódy mezi čísly 800 a 999, zname-nající fyzické poranění, proto byly tyto návštěvy z analýzy fyzických poraně-ní vyřazeny. K většině (76,1 %) těchto návštěv, při nichž nebyly použity kódy značící fyzické poranění, došlo během období těhotenství a byly při nich pou-žity jiné ICD-9 CM kódy označující bo-lest břicha (28 %), nutnost pozorová-ní (28 %) a obavy týkající se těhoten-ství (60 %; údaje nejsou zobrazeny). Po vyřazení návštěv bez kódů znamenají-cích fyzické poranění bylo pro analý-zy použito zbývajících 1528 nemocnič-ních návštěv.
Pomocí definice období související-ho s těhotenstvím, údajů o datu poro-du a datu návštěvy v nemocnici kvů-li napadení s použitým kódem fyzické-ho poranění byly návštěvy rozděleny na návštěvy během těhotenství a návštěvy během poporodního období. Pokud by-la návštěva kvůli napadení s násled-kem fyzického poranění zaznamenána během pobytu v nemocnici kvůli poro-du, byla tato návštěva klasifikována ja-ko návštěva během těhotenství (0,2 % všech návštěv kvůli napadení).
Klasifikace fyzických poranění po-mocí modifikované matice podle Ba-rellové
RECENzOvaNý čLáNEK
Obr. 1. Algoritmus výběru a klasifikace s těhotenstvím souvisejících nemocničních návštěv kvůli napadení s následným fyzickým poraněním
Massachusetts Pregnancy to Early Life Longitudinal Data System (PELL) 2001–2005Databáze vytvořená na základě údajů z rodných listů a záznamů o úmrtí plodu a údajů o všech hospitalizacích, nemocničních pobytech na pozorování a návštěvách nemocničních pohotovostí. Mezi vybrané proměnné patří všechna pole diagnóz stanovených při návštěvách nemocnic během těhotenství a jednoho roku po porodu u dané populace. n=176 897 návštěv nemocnic kvůli porodu a 196 300 návštěv nemocnic, které se neuskutečnily kvůli porodu
Nemocniční návštěvy kvůli napadení, 2001–2005Vnější příčiny úrazů (kódy E960E968.9)n=1675 návštěvVyřazeny návštěvy bez kódu mezi 800 a 999 podle ICD9 CMn=147 návštěv
Návštěvy s fyzickými úrazyNávštěvy s kódy mezi 800 a 999 podle ICD9 CMn=1528 návštěv
Návštěvy klasifikované podle části těla a povahy poraněníModifikovaná matice podle Barellové používající kódy podle ICD9 CMn= 528 návštěv
před porodemn=721 návštěv
po porodun=807 návštěv
Tab. 1. Modifikovaná matice podle Barellové, užívaná ke klasifikaci poranění pomocí kódů 800-999 podle ICD-9 CM
Povaha poranění
Část těla Fraktura Distorze Otevřená rána Obraženina, kontuze Jiné a) Systémové b)
hlava a krk 800, 801, 802, 803, 804.00804.06, 804.09, 804.1804.4, 804.50, 804.56, 804.59, 804.6804.9, 807.5807.6
848.0848.2 870874 910, 918, 920921
páteř a záda 805, 806 847.0847.4
Trup 807.1807.4, 808, 809 846, 847.9, 848.3848.5
875879 911, 922.0922.4, 922.8, 922.9
Končetiny 810818, 820826 840843, 844.0844.3, 845.0845.1
880884, 892893
912915, 917, 923.0923.3, 923.8923.9, 924.00, 924.01, 924.10, 924.11, 924.20, 924.21
Nelze klasifikovat podle části těla
819, 828, 829 848.88848.9 876.8876.9 919, 924.8924.9
Poznámka: ICD-9 CM = Mezinárodní klasifikace nemocí, deváté vydání, klinická modifikace.a) Všechny ostatní kódy poranění mezi 800 a 999 byly zařazeny do kolonky jiná a nespecifikovaná povaha.b) Systémová povaha poranění zahrnuje cizí tělesa (930-939), časné komplikace traumatu (958), otravy (960-979), toxické působení (980-989), jiné a nespecifikované působení vnější příčiny (990-994) a špatné zacházení s dítětem a dospělým (995.50-995.54, 995.59, 995.80-995.85).
FLORENCE 11/2010 33INZE
RCE
Ke klasifikaci poranění podle části těla (např. končetiny) a pova-hy poranění (např. distorze) byla použita modifikovaná matice podle Barellové. Matice pro diagnostiku poranění podle Barello-vé (Barell et al., 2002) je dvojrozměrné klasifikační schéma, kte-ré používá první kód pro diagnózu poranění podle ICD-9 CM, spadající do rozmezí 800 až 999, zaznamenaný při každé návště-vě v nemocnici, ke klasifikaci poranění na 12 kategorií podle po-vahy poranění (sloupce) a na 36 kategorií podle částí těla (řád-ky), čímž vznikne matice se 432 buňkami. Tato matice je výsled-kem mezinárodní spolupráce při zpracování statistik poranění a americké Národní centrum pro statistiku ve zdravotnictví tu-to metodu rozšířilo po celých USA (CDC, 2008). Jiné organizace používají spíše modifikovanou matici podle Barellové, která ka-tegorie podle částí těla a povahy poranění slučuje, aby se snížil celkový počet buněk (Aharonson-Daniel, Boyko, Ziv, Avitzour, Peleg, 2003; Farchi et al., 2007; Greenspan et al., 2006). Modi-fikovaná matice podle Barellové (tab. 1), použitá pro tuto stu-dii, kombinuje povahu poranění do 6 kategorií (fraktury, distor-ze, otevřené rány, povrchová poranění, systémová, jiná poraně-ní) a části těla redukuje na 5 kategorií (hlava a krk, páteř a záda, trup, končetiny, nemožnost stanovit jednu část těla), takže vzni-ká 30 buněk.
Analýza údajůAby bylo dosaženo cíle studie, je uvedeno rozložení návštěv ne-mocnice kvůli napadení podle místa těla a povahy poranění bě-hem těhotenství, poporodního období a celého období souvise-jícího s těhotenstvím. Po aplikaci modifikované dvojrozměrné matice podle Barellové na data naší studie prezentovali badate-lé fyzické úrazy, které byly uváděny u více než 5 % nemocnič-ních návštěv kvůli napadení během těhotenství nebo poporod-ního období. Přístup k těmto údajům schválila příslušná komise ministerstva zdravotnictví státu Massachusetts a výbor MDHC-FP pro ochranu údajů. Studii schválil také revizní výbor Nor-theastern University v Bostonu. Všechny statistické analýzy byly prováděny pomocí programu SAS v. 9.1 (SAS Institute Inc., Ca-ry, NC).
výsledkyVětšině z 1468 žen, které absolvovaly návštěvu nemocnice kvůli napadení, bylo méně než 25 let (64,0 %), většina těchto žen neby-la vdaná (82,6 %) a v době porodu měla veřejné zdravotní pojiště-ní (86,9 %). Čtyři z deseti žen měly základní školní vzdělání. Té-měř polovinu napadených žen tvořily černé ženy nehispánské-ho původu (23,2 %) nebo Hispánky (25,1 %, tab. 2). Téměř 10 % (n=134) napadených žen absolvovalo kvůli napadení s násled-kem fyzického poranění v období souvisejícím s těhotenstvím více než jednu návštěvu v nemocnici a 9 žen absolvovalo nemoc-niční návštěvy během dvou svých těhotenství v průběhu studie (údaje nejsou uvedeny).
Téměř 95 % z 1528 návštěv nemocnice kvůli napadení, při nichž byl použit kód označující fyzické poranění, tvořily návště-vy pohotovosti. Tyto návštěvy byly rovnoměrně rozděleny mezi období těhotenství a období po porodu (47,2 % a 52,8 %). Při vět-šině návštěv kvůli napadení, při nichž byly použity kódy pro fy-zická poranění, bylo uvedeno jedno poranění (59 %), při dalších 28 % byla uvedena dvě poranění a zbývajících 13 % vykazovalo tři nebo víc různých poranění. Průměrný počet poranění na jed-nu návštěvu byl 1,6.
Během návštěv nemocnice kvůli napadení v období souvise-jícím s těhotenstvím byly nejčastěji uváděnými zraněnými část-mi těla hlava a krk (42,2 %). Druhou nejčastěji uváděnou oblastí těla byly končetiny (21,4 %, tab. 3). Poranění trupu byla příčinou většího počtu návštěv v nemocnici kvůli poranění v době těho-tenství než v období po porodu (21,5 % versus 8,7 %). To plati-
výzKum
36 FLORENCE 10/2010
Původní sekce odborných učitelek ČAS, sdružující vyučující ze středních zdra-votnických škol, změnila v roce 2008 ná-zev na sekci pedagogickou. Souviselo to s transformací vzdělávání nelékařských zdravotnických oborů a s profilem za-stoupení členské základny v pedagogic-ké praxi středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání. Sekce má dnes přes dvě stovky pedagogických pra-covníků z různých stupňů vzdělávání.
chceme rozšířit členskou základnuPedagogická sekce patří mezi sekce s nejmenší členskou základnou. V tuto chvíli se chystáme na volby do nového funkčního období. Všichni pevně věří-me, že se nám podaří rozšířit členskou základnu, neboť jen tak je možné posí-lit vliv sekce na prosazování kreativních opatření vedoucích ke konstruktivním změnám ve zdravotnickém školství. V jednání je též posílení sekce patro-nací nad sekcí studentskou, jejíž vznik je podmíněn aktivitou samotných stu-dentů. Možnosti spatřujeme také v řa-dách mentorek, které by jako odbornice z praxe přispěly novými podněty.
seznamte se s námi!Chtěla bych vám představit náš vý-bor. Jeho členky se pravidelně scháze-jí a pracují zejména na monitoraci pro-blémů ve zdravotnickém školství a pří-pravě dalšího vzdělávání. Vyměňují si zkušenosti nejen z přímé pedagogické praxe, ale také z mimoškolní odborné činnosti, a hovoří o možnostech udr-žení vysoké úrovně vzdělávání budou-cích zdravotnických pracovníků. Před-
Čas pro pedagogIcKoU seKcI
sedkyní výboru je Mgr. Jitka Húsková ze SZŠ v Uherském Hradišti. Aktivní-mi členkami výboru jsou Mgr. Petra Ju-řeníková, Ph.D., z Masarykovy univer-zity v Brně, Mgr. Ilona Kopecká ze SZŠ a VOŠ zdravotnické v Liberci, Mgr. Ha-na Pinkavová z Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Lenka Mazalová z Univer-zity Palackého v Olomouci, Mgr. Růže-na Vitásková ze SZŠ a VOŠ zdravotnic-ké Emanuela Pöttinga v Olomouci a Mgr. Jana Volemanová ze SZŠ Tábor.
o konferencíchVýznamným krokem ke zvyšová-ní úrovně vzdělávání jsou pravidel-ně pořádané mezinárodní konferen-ce. V jarním termínu se konference konají ve spolupráci s katedrou ošetřo-vatelství Masarykovy univerzity v Br-ně. Bývají věnovány novým trendům v ošetřovatelské péči, zkušenostem ze zahraničních stáží a moderním didak-tickým postupům. Podzimní termín je věnován psychologické problematice. Letos proběhly již 8. liberecké psycho-logické dny pořádané ve spolupráci se Střední zdravotnickou školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou v Li-berci. Úspěšná vzdělávací akce týkají-cí se perspektiv zdravotnického škol-ství, které se účastnila také Mgr. Da-na Jurásková, Ph.D., MBA, proběhla na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole 5. května v Praze. Velmi zajímavé bylo také se-tkání nad tvorbou Školního vzděláva-cího programu na Střední zdravotnic-ké škole a Vyšší odborné škole zdravot-nické Emanuela Pöttinga v Olomouci či setkání zaměřené na budoucnost zdra-
votnického školství na Střední zdra-votnické škole v Ústí nad Orlicí.
pole působnosti členů pedagogické sekceVzdělávání žáků a studentů probíhá po čtyřech základních liniích. Vzdělá-ní ukončené závěrečnou zkouškou tří-letého oboru ošetřovatel, dále čtyřle-té maturitní studium – zdravotnický asistent. Pak máme tříleté pomaturitní studium diplomovaná všeobecná sest-ra (např. zdravotnický záchranář, zdra-votní laborant, farmaceutický asistent), ukončené absolutoriem, obhajobou ab-solventské práce a získáním titulu DiS (diplomovaný specialista), a také tříle-té studium univerzitní, ukončené státní zkouškou, obhajobou diplomové práce a získáním titulu Bc. (bakalář) či po dalších dvou letech studia Mgr. (magis-tr). Ti nejlepší studenti pak mohou stu-dovat doktorandské studium, na jehož konci je obhájení disertační práce a zís-kání titulu za jménem Ph.D. (doktor).
jsme nejen učitelky, ale i sestryNa všech úrovních vzdělávání najdeme členy pedagogické sekce. Vyučující od-borných předmětů jsou nejen učitelky, ale zejména sestry. Každá z nás si pro-šla praxí u lůžka. Prožila si setkání s utr-pením, bolestí, smrtí, milým i nemilým klientem či nadřízeným. Odborné vy-učující jsou stejně jako sestry vystaveny tlaku náročného zdravotnického povolá-ní, stejně jako sestry sbírají kredity k re-gistraci, a vedle kontinuálního doplňo-vání odborných znalostí se celoživotně vzdělávají také v pedagogice a didaktice.
zpRavOdaj čas
ZPRAVODAJ ČAS
Mgr. Ilona Kopeckáčlenka výboru pedagogické sekce ČAS, odborná učitelka, psychoterapeutka
První pomoc v mateřské škole Konference Psychologické dny
Na programu byla prohlídka výrobní-ho závodu, odborná přednáška o no-vých materiálech na hojení ran a tren-dech v rouškování na operačních sá-lech a při ambulantních výkonech.
Výrobou nás provedl obchodní ře-ditel firmy Ing. Tomáš Mertlík, MBA. Měli jsme možnost vidět výrobu buni-čitých čtverečků a přířezů z buničiny. Velmi nás také zaujala téměř komplet-ně strojová výroba textilních obinadel. Na druhou stranu materiál k rouško-vání je více dílem lidských rukou než strojů, jak jsme se mohli přesvědčit pohledem přes sklo do klimatizova-ných prostor s kontrolovanou kvalitou prostředí.
Vstup do haly, kde se kompletu-je materiál k rouškování, je umožněn pouze po celkovém převlečení a dez-
infekci rukou, návštěvníkům pak jen velmi omezeně. Zaměstnanci ma-jí i speciálně upravené přestávky, aby z prostor zbytečně neodbíhali. V této chvíli jsme si nejvíce uvědomovali, jak je práce zaměstnanců Batistu zodpo-vědná: je-li na balení zapsáno 10 rou-šek, v balíčku skutečně musí 10 rou-šek být, aby se při operaci nestalo, že jedna schází. Ještě jsme měli možnost nahlédnout do skladu a seznámit se s logistikou firmy. Jako prevence zá-měny sterilního a nesterilního materi-álu je každé zboží jinak baleno a kvů-li exspiraci kontrolovaným způsobem skladováno.
o batistuOdbornou přednášku jsme vyslech-li od MUDr. Pavla Doubravy, který
nám představil vlastnosti a využití jednotlivých materiálů a připravova-nou novinku z oblasti hojení ran.
Také jsme se dověděli o další čin-nosti Batistu. Například to, že firma dává pracovní příležitost lidem se zdravotním postižením. V posled-ních letech směřují jeho aktivity ta-ké k sestrám. Batist je pořadatelem akce Batist Nej sestřička, která kaž-doročně oceňuje práci zdravotních sester.
Všem kolegům z České asocia-ce sester i nemocničním kolektivům rádi tlumočíme pozvání k prohlíd-ce Batistu. Máte-li zájem o exkurzi, kontaktujte MUDr. Doubravu na tel.: 724 000 443.
Lenka Šnajdrová
regIon mladá boleslav Čas v batIstU
Region Mladá Boleslav ČAS pořádá pro své členky každoroční exkurzi s odborným programem. Letos v říjnu byl naším cílem Červený Kostelec, půvabné městečko na česko-polských hranicích, kde od roku 1992 sídlí společnost Batist, s. r. o., přední výrobce a distributor zdravotnických a hygienických prostředků v České republice.
INZERCE
zpRavOdaj čas
40 FLORENCE 10/2010
FLORENCE 7–8/2010 47
s. 7 Kazuistika: Roztroušená
skleróza mozkomíšní
u 14leté dívky
s. 26 Výzkum: Pracovní
čas vrchních a staničních sester
s. 15 Praxe: Onemocnění související s obezitou
Speciál 1: Inkontinence moči Vychází pod patronací
České asociace sester
červenec–srpen 2010, ročník VI,
60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
7–8
Č A S O P I S M O D E R N Í H O O Š E T Ř O V A T E L S T V Í
FLORENCE
final_FLO_7-10.indd 47
2.7.2010 11:08:10
s. 7Kazuistika: Roztroušená
skleróza mozkomíšní u 14leté dívky
s. 26Výzkum:čas vrchních a staničních sester
s. 15Praxe:Onemocnění související s obezitou
Č A S O P I S M O D E R N Í H O O Š E T Ř O V A T E L S T V Í
FLOLOL
FLORENCE 7–8/2010 1
s. 3Téma: Jak se pracuje
s elektronickou dokumentací
s. 16Praxe: Diskomfort
dítěte v období erupce první dentice
s. 8Kazuistika:Rotavirové průjmy u dětí s. 29
Výzkum: Sledování pádů hospitalizovaných
pacientůVychází pod patronací
České asociace sesterzáří 2010, ročník VI,
60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
09
Č A S O P I S M O D E R N Í H O O Š E T Ř O V A T E L S T V Í
FLORENCE
Tak nazvala sekce domácí péče svou IV. konferenci manažerek agentur do-mácí péče, která se konala ve dnech 10.–11. září v Rožnově pod Radhoš-těm. Program zahájila Lenka Cejnková, předsedkyně sekce – přivítala hosty ze Slovenska a prezidentku Asociace do-mácí péče Bc. Ludmilu Kondelíkovou. Za slovenské hosty konferenci pozdra-vila PhDr. Mária Cibulková (ADOS, Ži-lina). Dopolední program byl věnován přednáškám sester DP. Prvního sděle-ní Jak šel čas domácí péčí v ČR se uja-la Jana Šnýdrová (předsednictvo sek-ce), pokračovala Mgr. Ludmila Geissle-rová (Agentura DP, Praha 6) s tématem Ošetřovatelství v komunitě, poté Mi-lica Sklenčková (Galium – domácí pé-če, Praha 7) představila Předpis a do-kumentování DP – naše zkušenos-ti. Po bohaté diskusi předvedl Ing. Jiří
20 let domácí péČe v ČesKé repUblIce
Fořt další verzi programu DOMICON 2 a názorně dokumentoval jeho výhody zejména v oblasti řízení a dalšího roz-voje agentur DP.
Odpolední blok opět zahájila L. Cejn-ková podrobným sdělením Co nového v ČAS a mimo jiné připomněla volby do prezidia ČAS a do předsednictva sekce na počátku roku 2011. Ing. Bc. Irena Kouřilová (Česká společnost pro jakost) detailně hovořila o systému zavádění kvality dle normy ISO 9001:2009, se-známila přítomné s jejími základními požadavky, objasnila rozdíl mezi certi-fi kací a akreditací a zdůraznila přínos ISO. Na její sdělení navázala Mgr. Petra Králová přednáškou Systém hodnoce-ní kvality péče podle normy ČSN EN ISO 9001 v DP a sociálních službách a Mgr. Bohumila Hajšmanová sděle-ním Systém normy ČSN ISO 9001
v DP a sociálních službách – proč a nač? Obě kolegyně předložily zkuše-nosti z vlastního pracoviště (ADP Do-movinka, Plzeň) a zdůraznily nezbytné zapojení všech sester do systému kvali-ty a nutnost standardů v DP. Domovin-ka v Plzni je prvním zařízením domácí péče v ČR, které získalo certifi kát kvali-ty dle citované normy.
V sobotu ráno se představily ko-legyně ze Slovenské republiky. PhDr. Dagmar Chanátová (GK Charita Pre-šov) hovořila na téma Z histórie a sú-časnosti charitatívnej starostlivosti cirkví o chorých. PhDr. Libuša Repiská (ADOS, Nitra) představila Domácu ošetrovateľskú starostlivosť ako sú-časť mimonemocničnej starostlivos-ti. Domácí péče na Slovensku existuje 15 let, v mnoha ohledech má podobné problémy, způsoby úhrady péče se však od ČR významně liší. Závěrečná před-náška Cesta k akreditaci aneb pozi-tiva a nejčastější chyby implementa-ce systému kvality patřila Ing. Gabri-ele Frankové (manažerka kvality, FN Ostrava). Autorka v ní dokázala o akre-ditacích hovořit poutavě, srozumitelně a nepochybně vložila trochu neklidu do duší nás, které si myslíme, že pracuje-me bez chyb. Seznámila nás s Demingo-vým cyklem, s pojmem VŘA, podrobně objasnila časté chyby v postupech, ho-vořila o řízené dokumentaci, interních auditech a v závěru řekla zásadní vě-tu: „Kvalita není věda a nedá se naučit, stejně jako pracovitost, poctivost a smy-sl pro pořádek!“ Rozhodnutí, zda pů-jdeme touto náročnou cestou k získání akreditace, je na každé z nás...
msSkanzen v Rožnově pod Radhoštěm
zpRavOdaj čas
Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.
Standardní, roční 550,- Kč
Studentské, roční 440,- Kč
Balíček 1 + 1, roční * 1220,- Kč * speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.
Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.
OdbĚRatEL:
Titul: ........................................................................................................................................................
Jméno a příjmení: .......................................................................................................................
Organizace: ......................................................................................................................................
Obor činnosti: .................................................................................................................................
Adresa: ..................................................................................................................................................
PSČ a město: ....................................................................................................................................
Telefon: .................................................................................................................................................
E-mail: ....................................................................................................................................................
FaKtuRačNí ÚdajE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)
Organizace: ......................................................................................................................................
Adresa: ..................................................................................................................................................
PSČ a město: ....................................................................................................................................
IČ: ...............................................................................................................................................................
DIČ: ...........................................................................................................................................................
Telefon: .................................................................................................................................................
E-mail: ....................................................................................................................................................
Způsob úhrady: složenka faktura
Na které akci jste kupón získali?
.........................................................................................
Datum: .....................................................................
Podpis: .....................................................................
Objednávám předplatné časopisu FLORENCE
Vypl
nění
m a
pod
pise
m t
ohot
o ku
pónu
sou
hlas
ím s
tím
, aby
vyd
avat
elst
ví A
mbi
t M
edia
, a.s.
, shr
omaž
ďova
lo
a zp
raco
váva
lo v
e sm
yslu
zák
ona
č. 1
01/2
000
Sb. o
och
raně
oso
bníc
h úd
ajů
v pl
atné
m z
nění
oso
bní ú
daje
uv
eden
é v
obje
dnac
ím k
upón
u. S
úpl
ným
pou
čení
m o
och
raně
oso
bníc
h úd
ajů
jsem
se
sezn
ámil
na w
ebov
ých
strá
nkác
h vy
dava
tele
ww
w.a
mbi
tmed
ia.c
z. Ty
to ú
daje
pos
kytu
ji do
brov
olně
.
Ob
jEd
Na
Cí K
upÓ
N
FLORENCE 11/2010 41
INZERCE
zazNamENaLi jsmE
pubLiC RELatiON
Ve dnech 16. a 17. září proběhly v Hrad-ci Králové tradiční ošetřovatelské dny. Letos byly věnovány výživě nemocných, standardní a speciální ošetřovatelské péči, vzdělávání nelékařských pracovní-ků, paliativní onkologické péči a kom-plexní péči o onkologicky nemocné.
Přednášelo se v budově Univerzity Hradec Králové – v aule, v posluchár-nách i v seminární místnosti. Účastní-ci měli možnost navštívit také work-shop s tematikou Výživa diabetiků I. a II. typu a shlédnout postery s ná-zvem Metodika měření podtlaku ve sběrných láhvích, Redonovy drená-
Pro sestry v domácí péči byla určena konference, která proběhla 24. září v Ne-mocnici Na Homolce a kterou uspořá-dala česká společnost Viacell, s. r. o. Je-jí ředitelka Ing. Dana Kotrsová v úvodu sdělila záměr akce – představit sestrám hydrogely, produkty, které napomáhají hojení ran. Uvedla, že společnost Via-cell se snaží zvyšovat kvalitu těchto vý-robků a usiluje o udržení jejich ceny. Vý-robky jsou plně hrazeny pojišťovnou.
Tímto prvním ročníkem by měla být zahájena tradice vzdělávacích akcí pro sestry v domácí péči. Další se plá-
že, Realizace prvního vzdělávacího kursu pro mentory při LF UK v Hrad-ci Králové a Péče o onkologické pa-cienty a jejich výživa. Příspěvky před-nášejících se opakovaně dotýkaly stě-
žejních problémů výživy nemocných – např. nemocniční podvýživy, ente-rální výživy nemocných, parenterální výživy v ambulantní péči, multikultur-ních odlišností, výživy u geriatrických a onkologických pacientů, prevence os-teoporózy. Druhý den přednášek, věno-vaný péči o onkologické pacienty, pro-bíhal v duchu komplexního zpracová-ní problematiky. Zazněly příspěvky z oblasti ambulantní, nemocniční, so-ciální i hospicové. Multidisciplinární přístup k pacientovi s onkologickým onemocněním, spolupráce s nemoc-ným a jeho nejbližšími a etické otáz-ky závěru života byly důležitými body druhého dne XVI. královéhradeckých ošetřovatelských dnů.
Text a foto vw
nuje na květen 2011. V letošním pro-gramu vystoupili odborníci, lékaři, kteří mj. prezentovali kazuistiky do-kumentující vynikající vlastnosti hyd-rogelových materiálů a šíři jejich pou-žití. MUDr. Richard Vondruška z ne-mocnice Opočno například sdělil, že hydrogely rád používá hlavně pro jejich univerzální charakter. Velká diskuse s mnoha dotazy ze strany sester proká-zala, že konference „trefi la do černého“ a že právě konkrétní práce s pacientem je to, co sestry stále nejvíc zajímá. Pro další dotazy jsou k dispozici následující kontakty: www.viacell.cz, bezplatná in-fo linka: 800 100 364, tel. (sídlo fi rmy): 475 621 361.
Text a fota jš
XvI. KrálovéhradecKé oŠetřovatelsKé dny
hydrogely v péČI o rány
Pohled do sálu
Ing. Dana Kotrsová
Sestry u stánku Florence
42 FLORENCE 11/2010
MonitoringstudiíStudijní centrum v Praze přijme mo-
nitora klinických studií. Klidná prá-ce bez nutnosti cestování. Zkušenos-ti v oboru vhodné. Tel. 722 595 375.
personální Inzerce
Letošní konferenci Cesta k moderní-mu ošetřovatelství uspořádaly Fakult-ní nemocnice v Motole a Ústav ošet-řovatelství 2. LF UK ve dnech 16. až 17. září. Zahájila ji náměstkyně ošet-řovatelské péče nemocnice Mgr. Jana Nováková, MBA. Po jejím vystoupe-ní charakterizoval dnešní „moderní, turbulentní“ dobu ve zdravotnictví ná-městek ředitele MUDr. Martin Holcát. Podle jeho slov lze vidět řadu pozitiv-ních změn, např. rozvoj vědy, i negativ-ních, jako jsou např. organizační změny ve zdravotnictví, z nichž plyne nejisto-ta. Za 2. LF pozdravil konferenci PhDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA, který ře-kl, že hlavním cílem konference je kul-tivace ošetřovatelské profese.
Se zájmem očekávaný příspěvek za-zněl hned v úvodu. D. Jarošová z Ústa-vu ošetřovatelství a porodní asisten-ce LF Ostravské univerzity v Ostravě v přednášce nazvané Pojetí péče v ošet-řovatelství seznámila s dílčími výsled-ky srovnávací studie, která vznikla ve spolupráci s kyperskými kolegy, zahr-nula šest evropských zemí a probíhala dva roky. K individualizované péči se vyslovovali jak pacienti, tak sestry. Vý-sledky této rozsáhlé, významné studie vzkazují sestrám ve všech sledovaných zemích včetně ČR, že své pečovatelské chování vůči pacientům hodnotí lépe,
Letos se konaly již osmé Liberecké psychologické dny pořádané Střední zdravotnickou a Vyšší odbornou ško-lou zdravotnickou v Liberci ve spo-lupráci s celostátní předmětovou ko-misí psychologie a pedagogickou sek-cí České asociace sester. Konference s názvem Psychologie sexuálního života se konala 14. října (v multi-mediálním sále s bezbariérovým pří-stupem v budově Krajského úřadu Li-bereckého kraje) pod záštitou PhDr.
než je hodnoceno pacienty samými. Ve všech zemích sestry i pacienti shodně nejhůř hodnotili položku zapojení pa-cientů do péče. A jak si v kontextu Ev-ropy stojíme my? I to bylo obsahem sdě-lení. A pro zájemce informace v závěru: veškerá zjištěná data dostanou k dispo-zici všechny nemocnice v ČR.
Stejně zajímavé výstupy přinesl projekt Manažerské intervence a je-jich vliv na vztah sestra-lékař. Vy-stoupila s nimi I. Chloubová z kated-ry ošetřovatelství ZSF Jihočeské uni-verzity v Českých Budějovicích. Autoři v projektu hledali problémy ve vztahu, zjišťovali jeho vliv na pracovní spoko-jenost sester a na kvalitu poskytované péče. Jenom pro příklad: jako nejčas-tější příčinu konfliktu uváděly sestry nadřazené chování lékařů vůči nim, nejméně často pak nedocenění jejich výkonu. Vcelku došli řešitelé k závěru,
Aleny Riegerové, vedoucí odboru zdravotnictví, a s přispěním Magis-trátu města Liberec.
Odborným garantem konferen-ce byla Mgr. Ilona Kopecká, které se podařilo sestavit ojedinělý pro-gram. Hovořilo se o problematice se-xu, sexuálního chování, o verbální i neverbální komunikaci, sexuálních dysfunkcích, ale také o sexuálním obtěžování a zneužívání. V průběhu dne zazněla sdělení lékařů, psycho-
že vztahové problémy existují, nicmé-ně ukázalo se, že vztahy nejsou tak zlé, jak se všeobecně předpokládá.
Druhý den konference nesl označe-ní Multidisciplinární péče a příklady dobré praxe. Záběr přednesených témat byl široký, od tělesné aktivity a sportu klientů v Národním rehabilitačním centru Kováčová u slovenského Zvole-nu (M. Fiamová, J. Mihalovičová), přes vztahovou síť a práci dobrovolníků u onkologických pacientů (M. Nosál-ková; M. Chrdlová, P. Tichá, I. Kořínko-vá, Amelie, o. s., Olomouc), až např. po so ciální práci jako nedílnou součást léčebné a ošetřovatelské péče (V. Mar-ková, FN Motol). Kulturně diferenco-vané péči o mormony se ve svižném sdělení věnovala H. Michálková ze ZSF Jihočeské univerzity (blíže o tématu v článku stejné autorky et al. viz Floren-ce č. 7–8/2009, str. 38), neméně zajíma-vá byla stručná, nicméně srozumitelná a pro praxi využitelná přednáška J. Ko-peckého (FN Motol), zaměřená na ošet-řování pacienta muslimského vyzná-ní. Ostatní sdělení se pak již věnovala práci sester v náročných specializacích, např. v kardiologii, kardiochirurgii ne-bo anesteziologii.
Dvanáctý ročník Cesty k moderní-mu ošetřovatelství se i tentokrát nesl nejen ve znamení teoretických bádání, ale také ukázek dobré praxe využitel-né v práci zdravotníků nelékařů všu-de, kde působí.
red
logů, sexuologů, právníků, pracov-níků v sociální péči, ale také pedago-gů a odborníků na partnerské vzta-hy. U některých vstupů se do diskuse hlásili i přednášející, aby konfronto-vali své názory na problematiku. Pří-tomní měli tedy možnost vyslech-nout nejen sdělení, ale také zajímavé komentáře z pohledu jiného odbor-níka. Mgr. Ilona Kopecká informo-vala o průběhu projektu zaměřeného na sexuální výchovu žáků na zdra-votnické škole a zábavnou formou předvedla přítomným jedno ze cvi-čení, při kterém se pracuje se zážit-ky aktérů.
Pozvání na příští liberecké psycho-logické dny spolu s možností účastní-ků ovlivnit jejich téma (přítomní moh-li odevzdat anketní lístky s návrhem problematiky na rok 2011) bylo pří-jemnou tečkou za letošní vydařenou konferencí.
vw
cesta K modernímU oŠetřovatelství, roČníK 12
8. lIberecKé psychologIcKé dny
zazNamENaLi jsmE
Mgr. Jana Nováková, MBA, náměstkyně ošetřovatelské péče FN v Motole
Zdravotní sestryNCO NZO Brno přijme všeobecné sest-
ry specialistky v chirurgických oborech a v psychiatrii na pozici pedagogického pracovníka. Praxe u lůžka min. 5 let. Bližší informace na tel. č. 543 559 513 nebo na www.nconzo.cz
FLORENCE 11/2010 43
aby nás osteoartróza netrápIla
Osteoartróza trápí, zdá se, stále více lidí, jak si to lze vysvětlit? Jde o tzv. civilizační onemocnění, protože souvisí se současným způso-bem života. Ten nabízí méně aktivní-ho a přiměřeného pohybu, nepřízni-vý vliv má i skladba naší stravy, která často není vyvážená a je více založena na tuku než na kvalitních stavebních a regeneračních bílkovinných látkách, vitaminech a minerálech. Nejsou ale informace o tom, že by se snad měnil náš genetický základ a s ním i rodový předpoklad k této nemoci.
Ale klouby trápí dnes i mladé lidi, sportovce a vlastně osoby všech věko-vých kategorií. Faktem je, že opotřebené klouby již nejsou jen výsadou stáří. Stále ví-ce i mladistvých osob ve věku kolem 15 let má potíže s klouby. V tomto vě-ku jde často o kloubní nedostatečnost spojenou s kvapným růstem kostry. Zvláštní skupinou osob častěji posti-žených kloubními problémy jsou ak-tivní či vrcholoví sportovci. U této skupiny ve věku 20–40 let je zvýšený výskyt kloubních problémů, zdá se, lo-gický, odpovídá přemíře zatížení celé-ho oporového a pohybového aparátu.
A jak je to ve zralém věku kolem 50 a výš? Později, ve věku kolem padesáti let, statistiky jednoznačně ukazují, že tak-řka každý druhý z nás má již problémy s klouby. Degenerativní změny chru-pavčité výstelky kloubů jsou u většiny populace již patrné. Dostavuje se sní-žený rozsah pohyblivosti a bolesti. Je to alarmující údaj. Jedno z vysvětle-ní příčin této skutečnosti také říká, že lidé na prodloužený aktivní život ne-jsou biologicky dostatečně připrave-ni. Ale v poslední době se celkově situ-ace zřejmě i lepší. Aktivní pomoc na-cházejí všechny generace, ženy i muži, mladiství, stejně jako sportovci a oso-by starší i lidé i v pozdním věku. Řeč je o stále více rozšířené preventiv-ní a aktivní péči o klouby. Je účinná. Vedle lepší životosprávy, cílených re-laxačních cvičení velkou roli hrají tzv. chondroprotektiva.
Co jsou to chondroprotektiva? Jsou to speciální výživy kloubů, které svými látkami klouby vyživují, posilu-
kloubů, kostí i šlach. Velmi spolehlivě a efektivně je posiluje a ochraňuje. Ze široké praxe se velmi dobře osvědčila speciální kloubní výživa řady Gelatina plus, Gelatina plus 4 a Gelatina plus ma-ritime- od špičkového evropského vý-robce, který disponuje potřebným vě-decko-vývojovým, odborným a výrob-ně-technologickým zázemím. Navíc představuje spojení již 100leté tradice v daném oboru s nejmodernějším vý-zkumem a vědou. Zde si podávají ruce ortopedi, sportovní lékaři, dietologové a biochemici z univerzitních pracovišť a výsledkem jsou výrobky té nejvyš-ší kvality. Jde o dobře známé a osvěd-čené přípravky. Souhrnnou předností těchto výrobků je mimořádná kvalita, pečlivé testování, vysoká spolehlivost, ověřenost, přírodní báze, bez chemic-kých přísad, bez vedlejších nežádou-cích účinků. Velmi praktické, snadné a komfortní je jejich užívání. Díky vel-kému a širokému uplatnění (prodej ve 3500 specializovaných obchodech tzv. Reformhaus, dále v lékárnách v SRN, ale i v dalších 30 státech EU a zemích světa, včetně USA) je i cena těchto pří-pravků velmi dostupná. Např. základ-ní kolagenová a minerální kúra s Gela-tinou plus přijde na denní částku 4 Kč, v maximální intenzivní dávce na 8 Kč. S tímto údajem může být spojeno i mo-je doporučení na závěr. Taková rozum-ná investice do vlastního zdraví všech kloubů se opravdu vyplatí.
Děkujeme vám za rozhovor.
Mgr. Karolina Mrázová
pubLiC RELatiON
jí a chrání. Tyto vysoce moderní pří-pravky jsou vědecky založeny, klinic-ky prověřeny a pečlivě a dlouhodobě testovány. Jejich vliv, role a přínos jsou dostatečně prokázány. Kloubům po-máhají. Individuální péče o klouby se proto vyplácí, neboť zaslouženou od-měnou je prodloužení kvality aktiv-ního života bez pohybového omeze-ní a bez bolesti kloubů, a to až o de-set let!
Starší lidé v důsledku pokračující ar-trózy často již trpí značnými bolest-mi. Do jaké míry i oni mohou svým kloubům pomoci?V pokročilém stadiu nelze spoléhat na samoléčbu formou chondroprotektiv. Léčba pokročilého stadia artrózy pat-ří jednoznačně do rukou lékařů. Apli-kace léků má však svá omezení v po-době nežádoucích vedlejších účinků. Proto paralelní užívání vhodné výži-vy kloubů je velmi vítáno. Zkušenos-ti ukazují, že dobře zvolená a vhod-ná kolagenní výživa kloubů dokáže účinně pomáhat i v pokročilém věku. Prokazatelně snižuje spotřebu léků proti bolesti, neboť posiluje klouby v každém věku, a tedy i snižuje stavy bolestivosti. V průměru je uváděn až dvoutřetinový podíl chondroprotek-tivních látek na snížení bolestivosti i v pokročilém věku. To je nepřehléd-nutelný údaj. Proto nelze kloubní vý-živu podcenit a je třeba se nebát s ní začít v každém věku.
Dobře – investice do zdraví kloubů se vyplatí. Ale jak a které produkty si vybrat?Nabídka speciálních kloubních výživ v lékárnách je dnes dostatečně široká. Od moderních až módních trendů se dnes ale odborníci vracejí k té nejtra-dičnější látce – ke kolagenu. Je to po-chopitelné a logické. Sám život na na-ší planetě je založen na bílkovinném základě – a s biologickým základem kloubních tkání to rozhodně není ji-nak. Až dvě třetiny kloubních a chru-pavčitých tkání tvoří kolagenní ami-nokyseliny. A právě úbytek těchto látek je vždy spojen s degenerativními ar-trotickými změnami kloubního ústro-jí. Není tedy divu, že cílené doplňování vhodných kolagenních štěpů s potřeb-ným aminospektrem se opakovaně po-tvrdilo jako optimální forma výživy
ZEPTALI JSME SE LéKAŘE – MuDR. R. HONOLDA
žádejte ve svélékárně!Avilut® lutein 12mg a Avilut® Plus jsou
doplňky stravy, kde hlavní účinné látky jsou Lutein a Zeaxanthin. Látky jejichž pozitivní účinky na lidský zrak se prokázaly v řadě studií (Luna, Areds I., Carma,..). Jejich hlavní působení spočívá v potlačení rozvoje věkem podmíněné degenerace makuly. Onemocnění, které je nejčastější příčinou těžkého poškození zraku.Avilut® lutein 12mg a Avilut® Plus navíc obsahují antioxidanty, vitaminy a minerály, které jsou nepostradatelné jako prevence pro správnou funkci, výživu a ochranu očí.
Dávkování: pouze 1 tableta denně! Vhodné také pro diabetiky.
www.avilut.cz ; [email protected]ákaznická linka: 773 633 427Po–Pá: 9,00–16,00hod
Avilut® Plus obsahuje v 1 tabletě: Lutein – 12 mg čistého Luteinu (60 mg esteru luteinu), Zeaxanthin – 1 mg, L-Taurin – 100mg, Vitamin C – 100mg, Vitamin D3 – 5µg, Vitamin E – 15mg, Kyselina listová B9 – 200 µg.
Avilut® lutein 12mg obsahuje v 1 tabletě: Lutein – 12 mg čistého Luteinu (60 mg esteru luteinu), Zinek – 15mg, L-Taurin – 100mg, Vitamin C – 100mg, Vitamin D3 – 5µg, Kyselina listová B9 – 200µg.
ZDOLATIJÍZDOu pŘÍBuZNÁ
TISKOVÁAGENTurA
hONGKONGu
ŠpANĚLSKÁŘEKA
ČISTITSI NOS DÍL ZÁJEM
pOChÁ-ZEJÍCÍ
Z NOrKA
NADMĚrNÁZÁTĚŽ
OrGANISMu
SKuTEK--------------
VEČÍrEKELITy
1. ČÁSTTAJENKy
ZNAČKAVySAVAČŮ
MŘÍŽKA--------------
MOŘSKÁryBA
uKAZOVACÍZÁJMENO
----------ruSKÝ SOuhLAS
ČIN----------
BÁL
ČÁST OBCE ČESKÝGrANÁT
MuŽSKÉ JMÉNO
ŘÍMSKÝMIČÍSL. 501----------
ŘECKÉ pÍSMENO
ODMĚNA ZA prÁCI
----------hrOMADA SLÁMy
SpZ VOZ.rOKyCAN----------
pLOD hrAChu
DIVADELNÍZÁVĚS
SOKOLSKÁSLAVNOST----------
MONGOL. pASTEVEC
KOČKOVITÁŠELMA
----------rOh MÍSTNOSTI
NAJEDENÝ
2. ČÁSTTAJENKy----------MrAVOuK
NEuCELENÝ----------pOTŘEBASEKÁČE
DruhpApOuŠKA
STArOŘECKÝBŮh LÁSKy----------uSEKÁVAT
ZpĚVNÝpTÁK
----------LETOrA
ČÁSTICES ELEKTr.NÁBOJEM
OpĚT
pŘEDLOŽKA
STÁT V uSA----------
pruDKÉ pO-hNuTÍ MySLI
pÍSEMNÉ OprÁV-NĚNÍ K ODBĚru
----------EXpErIMENT
ŠESTErEČ-NÝ NErOST
VySOKÁ FuNKCE----------ZÁKLADNÍČÍSLOVKA
OZNAČENÍANONyMA----------
OSTrOVAN
TATArSKÁOSADA
KOČOVNÍKŮ
JIŽNÍ pLOD----------
ČESKÁŘEKA
NOČNÍ pTÁK----------pATrO VESTODOLE
KINO---------- pÁDOVÁOTÁZKA
KONECMODLITBy
ŠKrABÁKpLuhu
----------SpOJKA
ČÁST STŘE-Chy
----------KÓD OMÁNu
3. ČÁSTTAJENKy
ANGLICKyDOpIS
OSAMĚLÁSTAVENÍ
pOMŮCKA:AuL, EO,
LETTEr, OM,rNA.
„pane doktore, vy jste poradil manželovi nesprávný lék!“ „ano?“ „řekl jste mu, aby na bolesti břicha pil plzeňské pivo.“ „a je v tom nějaký problém?“ „jistě, dřív ho bolel žaludek ... (viz tajenku)!“
Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 18. 11. 2010 pomocí SMS ve tvaru FLO KR11 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR11 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOT-NA) na číslo 900 06 09. Vý hru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Vý hry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění vý herců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.
Znění tajenky z minulého čísla: Chirurg přijde do práce a už ve dveřích své ordinace volá: „Tak, sestro, co nám dneska přivezli?” „Dva lehké případy – autonehoda a pracovní úraz. A jeden těžký – muž, který odmítá mýt nádobí.” Úspěšní luštitelé z minulého čísla: Ladislava Krausová, Krašovice; Jiřina Kosová, Rakovník; Milada Kornetová, Hukvaldy; Jitka Králíková, Kladno; Kateřina Bourková, Bečov; Miroslava Lacinová, České Budějovice; Růžena Bendlová, Praha 8; Jana Klementová, Praha 4; Anna Vejvodová, České Budějovice; Lenka Janoušková, Opava.
balíček od společnosti VULM CZ a.s.Vyhrajte 10 ×
avilut® plus a KompleX multivitamin jsou doplňky stravy, které jsou nepostradatelné, jako prevence pro správnou funkci, výživu a ochranu očí (Avilut® Plus ), tak i při zvyšování obranyschopnosti organismu posilováním jeho imunity (KOMPLEX multivitamin).
Více na: www.vulm.cz
Výherní balíček obsahuje: 1× avilut® plus tbl. 60+10 zdarma a 1× KompleX multivitamin tbl. 90+30 zdarma.
FLORENCE 11/2010 49
VeinViewer v novém…
Blanka Kantorová produktový manažerTel.: +420 602 773 945E-mail: [email protected]
VeinViewer je systém, který snadno a rychle najde a zobrazí všechny cévy uložené do hloubky 8 – 10 mm. Pro každý věk, hmotnost a barvu pleti. Zvýší komfort pacienta, značně omezí opakované vpichy, zmírní bolest a strach pacienta. Šetří čas zdravotníků, zvýší úspěšnost správného zavedení jehly nebo kanyly při prvním pokusu a významně zredukuje nutnost zavedení centrálních žilních katetrů.
Zelené zobrazení na kůži je reálný obraz cév v konkrétním čase vytvořený pomocí snímací hlavy přístroje.
Nový model, nové řešení…nižší lehčí mobilnější snadněji manipulovatelná snímací hlavainverzní zobrazení cévdo sítě i na bateriitři velikosti zobrazovacího oknabez kalibrace
strategický partner pro inovace v medicíně
Možnosti využití:– pro všechna pracoviště,
kde se provádějí odběry krve– zavádění periferních kanyl a katetrů– zavádění centrálních žilních katetrů
VienVIEWE_A4_inz.indd 1 22.10.10 8:49
Novinky roku 2010z Grady
Výchova ke zdraví/ Vybrané kapitolyL. Čeledová, R. Čevela128 s., 199 Kč
Lokální ošetřování ran a defektů na kůžiI. Pejznochová80 s., 139 Kč
Zásady edukace v ošetřovatelské praxiP. Juřeníková80 s., 139 Kč
Ošetřovatelství v pediatriiL. Slezáková a kol.292 s., 319 Kč
NANDA – ošetřovatelské diagnózyNANDA International480 s., 499 Kč
Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictvíL. Slezáková a kol.248 s., 289 Kč
Komunikace se senioryA. Pokorná160 s., 199 Kč
Geriatrie od A do ZM. Schuler, P. Oster336 s., 449 Kč
Prvních 365 dní v životě dítěteT. Hellbrűgge, L. Šoltés, A. Archalousová, D. Ilenčíková168 s., 219 Kč
ování ra
í
e s
í
seniory
A do Z
í
Právě vyšel nový katalog pro období podzim 2010 / zima 2011. Na vyžádání Vám jej rádi zašleme zdarma!
www.grada.cz
Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00, Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: [email protected]
50 FLORENCE 11/201050 FLORENCE 11/2010