francouzská škola sociologie - gasos-ro.cz€¦ · gymnázium a střední odborná škola,...
TRANSCRIPT
Francouzská
škola sociologie
MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gymnázium a Střední odborná škola,
Rokycany, Mládežníků 1115
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony: 18
Název materiálu: Francouzská škola sociologie
Ročník: 3.
Identifikace materiálu: TES_32_18_Francouzska_skola_sociologie
Jméno autora: Petra Elizabeth Teslíková
Předmět: Společenskovědní seminář
Tématický celek: Psychologie
Anotace: Powerpointová prezentace na téma Francouzská škola sociologie ukazuje nejdůležitější představitele – Augusta Comta, a Emile Durkheima, a popisuje jejich osobní život a dílo.
Datum: 01. 10. 2013
Auguste
Comte
http://www.philosophica.info/voces/comte/Comte.html
Auguste Comte
1798 - 1857
Francouz
Matematik
Reformátor
Učenec
Zakladatel pozitivismu
Jedním ze zakladatelů sociologie
Pojmy
Pozitivismus – empirická filozofie, usilovala o
popis, klasifikaci obsahu vědomí
Sociologie - věda o jednání lidí ve
společnosti, o struktuře společnosti, o sociální
interakci, o sociálních skupinách, o
společenském systému a nebo o sociální
změně
Osobní život
Katolík
Rodiče úředníci
Studium: Lyceum, Polytechnika (M,Fy, astronomie, filozofie) – nedokončil kvůli demonstracím
Živí se kondicemi z matematiky, píše drobné články
Sekretář Saint – Simona
Oženil se, nedostatek peněz, manželství krachuje, ÚPCH
Osobní život
Pomocný učitel na Polytechnice, bez akademické hodnosti
Žije z peněz svých obdivovatelů, z doučování
Učí se AJ, I, ŠP – čtení originálů, životopis JCH
Podpora převratu – Ludvíka Bonaparta
Zemřel na ca žaludku
Dílo
Kurs pozitivní filozofie – vyčítá přílišný formalismus,
chybí hlubší souvislosti
Pozitivismus - nehledá příčiny, které nelze
verifikovat, nýbrž se omezuje pouze na studium
faktů a vztahů mezi nimi, uspořádat je podle
určitých zákonů
Fakta spojuje podle principu podobnosti (pojmy)
nebo podle principu posloupnosti (zákony).
Výsledek:klasifikace vědeckého poznání
Anorganické x organické jevy
Zákon tří stádií
1. Stadium teologické neboli fiktivní
Člověk hledá absolutní poznání skrze
zkoumání vnitřní povahy věcí. Věří, že za
každým procesem je živá vůle. Toto
stadium probíhá ve třech etapách:
animismus, polyteismus a monoteismus.
Zákon tří stádií
2. Stadium metafyzické neboli abstraktní
I zde hledá člověk absolutní poznání, ale
nezkoumá již nadpřirozené síly, nýbrž
abstraktní pojmy . Za nejvyšší obecnou
entitu uznává přírodu, v níž vidí pramen
všech ostatních jevů.
Zákon tří stádií
3. Stadium vědecké neboli pozitivní
Člověk dospívá k tomu, že absolutní
poznání není možné. Snaží se tedy
pozorováním a rozumem poznat
podobnosti a posloupnosti v daných
faktech, s cílem podřídit je jedinému
všeobecnému faktu.
Sociologie
Rozdělení na dvě části:
A) teorie přirozeného uspořádání (společenská
statika – úvahy o institucích, které zajišťují
rovnováhu společnosti.
Instituce – náboženství, rodina a stát
Základní mozkové funkce - cítění (rodina),
jednání(stát) a intelekt (církev).
B) nauka o pokroku (společenská dynamika) -
zákon tří stádií
Pokračovatelé
Émile Durkheim
TGM
Émile
Durkheim
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%89mile_Durkheim
Émile Durkheim
1858 – 1917
Francouz
Sociolog
1859 – 1. katedra sociologie v Evropě
1. odborný sociologický časopis
Osobní život
Žid
Otec rabín
Studium: Lyceum, studium filozofie, studium v
Německu – Wundt, doktorát – společenská
dělba práce
Profesor v Bordeaux – Katedra sociologie
Profesor na Sorboně
Ženatý, syn zemřel na frontě
Zemřel na mrtvici
Sociologie
Navazuje na osvícenství, pozitivismus
Budoval sociologii jako exaktní vědu popisující objektivní sociální skutečnost
Pohled je objektivistický; předmětem zájmu sociologie jsou dle něj sociální fakta, která lze zkoumat jako věci.
Ústřední obecná témata - věda, morálka a pedagogika
Dílo
Úvahy týkající se:
Dělby práce
Sebevraždy (kolektivní vědomí)
Problému normálního a patolog. náboženství
Dílo
Elementární formy náboženského života - víra v
určitého boha není nutnou charakteristikou
náboženství
Klasifikace sociálních faktů:
materiální – společnost strukturální komponenty
společnosti
nemateriální – morálka, kolektivní vědomí,
společenské vědomí
Dělba práce
dle ideálního typu společnosti
Mechanická solidarita
Všichni umí všechno
všichni dělají totéž
Vznik pouta
Organická solidarita – (specializace)
Lidé se navzájem potřebují
Organická solidarita
V moderní společnosti se nespecializují pouze
lidé, ale i struktury, skupiny a instituce
Přechod od společnosti s mechanickou
solidaritou ke společnost s organickou
solidaritou - pomocí konceptu dynamické
hustoty
Dynamická hustota
Zároveň zvýšení počtu lidí a interakcí mezi
nimi, což v důsledku vede k větší soutěži o
nedostatkové zdroje a boj o přežití
Střet o plnění stejných funkcí – proto
dochází k dělbě práce
Konsenzus, potlačení konfliktu
Dělba práce, práva
Společnost s mechanickou solidaritou
Represivní právo
Lidé jsou si podobní a věří ve společnou
morálku, proto každý prohřešek proti
sdílenému systému hodnot je významný pro
lidi a jako takový musí být krutě potrestán
(kontrola masami).
Dělba práce, práva
Společnost s organickou solidaritou
Odškodňující právo
Přetrvává represivní právo, svůj přestupek
proti kolektivní morálce vyrovnat těm, kdo
byli poškozeni.
Lidé nereagují emocionálně na porušení
zákona (kontrola policií, soudy).
Sebevraždy
Vyeliminoval biologické (i rasové),
psychologické a socio-psychologické faktory,
neboť jsou konstantní
Různé společnosti mají odlišné kolektivní
vědomí a reprezentace, které produkují
odlišné sociální vědomí
Typy - egoistická, altruistická, anomická
Sebevraždy
Musí být hodnoty a normy přesně
stanoveny a dodržovány
Když tomu tak není nastává chaos, zmatek,
stav anomie, vedoucí k pocitu
osamocenosti, strachu. Jde o patologický
stav „sociální nemoc“.
Sebevražda může být: fatalistická
Zdroje
PETRUSEK, Miloslav. A KOLEKTIV. Dějiny
sociologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-
247-3234-3.
PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. 1.
vyd. Pardubice: Grada Publishing, 2006. ISBN
978-80-247-0871-3.
URBAN, Lukáš. Sociologe trochu jinak. Praha:
Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3562-7.