foley robert - lide pred clovekem

5/23/2018 Foley Robert - Lide Pred Clovekem

1/58

ROBERT FOLEY

Lidpedlovkem

ARGO 1998

ObsahPedmluva ............................................................................11Podkovn...........................................................................141

Otaznky kolem evoluce ......................................................152

Prodarwinismus? ..............................................................283

Co je lovk? ........................................................................474Kdy se z ns stali lid? .........................................................64

5Znamenal vvoj lovka pokrok? ........................................966

ProprvAfrika?.............................................................. 1227Je vvoj lovka adaptivn? .................................................1498

Proje lovk takovou vvojovou raritou?...........................1679

Prose lovk vyvinul? ...................................................... 19010Zle na tom, e se lovk vyvinul? ...................................213Poznmky ......................................................................... 234Bibliografie........................................................................ 241

Rejstk...............................................................................251PedmluvaPedmluva me plnit dvfunkce, z nichani jedna nenzcela poctiv. Za prvumouje

autorovm kolegm, aby se pesvdili, zda jsou uvedeni ve vtu spolupracovnk. Ti arovnoupeskona konec. Za druhpedmluva v kostce sdluje, o em kniha pojednv. Mnoha lidempipadivot moc krtkna to, aby ho marnili tenm knih. Pro ty je eennasnad: postapest si pedmluvu. eeno ve zkratce, tato kniha se zabvotzkou, prose vyvinul lidskroda jakjsou dsledky tohoto vvoje. Neoekvejte vak dnou grandiznteorii anizjednoduujcvklad o tom, jak se lidstvo odklonilo od vvojovnormy. Nedokte se odhalendnch hrznch katastrof ani zprvy o objevenpodmoskch kontinenti nvtvnkzvesmru. Tato kniha se zabvotzkou, kam lovka zaadit, a je revolunpouze svmstanoviskem, e i z obyejnch vvojovch mechanismme vzejt monumentlnvsledek.Podle mho nzoru se lovk vyvjel neoddlitelnod kontextu asu a prostoru, v nmsepravkpopulace nachzely. To, co se nm pi zptnm pohledu jevjako obrovsk, jednolitvvojovpln, se ve skutenosti odehrvalo v malm mtku na rznch mstech. U vvojelovka jsou dsledky zdnlivv nepomru k pinm. V tto citliv

oblasti lidskho vdn, kternai fantazii pmo svdk tomu, aby se pdila podramatickch, neoekvanch zvratech, romantice, mystice, a kde existuje silnodpor vi


2/58

pmoarvdeckosti a zjednoduujcm teorim vvoje, si kladu za cl zdraznit, e odpovdinelze hledat ve vesmru i pod moem, ale v kadodennm ivotpravkch populaclidoopvestetu se specifickmi problmy jejich spoleenstva prosted. V knize budu obhajovat nzor, eje pi studiu vvoje lovka nutno propojit obecnpoznatky z oblasti evolunteorie a biologie sasovmi a mstnmi specifiky vlastnho vvoje. Ani jeden z tchto pstupnenk niemu,

stoj-li sm o sob; vvoj lovka mohou 12Pedmluvaosvtlit jen dohromady. Tento soubornpstup nm dovolnahlet na lovka a jeho

prosted, aniztratme ze zetele lidskou jedinenost i se uchlme k zjednoduenmstanoviskm. Evoluce je rmec, o detaily se postaral Bh.

Kniha, kterou mte ped sebou, pojednvtedy o vvoji lovka, a zdaleka to nenknihaprvn. V poslednch letech vylo na toto tma mnostvvynikajcch publikac. Jak jsem jipodotkl, nekladu si za cl soutit se senzanmi dobrodrunmi pbhy lovcfoslia la IndianaJones, ale nepodvm ani podrobnvet anatomickch detail. Uvbec se vak ped vsnepokoum pedestt njakou okzalou teorii o tom, jak nvelkhrdina -Homo sapiens -pedbhl vvoj, nebo tvrdit, e se na nj evoluce vbec nevztahuje. Pi psanjsem sledoval v

zsaddva cle. Za prv, poskytnout teni takovmnostvinformaco vvoji lovka, abych dokzal, e jde o sloitproces nvaznch udlost,kterprobhv irm evolunm rmci. A za druh, pojednat o tmatu se zetelem knejpalivjm otzkm, jaksi v tomto oboru klade odbornk i laik.

Pokusm se tedy v knize nartnout odpovdi na nkolik otzek kolem vvoje lovka.Vychzm pitom z dosavadnch poznatkna poli evolunteorie i z konkrtnch dkazvypovdajcch o tom, co vechno se v prbhu vvoje lovka udlo. Nahlm na tyto otzky zrznch hl, a pro ty, kdo se rozhodnou neskonit pedmluvou, ale zrovese nechtjprokousvat celou knihou, mm toto usmrnn: kapitoly 1, 2 a 3 jsou filosofitjpovahy,kapitoly 4, 5, 6 a 7 se zamujna vvojovprocesy a vlivy prosted, o nse oprevolucionismus a biologie, a kapitoly 8, 9 a 10 jsou vnovny nronjm otzkm ojedinlostilidskho rodu, jimise zabvajvdy o lovku, tedy problmm inteligence, kultury, lidskspolenosti a jazyka. Ve vtu podkovnje obvyklzat u spolupracovnka skonit usuovanmanelky i manela. Jelikoje mena kolegynz oboru, ktervdm za mnohpodnty, informace, podporu i kritiku, jsem na rozpacch, jak se takovho podkovnzhostit.Dkuji tedy hned na zatku dr. P. C. Leeovi Pili, a to z celho srdce. Za vm stoj

ona - snad jen sepsat jsem tuto knihu musel sm, ale nememe pece chtt plnvechno.Akademik trvvtinu ivota v intelektulnch rozhovorech s kolegy, pteli a studenty, debatujes nimi o novinkch v oboru, m

jednak pispvk udrenvdeckkomunity, a jednak si dotvpo-Pedmluva 13hled na pedmt svho vdeckho zjmu. Nelze si tedy vzpomenout na vechny, ktemi

pomohli. erpal jsem z diskusse studenty v seminch, novpodnt mi poskytla i nesmlotzka studenta prvnho ronku. Dleitou inspiraci jsem zskal i na profesorskch poradch piprojednvnokruhke zkoukm. Svdky budu tedy adresovat skupinov: pedevm dkujivdeckkomunitz oboru biologie primta vvoje lovka, pedevm z universit v Cambridgi,Londn, Liverpoolu, Durhamu a St. Andrews a z Prodovdnho muzea. Tuto komunitu tvozkokruh vdc, kterspojuje boj o zsknkadoronho chudikho grantu na vzkum vvojelovka. Hlavnale je, e si vichni vzjemnvypomhme - pispvto k rozmanitosti a nadenpro vc, a vytvse tak prosted, v nmse dpracovat a se kterm se dpotat. Za druhbychchtl podkovat svm kolegm v Cambridgi, zejmna tmu vdcze Spolku pro vzkumbiologickho vvoje lovka. Dle pak profesorm a studentm, s nimijsem v poslednch pti


3/58

letech spolupracoval a ktemi vytveli velmi pjemnpracovnprosteda podncovali mknovm nhledm a metodm. Vedoucvzkumnpracovnci by mli umt velet tmu, ale jsipipadm spjako zdrhavvojn, kterho postavili do ela armdy. A za tetbych rdpodkoval Cambridgeskuniversita Krlovskkoleji za poskytnutou podporu, nejen finann.A nakonec nkolik jmen za vechny: Louise Humphreyovdkuji za petenprvnverze knihy a

pnosnkoment, Maggii Bellattiovza pomoc s tabulkami a grafy. Vedoucmu katedry Nicku Mascie-Taylorovi za trplivost asolidaritu. Zvltndky dlum MartLahrov, kterse mnou roky diskutovala o vechaspektech vvoje lidskho druhu a snaila se usmrovat nktermzbsilejvvody. Ml bychtpodkovat svm dtem, Hughovi a Conradovi, e mi odpout

nadenpro vvoj lovka, kdykadnormlnlovk v, e mnohem zajmavjjsoudinosaui. Robert Foley Cambridge,

srpen 1995

PodkovnAutor a vydavatel dkujvem ne uvedenm za povolenpetiskovat jejich tabulky a

fotografie. Str. 23: Frontispis z publikace Charles Darwin a jeho svt od J. Huxleyho a H.

Kettlewella. Thames and Hudson, 1975, s laskavm svolenm Hulton Picture Company. Str. 24:Fotografie J. Readera, Science Photo Library. Str. 25: Opice a lidoopi od Alana Heatwolea.Gallery Books. Fotografie Erwina a Peggy Bauerovch. Str. 29: Opilovk od R. Cairda.Boxtree, 1994. S laskavm svolenm Bridgeman Art Library/Bible Society, Londn. Str. 32:Vodn

lidoop, fakta - nebo fikce? od M. Roedeho a kol. Souvenir Press, 1991.

Str. 58: Vvoj primtod Glenna Conroye, W. W. Norton & Co. Str. 106: M. M. Lahr aR. A. Foley: Evolunantropologie, 1994. Str. 129: Opilovk od R. Cairda, Boxtree, 1994.Str. 143: Pevzato od C. Stringera a C. Gamblea: Hlednneandertlc. Thames & Hudson, 1993.

____________ 1__________

Otaznky kolem evoluceVdeckkontrarevoluceNejpozoruhodnji revolucv djinch vdy je revoluce darwinistick. Traduje se, e kdy

v roce 1859 publikoval Charles Darwin knihu 0 pvodu druh, rozpoutala se bouliv, avakbleskovbitva mezi vdou a nboenstvm. Nad biblickm stvoenm svta triumfovala evoluce av miku se stala ortodoxnm nzorem. Filosofov, teologo v, vdci a naprostvtinavzdlanch liddo tdoby vila v nemn nou povahu stvoensvta, v nedlouhou historii lidstvazenou Bo

vla v to, e svt existuje ve vesmru vlunpro lovka. Proti to muto nzorupedestela vda jin, avantgardnnzor, podle nho

je lovk jen jednm z ivoinch druha svt je promnlivm sle dem zmn asoupeen. KdyT. H. Huxley zvtzil ve sporu s oxford skm arcibiskupem, jako by mu zasadilrnu z milosti. Podle toho, jak se na vc dvme, meme tento meznk oznait buto za koneccivilizanho silnboenstvi zhroucenzpadnho kesanstv

vbec, nebo za konenvtzstvrozumu nad stedovkmi povra mi, za vyvrcholenosvcenstv.

Ve skutenosti vak bylo vechno plnjinak. Revoluce to totinebyla ani rychl, ani konen. V mnoha ohledech nenuzavena dodnes. Vtzstv

evolucionismu bylo pouhou iluz, kterpramenila z mylnho pedpokladu, e tu jde pedevm ostet zavedenho nboenstvs modernm vdeckm mylenm. Tento stet vak zdaleka nebyljdrem onbitvy, byl jen jednou z nesetnch arvtek. Jedinm nebo nejvtm neptelem


4/58

darwinismu nebyla crkev; odprcbylo mnohem vc. Mylenka vvoje jakoto prodnhovbru otsla i nkolika racionlnmi stanovisky. Zpochybnila pedpokldanou vlunostlovka a jeho vydlenost z ostatnivoine a otevela zcela novou perspektivu k nahlenna ivorganismy i prosted. Poslila existujcpojethistorie lidstva jakoto progresivnhosmo- 16

Otaznky kolem evolucevn, avak zroveotevela monost nazrat na svt jako na msto, kterpostrdsmr ismysl. Darwinismus pedstavoval zcela nov

pohled na lovka, pohled redukcionistick, kterprosazoval nemilosrdnzjednoduujcempirickpozorovna experiment na kor komplexnho i filosofickho pojetlovka.1

Jinmi slovy, darwinismus urazil skoro kadho. Opozice se proti nmu zvedla na vechfrontch - v politice ho levice osoovala z biologickho i genetickho determinismu, pravicezase z podkopvn

tradinch hodnot spolenosti, inteligence mu vytkala pehnanzjednoduenpohled na lovka a snahu zredukovat sloitsocilnproces na pouhvsledek pudovho, sobeckho chovnjednotlivc. Nktepovaovali

za potupn, srovnv-li nkdo lovka se zvaty, jinm vadilo, e darwinismus postrdintelektulnhloubku vtiny filosofickch smr. Nsledkem toho se dvactstoletnese vduchu tokna darwinismus, a jak podotkl John Maynard Smith2, novinovtitulky typu Darwinse mlil" se tdlouhodoboblib. I dnes jsou reakce na Darwinovo uena problm evolucerznorod; pohybujse od kritiky pes lhostejnost a nedvru apo nadenou obhajobu.Nedvra a kritika pichzz rznch stran, zejmna vak z fundamentalistickch kdel vtinynboenstv. Prvky fanatismu nejjasnji vysvtajz rznch pokusv USA omezit vukuevolucionismu, dt tomuto uennlepku pesvden" i nepodloenteorie" a stejnas vevuce vnovat vdeckmu vkladu biblickho stvoensvta.3 Tito fundamentalistitkritikovjsou ddici duchovnch pedstavitel19. stolet, neboortodoxnkesanskteologie doznala zaposlednch sto let velkch zmn, z nichmnoh

prvproto, aby uvedla v soulad tradinkesanskuens evolucionismem. Tytozmny v crkvi vedly k tomu, e se nynzkoumspe otzka pravdivosti doslovnho znnBible, nee by se zpochybovalo kesanskuenjako celek. Navzdory pevn, a mnohdy ibujenfundamentalistickch stanovisek nepedstavuje kritika ze strany nboenstvhlavnproudopozice proti tradinmu darwinismu. Ke vzniku mylenek, jejsou s evolucionismem v rozporu,pisplo rovnrozensociologickch teoria kulturnho relativismu. Sociologie nebereevolun

a darwinistickuenv vahu proto, e je povauje za nepodstatn, a to je snad jetkodlivjneaktivnopozice nboenskch fundamentalist. Otaznky kolem evoluce

17

Odpor ze strany sociologmmnoho dvod. Ten hlavnje historick. Prvnpokusy zestrany mysliteljako nap. Herberta Spencera aplikovat darwinismus na lovka, a zvltnaprocesy v lidskspolenosti, byly totizcestna z vdeckho hlediska nevhodn, nebo

z nich vyplvaly naprosto nepijatelnzvry.4 Abychom uvedli pklad,sociologov-darwinistkladli nejvtdraz na spoleensk

a etnickskupiny, kterpovaovali za jednotky, jejichprostednictvm se evoluceuskuteuje, a tm dali vzniknout mylence, e darwinovskboj o peitse odehrvmezijednotlivmi skupinami lid. A odtud unendaleko k teorii rasovnadazenosti. Mimoto ran

evolucionismus chpal pojem rasy v kontextu zjednoduenpojatddinosti a genetiky, take teorie evolucionismu zaala bt spojovna taks nvrhy


5/58

selektivnho odchovu, eugeniky a purifikace jednotlivch ras i lidskrasy jako takov. Kromtoho dajnvztah mezi evolunm procesem a pokrokem postavil do kivho svtla rozmanitostlidstva.5

To ve pedstavuje naprostou antitezi k vtinsociologickho mylen.Pevnstsouasnch pohledna lovka, jeho chovn, kolektivnidentitu a msto ve svt, se odvozuje

od socilnteorie, a mnohem dleitjneevolucionistbyli pro vvoj vech sociologickchnzor20. stoletmysliteljako Weber, Durkheim, LviStrauss nebo Leach.6 Vysvtlenmtohoto stavu me alesposten

bt fakt, e jdrem sociologickho studia je chovnjednotlivce jakoto sousti njakskupiny a jeho skupinovidentita; jde tedy o pohled pedevm kolektivistick. Jednotlivec seme se spolenost

vypodat po svm, ale i forma individualistickho chovnvychzze zakotvenindividua v okolnm svt. To je v rozporu s mnoha nzory evolucionismu,

kterkladou vtdraz na osobnprospch, soupeenmezi jednotlivci i skupinami, a nauspodnlidskspolenosti se dvajredukcionisticky. Mimoto je evoluce asto spojovna sideou pokroku - nzor, e zmny, k nimv prodi ve spolenosti dochz, smujk uritmu

cli. Pokrok se me uskuteovat prostednictvm ady mechanisma jeho mru lze vnmat iurovat velice rzn. Nco me bt hodnnebo mlo pokroil, jednoduchi sloit, primitivni vyspl, a tak dle, ale mylenka pokroku je od evolunteorie

neodmysliteln. Toto pojetoste odmta vyvracmnoho pedstavitelsociologickch discipln, ale zejmna antropolog. V plnu lidsk

rozmanitosti nehraje dnou roli asovfaktor. 18Otaznky kolem evoluceVariace lze lpe pochopit prostednictvm rozmanitosti spoleenskch funkci nahodil

povahy kultury, a srovnvnlidskho chovna spolenostje m dl vc kritizovno. Vobecnjrovinsociologova antropologovdle argumentuj, e jelikoje lovk tvor v zsadspoleensk, mlo by se jeho chovnhodnotit prvv rmci socilnch procesa mechanism.Ponvadse sociln" nazrasto jako protiklad biologickho", vdy o lovku biologickfaktory a mechanismy pi studiu lidskho chovn, rozmanitosti a uspodnspolenosti masovzavrhuj. S tmto pstupem se setkme na mnoha rovnch: od odmtngenetiky, ddinosti avrozench lidskch vlastnost, apo oputnteorie o pevaujcm vlivu prosted

na lovka.Mra opoutnevolucionistickho mylense nedpodceovat. Vtinsociologa

filosofdvactho stoletstailo jen strunodkvnout, e evoluce se pravdpodobnuskutenila. U lovka vak dolo k pekroenrubikonu od biologickho ke spoleenskmu, odchovnke kultue a od determinismu k svobodnvli, a tak se jim zdevolunpstup prostudium lidskdimenze lovka pinejmenm neadekvtn, ne-li dokonce nebezpen. Snadnejvce pekvapiv, ba ohromujcje pitom na tomto intelektulnm ovzduskutenost, e se tovechno stalo tak dvno. Darwinovi jetani nezaschla malta na nhrobku ve Westminsterskmopatstv, a use zvedla proti evolunmu mylenvlna odporu.7 Zahjil ji na pelomu stoletamerickantropolog Franz Boas, kter

dokazoval, e lidskkultura nesouviss rasou, a tak kulturnzmna nezvisnabiologickch i evolunch faktorech. Mylenky Boase a jeho souasnk, nap. Malinowskho,do dvactch a tictch let postupnvytlaily evolunpstup na okraj. Namsto nj bylvlivnmi postavami modernantropologie, jako byl Evans-Pritchard i Fortes, nastolen principnadasova kulturnpovahy lidskexistence, kterse stal v tomto oboru dominantnm. Kdysek tomu pidds spojens nktermi takzvanevolunmi mylenkami na konci druhsvtov


6/58

vlky, meme konstatovat, e do roku 1950 byla evolunantropologie v podstatmrtv.8Je dleitsi uvdomit, ped jak dlouhou dobou k tomu dolo. Evolunteorie byla

zavrena v ase, kdy se sami biologovteprve seznamovali s jejmi principy, kdy nebyla jetzcela pochopena otzka ddinosti a kdy se mechanismus prodnho vbru jevil logicky

Otaznky kolem evoluce19pochyben. Vezmeme-li v vahu, jakrozarovnpsobil darwinismus mezi biology,

nenplipekvapujc, e k nmu byli tak krititi antropologova sociologov. Nicmnza ta lta, jeod tdoby uplynula, se dky

novm poznatkm svt biologie a evolucionismu zmnil k nepoznn; pesto vak mnohoantropologickch vvod

neustle vychz z tchto starch omyl. Od asBoasovch dolo k revolunmurozvoji genetiky pouitm metod pidruench discipln - matematiky, statistiky, teoriepravdpodobnosti, byla objevena struktura DNA a postupnrozkdovna jejsloitstruktura,evolunteorie dkladnpehodnocena azasazena, do irho biologickho rmce, v nmm

svmsto ivotnprosted, vvoj i chovn. Evolunteorie, jebyla v prvnpolovintohotostoletzavrena, byla plnjinneevolucionismus, kterse objevil v druhpli stolet, cosivak mlokdo uvdomuje.

Mohlo by se zdt, e nashromdnnovch poznatksituaci zmn, ale ta se v posledndobdle zkomplikovala tm, e do sporu vstoupily novfaktory: kulturnrelativismus adekonstruktivismus. Podle mnoha souasnch myslitelnikdy neexistovalo a nebude existovatobjektivnpoznn, pouze lovkem stvoensvt slov a text. Lidskou zkuenost, vetnpoznn", lze zprostedkovat jenom pomocjazykovho svta mylena komunikace. Svt, vnmijeme, tedy nennim jinm nevplodem naich smysl, a zejmna jazyka, jmsvouzkuenost popisujeme. Nelze rozetnout kruh, spojujc

lidsksvt a to, jak tento svt provme. Krajnstoupenci tohoto uentvrd, eneexistuje nic nemoe slov; ti umrnnjpipoutj, e relita" existuje, ale nememe jiobjektivn" zachytit. Dnen

nadbytek rznch kulturnch pedstav a systmtuto zdnlivou neexistenci relnho,svbytnho svta jetumocuje, a tak bvevolunbiologie redukovna jen na jeden zezpsobvidnsvta. Evolucionismus se ve svtle tohoto paradigmatu jevpouze jako dalztext, kternemvtvhu nety ostatn. Snaha vtpovat autoritu, podloenou vdeckmidkazy, bvnavc spojovna s nktermi zavedenmi mocenskmi principy - zejmnanadvldou mu, kapitalistickm zzenm a zpadnanglo-americkou civilizac

(na poadnezle). Ve svtnaprostho relativismu je evolucionismus nutnredukovn pouze na jeden z mto stvoensvta, snad jen e se mu obas pisoudvsadnpostavenz toho dvodu, e na mtus o stvoenje nezvykle materialisticka souvisspe 20

Otaznky kolem evoluces tritm neli chrmem. A stejnjako ostatntexty ho lze donekonena dekdovat,

ovem pod podmnkou, e ho nebude nikdo brt vn, tedy jakoto relnvklad svta.Je tkvst s 'takovouto kritikou innou polemiku, anipoukeme na adu pomrn

jednoznanch dkaz, jeexistenci evoluce potvrzuj, anipihldneme k faktu, e se tkbiologickho ivota jakoto celku a nevztahuje se jen na lidi a jejich jazykovsvt a e existujdkazy o mylnosti nzoru, e jazyk je spjat pouze s lidskou kulturou.9 Odpovdna tyto nmitkyby patrnbylo, e to jsou jen dal

z textovzamench pokusnadazovat evolucionismus ostatnm systmm vdn.


7/58

Dekonstrukce nenvzna empirickmi poznatky, a me tedy mt vdycky poslednslovo,avak zde slovo nesta. Existuje jetdalproud polemiky s darwinismem, a ten probh

uvnitbiologie sam. Otzkou tohoto sporu nen, zda se evoluce uskutenila, ale proseuskutenila prvv tto podob, a ne v jin. V tomto smyslu se jedno ryze odbornspor, avakzasahuje i do sfry filosofitj. Darwinismus je naen v podstatopt z thozloinu: je to

uenplijednoduch. Starkritika se sousteovala pevnna mechanismy ddinosti, jeDarwin vlastnneznal. Darwin neml jetk dispozici genetickuenGregora Mendela, a jehopedstavy o tom, jak potomek ddvlastnosti svch pedk, byly dosti mlhava kus. Klovouotzkou bylo, zda se biologickznaky dd

v nezedna nerozdlenform, a penejse tak z generace na generaci ve svpvodnpodob, nepozmnny psobenm reproduknch mechanism, i jestli se spojenm dvoupohlavtyto rysy namchaj, a nastvtak jejich neustlslvna tpen. Vsledkem tohotosporu bylo asi padestiletdilema, jenabdlo darwinistm nezvidnhodnou volbu: na jednustranu, pokud je ddinost zaloena na menrodiovskch vlastnost, dochzk jejichpostupnmu rozmlovna ztrtveho novho, a tm pdem nedochzk dnm zmnm,nebotzv. nov, adaptivnzmny budou pohlceny v setrvanm petrvvnexistujcch forem.

Vbru nejvhodnjch znaka vvoji vbec by tedy stla v cestnepekonatelnpekka. Nadruhou stranu, pokud (jak se udnes v) by nedochzelo k menrys, ale k jejich penenzobou rodina dti v nepozmnn

form, dochzelo by - prostednictvm mutac- ne k postupnm, adaptivnm evolunmzmnm, ale k nahodilmu vvoji ve skocch. I takovT. H. Huxley, Darwinv souputnk,prohlsil, e prodn

Otaznky kolem evoluce21vbr k objasnnevoluce nesta, a jak bylo umnohokrt napsno, v nslednch

vydnch Pvodu druhjsou Darwinova vlastnstanoviska postupnneutralizovna.10Rozvoj takzvanho neodarwinismu ili modernevolunsyntzy ve 30. a 40. letech tyto

nmitky ve znanme odstranil, nebodokzal, jak se stkovddinmechanismus pojspopulanstrukturou, a tm i s adaptac.11 Pesto vak byly uvnitbiologie vzneseny nmitkynov. Objevily se dva proudy kritiky, kadz jednstrany evolunho spektra. Z takzvanhomakro" konce se ozvaly hlasy paleontolog, nap. S. J. Goulda nebo Nilese Eldredge12, ktetvrdili, e evoluce nebyla pozvolnm procesem, nbrprobhala v nrazech a skocch (principperuovanrovnovhy, spovajcv dlouhch obdobch stagnace a krtkch, nrazovchobdobch zmn), z eho

podle nich vyplv, e tradinnauka neodarwinismu nedoke vysvtlit danou strukturuv jejcelistvosti. Podle jejich nzoru tedy existujdalmechanismy, a evoluce, kternenanizdaleka jednotn

a jednoduch, sestvz celhierarchie rznch mechanismod tnejnirovn- genu i genomu - pes jednotlivce a jejich populace ak celm druhm,

a dokonce ekologickm spoleenstvm.13Na opanstranspektra zpochybnili psobnost prodnho vbru vdcizabvajc se

ivmi organismy na molekulrnrovni. Sloitost a vyhrannost sloenzkladnch molekulpodle nich vede k tomu, e tyto molekuly majvlastnmechanismy zmn - nap. principmolekulrnenergie Gabriela Dovera14, kde k podncenvvojov

zmny v organismu vede de facto spe sloena fyziklnprostedzkladnmolekuly neprosted, v nmse nachzcelorganismus i jedinec. A navc,

usama kla genetickho materilu - tch 30 000 000 jednotek, jese nachzejuvnitlidskho


8/58

genomu -a zjevnnevyuitvtiny tohoto genetickho materilu vedl nkterdalvdce k nzoru, e se v genetickm systmu vyskytuje amoc stojatvody a

setrvanosti, neaby bylo mono povaovat evoluci za hladk, dobe sehranadaptivnsystm,za jakho vydvteorie prodnho vbru. Okamitns napadne, e kritika z obou tchto plje jen odbornou verznmitek vndomny biologie: klasickevolunteorie se jevjako pli

zjednoduujc, redukcionisticka nebere dostatenv potaz, e vvojovproces ovlivujtakvycelky nepouhgeny. ivot je sloitalidskexistence se vzprnaemu chpn, a proto 22

Otaznky kolem evolucetu pece neme jt o jen tak ledajakproces. Odborna vnitrooborovkritika se od

kritiky vnjodklnsnad v tom, e prakticky vichni biologovpipoutj, e evoluce probha mvelkvznam, e pro vvoj ivota jsou dleiti historickaspekty a e zjevnnahodilost anevyzpytatelnost vvojovho procesu nepedstavuje dn

vnji problm.Drasetba darwinismuZ tohoto donekonena se obnovujcho proudu kritiky by se mohlo zdt, e darwinismu je

ve vdodzvonno. Problm nenv tom, e by evolunteorie nebyla obecnuznvna, ale vtom, e od doby, kdy Darwin zformulovaljej principy, ubhlo utmsto padest let, a snadtedy nepekvapuje, e nm v pvodnm znnnepipadpijatelna byla nahrazenapropracovanji komplexnjteorinebo teoriemi. To je uritnzor mnoha autorit, nzordosti rozeni ve vdecka populrnnaunliteratue, jejmpedstavitelem je ji

zmnnGould, snad nejznmjz dnench evolunch biolog. Gould umonil pstupk vzruujcevolunbiologii nejirm vrstvm tenstva, ale mzroveznanpodl i nasnenDarwinovy teorie na rovepolitikou zavnjcideologie a pavdy.15 Ze svpoziceevolunho obrazoborce vytyil novou vrouku, jaksi politicky sprvn" darwinismus. Tatonovevolunteorie plnpipout, e evoluce probh, avak zdrazuje, e nejde o vvojdopedu. Pevndruhje spe vsledkem nahodilho vvoje. Novstruktury se objevujprostproto, aby se objevily. Zkladnkmen darwinovskho uen- peitjedince, aby se mohldky njakadaptivnvhod

dl rozmnoovat, a tudevoluce adaptovanho" svta - zde plnmiz. Seriznevolunbiologie devatenctho stolet, v nlo o konkurenceschopnost

jedinc, je s klidem nahrazena evolunloterikonce stoletdvactho. Na vvoji lovka nennic k vysvtlovn, nebove je otzkou

bunhody, nebo procesprobhajcch na tak vysokrovni, e se vbec nevztahujnamalichernosti, jako je podoba lidskho rodu. Avak navzdory tomu vemu se darwinismus chovjako vytrval

plevel. Pokaduje zdnlivvymcen, ale dve nebo pozdji se objevznovu. Snadjetvce se podobdram zubm v Jsonovhle-


9/58

Otaznky kolem evoluce23


10/58

dnzlatho rouna, kterse pi kadm novm vzejitrozrostou. V tomto stoletzastvajjedni nzor, e v evolunbiologii dochzk postupnmu vytlaovnortodoxnho darwinismu,druzjsou pesvdeni o tom, e naopak pozvolna triumfuje v jednom oboru

24Otaznky kolem evoluceza druhm. Kaddesetiletmsvho novho konvertitu. Ve 30. letech to byla populan

genetika16, ve 40. a 50. letech systematickprodovda17. V 60. a 70. letech si osvojily darwinistickevolunpstup ekologie a etologie18 a v letech 80. a 90. pronikla darwinistickperspektiva do molekulrnbiologie19 a evolunpsychologie20, a sporadicky t

dokonce do antropologie21.Tento obrat mmnoho dvod. Nejdleitjbylo jednak zprhlednnlogiky

darwinovskteorie (viz dle, str. 38) v klasickch dlech, jako je napklad Pirozenvbr aadaptace G. C. Williamse22

jednak m dl elegantnja pesnjdemonstrace toho, jak darwinismus funguje a dokterch oblastzasahuje. Novpokusy a vzkum v ternu pinesly mnoho konkrtnch poznatk


11/58

o tom, jak ija um- Foslie jsou hlavnm pmm zdrojem informaco historii vvojejednotlivch druh. Na obrzku vidme foslii ranho zstupce roduHomo z Keni, sestavenou zvelkho mnostvlomk.

Otaznky kolem evoluce

25rajzvata, tudse una evoluci nepohljako na cosi, co se udlo v minulosti, ale jako

na nepetritproces probhajcdodnes. Svou roli sehrlo i narstajcmnostvnovnalezenchfoslia rozvoj novch vzkumnch metod, kterumoujlpe se seznmit s ivotem vminulosti. S rozvojem molekulrnbiologie se dle objevily dkazy, e darwinovsksvtsoupeena spoluprce pokrauje v neztenenme i pod povrchem organismu. Seteno apodtreno, darwinismus mdnes vtplatnost nekdy pedtm. Darwinovy ratolesti jsou ivy azdrvy a jeho teorie se tplnsle. Darwinovsk


12/58

Z ijcch ivoichje lovku pbuzensky nejbliimpanz. Spolenpvod me bt uitenm zdrojem informaco tom, jak vypadal poslednspolenpedek, kteril podle odhadpiblinped pti miliny let. 26Otaznky kolem evoluce

revoluce dosud neodeznla proto, e ji nelze redukovat na pouhspor mezi nboenstvma vdou, poetickm znnm Bible a nesrozumitelnmi latinskmi jmny ivoichi svobodnouvla biologickm determinismem.

Nikde se darwinismus neuplatuje tolik jako pi studiu lovka a jeho vvojovhoddictv. Na toto tma se popsaly stohy papru a existuje uada zavedench tradic. Nkterpublikace pojednvaj

o vvoji lovka jako o dobrodrustvobjevovnzkamenlminulosti, dobrodrustvopedenhrdinskmi iny jak naich pedk, tak samotnch antropolog. Tyto knihy se hemfosliemi a prapodivnmi jmny dvno zaniklch tvorpodobnch lovku. Existujt

knihy, jena vvoj lovka pohlejprizmatem nynijcch zstupcivoine.Tento pstup pedstavuje Desmond Morris ve sv

knize Nahopice23, ale v poslednch letech se objevila ada studizaloench narozshlejm a dlouhodobjm detailnm studiu ivota opic, kterdokazuj, jak zkvztahy pojlovka s jeho pbuznmi druhy. Zmnnpublikace nm asto zjev, jakpotencil se vezvatech skrv, a pak se naslepo vydajnaplidskou prehistori. Vyskytuje se samozejmtakmnostvknih, kterlze charakterizovat jako krajnvyinut. Ty obvykle hlsajnco na tenzpsob, e nai planetu osdlili nvtvnci z vesmru a v celzleitosti sehrl vznamnou rolisex.24

Mezi tmito jednotlivmi proudy je patrnjistdichotomie. Jedna tradice se sousteujena detailnpopis nekonenho mnostvfosli, kternaznauj, kudy se zmny ubraly, ale chybjschopnost interpretovat i chpat, co mohlo k tmto zmnm vst. A na druh

stranse mnoho vdczamuje na obecnjsrovnvnlovka a zvat a na rozlinetzce pin a nsledk, jemohly zpsobit promnu opice v lovka, ale nevnujdostatenoupozornost detailm, kterdemonstruj, kdy a kde k tomuto aktu dolo. Je to jako mt sirku bezkrttka, nebo naopak krttko bez sirky. stednm tmatem tto knihy je prvtento aspektasova mstn. To, protu dnes lidjsou, souviss bezpotem rznch udlost

v minulosti. Budu zde obhajovat nzor, e minulost si nelze jen tak pedstavit nebovymyslet, ani ji zrekonstruovat na zkladposteh

ze svta dnenho. Stejntak ale nenmon, aby o minulosti vypovdaly pouze kosti, jejsou domnou paleontolog. K sprvnmu vkladu je nutno zasadit foslie do irho rmcevvojovch proces- Otaznky kolem evoluce

27

jinmi slovy, do mechaniky darwinovskevolunbiologie. Pokusm se tedy obtmataslouit: konkrtnevolunminulost se vemi jejmi dkazy - neboty vypovdajo kritickmmsta ase - propojm s irm rmcem evolunbiologie, kterumouje interpretovat, prosevci sbhly tak, jak se sbhly.

Tomuto kolu jsem takpoddil charakter svknihy. Vtina lidse o vvoj lovka zajmproto, e se chce dozvdt odpovdi na otzky tkajcse

dnenho lovka, lidskpovahy a historie lidstva; nehledajodpovdi na specifickotzkyodbornjpovahy. Biologie a paleontologie vak svou vdeckou povahou uritou dvkuodbornch znalostvyaduj. Vystavl jsem tedy tuto knihu pomocotzek, kterpodle mnapadajlovka, jense zajmo problematiku lidskho rodu. V kadz nsledujcch kapitol se


13/58

pokusm ukzat, jak se k odpovdm na tyto otzky stavrznvdnobory, a pouku takna to,e tyto odpovdi majkromodbornho rozmru i rozmr jin. Potebujeme zkrtka jak vdeckfakta, tak irokkoncepnrmec, jmje prvevolunuen. Darwinv odkaz

Rmcem k zodpovzendanch otzek mi budou ti z nejproduktivnjch nsledkdarwinovskrevoluce - ti z Darwinovch vdeckch ratolest, jepeily vechny kriticktoky

vesms neptelskho svta. Jsou to: skutenost, e otzka Prozrovna lid?" podlhdky evolunteorii vdeckmu studiu, dle skutenost, e nejsilnjm mechanismem,kterm si vysvtlujeme vvojovzmny, zstv

i nadle princip prodnho vbru, a konenfakt, e nejlepm klem ke svtu, kterudvno neexistuje, ale jehoddici jsme my, lid, zstvodhalentajemstvfosli- lidpedlovkem. __________ 2 ________

Prodarwinismus?Lidjako vdeckproblmO evolunteorii se asto hovov tom smyslu, e jde o nahrazenjednoho vkladu - i

mtu nebo pbhu, zlena hlu pohledu - vkladem jinm. Pro vtinu Evropan,vychovanch v idovsko-kesansktradici, byl tmto vkladem pbh Genesis - svt stvoil

Bh, stejnjako Adama a Evu, prvnho mue a enu. Tato kosmologie vykldala jak lidskoupirozenost, tak vztah lidstva k prod. V mtech o stvoensvta asto nachzme uritshodn,universlnprvky, avak celkovmezi nimi panuje obrovskrznorodost, kterodr

rozmanitost kulturnch pedstav a praktik. Napklad amazontBarobovv, e lovka stvoila anakonda, kterplula proti proudu eky a cestou na

rznch mstech na behu vyzvrtila jednotlivkmeny.1

Nzor, e darwinismus je jen dalm z tchto mt, se me v mnoha ohledech jevit jakologick. Zvltnpopularitse thlavndnes, v kontextu modernch teori, podle nichjevekervdnv podstatjen textem nebo pbhem. V uritm smyslu jim lze dt za pravdu;evolunkosmologie zpadnvdy slouv mnoha ohledech stejnm elm jako tradinmytologie. Evolunteorie stavlovka do uritho kontextu, a mnohm tak poskytujeplatformu pro popis a chpnpovahy lidstva. Misha Landau2 prokzal, e ada interpretacvvoje lidstva vykazuje stejnou strukturu jako klasickmty i pohdky. Nechybv nich hrdina,boj, kouzelndar a konenvtzstv. V pbhu vvoje lovka je hrdina zpotku zaostal, ijev tmch (tj. je to lidoop). Bojuje se vm protivenstvm (zanikne les a hrdinnhominid se musprobjet vyprahlou savanou). Pak je obdarovn darem, ktermu pome vystoupit z temnot nasvtlo (tmto darem me bt vzpmenchze po dvou, rznnstroje, inteligence, e-zalena tom, emu dvte pednost i pro co mte


14/58


15/58

Na uritrovni funguje evolunteorie jako dalz mto pvodu svta a lovka, mvak i dalaspekty.

30Prodarwinismus?

dkazy). A pak slavvtzstv(stane se lovkem dnenho typu a ozdobse vavnovmvncem civilizace). Tato paralela mezi tradinmi a vdeckmi mty je vce nezejm. Evolunkosmologie navc asto nahrvmnohm nevdeckm, etickm a metafyzickm nzorm, kterse v souasnzpadnkultue vyskytuj. Ty sahajod pesvden, e cellidstvo jebezvznamn(vdylovk je jen nepatrnou tekou v nekonenm trvnobrovskho vesmru),apo nzory, e lidjsou vrozenmi sexisty, rasisty, tvory agresivnmi nebo monogamnmi.Evolunteorie ve spojens genetikou me totiupevovat v lidech nzor, e lidstvo mnemnnou podstatu. Ne e se neustle a donekonena formovalo vlivem prosted, v nmsevyvjelo, ale e uje zkrtka takov- msvou lidskou pirozenost, s drazem na slovopirozenost".

Mnohm se tedy zd, e nenradno vznam evolucionismu zbytenzdrazovat. Vdy

co se zmnilo? Jenom se jeden pbh nahradil druhm, ke vemu jetnapsanm podle stejnhomustru a se stejnm elem. Nco se vak pece jen zmnilo. To, e souasnevolunmodely mohou psobit jako novmtus o stvoensvta, by ns nemlo vst k mylnmu

pesvden, e utu nennic navc a e evolunvklad svta nezasahuje dl neostatnmty aneoperuje zrove

i jinmi zpsoby. A v tomto ohleduje Darwinv odkaz nejzvanj, neboza prvuinilz otzek kolem existence lidstva problm odborn- oproti dvjmu ryze filosofickmu - a zadruhvylenil problm pvodu lovka ze sfry vry a aplikoval na nj vdeckmetody bdn.

Ve spisech O pvodu druha O pvodu lovka nepoloil Charles Darwin jen zkladydalmu z mto stvoenlidstva, ale uinil nco mnohem vznamnjho: nastnil fungovnmechanismu, jehoprostednictvm mohlo lidstvo vzniknout, anik tomu bylo poteba zsahushry. Tmto mechanismem je prodnvbr a vztahuje se jak na lidi, tak teba na myi. lovkpodle nj nenvsledkem njakho vjimenho stvoitelskho aktu; je pouhou soustkontinuavvojovch zmn. Vda tak prostednictvm evolunteorie rozila svj zbr ado oblastizkladnfilosofickotzkyproexistuje lovk?

Darwinismus a evolunteorie nepodvajna tuto otzku automatickou odpov, anineuinily konec iracionlnm spekulacm. Dokzaly vak vytvoit novrmec, uvnitnhose dtato odpovhledat. Tento rmec je v zsadprodovdna materialistick. lovk Prodarwinismus?

31

1vznikl a vyvinul se do dnenpodoby nikoli dky njakmu pedureni vymu

zmru, ale vlivem interakce konkrtnch rodovch vtvi vvojovch linis novmi seleknmitlaky. Darwinovm odkazem je zcela novzpsob kladenotzek tkajcch se lidstva a jehomsta na Zemi i ve vesmru. Darwinismus samozejmneuinil ptrfilosofickm, historickmi nboenskm spekulacm o lidskm rodu a jeho mstve svt. V nkolika ppadech dokoncedopomohl vzniku plnnovho nru svtskho vyprvn, velice volnzaloenho naevolucionismu, ale i na vysvtlench naprosto neevolunch. Msto aby evolunbiologie zilaprostor vem spekulacm, umonila vznik rznch smylenek, hcch fantazi. Nkterz nichjsou vslovnantidarwinovsk, vychzejcze stanoviska, e za na

rozvinutostneme stt tak nahodilmechanismus, jakm je prodnvbr. Oblbenm


16/58

nikovm vchodem z omezenoboru biologie je hypotza, e vechno je dlo nvtvnkzvesmru. Van Daniken, autor knihy Kory boh3, si vydlal znanjmnteori, e zatmcoproduktem evoluce byli jen jacsi bdilov, tu pravou civilizaci na Zemi zaloili akosmonauti zcizplanety. I pes znanirokmantinely darwinismu bujspekulace o pvodu lovka i v jehormci. Elaine Morganov4 se zaslouila o popularizaci teorie, e lid, akoli ve skutenosti

povstali z primtijcch na stromech, jsou vsledkem vodnho stdia evoluce. A snad jetpodivuhodnjje nzor, e lovk je produktem menras - nahodilm vsledkem skenimpanze s orangutanem.5

Vechny tyto vmysly o historii lidskho rodu sice s evolucionismem vzdlensouvis,ale majs hlavnm proudem evolunbiologie spolenho asi tolik, co kreslenkrlk Bugs sopravdovm krlkem. Vyjadujnicmnobecnjodezvu na Darwinovu teorii z ad vdeckchi nevdeckch kruh. Pesto vak Darwinv odkaz, vvoj prostednictvm prodnho vbru,zstvstejnmocnm nstrojem, jakm byl v dobsvho vzniku. Teorie vvojeprostednictvm prodnho vbru tedy v zsadintoto: pevdrozshlfilosofick

a metafyzickvahy v stroh, pmoara nkdy nudnvdeckfakta. Otzka Kde se tuvzal lovk?" se nespokojs povechnou odpovd, ale vyaduje odpov, kterby specificky

vymezila msto a as. Otzka Co je na lovku jedinenho?" ns muszavst na polekomparativnho studia anatomie a chovnjedinci skupin. Seriznpojmanevolucionismusnemusnai fantazii svazovat, ale vyaduje,


17/58

Prodarwinismus?33

aby tato fantazie byla ukznna brala v potaz vsledky pokusa pimenost danch

mechanism. To neznamen, e se odpovdi budou zskvat snadno nebo e budou masovuznvny. Pokud je na vysvtlench pvodu lidstva nco prozaicky prostho, co nai fantaziineuspokojuje, pak je to sama podstata modernevolunteorie. Ale na zkladn, prostapmoarotzky mohou pece existovat i ohromujc, sloita elegantnodpovdi. Vda -kladenprostch otzek

Peter Medawar kdysi definoval vdu jako zkapalnitelnumn.6 Akoli tento vrokprozrazuje, e jeho pvodce mco do inns chemi(lpe eeno s biochemi), dotkse isamho jdra vci - vdeck


18/58

metody totispovajv kladenzkapalnitelnch", zodpovditelnch otzek. V knizeDouglase Adamse Autostopem po galaxii sestrojili lidvkonnpota, kterjim ml dtodpovna otzku o smyslu

ivota, vesmru a vekerenstva". Kromtoho, e to trvalo celou vnost, jim potaodpovdl tak nesrozumiteln, e jedinm efektem bylo zamstnnjetvce filosof, ktenad

odpovddumali. Problm tkvl v tom, e tito vdci svou otzkou poruili Medwarovo pravidlo -ptali se na nezodpovditeln. Na rozdl od jinch hjemstvpoznnfunguje vda nejlpe, pt-li se na zodpovditelnkousky problmovch okruh

a neba-li megalomansky po zodpovzenvelkch otzek z jednvody naisto. Problmy by semly eit, byby toto eenznamenalo jen pr dalch krkk vzdlenmu cli. Chce-li zntnkdo smysl ivota, vesmru a vekerenstva, nesmsi pokldat otzky takto megalomansky. Vevdje poznnrozlenno; dvse dohromady kousek po kousku. Jednotlivkousky poznn

se mohou samy o sobjevit jako nesrozumiteln, ale slo-li se v celek, potom smysldvaj. Namsto iroce rozpjatho oblouku hypotz tu mme solidnpevnou stavbu. Postrdsicelesk a okzalost siluet, ale zato pekcelvky.

Jak tato exkurse do tajvdy souviss naimi otaznky kolem vvoje lovka? eeno

jednodue, zatmco vechny kultury a spolenosti se ptajpo vzniku lidstva, vraznm rysemevolunho pstupu je absence grandiznch otzek tohoto typu; jsou nahrazeny nkdy aobsesivnm studiem jednotlivch detail. Napklad Darwi- 34

Prodarwinismus?nv spis O pvodu lovka je mistrovskm soupisem zdnlivnepodstatnch malikost.

te-li dnes nkdo nkterou z nedvno vydanch knih o vvoji lovka, patrnho zaskopodrobnanatomickpopis rznch fosli. Pipadmu, e mezi tmito anatomickmi poznatkya tm, co lidi opravdu zajm, tedy otzka Kde se tu vzal lovk?", se rozvrasmnhlubokpropast. Ale prvv tom tkvpodstata vdeckho zkoumnlidstva a jeho msta ve svtprody.Pokud chceme odpovdt na otzky, jejsme si poloili na zatku knihy, musme zvolit prvtento pstup. I kdytm asi nepotme ty, kdo toupo exotickm teni lutnmetafyzickchzhad, pravou vymoenostdarwinismu je pevedennezodpovditelnch otzek na otzkyrozumnskromn, na nlze odpovd' hledat a najt. Otzky vzniku lidstva a nsledni povahylidstva nejsou otzkami filosofickmi, ale exaktnmi. Nam kolem je najt zpsob, jak studovatjednotlivodborndetaily a neztratit pitom ze zetele ir

okruh otzek, na nchce vda odpovdt v dalch kolech. Cesta k tomuto cli nevedejen pes zaznamenvnarcheologickch dkazo ivotprimt, ale i pes jejichzasazovndo irho teoretickho rmce. Jakotzky si tedy lze klst? Vzhledem k tomu, co jibylo eeno,se samozejmnememe ptt zpsobem Proexistuje lovk?"; ptali-li bychom se taktoobecn, dnodpovdi bychom se nedobrali. Rozshlotzky se musrozlenit na men,zvldnutelncelky. Ase nahromadodpovdi na tyto dlotzky, dozvme se, jak to s namvvojem skutenbylo, a nslednbudeme moci dokumentovat, v em spovlidskost". Protov tto knize zaznnapklad otzka

Kdy se z ns stali lid?". Jakkoli tato otzka buddojem, e se bude zabvat vhradnmapovnm archeologickch nlez, nepjde jen o odborndatovnobjevench fosli, ale i oto, jakmi kritrii vbec lovka definovat. Odpovna tuto otzku nm zrovepome lpe sivyloit lidskdvnovk i to, co z nj vyplvpro dnenlidstvo; je totirozdl, zda lidstvovzniklo ped miliny, statisci i pouhmi tisci lety. Abychom si vak mohli tuto zdnlivjednoduchou otzku poloit, musme nejprve stanovit, co lidskost" charaktrizuje. Schopnostei? Kultura? Chze po dvou? Inteligence? Vroba nstroj?

Jinz etnch vlastnost? Opt, rozlome-li si tento kol na men


19/58

sti, budeme moci pochopit funkci kadz uvedench vlastnostjednotliv, posoudit, zda se vyskytuje jetjinde v ivoini, a za-Prodarwinismus?35

myslet se nad tm, prose vyvinula. Promajnapklad lidvelkmozek? K odpovdi na tuto otzku musme zjistit, jak velkmozek majostatnsavci,

ptci, jakvhody skta pronenvce rozen. Tento vdeckpstup je redukcionistick;pokouse vysvtlovat jevy prostednictvm jejich jednotlivch sloek i entit a pistupuje k nims minimlnmi hypotzami. Redukcionismus bvstavn proti pstupu holistickmu, kternajevy pohlglobln, zkoumje v jejich celistvosti. Obmetody majsvvhody i nevhody.Redukcionismu se asto vytk, e mu unikpodstata vztahmezi jednotlivmi stmi celku.Kdybudeme chtt napklad porozumt fungovnspalovacho motoru, nebude nm nic platn,budeme-li studovat karburtor a ventily oddlen. Motor je motorem pouze tehdy, pracuje-li jakocelek. V tomto smyslu je nm pi zkoumn

komplexnch jevvce platnpstup holistick. Ale v praxi je asto velmi sloitstudovat vci vcelku. Jednotlivprocesy a mechanismy teba pohyb ventil- se v celkovmlomozu lehko ztrat. K vtin

poznatk, kterza cellta vdci nashromdili, se dolo redukcionistickou metodoupotvrzovnhypotz. Takovto pstup vyaduje minimum hypotz a sktpinejmenm tunadji, e uvidme, jak do sebe jednotlivkomponenty zapadaj. Napklad u vvoje lovka jenejhormonou hypotzou ta, e vechny zmnnaspekty - chze po dvou, velkmozek,kultura, e- se objevily ve stejnou dobu a projevily se vdy stejnm zpsobem. Pohlme-li natyto komponenty oddlen, objevme monalespoto, jak se tyto charakteristiky hominidalovka vyvjely a jak se tito tvorovzformovali do svkonenpodoby. Evolucionistickvda

Nenpochopitelndvodu, probychom si otzku Prozrovna lid?" nemohli klst vrznch kontextech, a je vce nepravdpodobn, e tomu tak vdycky bude. Intelektulnivotby sktal velice mlo vzruen, kdyby se vci daly dlat pouze jednm zpsobem. Tato kniha jevak ve svch otzkch a odpovdch omezena rmcem evolucionismu. Nelze-li argumentovattm, e je evolucionismus jedin

sprvnzpsob pohledu na vc, lze alespoci, e je to jedinzpsob, kternmpome dobrat se odpovdna otzky, jepodlhaj

36Prodarwinismus?empirickmu vzkumu. Co se te lovka, mevolunteorie jistvsadnpostavenv tom, e ho nestuduje oddlen, ale pojmho jako soust cel

ivoine. A v tom je sla (ale i skal) evolunbiologie, kterse snazaadit lovka do jednoho rmce s ostatnmi ivoinmi druhy.Vsadnpostavenevolunteorie vyvrz mnoha zdroj. Pedevm jsou zde hmatateln

fosilndkazy o tom, e ivsvt nikdy nebyl nehybn, ale proel pevratnmi zmnami veskladborganisma jejich ekosystm, i zmnami uvnittaxonomickch skupin, je

v rznch dobch existovaly. Podvme-li se na geologicknlezy, nepesvdns sice oplindynamice vvoje, ale nepopirateln

svdo tom, e bhem dlouhch asovch obdobdochzelo k nepetritm zmnm. Znaeho pohledu meme konstatovat, e tu lovk nebyl odjakiva a po vtinu trvnexistenceivota na Zemi (tj. 99,99999 % vekerho asu) se nae planeta bez druhuHomo sapi-ens ijakhokoli pbuznho druhu bez problmu obela. Evolucionismus je rmcem k pochopentoho,jak se ze svta bez lidstal svt, v nmlovk vznikl a dl se spnrozvjel. Fosilndkazynavc tm, e nm pedstavujobrovskou rznorodost ivch forem v prbhu vk, poskytuj


20/58

monost srovnn: meme dky nim posoudit, co pinesli lidz biologickho hlediska novho, atedy prose vyvinuli tam, kde se vyvinuli, a tehdy, kdy se vyvinuli. Za druh, vekerivhmotaobsahuje stejnchemickmateril a je vystavna na te zdvojenmolekule deoxyribonukleovkyseliny (DNA). To je dkazem jednoty ivch organism, toho, e jednotliv

formy ivota majspolenpvod. Tebae je dnes dostatenznmm faktem, e

vechny rostliny a ivoichov, jednobunni mnohobunn, majtentgenetickkd,neustle ns to zar. Flexibilita tto molekuly je pmo zzran, ale jetsenzanjje to, e jedalm dkazem evoluce i mechanismu, jehoprostednictvm se uskuteuje, tedy ddinosti.Geny jsou vlastnprostednkem penosu informac(pi vzniku novho organismu) z jedngenerace na druhou. Pesnost penosovch mechanismstruktury DNA zajiuje petrvvnivch forem a zachovnjejich podoby, zatmco obasn

odchylky od tto normy dvajvzniknout novinkm, jejsou nezbytnmi komponenty pivzniku novho druhu. A snad nejdleitjskutenostje, e evoluce nenjen procesem iudlost, jeprobhla v ase, ale i vsledkem fungujcho mecha-Prodarwinismus?

37nismu, ktertyto zmny produkuje. Lidse asto mylndomnvaj, e Darwinovm

nejvtm pnosem bylo objevenevoluce. Darwin vak evoluci neobjevil. Mylenkyevolucionismu, a dokonce dkazy evoluce byly dobe znmy uzatkem devatenctho stoletidve.7

Prostpojetsvta a jeho biologickch systmjakoto neho nestlho a promnlivhoje totinasnada je to pojetpitaliv. Problmem nebylo to, zda k evoluci dochz, aleprostednictvm jakho mechanismu se tak dje. Prvto zajmalo biology a geology, kte

byli Darwinovmi pedchdci a vrstevnky. Zvaovalo se mnoho rznch mechanism,vetnnejznmjalterativy darwinismu, tzv. lamarckismu.

Lamarck byl biologem, a k zvru, e evoluce existuje, doel z podobnch dvodjakoDarwin. Podle Lamarcka se organismy promuj, protoe majke zmnm vrozenpopud, danpotebou sebezdokonalovn. To, co jedinec za svho ivota zsknebo se nau, pispje k jehopeita penese se i na dalgeneraci. Jde o koncepci ddinosti zskanch vlastnost. Avak tatokoncepce jako evolun

mechanismus neuspla, nebobrzy zaalo bt zejm, e neexistuje mechanismus, kterby tyto novinformace mohl penet. Jetproblematitjm se ukzalo to, kolik by si tohotakovjedinec za ivota osvojil. Mnohze zskanch atributby mu jistbyly ku prospchu,napklad zrunost nebo rozum, ale bylo by i hodntakovch, kter

se za prospndajoznait jen tko. Kdyje lovk star, vypadvajmu zuby nebodostane artrzu, rakovinu i jinou z degenerativnch nemocst. Znamento, e potomektakovho jedince by vechny tyto rysy zskal tak? Jinmi slovy, neexistoval tu dn

tdcmechanismus, ani dnskutenzprostedkovatel ddinosti.8NejvtDarwinovou zsluhou bylo urentakovho mechanismu, jejnazval prodnm

(pirozenm) vbrem. Stejnjako v Lamarckovteorii je i zde vyuita mylenka ddn, smodifikacemi zaloenmi na njakm prostedku, dky nmuvlastnosti zvyujpravdpodobnost peit. Darwin vak dodal klovkomponent - reprodukn

spch neboli poet peivch potomk- a nepipisoval dnou roli ddnzskanchvlastnost. (Nutno dodat, e pod tlakem soudob

kritiky, pramencz toho, e Darwin neznal jetpesnou povahu ddinosti, stval se skadm dalm vydnm svknihy vtm lamarekistou.)9 Tento mechanismus pesvdil vdcez novse rodc- 38

Prodarwinismus?


21/58

ho oboru evolunbiologie, ale stal se z nj i nesmrnmocnnstroj k mapovnnejencelho obrovskho vvojovho plnu za dlouh

asovobdob, nbri k podrobnmu studiu chovna adaptace ivoichv menmmtku. Akoliv se dnenevolunbiologie znanliod t, ktervzkvtala koncemdevatenctho a zatkem dvactho stoleta kterse zabvala pevnvznikem anatomickch

struktur, jejich vztahy, vysplosta popisem, stavdosud na zkladnm darwinovskm principuprodnho vbru, a je snad pvodnmu Darwinovu zmru dokonce blinevtinabiologickho mylenv mezidob. Na darwinovskou evoluci se vak sneslo mnoho kritiky. astose o nnapklad tvrd, e nenoviteln. Tento nzor, zastvanmimo jini KarlemPopperem10, vyvolal u dalch vdcdojem, e by se mli k evolunteorii stavt nedviv, idokonce s opovrenm. Argumentujnsledovn: evoluce je historickou udlost. Dolo k n

v hlubokminulosti, a nebylo ji tedy mono pmo pozorovat. A bez pmho pozorovnnelze evoluci nijak ovit. Je to jistzvanproblm, ale ovitelnost evoluce nespovvpaleontologickch nlezech. Na evoluci lze pohlet ze dvou strnek, a jak uvidme dle, je mezinimi zsadnrozdl. Evoluce znamentotijak vvojovproces v ase, tak i specifickmechanismus, ktertento vvoj zpsobuje. Tento mechanismus se ovit d, a takse asto

ovuje; nentedy dvod prohlaovat celou teorii za neovitelnou. To, e evolunbiologie muschtnechtbt i vdou historickou, je uritjistomezen, ale toto omezenmteba iastronomie a kosmologie. Nikdo pece pmo nepozoroval formovnhvzd a planet, natopakvznik Slunensoustavy a celho vesmru, a pesto mohou vdci tyto udlosti studovat ajednotlivvdeckteorie ovovat. Druhastkritika namenproti vdeckmu statutuevolun

biologie je ta, e se tento obor dajnzakldna tautologii - pokud evoluce znamenpeitnejsilnjch jedinc, pak kdo jinby ml pet, neti nejsilnj, a kdo jinje nejsilnj,neti peiv. Je asi ponkud neastn, e se slogan, jenml za kol v kostce piblit celousloitou propracovanou teorii, stal tm jedinm, co z tto teorie nakonec velo v obecnouznmost. Pokud tento slogan stojsm o sob, mjisttautologickvyznn, neboopomjpesnou logiku darwinovskformulace, kternestavpeiv" a siln" do pmzvislosti,nebo je alespoprobrv uritm kontextu. Teorie prodn-Prodarwinismus?

39

ho vbru se dv praxi empiricky ovit; je vypracovna na zkladcelady konkrtnch pozorovn.Prodnvbr znamenjednodue diferennreproduknspch, tj. mme-li dnu

populaci rozmnoujcch se organisma za pedpokladu, e jednotlivci v tto populaci budou mtrozdlnpoet potomk, rozumse prodnm vbrem mechanismus, kteruruje odlinpomrreprodukce a peit. Tento mechanismus je jdrem evolunteorie. V jistm smyslu tento stpekcelevolunteorie obstarto nejdleitj- tdjednotlivce v kadgeneraci, muruje smrvvojovch zmn. Takovto mechanismus by musela mt kad

evolunteorie, a prvv jeho jednoduchosti je jeho sla. Avak v tto zjednoduenpodobje pouze planm tvrzenm. Aby mohl prodnvbr fungovat, musbt splnny jistpodmnky. Prvnpodmnkou je to, e organismy se musreprodukovat. Bez reprodukce bymusela s kadou zaniklougeneraczat cel hra nanovo. Tak se to mondlo v potenchfzch existence ivch forem, kdy replikujcse molekuly nebyly tak zdatn, ale i tam seuplatoval prodnvbr, nebozvtzila vdy ta nejzdatnji se replikujcmolekula. Druhoupodmnkou je existence njakho modu ddinosti, tj. potomek by se ml podobat vce svmrodim nezbytku populace. Zde se ocitme na poli genetiky, kterse v dob, kdy Darwin psalspis 0 pvodu druh, rozumlo ze vech aspektnejmn, a prvzde mla koeny vtina


22/58

vhrad k jeho uen. Pokud se totiinformace, kteruruje vlastnosti rodie, penna potomka,potom se v kad

dalgeneraci astji projevty rysy, kterzvyujanci na peita re produknpotencil rodi, v zvislosti na potu potomk. Pokud by dnmodus ddinosti neexistoval,vhodnvlastnosti rodiby se v kadgeneraci prostztratily. Neprobhla by dnvvojov

zmna. Prvkvli nesplnntto podmnky je lamarkismus jakto evolunteorienefunkn.Za tetmusbt uvnitpopulace variabilita. Pokud jsou splnny pouze prvndv

podmnky, pokud je kadjedinec v populaci fenotypicky a geneticky identick, neme prodnvbr probhat. Protoe jsou vichni jedinci stejn, nebude fungovat diferennpeitkadgenerace bude totons tou pedchoz. Prvproto se sm Darwin tolik zabval problmemvariace a vnoval tomuto tmatu

i prvndvkapitoly spisu O pvodu druh: Variace pi domestika- 40Prodarwinismus?ci" a Variace v prod". Byl to takvlastnjeden z hlavnch dkazproti teorii stvoennemnnch typ: jestlie Bh stvoil uritpoet typrostlin a

ivoich, pak pokud to plnnezkazil (i nezkazila, neboi s touto alternativou je nutnopotat), nendvodu, aby se nadle mnily. Darwin nesmrnshodlouze dokazuje, e i tonejnepatrnjstvoenvykazuje njakou variaci. A konenposlednpodmnkou, ktersnadnejvce souviss vlastnmi Darwinovmi mylenkami, je soupeen, boj o ivot. Pedstavte sisvt, v nmby byly splnny vechny ve nartnutpodmnky. I kdyby vak zdroje, z nichbyvekerpopulace ila, byly nevyerpateln, neprobhala by diferennreprodukce. Kadjedinecby ml libovolnpoet potomk, a z generace na generaci by se nepenela dnzmna,probhala by jen nepetrita nekonenexpanze rodu. Takovto svt samozejmneexistuje.Nenani teoreticky mon, neboi as je zdroj (as plodit potomky, atd.), a tak dokud existujeas, je tu alesponjakomezen. V praxi jsou samozejmomezen

vekerzdroje: energie, voda, toit, potencilnpartnei, atd. Na nepomr mezipotencilnm rstem zdroja potencilnm rstem populace poprvupozornil demografosmnctho stoletMalthus. Darwin tuto ideu vyuil ke zformulovnhlavnpodmnky k tomu,aby mohl probhat prodnvbr. Pokud jsou zdroje omezeny, nemohou pet vichni jedinci a zpeivch se mohou dle reprodukovat jen nkte. Dojde-li ke splnnpodmnek reprodukce,variace a ddinosti, pak ti jedinci, ktejsou lpe pizpsobeni k zskvnzdrojnezbytnch kpeita reprodukci, budou mt vce potomk, a tito potomci budou zase nositeli tch vlastnostsvch rodi, jejim tuto konkurenceschopnost zajistily. Takovjsou tedy podmnky kuskutennprodnho vbru. Byly odvozeny nezvisle na soba kadou z nich lze snadnoempiricky ovit. Reprodukci organismlze sledovat, ddinmechanismy jsou zpracovny,problm vskytu variacje pomrndobe etablovan

a omezenost svtovch zdrojje obecnuznvanou pravdou. Pohlme-li na teoriiprodnho vbru tmto prizmatem, zjiujeme, e nejene zdaleka nenneoviteln, ale jevlastnlogicky nevyhnutelna odvozuje se z nkolika prostch poznatk. Pokud uvedenpodmnky nastanou, dochzi k vvoji, evoluci. Bude uiten, rozlime-li zde evoluci aprodnvbr. Prodnvbr je mechanismus zmny, zvislna jistch podmnkch. Evoluce


23/58

Prodarwinismus?41je vsledkem tchto podmnek, a mn-li se tyto podmnky, mnse i evolunvzorce.

Fakt, e se podmnky mn, vysvtluje i obrovskou rznorodost forem ivota i evolunstrukturysam. Nkterz podmnek - zejmna soupeen- se mnvce neostatn. Napklad geneticksystm je spolenvem organismm a v jeho fungovnjsou jen nkterodchylky, vtinou vzvislosti na tom, zda organismus mi nempohlavnrozmnoovacsoustavu. Geneticksystmy vlastnnejsou jen podmnkou evoluce, ale i jejm velkm omezenm. Strukturaddinosti vyskytujcse u vechivch organism- Mendelv systm - znamen, e ddinostse tkvlunrodia jejich potomk. V pirozench podmnkch nelze penst genetickouinformaci i vlastnosti na nikoho jinho nena potomky. Pokud by nco takovho bylo mon,probhala by evoluce plnjinak a asi mnohem chaotitjm zpsobem. Tak tomu vlastnje ukulturnzmny kulturninformace se mohou penet z kohokoli na kohokoli. Dsledkem tohoje, e kulturnevoluce" je mnohem sloitjm proce- Komponenty modernevolunteorie.Centrum teorie tvoprodnvbr neboli diferennreproduknspch. Ostatnkomponentyfungujbuto jako podmnky nezbytnpro to, aby se mohl prodnvbr uskutenit, i jako jehoomezennebo dsledky.

42Prodarwinismus?sem neevoluce biologick. Ale ns zde bude zajmat zejmna ta druh.Kromevoluce - zmn nastvajcch v ase - mprodnvbr jetdaldsledek. Tm je adaptace, pizpsobivost. V nejjednodum smyslu slova je to

schopnost organismu adaptovat se na prosted. Jedinec je dobe adaptovn, pizpsobil-li se


24/58

svmu prosted. Adaptace je dsledkem prodnho vbru, neboprvjedinci, ktejsou lpeadaptovanna svprosted, po sobzanechajvce potomk, a jsou-li splnny dalz podmnek,pak bude za as na svprosted

adaptovna celpopulace. Ale bez zkladnho principu prodnho vbru nendvoduoekvat dobe adaptovanrostliny a ivoichy. Na zkladadaptace meme takzkoumat rysy

kterhokoli z ivoicha ptt se, prose u nho vyvinuly. Nynuvidme, jak se donavelikskotzka - Proje na svtlovk?" - rozkouskovat na adu mench podotzek: Prochodlovk po dvou?", Promvt

mozek?" A tak dle. Prodnvbr a princip adaptace nm umouje rozezat lovka nakousky a ponoit se do problmu, prose vyvinul prvtakhle.

Zabval jsem se zde povahou evoluce ponkud detailn. Pro? Jednak proto, e navzdorysvjednoduchosti, i monprvkvli n, zstvevolunteorie tak asto nepochopena, apovaoval jsem proto za dobrsi jejzkladnprincipy zopakovat. Za dal, tebae je evoluceasto hlavnm pedmtem bdn, v praxi evolunbiology nejvce zajmajmncse podmnkya omezen. Evolunanalza.nespovjen v prostm mapovnzmn v ase, ale snase izasadit tyto zmny do rmce omezena podmnek biologickho svta. A to je hlavnm elem

tto knihy: demonstrovat, jak se dporozumt struktue lidskho vvoje prostednictvmarcheologickch nleza charakteristik souasnho lovka i jinch ivoich, pohlme-li na nprizmatem

zkladnch principevolunbiologie. Lidped lovkemOdhldneme-li od konkrtnho mechanismu, dse evoluce nejjednodum zpsobem

vyjdit jako zmna probhajcv ase. Tato definice nm umouje pedstavit si svt, v nmjetneili lid

(a archeologicknlezy nm tento svt dokumentuj). Avak za ped-Prodarwinismus?43

pokladu, e vvojovproces probhkontinuln, museli na Zemi ped lovkem tnjacpodobntvorov, a ped nimi stvoenjet

trochu odlinj, a tak bychom mohli pokraovat dle, abychom se dostali akprvopotenmu bahnu. Kontinuita veho ivho je nezbytnm prvkem evolunho mylena jejednou z Darwinovch mylenek, ktermly nejirdopad. Kontinuita ivch forem je dleitskutenost, z nmeme usuzovat na mnoh. Pedevm na. to, e vekerivhmota sdlurit

spolenvlastnosti. Nejobecnjm spolenm znakem je sama DNA, zdvojenmolekulaivota, kterpotvrzuje existenci vvoje. m jsou si organismy bli, tm vce majspolenchznak. Kontinuita je dkazem, na jehozkladlze rekonstruovat historii ivota na Zemi aklasifikovat vechny ivorganismy. Kontinuita tedy v biologii tvozklad pro srovnvn, aprvsrovnvnm se meme dobrat toho, proa jak evoluce probhala a probh.

Nebudeme se zde zamovat na evoluci celou, ale jen na jednu jejmalou st. lovk je jen jednm ze zstupceledi, kterou tvotmdvacet druh,

du, do njpatpes dvacet eledijcch a daleko vc eledvyhynulch. A tento d(primti) je jen jednm z vce neptadvaceti dsavc. Tak bychom mohli v pehledurznorodosti ivch forem pokraovat, abychom doli k odhadovan

miliarddruh, kterdnes nai planetu obvaj, nemluvo bezpotu vyhynulch. A nszajmajprvtyto vyhynuldruhy. Pmm dsledkem pijetevolunho mylenbylo zahjenaktivnho hledn

pozstatkvyhynulch ivoicha doklado rznch fzch ivota na Zemi. Nejvce seuinilo na poli vvoje lovka. Nynije na Zemi jen jedinzstupce eledi hominid, ale v


25/58

minulosti jich bylo mnohem vce. Vyhynuli hominidi dokazujkontinuitu vvoje mezi lovkema lidoopy. Jinak eeno, demonstruj, e se princip kontinuity vztahuje na lovka stejnjako naostatnivoichy. Vyhynuldruhy hominidjsou takdkazem, e ona zdnlivmezera mezilovkem a ostatnmi ivoichy - jeden z pilargumentu, e evoluce se na lovka nevztahuje -je jen iluz. Vznikla totijen proto, e nkterdruhy nhodou vymely. Kdyby vymely ijc

druhy lidoop, mezera by se jetzvtila; kdyby v sibisktunde objevili ijcho neandertlce,naopak by se zmenila, ale lovk jako takovby se tm vbec nezmnil. Kosternnlezyhominiddokazuj, e svt byl v minulosti obyd- 44

Prodarwinismus?len jakmisi vvojovmi mezilnky. Jsou to ony povstnchybjclnky", ktertak rdi petsajnovini, kdykoli nkdo vyhrabe ze zemnovou kost, a

kterjsou tak oblbenu kreacionistproto, e jsou chybjc. Tyto mezilnky byli lidmi pedlovkem". Jsou pmm dkazem existence evoluce a vyznaujcestu, po nse ubrala. Jsouplatformou pro ovovni vyvracenrznch konkrtnm teorio vvoji lovka. Meme jesrovnvat se souasnm lovkem. Ale pro ns je zde nejdleitj, e promlouvajokonkrtnm kontextu, v nmse lovk vyvjel, se vemi podrobnostmi - as, msto, spe lokln

negloblnprostor -, jeurujvlastncestu, po nse tento vvoj ubral. Lidped lovkem"nebyli v pravm slova smyslu lidmi, ale patili k svbytnm druhm, kterv mnoha ppadechpeily statisce let. Neexistovali proto, aby se vyvinuli v lovka", ale proto, e se adaptovalitak, aby byli schopni pet. Jsou tm odkazem darwinovskrevoluce, kterdoke nejlpezodpovdt otzku, pro

lidexistuj. Bez Darwina by vtina z nich nebyla nalezena, a pokud ano, vda bynevdla, jak si nlez vyloit. Oni lidped lovkem" z nzvu tto knihy, ktebyli dosudpaleontology objeveni, vypovdaj

o naminulosti. Jejich vznam tkvz historickho hlediska uv jejich existenci, v tom,e pedstavujdkaz vvojovho procesu. Mm zmrem zde bude dt do souvislosti existencilidped lovkem" s podmnkami, jeurily jejich vvojovosud. Samo lidstvo je jen jednouepizodou celho pbhu. V prbhu knihy se budu tmito tvory zabvat, pokusm serekonstruovat, jak ili, chovali se, jak vznikli a jak z tohoto svta zmizeli. Patnepochybnknejzajmavjm ivoichm, ktekdy na Zemi ili. Leeli na spojnici mezi lovkem a dalmiprimty, ale vyhynuli. Mohou proto ilustrovat vvoj sloitch ivoichve sloitm prosted.Avak dky tomu, e jsou v nkterch ppadech naimi pedky a v jinch naimi blzkmipbuznmi, ktese nedoili dneka, pedstavujmimo jini zdroj informaco nacestk lidskpodob. Tyto dvno pohbendruhy, jejichsvt jen tume, jsou nezbytnmi prostednkyrekonstrukce biologickho vvoje naeho vlastnho druhu, protoe jen oni mohou poukzat nakonkrtnmsto, as a souvislosti, jimilze vznik lovka vysvtlit. Bylo by chybou pohlet natyto hominidy jako na lidi i jako na schdky k vvojovmu stadiu lovka, ale i pesto nmmohou napovdt, protu dnes lovk ije. Abychom zaadili tyto tvory do kontextu, budeme semusetpod-


26/58


27/58

Msto, kterzaujmlovk v rznorodosti vekerho ivota na Zemi. Lidskdruh je jenjednm z druh, jenspaddo tdy savca kmene obratlovc, kterje jakoto soust ivoine jednm z osmi zkladnch typivota na naplanet.

46Prodarwinismus?vat na to, kdy ili a v jakm jsou vztahu k dnenmu lovku. Ale pedevm je nutno si

uvdomit, e pohl-li vda na lovka jako na biologickorganismus, a ne jako na hrdinustvoenho vymoc, je to pro ni velkzvazek.

3

Co je lovk?Opice a andlNa vrcholu sporu o evoluci se zeptali britskho ministerskho pedsedy Benjamina

Disraeliho, zda je podle nj lovk andlem, nebo opic. Odvtil se zjevnm pesvdenm:Dnes jsem na stranandl." Vtina lidv tom vak tak jasno nem. Mnoho nboenskch

fundamentalista pr zarytch darwinovcby odpovdlo se stejnou neochvjnostjako Disraeli,avak vtina lidpovauje tuto otzku za nezodpovditelnou. Soucit, kterv ns vzbudlatentnlidskost ukrytv och gorily, je svdectvm zkho pbuzenskho svazku mezi lovkem alidoopy. Ale vzdlenost mezi nimi se okamitzvt, srovnme-li hrubzvuky, jevydvimpanz, se Shakespearovou poezi. dnopice by nezvldla technologii svta pota,sloitou strukturu spoleenskch vztahbyi uvnitmalkomunity v lidsk

sti pbuzenstv, ptelstvi politickch propletenc. V tom tkvparadoxnost postoje,ktervtina z ns zastv. Lid

povstali z tvora podobnho dnenopici, a pesto se od ntak vrazn, ne-li absolutnli.Vtinlidse jaksi davyznvat oba tyto oividnprotichdnpohledy najednou. To, e selidskmysli nco takovho da, je jen dalm dkazem vysokrovnrozvoje lidskho mozku.Prvon je jednm ze symbol

rozdlu mezi lovkem a ostatnmi pedstaviteli ivoine. Je nkolikrt vt, nembt, a je nezbytnou podmnkou peitlidskho rodu a jeho evolunho spchu. Mozek dnenholovka v

v prmru 1400 gram. Veobecnje vha mozku u ivoichpmo 48Co je lovk?mrncelkovvze, a brali-li bychom toto pravidlo v vahu i pro lovka, ml by jeho

mozek sprvnvit pouhch 500 gram. Velkmozek jistlovku dopomohl k adschopnost, jimivldne vhradnlidskrod. Nejviditelnji se nm zde vnucuje schopnost ei.Liddokou vydvat celou klu zvuk, ale co je dleitj, umtyto zvuky podle sloitchpravidel organizovat a rozumjejich vznamu - doslovnmu i nevyslovenmu. Liddokourznmi prostedky vyjadovat svpedstavy a i ty organizovat. Umorganizovat i hmotnsvt -pomoctechnologi, jejsou genilnbusvou jednoduchost- napklad bumerang -, nebosloitost- vesmrnkorb, schopnshromaovat daje na vzdlench planetch a poslat jezptky na Zem.

Nic z toho by se neuskutenilo, kdyby byla lidskinnostzaloena.jen na individulnmvkonu. Kdyby milin opic psalo milin let na psacm stroji, monby nakonec sepsalyShakespearovo dlo, ale tyto opice by pedevm nikdy nebyly schopny vyrobit a prodat psacstroj. To by vyadovalo vysokou mru kooperativnho chovna organizovanou spolenost.Lidskspolenost je zaloena na sloitsti socilnch a ekonomickch interakc, zahrnujcch


28/58

spoluprci, konkurenci, zvislost, altruismus, ptelstva konflikty.A to ve je africkm lidoopm, ktejsou naimi nejblimiijc-mi pbuznmi, na

hony vzdleno. Pi pohledu na fosilnnlezy nm nennijak zatko si pedstavit, jak se postekch tvoila fyzick

podoba lovka; jen troufalmysl je vak schopnuvit, e tmto nahodilm zpsobem

bylo sltno i lidskchovn. Lidpochzz opice, ale uinili ze sebe andly. Vtina lidse s tmto zjevnm paradoxem nauila t -proti fundamentalistickmu andlu smrti jsou na stranopic, avak zrovejsou s andly, boj-lise zvete v ns. Opice a andlpedstavujv poslednch sto letech od vzniku darwinistickhouvaovnv mylenliduritsymboly. Reprezentuj

vak i nkolikero strategi, ktervdci - sociologovi biologov- vyuvali k posuzovntoho, co je lovk v postdarwinovskm svt. Symboly paradoxnpeily, tebae jejich vznamse za ta lta vraznzmnil. Disraeli a jeho souasnci mli ve vci andla opic naprosto jasno,akoliv mlokdo z nich kdy njakho andla i opici vidl. Lidi i andly stvoil Bh k obrazusvmu, a i kdyse lovk tomuto idelu zpronevil, nikdo nezpochybnil alespoteoretickoumonost andl-Co je lovk?

49skpodstaty lovka. Tento duchovnpotencil nachzel oporu v osvcenskch idejchmonosti zdokonalenlovka, pokud by k tomu ml phodnpodmnky. ada autorit se shodujena tom, e pozitivninek darwinismu tkvv jeho drazu na pokrok. Darwin sm se soustedilpedevm na vvojovmechanismy - prodnvbr -, jeho souasnci vak pisuzovali mnohemvtvznam linii, kterou tyto mechanismy vyprodukovaly. Pevnst vdeckho vzkumubhem padesti let po Darwinovsmrti se nesla v duchu evolunho pojet, ale evolunmechanismus pitom nebyl uznvn nebo se pojmal diletantsky.1

Zvata byla na tomto spoleensko-politickm a nboenskm pozadoproti lovkuvnmna jako cosi temnho, zlho. Vlivnviktorinskbsnk Alfred Tennyson pisoudil prodruddrpy a tesky", a tato psobivpedstava odrela darwinovskboj o peit

stejnjako obecnou pedstavu dungle jako msta, kde neplatdnpravidla. Navzdory nkterm velkm prodovdnm objevm zstval bnivot zvat

povtinou zahalen tajemstvm, zejmna zvat z odlehlch stsvta, tedy napklad prvopica lidoop. Tradovaly se historky o zabijckch gorilch, pavinech porajcch mal

dti a promiskuitnch a nevzanch choutkch opic. Propast mezi takovmito obrazyivoicha idelem byi padlho andla byla tak hlubok, e bylo tmnemyslitelnpedstavitsi jakkoli uvztah mezi chovnm lovka a chovnm lidoop, natopak rodovou spojitost.Pro Alfreda Wallace, Darwinova kolegu a spoluzakladatele teorie prodnho vbru, byl tentoproblm nepekonateln.2 Prodnvbr nenpodle nj tak mocn, aby tuto propast mezichovnm lid

a zvat peklenul. On sm zastval nzor, e prodnvbr sice vytvrozmanitostivch forem a vede u rostlin a ivoichk adaptaci, ale lidskmozek je vsledkem zsahushry. Toto eennalo ohlas i v mnohem pozdjm studiu vvoje lidskho chovna tvorovnjdro nedvnsociobiologickdebaty, v nbyly pijaty principy ekologie chovnprozvata., ale jejich aplikace na lovka byla zpochybnna a odmtnuta. Lidjsou zvltn

a vjimenppad, na njse bnvvojovprocesy nevztahuj. Sm Darwin si tm takjist nebyl, a vslovnrozil svou teorii tak, aby zahrnovala i lovka. To je obecnjirozpracovno v jeho spise O pvodu lovka3, coje v podstatkatalog shodnch ryslovka


29/58


30/58

Gorila, nejvtz ijcch lidoop, byla povaovna za agresivn, nsilna nebezpenzve, jak je vidt na tomto viktorinskm tisku. Ve skutenosti je vak velice plachanepedstavuje pro lovka takka dnnebezpe. 52 Co

je

lovk?a jinch ivoich, zejmna primt, obsahujccelou klu charakteristik od popisu

zavacho traktu apo morlku. NicmnDarwin poznal, e nejvtm problmem pi aplikacievolunch principna lovka je sfra lidskho chovn. Pesnv duchu svho gnia, kter

se dokzal rozshlch teoretickch otzek zhostit pomocpuntikskho empirismu,navrhl dveen. Prvnz nich najdeme v jeho pojednnVyjadovnemocu lovka a u zvata tkvve vzjemnm vztahu mezi chovnm a anatomi. I kdyv porovnns velkmi tmatyjako incest nebo zpsob boje se to me zdt banln, demonstruje tato studie jasnzsadnfakt -e i chovnprochzvvojem. Protoe mimicksvaly tak zce souvisse schopnosttvoitvrazy ve tvi, a tyto vrazy zase souviss pocity a emocemi, a spadaj

tedy do rmce socilnho chovn, pak vechny prvky chovnpodlhajprodnmu


31/58

vbru, a tedy se vyvj. Tebae je tento pklad triviln, zvry z nj plynoucjsou zsadnhorzu a tvoodrazov

mstek pro vtinu dalho studia v oblasti etologie a ekologie chovn. DruhDarwinovoeenje obsaeno v pojednnVbr ve vztahuk pohlav. Prodnvbr probhprostednictvm diferennho reproduknho spchu jednotlivcv podmnkch boje o omezen

zdroje. Tento princip dle rozvjDarwinova teorie pohlavnho vbru. Protoe jednotlivci,respektive samci, bojujo samice, potom tento boj - nezvislna boji o jinzdroje - nutnvedeke sputnvvojovho mechanismu, totik rznme reprodukce. Protoe soupeen

o partnery a mra reprodukce jsou v pmzvislosti, probhpohlavnvbr potencilnvelice rychle - asto apekotn, jak naznail Fisher.5 Tam, kde si jedno pohlavvybrdruhnazkladnjakch rys- u ptknapklad podle zbarvenpe-, me se vbr uskuteovatvelice rychle, nebov kadgeneraci bude vybrna ta nejextrmnjforma, kterou bude opanpohlavstle vce upednostovat. Tyto dva aspekty se budou navzjem umocovat, a povedoutak k nesmrnrychlmu vvoji.

Darwinova debata o pohlavnm vbru posunula chpnvvoje chovnvrazndopedu. Wallaceovy nmitky k aplikaci selektivnch mechanismna lidskchovnvychzely z

faktu, e mnoho vlastnostvyskytujcch se u zvat i u lidzdnlivnemvliv na jejich anci na peit, na schopnostzajistit si dostatek zdroji schopnost obrany ped predtory, apod. Avak tm, e se Darwinsoustedil na repro-Co je lovk? 53

dukci, na boj o druhpohlavspe neo peit, ml monost dokzat, e soupeen, atm i potencil pro selektivnmechanismy, se projevuje za vech okolnosta vztahuje se kchovnv tom nejirm pojet. A navc, jelikou mnoha druhse reprodukce uskuteuje vuritm socilnm kontextu, pak ani chovnnelze posuzovat oddlen, nbrrovns ohledemna socilnformy. Ukazuje se, e zakladatelmodernevolunteorie vytvoili rmec promnohem pozdjspory o povaze a vvoji lidskho chovn. Na jednu stranu se Darwinsoustedil na selektivnmechanismy, jejich

prostednictvm se chovnme vyvjet podobnjako napklad tvar kostry i mnostvsvalovhmoty, a je tedy v pravm slova smyslu evolunm problmem. Lidskchovnje navcv pmsouvislosti s chovnm zvat. Wallace vak naproti tomu tvrdil, e vbr je plislabmprocesem a adaptace hlavnprostedkem dolaovn, neaby se tyto principy vztahovaly nacelou klu rozmanitosti organism, zejmna vak na sloita kultivovanchovn.

V naem stoletje znanst studia vvoje chovnlidizvrat, auna poli zoologie, psychologie i antropologie, v laboratoi i v ternu, jen dalm

pokraovnm tohoto sporu. Status opic, andla jedinenosti lovka se s vynoenm novch vsledka mylenek vzepjal a zase opadl.Ze se andlsthli do pozad, bylo z velksti odezvou na novpoznatky o lovku i zvatech. Za poslednch sto let nebylo pozorovno mnoho andl,

zato opice znme dnes mnohem lpe. Dlouhodobvzkumy pmo v ternu, pi nichlze vpopulacch primtsledovat jednotlivjedince, ukzaly, e chovnzvat mk pehrvn

instinktivnch rutinnch vzorcna hony daleko. Zejmna primti majtotinesmrnbohatspoleenskivot, vytvejsi pevn

vztahy k jinm jedincm, chovajse rznpodle okolnosti myslu, a fungujv rmciehosi, co se nednazvat jinak nesocilnstruktura. Takovchovnje mimotozprostedkovno sloitmi neurologickmi procesy, ktersvdo tom, e kognitivnschopnostilovka a ostatnch primtse pekrvaj. To neznamen, e by etologovukazovali zvata cobysloitbytosti ijcv jaksi harmonickidylce; existuje totii ada dkaza jejich agresivit,


32/58

soupeivosti a dokonce typech chovn, ktermohou vystit ve smrt jednotlivc. Lidoopi nejsouani amorlnbestie z viktorinskch povst, ani utopicknevinnstvoenz ry ped lovkem,jak se je snaili vylit 54

Co je lovk?nkteromantitjspisovatel. Jsou to sloita vestranntvorov, kteuvajsv

schopnosti jak k altruistickm, tak nekalm elm. Z hlediska lidskho chovnvedl tentopoznatek jak k novm nhledm, tak k novm problmm. U lidoop, zejmna impanz, bylyprokzny rysy chovna kognitivnschopnosti, jenemajdaleko k lidskm. Volnijcimpanzovvyrbja pouvajnstroje, umjse mezi sebou smysluplndorozumvat, dokouprovdt dlouhodobkony, ktersi pedem naplnuj, a ummanipulovat s pedmty i jedincipodle vlastnch cl. Kadz tchto dovednost, jebyly u impanzpozorovny, prokzala, elidoopi pekroili rznrubikony, ktermi vyznaujeme hranici mezi lidskm a nelidskm. Pomnoho let se mlo za to, e vyrbt nstroje - tedy tvarovat pedmty podle svch poteb - umzcelivoine jen lovk. Avak vzkumy Jane Goodallov6, Adriana Kortlandta7 a jejichnsledovnk8 prokzaly, e lo o omyl. Totplato povnmasa, vytven

symbola ojazyce, tedy aspektech, kterse kdysi pisuzovaly vhradnlovku. V

terminologii opic a andlby tedy bylo mono konstatovat, e lovk monje andlem, ale nenvyloueno, zda jm neni opice.

Dky vtmu mnostvpoznatkz oblasti chovnivoichdnes taklpe rozummerozmanitosti lidskho ivota, a nestavme u

lovka s takovou vehemencna piedestal tycse nad molem zveczaostalosti.Sebectu lovka dvactho stoletnahlodaly koncentrantbory v Dachau a jinde, miliny lidzabitch v nboenskch vlkch, dsivchudoba, hladomory a nemoci a tm

neomezenlidskpotencil kodit svmu blinmu v osobnm i mezinrodnm mtku. Akdynavc antropologovodhalili svtu, jak bohatm ivotem ijtakzvanprimitivn" kmeny,a do jistmry vlastnprokzali, e m je spolenost jednodu, tm je harmonitj, jejlenovosobnastnj, je pro ns nynmnohem tvit viktorinskteorii o stupncch kpokroku, po nichlze rychleji stoupat ruku v ruce s prmyslovm a ekonomickm rozvojem, a

nahoru na roveandl.Ve dvactm stoletse opice jevandlsky, zatmco andl, tedy alespojejich lidt

pedstavitel, pipomnajspe lidoopy. Dve se mlo za to, e lidjsou vyspla progresivnforma ivota (andl) a ostatnivoichovjsou formy primitivnj. Nynlze naopak ci, Co jelovk?

55e zve v ns je ta lepst naeho j, a lidskpodstata i civilizace tvonai temnj

strnku - tedy naprostopak pvodnviktorinskpedstavy. Jak definovat lovkaJe paradoxn, e jednou z hlavnch obttto zmny perspektivy bylo prvevolun

uen. Darwinowskmylensi koncem 19. a zatkem 20. stoletdobylo irokho uznn, alenebyly to nutnjeho stednmylenky, o nichpsal Darwin. Jak je uvedeno v kapitole 2,povaoval Darwin evoluci za vsledek prodnho vbru a adaptace, tedy vedlejprodukt insledek biologickch mechanism, kterho zajmaly nejvce. Vdecki laickveejnost se vakchytila prvtchto

vedlejch" vah o zmnch a pokroku, a vlastnmechanismus tchto zmn bylmnohmi odmtn i odsouvn na druhou kolej. Ale bez mechanismu prodnho vbru jeevolunbiologie pouze popisnou zleitosta celpojetevoluce se stvobttch, kdo smuj

vvoj s pokrokem. Od mylenky pokroku uje to jen krek k stupm vysplosti", k


33/58

tdnna rozvinuta primitivnformy a k evolunmu pojetvychzejcmu spe z pedpojathohodnocenne

z vdeckobjektivity. Na pozadnarstajcho skepticismu - zejmna v sociologii adalch vdch o lovku - ohlednpokroku v lidsk

kultue a chovnnijak nepekvapuje, e evoluce se pestala jevit pi studiu lovka jako

vhodnpstup.Jednm ze zsadnch problmje to, jak vbec charakterizovat lidskrod a znakylidskosti. Kdybychom nevdli, m se lovk vyznauje, nemohli bychom posoudit, prosevyvinul. Pojmovpropast mezi opica andlem sprvnmu pohledu na vc brnila. Opice aandljsou skutenjen symboly, a nadto velice mlhav. Pokud je evoluce dynamick,promnlivproces, tyto statickpojmy nevyhovuja nutsociology i biology do vyhrannjch aextrmnjch pozic, kterkomunikaci o problmu jetvce znesnaduj. Z jednoho plu selovk jevjako nahopice, a v nadji, e tm objasnme jeho zhadu, na nj klidnmemepout jakoukoli metodu evolucionismu. Na druhm plu mohou vdci tvrdit, e lovk doshllidskosti pekroenm rubikonu evoluce, kterns oistil od vvojovch pedk.

56 Co

jelovk?Tato perspektiva nahlenevoluce samozejmbrnjinm pohledm. Akoli prodn

vbr u lidmonfunguje s jistmi malmi odchylkami, nenpravdpodobn, e se vebiologickzmnilo. Pi hlednodpovdna otzky vvoje lovka nesmme volit taktikupehlenveho, na co je biologie krtk, a pohybovat se jen na pevnpdanatomie afyziologie. lovk by ml bt definovn veobsan; teprve pak meme ovit adekvtnostintepretace, kterou podvdarwinovskevolucionismus. Definovnlovka zane bt zajmav,ale zrovei problematick, opustme-li relativnbezpenou pdu souasnho druhu aobrtme-li svou pozornost k neznmu fosilnminulosti - k lidem", kteili ped lovkem.Souasnlidsdlejadu univerzlnch rys. Ty svdo tom, e navzdory nepatrnm rozdlmmezi jednotlivmi populacemi i uvnitnich patvichni lidk jednomu druhu. To znamen, ese mohou v normlnch podmnkch mezi sebou navzjem kit a produkovat zdravpotomky.Tyto spolenrysy dle svdo stejnm evolunm pvodu. Mnohz nich jsou anatomickhorzu a dajse snadno pozorovat. lovk je dvounohivoich - chodvzpmen

po dvou, na rozdl od ivoichtynohch. Bipedie (dvounohost) je z fyzickho hlediskapatrntm nejoividnjm lidskm rysem. Je to rys mezi primty ojedinla jde o adaptaci,ktermla vliv na celou oprn-pohybovou soustavu lovka. Aby se lovk mohl ve vzpmenpozici pohybovat, dolo u nj k prodlouena zeslendolnch konetin, k vyklenuta zpevnnklenby chodidla a ztratila se chpavschopnost chodidla, kterou najdeme u jinch primt. Dledolo ke zkrcen, zaoblena rozenpnve, na nspovtha celhorn

sti tla. Ptese prohnula a zpevnila v bedernoblasti. Hlava je na pteposazenakolmo a otvorem v lebce prochzmcha do mozku, kterse oproti primtm pemstil zezadu kspodinleben. Tebae by bipedie byla moni beze zmn pednch konetin, dolo k jejichzkrcena snenpohyblivosti v ramennm kloubu.9

Bipedie patrnvedla ke vzniku ady dalch lidskch rys, pedevm manulnzrunosti.lovk, stejnjako ostatnprimti, m

citlivou ptiprstou chpavou ruku. Vysokou rovemanipulanzrunosti mvtina primt, ale lovk mezi nimi vysoko vynikmtotipalec

posazenproti ostatnm prstm. Jsou tu vak dalvznamnanatomickrysy. lovk mvporovnns celkovmi tlesnmi rozmry velkmozek. Obliej se mu na-Co je lovk?


34/58

S7

opak zmenil a zplotil. Znanse zredukovalo osrstn(ne vak pln, jak by vyplvaloz pojmu nahopice"), mse odkryla holke. lovk se takhojnpot.

Daldistinktivnrys lovka tkvv jeho rozmnoovacch orgnech a sekundrnchpohlavnch znacch. Pokud jde o tlesnrozmry, vykazuje souasnlovk jen mrnpohlavn

dimorfismus - eny dosahujv prmru 85 % tlesnho objemu mu-, ale pokud jde osekundrnpohlavnznaky, je diferenciaceznan. Mme-li ut suchou terminologiikomparativnanatomie, vyznaujse eny svislmi prsy a vtmi a zakulacenjmi hdmi. Zfyziologickho hlediska majvtzsobu tuku, z nmohou erpat v obdobch snenho psunupotravy. Mui jsou vce zarostl, i kdytento rys se liod populace k populaci. Uritpotzjitn, e lidsksamec mv porovnns lidoopy vtpenis, tebae varlata naopak nijak velknejsou, alespov porovnns impanzi.10

Pokud jde o fyzickustrojen, dajse tyto rysy spolenvem lidem pomrndobepozorovat, ale o tom, jakmajvznam a k emu maj

slouit, mnoho nevypovdaj. Pozdji bude dleitsi ujasnit, provlastnexistuj; zde jde jen o letmpohled na to, eho lidve smyslu evoluce doshli.

Vtina se mnou bude souhlasit, e pravmi znaky druhu nejsou tolik rysy anatomickjako spelidskchovna duevnschopnosti. V oblasti chovnlovk samozejmoplvmnoha rysy,kter

mohou bt povaovny za jistznak jedinenosti naeho druhu. Nepekvapns, emnohz tchto rysdokonce sehrl roli toho jedinho, rozhodujcho rysu, kterdajninzlidlidi. Lidskost ztlesovaly rozlinpdomky - vzpomeme na lovka-vrobce nstroj,lovka-lovce, enu-sbraku,Homo economicus, Homo hierar-chicus, Homo politicus iHomoloquans. Tyto jednotlivrysy - a jin, dal

- vyuvali rznvdci k popsnhybnsly, kterpodle nich uruje podstatu lidskosti.Pro mnohbyla rozhodujcm faktorem vroba nstroj. I pi zbnm pohledu na svt je

nm jasn, do jakmry zvislidstvo na technologii. A to neplatjen pro prmyslovnrodyijcv mstskch aglomeracch, ale pro vechna lidskspoleenstv. Domy, potraviny, zbran,hry - za tm vm se skrvnjaktechnologie, byi primitivnho rzu. Proto ns nepekvap, evroba nstrojbvoznaovna za klovimpuls k rozvoji lidskosti. Schopnost vyrbtnstrojevy-


35/58

58

Co je lovk?vrjednak z manipulanch schopnostzrunlidskruky, jednak ze schopnosti lidskho

mozku koordinovat a uskuteovat innost, ktervede k technologickm vsledkm. Jak tovypadv praxi, vidme, podvme-li se na lidskvtvory od prostho kola po sloitjadernreaktor. Ale nejvtvznam tohoto rysu netkvjen v nstrojch samch. Technologie totipedevm umouje lovku tvoit

Kostry lovka a impanze poukazujna spolenpvod, ale jsou mezi nimi rozdly. U


36/58

lidskkostry dolo v dsledku vyvinutvzpmenchze po dvou k vraznm zmnm.Co je lovk? 59a petvet svt, v nmije. inz lovka aktivnkomponent tvorby ivotnho

prosted, zatmco zdnlivm osudem zstupcvtiny druhje pasivnpijmat ve, co jim svt,do njbyli vreni, uchyst. V nejlepm ppadmohou uinit to, e na svprostedreaguj

zpsobem, ktermaximalizuje jejich nadji na peit. lovk, pokud chce t v bezpe,si postavdm, kam se nedostane dnvetelec. Kdyje mu zima,zapl ohe. Technologie jeprostedkem tvorby lidskho svta. Potco se projevily i ty mndoucdsledky technologie(zneitnovzdu, jadernzbran, apod.), pestala se sice v roli hlavnho znaku lidskostiprosazovat s takovou vehemencjako dv, ale pesto je i nadle povaovna za dleitou lidskoucharakteristiku. Nen

vak upijatelntvrzen, e jedinmi vrobci nstrojjsou lid. Nstroje totipouvajijinivoichov- od pouhopouhch termit

apo impanze, ktertlue kladivem.11 A co je snad jetdleitjnememe se unaostatndruhy dvat jen jako na pasivnpjemce toho, co jim uchystprosted. Pasivntotizdaleka nejsou, ale stejnjako lovk si aktivnvybrajtoit, obstarvajpotravu a hledaj

obydl. Tm pdem tedy technologie nentm kohoutkem, kterspustil chod lidskosti. Jakjincharakteristiky tu mohly sehrt roli?Kadlovk denodennpouvnjakou technologii, byneumle. To se o dalm rysu,

kterpitahuje zjem vdcstudujcch potky lidstva, ci ned. Mm na mysli lov. Ten se jakoprostedek k peitdnes uv kadodennm ivottakka nepraktikuje. Vnuj

se mu ujen zkskupiny jedinc, nap. domorodci z poutKalahari, Eskymci,australtdomorodci. Ped deseti tisci lety byl lov jistdaleko uitenjinnost. Dnenzemdlci, tebae si obas doplnjdelnek njakm tm lovkem, pokud majmonost,vyuvaj

jako zdroj ivoinpotravy pevndomczvata. Ale v kontextu vvoje lovkamohl lov sehrt vznamnou lohu.

Hned si to vysvtlme. Podvme-li se na antropoidnprimty, zjistme, e jsou pedevmvegetariny. Pesnskladba jdelnku se mndruh od druhu, a dokonce v rmci jednoho druhu,avak rostlinnpotrava je jejich zkladnm zdrojem obivy. Naproti tomu lovk, kterho anizdaleka nememe oznait za masoravce, se vtinou aspoobasnmu povnmasa nebrnacensi ho jako hodnotnho zdroje ivin. Tento rozdl mezi lovkem a jeho blzkm vvojovmpbuzenstvem vedl Raymonda Darta (a dalvdce) k n- 60

Co je lovk?zoru, e prvlov je klem ke vzniku lidskosti.12 Prozrovna lov?stenproto, e obstarat si ivoinou potravu je tneobstarat si potravu

rostlinnou. Rostlina roste na jednom msta ek, aji nkdo sklida sn. Zve se nedtak lehkozskat - utknebo se brntokem. Pojdnmasa se asto povauje za vsadu silnch nebovelmi inteligentnch zvat. Drobnmu, bezbrannmu dvojnohmu ivoichovi, jakm je lovk,nezbvalo nepout inteligenci. Lov takvyadoval spoluprci mezi jedinci (tudi spoleenskuspodn) a uvnjazyka ke koordinovnspoleninnosti. Ranlovci nebyli tedy pouhmilovci, ale spoleenskmi tvory, a proto lov signalizuje vc nejen pouhpojdnmasa. Dalposteh k tto loveckhypotze doplnil Robert Ardrey ve sv

knize Teritorilnimperativ.13 Vzthl akt zabjenzvat k psychologickmu stavuagrese. Lov nebyl jen behaviorlnm impulsem, ale i psychologickm - teorie zabijckopice, jenala ve stolet, kdy jezabjenlovka lovkem tmbnou zleitost, silnohlas. Lov jezajmavchovn, jisttakproto, e v minulosti hrl dleitjroli nednes. Pesto vak


37/58

loveckhypotza ztratila v poslednch letech podporu. Jednm z dvodme bt rozenvegetarinstv

a vtzjem o ochranu prody a zvat. Snad jetzvanjm dvodem je vak vlivpmch pozorovnijcch lovc-sbra, provdnch antropology, nap. Richardem Leem udomorodho kmene v Botswan. Tato pozorovnv praxi dokzala, e ani u nich nen

maso primrnm zdrojem potravy (tvojen nco kolem 20 %), ale vtinu ivin zskvajz nasbranpotravy rostlinn.14 Jestlie tomu tak je u souasnch lovc-sbra, pak u jejichpravkch pedchdcto muselo platit dvojnsob. Pokud souasnlovk nelovtuny masa, proby to dlali jeho pedkov? Kromtoho studie divokch masoravcijcch v tlupch, nap. lvi hyen, dokzaly, e tato zvata jsou schopnlovit i bez nronjkomunikace. Rovnbylproveden vzkum, kterdokzal, e i impanz umlovit a lov.l5 Lov se utedy nejevjakoimpuls, kterstl u vzniku lidskosti. Dalm vlunlidskm rysem se jevil jazyk.16 Jen lovkvldne tou mimodnirokou klou zvuka gramatickch struktur, kter

umoujtyto zvuky uspodvat v rznvznamy. Jazyk sm o sobje zce spjat se socilnm chovnm - lidhojnkomunikuj, protoe ijve sloitch

spoleenskch vazbch, jsou navzjem propojeni st

pbuzenskch a ptelskch vztahna mnoha rovnch vzjemnCo je lovk?61

zvislosti, kterse u jinch druhnevyskytuje. Tato vzjemnzvislost je zvltpatrnve sfe hospodsk, a byla uvyslovena domnnka, e dlba prce mezi muem a enou (tj. to,e mui a eny ovldajrznekonomicksfry) a komplexnjrozvrstvenhospodskch roljako dsledek specializace jsou nezbytnmi zklady, na nichje vystavna lidskspolenost, atedy i ukazateli lidskosti. Zde je snad nejdleitjskutenostto, e protoe je lovk tvorspoleensk, pojse lidskost ne s lovkem coby individulnm jedincem, ale s lovkem jakotosoustcelho lidstva.

Pokud nelze oddlit jazyk od socilnho a ekonomickho chovn, nabz se hypotza, elovka uinila lovkem kultura. Antropologovpouvajpojem kultury v bezpotuvznamech, ale v jdru jde vdycky o jistou kognitivnablonu, podle nse formuje celstruktura lidskho chovn. Jejm hlavnm rysem je flexibilita, kterumouje modifikacirznch typchovn, jednna mylen, a umouje tpropojeni vysoce nesourodch aktivit.Pojem lovk-kulturn

ivoich nahrazuje a zahrnuje vechny aspekty lidskosti, od technologie pes politiku akestetice. EvolunHlava 22

Kdyjsem se probral dkazy definujcmi lidskost, penesl jsem se ze sfry anatomie dosfry chovna ze sfry chovndo sfry kognice, a pomyslnintelektulnled se zaalztenovat. Nemonost dobrat se jakchkoli jednoznanch zvra neschopnost ukzat prstemna jednu jedinou rozhodujccharakteristiku studium vvoje lovka problematizuje, znemoujerozplst zhadu opic a andl. V mnoha argumentech se skrvnjakhek - jaksi evolunHlava 22, a ta bnou vdeckou diskusi vdycky rozvikl.

Jednm takovm hkem je zpsob, jakm lidv diskusi o opicch a lovku argumentuj.Meme obskupiny srovnvat, i srovnvat lovka s jakmkoli jinm ivoinm druhem, azaznamenvat zvltnosti, kterse vyskytujpouze u lovka. Jakmile je njaktakovzvltnostrozpoznna - aujde o jazyk i pouvnnstroj

-, okamitji ozname za onu klovou charakteristiku, kterou lze definovat lidskost alidskou jedinenost. A v tom je prvten hek, nebodefnovala-li se tato vlastnost jakovlunlidsk, implikuje- 62


38/58

Co je lovk?me tm, e v celprodni nemobdoby, a tak vlastnnemcenu zkoumat jin

ivoichy s clem urit, jakmohla mt evolunzdroj. Zde se evolunpstup ocitve slepulice, a nm tu zbyli zase ti ista blostn, andl. Mvto jetvtipnou dohru, nebose astostane, e definoval-li se njakrys jako specificky lidsk, nsleduje skandlnodhalen, e stejn

rys se vyskytuje i u impanz. Kdyvyla kniha Kennetha Oakleyho lovk - vrobcenstroj17, netrvalo dlouho, Jane Goodallovreferovala o pouvnnstroju impanz.18Kdybyl populrnlov, zjistilo se e lovi impanzova pavini.19

Potco se lidskost smrskla na jazyk, objevily se rozlinstudie jazykovch projevopic.20 Tekou k naHlav22 tedy je, e vyskytuj-li se tyto vlastnosti i u jinch druh,nemohou bt tm, co z ns uinilo lidi. A nkdy se tomu vemu jetnasadkoruna, uke-li se,jako je tomu napklad u jizmnnho lovu, e lidvlastntuto vlastnost vbec nemaj. Tentozaarovankruh me postihnout takka kadou vlastnost a brnmonosti zboit mtus oandlch a opicch, kterv naem pojetvvoje lovka dosud vldne. Dalhek vzv rozdlumezi modely o jednom faktoru a modely o vce faktorech. U modelo jednom faktoru jerozpoznn pouze jeden rys, napkladjazyk, a vechno ostatnse pak odvjod tohoto jedinho

rysu, jako bychom skldali kostky domina, v jednoduchm sledu pin a nsledk. Jazyk vede ksociabilit, sociabilita ke spoluprci, spoluprce k lovu, lov k vrobnstroj, vroba nstrojkvy

inteligenci, a tak dle. Tento model vtinou zkrachuje pi zjitn, e by tomu tak hravmohlo bt i v naprosto opanm sledu. Modely o jednom faktoru jsou typickpro dvjvzkumy a v edestch a sedmdestch letech je nahradily modely, kteruznvajsloitou s

zptnch vazeb mezi jednotlivmi slokami celho systmu. Jazyk vede k sociabilit, asociabilita vede zase k jazyku. Systmovmodel se zptnmi vazbami, kterbere v vahuprovzanost vech slo

foley robert - lide pred clovekem

Documents