1

2

Jsou to neobnovitelné zdroje, patří sem uhlí, ropa, zemní plyn.

3

Vznikalo procesem tzv. uhelnatění – přeměna odumřelých stromů v tropických bažinách bez přístupu kyslíku působením tlaku nadložních vrstev nebo i tektonického tlaku. Docházelo ke snižování obsahu vodíku a kyslíku, rozpadu struktury rostlin, tmavnutí.

4

Podle stupně zuhelnatění dělíme uhlí na: •rašelinu (nejméně zuhelnatělá, má nejmenší obsah C), •hnědé uhlí a •černé uhlí (nejkvalitnější, obsahuje nejvíce C). Kromě uhlíku obsahuje uhlí také vodík, kyslík, síru, dusík, vodu.

Pro průmysl jsou důležité černé a hnědé uhlí.

5

Také kamenné, vzniklo v prvohorách (karbon, perm), obsahuje až 95 % uhlíku. Nejkvalitnější uhlí se nazývá antracit.

Značná část se využívá v energetice (palivo do elektráren), důležité je ale také v chemickém průmyslu. Procesem zvaným karbonizace (zahřívání na 900°C bez přístupu vzduchu) se získávají: plyn (obsahuje hlavně CO a vodík) černouhelný dehet (zdroj různých látek např. benzena naftalen) koks (palivo a redukovadlo ve vysokých pecích)

6

Těží se hlubinným způsobem, doly jsou často až 1 km hluboké. V ČR je několik lokalit, kde se těžilo uhlí (Kladensko, Rosicko-Oslavanský revír), dnes se těží pouze V Ostravsko-Karvinském revíru.

7

8

9

Těžní věž dolu SimsonDůl Simson byl otevřen v roce 1848. Do dnešních dnů se zachovala těžní věž ocelové příhradové konstrukce z počátku 20. století, která se tyčí nad jámovou budovou. V roce 1987 byla důlní věž prohlášena za technickou památku, bohužel není přístupná veřejnosti.

10

Těžní věž dolu Jindřich IIDůl Jindřich II se stal svou hloubkou 1550 metrů nejhlubším dolem na černé uhlí v ČR a patřil i k nejhlubším v Evropě. Hloubení dolu probíhalo v letech 1964 − 1969.

11

Vzniklo v druhohorách (jura, křída) Je méně kvalitní, obsahuje více příměsí (hlavně

síru-spalováním vznikají oxidy síry a tím i kyselé deště).

S + O2 → SO2 SO2 + H2O → H2SO3 Používá se výhradně jako palivo do elektráren. Těží

se povrchovým způsobem, což má za následek značnou devastaci krajiny. V ČR se těží v oblasti Krušných hor (Sokolovská a Mostecká pánev).

12

13

14

15

Vznikly ze zbytků mořských živočichů a rostlin přeměnou bez přístupu kyslíku a působením tlaku nadložních vrstev. Proto se vyskytují obvykle na společných ložiscích. V naší republice jsou malá ložiska ropy (ale zato velmi kvalitní!) a zemního plynu v okolí Hodonína.

16

17

18

Je to kapalná směs uhlovodíků (sloučenin uhlíku a vodíku). Obsahuje také příměsi jiných prvků, např. dusíku, síry. Těží se pomocí vrtů(dnes i podmořských), ze kterých pod tlakem tryská sama nebo se z nich čerpá.

19

Dopravuje se pomocí ropovodů či tankerů, oba způsoby v sobě skrývají riziko velkých ekologických katastrof při havárii a úniku ropy do životního prostředí. (1989 Exxon Valdez).

20

Exxon Valdez ztroskotal 24. března 1989 na pobřeží Aljašky v zálivu prince Williama s plným nákladem ropy. Při katastrofě uniklo do moře přes 40 tisíc tun ropy. Tato událost byla jednou z největších ekologických katastrof zaviněných člověkem na světě.

Podle odhadů měla nehoda za následek smrt 250 000 mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů, asi 22 kosatek a miliardy jiker lososů a slanečků. Ropa také znečistila celé pobřeží a zapříčinila zničení většiny planktonu v oblasti.

21

Ve filmu Vodní svět byl ztroskotaný tanker Exxon Valdez základnou „čmoudů“, v kanceláři jejich velitele Deacona visí fotografie kapitána Josepha Hazelwooda, vzývaného jako „Svatý Joe“. Tento člověk, který pravděpodobně havárii způsobil svou nedbalostí, byl odsouzen k pokutě 50 000 dolarů a 1000hodinám prospěšných prací.

V červnu 2009 soud v San Francisku odsoudil společnost Exxon Mobil k zaplacení 507,5 milionu dolarů (cca 9,8 miliardy Kč) jako odškodné za následky havárie tankeru Exxon Valdez v roce 1989. Odškodnění je určeno pro obyvatele znečištěné oblasti, kteří byli havárií postiženi. Firma Exxon ale sérií odvolání dosáhla postupného snížení odškodného.

22

Zpracovává se frakční destilací, při které se na základě rozdílné teploty varu oddělují jednotlivé složky:

plyny (propan, butan) benzin (palivo do zážehových motorů, rozpouštědlo) petrolej plynový olej (palivo pro vznětové motory, topení) mazut (topení nebo další zpracování vakuovou destilací(za

sníženého tlaku): minerální oleje (mazadla, parafín, vazelína) asfalt (povrch vozovek, izolace proti vlhkosti)

23

Vyskytuje se spolu s ropou v horních vrstvách jejích ložisek. Obsahuje hlavně methan a další plynné uhlovodíky, oxid uhličitý a sulfan. Využívá se jako palivo (při hoření nevzniká popel a nevytváří tolik škodlivých produktů ve srovnání s ropou), dále k výrobě např. vodíku a acetylenu.

24

Všechna fosilní paliva mají společné dvě vlastnosti a to neobnovitelnost a produkci skleníkového plynu.

Jejich spalování produkuje CO2 a přispívá tak skleníkovým efektem ke globálnímu oteplování. Následky (tání ledovců, zvedání hladiny moří, změny klimatu…)známé notoricky z médií máme sklon podceňovat, ale každý z nás by se měl zamyslet nad tím, jak svou „uhlíkovou stopu“ může zmenšit. Peak oil se blíží nebo už možná nastal!?