ga jus jlilius caesarhks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2016:caesar.pdfsktho, ktc* mel v td dobe v...

z IvA

D ~ L A

M I N U L O S T I

G A J U S J L i L i U S C A E S A R

GAJUS J U L I U S CAESAR

Praha 1964

Sthtni nakladatelstvi

krAsnC l i teratury a umEni

PIeloLil Iuan BureS

K N I H A I

( : A L I E A J E J f O B Y V A T E L E

I . Galie sc jako celek dEli ve tPi Eisti. Jednu z nich obq- I . l l i ll3clgovt, druhou Altvitrinovt, tPeti pak Itmeny, ktert se \ . I I I I ~ ve svtm jazyku zvou Keltovt, v nagem vlak jsou ~i .~/ ) ;v ini Galovt. Tito vgichni se od sebe rfizni navzAjem I 1.i i c.Eim, PBdy, zikony. Galy dCli od AkvitinA Peka Garun- I I . I , od Belgfl MAtrona a SCkvana.

% tEchto vlech nejstatcCnEjSi jsou BelgovC, protoie jsou 1 1 1 jdiile od nali Provincie S jeji vysokou Grovni iivotnf . I vzdElanostni. Proto takt jell ziidkakdy k nim pfichizcji I ,~~pc i a doviicji zboii, ktert lidi a i icnsky zcho~~lostivuje. 2 k tomu jsou nejbliie zajinskjm Germinbm, S nimii 115taviCnE vedou vilku.

Proto takt Helvtciovt pPedEi ostatni Galy stateEnosti. Ncbot takt oni bojuji S Germkny ttmEP denn;, bud'ie je o t l svtho uzemi odriieji, nebo je sami napadaji v jejich 1'1/cmi.

(Ze vSeho toho uzcmi ta Eist, ktcrou, jak u i FeEeno, ol1);vaji Galovt, zaCin6 U Fcky Rhodanu, jeji hranicf je I (.k3 Garunna, Occin a uzemi BelgA. Ze strany SCkvani3 . I [Iclvtcifi sahk taki. a i k Pcce Rgnu; svaiuje se k severu.

Belgovt zacirlaji U nejzazSich hranic keltskt Galic, sa- II.!;I a i k dolnimu toku icky Rgna, uzemi klcsi k severo- \ 9chodu. Akvitinie se tAhne od ieky Garunny a i k horAm I'yrcnejskgm a k t t EBsti Ocerinu, kteri je pii Hispknii; \ \ .l11 m i k severozipadu.)

V A L K A S H E L V E C I I

2. U HclvCci6 by1 muicm urozenosti i bohatstvim daleko ncjpicdnEjSiin Orgetorix. Ten dychtil po tom, aby se stal krilem. Zosnoval proto za konzulitu Marka R4esssly a Marka Pisona spiknuti Slcchty a picmluvil obEanstvo, aby sc vSichni, s icnami i dEtmi a sc vSim vSudy, vystEhovali ze svCho hzcmi: 1iraEkou pry jc pro nE zmocniti sc panstvi nad celou Galii, kdyi stateenosti vSecky pPevySi~ji.

Picmluvil jc k tomu tim snhzc, i e jsou Helvtciovt ze vSech strail tfsngni u i piir0~enj.m utvarem svt zcine: z jednt strany Pekou Rpnern, litcry, iladmtru Sirokv i hlu- bokv, oddCluje Gzcmi Hclx-tci6 od Germinh; z druht strany vysok~m pohofim Jurskym, ktcrC strmi mezi Stlcvany a Helvtcii; zc tEeti pak jezerem Lemanskvm a ickou Rho- dancm, ktcrh oddElujc naSi Pn-ovincii od HelvCciG.

A tak nemohli ani n6jak zvlA5tE dalcko podnikat nh- jezdy, ani zrovna siladlio v6lcCnZ iiapadat souscdy. A to tedy velmi triipilo tak bojechtiv); lid. Na svou lidnatost pak i na slkvu v5leEnou a proslulou statehost mEli - tak soudili - 6zcmi pEiliS tEsn6. T o sc thhlo 240 mil do dtlky a do Siiky 180.

3. Z tEchto dbvodb a pod vhhou Orgctorigovy osobnosti rozhodli se Helvtciovt vykonat vSccky piipravy k odchodu: nakoupit co nejvEtSi poEet soumarh a nhkladnich vozb, osit co ncjvEtSi plochu poli, aby meli ccstou dostati~jici zhsobu obili, zajistit si mir a pihtelstvi s nejbliiSimi kmeny. K provedeni tEchto piiprav postaEi jim - usoudili - dvE ltta, na tEcti rok stanovi odchod, a to usncsenim lidu. Provedenim vSech tgch piiprav je volbou povEien Orge- torix. Tcn se ujme jednhni se sousednimi kmeny. Na tC cestE piemluvi Stkvana Kastika, syna Katamantaloddova, jehoi otec dlouhh l t ta driival v Stkvansku ncomezenou

moc vladaiskou a od scnktu niroda iimskCho dost:tl i-cstzlp nhzev ,,piitclc" - toho tedy piemluvi, aby se ve svtrll kmeni zniocnil moci vladaiskk, ktcrou tam p?edtim mival jeho otcc.. RovnEi. Divicihkova bratra Dumnoriga Hacduj- sktho, ktc* mEl v td dobE v obci prvni misto a 11 lidu by1 velmi oblibcn, picmluvi, aby sc pokusil o tot&, a dA mu svou dceru za manielku. Jc prf docela siiadno - dokazuje jim - 6spESnE ten zhmEr provtst, protoie prv on siim hodlh ve svtm kmeni doshhnout neomczent inoci: je prj. nadc vSi pochybnost, i e z celt Galie ncjvEtSi inoc maji Helvtciovi.. UjiStuje je, i c jim k neomezent vlhdi: dopo~nbie shm svfmi bohatj.mi prostPcdky a sv);m vojskcin. Takovou EeCi daji se oba pohnout, vSichni ti.i se navzkjem zav62i Cestnvm slovem a piisahou a doufijt, i c a i sc zmocni ncomcze- n t vlhdy, opanuji skrzc tPi ncjmocnEjSi a nejsilnijSi nhrody cclou Galii.

4. Alc tyto plhny byly Hclvtcibm prozrazclly nCjakvm udhnim. Podle svtho zvykovCho prhva. piinutili Orgcto- riga, aby se zodpovidal V C vazbE. M61 110 stillllouti trcst uphlcni, bude-li odsouzen. V stanovenv den soudniho pieliCeni dal Orgetorix na misto soudu odevSad shrom6idit vSccko nevolnictvo svtho clornu, nE-iakvch to desct tisic lidi, a piivtst tam talrt vSccky svt chriinEnce i dluiniky, jichi m61 velkf poEet. A s jcjich pomoci sc vymkl projednhi obialoby.

Kdyi pak se tim pobouieiih obec pokouSela provtst s v t pr5vo ozbrojenou moci a kdyi S a d y z venkova povo- Ii'lvaly velkt mnoistvi lidi, by1 Orgetorix nhhlc mrtev. A jc nasnadE domnEnka, jak vskutku za to maji Helvtciovi., ;c: si Orgetorix vzal iivot sAm.

5. Picsto i po srnrti Orgetorigovi: usiluji Helvtciovb uskutctnit s1~5 dfiv6jSi rozhodnuti - vystghovat sc zc svCho fizemi. Jakmile usoudili, i e jsou k tomu j i i dost pfipravcni, vypili vScchna sv i hrazcni sidla, ke dvanicti cellicm, na Etyfi sta otevPcnj.ch vesnic, nadto vSccky osamEl6 dvorcc. SpAli vgcchno obili krom? tol~o, ktcrt cllt6li vzit S sebou, aby tak zbavcni nad6jc na niivrat domd byli tim spiSe hotovi podstupovat vSeliki nebezpeEi. A nafidi, kaidj. aby si vzal z doinova S sebou mouky na tfi mEsice.

Sousedy svt Rauraky, Tulingy a Latobiky piemluvi, aby po jejich pfikladu takt spilili sv i hrazen5 sidla i otevfcnt vsi a vytihli spolu S nimi. Pfibcrou a za spojen- cc piijmou takt B ~ J c , ktcti kdysi sidlili za Rj-nem, pfeSli do Gzemi N6rika a privi: cblthali N6rtju.

6. Byly vScho vSudy jen dv6 cesty, po nichi mohli vyjit z domova. Jedna - Stkvanskcm, GzkG a neschbdni, mezi pohofim J6rskj.m a fekou Rhodanem, takie tudy moll1 s:Cii projiidgt jen vdz za vozem. Pohofi pak tyEilo se do hrozivt v);Se pFimo nad ni, takie hrstka lidi snadiiio mohla brinit prdchodu. D r u h i - naSi Provincii, mnohein schddnejgi a pohodlnCjSi, protoie mezi Helvtcii a Allobro- gy, ktefi byli pfivedclli k pokoji teprve ncdivno, teCe feka Rhodan, a ta sc dB pfebrodit na ncjednom mist5.

Nejvzdilen6j3i m6sto Allobrogti a nejbliiSi hranicim Helvtcid je Genava. Z toho m6sta vede most k Helvtcibm. Ti myslili, i c bud' Allobrogy pohnou po dobrtm, aby jim dovolili prdchod vlastnim hzcmim, protoie, jak jim se zd i - lo, nesmfglcji S nirodem Fi1nsk);rn dosud zrovna piitelsky, nebo i e je moci k tomu donuti. Hotovi se vSemi piipravami k odchodu, stanovi den, kter); se vSichni majI sejit na bfchu Rhodanu. By1 to den 28. bfezna za konzulfitu IA6cia Pis6na a Aula Gabinia.

C A E S A R N E P u S ? ' ~ H E L V E C I E P R E S P R O V I N C I I

7. Kdyi dostal Caesar zprivy o tom, He HelvtciovC ~ ~ . ; i l ~ ~ j i tihnout naSi Provincii, urychli svbj odchod z Ri~na , :;i,ic.l15 co main5 nejrychleji do Zadni Galie a dorazi ke ( ;c,navE. Uloii celt Provincii co moinh ncjv5tBi poCet ioii'tkb - v Zadni Galii byla totii jedna jedini lcgie -, 111ost U Genavy d i strhnouti.

Jak se HelvtciovC dov6dEli o jelio pfichodu, vySlou k nC- rllu llr~ed S posclstviin nejpiedni-jSi Slechtice svt obce, L. jcjichi Eele byli Nammcjus a VeruliloCcius, aby prohlQili (:aesarovi, i e zam);Slcji tihnout Provinci!, a to bez jaktkoli ~lhsilnosti, protoie p r j jin6 ccsty naprosto ncmaji. A prosi pr); Caesara, aby tak sinEli uziniti S jcho svolcnim.

Caesar mEl v Bivt pamEti, i e to byli Helvdciovt., kdo zabili konzula LGcia Rassia, porazili jeho vojsko a poslali pode jho. Mini1 tedy, i e sc jim nic nesmi povolovat. Soudil talit, i e se lid sm);Sleni tak nepfitclsktho nezdrif nfisil- nosti a Skod, dostane-li sc mu dovoleni tiliinout Provincii. I'fccc vSak, aby ziskal Casu, dokud se mu nesejde vojcnsk5 Ilotovost, kterou nafidil, odpovEd61 poselstvu, i c si v-ezme Eas na rozn1y6leiiiou; budou-li si Eeho pfi t , a t prj. pi-ijdou zase tfinjcttho dubna.

8. Zatim dA jedinou legii, kterou m61 U scbe, a vojfiky, ktefi se mu u i seSli z Provincie, budovat nhsep Sestnict stop vysokj. a hloubit pied nim pfikop v dtlce devate- nicti mil, poCinaje od jezera Lemansktho, kterC vyltvi svt vody do Peky Rhodanu, a i k pohoii JGrskCmu, ktert dEli s6kvanskt Gzemi od Helvtcid. Po hotovtm opevngni roz- loil s t r i in t oddily, vybuduje pevnt baSty, aby mohl IIelvtciGm snfize brinit v tom, i e by se snad pokouSeli 1)rojit proti jeho vbli.

Kdyi pfiSel den S poselstvem domluvcn); a poslovt. se I: nEmu zase dostavili, prohlfisi jim, He podle zvyku a pfikla-

CILI niroda EimskCho neinBie nikomu dovolit prbcllod Provincii, a jasni: jim d i na srozumEnou, pokusi-li se o to nisilim, i c jim v tom zabrini.

NepochodivSe s povolenim pokouSeli sc HelvCciovt, leckdy za dnc, CastEji v noci, zda by snad prorazili, jedni na spojcn);ch lodkich a poCetnych, narychlo sroubengch vorech, jini zase Rhodancm se brodice tam, kde hloubka fcky byla nejmcnSi. Byli vsak odri icni silou opcvnini, zhkroky pohotovjich vqjrikc a piivalcnl sti.cl, takic tEchto pokus8 zancchali.

9. Zbjhala jedini: ccsta SCkvanskcin. Tou vSak pro!i vGIi SCkvan6 jiti nemohli, byla samh soutPska. Kdyi je

.L stvo sami k toinu pohnout ncmohli, poSlou konceni. pot-l k Dumnorigovi Haedujskkmu, aby jeho pfimluvou do- s6hli u SCl<vanb pr6chodu.

Dum1;orls mcl pro svou oblibu a StCdrost U SCkvanb nad j int veJik9 vliv, i P-Iclvdciiim by1 piitelsky naklonin, protoic m61 z jejich kmene Orgetorigovu dceru za manielku. TakC s im dychtil po krBlovskt sarnovlhdi: a pracoval k picvratnt zmEni pomcrfi; i cht6l miti CO ncjvice kmend zavizhno za svC dobrC sluiby. A tak vczmc na sebe ten ukol a vymbie na SCkvanech, i c dovoli HclvCciBm prdchod svym uzemim. A pfimije obE strany k tornu, aby se navzhjem iaruEily rukojmimi: StkvanC i e nebudou Helvtcitim branit v prbchodu, HclvtciovC i e p r ~ j d o u beze Skod a nisilnosti.

10. Caesarovi je sluiebn; hlhScno, i c HelvCciovt maji v irlnyslu tihnouti i~zemim Skkvanb a Haeduti do San- tonska, IitcrC neni piiliS vzdhleno od iizenli Tol6sanB, CO? je kmen v Provincii. Caesar vidEl hned, i e dojde-

I I I . I~,jrl,r, bude velikgn~ nebezpeCim pro Provincii, aby 1 1 1 , 1 . 1 v orcvfcnj.ch a na obili bohatqch krajich za souscdy I I , I I . I k Imjovn); a iimsktnlu nhrodu nepfhtelskg.

, l ~lrc,tl~ijc proto leghta Tita LabiCna velitelem opevnEni, 1. I 1 . 1 I: \.ybudoval. S im pospiSi rychlqmi pochody do Ithlie, / . I I i t I i tarn odvod dvou legii; tfi legie piezimujici kolcm .\l,\.~lt';jt: vyvede ze zimniho tibora a S tEmito pEti lcgiemi I 11 ~\l)i,:ilA nejkratSi cestou pies Alpy do Zadili Galie.

\ ' ;21phch sc pokouSeji Ceutronovt, GrijocelovC a Katii- I I : : o \ , ~ brhnit vojsku v pochodu obsadivSc vySiny. V Eotngch I ~ ~ ~ t k ; i c h je Caesar zaiene a od Occla, m k t a na samgch 1 1 I . I l~icich Piedalpskt Galie, dorazi sed1n)i den do hzemi \ ol,o~!cifi v Galii Zhalpslit. Odtud vede vojsko do hzemi . \ l l 1 ~l,rog<l, oc! rI!lobi-c!g<i do Segusihvska, kterC leii za I(llodanein hned prvni miino hranicc Provincic.

I I. Hclv6ciovC u2 zatinl pfevcdli svi: zristupy soutEskami 1 " ~~..in)lku a uzemim stkvanskgm, dorazili jii do hzcnli I 1.11~tiu<1 a plcnili zrovna jejich polr. Haeduovt nernohli I ! I ( . ( I nilni uhijit svC iivoty ani statky. I poglou k Cacsarovi I ~~sc~ls tvo i i d a t o pomoc: Naprokazovali pry se nirodu I :l~,sk&nu takovfch dobrqch sluicb v kaidC dob;, i e vCru ll(.i~ri.la bgt t6mi.i: pied oCima naSeho vojska jejich pole I I I ~ht(,Scna, dEti odvltkhny do otroctvi, hrazcni sidla ,.I ~',k;ina.

SouCasni: z ~ r a v u j i Caesara Ambarrove, pihtclk a po- I . I t.vt:nci Haedub, i e jsou jejich pole Helvtcii nadobro 111. zpustoSena a i e od 11razen)ich sidliSS nc zrovna snadno 14lr1: odrhieji drav); nhpor nepHhtel. RovnEi. Allobrogovi., I. 1 q . i i mcli vsi a uscdlosti za Rhodancm, uprkem se utikaji I . (:;~t.sarovi o polnoc a liCi mu, i e jirn IiromE hole pddy ~~~ .z l )gv l i j i i nic. To vSccko piim@lo Caesara, i e sc rozhodl I 11. ; c.liat, a i HelviciovC zniCi vScchcn majctck jeho spo- ( I - I I ( i'l a dorazi do Santol-~ska.

s R A z K A C A E S A R O V A S H E E V E C I I N A D A R A R E M

12. Reka Arar tcCe nnczi Gzemim Haedub a Stkvanb, ai sc vl tvi do Rhodanu tak neuvEi-itelnc k1idn);m toltcm, i e pouhfm okem nelze rozeznat, na ktei-ou stranu teEe. Helvtciovt ji piechazeli na vorech a spojenqch Elunech. .Jakmile by1 Caesar zpra\.cn v);zvCdnfmi hlidkaini, i c Hclvtciovt pi-evcdli pies ieku u i tii Etvrtiny sv);ch zistupb, Etvrtina vSak i e zbstrivi jeStC pied iekou, vytrhne o ti-eti hlidce se tiemi legiemi z tibora a dorazi k t t EAsti nepi-jtel, kteri jeStt Peku nepPekroCila. Udeii na nP, zabavent piipravami a boje neschopnk, zcela zncnadini a vEtSinu . . jich pobije. CO zbylo, dalo se na Gttk a ukrylo po blizkfch lcsich. T a iupa se naz);vala TigurinskA. Nebot vSichni piisluSnici kmene Helvtciti jsou rozdtlcni vc Etyi-i Ezisti neboli iupy.

Prlivi: tato iupa za pamEti otcb na4ich zabila koilzula LGcia Kassia a jell0 vojsko poslala pode jho, kdyi sama jedini vytihla z domova. A tak at u i nzihodou, at Gradkem bohB nesmrtchljich privE ta Eisr kincne HelvbciC~, kterj kdysi zptisobila nirodu iiinsktmu citelnou porkgku, ted to prvnf odpykala. Svfm vitEzstvim pomstil Caesar nejen velkou ki-ivdu na stjtE, njibri i na vlastili svt rodin;, protoie TigurinovC v t t i e bitvE jako Kassia zabili tCi legita LGcia Pisbna, jeni by1 dEdem Caesarova tchana LGcia Pisbna.

13. PO ttto bitvt CIA Caesar, aby mohl dostihnout zbq- vajici zistupy HelvCciC~, zfidit pfes Arar most a vojsko po nEm pi-cvede. Hclvtciovt byli podtSeni nih1);m jeho piichodem, kdyi vidEli, i e clokAzal za jedin); den, CO oni sami svedli S nejvEtSimi potiiemi za p1n);ch dvacet dni, totii pi-ejit pies ieku. PoSlou proto k nEmu poselstvo. Hlavou a mluvCim poselstva by1 Divik6, kter); v on6 vdlce S Kassicm bjival vBdcem IIclvtciB.

'I'cn takto jedrial s Caesarem: UEini-li nirod Eimskf r; t~Iclvtcii mir, ptijdou prji Helvtciovt tarn a tarn zfistanou, I,tlc jim Caesar vykdie sidla a kde je bude chtit mit. Iiude-li jc vSak i nadile vhlkou stihat, jen a t pr); si vzpo- rlltmc jak na nEkdcjSi pohrornu niroda iimskCho, tak na tl;~vnou statcEnost Helvkcib. A i e znenadini jednu iupu ~)i.cpadl, kdyi ti, ktei-i u i byli za i-ekou, nemohli pi-epade- I I ) ' ~ na pomoc, proto pry at' si ani pfiliS nezaklzidi na svC sri~teEnosti, ani HelvCcie nepodceiiuje. T i pr); se od otcd s\,+ch a sv);ch pi-edkb nauEili bojovat spiSe stateEnosti, nei ;[by zipasili lsti nebo dokonce spolChali na nistrahy. Proto 1)l-f at Caesar nedopouSti, aby misto, kde spolu stoji, na- I)ylo proslulosti pohromou niroda iimskCho a vyhlazenim ic,ho vojska nebo aby pamEt' toho hlisalo budoucim.

14. Posltim Caesar odpovEdE1 takto: Tim m6n6 pry slni b);t nyni na rozpacich, protoie sAm m i v iivC pamEti, cm pi-ipomnclo helvkcijskt poselstvo; a tim tiie pr); to ncse, Eim mCnE se to piihodilo vinou niroda iimsktho. 'I'cn pr); se, bft si vEdom, i e se dopustil sebemenSi kiivdy, 111ohl toho zcela lehce uvarovat. Ale dal pr); se oSilit jednak ~Cdomirn, i e neuEinil nic, prot by se mEl bit , jednak mi- ~li.nim, i e bez pEiEiny se bzit neni tieba.

A kdyby tedy i chtE1 zapomenout na tu dhvnou potupu, z t l n pr); mtiic on - Caesar - zbavit se vzpominky i na ~~c,diivnt jcjich nisilnosti, i e sc zcela proti jeho vtili po- I,ouSeli vynutit si prbchod Provincii nisilim, i e zle zach6- /.(,l i S Haeduy a Ambarry i Allobrogy? A nestoudnt to ~l.jich vychloubini vftEzstvim, jejich vlastni Gdiv nad tim,

svi bezprjvi mohli tak dlouho pichat beztrestnE, vede 111.); ho ke stejntmu rozhodntmu zivEru. Nesmrtelni bo- Ilovt pr); popijvaji nCkdy vEtSiho StEsti a delSi beztrestnosti I ~ I I I , jei chtEji za jejich zloEiny ztrestat, aby pak tim bo- I l..;(~iCji pocitili zvrat osudu.

I'i-cs to vSak pi-ese vSecko uzavie pr); S nimi mir, odevzda- 1 1 - l i mu rukojmi, aby vidEl, i e svC sliby dodrii, a odtini-li

nadto vSecko pi-ikofi, jeH zpdsobili Haedudm - jim samjrm i jejich spojcncdm - a r0vni.i Allobrogbm.

Divik6 odpovEdtl: Helvtcidm vStipili prf u i jejich ddvni pfcdkovt, aby zdsadnt rukojmi jcn pfijimali, ale sami nedivali. Svtdkem toho je pr); narod fimskjr sdm. T o byla celd jeho odpovtd. A Sel.

P I K L E D U M N O R ~ G O V Y P R O T I

R ~ M A N O M

15. Hned nazftEi se Helvtciovt hnou odtud dhle. Stejni: uEini Caesar a vgecku jizdu - celkem na EtyEi tisice muid - kterou mtl staienu z celt Provincie a z Haedujska i od jeho spojencd, vySle napfed, aby pozorovali, kam nepEitel miEi. Jizda sleduje zadni voj pfiliS horlivE, pusti se na mist5 nepfiznivtm do boje s jizdou HelvCcid a z naSi strany je ntkolik padljrch.

Tou potyEkou zpychli HelvtciovC, protoie pouhjrch pi:t set jejich jezdch zahnalo takovou pfcsilu naSi jizdy, a zaEali se obEas smitleji zastavovat a svjrm zadnim vojem drdidit naSe k boji. Caesar vSak svt od boje zdrioval a zatim se spokojoval tim, i e brAnil nepEiteli v loupeni a plentni. Asi Etrndct dni pochodovali bez bojc tak, i e mezi zadnim vojem nepfdtelskjrm a naSim pfedvojem nebyvala vEtSi vzddlenost nei pEt Sest mil.

16. Mezitim se Caesar den CO den nalkhavc doiadoval na Haeduich obili, kterC mu za svou obec slibili. Nebot pro chladnt posud poEasi - Galie totii, jak u i dEive EeEeno, leii na sever - ncjen nebylo obili na polich jeSti: zralt, ale ani zelent pice nebylo sdostatek. A toho obili, ktert si dal dovtzt na lodich po Eece Araru vzhbru proti vodt, nemohl dost dobfe po- u8ivat, protoie Helvtciovt od Araru odboEili a vzddvat se dotyku s nimi Caesar nechtEl. Den ze dne otdleli

I I . I ( . ( I I I ( JVC s dodbvkou, poukazujice, i e prjr se u i obili ~~ll \ . i t l i , svdii, u i u i je tul

IiclyB vidEl, i e tEch prbtahb je u i pEiliS a i e CO nevid5t 1 1 . 1 1 1 tlcn, kdy se md vojdkdm vyddvat piidtl obili, zavolh

. . I 1)ic:dni velmoie haedujskt, jichi mt l v t.4boEe dost

. I (lost, mczi nimi Divicidka a Liska. Liskus zastdval zrovna ~lt.jvySSi uEad haedujskg - HaeduovC zvou jej ,,verge- I ) ~ c , r " , volt se na rok a md moc nad iivotem a smrti spo- I11ol)tanb. PPisnE jim vytkne, i e ho dost nepodporuji, kdyi o l ) i l i nelze ani koupit ani brbt z poli, ve clivili tisnE tak nalt- II.IV~., kdy je nepfitel tak blizko, obzvlbgti: kdyi z valnt Edsti sc. ~ ~ u s t i l do vAlky jen na jejich prosby. Mnohem jeStE 1 1 1)Ccji pak si sttiujc, i c by1 zrhdnt nechbn na holitkdch.

17. T u teprve - 6Einkem Caesarova projevu - vytasi S(. Liskus s tim, o Eem pEedtim pomlEel: Je pr); U nich r~pkolik muib, jichi slovo velmi mnoho vdii U lidu, takie i . lko soukromnici vice zmohou nei sami 6Padovt. Ti pr); I)II~-iEskou a zlovolnou EeEi odrazuji lid, aby neodvddtl ol)ill, kterC je zavdzdn dodavat. LCpe prjr je, nemohou-li 117. s;tmi podriet vedeni v Galii, sndSet vlAdu Galb nei kilnand. Nemaji prjr nejmenSi pochyby o tom, i e &man6 .;l)olu s ostatni Galii vyrvou svobodu i Haedubm, porazi-li I l(.lvCcie. Tito pobuEovaEi pry takt prozrazuji nepEiteli I i111skC pldny i CO se dtje v tAboie. O n sdm, Liskus, nembie I ) I ); jc udriet v mezich. Ba naopak je pr); si vgdom, s jak \.c.likqm nebezpeEim uEinil to, i e uznal za nutnC oznbmit ( :.~c.sarovi vtc tak nalthavou. To prjr by10 dbvodem, i e 11llCc1, pokud mohl.

18. Caesar dobie rozumE1, i e Liskus tEmito svjrmi slovy I I I ~ I ~ ~ Diviciakova bratra Dumnoriga. NechtEl vSak, aby .,I. o tEch v5cech jednalo v SirSim kruhu pi-itomnych. I ~.ozpusti rychle shromdidEni, Liska si vSak zadrii. Vy- ~~c.i\,li sc ho jen samotntho a beze svEdkb na to, o Eem mluvil

sllrom6idEni. Ted mluvi Liskus s vttSi otevEenosti .I 1 )tlv;ihou.

Na ty vEci se vyptivb Caesar dbvEr11E takt jinfch. Shledivi, i e je to pravda: Dumnorix i e je to vskutku, mui nadmiru odvbin);, pro svou StEdrost U lidu velmi obliben);, pfevratu dychtiv);. PO lCta m i lacino v nbjmu cla a vSecky ostatni haedujskt poplatky, protoie se pfi draibE nikdo neodviii na ntho pEihodit.

Takto i e si Dumnorix rozmnoiil svt soukromC jmEnt a jeStE opatfil bohatt prostEedky na StEdri: dary. Ze si stile vydriuje na svdj niklad poCctnou jizdu a m4 ji ustaviCnt kolem sebe. Nesmirnt mnoho i e sv);m vlivem zmdie nejen doma, ve svtm kmeni, nfbri i v kmenech sousednich. A jen pro zv);Seni toho vlivu i e provdal svou matku mezi Biturigy za muie tam nejpfednEjSiho urozenosti i moci; s im i e mA manielku z HelvtciB, nevlastni sestru pak z matEiny strany a svt ienski: pfibuzenstvo i e rozevdal po jinych galskfch kmenech.

Pro toto svt pEibuzenstvi i e je Dumnorix naklongn pEizni Helvtcidm, a nadto jeSti: z osobnich ddvodd i e nenbvidi Rimany a Caesara, protoie pry jejich pfichod jeho moc zmenSil a naopak bratru Diviciikovi vrbtil dEiviijSf vlivnt postaveni a viinost. Potki-li snad Rimany jak); nezdar, i e si Dumnorix del2 velikou nadEji na to, i e se s pomoci Helvtcid domiiie doma moci krilovskt; kdeito bude-li svrchovanE vladnout nbrod fimsk);, i e se nejen vzdivb nadije dosihnout kdy krilovskt moci, n);bri se obiv4 i ztrity viinosti a moci osobnf, ktert m i jeStE ted'.

Caesar si pfi tom vyptbv4ni zji5foval takt o jczdeckC bitce, svedent ngkolik dni pEedtim s koncem pro nis nepfizniv);m, i e Dumnorix se sv);mi jezdci by1 prvni, kdo zaEal utikat, nebot prbvi: on velel jizdE, kterou Haeduovt poslali Caesarovi na pomoc, a i e jejich 6tEkem byla ve zmatek uvedena i ostatni jizda.

C A E S A R Z A K R O c f P R O T I

D U M N O R ~ G O V I

I!). To vSecko si Caesar vyzvEdEl. A k tgmto vEcem, Ij~~tlicim podezfeni a dohady, pi-istupovaly skuteEnosti I I ; I ~ ) ~ O S ~ O zjiSttnt: Dumnorix i e pfevedl Helvtcie Stkvan- s k r r n ; i e zprosti-edkoval mezi nimi v);mEnu rukojmi; i e to \%.chno uEinil nejen bez rozkazu jak Caesarova, tak vlast- r~ i l~o kmene haedujsktho, n);bri dokonce bez jejich vedomi; vi11u i e mu d5vA sAm nejvySSi 6i-ednik Ilaedujskf. Soudil ~ c ~ l y , i e je dosti ddvodfi, aby proti ncmu zakrocil bud sbm, ~ ~ t , b o aby vyzval kmen, ten aby zakroEil.

VSemu tomu jedno jedint se stavElo na odpor - to, i e ( hcsar z vlastni zkuSenosti vEdEl, jak Diviciikus, Dumno- I igdv bratr, opravdovi: lne k nbrodu fimsktmu, jak naprosto it: oddhn jemu - Caesarovi - osobni:, jak neobyEejni: je vcrn);, spravedliv);, umirnEn9. ME1 totii obavy, aby nevzbu- t lil Divici5kovo rozhofEeni, potrcsti-li Dumnoriga na hrdle.

Proto dfive, nei by vdbec CO podnikl, dB si zavolat 1)lvicibka. A nepouiije obvyklfch tlumoEnikd, nljbri hovoi-f s nfm prostiednictvim Gija Valeria Troucilla, pied- lliho muie z Provincie Galie, svtho pfitele, k ngmui mEl

vSem plnou ddvEru. V rozmluvC pfipomene Divicibkovi cliitklivE, CO u i za osobni jeho pfitomnosti by10 v shromiidE- 11i Gald feEeno o Dumnorigovi, a zArovcii ho zpravi o tom, c-o kdo o Dumnorigovi fekl U nEho v ddvErntm soukromi. %Ad6 ho pak ddrazni: a nabhdA, aby mu nemEl za zlC, a i In~de vEc vySetfena, rozhodne-li o bratrovi bud on - Cae- s.lr - sim, nebo uloii kmeni haedujskCmu, ten aby roz- IlOdl.

20. Divicibkus objal s velkfm pliCem Caesarova kolena .I poCal ho zapfisahat, aby proti bratrovi nezakroEova1 ~~i,jak pfiliS pfisnE. Vi pr); dobi-e, i e je to pravda, a nikdo

se nad tim vice nermouti nei on sim, protoie se Dum- 1 1 o l . i ~ vzmohl jen s jeho pomoci, kdyi on - Diviciikus -

mtl nejen doma, n);bri v celt Galii vliv nejv6tSi, Dumnorix vSak pro svC mlidf pramal);, i protoie nyntjSich sv);ch bohatfch prostiedkb a moci pouiiv6 k tomu, aby nejen oslabil jeho - Divicikkhv - vliv a vAinost, n);bri i jeho samCho aby bezm6la zahubil. Pfes to vSak piese vSechno d6v6 pr); se on - DiviciAkus - s6m pohnouti k shovivavosti jak lbkou k bratrovi, tak ohledem na vefejnC mintnf. Nebot' zakroEi-li Caesar nyni, kdy se Divici6kus ttSi tak vz6cnCmu jeho pfiitclstvi, proti Dumnorigovi ntjak pfiliS pfisnt, nebude pr); Elovtka, aby vtiil, i e se tak nestalo po vhli Divici6kovC. A z toho bude nAsledovat, i e se od nCho odvriti cel6 Galie.

Takto kdyi Diviciikus d6le jest8 prosil Caesara a plakal, chopi se Caesar jeho pravice, konejSi ho a i6d6, aby jii nechal proseb. Prohlisi, i e si jeho pi6telstvi a pfiznt tak vysoce vhii, i e na jeho pi-Ant a prosby bratru Dumnorigovi stejnt promiji piikofi EinCnP stPtu iimsktmu, jako smaz6v6 z pamtti svC osobni rozhoiEeni nad tim. Zavol6 si Dumno- riga, pfizve jeho bratra. Rekne mu otevfent, CO mu vyt);k6. Vyloii, CO vi shm a naE si stCiuji jeho spoluobEan6. Napomene ho, aby se napiiitt vyvaroval vSeho podezfeni. CO bylo, promiji pr); mu s ohledem na bratra DiviciAka. Dumnoriga si d6 pod tajnjr dozor, aby vtdtl, CO dt16, s k);m hovofiv6.

21. JeStt toho dne je Caesar zpraven v);zvtdn);mi hlidkami, i e se nepidtelt usadili na lipati vrchu osm mil od jeho leieni, a vyslal lidi prozkoumat, jak); je litvar vrchu a jaki moinost v);stupu kolem dokola. By10 mu h16Sen0, i e vjrstup je snadn);.

Nato d6 svtrnu legitu-z6stupci Titu LabiCnovi rozkaz, aby o tfeti noEni hlidce vystoupil s dvtma legiemi a za

\ c.(lcni ttch, kdo mtli cestu prozkoumdnu, na temeno I,.IILI. A vyloii mu, CO sv);m pl6nem sleduje. Sim pak

( B i l \ . r t t noEni hlidce t6hne sp6SnE za nepfitelem toui cestou, I ,~I , I .~ . piedtim pouiil on, a vSecku jizdu poSle pEed sebou. I'~il)lius Khnsidius, kter); by1 pokl6d6n za velrni zkuSentho \oj;ika a slouiival u i ve vojsku Llicia Sully a pozdtji pod hlarkem Krassem, je poslin napped s v);zvCdnou hlidkou.

22. Na lisvitt vSak, kdyi u i m61 LabiCnus temeno L.I.(.I~u ve svjrch rukou, kdyi Caesar sim nebyl od nepP8tel- skdlio leieni ddl nei phldruht mile - piitom nebyl, jak 1)ozdtji zvtdEl od zajatcb, ani jeho, ani LabiCnbv piichod ~lc,pfitelem zpozorovin -, piiiene se k Caesarovi p1n);m crvskem K6nsidius a cel); zdCSen); mu hlbsi, i e vrch, k t e r j si pfil mit obsazen); Labitnem, drii nepiitel: zjistil I ) I ' ) ~ to podle galskych zbrani a odznakb.

Caesar vyvede svt sbory na nejbliiSi pahorek a zitdt I~itcvni Sik. Labitnus mtl u i vrch obsazen);, ale podle ( :ncsarova rozkazu - do boje se nepougttt, leda i e by Caesa- ~.ovy sbory byly spatfeny u i blizko nepfitelsktho tibora, <)by tak smtioval dtok na nepiitele souEasnt ze vSech stran - Eekal Labitnus na naSe a boje se zdrioval.

Teprve kdyi den u i hodnC pokroCil, vySetfi1 si Caesar ~)rostiednictvim vyzvtdaEe, jednak i e vrch je v naSich r.t~kou, jednak i e se HelvCciovC hnuli dile a K6nsidius %c mu ze samtho d b u hlAsil, CO nevidtl, jako by to skuteEnt I)yl vidEl. I sleduje Caesar nepfitele takC ten den v obvyklC vzd6lenosti a poloii se t6borem tfi mile od jeho tbbora.

23. To zbfvaly vSeho vSudy u i jen dva dny do dne, ktly se mtlo vojsku vydivat obili. A do Bibrakte, daleko ~~cjvttSiho a bohatt zisobenCho mtsta haedujsktho, nemEl tl;iIe nei osmn6ct mil. Rozhodl, i e nutno piedevSim zajistit \~?jsku z6sobovbni. Nazitfi tedy odboCi pochodem od I IclvCcib a zamifi kvapnt na Bibrakte.

Zpr6vu o tom donesou nepfiteli otroci uprchli Lliciu .Acmiliovi, des6tniku galskC jizdni Eety. HelvCciovC si bud

myslili, i e RimanC pied nimi ustupuji ze strachu - tim spiSe, i e den piedtim bitvu nesvedli, a t mEli obsazeny vjrSiny - nebo doufali, i e mohou Rimany odiiznout od zisobovini. At' tak nebo onak - hned zmEnili plin, obritili se a zaEali dotirat na niS zadni voj a dritidit jcj k boji.

24. Jak to Caesar zpozoroval, vyvedl svC sbory na nejbliiSi pahorek a poslal jizdu, aby zadriovala nepiitel- skjr nipor. S im zatim ziidil v pdli kopce trojitjr Sik ze Etyi legii starjrch osvEdEenjrch vojikb; nahoie na samCm hiebeni umistil dvE legie, kterC zcela kritce piedtim sebral v PEedni Galii, i vgecky pomocnt sbory tak, i e cely pahorek nad sebou a i vzhdru zaplnil lidmi. Osobni za- vazadla dal mezitim snCst na jedno misto a tEm, kteii byli seSikov6ni nahoie, naiidil je zabezpetit.

Take HelvCciovt, se vSemi svjrmi vozy naSim v patich, zavezli svou tcikou vozbu postupnE na jcdno misto. Sami pak odrazili naSe jezdce hustE sraienjrmi iadami, utvoiili sevienou falangu a postoupili proti naSi prvni bitevnf FadE.

25. Caesar dal z dohledu odvCst nejprv svtho konE, pak vSecky konE celCho svtho doprovodu, aby nebezpeEi vyrovnal pro vSecky a vzal jim tak nadEji na 6tEk. Pak vojiky povzbudil a dal se do bitvy. z e vojici metali oStEp shora, snadno nadclali mezer v nepiitelskC falanze. RozruSili ji tak hpln6, vytrhli mete a vrhli se na nepiitele htokem. Galdm by10 pro boj velmi na zivadu, Be jcdinjrm hodem naSich oStEpb b+alo proriieno a dohromady spf- nino hned nEkolik jejich StitB. Hrot se ohnul, takie nemohli ani oStEp vytrhnout, ani bojovat dost pohodlnE, nevlhdnouce volne levou rukou. A tak mnozi, dlouho se u i levou paii natiepavSe a bez 6spEchu, radEji Stit pou5tEli z ruky a bojovali zcela nekr-yti a nechrincni. A koneEnE zcela vyEerpini ranami zaEali krok za krokem couvst a stahovat se na blizkjr kopec, vzdilenjr od nich jen asi mili.

( )l)s;~diIi jej a naSi postupovali hned za nimi. A tu I:, l 1 1 i. ;L TulingovC, kteii v sile asi patnicti tisic muid I I / . I \ . /~ . ;~l i ncpiitelskjr voj a kryli nistup poslednich do 1 1 1 ~ j l . , udciili rovnou z ' pochodovtho htvaru naSim do I,I .~\.c<llo, Stitem nechrinEnCho boku a obkliEovali je. Jak I I I ~IllCdli HelvCciovC, ktefi se u2 piedtim stihli na kopec, / . ~ c . ~ l i na naSe znova dotirat a pouStEt se zase do bitvy.

Rirnant provedli obrat Siku a za6toEili na dvE fi-onty l . l l i , ?c prvni a druhjr Sik Eelil novCmu 6toku nepMtel 11-tlliou u i picmoienjrch a zatlaEenjrch, tieti pak zadrioval I : t ' ~ j t . n Tulingy, ted teprve pfichizejici.

'Lfi. Tak se bojovalo v ttto bitvt na dvE strany dlouho . I 1'1l)ornE. Kdyi u i nepiitelC nemohli 6tokdm naSich dCle ~~tlt,ldvat, sthhli se jedni, jak u i diiv s tim zaEali, vpoiidku ~ 1 s na kopec, druzi se uchjrlili k tEikCmu obozu a lehEi \.ozl)E. PO celou tuto bitvu totii, aE se bojovalo od sedmC 1111tliny denni do vetera, nemohl nikdo vdbec spatiit ~~t.l)i.itcle na httku.

1)louho do noci se bojovalo jeStE U tgikjrch zavazadel, ~ ~ ~ . o t o i c je mfsto nispem ohradili vozovou hradbou a shora 111c,tali oStEpy na naSe, jak jen se bliiili, nEkteii pak zase ~~~t.zcrarni mczi vozy i mezi koly pEikrEeni zespod hizeli ,;\ .i galski zvliitni kopi a oStEpy hizeci-zvou je ma t a r a , I I ; I g u l a - a naSe jimi zrafiovali. Dlouho se tak bojovalo, .I; koneEnE se naSi zmocnili zavazadel i celtho tabors. ' I ' ; I I ~ jim padla do zajeti Orgetorigova dcera a jeden z jeho ..\.lll"l.

I'?cBilo tu bitvu jen asi sto tiicet tisic Helvtcid a ti Sli I 1 . 1 0 ~ tu noc bez ustini. NepieruSujice pochodu na chvi- I I I " ! ~ L : ani v noci, dorazili EtvrtCho dne do 6zemi Lingond. N.l,<i je nemohli stihat, zdrieli se tii dny ogeti-enim rant- I li c.11 a pohibivinim padljrch.

(:;lcsar proto poslal k Lingondm posly s dopisem, aby I ll.l\.6cie nepodporovali ani obilim, ani Eim jinjrm. UEi- 1 1 i - l i tak, i e je bude mit za nepEitele stejnE jako HelvCcie.

Siim pak se S prodlenim tii dnh S veSkerou svou brannou moci pustil za nimi.

27. HelvCciovt, donuceni nedostatkem vSeho potfeb- nCho, poslali k Caesarovi poselstvo, i e se vzdivaji. Po- selstvo jej stihlo na pochodu. Vrhli se mu k nohhm a po- kornjrmi slovy i S pl6Eem poprosili o mir. Kdyi jirn Caesar piikizal, aby vyEkali jeho piichodu na misti:, kde privi: jsou tiborem, rozkazu se podrobili.

Jak k nim Caesar dorazil, vyiidal si rukojmi, zbrant a otroky, kteii snad k nim piebihli. Zatimco to shAnCli a sniiSeli, piijde jim do toho noc. A tu na Sest tisic lidi iupy zvanC Verbigenski - bud'to piedi:Seni, i e budou porub6ni, a i vydaji zbrani, anebo zliikini vyhlidkou na zichranu, protoie asi potitali, i e v takovCm mnoistvi vzdivajicich se na milost a nemilost jejich btEk zhstane bud utajen nebo vdbec nepozorovin - opustilo hned zaEiitkem noci leieni HelvCcih a zamiiilo k Rjrnu a do kraj b germinskjrch.

28. Jakmile o tom Caesar dostal zprivy, naiidil kmendm, jejichi lizemim se pustili, aby mu je sehnali a piivedli zpit, chtiji-li bjrt v jeho oEich bez viny. S uprchliky, kteii mu byli piivedeni zpit, naloiil jako s nepiiteli - byli porubini. VSecky ostatni piijal v poddanstvi, kdyi odevzdali rukojmi, zbrani:, uprchliky, otroky.

HelvCciBm, Tulingbm, Latobikdm a Raurakhm poruEil, aby se vSichni vritili do lizemi, kterii opustili. A protoie pozbyli vSeho obili a doma takC nebylo do Eeho kousnout, piikizal AllobrogBm, aby je dostateEni zisobili obilim. Helvtcihm samjrm poruEil, aby znovu vystavili hrazeni sidliSti i vsi, je i vypilili. UEinil tak hlavni: z toho dhvodu, i e nechtil, aby zdstal neobydlen kraj, odkud se HelvC-

a I ' I \ L ystEhovali, a aby zar);nSti Germhi , l ik ini lirodnosti , U ' 1 1 , rlc.picchizeli ze svCho 6zemi do 6zemi HelvCcib .I I ~c.sl,~li sc tak piimjrmi sousedy Provincie Galie a S ni :\ I.'I;I i. illlobrogb.

IL)j(., lid prokizavSi skvElou stateEnost, dovolil Haeduhm 1 1 . 1 ic:jich iidost usadit si na haedujsktm hzemi. HaeduovC 1 1 1 1 1 lam piidilili pbdu a dali jim pozdiji stejnou miru 1 " .iv ;I svobod obEanskych, jakou mEli sami.

L'!). V t iboie HelvCcih byly nalezeny vjrkazy ieckjrm I,l\rllcm psant. Byly odevzdhy Caesarovi. By10 v nich I M , c llc jmen obci seps8n0, jakjr poEet muid zbrani: schop- I I ; ( . I ~ odchhzel kde z domova, a rovnii uveden poEet cl?([, starch, ien, kaidjrch zvlbSt'. A lihrnnjr souEet vSeho I O I I O podle hlav byl: HelvCcih 263 tisice, Tulingd 36 tisic, I..~tobikG 14 tisic, Raurakh 23 tisice, B6jd 32 tisfce. Z nich I,vlo muib zbrani schopnjrch na 92 tisic. VSech dohromady l , \ 10 na 368 tisic. TCch, kdo se vritili domh, by10 pii t,i i ~ ; in l , je i naiidil Caesar, napoEteno 1 10 tisic.

V A L K A S A R I O V I S T E M .

s'l'f ~ N O S T I - G - A L ~ N A A R I O V I S T A L .

30. Vilka s Helvtcii byla SQastnt skonEena. K Caesarovi \ I . Ilromadni dostavila poselstva tCmi:i: z cel6 Galie, pie- ( ! . i t i obci, aby mu blahopi-ili : Ti-ebaie Helvtcie ztrestal i.ilkou za star6 jejich kiivdy napichant na ni rodi iim- ,l,Cln, piece prjr jen vidi, i e se tak stalo nemCni na prospgch / I 111t Galie nei niroda fimsktho. A to proto, i e pr)i HelvC- I 10v6, aE se jejich obci skvile daiilo, jen S tim limyslem I,j)t~stili svC domovy, aby se dali do viilky S celou Galii, . I I ) ) ; se zmocnili nad ni nadvlidy, aby si mili z Eeho vybrat 1.1 110vjr domov kraj, kter); uznaji za nejvhodnijSi a nej- I I I I ,tlnCjSi, a aby meli ostatni obce poplatnjrmi.

Vyslanci pak Zidali, aby smF:li na den piedem piesnt stanoven); ohlisiti obecn); snEm celt Galie a utinit tak S vjrs1ovn);m Caesarovtm svolenim. Maji pr); nEktert vi:ci, S nimii by se r id i naii obritili, a i snem dojde o nich ke spoletnt dohodE. Caesar k tomu svolil, urEili den snEmo- vini a zavfizali se na nEm vzjjemnou piisahou, i e nikdo z nich nevyzradi, na Eem se snPm usnesl, krom tEch, jei by snEm tim povEiil.

31. Nato se snEm rozegel. T i i piedfici kmend jako piedtim znovu navStivili Caesara a poiidali ho, aby S nim smEli beze svEdkb a potajmu pojednati o zichranE jak pro sebe osobnt, tak obecni: pro vSecky Galy. Jejich prosbi: Caesar vyhovEl. A j i i se mu vrhli vSichni S pliEem k nohim. NemtnF: pr); usiluji a se snaii o to, aby se ne- vyzradilo nic z toho, CO povtdi, nei o to, aby dosihli, Eeho si pEeji. Nebot vyzradi-li se CO, jasnf: pr); vidi, i e propadnou nejhroznejgim mukim.

Mluvil pak jcjich jmtnem Diviciikus Haedujsk);: V Ga- lii p r j jako celku jsou dvC strany. Jcdnu z nich vedou Hae- duovt, druhou ArvernovC. Protoic pak tito dlouhi ltta tak 6pornE zipasi mezi sebou o nadvlidu v celt Galii, do510 p r j k tomu, i e Arvernovt i Stkvanovt si povolfivaji za ioldntfe Germiny. TEch pr); pFeSlo pEes R);n napoprvC okolo patnicti tisic. Kdyi vSak si ten divok); a barbarskq lid oblibil obdElani galski pole, vyspElejSi zpdsob iivota a blahobyt galsky, byly pr); jich pievfidEny dalSi zistupy. Nyni p* jich je v Galii celkcm na sto dvacet tisic.

S nimi pr); se HaeduovC a jejich chrinEnci nejednou u i utkali v boji. Ale byli poraieni a utrpEli hroznou pohromu, ztratili prjr vSechnu Slechtu, vgechen senit, vSechnu jizdu. Ochromeni tEmi boji a pohromami, oni, kteii pro svou statehost i pro hostinnt pijtelstvi S nirodem iimskjrm mivali piec piedtim nejvEtSi vliv v Galii, byli pr)i donuceni d i t Sekvanfim za rukojmi nejpiednEjSi Slechtice a zavfiza~i piisahou svoi~ obec, i e nebudou ani ifidat zp5t rukojmi,

Por6ika Helvkcili (I, 23-26)

ani se pomoci doiadovat od niiroda Eimsktho, ani se zptEovati zbstiivat trvale v sCkvanskCm podruEi a nad- vlidi:.

On siim - Divicikkus - pr); z celtho haedujsktho kmene jedin); se nedal pohnouti, aby pEisaha1 nebo dal svt dCti za rukojmi. Proto pr); uprchl z kmene a pfiSel do Rima k seniitu iiidat o pomoc, protoie samojedin); neni vkkn ani pEisahou, ani rukojmimi.

HdEe vSak pr); pochodili vitEzni SCkvanC nei poraieni Haeduovt. Kriil germiinsk); Ariovistus se usadil totii v jejich Gzemi a zabral si tEetinu pddy stkvanskC, kterii je nejlepSi z celt Galie. A nyni pr); u i zase pEikazuje Stkva- nGm, aby mu vyklidili dalSi tEetinu, protoie pEed ntkolika mbici pEiSlo za nim CtyEiadvacet tisic lidi kmene Haddh, kter);m pr); se opatEuje prostor k osidleni.

A tak pr); dojde v ntkolika letech k tomu, i e oni vSichni budou vypuzeni z Gzemi Galie a i e vsichni Gcrmkni piejdou Rfn. Nebot' ornou pbdu germinskou nelze pr); vdbec srovniivat s ornici v Galii ani iivobyti v germAnskCm Zaryni s obvyklym iivotem zde - v Galii.

Jakmile vSak pi-emohl Ariovistus jednou sbory galskC - v bitvi: U Magetobrigy -, od tC doby zpupnC pr); a kruti: vliidnc, za rukojmi iAdii pr); priivi: jen dCti nejurozen6jSich Slechticd a uvaluje na ni: pro v);strahu vSechny moinC tresty a muka, neni-li CO vykoniino zrovna podle jeho pokynu a vdle. Surovec pr); to je, prchlivec a zaslepen); viilnivec. Zkriitka jeho zvdli a piinovitou panovaEnost nelze pr); u i dCle sn6Set. Nepombie-li pr); nCjak Caesar a nkod Eimsk);, nezbude Galbm, nei aby uEinili vSichni totCZ, CO u i uCinili HelvCciovC: vyst&hovat se z domova, hledat si jinde stfechu nad hlavou, jinii sfdla, daleko od Germiinb, a zkouSet Stbti, at' uf piijde, CO piijde.

Vyzradi-li se tohle Ariovistovi, umuEi pr); nepochybnt vSecka rukojmi, jei U nth0 jsou, CO nejkruttji. Jenom Caesar mdie prjr bud viihou svC osobnosti a svCho vojska nebo

i.itCzstvin1 prAvi: dobywm nebo sliivou jmCna PimsBtho ~~.il.oda zabriinit, aby se u i vttSi mnoistvi Germiinb ne- Iki.iv'idCl~ pies Rfn; jen Caesar pr); mtiie uchriinit celou ;;llii od Ariovista a jeho pEikoEi.

32. Diviciiikus jen domluvil, a hned zaEali vSichni ~'iitomni s hlasitym nhikcm prosit Caesara o pomoc. ,Ji.tlini vSak ze vSech Stkvanovt - Caesar to hned zpozo- I-oval - neCinili nic takovtho jako ostatni, n);bri smutni: s lllavou sklopenou hledtli k zemi. S podivem mu bylo, pro? to, i zeptal se jich rovnou. StkvanC na to ani muk ; I beze slova setrviivali v svCm zasmuSeni. Znova se jich ptal ;I znova, nedostal vSak z nich ani slbvka. A tu za n6 odpo- vCd6l zase Haeduj Diviciiikus: 0 to pr); je bidntj5i a ttiSi i~tlCl Stkvanh nei ostatnich, i e se oni jedini neodvaiuji ;ini potaji si postCiovat, natoi prosit o pomoc, dtsice se krutosti nepEitomnCho Ariovista, jako by by1 osobnE pEi- (omen. NeboS ostatni pr); maji aspofi mofnost utCci, Ltlcito Stkvant, kteii si Ariovista vpustili do zemE a vSecka sv:~ hrazenii sidligti: vydali do jeho moci, musi sniiSet vgecka rr~yslitelni muka.

33. Zjistiv si tento stav vEci, dodal Caesar Galdm mysli I)ovzbudiv);mi slovy a slibil jim, to i c budc jcho starost, I)oufii pr); a nadEje se, i e Ariovistus, vzhledcm k jcho - ( :acsarov);m - dobr);m sluibhm a pro viiinost k jcho osobi: ~~c.chii vSeho pEikoPi. Nato shromhidtni rozpustil.

A krom toho vgeho, CO tu zv&dtl, nabhdalo jej i mnoho ji~~tho, aby galskC prosby uviiiil a postaral se o jejich si)lnEni. PEedevSim vid61, kterak Haeduovt, jei seniit i.Irnsk); Easto nazval ,,bratry rodn);mi a pokrevenci", jsou (;crmiiny drieni v otrockCm poddanstvi, a jak vtdCl, jc:jich rukojmi jsou U Ariovista a U Stkvanb. To pPi tak vc.likC moci niiroda PimskCho pokliidal za nejvEtSi hanbu I H ' ~ sebe i pro Eimsk); stiit.

Caesar vSak vidtl velikt ncbezpeEi pro niirod Pimsk); t;lkC v tom, i e si Germiini poneniihlu navykaji pEechiizet

R);n a i e jich piichizi do Galie velikC mnoistvi. Soudil, i e takovi divi barbafi, a i obsadi cclou Galii nezdrii se nijezdd ani na Provincii, jak u i uEinili diive Cimbrovt a Teutoni, a odtud i e si zamiPi i do Italie, zvlAStt kdyi Stkvansko d6li od naSi Provincie jenom Rhodanus. Tomu zabrdnit poklidal za nutnt CO nejdiive. Ariovistus pak sAm takovou u i dAvno si osvojil nadutost, takovou domfglivost, i e ziejmt u i by1 nesnesiteln);.

P R V N ~ V Y J E D N A V A N ~ S A R I O V I S T E M

34. Proto se Caesar rozhodl poslat k Ariovistovi posly S vjrzvou, aby si k rozmluvt vybral nijakC misto uprostied mezi nimi obcma. Rad pr); by s nim pojednal o vCci stitu i o otAzkAch osobnt velmi ddleiitfch pro jednoho jako pro druhCho.

Tomu poselstvu odpovEdtl Ariovistus: SAm kdyby by1 nEco potieboval od Caesara, piisel pr); by b);val on za nim. Chce-li Caesar nCco na nEm, nemd p j l se obttiovat piijft zase on k ntmu. Mimoto pry nemA ani zrovna chuti pfijit bez vojska do ttch krajd Galie, jei md v moci Cacsar, ani nemdie stAhnout vojsko na jedno misto bcz velkt piepravy zasob a bez znaEnfch obtiii. A pak - piipadfi mu pry divnC, CO vdbec pohledavi at u i Caesar, at narod Pimsk); v jeho Galii, kterou piemohl V poctivCm bo-ji.

35. Obdriev tuto Ariovistovu odpovEd poslal k ntmu Caesar znovu posly s tEmito vzkazy: Protoie se Ariovistus za takov); ddkaz piizni: jeho a nAroda iimsktho - dostalo se mu totii za Caesarova konzulAtu od senatu Eestntho nAzvu ,,spiAtelen); krfil" - odvdttuje jemu a nArodu iimsktmu tim, i e se, pozvin, zdrAhi piijit k rozmluvt a i e nepoklkda za nutno o spoleCnC vtci se poutit a obezni- mit se s ni zevrubntji - necht tedy vczme na vgdomi,

i,. 1'0 nEm Caesar i i d 5 toto: PiednF: at' u i iAdn); zA- ,.IIIJ) lidi nepievid! pPes R);n do Galie. Za druhC at' I l.lcduhm vrAti rukojmi, jei mA od nich, a SCkvandm at' tlo\~oli, aby s jeho vtdomim smtli vrAtit Haedudm ru- I,~!j~ni, jei maji zase oni od nich. Haeduy koneEnt a t I,i'ikoi.im nesuiuje a vAlkou nenapadd ani je, ani jejich '~j)(!jc~ice.

UEini-li tak, Caesar p j a nArod Pimsk); bude s nim t r.\,;~le diti v dobrt vdli a v piAtelstvf. Nebude-li vs'ak poia- (l;~vkbm vyhovgno, nenechA pr): Caesar bez trestu piikoii ~~; l~~; ichanA na Haeduech, protoie se za konzuld Marka h.l(>ssaly a Marka Pis6na senAt- usnesl, aby sprivce pro- \ illcie Galie, budii to kdokoli, chrinil Haeduy a ostatni I)i;itcle nAroda iimsktho, pokud by to mohl uEinit k pro- ,> ] )i.chu rcpubliky.

36. Na to odpovtdtl Ariovistus: Je p j r prAvem vileE- r~fm, i e vittz vlidne pora2en);m podle vlastni vtilc. TaktCi

asi nArod iimskf je zvyklf piemoien)im vlAdnout ~likoli podle piedpisu nekoho jintho, n);bri po volnCm .;\,(:m uznini. Nepicdpisuje-li on sdm ndrodu iimskCmu, j.rk m i svtho priva uiivati, nemA p j nirod Pimskf zase i c . 1 1 1 ~ brinit v jeho prAvech.

Haeduy pr); si utinil poplatnfmi, protoie je pPemohl, I , t l l r i se pokusili o vAlctnt itesti a kdyi se s nfm utkali se /I)~-nni v ruce. Cacsar pr); se na nEm dopouSti velikC I\i.ivdy, i e mu svfm piichodem zkracuje dfichody. l i,tcduGm pr)i rukojmf nevrhtf, ale taki. se nedd neopriiv- 11i.1li' do vilky ani s nimi, ani s jejich spojenci, budou-li .;[<it v6rnC ve smlouv& a platit ikdni. rotni poplatek. Ne- 1,ridou-li to vSak Einit, pranic p j r jim nepomtiie jmCno I ,l.ati.i niroda iimsktho.

A i c Caesar, jak s pohrdikou prohlaiuje, nenechA ~~c,ztrestdno ukiivd'ovAni Haedutim - nikdo pr); se jeStt rit,~~tkal s Ariovistem, anii by1 sAm zahuben. MA-li chut, 1 1 . 1 1 at' si piijde! Uvidi, CO dokaie statehost GermAnb,

nikdy nepiemoien);ch, v boji dokonale vycviEenfch, vidyt dlouhfch EtrnAct let u i nevkrotili pod stiechu.

S T R A C H R ~ M A N C J P R E D G E R M A N Y

37. PrivE tou dobou, CO tyto vzkazy byly Caesarovi oznamoviny, pEichizela takt poselstva od Hacdud i od Trtverd: Haeduovt sttiovat si, i e Harddovt, teprve nedivno pEepraveni do Galie, pleni jejich dzemi; ani rukojmimi pr); se nemohli dokoupiti pokoje S Ariovistem. TrkverovC pak hlisit, i e pr); se po pravtm biehu r);nskCm utAboEilo sto i u p Sutbd, aby se pokouSeli dostati se pies ieku. Vedou pr); je bratEi Nasua a Cimberius.

Tfm vSim by1 Caesar velmi znepokojen a usoudil, i e si must pEispiSit, aby nebyla znesnadnha moinost odporu, kdyi by se novt davy Sutbd spojily se star);mi sbory Ariovistovfmi. A tak, zajistiv CO ncjrychleji zisobovAni, zamiii zrychlenfmi pochody proti Ariovistovi.

38. Kdyi urazil tEi dni cesty, h lh i se mu, i e Ariovistus S celou svou brannou moci t ihne rychle, aby zabral Veson- ci6, nejvttSi stkvanskt mtsto, a i e postoupil j i i tPi dni cesty od svtho dzemi. Tomu, soudil Caesar, nutno zabriniti stdj CO stdj.

Nebot byla v tom mtstt pohotov2 znaEni zisoba vSech v6leEnych potFeb. A mtsto samo by10 pEirozenou polohou tak chrAnEno, i e diva10 dobrou pEileBitost vAIku protahovat, protoie Eeka Ddbis ttmCi celt mEsto obtiEi, jako by ji kruiidlem vedl kolem dokola. Zbgvajici mezeru, ne del3 nei Sest set stop, kudy Eeka neteEc, zabiri hora znaCnC v);Se, a to tak, i e z obou stran dosahuji jejiho dpati bEehy Eeky. Hradba, kterou je hora obehnina, Cini z ni tvrz a spojuje ji S mzstem. Sem pospiSi Caesar pochoduje rychle dnem i noci, mkt0 obsadi a dosadi tarn posidku.

39. Zatimco meSkal Caesar nEkolik dni U Vcsonci6na

scaraje se o zAsobovinf a dovoz, pad1 nihle na celC vojsko lakov); dEs, i e nernilo mkt1 vSem hlavy. Vedlo k tomu zvidavt vyptivini nagich vojikd, tlachy Galb a kupcb, kteEi rozhlaSovaIi, i e GermAni jsou postavou uCineni obEi, ; I % k neviie stateEni a znamenitt vycviCeni ve zbrani - oni pr); u i Eastokrit se S nimi stietli a nejednou pr)t snCst ncmohli pouhg jejich pohled ani blesk pronikavvch oEi.

Ten dts vySel nejprve od vojenskych tribunb, prcfektb od ostatnich mladqch lidi, kteii pro pi-itelstvi piiili

s Caesarem z Rima a i sem, ale znalosti vojenskych a zku- Scnosti zrovna mnoho nemtli. Z nich uvidel ten tu, ten zas onu ziminku, kteri pr); ho nuti odejit, a prosil Caesara, xby S jeho svolenim se sm2l vzdilit. NEkteii zbstivali ze studu, aby unikli podezieni, Be maji strach. Nedovedli se ;~ni tviEit klidnvmi, ani chvilemi zadriet pliC. Ve stanech zalezli bud hoiekovali na svdj osud, anebo S piiteli naiikali na spoleEnt nebezpeEi. PO ccltm tiboEe se psala a peCe- tila posledni poPizeni.

UstraSenymi jejich hovory pozbgvali zvolna rozviintho svdho klidu dokonce i ti prosti vojici a centurioni a velitelt ,jrzdcctva, kteii m8li u i velkou zkuienost ve vilcEn);ch taienich. Kdo z nich nechtcl bgt poklidin zrovna za I)lizlivcc, Eikal, i c nemi strach z nepiitelc, ngbri i e mu Cini starost pochod soutEskami a rozlehlt lesy, tihnouci se mezi nimi a Ariovistem, ancbo zisobovini, aby piisun zlisob by1 dost hladkf. Nekteii dokonce hlisili Caesarovi, ic vojici, a i d i rozkaz t ibor strhnout a d i t se na pochod, vypov2di posluSnost a ze strachu na pochod nevyrazi.

C A E S A R O V A R E C U K L I D N ~ V O J S K O

40. VSemu tomu, CO zvtdcl, v2noval Caesar bedlivou pozornost. Svolal vojenskou radu, piibral k ni centuriony viech stupiid a pustil se do nich hezky ostie. Vytkl pEe-

devlfm, i e si myslf, jim i e piislugi se p t i t nebo uvaiovat, kam nebo s jakqm plinem jsou vedeni. Ariovistus Be se za jeho konzulitu uchizel velmi dychtivt o pi-itelstvf nbroda iimsktho. ProE pry by mEl kdo nyni soudit, i e se Ariovistus tak neuviilivt zpronevti-i svtmu zivazku? Caesar skm pr); je piesvedEen, i e a i si Ariovistus pro- zkoumi jeho poiadavky a nahltdne oprivntnost jeho nivrhb, neodmitne pi-itelstvi ani s nim, ani s nirodem i-imskym.

A i doiene-li Ariovista vztekli Silenost k viilce, Eeho pr); by se jen mtli bkt? Anebo pro? ztricet dbvtru ve vlastni statehost nebo v jeho - Caesarovu - svtdomitou obezi-elost vojevbdcovskou?

S timto nepfitclem bply zmti-cny sily u i za pameti otcb naSich, kdy porazil Cimbry a Tcutony Gijus Marius a kdy by10 zi-cjmt videt, Ee vojsko zasluhuje nemcnSi chvily nei vojcvbdce skm. A podruht jeStt zmti-eny nedivno v Itilii za vzpoury otrokb, a t t m pi-ece nEjak prosptl vojenskg cvik a Slcoleni, jehoi se jim U n is dostalo. Z toho tedy d i pr); se soudit, CO dobrtho tkvi v neochvtjnt ne- ohroienosti, ncbot tyto davy povstaleckych vzbouiencb, jei jim byly nEjak); Eas postrachem - bezdbvodnE pi-i svtm chabtm vyzbrojenf - poti-eli a i m a n t pozdEji, u i iidnE vyzbrojcnt a po nEkter);ch jejich 6spESich. A koncEni: - pr5vt s tEmihle se HelvCciovt bezpoEtukrit utkivali nejen na svtm 6zemi, n);bri i na jejich, a skoro vidy je pi-emohli. A piece nemohli Helveciovt naSemu vojsku odolat.

Ntkoho snad silnt znepokojuje pori ika a 6tEk Galb. Bude-li se podrobntji doptivat, dopbtri pr); se tohoto: Ariovistus unavil Galy vleklou vilkou. PO mnoho mgsicfi se driel v tibofc a v baiinich, ale k boji se jim nepostavil. A i kdyi u i se nadobro bitvy nenadili a rozpt);lili se, udeiil pry nihle na nC a zvittzil spiSe zchytra1);m postupem nei stateEnosti. Ale ani Ariovistus s i m nedoufi jistE, i e se nage

ctjska daji obelstit postupem, kter); by1 snad na mfstC proti 11czku5en);m barbartim.

Ti pak, kdo zastiraji svbj strach liEenou starosti o ziso- I~ovini a obavami z neschddnosti souttsek, vedou pr); si I~odnt troufale. ZiejmE pry bud ztriceji dbvEru ve svt- tlomitost vrchniho vclitele, nebo mu chttji pi-edpisovat. 'I'o vSak je pr); jcho starost. Obili u i dodivaji SCkvanovC, T,ingonovt, Leukovt. A uroda na polich je u i zrali. A o ces- t i . budou pry moci soudit sami u i zakritko.

A i e pr); mu odeprou poslechnout rozkazu a nedaji se na pochod, toho pr); si pranic nepi-ipougtf. Vi p~ totii dobi-e, i e komu, at' by1 kdokoli, vojsko vypovtdtlo poslus'nost, tcn bud ncmtl 6spEch a StEsti ve vilce nebo by1 usvEd- Ccn z nepEkntho niijaktho jednini a dokjzina mu hrabivi lakota. Svou neziStnost m i pry Caesar dok5ziinu celym iivotem, St6sti vilcEnt pak vilkou s Helvtcii.

A tak pry, CO chttl odloiit na pozdCjSi dobu, podnikne ilined a pPiSti noci o Etvrtd hlidce vyrazi z tibora, aby se ~rjistil CO ncjdiive, zda vice u nich zmbie smysl pro Eest ,L pro povinnost, Ei strach. A nepbjde-li s nim u i nikdo . . ]in);, piesto pry pbjde s jcdinou desitou legii, na n i i se illdie spolehnout, ta mu bude osobni druiinou vojevfid- covou. - Tt to legii pi-il totii Caesar obzvliStt a pro jeji ctateenost ji nejvfce dbvtii-oval.

41. Touto ieCi Caesarovou zmEnila se kupodivu obecni 115lada a vzbudila se zase VC vSech nadgeni bojcchtivost. 1)csiti legic byla prvni, kteri mu vojcnskymi tribuny tlu- InoEila diky za to, ic o ni vyslovil 6sudek tak velmi piiz- ~~iv); , a ujistila 110 svou plnou pohotovosti k boji. Potom i ostatni legie jcdnaly s vqjenskymi tribuny a centuriony 1)rvni ti-idy, aby se jcjich prosti-ednictvim U Caesara omluvi- ly : oni pry nikdy nezakolisali, nikdy se ncbili, nikdy se ne- tlomnfvali, i e by soud o vrchnim iizeni vilky pi-isluSrl jim, t(-n pi-ece nileii vojevbdci.

Caesar pi-ijal jejich omluvu, dal Diviciikovi ~ a e d u j -

sktmu, k nEmui m61 ze vSech Gald nejvEtSi ddvEru, vyhledat cestu, aby po ni v oblouku vice nci padesiti mil mohl vtst vojsko volnou krajinou, a pak se o Etvrtt hlidce, jak by1 u i urEil, vydal na pochod. Sedmtho dne nepferuSovantho pochodu hlisily mu v);zvEdne hlidky, i e Ariovistovy sbory jsou od naSich vzdileny Etyfiadvacet mil.

D R U H B V Y J E D N A V A N ~ S A R I O V I S T E M

42. Dostav zprivy o CaesarovE piichodu, poSle k nEmu Ariovistus posly: Pokud jde o rozmluvu, j i i se Caesar u i diive doiadoval, nemi p j r on nic proti tomu, aby k ni doSlo, kdyi Caesar piiSel bliie k nEmu a protoie i Ariovis- tus s im mysli, i e to nyni mdie uEinit bez nebezpeEi. Caesar tu nabidku nezamitl, ba soudil dokonce, i e se Ario- vistus vraci ke zdravtmu rozumu, kdyi s6m ted nabizi, CO mu pfedtim naprosto odmitl, kdyi o to i6dal. A dElal si velkou nadtji, i e vzhledem k tak ve1ik);m projevdm pPiz- nE, jichi se mu dostalo od Caesara osobnE i od niroda iimsktho, upusti Ariovistus od zarputilC svt neustupnosti, a i sezni jeho poiadavky.

K rozmluve by1 urEcn pit); den od onoho dne. Mezitfm byli Easto navzijem posllini poslovt sem i tam. Ario- vistus si kladl poiadavek, aby Caesar nebral s sebou k rozhovoru jedineho muie pEchoty. O b i v i pr); se, aby nebyl Caesarem ze zilohy zaskoEen. Jeden i druh); at' pfijdou jen s jizdou. Jinak pr); on nepfijde.

Caesar nechttl, aby pod nEjakou ziminkou z rozmluvy seSlo. Ale takt nemEl zrovna chuti svEfovat svdj iivot jizdE galskt. I uznal za nejvhodntjSi vzit galskt jizdt vSecky konE a posadit na nE misto Gald legioniie desitt legie, protoie v tu mEl plnou ddvEru, aby tak mEl prhvod CO

nejoddaniijgi, bylo-li by potieba snad zas6hnout. Kdyi

sc: to providElo, prohodil jeden z iadovfch vojikd desitt It.gie cikoli nevtipnt, i e Caesar dEli vic, nei slibil. S1I- I ~ i l pr);, i e desdtou legii bude mit jakoby za svou tEles- I I O U strhi. A ted i e ji povySuje dokonce do stavu rytif- skcho.

43. V tom kraji se prostirala veliki rovina a na ni se zvcdal dosti velik); zemit); vrdek. Toto misto by10 ttmEi stcjni: vzdileno od tibora Caesarova i Ariovistova. Tarn sc podle ~jmluvy seSli k rozhovoru. Legii, kterou si Caesar pfivezl S sebou na konich, postavil dvE stE dvojkrokd od vrSku. Take Ariovistovi jezdci se postavili ve stejnt vzdi- lcnosti. Ariovistus si vyihdal, aby se rozmlouvalo na konich a kaid); aby si vzal k rozmluvE s sebou pouze deset jczdcd.

Kdyi se tam tak setkali, piipomntl Caesar hned na poEitku svt EeEi projevy pfiznt, jichi se Ariovistovi dostalo jak od nEho osobnE, tak od senitu: senit He mu prophjEil Eestn); nizev ,,krilU, nizev ,,piitel niroda iimsktho" - a CO se mu naposilal bohatfch dard. A S tirn spojoval Caesar vysvttleni, takovfch poct i e Se dostalo jen miloko- mu a i e b);vaji udileny obvykle jen za osobni sluHby vskutku mimofidnt. On - Ariovistus -dosihl p j r takt ttto odmEny, aE ani k tomu nedival podntt, ani nemCl viin); dhvod se ji doiadovat, n);bri doSel ji jen milosti a blahovdlf Caesarovou a senitu fimskCho. A d61e vyklidal Caesar, jak divnd a jak p6dnC maji oni, RimanC, ddvody pro piitelstvi s Haeduy; jaki a kolikrdt i jak Eestni usneseni o nich senit vynesl; jak Haeduovt za vSech dob rnivali vedouci postaveni v celC Galii, divno diive jeStE, nei se uchizeli o naSe pfitelstvi. Je pr); zvykem niroda iimsktho, i e si pieje, aby jeho spojenci a piitelt nejen nic ze svdho neztriceli, n);bri aby jim piib);valo vlivu, viinosti i cti. Aby se jim vSak bra10 prostt to, CO u i oni sami si piinesli do pfitelskdho svazku s nirodem iimsk);rn, kdo p j r by k tomu mohl trpnt piihliiet!

A potom mu piedloiil ty t t i poiadavky, jak mu je u i vzkizal po poslech: aby ani Haeduy ani jejich spojence nenapadal vilkou; aby vritil rukojmi a aby aspofi nedovoloval Germinbm dale piechizct Rfn, nembie-li u i naprosto ani Eist jich poslat zpitky domh.

44. Na Caesarovy poiadavky odpovEdEl Ariovistus jen nEco milo, zato se mnoho vychloubal svfmi hrdinskymi Ei- ny. R f n p r j pieSel nikoli ze svC vble, nfbr i na i idost a vo- 16ni Galb. Domov a svC piibuznC prf neopouStE1 jen tak lehce, nfbr i na velikC pi-isliby a s nadijnou vyl~lidkou na bohatt odmEny. Sidla, jei m i v Galii, postoupili prf mu Galovt sami, rukojmi m i od nich z vlastni jejich dobrC vble. Poplatek prf vybiri si od nich priivem viileCnfm, protoie je zvykem vitezb uklidat jej piemoienfm. Nikoli on Galy, nfbr i Galovt pr); jeho vilkou napadli. VSecky galskt kmeny pr); se vypravily, aby proti nEmu bojovaly, a po- loiily se polem proti nEmu. A vSecka ta vojska on pr); v jednt jedint bitvE porazil na hlavu. Chtiji-li to zkusit je3tE jednou, on je prf uchystiin a hotov znovu bojem rozhodnout. ChtEji-li se vSak tESit miru, pak prf neni spravedlivo odpirat mu poplatek, kter); platili a i posud dobrovolnE.

PMtelstvi niroda iimsktho m i prf mu bf t ke cti a k ochranE, nikoli na hjmu. Takovou nadEji s tim prf spojoval, kdyi se o nE uchizel. MEly-li by ted bft na podnEt niroda iimsktho poplatky promtjeny a poddanfch mu bf t ubirino, ziekne prf se piitelstvi S nirodem iimskfm stejnE r id , jako se r i d o nE uchizel.

Ze Germiny do Galie houfnE pievidi, to Eini pry pro svou bezpeEnost, a nikoli aby Galii napadal bojem. SvEdectvim toho je prf mu, i e pEiSel, a i kdyi by1 o to po i id in , a i e nevedl vilku pro litok, njibri na obranu.

Do Galie piiSel pr); on diiv nei nirod iimskf. Nikdy piedtim nevkroEilo prf vojsko niroda iimsktho na szemi

(;die. CO p r j Caesar sleduje? Pro? piichizi do jeho - :lriovistovy - dr ia ly? Tato Galie je p r j Ariovistovou ~)rovincii, jako tamta - Narb6nski - provincii naSi. Jako by prf jemu nemElo se dovolovat, kdyby napadal 11;iSc hzemi, privE tak i e nespravedlivE vedeme si my, x;isahujicc mu v jcho privo.

A i e scnit Haeduy nazval ,,bratrycc, jak uvidi Caesar - neni prf on, Ariovistus, tak nevzdElanf barbar, ani po- mErb tak neznalf, aby nevEdC1, i e ani Haeduovt ncpo- mohli Rimandm v posledni vilce s Allobrogy, ani zase I-Iaedubm i e se nedostalo pomoci niroda EimskCho za ~ ~ c d i v n f c h sporb, kterC mEli s nim a Stkvany.

A tak nemBie prf on nemtt podczfenf, i e Caesar pEi- tclstvi pouze piedstiri, a mi-li vojsko v Galii, m i j e tam jen ~)roto, aby jeho zniEil. Neodejdc-li Caesar z tEchto konEin ; I nevyklidi-li jc se svfm vojskem, budc prf jcj miti nikoli z;i piitcle, nfbri za nepiitele. Zabije-li Caesara, zavdEEi 1)rf se mnoha urozenym a nejpPednEjgtm muidm niroda i-imskCho - vi prf to bezpeCnE od nich samych po jejich 1)oslech. Piizcfi a piitelstvi tEch vsech mbie pr); si koupit limy i e ho odpravi. Odejde-li vSak Caesar a ponechi-li 111u volnou ruku v Galii, znamenitE pr); se mu odslouii ; I vSecky vdlky, a t si bude p i i t mit vedenu kteroukoli, skonEi mu hsptSnE, anii by se Caesar s i m vydival v jakou- L o l i ndmahu a nebezpeEi.

45. Mnoho na to uvedl pak Caesar v ten smysl, pro2 ~rc.rndie upustiti od svtho: Nedovoluje prf zvyk ani jeho, ,111i niroda iimsktho v nouzi opoustEti nejvice zaslouiilC %;lmjence. Nesoudf prf take, i e Galie patii spiSe Ariovistovi 11c2 nArodu iimsktmu. U i Kvintus Fabius Miximus ve \..ilcc porazil Arverny a Ruttny, ale n;irod Eimskf jim otlpustil, ani z nich neuEini1 svou provincii, ani jich neza- r 1 2 i l poplatkem. MA-li se tudii pfihliiet privEjen k diivnosti ~~. i rokd, m i pry v Galii nejvEtSi oprivnEni vldda niroda I i~nskCho. A mi-li se dbiiti usneseni senitu, pak prf Galie

m6 bft svobodnd, nebot' sendt chtEl, aby se spravovala vlastntmi zdkony, i kdyi byla poraiena ve vdlce.

46. CO tak spolu jednali, je hldieno Caesarovi, i e se Ariovistovi jezdci vtc a vice bliii vrSku, na konich i e dordieji na naSe a hdzeji po nich kamentm i vrhajt oSttpy. Caesar hned pi-eruSil rozmluvu, vrdtil se k svCmu prdvodu a rozkdzal sv)im, aby vdbec neodpovtdali na nepi-atelskou stfelbu. Nebot' aEkoli vidtl, i e by bitva s Ariovistov);mi jezdci naprosto nebyla nebezpetim pro vybranou jeho legii, pEec jen za lepSi mtl bitvu nesvadEt, aby se po po- rhice nepfdtel nemohlo i-tci, i e byli Germdni od ntho za rozmluvy vtrolomnt zaskoEeni.

Kdyi se potom rozneslo mezi muistvem, s jak osobivou zpupnosti zakdzal Ariovistus Rimandm celou Galii, jak jeho jezdci napadli 6tokem naSe lidi a jak ttm byla rozmluva pi-etriena, hned pi-ibylo vojsku jeStt znaEnC Eilt odhodla- nosti a bojechtivosti.

47. Hned den nato zase poSle Ariovistus posly k Cae- sarovi: Chce p* S nfm jednati o tech vtcech, o nichi jednat zaEali, ale nedojednali. At' p j tedy bud urEi zase den k rozmluvt, anebo, nehodi-li se mu to zrovna, at k ntmu poSle nCkoho ze sv)ich jako vyslance.

Ddvod k novC rozmluvC Caesar vdbec nevidtl, a to tim mCnt, i e den pEedtim se Germdni nedali udriet, aby na naSe nemetali oStEpy. Soudil, i e by k Ariovistovi posilal nEkoho ze sv);ch jako vyslance s ve1k);m nebezpeEim pro nEho a pEimo ho vyddval divoktmu lidu napospas. Za nejv);hodntjSi jeStC uznal poslat k Ariovistovi Gdja Valeria Prbcilla, syna Gdja Valeria Kab6ra, velmi stateEnCho a vzdtlantho mladCho muie, jehoi. otec by1 obdaEen prdvem obtanskjrm od Gdja Valeria Flakka; to jak pro jeho spolehlivost, tak pro znalost galsktho jazyka, jimf u i i Ariovistus plynnt mluvil, osvojiv si jej dlouho1et);m stykem s Galy. A nadto nebylo dGvodu, proE by Germdni prdvt na nCho snad ruku vztahovali proti vSemu prdvu.

Spolu s ntm poslal Marka Maecia, k t e e by1 hostinnvm fitcl cl ern Ariovistov);m. Uloiil jim, aby vyslechli pozornE, ( . ( I bude mluvit Ariovistus, a jemu - Caesarovi - aby pak o tom podali zprhvy. Ale jen je Ariovistus spati-il pFed hc,l)ou v tdboi-e, oboi-il se na nE hlasitC pi-ede vSim vojskem: I'ro? pr); k nEmu pi-ichdzeji?! Beztoho i e na v);zvEdy! Kdyi sc. pokouSeli mluvit, ke slovu je nepfipustil a dal je .;poutat.

B I T V A S A R I O V I S T E M

48. JeStC ten den se Ariovistus hnul bliie k Caesarovi .I usadil se na 6pati kopce Sest mil od tdbora Caesarova. NazitEi pak pi-evedl svt sbory podtl Caesarova tdbora .L utdboi-il se dvC mile za nim s tim 6myslem, i e Caesara otli-izne od dovozu obili a vSech jinych potEeb, kterC mu I~yly dopravovdny ze Stkvanska a Haedujska.

O d toho dne nepi-etriit6 po ce1);ch pCt dni vyvLdC1 Chesar svt sbory pEed tdbor a mEl je spoEAdAny v bitevnfm <iku tak, aby mEl Ariovistus dost a dost pi-tleiitosti, jestliie I)y se chttl utkat v bitvC. Ariovistus se vSak po vSecky ty tlny driel s ptchotou v t6boEe a sv6dCl d p n C pouze bitvu I c.zdeckou.

Takovyto by1 pak zpdsob boje, v nCmi Germdni mEli c vik: By10 Sest tistc jezdcd a celkem prdvC tolik pESdkd I clrhi rychlych a velmi stateEnych, ktert si jezdci vybrali ke \v6 obrans ze vSeho muistva, kaid); jednoho. Ve spolku \ nimi jczdci bojovali, k nim se uchylovali pod ochranu. I'CSdci se sbihali tam, kde by10 zle. Utriil-li k t e j jezdec t i i S f zrancnf a spadl z konC, obklopovali ho a chrdnili ve \ \km sti-edu. Bylo-li tEeba postoupit kam hodn); kus d61e ~ ~ c b o ustoupit hezky rychle, mEli pCSdci cvikem osvojenu 1.1kovou rychlost, i e driice se hEivy a tak se nadn6Sejice \c.~?ili konim v bthu.

49. Kdyi. si Caesar bezpeEnt zjistil, i e se Ariovistus

v tibofe dri i ziimErnE, nechtEl se j i i dtle diivat ruSit v zdsoboviini. Vybral proto za tim mistem, kde se usadili Germini, asi Sest set dvojkrokb od nich misto vhodnt pro t ibor a pEitrhl tam v trojittm bitevnim Siku. A dal rozkaz, aby prvni a druhq Sik zbstival ve zbrani a bojovt hotovosti, tieti aby budoval tibor.

T o misto bylo, jak u i EeEeno, vzdileno od nepEitele asi Sest set dvojkrokb. Ariovistus tam poslal celkem asi Sestniict tisic k boji pohotovqch muib s veSkerou jizdou, aby tyto poEetnt zistupy naSe zastraSovaly a brinily jim ve vqstavbE tibora. PEesto Caesar, jak se by1 u i piedtim rozhodl, dal prvnim dv6ma Sikbm rozkaz nepiitele odriiiet a ti-etimu Siku vfstavbu t ibora dokonEit. Kdyi by1 ved- lejSi thbor dobudoviin, nechal tam dvE legie a EAst po- mocnqch sborb, EtyEi ostatni legie odvedl zpEt do hlavniho tiibora.

50. NazitEi vyvedl Caesar jako obvykle vojsko z obou tAborb, a postoupiv trochu od hlavniho t ibora kupfedu, zFidil Sik a nabidl nepElteli bitvu. Kdyi vidE1, i e se Ario- vistus ani ted jeStE k boji nemi, odvedl kolem poledne vojsko zase zpEt do tibora. T u teprve vyslal Ariovistus Edst svfch sborb, aby zahtoEily na vedlcjSi niS tibor. Z obou stran se bojovalo rozhoEEen6 a i do veEera. Na obou stranich byly velkt ztrity. Teprve pii zipadu slunce odvedl Ariovistus svt vojsko zpEt do tiibora.

Kdyi se Caesar dotazoval zajatcb, pro? se Ariovistus nepougti do rozhodnt bitvy, dovidal se pEiEinu: zvykem pr); je u GermdnG, i e ieny-matky jcjich rodin prohlaSuji podle losovini a podle vZSteb, je-li Ei neni na prospgch svtsti bitvu. A ty pry Eikaji: Germinbm neni souzeno zvitEzit, svedou-li bitvu pEed novolunim.

51. PEiStiho dne nechal Caesar v obou tiborech pro ochranu jen posidku, jakou uznal za dostateEnou. VSecky pomocnt sbory postavil na dohled nepEitele pEed vedlejSim tiborem, aby jich naoko pouiil jako legioniEb, protoie

Bitva s Ariovistem (I, 48-54)

vzhledem k poEtu nepi-Ate1 nebylo mnoistvi jcho lcgio- nAEd zvlAStt silnt. SAm pak v htvaru trojittho Siku postoupil a i k nepEAtelsktmu leieni.

Tu teprve GermAni, vidouce nezbyti, vyvedli sv6 sboq z tAbora a rozestavili je ve stejnfch vzdAlenostcch kmen za kmenem: Harhdy, Markomany, Triboky, Vangiony, Ne- mety, Eudusie, SuCby. A celf svGj Sik obklopili dvojkolfmi a Etyi-kolfmi vozy, aby jim nebyla ponechAna nejmenSi nadtje na httk. Na vozy usadili ieny, ktert, ruce rozepjaty a v plAEi, hpznlivt prosily muie jdouci do boje, aby je Rimanfim nevydAvali do otroctvi.

52. V Eelo kaidt legii postavil Caesar 1cgAta a kvCstora, aby v nich mtl kaidf vojAk svtdky svC stateEnosti. SAm zahAjil bitvu ze svCho pravdho ki-idla, protoie nepPAtel- skt levC kEidlo proti nPmu, jak zpozoroval, by10 nej- slabSt.

Tak prudce zahtoEili naSi na povel na nepfitele a ne- pPAtelt vyrazili kupi-edu tak nAhle a rychle, i e ncbylo ani kdy hodit oStCp na nepEitele. OSttp nechAn oSttpem a do510 hned k boji meEem mu2 proti muii. GermAni vSak podle svCho zvyku rychle utvoi-ili sevi-rnou Salangu a litoku meEem odolali. NaSlo se vSak nemAlo naSich vojAkb, ie vskakovali do f'alangy, strhovali Stity rukama a zasazovali nepi-iteli rAny shora.

Na levtm svtm ki-idle by1 nepFAtelskjr Sik pora5en a obrhcen na hti:k. Ale na pravCm mocni: tisnil naSe pi-esilou. Icdyi to zpozoroval velitel jizdy, Phblius Krassus mladgi, protoie mtl volntjSi pi-ehled nei ti, kdo stAli pi-imo v bitvi: samt, poslal nagim v jejich tisni na pomoc ti-eti Sik.

53. Tak nastal v boji zase stav pro nAs pfiznivf, ncpi-A- telt se vgichni dali na httk a neustali utikat dEive, dokud nedobEhli k iece Rfnu, vzdAlent od bojiStt asi padesht mil. Tam jen malA hrstka se jich, pokud ddvEPovali jest: svfm silAm, pokusila pieplavat, anebo se zachrAnila na Elunech, pokud na n t Stastnt padli.

Mezi zachrhntnfmi by1 i Ariovistus, ktcr); nAhodou pFiScl na lodku pPivAzanou U bEehu a na ni unikl. VSecky ostatni naSi jezdci dostihli a pobili. Ariovistus mtl dve Acny, jednu SuCbku rodem, kterou si pEivedl S sebou u i z domova, druhou z Nbrika, sestru krAle Vokcibna, kterou si vzal teprve v Galii, kdyi mu ji poslal jeji bratr. Ob t na tom httku zahynuly. MP1 dvP dcery. Z tPch jedna byla zabita, druhA padla do zajeti.

GAjus Valerius Prbcillus by1 svfmi prchajicimi strAici vleEen pryE, spoutAn trojimi okovy. Tak pad1 na sa- motnCho Caesara, pronAsledujiciho s jizdou nepi-ftele. To byla pro Caesara radost nemenSi nei samo vittzstvi, kdyi vidtl Elovtka z nejvAientj3ich v Provincii Galii, nadto svCho ddvtrnCho a hostinnCho pi-itele, jak je vytrien z rukou nepiAtel a jemu navrAcen a i e Sttsttna ani v nejmenSim nezkalila mu tak rozjAsanou radost z vittzstvi, nebot nedopustila, CO pEiteli hrozilo nejhorSiho. Pr6- cillus vyprAvtl, i e pi-imo jemu pi-ed oEima barbafi tEikr5t losovali, maji-li ho upAlit hned Ei uchovat si ho jcSt6 na pozd6jSi dobu. Ze je iiv a zdrAv, zato prf dtkuje jen Stast- ntmu losu. TakC Markus Maecius by1 nalezen a pi-iveden k Caesarovi.

54. Kdyi se zprAva o tCto bitvt dostala za Rfn, zaEali se domd vracct Sutbovd, kteEi u i di-ive pEiSli k bi-ehdm Rfna. Jak jejich zdtgeni uvidtli obyvatelC usidleni Rfnu

~ c j b l t i e , pronAsledovali je a pobili jich velikt mnoistvi. DokonEiv St'astnt v jedinCm Ittt dvt velikt vhlky, zavedl

Caesar vojsko do zimniho tAbora do Stkvanska trochu Eas- nEji, nei iAdala roEni doba.

Velitelem zimniho tAbora jmenoval LabiCna, sAm odegel do PPedni Galie konat krajskt soudy.

K N I H A I 1

P R ~ C I N Y V A L C E N I S B E L G Y

1. Kdyi by1 Caesar v PEcdni Galii a legie umisttny v zimnim tdboPe, jak jsme podotkli u i dEive, doslychal se z Eastfch nezaruEenfch povtsti a rovnti od Labitna pisemnt dostal bezpeEnou zprbvu, i e celd Belgie, tEetina to Galie, jak jsme Eekli hned zpoEdtku, kuje pikle proti ndrodu Eimskdmu a navzajem i e se zaruEuji rukojmimi.

PEiEiny ttch tajnqch pikld SOU pry tyto: Pi-edevSim maji p j Belgovt obavy, i e a i Eimskt vojsko pEivede k pokoji celou keltskou Galii, bude piivedeno takt k nim. Dble to, i e je pobui-uji ntkteEi Galovt, jednak ti, kteii nechtivali, aby se Germini nad6le zdriovali v Galii, a nyni zase ttice nesou, i e vojsko niroda EimskCho v Galii pfezimuje a zaEizuje se tam natrvalo, jednak ti, ktefi z vrtkavosti a lehkomyslnosti touii po zmtnt vliidy. NtkteEi pry popichuji take proto, i e v Galii velmoiove a ti, kdo mtli dost pentinich prosti-edkb, aby si najimali lidi v iold, vesmts se zmocfiovali neomc- zenC krilovskt vlidy. T i ovSem za naSi nadvlady mohli takovCto cile sledovat a dosahovat jich mtn t snadno.

C A E S A R D O R A Z ~ N A B E L G I C K ~ H R A N I C E

2. Znepokojen tim, CO zvidal z doslechu, i piscmnou zprivou LabiCnovou, sebral Caesar odvody v PEedni

c : ; ~ l i i jest; dvE novC legie a poEBtkem lCta je poslal do Zadni ialic pod velenim legiita Kvinta Pedia. SBm se odebral

k vojsku, jakmile poEinalo bvt na polich dostatek zelenC 11ic.c. Senondm a ostatnfm Galdm, kteEf mtli s Belgy spo- I ,?nt hranice, ulo8i, aby hledtli vyzvtdet, CO se dtje U Bel- K ~ I , a aby mu o tom poddvali zprbvy.

Ti vSichni mu hldsili souhlasnt, i e se ozbrojenC oddily stahuji a vojsko shromaiduje na jedno misto. Tu se Caesar skuteEnt j i i rozhodl, i e se s vqpravou proti Belgdm nesmf (1% otalct. OpatEiv i-idnC zbsobovini vytrhne do pole ;I asi ve Etrndcti dnech dorazi na belgickt hranice.

R R M O V G Z P R A V U J ~ C A E S A R A

o P R ~ P R A V A C H B E L G O

3. Kdyi tam piiSel tak znenadini a nepiedstaviteln5 xychle, poslali k ntmu RCmovC, kteii jsou z Belgd Galii ncjbliie, jako svt poselstvo piedBky obce Ikcia a Andekom- hogia, aby Caesarovi prohlasili, i e sebe i CO maji, viecko vgudy odevzddvajf njrodu FfmskCmu do ochrany a do moci. Oni pry ani s ostatnimi Belgy nebyli zajedno, ani se vfibec neuzastnili pikld proti ndrodu iimsktmu. Jsou pry hotovi jak dAti rukojmi a plnit rozkazy i otevi-it Rima- liirm fokoiiin brany svych hrazenqch sidliSI, tak podpo- rovat je obilim a vSim ostatnim.

Ostatni Belgovt vSichni i e jsou ve zbrani a Germani, usazeni na belgickdm - levtm - biehu rvnskCm, i e se s nimi spojili. A vSichni jsou p j tak vhgnivt rozbtsntni, f c oni - RCmovC - nemohli od spolku s nimi odvritit ani Suessidny, tEebaie jsou to jejich soukmenovci a po- krcvenci a spravuji se stejnvm prdvem i stejnymi zikony a majf S nimi spoleEnC veleni ve valce i spoletnou sprivu v miru.

4. Kdyi pak se jich Caesar vypthval, kterC a jak velkC

kmeny stojl pohotovi5 ve zbrani a jaki je jejich sila vile?- n i , dovidal se toto: VEtSinou jsou BelgovC germrinsktho pdvodu, u i za divnjrch Easd pPeSli Rjrn a usadili se tam pro lirodnost pddy. Galy, objrvajici ty kraje, vyhnali a jsou jedini, kdo za Easti otcti nagich zabranili Teutondm a Cimbrdm vstoupit do svtho lizemi, kdeito celi ostatni Galie byla jimi zle zi-izena. Proto prjr vzpominajice na ty svt slavnt Einy, osobuji si naramnou vahu a velice se pySni svou osvi:dEenou vojenskou zdatnosti.

Stran jejich poEtu, vypovtdali Rtmovt, maji pi, vSecko pPesni: zjiStEno, protoie pEi svjrch ~zkjrch svazcich po- krevenskjrch a pEibuzenskych S nimi zvi:dtli, kolik muid slibil ktei, kmen pro tu vblku na spoleEntm sni:mu vSech Belgd.

NejmocniijSi jsou prjr mezi nimi Bellovakovt jak state?- nosti a vainosti, tak i poEtem obyvatelstva. T i pry mohou postavit sto tisic ozbrojencd. Slibili prjr z toho poEtu vybranjrch Sedesit tisic a ibdaji pro sebe v t t vilce vrchni veleni.

Suessi6novt jsou prjr sousedy R@mti. Maji velmi roz- sihlt lizemi a nejGrodn2jSi pole. U nich pr)i bjrval krblem jest5 za naSi pamEti Diviciikus, mu? nejrnoc1ii:jSi z celt Galie, kterjr mival v rukou neomezenou vladu jak nad vCtSinou ti:chto krajd, tak i nad Britinii. Teif pi, je tam krilem Galba. Jemu se pro jeho spravedlnost a proziravost svi:Euje jednomyslnjrm souhlasem vSech vrchni veleni v celt v6lce. Hrazenfch sidligt maji prjr SuessiGnovt celkem dvanict a slibuji padesht tisic ozbrojencd.

A privi: tolik i Nerviovt, kteEi prjr jsou mezi Belgy poklidhni za surovt barbary a maji sidla ze vSech nej- odlehlejSi. Patnict tisic slibili prjr AtrebatC, AmbiinovC deset tisic, MorinovC dvacet pi:t, Menapiovt devi:t tisic, KaletovC deset, Veliokassovt a Viromanduovt rovnEi tolik, Atuatukovt devatenict tisic. KondrlisovC, Ebur6- novt, Caer6sov6, PaembnovC, kteEi se zvou jednim jmt-

licm Germhi , slibuji prjr na EtyEicet tisic, jak odhaduji KtmovC.

O B R A N N A O P A T R E N I C A E S A R O V A

5. Caesar RCmy povzbudil ke stilosti a vlidni: k nim promluviv pEikhzal jim, aby se k ni:mu dostavil celf jejich senit a aby mu jako rukojmi pEivedli dEti pEedikb obce. VSecko to RtmovC splnili pEesni: v stanovene 1hdtC.

Shm osobni: d i Diviciikovi Haedujsktmu zevrubnt pokyny a vyloii mu, jak je ddleiitt pro s t i t Eimskjr i pro dobro viech, aby nepMtelskt sily byly udrieny rozdvojeny tak, aby se nemusilo bojovat v jednu chvili S tak mohutnou brannou moci spojenou. PodaEi pr); se to, vtrhnou-li HaeduovC se svjrmi vojsky do dzemi Bellovakd a zaEnou-li pustosit jejich pole. S takovjrmto pEikazem ho propusti.

Kdyi pak zvedgl od rozviidnjrch oddild, jei rozeslal, i od RCmd, Be se vSecky brannt sily Belgd spojily, i e tihnou proti n6mu a nejsou jii daleko, pPevedl svt vojsko rychle pfes Eeku Axonu, kteri prottki nejzazSim pruhem 6zemi rtmsktho, a U ni se utibofil. To postaveni krylo EiEnimi bfehy jednu stranu tbbora, zabezpetovalo pEed nepEitelem Caesardv tjrl a usnadfiovalo rovni:i dovoz potEeb od Rtmh i ostatnich kmend, i e mohly bjrt dopravoviny bez nebezped. Pies tu Eeku vedl most. U n6ho postavi ochran- njr oddil a na druhC strani: Eeky zanech6 leg6ta Kvinta Tituria Sabina se Sesti kohortami. A db rozkaz opevnit tibor ndspem dvandct stop vysokjrm a pEikopem osmnbct stop Sirokfm.

6. Osm mil od tohoto tibora by10 rtmskt mcsto Bibras. Na ni: zaEali Belgovt hnbt mohutnjrm niporem, hned jak pfitbhli. Jen sti:ii jim obrbnci ten den odolbvali a odolali.

Zpdsob dobjrvini, stejnjr U Gald jako U Belgd, je ta- kovjrto: Kolem celjrch hradeb rozestavi mnoistvi ozbrojen-

cP1. Pak hned zaEnou odevSad na hradby hizet kamenim, a kdyi tak zbavili hradby obrincd, utvoii Sik Helvovf, pod krytem Stftd postoupi bliH ke hradbim a zed podbou- rivaji.

To se jim tehdy daiilo snadno. Nebot' kdyi takovt mnoistvi kamenim hizelo a metalo kopi, nemohl nikdo na hradbdch vydriet. Kdyi noc uEinila 6toEeni konec, Ikcius Rtmskf, nejpiedntjSi Slechtic, ttSici se U svfch velikC viinosti, tehdy velitel mtsta, jeden z ttch, kteii S mirovfm poselstvim piiSli k Caesarovi, poSle k n tmu se zprivou, i e nedostane-li se mu posily, nemdie se jiH s im dCle udriet.

7. Do mtsta poSle Caesar hned po pdlnoci p r iv t za vedeni poslii Ikciovfch na pomoc obleienfm Numidy, Krtla- ny, Baleiry. Jejich piichod dodal RCmdm nadtje, i e se ubrini, posilil jejich bojcchtivost a nepiiteldm z t thoi ddvodu zhasla nadtje, i.e mcsta dobudou. A tak se pozdr- ieli U mi:sta u i jen kritce, zpustoiili Rtmdm pole, vSecky vesnice a dvorce, kam a i se mohli dostat, vypilili a pak zamiiili kvapnt se vSemi svfmi sbory k Caesarovu tiboru. Tarn se utiboiili necelC dvE mile od ntho. Jak by10 lze poznat z kouie a plipolu ohfid, rozprostiral se jejich tibor v rozloze vic nei osmi mil.

P O R A Z K A B E L G ~ N A D A X O N O U

8. Caesar se sice zprvu rozhodl do bitvy se nepouSttt jednak pro poEetni pievahu Belgd, jednak pro neobyEejnti vysokC mintni o jejich statetnosti. Piesto vSak dennt zkou- Sel jezdeckqmi bitkami, CO doki ie nepEitel svou stateEnosti a jakh je odvaha naSich. A shledal, i e naSi nepiiteli nijak nezadaji.

TakC misto pied tsborem by10 ocl piirody uzpiisobeno a vhodnt k rozvinuti Siku. Nebol pahorek, na nEmi by1

tiibor ziizen, zdvthal se z planiny jen maloutko a z p k d u proti nepiiteli se do Siiky rozprostiral p r iv t jen tolik, i e jej I~itevni Sik mohl zaplnit. Zprava pak i zleva mtl GboEi sl-riznt, zpiedu naopak mirni: se svaiuje zvolna piechizel tlo roviny. PO obou bocich toho pahorku dal Caesar napEiE, v pravtm Ghlu od tibora, vykopat po piikopu v dtlce ;ui Etyi set dvojkrokfi a na konci kaidtho piikopu postavil po baStt. V baStich umistil samostiily, aby nepiitel pii takovC svC poEetni picvaze nemohl jeho vojAky, a i on je seSikuje, obchvdtit za boje z bokii.

Kdyi s tim by1 hotov, zanechal dvi: posledni: sebranC legie v tiboie, aby mohly bjlt posliny na pomoc, kdyi by snad kde by10 tieba. Ostatnich Sest legii sesikoval pied tiborem v bitevni Sik. T a k t nepiitel vyvedl svC sbory z t ibora a seSikova1 je k boji.

9. Mezi naSLm a nepiitelskfm vojskem by10 nevelkC moEilovisko. Kepiitel vyCkival, zda je snad naii budou piechizet. NaSi vSak stili hotovi k boji, aby napadli nepiitele, pi-echodem zabaventho a bezbrannkho, kdyi by zaEal piechizet prvni. Zatim se bojovala jezdecki bitka ~iprostied mezi obtma Siky. Kdyi se jedni ani druzi ne- pouStCli do pfechodu, zavedl Caesar svt zase zpCt do tdbora, aE jizdni bitva byla piiznivtjSi pro nis.

NepEitelC zamiiili pEimo z toho mista k iece Axonti, kteri, jak u i podotfeno, tekla za naSim tiborem. Tam si vyhledali brody a pokusili se Eist svfch sil tudy pievCst s tim Gmyslem, aby, bude-li jim moini , ztekli baStu, kterC velel legit Kvintus Titurius, a most pak strhli. Kdyi by se to nezdaiilo, aby aspoii poplenili pole RCmii, kteif n i m prokazovali pro vedeili vilky platnt sluiby, a aby n i m brinili v piisunu.

10. Dostav o tom od Tituria zprivu pievede Caesar pies most vSechnu jizdu i lehkou pEchotu numidskou, prakovniky i IuEiStniky a zamiit proti nepiiteli. Bojovalo sc: tarn ostie. NaSi udciili na nepiitele, v iece neschopntho

boje, a zpdsobili mu velikC ztr6ty. KdyZ se zbyli nejvfg odviiini: pokouieli pfechhzet po tClech padlfch, zahnali je naSi deSttm stiel. T y pak, ktefi z nich pEeSli Feku prvni, naSe jizda obklitila a pobila.

NepMtelt nahltdli takto, i e se zklamali v svt nadEji, i e by mohli dobfti mCsta Bibrax a pEekroEit Axonu. VidCli t t i , i e se naSi nedaji svtst v postaveni mtnE pro nE piiznivt, aby tam svedli bitvu. A k tomu jim samfm zataly dochiizet zjsoby. I svolali shrom6idEni a tam rozhodli, i e bude nejltpe, aby se vr6tili kaidf do svtho domova a shromaid'ovali se odevSad na obranu tCch, do jejichi Gzemi pEitiihnou RimanC se svfm vojskem nejprve. T o takC proto, aby rozhodnf boj sv6dtli spiSe na svtm nei na cizim Gzemi a aby mohli uiivati dom6cich svfch z6sob. K tomuto rozhodnuti pEivedl je mimo jinC takC zEetel k tomu, i e se dovEdtli, i e Divici6kus s Haeduy se bliii ke hranicim Bellovakb. T u je u i nic nemohlo pEimEt k tomu, aby othleli a nespCchali svfm krajanfim na pomoc.

I I . Tak se tedy rozhodnuvge vyrazili BelgovC za druhC noEni hlidky z tiibora S hroznfm rykem a vEavou beze vSeho urtitCho poEiidku a veleni. Kaidf chtEl bf t na pochodu prvni a spEchal, u i aby by1 doma. A tak se jejich odchod docela podobal GtEku. Caesar se o tom sice hned dovEdEl od zvtdb. Ale obhval se nistrah, protoie poEdd jest8 nech6- pal dost dobi-e, proE vlastnt odchiizeji. I driel pESi vojsko i jezdectvo v t6boEe. Teprv na GsvitC, kdyi u i mu vfzvCdnt hlfdky vEc potvrdily, poslal Caesar napEed vSecku jizdu pod velenim leg6tfi Kvinta Pedia a Lticia Aurunkultja Kotty s rozkazem, aby zdriovala nepfbtelskf zadni voj. Leg6tu Titu LabiCnovi nafidil, aby s tEemi legiemi nisledoval hned za jizdou.

Tito - vSichni spoleEnE - napadli zadni houf nepE6tel. Pron6sledovali je hezkfch p6r mil a pobili jich na stEku znatnt mnoistvi. Nebot ti ze zadniho voje, jichi nagi

I lostihli, se stavEli na odpor a stateEnE se pokougeli odoliivat ~ '~toku naSich vojikb; naproti tomu ti, kdo byli v pEed- ~~C,jSich Eadich houfu, protoie si myslili, i e jsou mimo llc.hezpeEi, a protoie je nedrielo pohromadC ani nezbyti, . ~ l l i velcni, uvedli svC Eady hned v liplnf zmatek, jak jen z;lslcchli zezadu bojov); pokfik, a vSichni hledali ziichranu v uttku. A tak mohli naSi beze vSeho nebezpeEi pobit tolik 1lcpEAte1, kolik jim to dovoloval bilf den. Teprve pEi ziipa- tlu slunce ustali nepEitele pron6sledovat a podle rozkazu se vrjtili do t6bora.

12. NazitEi, dEiv nei by se nepEitel vzpamatoval ze zdtScnCho s t tku, vedl Caesar vojsko do 6zemi Suessi6nfi, ktefi byli ncjbliigimi sousedy Rtmb, a dorazil, aE u i mCli vojiici dlouhf spCSn); pochod za sebou, jest6 a i k Novio- tlsnu, hrazcntmu mtstu suessi6nsktmu. Pokusil se je ztCci, hned jak pfitiihl, protoie slySel, i e je bez obriincfi. Ale nemohl ho dob);t pro SiPi pEikopu a vfSku hradeb, tEebaie obrjncb by10 skuteEn6 jen miilo. A tak se poloiil tiiborem, poCal k m b t u posouvat proutCnt kryty a chystat k oblthiini vSe potEebnC.

1 Mezitim hned pPiSti noci sehnalo se do m b t a celC mnoistvi Suessi6nb na 6tEku. NaSi rychle sunuli k m b t u proutEnC kryty, nas);pali oblthaci niisep, stavEli vEie. Tim vSim, oliromnosti oblthacich praci, jakt pEedtim GalovC ani nevidcli, ani o nich neslyieli, byli oblthani podCSeni, stejnC jako je pEekvapila rychlost Rimanb. Ihned poSlou !i Caesarovi posly, i e se vzdAvaji, a na pfimluvu Rtmfi dosiihnou toho, i e jich je uSetPeno.

13. Caesar pEijal za rukojmi pfediiky kmene, mezi nimi tlokonce i dva syny kriile Galby samCho. Byly mu vyd6ny

vSecky zbrani: z mEsta. Pak teprv pi-ijal Suessi6ny na milost a vede vojsko proti Bellovakfim.

Ti se utekli se vSim vSudy do hrazenkho sidliStE Bratus- pancia. A kdyi by1 Caesar se sv);m vojskem od toho hradiStE vzdilen jeSti: asi pEt mil, vySlo vgecko, CO by10 u i pokro- EilejSfho vEku, ven z hradiska a zaEali k Caesarovi ruce vzpinat a volAnim divat na srozumEnou, i e se mu svefuji do ochrany i do moci a proti nirodu Eimsktmu i e u i nebo- juji zbranEmi. Kdyi pak Caesar pEitrhl a i ke hradisku samtmu a pEed nim se utibofil, rovnEi dEti a ieny z hradby ruce vzpinaly a takto po svCm zvyku prosily Rimany o mir.

14. Za ni: se pi-imlouvi Diviciikus, kter); rozpustil po odchodu Belgfi ozbrojenC sbory Haedufi a vritil se k Cae- sarovi. BellovakovC pr); odevidy byli svEfenci a pEiteli kmene Haeduii, dali se vSak svtsti sv);mi pfediky, kteEi jim tvrdili, i e prjr HaeduovC Caesarem porobeni sniSeji vSemoinC nedfistojnk 6strky a potupy. Proto pr); od Haedufi odpadli a dali se do valky s nirodem Eimskjrm. Tito svfid- cove a spiklenci uprchli pr); do Britinie, protoie vidEli, do jakC pohromy pi-ivedli svhj kmen. Neprosi pr); Caesara jen BellovakovC, njrbri za nti i Haeduovt, aby na nich znovu osvtdEil vrozenou svou shovivavost a dobrotu. UEini-li tak, jen prjr zvjrSi viinost Haedufi U vSech Belgfi, s jichi vojenskou pomoci a bohat);mi prostEedky Haeduovt prjr se StEstim u i obvyk1);m pEetkaji kaidou vilku, kdykoli snad jaki vypukne.

15. Caesar prohlisil, Ze hledti k viinosti Diviciikovi: i Haeduh vezme Bellovaky do ochrany a uSetEi jejich Hivoty. A protoie to by1 kmen mezi Belgy velmi viien); a pEevySova1 nadto vSecky lidnatosti, vyiidal si od nich Sest set rukojmf. Kdyi mu byla rukojmi odevzdina a vSecky zbrani: z hradigti: vydAny, dorazi Caesar odtud do fizemf Ambiinh, kteEi se mu neprodleni: vzdali se vSim majetkem.

S jejich hzemtm hranitili NerviovC. KdyH se Caesar

vypthval na jejich povahu a zvyky, dovidal se toto: lirlpcc prjr k nim vfibec nesmi. Nedovoli dovtzt kapku vi- 11;t ani jaktkoli jinC rozmafilosti hovijici zboii, protoie 1x9 soudi, i e ttm srdnatjr duch maljtni a zmuiilost chabne. Lid pr); je to divokjr a velmi statetn);. Spilaji pr); a vytfkaji ostatnim Belgfim, i e se nirodu Eimsktmu poddali a opo- vrhli stateEnosti - odkazem pPedk8. UjiSt'uji pry, i e oni posly nikam nepoglou, podminky miru naprosto i i d n t nepEijmou.

P O R A Z K A N E R V I U

16. Kdyi mEl Caesar za sebou u i ti-i dni pochodu iize- mim Nervifi, dovidal se od zajatch, i e Eeka Sabis neni od jeho tibora d i l nei deset mil. Za tou i-ekouSsou pr); Nerviovt utibofeni s celou svou brannou moci a vytkivaji tam pEi- chodu Rimand spolcEnE s Atrebity a Viromanduy, svfmi sousedy - nebot' ty oboji pfemluvili, aby spoleEnE S nimi zkusili vileEnt StEsti. cekaji pr); jeStE brannt zAstupy Atuatukh a ty jsou jii na cestE. Zeny a ty, kdo pro vEk se jim zdaji boje neschopni, uklidili pr); v sptichu na misto, kam se vojsko pro baiiny nedostane.

I 7. L* tyto zprkvy poSle Caesar napEed v);zvtidnC hlidky za vedeni setnikfi, aby vybrali misto vhodnC pro tibor. Ne- m510 z podrobenjrch Belgfi i ostatnich Galii provizelo Caesarovo vojsko a pochodovalo s nim. NEkteEi z nich, jak se potom zjistilo od zajatch, odpozorovavSe seskupeni naSeho vojska na pochodu, ty dny obvyklt, dostali se v noci k NerviBm a vyloiili jim, i e se mezi jednotlivvmi legiemi tahnou dlouht Eady vozatajstva, takie neni nijak tEiko, ;ii prvni legie vkroEi na tiboEiStE a ostatni budou jeStE hodn); kus za ni, udei-iti na ni obtiienou jeSti: osobnimi

zavazadly. A i ji zaienou a nhklad vozatajstva rozchvhti, pak p r j u i se ostatni lcgie neodvhii postaviti na odpor.

Tento nhvrh piebEhlik8, kteii Nerviiim o vcci donhdeli zprivy, podporovalo t t i toto: Jizda bjrvala vidy nej- slab3 strhnkou NerviB - vSak si podnrs jizdy nehledi a vSecka jejich moc a sila mh zhklady v ptchott. Aby tedy snhze mohli zadriet jizdu sousedd, kdyi by snad k nim piilli za lupem, odedbvna mladjrm stromkdm naiezhvaji vrSky, zohjrbaji jim vi:tve do Siie a mezi ni: nashzeji pich- lavtho ostruiini a trnittho kiovi. Tyto i iv t ploty je takto chrhnl jako opravdovri hradba, kterh brhni nejen prB- chodu, njrbri i priihledu. Protoie takovk i iv t ploty strily v cesti: naSemu pochodujicimu voji, soudili Nerviovt, i e ten nrivrh nesmtji jen tak piejiti.

18. Poloha mista, ktert vybrali naSi pro thbor, byla takovhto: Kopec, od vrcholku stejnomtrni: se svaiujici,

, sklrinel se k iece Sabis, svrchu j i i jmenovant. Zrovna naproti n tmu na druhkm biehu zdvihal se od ieky kopec stejnt stoupajici, asi dvi: stt: dvojkrokd odzdola bez porostu stromovi, v hoiejSi EAsti zarostljr lesem, takie dovniti by10 ti:iko vidtt. Uvniti toho husttho lesa drieli se ne- piritelt v likrytu. Na holtm dpati kopce podle ieky by10 vidtt jen n6kolik jizdnich hlidck. Reka mEla hloubku asi tii stopy.

19. Caesar poslal napied jlzdu a hned za ni t ih l se vSemi sbory. Ale uspoihdhni voje na pochodu by10 jinC, nei jak Nervidm donesli Belgovt. Nebot Caesar, protoie se bliiil nepiiteli, dal podle svtho zvyku pocliodovat Sesti legiim v plnt pohotovosti. Za nimi umistil vozatajstvo celtho vojska. Pak uzaviraly celjr voj dvi: legie tepme ne- d6vno zaiazent a chrhnily vozatajstvo.

NaSi jezdci s prakovniky a luEiStniky piekroEili ieku . I svedli bitku s nepihtelskou jizdou. T a se znova aznova ~ ~ t i k a l a ke svvm do lesa a zase zphtky z lesa podnikala );.pady na naSe. NaSi vSak si naproti tomu netroufali cou-

v'ijici sledovat dAle, nei kam a i sahal voln? rozhled a holy postor bez lesa. Mezitim mtlo j i i Sest legii, ktert dorazily ~)l'vni, thboiiSti: rozmi:ieno a zaEalo S budovhnim thbora.

Jakmile nepijtelt v Gkrytech lesB poschovhvani spatiili prvni oddily vozatajstva naSeho vojska - to by1 pr6vE: okamiik mezi nimi smluvenjr pro zahhjeni boje -, vyiitili sc pojednou vSemi svjrmi zhstupy z lesd ven tak, jak tam uvniti u i v Siku a iadrich stAli piipraveni, napied si do- tlavSe navzhjem mysli. A zahtoEili na naSi jizdu. T u snadno piemohli a hnali pied sebou v Gplntm zmatku. Pak se- bEhli dollPl k iece s rychlostf tak neuvtiitelnou, i e by10 nepiitele vidtt ttmi:? souzasnt U lesd i v iece i v samt u i hlizkosti pod nhmi. S nezmenSenou rychlosti hnali se pak ~ z h d r u proti kopci k naSemu thboru a k t tm, kteii byli zabrhni jeho opevfiovhnim.

20. Na Caesarovi ted' by10 provhdi:t vSecko najednou: tlkt vztyEit velitelskou rudou korouhev - to by10 znameni: \,Secko do zbrani:! -, dAt i troubit: iadit se !, odvolat vojAky od opeviiovacich praci na tiboie, piivolat zptt do thbora ty, kteii Sli hezky daleko shhntt stavivo na nbsep, ziidit bitevni Sik, promluvit na povzbuzenou k vojfikbm, dht zatroubit k litoku.

VttSinou se to nedalo provkst, i e by10 mhlo Easu a ne- ])Cite1 dotiral.

V takovjrchto nesnhzich dvt vEci byly odpomoci, jednak ~Cdomosti a znalosti vojenskt i zkuSenosti vojhkti, i e na- I~yvSe cviku v diivijSich bitvAch dovedli si zrovna tak dobie ['oradit sami, CO dtlat, jako dht se o tom pouEit od jinjrch; ; I druhA vEc, i e Caesar zakhzal leghtdm odejiti od thbo- I-ovjrch praci a od legil, dokud nebude thbor hotov a do- I)i~dovhn. Pro blizkost a rychlost nepiitele neEekali leghti

naprosto teprv a t na Caesardv rozkaz, n);bri sami na svdj vrub a odpovi:dnost zaEizovali, co uznali za dobrt.

21. Caesar dav jen naprosto nutnt rozkazy odkvapil doleji k vojAkGm, jak se mu kde kteEi namanou, aby jim dodal odvahy. A dostal se piitom k desitt legii. VojAkdm Eekl na povzbuzenou privi: jen tolik, ahy byli pametlivi divnd u i svt stateEnosti, neztriceli rozvahy a statcEnt odolivali n6poru nepiitel. A protoie nepiitel by1 priv5 asi tak, CO by kopi dohodil, dal troubiti k boji. Odebrav se pak na pravd kiidlo, aby takt tam voj6ky povzbudil, zastihl je tam jii v plntm boji.

Casu by10 tak namAle a nepEitel tak bojechtiv);, i e nejen nebylo kdy pfipevnit si odznaky, ale ani nasadit pEilbu a stihnout obal ze Stitu. Kam se kdo od opeviiovaci pr6ce nihodou dostal, ktertho oddilu prapor prvnf uvid-51, taln se zaEadil, aby hled6nim svtho oddilu nemarnil Eas k boji.

22. Vojsko tedy by10 SikovAno spiSe podle toho, jak i6dala pfirozen6 poloha a svah kopce i nalthavi tiseii chvile, nei podle pravidel a f6db vojenskych. Legie od sebe odtriend kladly odpor nepEiteli jedna zde, druhi zas jinde. A iivt ploty, velmi hustd, jak u i o nich byla zmtnka, tihly se pied nimi a br6nily rozhledu. A tak ani zhlohy nebylo lze umistit na urEit);ch stanoviStich a S urEit);m 6kolem, ani proziravi: opatfit, Eeho kde by10 potiebi, ani nebylo moino, aby samotn); jednotlivec udilel vSecky rozkazy. I neni divu, i e se za tak nepEizniv);ch okolnostt vSelijak stiidalo i StCsti v boji.

23. Voj6ci devitd a desitt legie, jak st6li na levtm kEidle Siku, vrhli svt oStEpy proti Atrebitiinl, 6navn);m bEhem vysilenym a ranami vyEerpan);m - nebot na ty

1)ritvi: pEipadl ten 6sek --, sehnali je ryclile z vfSiny dolti (10 Eeky, a jak se ji Atrebhtt pokouSeli picchhzet, pustili se t ~ n S i za nimi a meEi do nich a znatnou E6st jich pobili za- 111.nnou pEech6zenim a boje neschopnou. NaSi pak i sami ttcv6hali ieku pEekroEit, a tEebaie se dalSim postupem tlostali do nev);hodndho postaveni, pustili se znovu do boje it nepiitele zase u i na odpor se stavijiciho obr6tili na htek.

RovnCi na jinC strani: dvi: legie - jedenictj a osm6 - kaid6 jinam Eelem obrAcen6, zahnaly Viromanduy, s nimii sc utkaly, dold z v);Siny a bojovaly S nimi na samdm biehu ieky. Tim vSak by1 ted ttmi:? cel); tabor ncchr6ni:n zpiedu a z levt strany, kdeito na nagcm pravdm kEidle stdly legie dvanicth a sedm6 v nevelikt vzd6lenosti od sebe. K tomu mistu zamiiili vSichni NerviovC v husti: shluklvch z6stu- pech za vedeni samtho vrchniho velitele Boduognata. Jcdni zaEali legie obchvacovat od nechrAnEnCho boku, tlruzi zamiiili rovnou k nejvySSimu bodu thbora.

24. Pr6vi: tu chvili se vracela do tibora naSr jizda s provAzejici ji lehkou ptchotou, ktert - jak jsem u i piipomnCl - byly hned prvnim nepiitelskfm niporem zahnhny na hti:k. PEitom vbihaly nepEiteli piimo do rukou ;l d6valy se na liti:k zas v jinou stranu. A vozkovC vozatajstva vyrojili se u i pEedtim z t6bora na plen, jakmile od zadni br6ny a z hEcbene kopce spati-ili, jak naSi vitEzni: 11ieSli Eeku. Kdyi vSak se ted ohlCdli a uvidCli nepiitele pobihat naSim thborem, divali se horemp6dcm na 6tCk. Ziroveii se zdvihal kEik a vEava doprovodu vozatajstva, jcStt stile dojiidEjfciho. PodESeno rozbihalo se tu vgecko, kaid); jinam.

Toto vSecko dohromady zapdsobilo mocni: na jizdu trCverskou, o jejii stateEnosti maji Galovt jedineEnE dobrC ~riintni a kter6 z posliini svtho kmene j i i diive dorazila k Caesarovi na pomoc. T a kdyi ted' uhlidala, jakou piesilou trcpiitel zaplavuje n6S tabor, v jakt jsou lcgie tisni a bez- ttrlila obchvhcent jako v kleStich drieny, jak vozkovt -

zASkodnfci, jezdci, prakovnici, Numidovt, zkritka vSecko rozptfleno, rozpriSeno prchi na vSechny strany - nadobro nis m6la za ztraceny, otoEila a ujiid6la domb. A tam podala zprivu, i e Rimant jsou na hlavu poraieni, jejich t ibora i vozatajstva i e se zmocnil nepiitel.

25. Povzbudiv desitou legii odebral se Caesar hned na pravt kEidlo. A tam vidi: Jeho lid6 jsou v tisni. Roty dvanictt legie se tisni: shlukly a hustg sraieni vojici pfekiieji v boji jcden druhtmu. Setnici Etvrtt legie padli do jednoho. PraporeEnik zabit, prapor ztracen. T t m S vSichni setnici ostatnich kohort bud byli rani:ni, bud padli, mezi nimi vrchnf setnfk, stateEnf Phblius Sextius Bakulus, mnoha tCikfmi ranami vyEerphn, i e se nemohl u i na nohou udriet. Ostatni jsou hodni ochabli. NikteEi v poslednich Eadach zbihaji dokonce, opoultiji bojilti a odchizeji z dostfelu. NepEitelt vpEedu neustile postupuji a dotiraji i z obou bokb. Caesar vidf: Zle je! A zilohy vbbec ]lent, abys ji mohl poslat na pomoc. A tu tedy vytrhl Stitjednomu vojhku zadnich fad - s im tam totii pEiSel bez Stitu - postoupil do pEedniho Siku, setniky oslovoval jmtnem a ostatni vojiky povzbudiv dal rozkaz hn i t htokem a ro- t i m se rozestoupit, aby vojrik mohl snize vlidnout mtEem. Svfm pEichodem dal vojikbm nadgji, vzpruiil jejich odvahu. A protoie se kaidf chtil pEed oEima vrchniho velitele ukizat, SCE jen byl, at' by1 s im sebevic ohroien, by1 nApor nepEitelsk9 piece trochu pozdrien.

26. Kdyi Caesar uvidEl, i e sedmi legie, stojici nedaleko dvanictt, je takt tisnEna nepfitelem, dal vojen- skfm tribunbm pokyn, aby se legie ponenihlu jedna S druhou semkly, provedly obrat Eelem proti nepiiteli a hnaly litokem. To se stalo. A kdyi si nyni vojici pomihali jeden druhemu bez obavy, i e budou z tylu nepfitelem obkliEeni, poEali se stavit na odpor odvainiji a bojovat stateEnEji.

Zatim vojici dvou legif, kterd byly povEEeny ochranou

~ a d n i h o voje vozatajstva, piib6hli na zprivu o bitvi: ~)oklusem a nepiitel je vidil jii, na temeni kopce. A Titus I,~lbitnus, kterf zatim by1 u i pricem v nepiitelsktm thboie ;I z vfSky odtud vidEl, CO se dCje v nagem, poslal naSim n a pomoc legii desitou. Kdyi desiti podle 6 t i . k ~ jezdcb, podle hprku vozkb - zhSkodnikb poznali, kam a i vici do- spEly a v jakem je nebezpcti i tibor i jednotlivt legie i sam vrchni velitel, rozbghli se tam, CO mohli ncjrychlcji.

Z N I ~ E N ~ N E R V I J S K E H 0 V O J S K A

27. Jcjich piichod zpdsobil takovf obrat, i e se naSi znovu pou5ti:li do boje, ba i ti z nich, kteii vysileni ranami klesli na zem, vstivali a zase bojovali, o Stit se opirajice. Vozkovt vozatajstva, jak spatiili nepfitcle podiSenCho, dokonce beze zbrani: napadali ozbrojent. A jezdci - ti teprve, aby statetnosti smyli hanbu svtho htEku, snaiili se na kaiditktm misti: i l e ~ i o n i i e piedEit bojovfm svfm zipalem.

Ncpiitcl vSak, tfebaie v koncich s jakoukoli nadiji na hsptch, osvtdtil takovt hrdinstvi, i c kdyi prvni jejich fady padly, vstupovali ncjbliisi na padlt a bojovali na ttlech mrtvfch. A kdyi zase ti byli pobiti a mrtvol se navrSi1y cele hromady, zbyli di lc jako z kopce nijaktho metali kopi na naSe a oSti:py Stitem zachycent posilali nazptt. A tak nutno piiznat, i e nikoli jen tak beze vSeho odviiili se lid6 tak statcEni piejit Sirokinskou ieku, zltzti hezky vysokt bEehy, prodrati se v misto pro ni: krajni: nepiiznivt : vSe to z nejnesnadnejiiho zcela snadnfm uEinila mysl hrdinski.

28. PO ttto bitvi: a po hplntm ttmi:? vyhlazeni kmene i samtho jmCna Nervib usoudili starSi muiovt, kteii, jak jsme u i uvedli, byli spolu S di tmi a ienami uklizeni do piimoiskfch blat a baiin, kdyi jim doSly zprivy o t t to

bitvt, i e ted' u i neni pro vfttze ibdn t zibrany, pro pora- ienC i i d n t ochrany. I poslali za souhlasu vSech, kdo z nich zbjrvali jeSti: naiivu, k Caesarovi posly a vzdali se mu. LfEice pak pohromu svCho kmene a obce prohlaSovali, Ee z Sesti set starSich lidu zbjrvaji vSeho vSudy tii, ze Sedesiti tisic bojovnikb sotva pEt set muifi zbrant schopnjrch.

T y zachoval Caesar S nejvttSi Setrnosti pii iivotc, aby by10 vidEt, i e je mi1osrdn)t k ubohqm a prosebnikbm. A pfk iza l jim, aby nadjle obqvali svt fizemi a sidliSt6, a sousedbm piisnt naiidil, aby se sami i se svjrm lidem zdriovali vSeho bezprivi a piikoif proti nim.

B O J S A T U A T U K Y

C A E S A R O B L E H N E N E P R ~ T E L E V J E H O M E S T E

29. Atuatukovt, o nichi jsem se u i diive zminil, tihli s celou svou vojenskou moci Nervidm na pomoc. DostavSe vSak cestou zprAvy o tC bitvE, obritili hned na misti: a tihli domb. VSecka s v i hrazeni sidla a tvrze opustili a snesli vSechen svdj majetek do jedinCho hradiStE, chr i - n6nCho znameniti: u i piirozenou polohou. Na vSech stranbch kolkolem m610 vysokt a srAznC skAly, na jedinC strant zdstival povlovni: stoupajici piistup zSiii ne vice nei dvi: ste stop. To misto mtli piehrazeno znaEnt vysokou dvojitou zdi. Na tC nyni umisSovali jest8 teikt balvany a klAdy zpiedu zaSpiEat6lC.

Atuatukovt sami byli potomky Cimbrd a Teutonfi. T i na svtm taieni do naSi Provincie a do ItAlie nechali ze svCho nAkladu i zvffectva, CO S sebou vzit nemohli, pohromade uloieno pied Rynem a S tim, take jako s t r i i a na ochranu, Sest tisic lidi. Tito byli po zihube svCho kmene

Porh5ka BelgG nad Axonou (11, 8- 1 1)

dlouhh lCta od soused6 Stvhni sem a tam, jednak sami je napadajice, jednak jejich Gtoky odrdiejice, a i koneEnE se S nimi usmiiili a S jejich obecnfm souhlasem si zvolili za domov nyntjSi svdj kraj.

30. A zprvu po piichodu nas'eho vojska podnikali Easto vfpady z hradigtt a svhdtli S naSimi malt potyEky. PozdCji se drieli v hradiSti, kdyi byli sevEeni ndspem o v);Sce dvandcti stop s Eetnfmi baStami v obvodu patndcti mil.

A kdyi vidEli, i e se posouvaji ochrannC kryty, buduje oblthaci nhsep, a zvldStE pak, i e se opoddl stavi oblthaci vti, zprvu se ndm vysmivali z hradeb, a i i plnfm hlasem kEiEeli ndm na potupu, coie se to stavi tak ohromn); stroj na takovou vzdhlenost: jakfma prf rukama nebo jakou silou troufaji si zvlziSS takovi trpaslici vEi tak ohromnC tihy postavit na hradbu? Zpravidla totii je U vSech Gala vzhledem k jejich vlastni ttlesnk mohutnosti naSe mald postava v opovrieni.

N E P R ~ T E L S E N A O K O V Z D A V A

31. Sotvaie vgak uzieli, i e je dobfvaci v t i v pohybu a bliif se k hradbE, polekhni nevidanou a nezvyklou po-. divanou poslali k Caesarovi posly o mir. A ti mluvili asi takto: Oni pr); soudi, i e Rimant vedou vdlku nejinak nei za pomoci bohB, kdyi mohou stroje takovt vjrSky sunout kupEedu S takovou rychlosti a bojovat zblizka. Prohlzisili, ie se tedy se vSim vSudy odevzdzivaji do jejich moci.

Prosi pry vSak CptnlivE jen o toto jedint: Rozhodne-li sc snad Caesar podle svC shovivavosti a laskavosti, o nii sami sly3 chvhlu od jinfch, uchovat Atuatuky pii iivott, jenom zbrani a t jich nezbavuje. Skoro vs'ichni jejich soused6 jsou prf jirn nepEdteli a zdvidi jim jejich statehost. Vy-

tlajf-li Caesarovi zbran6, nebudou se jirn moci ubrhnit. Ikpe prf je pro nt, dospivaji-li u i tEchto koncd, vytrptt od Rimand cokoli, nei aby se dali umuEit lidmi, jimi a2 tlosud vidycky panovali.

32. Na to jim Caesar odpovEdtl: USetPi prjr jejich kmene spiSe, i e tak b fv i jeho zvykem, nei i e by si toho zaslouiili, vzdaji-li se ovSem dEive, neili beran buchne do zdi. 0 vzddni vgak i e neni EeEi, leE odevzdaji-li zbrant. UEini pr); U nich, CO uEinil U Nervid, a sousedam poruEi, aby se na poddanfch ndroda iimskCho nedopouSttli jakkhokoli pi-ikoii. Odpovtd poslovC vyEidili soukmenov- cbm. T i pak Caesarovi ohldsili, i e j i i plni jeho rozkazy. Velikt mnoistvi zbrani nahdzeli ze zdi dold do pEikopu pied hradigttm, takie kupy zbrani dosahovaly tkmEf j i i v);Sky koruny jejich hradby i naSeho ndspu. Ale piece asi ti-etinu zbrani, jak zjigttno pozdtji, tajnt ukryli a v hra- diSti si ponechali. Briny nato otevieli a po ten den zachovali mir,

33. VpodveEer dal Caesar rozkaz briny zaviit a vo- j5kdm vyjit z hradiStE, aby snad jeho obyvatelt netrpCli v iloci ntjak pEikoEim od vojdkd. Lid6 v hradisku se o pldnu j i i napEed domluvili - jak shleddno pozdeji - vCEice, i e po provedenkm u i vzddni naSi strdie st6hnou nebo aspoii budou hlidat mtn t bedlivt. A tak po pdlnoci - jedni se zbrantmi, ktert si podrieli a zatajili, druzi sc Stity z kdry zroben);mi nebo z prouti upleten);mi, ktert si nakvap pro krdtkost Easu potdhli koiemi - vyrazili 1l5hle S celou svou brannou silou z hradiStE proti ndm tudy, kudy se jirn vfstup k naSim opevntnim zdhl nejmCn6 1)Pfkrjr a obtiinjr.

Rychle, jak by1 u i piedtim Caesardv rozkaz, by10 dhno

poplaSnC znameni ohni a z nejbliiSich baSt se naSi sbthli hned na misto vfpadu. A nepiitel bojoval tak GpornE, jak by10 nutno bojovat statetnqm muidm, j imi mizela jinak posledni nadEje na zhchranu, v nepiiznivkm postaveni proti nepiiteli, kterq na ni: mohl stiilet z vald a vi:ii. Ncbot nyni zfileielo vgecko jen a jedinE na osobni statetnosti. Pobito by10 na Etyii tisice lidi. CO z&stalo naiivu, by10 vrieno zpatky do hradiStE.

Nazitti vylomeny br6ny - nebylo j i i obrincb. NaSi veSli dovniti hradigtE. Koiist celou prodal Caesar draibou hromadni:. Kupci pak hlksili Caesarovi celkov); poEet do otroctvi prodanqch - hlava vedle hlavy tiiapadesat tisic.

34. SouEasnC hlfisil Caesarovi PGblius Krassus, kterCho s jednou legii poslal proti Venetbm, Venellfim, Osismbm, Koriosolitbm, EssuviGm, Aulerkbm, Rtdonbm, coi jsou vSecko piimoiskt kmeny a sahaji k Ocehnu, i e vSecky ty kmeny a obce jsou jii uvedeny pod moc a vlhdu n6roda iimsktho.

U K L I D N ~ N ~ C E L ~ G A L I E

35. TEmito GspEchy, jimii byla uklidnzna cel6 Galie, donesla se tak slavn6 povest o tC v6lce k barbarbm, i e dokonce n6rodovC a i za R);nem sidlici posilali k Caesarovi poselstva, aby slibovala, i e mu daji rukojmi a splni jeho rozkazy. Protoie Caesar spcchal do Itjlie a do Illyrika, vyzval ta poselstva, aby se k nEmu vritila zase potfitkern pEiStiho ltta.

Sfim rozvrdl legie po zimnich t6borech do uzemi Kar-

nutd, Andd, Turond a vSech kmend blizkfch krajdm, kde vSude vfilEil. Pak odeSel do Itfilie.

Na pisemnou zprfivu Caesarovu ustanovil senit za vSecky ty Einy patnfictidenni dCkovnou slavnost, poctu, jakt se do t t doby nikomu nedostalo.

K N I H A 1 1 1

G A L B O V Y B O J E S A L P S K Y b i I K M E N Y

Z I M N ~ T A B O R M E Z I V E R A G R Y

1. Kdyi se Caesar vydival do ItAlie, poslal Servia Galbu S dvanictou legii a oddilem jizdy do 6zemi Nantui- td, Veragrd a Sedlind, kter6 se od kraje Allobrogd, od jezera Lemansktho a od ieky Rhodanu t6hnou vzhdru a i do Vysokjrch Alp. Ddvodem k tomu Caesarovi bylo, i e chti:l mit uvo1ni:nu obvyklou cestu pies Alpy, kudy se ubir6vali kupci s velkjrm nebezpeEfm, platice nadto jest5 velki prdvozni cla. Galbovi ponechal na vdli, aby se s touto legii uthboiil v tEchto krajich na zimu, uzn6-li to za nutne.

Galba svedl nekolik 6spi:Snfrch bitev a dobyl znaEnCho poEtu tvrzi, a kdyi nato horalt odevSad k nCmu poslali poselstva, dali rukojmi a uzavieli mir, rozhodl se umistit dvi: kohorty v lizemf nantu6tskCm a s im s ostatnimi kohortami legie piezimovat ve vsi veragerskt jmCnem Okt6- durus. T a vesnice leii v lidolf s nevelikou rovinkou a je ze vSech stran svir6na vysok6nskjrmi horami. Reka dEli tuto ves ve dvi: ELti. Jednu EAst ponechal Galba na zimu Galdm. Druhou, jii GalovC vyklidili, piidclil kohortiim k piezimovdni. A celjr tento prostor ohradil valem a pif- kopem.

2. Hezkjrch p i r dnd zimniho pobytu jii uplynulo ;I Galba naiidil svoz obili do tbbora. Pojednou tu hl6sily mu vjrzvEdnt hlidky, i e z tC E6sti vesnice, kterou Galdm ponechal, vSccko v noci ode510 a i e strmC hory, udoli vsi ovl6dajici, maji obsazeny houfy Sed6nd a Veragrd a i Eerno.

To, i e se GalovC pojednou odhodl6vali obnovit boj a legii napadnout, m610 piiEin nekolik. PiedevSim shliieli na legii s pohrd6nim u i pro slabjr jeji poEetni stav. Nebyla ani hplni, protoie z ni celC dvi: kohorty poslal Galba jinam a protoie znaEnjr poEet muistva nebyl U legie, i jednotlivci byli posl6ni pro zhoby. D6le pak usuzovali takt, i e pro nevjrhodnt svC postaveni nebudeme s to odolat ani prvnlmu jejich htoku, a i se oni z horskjrch sr6zd piiienou dold do udoll a zasypou n6s shora stielami. A krom toho ti:ice nesli, i e jim byly - prfr jako rukojmi - odvleEeny vlastnt dcti. A sami byli piesvi:dEeni, i e se Riman6 po- kouSeji zmocnit alpskfrch vrchold nejen pro cesty, njrbri i pro trvalt panstvi, a piivtglit ty kraje k Provincii S nimi sousedici.

3. Na ty zpr6vy svolal Galba rychle vdleEnou radu a zaEal se dotazovat, CO kdo o vEci soudi. NeboC stavba zimniho tibora a jeho opevneni nebyla je5ti: zcela hotova ani nebylo dost postardno o obili a ostatni potieby, protoie usoudil, i c stran vilky netieba mft vdbec obav, kdyi se mu u t vzdali a dali rukojmi.

Najednou tu by10 - a mimo nad6nf - takovthle ne- bezpeEi. TtrnEi vSecky vfrSiny by10 j i i vidEt, jak se hemif ozbrojenci. VSecky cesty odilznuty, pomoc, dovoz zne- moini:ny. Na zichranu nadiije takika jii i6dnA. A tak v t t vAleEnC radi: vyslovov6n leckter); nivrh toho druhu: vozatajstvo nechat vozatajstvem, provtst vjrpad, hledEt se zachrinit CO nejrycheji tudy, kudy piiSli. VgtSinou vSak

schvdlen tento ndvrh jen pro pFipad krajniho nebezpeEi a zatim to zkouSet s tim, jak se vEci vyvinou, a tabor hdjit.

4. Netrvalo dlouho, takfe sotva by10 kdy stanovenh opati-eni Eddni: provbt, a j i i se nepf6telC na danC znameni hnali ze vSech stran dolfi a kamenim hdzeli na val tdbora i metali tam tEikd svd kopi.

NaSi zprvu, pokud byly sily EerstvC, kladli odpor statehi: a jedinkrdt se z v);Sky valu nechybili kopim cile. Jak se kterC misto tdbora'zbaveno obrdncfi zddlo b);t v tisni, hned tam btieli na pomoc. Ale v nevyhodt byli tim, i e nepEbtelC, dlouhfm bojem vysileni, odch6zeli z bojiSti: a jint, svtii sily hned je vysti-idaly. NaSi, i e jich bylo mdlo, nic takovCho di:lat nemohli. A nejen unaven); nemi:l moinosti odejit z bojiftt, n);bri ani rantn); nemohl opustit svC stanovigti: a uchylit se do bezpeEi.

5. Tak se bojovalo nepi-etriiti: j i i dCle nei Sest hodin. NaSim nejen dochdzely sily, ale ani sti-el u i nebylo sdostatek. K tomu jeSti: nepi-dtelt dotirali ostfeji a ostfeji, a i e naSi byli u i hodni: ochablf, zaEali jim strhdvat val a za- sypdvat pi-ikopy. Vi:c dospgla v krajnf nebezpeEf. Tu vrchni setnik Phblius Sextius Bakulus, ten, jeni v bitvi: s Nervii - byla u i o tom i-eE - vyEerpdn se zhroutil poset ranami, a rovnEi vojensk); tribun Gdjus VolusCnus, mu2 velmi obezi-el); i stateEn);, pi-ibthnou ke Galbovi a vysvEtluji mu, i e nadtje na zdchranu je jedint v tom, pokusi-li se o ni nejkrajntjsim prostfedkem - vfpadem.

Svold tedy Galba rychle setniky a d i po nich ohlisit vojdkfim, at na chvfli ustanou v boji, jen se kryji proti dolttajicim stPeldm, trochu si oddechnou od njmahy boje a pak na danC znameni a t vyrazf z tdbora a nadi:ji na zdchranu a t sklddaji jedini: a cele ve svou stateEnost.

6. Vojdci si vedou podle rozkazu, vyrazi ndhle vSemi branami a nedaji nepi-iteli Easu ani si uvsdomit, CO se dtje, ani spoi-ddat se dohromady. Tak se Sttsti zcela obrdtilo. Ty, ktefi byli plni nadcje, i e u i u i jsou pdny tdbora, obkliEi si naSi ze vSech stran a pobijeji je. Z vice nei ti-iceti tisic lidi - a by10 zjifttno, i e takov); poEet barbard pi-itrhl pi-ed t6bor - pobiji dobrou ti-etinu, ostatni podt- SenC obr6ti na hti:k a nedajf jim zastavit se ani vysoko v kopcich. Tak rozprdSivSe vSecky nepEdtelskC zdstupy a donutivSe je, aby odhodily zbraii, stdhnou se zase zptt za tdborovC opevntni.

PO tt to bitvi: nechttl Galba u i vicekrfit pokouSet StEsti. Mt l na pami:ti, i e do zimnfho tdbora pEiSel za jin);m 6Ee- lem. Vidtl vSak, i e vtci shledal ve skutetnosti jinak. Nej- vice pak na ntho dolthal nedostatek obili a pi-isunu. Proto hned druhCho dne dal spdlit vSecka stavenf vesnice a tdhl CO nejsptSn6ji zpdtky do Provincie. A f e mu i6dn)i nepi-itel v pochodu nebrinil ani ho nezdrioval, dovedl legii beze ztr6t a beze Skody do Nantudtska, odtud pak do hzemi Allobrogfi a tam pfezimoval.

V A L K A S V E N E T Y

V E N E T O V E U V E Z N ~ R ~ M S K E P O S E L S T V O

7. PO skonEeni techto bojd mEl Caesar vSecky dbvody, aby soudil, i e v Galii je klid: BelgovC byli pi-emoieni, Germini vypuzeni, Sed6novt v Alpich poraieni. A tak v zimE odeSel do Illyrika, protoie chtEl navStivit take tamni nirody a poznati jejich kraje. Vtom nihle vypukla v Galii vilka.

PiiEinou t t vblky by10 toto: P6blius Krassus mladSi piezimoval se sedrnou legii v hzemi Andb u samtho Ocei- nu. Ze v tEchto krajich byla o obili nouze, poslal po sousednich kmenech ntkolik prefektd jizdy i vojenskjrch tribunb zajigt'ovat dodivku obili i dovoz jinjrch poti-eb. Mezi nimi by1 poslin Titus Terrasidius k Essuvibm, Markus Trebius Gallus ke Koriosolitfim, Kvintus VClinius s Titem Silliem k Venetbm.

8. Kmen Venetb se tESi daleko nejvEtSi viinosti po celCm pfimoi-i tEch krajb, protoie Venetovt jednak maji nejvEtSi lodstvo, na jehoi lodich se plavi do Britinie, jednak vEdomostmi a zkugenostmi plaveckjrmi pEedEi ostatnf a sami ovlidaji t&ch nEkolik milo pi-istavfi, pfi prudkCm moisktm pi-iboji a otevi-enosti SirCho Oceinu jen tu a tam rozhozen);ch. A proto jim odvidriji poplatky skoro vSichni, kdo se po tom mofi plavivaji.

Tito Venetovt tedy to byli, kdo zaEali s odbojem zadrievSe Sillia i Vtlinia a koho jen mohli chytit jinCho, protoie se domnivali, i e v);mEnou za nC dostanou zpEt svoje rukojmi, kteri dali Krassovi. A po jejich pi-ikladu soused6 - jak u i rozhodnuti Galb bjrvaji n ih l i a ukvapeni - z t thoi dbvodu zadrii Trebia a Terrasidia. A rychle rozeslavSe posly, skrze piediky svt. zavii i se pi-isahou navzijem, i e ne- podniknou nic, leE po spoleEnt 6radE, a i e vSichni ponesou

t f i 6dCl osudu, at u i vyjde na konec jakkoli. A popouzejf i ostatni kmeny, a t radiji voli setrvat v svobodi: zdi:di:nC po pi-edcich, nei aby sniSeli otroctvi pod Rimany.

Celt pfimofi dostanou rychle na svou stranu a poSlou k P6bliu Krassovi spoleEni: poselstvi, chce-li svt dostati zpitky, at'jim vriti rukojmi.

C A E S A R I V E N E T O V E S E C H Y S T A J ~ K V A L C E

9. 0 tom o vEenl dostal Caesar Krassovu zprbvu. Pro- toie s im by1 pEiliS daleko, pfikiie zatim stavEt vileEnC lodi na iece Ligeru, vlCvajici se do Oceinu, opati-ovat veslai-e z Provincie, shinEt lodniky a kormidelniky. Rychle uEiniv toto opati-eni, s im pospiSi k vojsku, jak jen mu roEni doba dovolila.

Jak Venetovt i ostatni kmeny zveditli o pi-ichodu Cae- sarovE a ziroveii i e si uvEdomovali, jakjrm zloEinern se zatiiili - i e vyslance, u i pouht to jmtno by10 vidycky vSem nirodbm svatt a nedotknutelnt, zadrieli a do pout uvrhli -, poEnou se podle velikosti hroziciho nebezpeEi pfipravovat k vilce a opati-ovat zvliSti: lodni poti-eby s tim vCtii dbvErou v hp tch , ievelmi spolthali na piirozent utvifeni kraje. Oni dobfe vi:dtli, i e cesty po zcmi jsou zpi-etininy moEily z pi-epadu vzdutfch vod pi-ilivu; i e plavbu po moii protivniku ztEiuje neznalost tcch konEin mofskfch a nepatrn); potet pi-istavb. Spolthali dil, i e se pro nedostatek obili naSe vojska u nich ani piili6 dlouho nemohou zdriet. A byt snad by vSecko dopadalo jinak, neili Eekajf, pi-ece jen oni jsou nejsilnCjii na moi-i, kdei- to Rimant nemaji vbbec pohotovi: ani lodi, ani neznaji mElEiny, pi-istavy, ostrovy v konEinich, kde hodlaji vCst vilku. A koneEnC dobi-e vCdi:li, i e docela j ini je plavba v uzavientrn mofi sti-edozemsktm nei na SiroSirtm Oceinu.

Toto vgecko vzavze v livahu v svtm rozhodovini opev- fiuji sv i hrazeni sidla, sviieji do nich zisoby obili z venkova, stahuji CO mohou nejvice lodi do Venetska, kde - tim si byli jisti - povede Caesar vilku nejdiive.

Za spojence pPiberou si do toho boje Osismy, Lexovie, Namnety, Ambilirity, Moriny, Diablinty, Mcnapie. Po- volaji vojenskou pomoc z Britinie, kterri leii naproti tern krajbm.

10. Takovtto v8ci skuteEn6 ztEiovaly vedeni vilky, jak jsme u i poukizali. Ale vSelicos zase Caesara piec jen k td vilce podn8covalo: zadrieni a vEznEni rytiiB iimskych proti vSemu privu; odboj, sotvaie se vzdali; vzpoura, pfestoie odevzddna rukojmi; spiknuti tolika kmcnb; pie- devSirn vSak obava, aby si ostatni kmenovt nemyslili, i e si mohou dovolit tot t i , ujde-li tento kraj Galie trestu.

A tak kdyi si Caesar uvEdomova1, jak ttmtP vSichni Galovt rddi mysli vdbec na zmEnu, i e se pfi svt nestilosti rychle nadchnou pro vilku, i e pak lid6 vbbec maji ihavou lisku k svobodE u i vrozenu a v nen4visti nesvobodu poroby- usoudil, i e vojsko musi rozdclit a rozloiit do jeStE vCtSi Si- ie, dEiv nei se ke spiknutf sjednoti jcs'tE vice galskfch kmen8.

11. PoSle proto legita Tita Labitna S jezdectvem do fizemi TrtverB, ktePi jsou iece Rfnu nejbliie. Nafidi mu, aby navStivi1 takt Rtmy i ostatni Belgy a udrioval je v posluienstvi; a Germiniini, ktert pr); si Galovt zavolali na pomoc, aby brinil piepravit se na lodich pies ieku, kdyby se snad o to pokouSeli.

P6blia Krassa poSle s dvanicti kohortami legioniib a s vclikqm poEtem jizdy do Akvitbnie, aby tamni kmeny neposilaly do Galie pomocnA vojska a aby se tak mocnd kmeny nespojily.

Legdta Kvinta Tituria Sabina poSle S tiemi legiemi k VenelGm, Koriosolitbm a Lexovifim, aby jednotlivt vizal jejich sily, nedopouStE1 jejich spojeni.

Decima Brhta mladSiho uEini velitelem lodstva a gal- skjtch lodi, kterjrm poruEil sjeti se z Piktonska, Santonska a z ostatnich uklidncnych krajb, a 'dd mu rozkaz plout proti Venetbm, jak jen bude moci. S6m tarn zamiii S pE- Simi sbory.

12. Takovi byla obyEejnE poloha venetskych hrazenjrch sidliSt': Leielo na samtm konci ostrohu nebo mysu, takie ani po zemi k nEmu nebylo pi-istupu, kdykoli se ze Sirtho mope piiliv piivalil - a to se ddlo dvakrit denne, kaidych dvanict hodin -, ani po vodE, protoie lodi vrhiely zase na mcltinu, kdyi pEiliv opadal. A tak oboji brinilo dobq- vini venetskych mkt . A jestli sc snad obleieni citili kdy zdolivini mohutnosti oblkhacich staveb, kdyi moie by10 zatlaEeno nrispem a hrizemi a ndsep i hrize byly vyhniny do vySe hradeb, a jestliie proto zaEali j i i zoufat nad tim, i e se udrii, pokaidt piirazil velikf poCet lodi, jichi meli k pouiiti dost a dost, a na nich odviieli vie- chen svbj inajetek i sami se utikali do nejbliiSich sidliSt'. Tam pak se znovu brinili ve stejnE vfhodnt poloze. A prov6dWi to skoro celt ltto tim snadntji, i e naSe lodi byly zdrioviny bouPemi a i e vbbec byla pro nis nejvjrl obt i in i plavba po SiroSirtm, otevientm moii, za mocntho vlnobiti. A pPistavb ke vSemu poiidku, ba skoro i i d n t .

13. Lodi Venetb jsou totii staveny takto a S takovouto vjrstroji: Spodek lodni hodnE ploSSi ne2 U naSich lodi, aby snize zdolivaly mElEiny a odliv. Piid' a rovnti zid' znaEnE vyv);Sen&, piizpbsobeny tak sile vlnobiti a boui-i. Lodi celt

byly z dubu a vydrHely sebeprudsi nbpor bouPe a ne- pohody. PfiEni bievna - nosniky palub - trimce to na stopu tlustt, byla piibita ieleznfmi hieby palec silnfmi. Kotvy misto na lanech uviziny na iettzech. Misto plachet surovt kdie a mEkce vydElanC jirchy, bud' i e nemi:li len a neumcli ho uiivat, nebo i e si myslili - coi je pravdE- podobnijgi --, i e neni dost dobie moini , aby plachty vydriely tak prudkC b o d e Ocebnu a tak mchutnt nipory vi:trd a aby jen plachty zvlidly lehce tihu lodnich obrd.

S ti:mito lodmi se utkivalo naSe lodstvo za takovfch okolnosti, i e je piedEilo jedini: rychlosti a veslovinim, avSak vSecko ostatni zaiizeni by10 U venetskfch lodi vzhledem k piirodnimu prostfedi a k niporu bouii vhodnijSi a piimtPeniijSi. Ani zobcem totii nemohly jim naSe Skodit - tak pevni: byly z dubu budoviny - ani kopim dostielit nebylo snadno pro jejich v);Sku, pro nii takt nedaly se privf: pohodlni: piidriovat hrikem a zltzat. A krom toho, kdykoli se rozzuiila vichiice a lodi se daly po vi:tru, i bouii sniSely snize i na mi:lEinich vizly S menSim nebezpeEim, ba pfi odlivu hniny zase zpEt nic se nebily skalnattho dna a 6skali. NaSe lodi naopak, musils trnout strachy, kaidou chvili i e stihne niijaki takovi pohroma.

C A E S A R O V O V ~ T E Z S T V ~ v N A M O R N ~ B I T V E

14. Caesar dobyl sice u i nskolika takovfch hrazenfch sidliSt. Ale shledal, i e k niEemu nevede divat si takovou prici, kdyi nemdie nepiiteli ani zamezit 6ti:k z dobyttho mi:sta, ani mu ugkodit. I rozhodl se poEkat na locfstvo.

Jakmile se sjelo a sotvaie je nepiitelC zhltdli, vyjelo na dvE sti: dvacet jejich lodi k boji zcela pohotovfch a vqstroji vSeho druhu dokonale vybavenfch ven z piistavu a seiadi- 10 se Eelem proti naSim k boji.

Ale ani velitel celCho nageho lodstva BrGtus, ani vo- jcnSti tribunovt a setnici, jimi byly jednotlivt lodi pi-idEle- ny, nevEdEli si stile jcSti: dosti rady, CO tinit, jakfm zpdso- bcm boj zahijit. 2 e totii neni m o i n i nepi6telskfm lodim uSkodit zobcem, tu zkuSenost u i mcli. I kdyi si na svfch lodich vztytili vEie, pi-cce jen je pi-csahovaly jeStt svou v);Skou z6di nepi6tclskfch lodi, takie nasi jc nemohli ze svtho niiSiho postaveni dost 6spiiSnii ostFelovat, kdeito stiely Gald dopadaly na n i s z v);Hky prudEeji.

Jedint zaiizeni naSimi napied pi-ipravent osvi:dEovalo se nbrn jako velmi uiiteEnt - srpy S ostEe nabrouSenou SpiEkou, nasazent na dlouhych tyEich a dobie k nim pi-i- pevnEnt, tvarcm ne nepodobnt srpovit.jm hikdm na boi-eni hradcb. Lana piipevfiujici rrihna ke stiiifidm byla jimi zachyccna, pFitaiena a nakoncc zpictrhina tim, i e plavidlo by10 vesly rozehnino. Nato r ihna padala nutnf: dold, takic strienim plachet a lanovi, na nichi zivisela vSecka nadi:je galskfch lodi, rizem byla tatam i jakikoli upotFebitelnost plavidla v boji.

Pak u i zivisel boj jen na osobnf stateEnosti. Tou naSi snadno piedstihovali nepiitele, a to tim spiSe, i e se bojovalo pied zraky Caesara a vSeho vojska, takie iidn); trochu jen stateEnEjSf vfkon nemohl ujit pozornosti. VSecky kopce a vfginy, odkud by1 zblizka rozhled po mofi, byly totii obsazeny naSim vojskcm.

15. Kdykoli byla r ihna, jak u i jsme vyloiili, striena, obXliEily pokaidt dvC i tii naSe lodi jednu nepi-itelskou a vojici vSi moci usilovali dostati se na ni. Kdyi to poEi- n ini barbaii zpozorovali, kdyi u i takto ztratili znaEnf poEet lodi a nevideli proti tomu praiidnou pomoc, usilovnf: se namihali spasit se 6ttkem. A u i mEli lodi obriceny smgrem, kam v61 vitr, kdyi tu nastalo pojednou takovt bezvitii a tiSina na moi-i takovi, i e S lod'mi nemohli z mista. A zrovna to n i m pEiSlo zvl6Sti: vhod, abychom boj skoncovali. Nebot' naSi lod po lodi dostihovali a dobyli ji,

takie pramhlo jich z celeho toho ~nnofstvi teprve pod zigtitou noci dos6hIo bEehu. Bojovalo se totii asi od EtvrtC hodiny dennf a i do slunce zipadu.

16. Tou bitvou se skonEiia vilka s Venety a s cel);m piimoiim. Nebot se ji z6Eastnilo vSecko mlidi i vSechno u i pokroEilejSiho vEku, pokud pro svou rozviinost se tESilo jakt vifnosti. A take tam shromiidili vjedno vSecky svt lodi, CO jich kde bylo. ZtrativSe je nevEdEli zbyli VenetovC, ani kam se obritit, ani jak sv i sidligtE hijit. I vzdali se Caesa- rovi se vSim vSudy. Caesar pak se rozhodl potrestat je tim pfisngji, aby pr iva vyslaneckkho dbali barbafi napfiitE tim peElivEji. Proto dal celjr jejich seniit popravit a ostatni prodal do otroctvi.

17. Zatimco se toto d i lo ve Venetsku, dorazil Kvintus Titurius Sabinus s brannjrmi silami, ktert dostal pEidElcny od Caesara, do 6zemi Venellfi. TEm st61 v Eele Viridovix, a nadto mEl vrchni veleni nade vSemi tEmi odbojnfmi kmeny, z nichi postavil iidn6, cviEent vojsko a povolal poEetnC zLstupy brancb. K tomu prhvE v nEkolika tEch dnech po piichodu SabinovE vyvraidili Aulerkovt Ebu- r6viEti a LexoviovC svt rady starSich, i e nechtEly odboj schvilit, zavieli briny a spojili se s Viridovikem. Krom toho se tam slezly ze vSech koutfi Galie cel6 houfjr nitcmb a zlotiilcfi; nadiije na plen a kofist i dravi chtivost vilky odvidEla je od obdtl ivini poli a pravidelnC denni price.

Sabinus se klidng driel v t5boi.e na mistE po kafdC strince vhodntm, kdeito Viridovix, uthboiiv se proti nEmu vc vzdilenosti dvou mil, vyv6dEl dennE svt sily pfed thhor a nabizel mu boj, takie Sabinus nejen U nepfitele u ~ ~ a d a l uH v opovrieni, njrbri i U vlastnich vojhkfi dokonce sc: stival terEem lecktertho kousavtho 6StEpku. Budil tlokonce takov); dojem, i e m6 strach, i e se nepfhtelt odva- govali u i po s im val naSeho tibora. Sabinus to dElal proto, i e soudil, i e zastupujici legit se nemi pou5tEt do rozhodn6ho zipasu s takovou nepEitelskou pfesilou, zvliStE neni-li pEitomen vrchnf velitel, ledaie by mu pfhlo vhodnt bojiStE nebo okolnosti obzvliSS pfiznivt.

S A B f N U S O K L A M E V E N E L L Y

18. Toto domnEni, i e se boji, U nepEitel dost a dosti utvrdiv, vybral si Sabinus z tcch, j e i mEl s sebou k po- mocnym sluibhm, jak6hos vhodnCho a chytrcho Elovcka, Gala pGvodem. Bohatfmi dary a jeSti: vEtSimi sliby zfskd jej pro to, aby pfeSel k neptiteli, a zasvEti ho do svCho plinu. Gal pEejde k Venellfim, vydivaje se za zbcha, liEi jim strach U ~ i m a n f i , vyklidi, jak zle je tisnEn od Venetfi Caesar s6m. A kdyi nejpozdEji, tedy prjr pEiSti noci vyvede Sabfnus vojsko tajnE z tAbora a potihne Caesarovi na pomoc. Jen ho vyslechli, vzkEiknou viichni jako jeden mu?, f e takovouhle pEileiitost v6c se zdarem skoncovat nesmEjf propist. Vzhdru tedy na thbor!

K takovtmu rozhodnutf pobhdalo Galy mnoho vgcf: Sabinovo v ih in i ve dnech prAvE minulfch; zbEhovo tvrzeni; nedostatek potravin, o nCi se VenellovC postarali lrdabyle; nadije v 6spEch vilky venetskC. A koneEni: to, ic lid6 r id i vEfivaji tomu, CO si pfeji. T o vSe je vedlo k tomu, i e Viridovika a ostatni vdbec nepusti ze shromiidg- ni dEiv, nei od nich dosihnou dovoleni, aby se chopili

zbrani a pospiSili na fimskjr t6bor. A kdyi dovoleni u i mCli, celi rozradostnCni, jako by vitEzstvi mCli u i jistt, posbiraji klesti a prouti, aby jim vyplnili EimskC pfikopy, a vyrazi k iimsktmu tkboru.

19. T6bor by1 umistgn na vjrSini: od lipati povlovni: stoupajfci v dtlce asi jednC mile. Sem liprkem zamifili, aby Rimanhm by10 popf6no CO nejmCni: Easu vzpamatovat se a ozbrojit, a dobghli proto bez dechu. Sabinus povzbudi svt voj6ky a pak jim d6 znameni k boji, tak touiebni: oEe- k6vant. Na nepfitele, zatiienkho bfemenem, jei vlekl, d6 rozkaz vyrazit n6hle dvi:ma branami.

Pfihodnost bojiSti:, nezkuSenost a lip1116 vyterpanost nepiitele, chrabrost naSich vojikb, cvik ziskanjr v difvej- Sich bitvich, to vSe zphsobilo, i e nepfitel nevydriel jcdint- ho naSeho litoku a hned se diva1 na litEk. A jak tak byli obtiieni bfemeny a tim neschopni obrany, dostihovali je naSi plni Eerstvjrch sil a velkv poEet jich pobili. NeEetnjr zbytek stihala a dostihovala jizda, takie iivjrch zanechala . . jen nEco m610 ti:ch, jimi se po5ti:stilo na litEku vyvbznout.

A tak souEasni: dostal zpr6vu Sabinus o bitvi: ndmofni a Caesar o vitEzstvi Sabinovi:. A vSecky kmeny se hned vzdaly Tituriovi. Nebot jako je duch galskjr vzni:tliv); a rychle se rozhoduje pustit do v6lky, tak zase je mysl jejich zmEkEil6 a pram610 odoln8, aby sn5Sela porkiky.

Porifka vcnetsktho lodstva (111, 14- 15)

V P P R A V A K R A S S O V A D O A K V I T A N I E

20. Asi stejnou dobou dorazil P6blius Krassus do Akvi- tinie, kterou, jak u i EeEeno, nutno odhadovat na dobrou tfetinu Galie jak CO do jeji rozsihlosti, tak poEtu obyvatelstva. T a m si Krassus uvtdomoval, i e m& vest valku zrovila v ttch krajfch, kde pfed ntkolika lety by10 vojsko Ei'mskC poraieno a kde pad1 velici mu legat L6cius Valerius Praekonlnus; odkud dale mohl prchnout sAm prokonzul Lhcius Manlius jen za cenu ztraty vSeho vozatajstva. To by10 Krassovi vAinou v);strahou, aby si vedl s mimofadnou obezfelosti.

A tak se postaral o Eadnt zAsobovAni, sebral pomocnC sbory a jezdectvo, jmenovitou v);zvou povolal si knovC sluibt mimoto mnoho statetnych muiB z Tol6sy a Car- casonu i Narbhnu, coi jsou obce galskt Provincie, nejbliiSI sousedt, S Akvitjnii pfimo hranitici. Nato zavedl svk vojsko do hzemi Sociath. Kdyi SociAtC zvtdtli o jeho pEf- chodu, shromiiidili velkt brannt sily, a jizdu, v nfi byla hlavni jejicli moc a sila, poslavSc napped, napadli nAS voj hned na pochodu a svedli nejprv bitvu jezdeckou. Kdyi pak byla jejich jizda obracena na fitEk a na5i ji pron~sledovali, objevili se pojednou i se sv);mi pESimi zjstupy, ktert mEli umfsttny v ziloze v hlubokCm svalu. Jimi udefili na naSe rozptjrlenC a boj zase obnovili.

21. Bojovalo se dlouho a fipornt. SociAtovt si totii ve svCm sebevtdomi z dEivtjSich svjrch vittzstvi myslili, i e na jejich osobni statetnosti z6leii zichrana celt AkvitAnie. NaSi zase si pEBli, aby se ukAzalo, CO dokaii i bez vrchniho velitele, bez ostatnich legii, pod m1adiEk);m vbdcem. Ko- neEnE se ncpEbtelt, utrptvSe tEikC ztrAty, pEec jen dali na fittk.

Mnoho nepEAtel by10 na 6ttku pobito. Nato se Krassus 1)ustil hned z pochodu do dobjrvani hrazenCho mtsta SociAth. Kdyi se vSak stateEnt branili, zaEal proti hradbam ~)osouvati kryty a oblthaci vtie. Oni se hned pokouSeli o v);pad, hned zas hnali podkopy pod niS oblthacf nasep :L pod kryty, v Eemi jsou Akvitanovt nad j int zkuSen);mi rnistry, protoie jsou U nich na mnoha mistech rudnt doly :L kamennt lomy. Jakmile v6ak poznali, i e pro bedlivost naSich ttmito prostfcdky nic nesvedou, poSlou ke Krassovi posly a prost, nby pEijal jejich podrobeni. Dosihli toho a odevzdaji zbranE, jak jim rozkiziino.

22. Zatimco pozornost naSich vSech byla upjata na odevzdAvhni zbrani, pokouSi se vrchnf vddce nepE5tel Adiatuanus na jint stranE mEsta uEinit v);pad se Sesti sty oddanych druhd - zaslibcncb - Galovi: je nazyvaji soldurii. A ti tak si slibili a smluvili, i e ze vSeho, CO je v iivoti!. pfijemnCho, se ttSi spoleEnt s tim, komu se oddali pPiitclstvim, a potka-li zas tohoto ntjakA pohroma, bud s nim sclileji spolcEnt tu r6nu osudu, nebo ho i v smrti provazeji, sami si iivot berouce. A dosud, kam a i lidska pamtt' sahA, jedin); se nenagel, aby se zdrAhal zemEit, kdyi nasilim seSel ze svtta ten, jemui se zaslibil pEAtel- stvim. - S ttmito tedy ,,druhy na iivot i na smrt" pokusil se Adiatuanus o vjrpad. Ale kdyi se na pokfik, kterjr se zdvihl U toho fiseku hradeb, sbthli naSi do zbranE a do310 tak k prudkCmu boji, by1 zatlaEen zptt do mEsta. PEesto vSak dosahl U Krassa toho, i e se mohl vzdati za stejnych podmfnek jako ostatnf.

23. Kdyi pfevzal Krassus zbrant i rukojmi, vytrhl do hzemf VokAtb a Tarusatb. Na barbary zapbsobilo mocnE, i e v ntkolika milo dnech potom, CO pEitAhlo Eimskt vojsko,

dobylo hned - jak bezpeEnt zvtdtli - mtsta dobEe opev- nijnCho jak pEirozenou polohou, tak i lidskou rukou. I za- Eali posilat na vSecky strany poselstva, sjednivat pod pEisa- hou spojenectvi pro boj, vymifiovat si navzijem rukojmi, sbirat b r a n d sily. PoSlou posly takC k t tm kmendm PEed- ni Hisphnie, kterC sousedi s Akvitinii; odtud volaji tCi pomocnt sbory a vbdce.

PO jejich pEichodu pokouSeji se vCst vilku s velkjrm zhpalem a nasazenim velikfch sil. Za vbdce pak zvliStE jsou vybrini lidC, ktefi vilEivali celh ltta po boku Kvinta Sert6ria a poiivali proto povtsti velmi zkugenjrch a znalfch vojikb. T i zaEnou po zvyku niroda EimskCho vybirat thbofiStE, stavtt opevnEnjr tibor, odiezhvat naSe od zho- bovacich cest.

KdyZ tedy Krassus vidtl, Ze se jeho sily pro nizkjr stav muistva nedaji zrovna snadno rozdtlovat, a nepEite1 zatim se volnt rozbihi krajem, obsazuje cesty, a pEitom jeStE v tiboi-e zanechivh dostatetnt silnou posidku a proto prhvE se n i m s nemalfmi obtiiemi opatiuje obili i jin6 potieby, kdeito nepiitel den ze dne pfibjrvi - usoudil, Ze se u i nesmi dCle otilet s rozhodnou bitvou. PEedloZil vtc vhleEnt radE, shledal, i e vSichni jsou s nim stejnCho nizoru, i ustanovil bitvu na zitEek.

24. Za svithni vyvedl pEed tabor vSecky svC sily, zEidil z nich dvojitf Sik tak, i e do jeho stEedu zaiadil pomocnC sbory, a pak Eekal, CO se rozhodne podniknout nepiitel. Ten sice soudil, i e pEi svC poEetni pievaze, pEi svC stark slivt vileEnt a pEi malCm pottu naSich jistE svede bitvu se zdarem. PEesto vSak mijl za bezpeEnijjSi dosici vittzstvi beze ztrht, jen obsazenim cest a odiiznutim pEisunu ziso- bovhni. A daji-li se Riman6 pro nedostateEnC ziisobovini na hstup, zamfSlel vrhnout se na n8 za pochodu, boje neschopnC a pod tihou osobnich zavazadel hodnt na mysli pokleslC. Ten plin vbdcovC schvilili a nepEitel se drZel v tibofe, tEebaie Riman6 vyvedli sv i vojska pied tibor.

Tyto nepEitelovy pliny Krassus prohlCdl. Sv);m v i h i - nim a buds dojem, i e se boji, nadchl nepEite1 naSe jen jeStE vice k boji. Ode vSech by10 slySet hlasy, i e se u i dCle nemi Eekat s htokem na nepfitelskf tibor. Povzbudil tedy svt, a jak si vSichni pfili, zamiEil s nimi k nepEitelskCmu t i - boru.

25. Tam jedni zahazovali pfikopy, druzi deSttm stEel zahinili obrince z valu a z opevnEni na nEm. Muistvo pomocnjrch sborb, na n t i Krassus pro boj mnoho nespo- ldhal, budilo zdini a dojem, i e bojuje, dopravujic naSim kameni a stEely, sniSejic drn k budovhni nispu. RovnEi nepEitel vSak bojoval vytrvale a nebojicnt a jeho stfely, metanC z vfSky, nemijely se cile. A tu naSi jezdci, objevSe nepfitelskjr tibor, hlbili Krassovi, Be tiibor neni na strani zadni briny tak peElivt opevnEn a Ze je tam snadno pfistup- nf.

26. Krassus vybidne svC jizdni dbstojniky, aby svC muistvo bohatjrmi odmtnami a pi-ipovidmi podnitili k sta- teEnosti, a vysvitli jim, CO si pEeje mit provedeno. Dbstoj- nici vyvedou podle jeho rozkazu z naSeho tibora kohorty zanechanC tam k jeho ochrant a nimahou boje dotud nevysilenC, a vedou je delSi oklikou, aby je nepi-itel* z vlastniho tibora nemohl zahlkdnouti, a i k zadnimu jii zminEnCmu opevnini nepEiitelskkho tibora, zatimco zraky a pozornost vSech byly upoutiny k boji vpfedu. DorazivSe tam hezky rychle, poboEili ono opevntni a stanuli v nepEi- telsktm tiboEe di-ive, nei je nepEite1 mohl dobEe zhltdnout a poznat, CO se vlastnt dijje.

T u vSak j i i naSi zaslechli z tC strany kEik boje, jejich sily se vzpruiily, jak u i se stivh, kdyi vzroste nadije na vftEz- stvi; i zaEali dori iet tim prudEeji. NepEitelC, ze vSech stran obkliEeni a pozbyvSe vbbec veSkerC nadEje, skhkali v zou- falCm chvatu pEes t iborovi opevntni dolb a hledEli se spasit rychlfm httkem. PO SiroSirfch plinich stihala je naSe jizda hspESnE a vritila se do tibora a? pozdE v noci.

Z padesAti tisic celkovtho poEtu ozbrojencb, ktert se podle hodnovErnjrch zpriv seSly z Akvitinie a hispansktho Kan- taberska, zdstala naiivu sotva Etvrtina.

27. Na zprivu o ttto bitvt vzdala se vEtSina AkvitQnie Krassovi a sami od sebe mu posilali rukojmi. Byli to Tarbel- lovt, Bigerri6novCY PtiAniovt, VokAtovC, Tarusatt, ElusQtC, GatovC, AuskovC, GarunnovC, SibulAtt, Kokositt. Jen nZco malo nejvzdilenEjSfch kmend opominulo tak uEinit. SpoIChali na roEni dobu - zima totii byla tu co nevidEt.

C A E S A R T A H N E P R O T I

M O R 1 N f f M A M E N A P I O M

28. Asi v t t i e dobi:, aEkoli lCto by10 u i skoro U konce, piece vedl Caesar vojsko jeStt proti Morindm a Menapidm. Celi Galie byla totii uklidntna, jen tit0 zbyvali, i e dosud setrvhvali ve zbrani a jest5 nikdy k nzmu nevyslali posly jednat o mir. SQm soudil z dohadu, i e tu vilku rychle skoncuje. AvSak tito kmenovt poEali vest vilku zcela jinjrm zpbsobem nei ostatni Galovt. Vidtli totii, i e i nejmocnEjSi kmeny, ktert se s Caesarem utkaly piimqm bojem, byly od ntho poraPeny a podrobeny. A protoie sami mEli roz- sAhlt lesy a baiiny, ukryli se tam se vSim vSudy.

Kdyi Caesar dorazil na zaEQtek ttch lesb a dal budovat pevnq tabor, nepfitel se zattm vdbec neukazal. Ale kdyi se uZ naSi po skupinhch rozeSli po svt praci, vyrazil pojednou na vSech stranach z lesa a podnikl na naSe 6tok. NaSi se chopili rychle zbrani, zahnali nepfitele opEt do lesb a pobili ho znaEnjr poEet. Ale pron5sledujice ho pEiliS daleko lesem v kraji hodnE neschddntm, utrpEli sami takC nEjakt ztrity.

29. PO vSechny dny potom dival Caesar prosekavat lesy prbsek, a aby nebyl na vojaky beze zbrani: a nic ani netuSici vBbec moinjr 6tok z boku, dival vSecky pok5cenC

kmeny skl4dat smErem proti nepfiteli a kupit je v zAseky 1'0 obou bocich tibora jako ohradu.

S neuvCiitelnou rychlosti by1 v ntkolika dnech vykicen les ve velktm rozsahu, v naSich rukou by1 jii nepfiteldv dobytek a zadni Ejsti vozatajstva, nepfitel s6m prchal hloub a hloubEj do lesb. Vz6pEti vSak se rozpoutaly takovt bouie, i e se v prici musilo ustat a i e pro trvalt lijiky nebylo jii moin5 driet vojaky jen ve stanech.

I dal Caesar zpustoSit vSecka pole nepiitel, vypalit jejich vsi i osami:lt dvorce, pak odvedl vojsko zpatky a rozloiil se po zimnich taborech v 6zemi Aulerkd, Lexovid a rovnci ostatntch kmenb, ktert proti ntmu v posledni dobt vQlEily.

K N I H A I V

B O J S O S I P E T Y A T E N K T H E R Y

1 . V zimt nato - by1 to rok konzulitu Gnaea Pomp6ja a Marka Krassa - pfeSli germanSti os ipe tov~ a rovnEZ Tenktheii ve velikCm poEtu feku Rjrn, a to nedaleko moEe, do nChof se R);n vltvd. Ddvodem k tomu jim bylo, i e je SutbovC u i ltta znepokojovali, vilkou tiskli a brinili jim tak v polnim hospodiEstvi.

M R A V Y s U I ? , B O

Kmen Sutbd je daleko nejvcts'i a nejbojovnEjSi ze vSech Germind. Maji prjr sto iup, z nichf vysilaji po tisici ozbrojencd ka2di rok CO rok za hranice na vileEnC vlpra- vy. Ostatni zdstanou doma a staraji se o svou vlastni vjriivu i vfiivu bojovnikd. PEiStfm rokem se oboji vystFidaji, kdo loni hospodaEili doma, jsou letos bojovniky a loiiiti bojovnici hospodaii zase doma. Takto se nepi-eruguje ani polni hospodiistvi, ani znalost a cvik v umEni vileEntm. Ale soukromCho vlastnictvi pddy a oddElenjrch polnosti u nich vdbec neni ani se nedovoluje nikomu, aby zdstival dCle nei rok hospodafit na jednom mist:.

Obilim se vdak ani mnoho neiivi, njrbri vttfinou mlC- kem a masem dobytka. Hodne Easu venuji lovu. Takto pEi jednoduchk stravi:, dennim cviEeni a naprostt volnosti iivota - protoie, nepfivyknuvie od dttstvi ani povinnosti i6dn t ani kizni, docela nic neEini proti svt vdli - jim piibjrvi sily a jejich lid6 dordstaji ohromnjrch, mohutnqch

postav. A k takovC to dovedli otuiilosti, i e v podnebi nesmirnt studentm nenosi bbec Sat kromi: kotiSin - a ty jeSti: jsou tak kritkt, i e valni EAst ttla zdstbv6 nekryta. A jaci otuiilci! Jen v EekAch se koupou!

2. Kupcdm dovoluji pfichizet do zemt spiSe, aby mEli komu prodat koEist z valky, nei proto, i e by sejim chtElo nejaktho dovozu. Ba ani tainjrch koni, v kterjrch GalovC maji zvlAStni zAlibu a opatEuji si je i za drahC penize, nedoviieji si Germ6ni k svC potfcbC, njrbri dosahuji dennim cviEenim toho, i e koni: domaciho jejich chovu, takto malC a nevzhlednt plemeno, jsou schopni nejvySSfho vj.konu.

V jezdeckjrch bitv6ch Easto seskakuji z koni a bojuji opi:Sali. KonE maji nauCeny, i e se jim z toho rnista na krok nehnou, a kdyi je toho potEebi, uchylu-ji sr zas rychle zpitky ke koniin. A nic se podle jejich mravd nepokl6d6 za vEtSi hanbu a slaboistvi nei uHivat sedla. Proto se i se- bemenSi jejich hlouEek odvaiuje na sebevetii poEet jezdcd na sedlanych konich.

Doviiet vino naprosto netrpi, protoie mysli, i e zchoulo- stivuje a oslabuje odolnost proti 6trapim.

3. Pro svGj kmen poklAdaji za nejvEtSi sliivu, tiihne-li se v rozloze CO nejSirSi od jejich 6zemi pismo neobdE1ivan);ch pozemkd. Je prjr to ddkazem, i e velikjr poEet kmend nemohl odolat jejich moci. A tak p q skuteEn8 z jednC strany Sutbd leii pustkho pole neobdi:lanCho na Sest set mil. Na druhC strani: nejbliie k nim objrvaji UbiovC, jejichi kmen bjrval kdysi bohat); a kvetouci - podle toho ovSem, jak to chipou Germhi . A UbiovC jsou o ntco vyspElejSi nei ostatni tCie kmenovC skupiny, protoie sahaji a i k Rjrnu, i e je hojnE navSt8vuji kupci a fe sami pro blizkost Galie pfivykli u i galskjrm mravdm. AE se o to v mnoha viilkAch Sutbovt pokouSeli, Ubie pro velikost a vAhu toho kmene z jejich 6zemi vyhnat nemohli. PEesto vSak si je uEinili poplatn);mi, sntiili o mnoho jejich v6inost i zeslabili sily.

V P A D SIPE ET^ D O M E N A P I J S K A

4. V stcjntm postaveni byli ~s ipe tov6 a TenkthePi, o nichi ji:! byla zminka. Hezkych pdr let odoldvali nipo- rbm Sutbb, nakonec vSak pi-ec jen byli ze svych rolf vyhni- ni, tloukli se cela tii lCta Germinii z kraje do kraje, a i doSli koneEnE k Rfnu tam, kde sidlili Menapiovt. Ti mEli po obou bEezich Rfna pole, osamelC dvorce i vesnice. Ale vydCSeni piichodem takovC sily lidu, vyklidili dvorce, je i mivali za Eekou, rozloiili po tomto-levtm- bi-ehu Rf- na strdint oddily a brdnili Germdndm piechdzet pi-es i-eku.

osipeti zkouSeli to ~Selijak, ale ani moci nemohli si vynutit piechod, nemajice lodi, ani zas pro str i ie Menapiii tajnt! pfejit Rfn. I vydali se naoko jakoby zpdtky do sv$ch dosavadnich krajb a sidel. Urazivle tak tfi dni cesty otoEili zase zpEt, urazili celou tu cestu za jedinou noc na konich a nic netuSici Mcnapie zncnadini piepadli jizdou. Ti se totii, dostavge od zvEdn9ch oddilii zprdvy o odchodu Germdnii, pi-estghovali beze v3eho strachu zase do svfch vsi za Rfn. ~sipctovC je pobili, zmocnili se jejich lodi a pi-epravili se na nich pfes i-eku dNv, nci o tom, CO se dCje, viibec CO zvCdCla ta Eist Menapib, kter.5 byla pi-ed Rjrnem. osipetovk obsadili vgecky jejich dvorce a iili zbytek zimy z jejich zdsob.

C A E S A R O V Y P R ~ P R A V Y K V A L C E

5, 0 tEchto vgcech by1 Caesar dobie zpraven. Maje vSak i obavy z nestdlosti galskt, protoie GalovC jsou ve svfch rozhodnutich vrtkavi a skoro vidy pieji pievratnym zmEnim, usoudil, i e nesmi na Galy v niEem spolthat. Galovt maji totii ve zvyku zastavovat i pocestnk - dokonce i proti jejich vdli - a vyptivat se jich, CO kdo z nich a o Eem slySel nebo zvEdEl; i kupce v mtstech lid rdd obstupuje

a pobizi vypravovat hezky nahlas houfu posluchaEii, z kterych konEin pfichdzeji a CO tam zv6dEli. Podle tako- vych zprdv a spiSe povidaEck rozhoduji pak Easto o vCcech nejvyl ddleiitfch. TCch rozhodnuti musi hned vzipEti litovat, protoie dkvajl na nezaruEenC povtdaEky a jejich zpravodajovt jim odpovidajf vGt5inou jen smySlenkami podle toho, CO, zdii se jim, si zvidavci sami pieji.

6. Znaje u i dobie tento galskf zvyk, vydd se Caesar k vojsku diiv nei obyEejnC, aby se nepotkal pozdEji s vilkou t6iSi. Kdyi tam dorazil, shledal, i e se stalo, CO tuSil: n6kterC galskt kmeny vyslaly posly ke GerminGm a vyzvaly je, aby odtdhli ddl od Ryna hloub do Galie. Vlecky jejich poi adavky i e prf splni. Zldkdni tEmi vyhlidkami podnikali ui Germdni ndjezdy jest6 SiE i d5l a pronikli a i do 6zemi Ebur6nh a Kondrhsii, c05 jsou chrAnEnci TrCverd.

Caesar povolal k sobE pEeddky galskC, ale uznal za vhodnt v tajnosti a pro sebe si nechat, CO u i zvCdC1. Upokojil je jen a dodal jim mysli, uloiil sebrati jezdectvo a ohlisil svt rozhodnuti vCsti vdlku s Germdny.

7. Opati-iv zisobovini a po skonEeni odvodd jizdy dal se na pochod do t6ch krajb, kde, jak slySel, Germdni jsou. Kdyi by1 od nich vzdilen u t jen nekolik dni pochodu, pfiifli od nich poslovC s touto icEi: Gcrmini pr): sice prvni nczatinaji vilku proti nProdu FimskCmu, ale takC se nezdrdhaji bit se s nim, jsou-li driidgni, protoie maji u2 po pFedcich zdCdEn9 zvyk postavit se na odpor kaidCmu, kdo vdlku zaEind, budsi kdokoli, a nikoli doproSovat se. Toto vgak p* pi-ece prohlaguji : do Galie pfiSli proti svC vBli, vypuzeni z domova. ChtEji-li RimanC b$t S nimi zadobfe, mohou prf bft zase oni jim uiiteEnfmi pidteli. Bud at'jim RimanC pole piidell, nebo nebr6ni totnu, aby podrieli polnosti, jei si sami zabrali se zbranf v ruce. SuCbbm jedini: p* ustupuji v prvenstvi, s tEmi vSak se nemohou mEit ani nesmrtelni bohovC. Jinak pry nent u i na svEtE nikoho, koho by nemohli pi-emoci.

8. Na to odpovtdtl Caesar, CO uznal na tu chvili za vhodnt. ReE jeho vyznila v ten smysl, i e mu naprosto nemoino ?it s nimi v pEbtelstvi, chtiji-li zhstat v Galii. Jednak pr); neni sprivnt, aby zabirali 6zerni cizi, kdo vlastniho nebyli s to uhkjit. Jednak zas neni v Galii vbbec volnych pozemkb, jei by bez ukfivdeni jinfm mohly byt komu dbny, a zvlbStE tak veliktmu mnoistvi lidi. Ale smEji p j se, chttji-li, usadit v ~ z e m i Ubib, jejichi poselstvo je prbvt U neho se stiinosti na Sutby a jejich pEikoEi a se ibdosti o pomoc. To pr); on u i pro n t na Ubiich vy- mhie.

9. Poslovt nato prohlisili, i e o tom podaji soukmenov- cbm zprbvu a i e se vr6ti k Caesarovi za dva dny, a i si vtc rozvbii. A poiidali ho, aby zatim nepostupoval bliie k nim. Ale Caesar prohl6si1, ani v tom i e jirn nemhie vyhovtt. Mtl totii zjiStCno, i e valnou Eist svt jizdy vyslali pEed ntkolika dny a i do uzemi Ambivarith za Mosu, aby tam plenili a sh6ntli obili. Soudil tedy, i e Eekaji na tu jizdu a odtud i e ty prhtahy.

0 R E C E M O S E

10. Reka Mosa vyttki z hor Voseg, jei leii v lizemi Lingonb, pfijme u i v dolnim toku jedno rjmske rameno, Vakal zvant, vytv6Ei pak ostrov Batbvti a vleje se do Rgna ve vzdhlenosti nikoli vitSi nei osmdesit mil od Ocebnu.

Rfn pak vyvtrb na lizemi Leponcib, alpsktho to kmene, a v dlouhtm toku prudce se vali pEes lizemi Nemetb, Helvtcib, SCkvanh, Mediomatrikh, Tribokb, Trtverb, a kdyi se bliii Oceinu, dtli se ve znaEn); poEet ramen a vy- tvbfi tak mnoho velikych ostrovh. VttSinu z nichobvvaji divokC barbarskt kmeny, z nichi ntktert se iivi jenom rybami a ptaEfmi vejci - aspofi se tak pros1);chb. Pak listi Rjm Eetngmi rameny do Oceinu.

V Y J E D N A V A N ~ A J E Z D E C K A B I T K A

11. Kdyi u i by1 Caesar od nepEitele vzdilen ne vice nei dvanjct mil, vd t i se k ntmu, jak ujednino, jejich poslovt. Setkali se s nim na pochodu a prosili snaint, aby clhle nepostupoval. Kdyi toho na n tm nedosAhli, ihdali, aby aspofi svtmu jezdecktmu pEedvoji poslal napfed vzkaz ;l zdriel jej od boje. Jim pak aby umoinil poslati poselstvo k Ubibm. ZaruEi-li se jirn pi-edici a senit ubijsky pfiseint, pfijmou pr); i oili - prohlaSovali - nivrh Caesarhv. K vyEizenf ttchto vtci jen at' p j jirn db Caesar lhhtu tii dnh.

Toto vSecko, soudil Caesar, m i zase jenom ten liEel, aby se jejich nepfitomnb jizda mohla v t t tfidenni lhdtt vritit. PEesto vSak jirn dal svt slovo, i e ten den u i nepo- stoupi dble nci EtyPi mile, a to jeStt jen pro zisobovbni vodou. Tam at' pr)i se zitra k nCmu dostavi v poEtu CO nej- hojntjSim, aby m0111 o jejich poiadavcich rozhodnout. Zatim kvelitelbm, ktei-i byli se vSi jfzdou napfed v pfedvoji, poSle se vzkazem, aby nepfitele k boji nevyzfvali, a budou-li snad vyz);vini sami, aby se k boji nedivali strhnout, pokud by on sbm s cel);m vojskem nepEiSel bliie.

12. NepEitelt nemtli sice jezdch vic nei osm set - ti, kteEi byli za Mosou opatfovat obili, se totii jeltt nevrbtili; jakmile vSak zhltdli naSe, vrhli se rychle na nt , tEebaie jich by10 ce1);ch pt t tisic, a uvedli je ve zmatek. NaSi totii nemtli i6dnt obavy, protoie nepfbtelSti poslovt ode- Sli od Caesara krbtce piedtim a na ten den si vyiidali pEimtEi. A kdyi naSi znovu kladli odpor, seskikali po svtm zvyku z koni, optSali probodivali naSim kont me- Cem odspodu, mnoho naSich z koni strhli a ostatni obritili na iittk. A hnali je pEed sebou tak podtSent, i e se nezastavili, teprve a i dojeli na dohled naSeho vojska na pochodu.

V t t bitvi padlo z naSich jezdcb EtyEiasedmdesbt, mezi

ilimi Pis6 Akvitinskf, m u i z nejstateEn6jSich a z rodiny velmi vzneSenC. Jeho d6d bfval kr6lem svCho kmene a naSim sen6tem by1 poct6n n6zvem ,,piitelec'. Tento Pis6 jel na pomoc svtmu bratru sevienbmu nepikteli, vytrhl jej z nebezpeEi, s6m vSak spadl z ranEnCho svCho koni: a briinil se, pokud mohl, stateEni:. Kdyi obkliEen a ranami poset klesl, uvidi:l to z ddky jeho bratr, ktcrf stgii jim zachr6ni:n ustoupil j i i z bojiSti:, pobodl hned koni:, vrhl se na nepiitele a take padl.

13. PO tCto bitvi: soudil Caesar, i e u i nyni nesmi ani v slySeni piijimat pody, ani vyjednfivat s lidmi, kteii lstivi: a 6skoEni: poi6dali nejprv za mir a hned nato sami zahjjili nepiiitelstvi. cekat pak dokonce, a i iady nepiAtel vzros- tou, a i se jejich jizda vrAti, poklkdal u i za hotovf nerozum. A znaje dobie vrtkavost Galb, postiehoval, jakC vfSe dostoupila U nich v6ha a moc nepiatel j i i jedinou tou bitvou. A tak soudil, i e nesmi nepiiteli ponechat k osno- v6ni novvch 6skokb ani chviletku.

Pro toto se tedy rozhodnuv porokoval s legity a kvCstorem spoleEni: o svCm pl6nu neoddalovat bitvu u i ani o den. A jako na zavolanou dostavili se k nCmu do t6bora hned nazitii r6no se stejnou ~Erolomnosti i 1icomErnosti v hoj- nCm poEtu Germkni, vzavSe s sebou vSecky svC pied6ky i stargi, jednak pr);, aby se omluvili, i e se proti 6mluvi: a proti vlastnim prosb6m pustili vEera sami do boje, jednak aby si, pokud moin6, 6skokem pomohli k n6jakCmu tomu piimgii. Caesar by1 tomu velmi r6d, i e mu tak sami piiSli do rukou, dal rozkaz je zadriet, s6m vyvedl vSecky svC sily z t6bora a jizdE, o n i i soudil, i e je ze vEerejSi bitvy st6le jeSt6 hodni: podESena, piikhzal, aby pESi voj sledovala hned v pathch.

14. Ziidiv trojpadf Sik a vykonav tak rychlf pochod osmi mil dorazil k nepi6telskCmu leieni diiv, nei mohli Germ6ni postiehnout, CO se dije. VSim pojednou pod6Seni i rychlosti naSeho piichodu, i nepiftomnosti svfch piedAkb, nemajice Easu ani se uradit, ani chopit se zbrani:, nevEd6li samfm dcsem, CO by by10 lCpe, zda vCsti svC sily ven z t6- bora proti nepiiteli, Ei tabor hkjit, Ei hledat sp&u u i jen v 6ti:ku.

Jakf maji strach, by10 poznat z ryEnCho hluku a zma- tenCho shonu. I vrazili naSi vojkci, rozliceni vEerejSi jejich vtrolomnosti, piimo na nE do t6bora. Kde mohl kdo ho- nem zbraii popadnout, kladl naSim chvili odpor, takC mezi vozy a zavazadly vozatajstva pustili se do boje. Ale vSecko ostatni mnoistvi - ieny, di:ti, nebot' Germ6ni se z domova vystEhovali se vSemi rodinnfmi piisluSniky a s nimi se tCi piepravili pPes Rfn, vSecko to se d6valo na 6tEk na vSechny strany. Caesar poslal jezdectvo k jejich stih6ni.

15. Kdyi Germ6ni uslySeli ve svtm tfle kiik a vid6li to pobijeni svfch, zahodili zbraii, opouSti:li svC oddily a vyiitili se ven z t6bora. Kdyi dobEhli na 6t6ku k soutoku Mosy a Rgna, ztratili viru v moinost dalSiho 6t6ku. Nespo- Eet jich tam by10 pobito. CO zbylo, v pEekotnCm chvatu vrhalo se do Eeky a hynulo v ni zm6h6no strachem, vyEerph- nim, dravfm proudem.

NaSi se vr6tili do t6bora vSichni do jednoho iivi a zdrAvi, a i na p6r rangnfch jednotlivcb, a to z boje tak hro- zivkho, vidyl nepiktel by10 na Etyiikr6t sto a tiicet tisic! TEm, jc i si zadriel v tjboie, dovolil Caesar, aby odeSli. Oni se vSak bkli Galb, jejichi pole poplenili, i e je za trest budou muEit a i k smrti, a prohlhsili Caesarovi, i e by rhdi zbstali U n6ho. Caesar jim daroval svobodu.

P R V N I C A E S A R O V A V P P R A V A D O G E R M A N I E

P R O C S E C A E S A R P R O N I R O Z H O D L

16. SkonEiv v6lku s Germ6ny rozhodl Caesar, i e je z mnoha ddvodd pro ncho nezbytni: nutno piejit Rfn. Z nich by1 hlavni ten: Kdyi vidi:l, i e se Germ6ni divaji tak snadno pohnout, aby piichhzeli do Galie, chtEl, aby take oni sami pocitili strach o svC vlastni bezpeti, a i by vidi:- li, i e vojsko niroda iimskCho m6 silu i odvahu piech6zet R);n. Piistoupilo k tomu take to, i e ta Eist GsipetskC a tenk- therskC jizdy, kteri, jak jsem jii piipomnE1, za plenem a pro obili piekroEila Mosu a bitvy se nezGEastnila, uchflila se po poriice svfch za Rfn do Gzemi Sugambrd a s tEmi se spojila. Kdyi Caesar poslal k Sugambrdm posly se iidosti, aby mu vydali ty, kteii v6lkou napadli jeho i Galii, odpo- vEdEli SugambrovC, i e panstvi iimskdho niroda konEi R);nem. Poklidi-li za nesprivnd, aby proti jeho vdli pie- ch6zeli G e r m h i do Galie, proE prf si osobuje vdbec jakou svrchovanou moc nad ni:Eim za Rfnem?!

UbiovC pak, kteii jedini z kmenB za R);nem poslali k Caesarovi poselstvo, uzavieli s nim pi6telstvi a dali mu rukojmi, ti ho snaini: prosili, aby jim Sel na pomoc, protoie pr); SuCbovt tEice na ni: dolChaji. Anebo, br6ni-li mu snad zijmy stitni toto utinit, at prf jen piepravi pies R);n aspoii vojsko. To pr); jirn postaEi zatim ku pomoci a k na- di5jnCmu vfhledu do budoucnosti. TakovC pr); je jmCno a povEst jeho vojska po por6ice Ariovistovi: a po posledni vitEznC bitvi: dokonce a i U nejvzd6leni:jSich n6rodh Ger- mhnie, i e u i sliva a piitelstvi niroda EimskCho mdie jim zaruEit bezpeEnost. A nabizeli mu k piepravi: vojska pies Rfn velikC mnoistvi lodi.

Most pies Rjm (IV, 17)

a) dvojice kola f ) piiEnC lat5 b) prot6jSi dvojice g) vpletenC prouti C ) svorky h) podp&nj, kdl d) piiEn9 trim i) ochrannt kozy e) podtlnt tr6my

S T A V B A M O S T U P R E S R ~ N

17. Ze vSech tEchto pfipomenutfch j i i dbvodb by1 Caesar rozhodriut Rjrn pfejit. Ale pfepravovat se na lodich ani nepokliidal za dost bezpeCnC, ani se mu to - mini1 - nesrovnivalo nijak s dBstojnosti jak jeho osobni, tak niiroda EimskCho. A tak, aE by10 oEividno, i e stavba mostu bude nejvjrS obtiinii pro SiEku, dravost a hloubku r);nskCho veletoku, soudil, i e ji pEece jen musi provbt, nebo jinak od pfepravy vojska vbbec upustit. Rbz a postup stavby mostu zaEidil takto.

Dva a dva kbly o sile pbldruhC stopy, na spodnim konci ponekud ve hrot pEitesacC, o dClce odmEEovanC vidy podle hloubky feky, spojoval pEiElcmi tak, aby byly jeden od druhCho dvi: stopy. Tyto dvojice kblb spouStE1 priimovjrm zafizenim k berantni do Eeky, na d n t je tain osazoval a beranidlem hluboko zarAiel, nikoli vSak kolmo podle olovnice jako obyCejnou mostni jehlu, njrbri Sikmo a ve sklonu krokvi krovu, takie se skliinEly po proudu Eeky. Naproti kaidC takovC dvojici stavel, vidy ve vzdiilenosti EtyEiceti stop niie po vodi:, zase dvojici kblb stejni: spojo- vanou, ale ve sklonu proti mocntmu proudu Peky. Do tEchto protilehlfch dvojic zapouittl shora po pEiEnCm trimu silntm dvi: stopy, i e zapadal prAvi: do spiiry odshora k prvni pEiEli. Tyto dvojice byly od sebe rozpiriiny dvEma svorami zariiienjrmi na koncich triimu z obou stran. Protoie byly tak rozpiniiny a v opaEnCm smi:ru zase spiniiny, byla pevnost mostniho dila takovii a celek tak uzpbsoben, i e Eim prudSi se hnal na ni: niipor vod, tim pevngji driela jejich vazba. Tyto mostni pilife byly spojoviiny trimy pEes ni: kladenjrmi po dClce mostu a ty zase pokr);viiny napEiE lat'ovinou a na ni sypanjrm chrastim.

PEesto vSak jeSti: zariiiel kbly do EeCiStE, a to, na stranE niie od mostu, Sikmo proti proudu, aby jeho dravost na

sebe pEejimaly jako vzpEry most podchycujici a S celou stavbou spojent, a jinC zase nad mostem v nevelkC vzdilenosti od nEho, kdyi by snad barbaEi s 6myslem most poboEit pouSti:li po proudu kmeny stromd nebo klidy, aby je tyto ziibrany odriiely, zeslabovaly jcjich niipor a znemoifiovaly jim most poikodit.

18. Deset dni potom, CO se zaEalo se sviienim dfivi na stavbu mostu, by10 dilo hotovo a vojsko pfevedeno. Na obou koncich mostu zanechal Caesar po silnCm striii- nim oddilu a pospiSil do uzemi Sugambrb. Mezitim pEi- chizeji k n6mu poselstva od pfemnoha kmenb. z e iiidaji o mir a pPbtelstvi, odpovidii jirn s blahovolnou laskavosti a ukliidii, aby mu pfivedli rukojmi. SugambrovC vSak od chvile, CO se zaCalo se stavbou mostu, byli pi-ichystiini na utek a na pobidky tEch z Tenktherb a osipetb, kterC mEli U sebe, vyklidili u i svC uzemi, vzali s sebou vSechen svbj majetek a ukryli se do pustin svjrch hvozdb.

19. Jen piir dni se zdriel Caesar v jejich uzemi, vSecky vsi i dvorce vypiilil, obili na polich poial a pak odtdhl do uzemi Ubib. Slibil jim pomoc, budou-li je snad SuCbovC tisknout, a dovi:di:l se od nich toto: SuCbovC, kdyi se pomoci zvEdnjrch hlidek dovEdCli, i e se stavi most, konali, jak U nich zvykem, snEm a po nEm hned rozeslali posly na vSechny strany s vjrzvou, aby se z hrazenjrch sidligt' vysti:hovali, di:ti, ieny a vSechen majetek aby ukryli v lesich a vSechno zbrani: schopnC muistvo aby se shro- m6idilo na jcdnom misti:. T o prjr by10 vybriino priivi: asi uprostEed krajd ovliidanjrch SuCby. Tam prf se rozhodli vytkat pi-ichodu Rimanb a svCsti tam t@i rozhodnou bitvu.

Toto se Caesar dovedel. A protoie u i by10 vykonino vgecko, proE se rozhodl pEejit S vojskem Rjrn, aby totii

Germ6ndm nahnal strachu, aby se pomstil na Sugambrech a Ubie aby zbavil hrozivt ttsnE, usoudil, i e za pouhfch celkem osmnact dnt, jei str6vil za Rfnem, dok6zal dosti jak ke slAvE, tak ku prospEchu n6roda ftmsktho. I vrdtil se do Galie a most dal strhnout.

P R V N f P L A V B A C A E S A R O V A D O B R I T A N I E

20. Ltta by10 sice u i namhle, a tfebaZe v tEchto kon- Ein6ch p f ch6ztv6 zima EasnE - cel6 Galie se totii rozpro- stir6 k severu -, pEesto usiluje Caesar, aby se vypravil jeStE do BritAnie, protoie vEdEl, i e ve vSech galskfch v6lkAch byla odtud naSim nepffitelbm posilana vojensk6 pomoc. A i kdyi mu snad pokroEil6 roEnt doba nedovolt vtst tam vAlku, pfece - soudil - bude proii S velikfm uiitkem u i jen to, p f stane-li na ostrovE, pozn6-li rbz obyvatel, zhlCd- ne-li kraje, pfistavy a mtsta k pEist6nt, vSecko vEci, jei Galdm byly ttmEf nezn6my. Ani se tam totii tak hned nEkdo nedostane kromE kupcb, a ani tEm nent nic zn6mo kromE pobfeii a krajin leiicich proti Galii. A tak povolal sice Caesar k sobE odevSad kupce, nemohl vSak od nich vyzvEdEt, ani jak je velikf ten ostrov, ani kterC a jak velktjej obfvaji kmeny, ani jakji je zpdsob jejich v61Eent nebo jakjrmi se spravuji EAdy, ani ktert pfistavy jsou tam zpdsobilt pojmout vEtSi mnoistvi lodi.

21. Dfive nei by se pustil do tak odv6inCho podniku, vySle tam napfed S v6leEnou lodt G6ja Volustna, aby toto vSecko vySetiil. Toho poklidal za zpdsobiltho k tomu tikolu. Uloii mu, aby se k nEmu vr6til CO nejspESnEji, a2 to vSecko vyzvt a vyp6tr6.

S6m S celou svou brannou moct t6hne do 6zemi MO-

rinb, protoie tamodtud by10 nejbltie pEepravit se do Bri- t6nie. Sem se takt na jeho rozkaz sjiidEjt lodi odevSad ze sousednich krajb i lodstvo, ktert loni v 1ttE vystavgl pro v6lku S Venety.

Zattm veSlo ve zn6most, CO Caesar zamfSlt, a kupci to donesli i do Brit6nie. Od pEemnohfch kmend toho ostrova pfich6zejt k nEmu poselstva, aby sltbila dbt rukojmt a podrobit se svrchovanC vl6dE n6roda EimskCho. Caesar je vyslechne, d6 jirn blahosklonnC sliby, vybtdne je, aby jen v tom smfllent setrvali, a propustt je domb. A spolu S nimi poSle Kommia, ktertho po por6ice Atreb6td s6m tam ustanovil kr6lem. V6iil si jak jeho stateEnosti, tak i rozvahy, a pokl6dal jej za muie, kte j je mu vEmE odd6n. Poitval v tEchto krajich velikC osobnt vbinosti. Uloii mu, aby navStivi1 kmend, CO jen mu bude moinb, aby je vybtzel svEfit se v ochranu n6roda EtmskCho a aby jirn vyFidi1, i e k nim Caesar brzo piijde.

Volustnus shltdne pobEeZnt kraje, pokud ovSem mu to by10 moino, nebot z lodi vystoupit a vmtsit se mezi barbary se neodvaioval. Za EtyEi dny se vr6tt k caesarovi a pod6 mu zprhvy, CO vidEl a vyzkoumal.

22. Zattmco meSkal Caesar v tEchto krajtch, aby si opatfil lodstvo, pEiSla k nEmu poselstva z valnC vCtSiny Morinska, aby se mu omluvili za svC dEtvEjSt jedn6nt, i e se jako barbafi a naSich zvykd neznalt pustili do v6lky proti n6rodu fimskCmu, a aby mu sltbili, i e uEint, CO jirn pfikhie. Caesar usoudil, i e mu to pEiSlo zrovna vhod. NemEl ani chuti nech6vat si nepEttele v tfle, ani moinosti vest vilku, kdyi roEnt doba u i tak pokroEila, ani na konec nesoudil, i e by se mE1 takovfmi malitkostmi obtrati dEiv a vtc nei Brit6nil. Uloii jirn tedy jen znaEnf poEet rukojmi. Jsou mu odevzdkna a Caesar pEijal Moriny do ochrany.

B O J P R 1 V Y L O D O V A N ~

M81 pohromadi: na osmdes6t n6kladnich lodi. Stihl si jich do piistavu, kolik poklhdal za dostateEnt k piepravi: dvou legii. Krom toho vSecky lodi vileEnC, CO jich mi.1, piidi:lil po oddile kvtstorovi, leg6tbm a prefektbm. K tomu piistupovalo jeSti: osmnict n6kladnich lodi, kterC byly osm mil od toho mista zdriov6ny vEtrem, i e se nemohly dostat do piistavu. Ty piidElil jizdi:.

Ostatni vojsko poslal pod velenim leghtb Kvinta Ti- turia Sabina a LGcia AurunkulCja Kotty do Menapijska a do ti:ch krajb Morinska, odkud k nCmu nepiiila poselstva. Leg6tu PGbliu Sulpiciu RGfovi piik6za1, aby driel piistav s posAdkou, kterou Caesar uzn6val za dostateCnou.

23. Zaiidiv toto vSecko a doEkav se povCtrnosti vhodnC k plavbi:, zdvihl tak po pblnoci kotvy. Jizdi: dal rozkaz dojet do toho vzdilen6jSiho piistavu, nalodit se tam a jeti za nim. KdeHto oni si vedli ponEkud liknaviji, dostihl Caesar sLm s prvnimi lodmi Brithie asi o Etvrtt hodini: denni a spatiil tam po vSech nivrSich ok6zale rozloient z6stupy nepi6tel v plnC zbroji.

Rbz a poloha toho mista byla od piirody takov6 a strmC sk6ly sahaly tak tbni: k moii, i e z v9Sky mohly stiely do1eti:t na bieh, Usoudiv, i e toto misto se naprosto nehodi k vylodov6ni, vyEkal tam na kotv6ch do hodiny devAtC, a i by se tam sjely i ostatni lodi.

Zatim si svolal k vileEnC rad6 legAty a vojenskt tribuny, vyloiil jim, CO zvEdEl od VolusCna a CO si pieje mit provedeno. A vyzval je s dbrazem, aby vSecko by10 provid6no na pokyn a v pravou chvili, jak si to110 i6d6 v6leEnt umEni vbbec a zejmtna na moii, jei je piekotny a nest619 zvrat sAm. Nato ddstojniky propustil, a doEkav se souEasni: pEiznivCho vEtru i piilivu, dal znameni zdvihnout kotvy a plul asi sedm mil dilc od toho mista, a i piistal s lodmi U volntho a plochCho bfehu.

24. Ale barbaii prohltdli, CO maji Riman6 v Gmyslu, poslali napied jizdu a bojovniky na dvojkolfrch vozech, ktertito zbrani: pouiivaji v boji ponejvice, nhsledovali hned za nimi s ostatnimi silami a zkouSeli tak naSim br6nit se vylodovat. Byla s tim nesmirn6 potii pro to, i e lodi mohly pro velikost zakotvit jen na hlubin6, a vojhci, pobieii neznali, nemajice ruce volnC, prohfbajice se pod velikfrm a tiiivjrm biemenem vyzbroje, musili z6rovefi seskakovat z lodi, ve vlnobiti se pevni: postavit i bojovat s nepiitelem. Ten naproti tomu, bud rovnou ze suchkho bi.ehu nebo jen p i r krokb postoupiv do vody, maje vSecky Gdy volnC a znaje misto naprosto dokonale, smi:le si stfilel a pobod6val jen ostruhou koni:, cviEenC pro takovfr boj. NaSi tim vSim postraSeni a podobntho boje vdbec neznali, nevedli si tak Eile a bojechtiv6, jak byli zvykli v bojich na zemi.

25. Jak to Caesar zpozoroval, dal v6leEnfm lodim - jejich vnEjSi zjev by1 nepi6teldm hodni: neobvyklf a takC se daly rychleji zvl6dat podle potieby - hned rozkaz, aby popojely trochu zpct od n6kladnich lodi, dostaly se pak zase rychlfm veslovAnim kupiedu, postavily se k nekrytCmu boku nepiitelovu a odtud aby nepiitele zah6ni:ly a zatla- Eovaly stielbou z prakb, lukd i hrubou stielbou samostiilb. To by10 naSim velmi na prospEch. Nebot na nepiitele mocni: zapbsobil jak vzhled lodi, tak pohyb vesel i ne- zvyklf druh samostiilb. Zastavili se v boji, dokonce trochu couvli, milo, ale piece.

Kdyi vSak naSi voj6ci piesto jeSti: vihali, zvliStE pro hloubku moie, tu praporeEnik, kter-9 nesl orla des6tC legie, vzkiikl, dovolivaje se bohb o pomoc, aby jeho poCin pro legii StastnE dopadl: ,,Seskakujte, soudruzi - vojAci, nechcete-li orla vydati nepfiteli! J6 aspoii najisto splnim, Eim jsem povinen republice a svtmu veliteli!" Tak vzkiik-

nuv mocnjrm hlasem, vrhl se z lodi do vody, a orla v ruce, dral se proti nepiiteli. Tu naSi, navzjjem se povzbudivle, aby neddvali takovC hanbt dopustit, seskoEili z lodi vSichni jako jeden mu?. Kdyi je uvidtli vojdci z nejbliiiich lodi, rovnti za nimi hned seskdkali a u i se pouSttli za nepif- telem.

26. Z jednt i ze druht strany se bojovalo ostie. NaSi vSak se piec jen dostdvali do velktho zmatku. Nemohli totii ani udriovat iady, ani pevnt stanout, ani se driet svtho oddilu, njrbri jcden z tC a druhjr z jint lodi, piidru- iovali se k oddilbm, jak se jirn prdvt namanuly. Nepiitel vSak znal vSechny brody; kdykoli ze biehu spatiil naSe vyskakovat jednotlivt z lodi, piihnal se hned tryskem na konfch, napadal je zatiient a obrany neschopnC, obkliEo- val jednotlivce poEetni pievahou, kdeito jini zase z nechrd- nEntho boku vSecky pohromadt zasypdvali stielami.

Kdyi to Caesar~zpozoroval, dal rozkaz osadit pln6 Eluny vdleEnjrch lodi i vfzvCdnd plavidla a posilal na pomoc vojdky tam, kde kterC uvidtl v tisni. Jak naSi stanuli na such6 zemi a vSichni druzi je dostihli, za6toEili na nepif - tele a zahnali ho na bttk. Ddle ho vSak prondsledovat nemohli, protoie naSe jizda nemohla dodriet smtr plavby a dostat se na ostrov. To by10 to jedink, CO chybtlo Caesa- rovi k dosavadnfmu jeho vdlcEntmu Stbti.

27. Jakmile se nepiitelC v boji poraienf vzpamatovali z 6ttku, poslali hned k Caesarovi posly o mir. Slibili, Pe daji rukojmi a i e uEini, CO jirn pfikdie.

SouEasnt S ttmito posly piiSel i Kommius Atrebdtskv, jeji, jak jsme vjrSe piipomntli, poslal Caesar do Britdnie napied. Toho BritanovC zajali hned, jak z lodi vystoupil, aEkoli jirn vyiizoval vzkazy Caesarovy jako jeho mluvEi a jednatel, a nadto ho uvrhli do vazby. Ted teprve, po ztracenC bitve, jej propustili a iddajice o mir svedli vinu na lid a prosili, aby lidu by10 odpuSttno pro jeho nerozvdi- nost.

Caesar jirn vytkl, i e zaEali vdlku bez piitiny, aEkoli sami ze svt vale poslali k n tmu na pevninu posly a poiddali o mfr. Prohldsil vSak, nerozvdinosti i e odpoulti, a uloiil jirn rukojmf. Gist jich odevzdali Britanovt hned, dalSi, prohldsili, dodaji v ntkolika dnech, budou povolhna ze vzddlentjSich krajb. Zatfm nakdzali svtmu lidu, aby se zas nastthoval zpdtky do svjrch dtdin. Pieddci pak zazali se schdzet odevSad k Caesarovi a porouEeti sebe i svt kmeny v jeho piizeii.

28. Takto si Caesar zajistil mir. Gtvrtjr den nato, CO

piiplul do BritPnie, vyplulo z hoiejSiho piistavu za mfrntho vttru zmintnjrch osmndct lodi, jei vezly jezdce. Kdyi vSak se u i bliiily Britdnii a u i je z tdbora by10 vidtt, strhla se ndhle takovd bouie, i e jedind z nich nemohla dodriet smEr plavby, ale i e jedny byly undieny optt zpdtky tam, odkud vypluly, druht zas hndny za veliktho nebezpeEf pro n t k dolejSi Edsti ostrova, kterd je dale na zdpad. Tyto lodi vSak, kdyi piece jen spustily kotvy a byly hned zapla- vovPny vlnami, musily vyplout na Sir6 moie do Eirt noci a zamiiit zpEt k pevninc.

29. Ndhodou by1 t t noci take dplntk. V tu dobu bj%A v Ocednu nejvttSi vlnobitf. To by10 naSim nezndmo. A tak souEasnt zaplavil piiliv vdleEnt lodi, kterjrm Caesar svE- iil piepravu vojska a je i dal vytdhnout na bieh, a bouie pbsobila Skody na ndkladnich lodich, jei byly upoutdny na kotvdch, zmitajic jimi a bijfc jednou o druhou. A naSi naprosto nemEli moinost ani na nich sluibu iAdnE zastat ani z biehu piisptt na pomoc.

Znaznjr poEet lodi ztroskotal. CO zbylo, by10 plavby neschopno. Poztr6cely lana, kotvy i ostatnf vfzbroj. A jinak ani bft nemolilo - na celC vojsko pad1 zmatek, zdtlenf.

NeboC ani jinjrch lodi nebylo, aby se na nich mohli zpiitky piepravit, niii-adf vGbec nebylo k opravi: lodi, ani tu ne- by10 postariino o obili na zimu, protoie obecnE se mClo za jistou vCc, i e se m6 piezimovat v Galii.

P O T L A C E N A V Z P O U R A BRIT AN^ - V O Z N ~ B O J

30. BritanSti pfediici, ktei-i se po bitvE seSli U Caesara, aby vykonali, CO jirn nakizal, doslechnuvSe se o tom vSem, mEli hlavy stiile pohromadC: vidCli, i e Rimandm schiizt jizda, schiizeji lodi, schiizi obili. Na maly stav vojska soudili z maljrch rozmErd tiibora, kterjr by1 jest6 o to tCsnEjSi, i e Caesar pi-epravil legie bez vozatajstva. Za nejlepii proto uznali pustit se do odboje; briinit naSim v zisoboviini obilim i v jinCm dovozu a protahovat vCc do zimy, nebot' doufali S jistotou, i e poti-ou-li tyto veti-elce nebo jim zamezt nAvrat, nikdo u i se piiStC do BritQnie nepreplavi, aby ji napadl viilkou. A tak znova se spiknuvSe zaEali se jeden po druhCm vytricet z t6bora a svoliivat tajnC z venkova svt lidi.

31. Caesar nemEl sice jeStC zjiStCno, CO zamjrlleji, presto vSak, soudE i z toho, CO potkalo jeho lodi, i z toho, i e mu Britanovt piestali odevzdiivat rukojmi, mC1 ddvodnC pode- zi-ent, i e dojde k tomu, CO se vskutku ud6lo. A proto se zajiStova1 pro vSecky pi-ipady. Diival totii dennC z poli do tiibora dopravovat obili, dieva i kovu z lodi nejvic porouchanjrch pouiival na opravu ostatnich lodi, a Eeho k tomu by10 je3tC poti-ebi, diival opatiovat z pevniny. A protoie se vojiici mCli k dilu nejvjrS horlivE, dokfizal, i e ztrativ konec koncd dvan6ct lodi mohl se na zbyljrch plavit beze zvliiStnich obtiii.

32. Zatim se tedy lodi opravovaly a jedna legie - byla to zrovna sedm6 - byla jako obvykle posliina za obilim

do poli. Do tC chvile nebylo vdbec proE myslit na odboj, vfdyt' britaniti lid6 se jednak drieli na polich, jednak dokonce dochiizeli do naSeho t6bora. Pojednou tu kohorty majici str6i pied branami tibora Caesarovi hliisily, i e tim smErem, j imi odeSla legie,je vidCt neobytejnt velikt mraEno prachu. Caesar se hiled domyslil, jak tomu vskutku bylo, i e barbaEi nastrojili nEco zcela neEekanCho, a naiidil, aby kohorty, jei maji strhi, se s nim vydaly tim smCrem, z ostatnich dvE kohorty nastoupily str6i misto nich a zbqvajicf a t se ozbroji a neprodlenC pospiSi za nim.

Kdyi postoupil od tAbora trochu dAle, vidCl, i e jsou jeho lid6 nepiitelem tLnCni, i e mu stEif odoldvaji, i e legie sraieni nepiitelem v hustjr houf je terEem stielby ze vSech stran. NeboC z tolio, i e vSecko obili na ostatnfch dilech by10 poiato a i e zbjrvii nepoiat jedinjr dil, usoudil nepfitel, i e sem naSi piijdou, a v noci se ukryl po lesich. Kdyi pak se naSi rozptjrlili po poli, odloiili zbraii a zabrali se do iatvy, vrhl se n6hle na nE, nCco jich pobil, ostatnf uvedl ve zmatek, protoie neutvoiili pevnC Eady, a z6roveii je obkliEi1 jizdou a bojovou vozbou.

33. Zpdsob boje na vozech je tento: Zprvu projiidCjf postavenim nepiitele na vozech vSemi smEry, stiilejf piitom z vozd a j i i pouhjrm dtsem z koni a rachotem kol skoro vidy uvedou jeho fady ve zniatek. Kdyi pak vnik- nou mezi Eety jizdy, seskoEi z vozu a bojuji pESky. VozkovC se zatim s vozy z bitvy vzdiili a umisti je tak, aby bojovnici mEli ke svjrm volnjr Gstup, kdyi by byli tisncni nepfbtel- skou piesilou. Tak osvEdEuji v bitvC i pohyblivost jezdcd i nepohnutou pevnost pCSbkd. A den CO den prov6dCn);mi pokusy i cviEenim dosahuji toho, i e na svahu i sr6zu zastavf konC v plnCm trysku, v miiku i e je zmirni v bChu a obriiti, i e piebihajt po oji, i na jhu i e se postavi a odtud i e se vraceji napodiv rychle do vozu.

34. Tim vSim byli naSi podCSeni, protoie ten zpdsob boje by1 novotou jim neznimou. A tak jirn Caesar piiiel

na pomoc pr6vli vEas. Nebot jak se objevil, nepiitel se zastavil, naSi se z toho strachu vzpamatovali. PO GsptSntm tom z6kroku usoudil, ..ie neni zrovna vhodnh chvile, aby dri idil nepiitele k boji a sv6dEl bitvu, zbstal v zaujattm postaveni a zanedlouho odvedl legie zptt do t6bora. CO se toto d610 - naSi byli vSichni plnt zamtstnani - odeSli i ti z Britanb, kteii zbyli na polich.

Potom zuiily nepfetriitt po mnoho dni za sebou takovt bouie, i e i naSe driely v t6boie a i nepiitele zdriovaly od boje. Zatim barbaii rozeslali posly na vSecky strany a rozhlagovali svfm, jak miziv6 je to hrstka naSich vojkkb, a vykliidali, jak6 skvtl6 se jim naskjrt6 moinost koiistit a zajistit si navidycky svobodu, vyienou-li Rimany z t6- bora. Takovfmto zpbsobem sehnali si rychle velikt mnoistvi ptchoty i jizdy a pfitrhli k naSemu leieni.

35. Caesar sice vidtl, Ee dojde zase k tomu, CO se stalo pPedeSlC dny, i e totii nepiitel, bude-li odraien, uriikne pohromadt rychlosti. PEesto vSak, maje nyni po ruce asi tiicet jezdcb, kterC s sebou p f vezl uf vzpomenutf Kommius AtrebAtskjr, seSikoval legie pEed t6borem k boji. Hned jak k bitvi: doglo, nemohli u i nepijtelt dtle sn6Set Gtoku naSich vojikb a dali se na GtZk. NaSi je pronhledovali tak daleko, kam jirn nohy a sily statily, nem6lo z nich pobili, vSecky dvorce Siroko daleko vyp6lili a pak se vr6tili do thbora.

N A V R A T D O G A L I E

36. JeStt ten den pfiSli k Caesarovi poslovt nepfitelem poslani i6dat o mir. Caesar jim zdvojn6sobil poEet rukojmi, kterf jirn u i diive uloiil, a porutil, aby mu je piivedli na pevninu, nebot neminil vzhledem k bliiici se rovnoden- nosti vyddvat se plavbou s chatrnfrmi lodrni napospas zimni boufi. - S i m pak doEkav pfihodntho poEasi, zdvihl kotvy kritce po pblnoci. VSecky lodi dorazily Stastnt k pevninE.

Ale dvli nhkladni lodi nemohly doplout s ostatnimi do tChof piistavu a byly zahn6ny trochu jiintji.

N O V E B O J E S M O R I N Y A M E N A P I I

37. Kdyi asi tfi sta voj6kb vylodtnfrch z tEchto dvou lodi by10 na pochodu do tibora, zaskoEili je z touhy po koPisti zprvu ne zrovna velkjrm poEtem svfrch lidi MorinovC, ktert Caesar vyddvaje se do Bri th ie zanechdval uklid- nEnC, a vyzvali je, aby sloiili zbrafi, je-li jirn iivot drahy. Kdyi se vojjci brinili utvoPivSe Etverhran, sebthlo se na pokfik rychle na Sest tisic lidi. Na zprivu o tom poslal Caesar svfrm voj6kGm na pomoc vjecku jizdu z t6bora. Zatim naSi vojjci odolhvali nepi6telsktmu Gtoku, bojovali statcEnt dtle nei Etyii hodiny a sami utriivSe jen prir ran pobili znaEnf poEet nepi6tel. Kdyi pak naSe jizda dojela na dohled, zahodil nepfitel zbraii, dal se na Gtek a velkfr poEet by1 ho pobit.

38. PEiZtiho dne poslal Caesar legdta Tita LabiCna s legiemi, ktert piivezl zpEt z Britinie, proti Morinbm, kteii se dali do odboje. Baiiny vSak byly vyschlt a MorinovC nemEli kam se utCci - baiin jako GtoEiSti: pouiili totii roku piedeSlCho. Padli tedy tCmti vSichni v moc LabiCnovu.

Ale leg6ti Kvintus Titurius a Lticius Kotta, kteii tihli s legiemi do Gzemi Menapib, poplenili vSecka jejich pole, poiali jirn obilf a dvorce vyprilili, protoie se Menapiovi vSichni poskr)ivali v hlubokiinskfch hvozdech. Pak se s legiemi vritili k Caesarovi.

PO zimnich t6borech rozloiil Caesar vSecky legie jen v Belgii. Rukojmi z Bri th ie mu tam poslaly vSeho vSudy dvE kmenovC obce, ostatni nedbaly a neposlaly.

Na ptsemnou zpr5vu Caesarovu o ttchto vhleEnfrch Ei- nech usnesl se senht, aby se konala dvacitidenni slavnost diktvzd6ni.

K N I H A V

D R U H A P L A V B A C A E S A R O V A D O B R I T A N I E

1. Odchizeje v konzulskCm roce Lh3a Domicia a Appia Klaudia od zimnich tiborii do ItAlie, jak Einival kaido- roEnt, d6 Caesar legitbm, je i povtfil velenim nad lcgiemi, rozkaz, aby za zimu vystavtli CO moini nejvice novfch lodi a opravili stark. Jejich rozmgry a tvar jim pEesnt udi. Aby se dalo rychle na n t naklidat a na bEeh je vytahovat, d i je stavct ntco niiSi, r,ei jakfch se obvykle U n is na mofi uiivi, a to tim spiSe, i e pro Eastt stfidini odlivu a pfilivu dosahuje tam - U Britinie - vlnobiti men5 vfSe, jak znal z vlastni zkuSenosti; a takC o ntco BirSi, nei jakych uiivime na ostatnich mofich, aby mohl na nich pfepravovat velki: niklady a mnoistvi soumarb. Nafidi, aby vSecky tyto lodi byly rychlC lodi veslovt, k Eemui mnoho pfispivi p r iv t mali vfSka. VSe potfebnk k jejich vfstroji pfikiie dopravovat z Hispinie.

S i m pak, skonEiv krajinskt soudy v PEedni Galii, odebere se do Illyrika, protoie slySel, i e pomezni kraje tCto provincie trpi plenem a loupeinfmi nijczdy Pirhstti. Kdyi tam piiSel, nafidi kaidt obci postavit urEitf poEet vojska a urEi jirn sraz na stanoventm mistt. Na zprivy o tom poSlou k ntmu Pirlistovt poselstvo, aby mu vysvttlilo, Ze nic z toho se nestalo z usneseni obce; a prohlisi, i;e jsou hotovi na vSechen zpbsob odEinit vSecka pEikoEi. Caesar vzal jejich rozklad na vtdomi, uloii jirn rukojmi a poruEi, aby je pEivedli do urEitC lhbty. Jasne vSak jirn

d i na srozumtnou, i e bude stihat jejich kmen vilkou, nedodrii-li lhbty. Rukojmi byla podle rozkazu vEas pii- vedena a Caesar ustanovi rozhodEi mezi obcemi, aby Bkodu odhadli a stanovili nihradu.

2. Vyfidiv tyto vtci a skonEiv krajinske soudy, vr5tl sc Caesar do PEedni Galie a odtud se vypravi k vojsku. Kdyi tam dorazil, obejde si vSecky tibory a shledi, i e vojaci, a t mEli velkf nedostatek vSeho potEebnCho, maji s jedi- neEnou pili zcela vystrojeno na Sest set lodi to110 druhu, o n t m i jsme v);Se vyloiili, a dvacet osm lodi vileEnfch a i e neschizi mnoho do toho, aby mohly bft v ntkolika m510 dnech spugtkny na moie.

Pochvili vojiky i ty, kdo price vedli, vyloii, CO jeStF: by r id vidtl provedeno, a d i rozkaz, aby se vSecky lodi sjely k pfistavu Iciu, protoie mtl zjiStEno, i e odtud je pfeplavba do Britinie nejpohodlntjSi, asi tEicet mil plavby od pevniny. Pro posledni price zanechi tolik vojska, kolik se mu zdilo sdostatek.

S im pak se Etyimi legiemi - k boji pohotovfmi, bez zavazadel - a s tfemi sty jezdci tihne do iizemi Trtverb, protoie ani nechodili na sntmy, ani neplnili rozkazy a Germany za Rfnem pr); jen pobui-ovali.

3. Kmen TrCverb je z celt Galie daleko nejsilntjSi jezdectvem, m i i silnC sbory ptSi, a jak jsme u i pfipomntli, sahi a i k Rfnu. V tomto kmeni zipolili mezi sebou o prvenstvi dva velmoii, InduciomArus a Cingetorix. Jeden z nich, Cingetorix, jakmile veSlo ve znimost, Ze pfiBel Caesar s legiemi, hncd Cacsara navgtivil, ujistil ho, i c on s im i vBichni jeho pfivrienci setrvaji vtrnt v posluSenstvi, BC nezradi pfitelskf svazek s nirodem Eimskfm, a upozor- nil, CO se dtje U TrCverfi. Naproti tomu Induciomirus zaEal hned stahovat jizdu i ptchotu a zEejmt se pouStF:t do

vi1etn);ch pi-iprav, kdyi by1 dEive ty, kdo pro svdj vi:k nebyli boje schopni, ukryl v Arduensktm lese, kter); se v nesmirnt rozlozc t ihne sti-edem trtversktho 6zemf od ieky Rgna a i po Gzemi Rtmd.

Kdyi vgak ni:ktefi pi-edici toho kmcnc piiSli k Caesarovi jednak po pi-ikladu Cingetorigovi:, jednak pi-estrageni pEichodcm naSeho vojska, a zaEali pEcd nim soukromi: rozklidati osobni svt zijmy, protoie pr); pro kmen nic dtlati nemohou, poSle Induciomiirus z obavy, Be 110 vSichni opusti, k Caesarovi take posclstvo: sAm pr); sc proto nechttl vzdilit od svgch a piijiti k Cacsarovi, aby tim snize udriel kmcn v posluSnosti a aby prost); lid z nero- zumu ntco neprovedl, kdyi by se vSecka glcchta vzdilila. Takto pr); m6 kmen ve svt moci: dovoli-li Cacsar, pi-ijde pr); k n6mu do tibora a poruEi osud svdj i osud kmenc jeho ochrani:.

4. Caesar sice rozumi.1 dobie, prot mu tohle Inducio- mirus vzkazuje a CO ho odrazuje od ptivodniho jeho hmyslu, pi-csto vSak ho vyzval, aby se k ni:mu dostavil se dvtma sty rukojmimi, protoie se nccht6l d i t pi-inutit, aby strivil ltto v Trtversku, kdyi u i mi:l vic pi-ipravcno k vilce v Britinii. Kdyi mu I~iduciomirus rultojmi pi-i- vedl, mezi nimi vlastniho syna a vSecky svt pi-ibuznt, pokud si je Caesar jmenoviti: vyiidal, upokojil Inducio- mira a povzbudil ho, aby mu jell zfistival vErn);. Pi-esto vSak si k sobe sezval i trtvcrskt pEediiky a ziskfival je, kaidtho zvliSt' a oddcleni:, pro Cil~getoriga. Jednak si uvi:domoval plni:, i e si toho Cingetorix od 11i:ho zasluhuje, jednak soudil, ie mnoho zileii na tom, aby mezi sv);mi poiival CO nejvttgi viinosti mu?, o jehoi ncvSedni oddanosti se pEesvi:dEil. Induciomirus t t ice nesl, i e k tomuhle do510 a i e tak jeho obliby a vlivu U soukmenovcd ubfvi , a byl-li u i piedtim nepffitelsky zaujat proti n im, vzplanul tcd' v rozhoEEenf nad tin1 viSni jcgti: o mnoho vi.tgi.

K O N E C

D U M N O R ~ G A H A E D U J S K ~ H O

5. Takto uspoi-idav pomcry v Trtversku, pi-itjhl Caesar s legiemi k pi-istavu Iciu. Tam se dovi, i e Sedesit lodf vystavi:n);ch v 6zemi Meldd, zahnino boui-i, nemohlo dodriet smEr plavby a vritilo se zase tam, odkud vyplulo. Ostatni naiel pohotovC vyplouti a s plnou vystroji.

Tak t jizda se tam shromiidila z celt Galie v poEtu Etyi- tisic a pied5ci ze vSech kmend. Caesar by1 rozhodnut nechat z nich v Galii jen zcela m610 tcch, o jejichi v6rnosti by1 zcela pPesvi:dten, ostatni vzit s scbou jako rukojmi, protoie se obival nepokojd v Galii, a i bude mimo ni.

6. Spolu s ostatnfmi by1 tam Dumnorfx Haedujsk);, o ni:mi jsme mluvili jii di-ive. Toho pi-edevSim se rozhodl vziti s sebou, protoie divno u i v n&m poznal vignivtho pi-evratnika, vlidychtivce, ctiiidostivce, jehoi slovo m i v Galii svou vihu. Nadto jeStt vyslovil se kdysi Dumnorfx ve shromiidtni Haedub, i e je mu Caesarem nabizena krilovski moc nad kmenem Haedub. Ten jeho v);rok nesli sice Haeduovt ti:ice, ale poslat k Caesarovi posly, aby se proti tomu ohradili nebo se doproiovali upu5ti:ni od vtci, toho se pi-ec jen neodvaiovali. Ze se to skutetni: zbth- 10, mtl Caesar zjiSti:no U sv);ch hostinnych pi-itel.

Dumnorix se zprvu vgemoint snaiil uprosit Caesara, aby mu by10 dovoleno zbstat v Galii, jednak pr); se moi-e boji, nejsa plavbt zvykl);, jednak pr); - tak tvrdil - brini mu v tom niboienskt rozpaky. Kdyi vSak vidEl, i e se mu to vytrvale odpfri, a kdyi u i nadobro ztratil nadcji, i e Eeho dosihne, poEal popouzet galskt pi-ediky, b r i t si je jednotlivt stranou a mluvit do nich, at' zbstanou na pevninE. A strachb jim nahini:l ! M i pr); to svbj dobr); dbvod, i e je Galie zbavovdna veSkert Slechty. Toto pr); m i Caesar tajni: v plinu: VSecky ty, je i pfec jen se ost);chi zabit pfed oEima Galie, pfevtzt do Britinie a tam je odpravit. Ostatnim se

zavazoval svjrm slovem, od nich zas vymihal piisahu, i e to, CO uznajt pro Galii za prospGnt, budou providtt po spoleEnt uradt. 0 tom o vSem tajnt podivali Caesarovi zprivy mnozl a mnozi.

7. Caesar by1 tedy o celt vtci dobie zpraven. Protoie vSak mi.1 haedujsk); kmcn v neobytejnd cti a viinosti, rozhodoval se pro to, i c Dumnortga nutno driet v mezich a stbj CO sthj ho odstraiit. Protoie vSak takt vidtl, i e jeho vzpurni nerozviinost zachizi pitliS daleko, musil se postarat, aby nemohl nijak uSkodit jemu - Caesarovi - natoi st6tu. A tak nucen zdriet se na tom mistt asi ptta- dvacet dni, protoie vyplout brinil vitr K6rus, vanouci v ttch konEinich obvykle po znaEnou Eist roku, staral se, aby driel Dumnoriga v poslugnosti, piitom vSak aby znal vSecky jeho zimtry. KoneEnt dotkav se piece pftznivt povttrnosti d6 rozkaz, aby se nalod'ovala ptchota i jizda. Zatimco pozornost vSech byla zaujata nalodov8ntm, vytrd- cel se Dumnorix s haedujskou jizdou poznenihlu z tibora, anii Caesar o tom CO vtdtl, a pak se pustil k domovu.

Dostav o tom hl6Sent zastavi Caesar hned vypluti a nechav vSeho jintho vySle znaEnou Eist svt jizdy stthat ho a rozkife piiv6ti ho zptt. Bude-li se vzpouzet nisilim a neposlechne vyzvint, budii utracen. Soudil totii, i e ElovEk, kterjr nedbal rozkazb, kdyi by1 Caesar v Galii, neprovede nic rozumntho, a i bude Caesar mimo Galii. Dumnorix pak vskutku vyzvin k nkvratu, zaEal se stavEt na odpor, odriiel kaidtho s im maje zbraii v ruce, dovo- lival se pomoci svjrch vtrnfch, CO chvili vykfikuje hlasitt, on i e je svobodn); syn svobodntho kmene. Tu ho jezdci podle rozkazu obstoupi a usmrtt. Ale jizda haedujski se ce16 vritt k Caesarovi.

O D J E Z D A P R I S T A N ~

8. Dumnorix by1 vyiizen. Na pevnint nechi Caesar Labitna s tiemi legiemi a dvtma tisici jizdy, aby stieiil piistavy a iidil zisobovini, aby mtl v patrnosti, CO se dtje v Galii, a aby o tom, CO Einit, samostatnt rozhodoval podle chvile a okolnosti. S i m pak vyplul se zipadem slunce s ptti legiemi a se stejnjrm poEtem jizdy, jakjr za- nechival na pevnint. Za mirntho jihozipadntho vttru dostal se na volnt moie, asi o phlnoci vSak vitr ustal, takie Caesar smtr plavby nedodriel. Proudem strien piiliS daleko, shledal na kv i t t , i e Britinie zhstala po levC ruce za nim.

Pak zase vyuiivaje zmtny odlivu v piiliv plavil se po ntm a dal usilovnt veslovat, aby dostihl t t Eisti ostrova, kde je nejltpe piistat, jak poznal pFedeS1t Itto. Pii tC plavbE zaslouiila nadmtru chvily zdatnost vojikh, kte3 neochabujice v namihavtm veslovint nezhstivali na do- pravnich plavidlech s plnou z i t t i i pozadu za vP1eEn);mi lodmi.

Asi o polednich piistily u i k Britinii vSecky lodi. Nikde tam vSak nebylo vidtt nepiitele. Ale jak pozdiji zvtdtl Caesar od zajatcb, seSly se tam sice mohutnt ozbrojend zbstupy, byly vSak podtSeny tim mnoistvim lodi, jichi se tam objevilo najednou vic nei osm set, poEitaje v to i lodi lofiskt a soukromt, jak si je ten Ei onen diva1 stavtt pro svt pohodli. I stihly se z pobieii a ukryly se vice po v);Sinich.

P R V N ~ B O J E S B R I T A N Y

9. Caesar vojsko vylodil a vybral mtsto vhodnt pro tibor. Kdyi se od zajatcb dovzdtl, kde se nepiitelskt sbory usadily, nechal U moie deset kohort a tii stajezdch lodim na ochranu. Pak se vydal jeStt o tieti hlidce za ne-

piitelem, o lodi nemaje pitliS obavy, protoie je zanech5val na kotvich U pobi-eHi stoupajfciho jen povlovnE a nadto pfehledntho. Velitelem ochranntho oddilu i lodi uCinil Kvinta Atria. SAm jeStE v noci postoupiv asi dvanAct mil mEl u i nepfAtelskC sbory na dohled. BritanovC, postoupivSe S jizdou a bojovfmi vozy k fece, zaEali z vySSiho svtho postaveni brinit naSim v postupu a dAvali se do boje. Odraieni naSi jfzdou ukryli se v lesich, dostihnuvSe mista znamenitt opevnEntho od pfirody i rukou lidskou, kterC mtli patrnE jii, di-ive piipraveno pro boj s nepiitelem do- mAcim. Nebol vSecky vchody m610 to hradiStE taraseny zdsekami hojnych kmenb. Sami z houSti lesd jen tu a tam metali kopt a naSim jen brAnili vniknouti do opevnEni. Ale vojAci sedmt legie si vytvoiili ze Stitd ielvi kryt, jim chr i - nEni vyhAzeli nAsep a i po ziseky, zmocnili se hradiSti: a nepiitele vyhnali z lesb, majice sami jen nEco mAlo rancnfch. Ale d i le nepiitele na ~ t C k u prondsledovat Caesar zakAzal, jednak i e S rAzem kraje nebyl obezni- men, jednak i e ubthla jii znaEnA EAst dne a i e chtEl, aby vybylo dost Easu na budovini tibora.

10. PiiStiho dne rAno poslal Caesar pEchotu i jizdu ve tfech proudech na vjrpravu, aby pronisledovali uprchlt- ky. NaSi urazili j i i znaEnf kus cesty a by10 z nich vidgt u i jen posledni v zadnim voji. Vtom pi-ijedou k Caesarovi jezdci od Kvinta Atria se zprAvou, i e se v noci pfedtim strhla hrozni boui-e, ttmEP vSecky lodi i e jsou porouchiny a vrieny na bieh, protoie je ani kotvy, ani lana neudriela, ani lodnici a kormidelnici nemohli odolat jejimu nAporu. Tak prf z toho, jak na sebe lodi narAiely, utrpgly vAinou pohromu.

11. Na tyto zprivy dA Caesar odvolat vysland oddily pESich i jezdcd, rozkAie klAsti na pochodu odpor nepfh- telskjrm Gtokdm, s i m se vrAti k lodim. Tam se pi-esvEdEi na vlastnf oEi, i e vSecko je tCmEi tak, jak o tom by1 zpraven posly i pfsemnE, tak totii, i e na Etyficet lodi je sice ztraceno,

ale ostatni, jak se zdi , piec jen mohou bft opraveny, i kdyi s velkfm Gsilirn. I vyberc z lcgii Pemeslniky, z pevniny dA povolat dalSi. DopiSe Labitnovi, aby se svfmi legiemi vysta- vEl lodi CO moinA nejvice.

SAm pak, a? si vtc iAdala mnoho price a nAmahy, pfecc uznal za nejvfS zAhodno vytAhnout vSecky lodi na bi-eh a spojit je S tiborem spoleEnjrm opevnEnim. Na torn strAvi asi deset dni nepieruSujc prAce vojikd ani v noci. Kdyi mt l lodi na bfeh vytaieny a tabor i S nimi v);bornC opevnEn9, zanechi na ochranu lodi stejnE mnoho vojska jako prve a s im se vydA zase tam, odkud se vritil.

Kdyi tam pi.iSel, byly tam u i odevSad shromiidgny jeStC vEtSi brannt sfly Britand a ncjvygSim velenim i 3- zenim vhlky by1 spolcEnfm rozhodnutim povEfen Kassi- vellaunus. Jeho Gzemi dtli od pfimofskfch kmenb feka zvanA Tamesis, vzdAlenA od mote asi osmdcsAt mil. Dfive bfvaly mezi Kassivellauncm a ostatnimi kmeny stAlt valky. Ale nAS pi-ichod znepokojil Britany tak, i e tomuto muii svCiili iizei~t celt vAlky a nejvyHSi veleni.

12. Vnitrozcmi Britinie je ob9vAno lidem, kter); podle h tn iho podAni o sobt tvrdi, i e je praobyvatelem ostrova. Pi-imoi-skt kraje pak obqvaji kmeny, ktert tam pfiSly z Belgie za lupem a za vfbojem. Ty si skoro vesmb podriuji jmCna kmenb, z kterfch tam pPiSly, po v);bojnt vAlce zdstaly a daly se na obdElAvini pddy.

Lidnatost je tam nesmirnk, dvorcd galskfm skoro GplnE podobnjrch velmi husto, dobytka neobyEejnA hojnost. - h/linci uiivaji bud z mEdi ncbo ze zlata raienfch nebo misto minci prutd ieleznfch urEitC pfezkouHent vAhy. Vyskytuje se tam ve vnitrozemi cin, v pi-imofskfch krajich ielezo, ale je ho mAlo. MEd se jenom dovhii. Di-ivi je tu

vSeho druhu jako v Galii kromE buku a jedle. Jisti zajice, slepice a husy nemaji za dovoleno. Chovaji je vSak piece ze ziliby, pro radost. Podnebi je tam mfrnEjSi nei v Galii, mrazy ne tak tuht.

13. Ostrov m6 podobu trojGhelnika, jehoi jedna strana leii proti Galii. Jeden cip pEi t t to stranE, kter); lcii U Kan- tia, kde piistivaji skoro vSecky lodi z Galie, smEPuje k v);- chodu, dolejSi cip k jihu. Tato strana se tihne do dtlky asi peti set mil.

Druhi strana leii proti Hispinii a na zjpad. Na tC straci leii ostrov Hibernia, o polovici menSi, jak se soudf, nei Britinie, ale plavba tam trvi stejnE dlouho jako z Galie do Britinie. V polovici ttto drihy leii ostrov jmtnem Mona. Krom toho, jak za to maji, leii proti ttto stran6 roztrou5eno mnoho menSich ostrovd. O nich psali nekteif, i e tam kokem zimniho slunovratu trvi noc nepietriitE tiicet dni. Vyptivali jsme se na to, niEeho vSak takovtho jsme se nemohli dopidit, ledaie jsme vidEli z piesntho mEfeni na vodnich hodinich, i e tarn jsou noci kratSi nei na pevnine. Dtlka ttto strany je podle mfnEni obyvatel sedm set mil.

Tieti strana je proti severu. Proti nf neleii i i d n i zemE. Ale jeden jeji cip smEiuje nejvic ke Germbnii. Tato strana je pr); dlouhi osm set mil. A tak m i cel); ostrov v obvodu dva tisice mil.

14. Dalelco nejpokroEilejSi ze vSech jsou obyvatelt Kan- tia, kterfito kraj leii cel); pii moii. Ti se zpbsobcm iivota neliSi mnoho od Galb. Obyvatelt vnitrozemf vEtSinou nepbtuji obili, n);bri se iivi mltkem a masem a odivaji v koiiSiny. VSichni BritanovC se vSak natiraji barvivem z borytu, ktert barvi na tmavomodro, a o to je pohled na nE v boji hroznEjSi. Vlasy nosi dlouht a holi se celi kromE hlavy a horniho rtu. Skupiny po desiti, po dvanjcti muiich mivaji ieny mezi sebou spoleEnC, a to zcjrnC11a bratfi s bratiimi a otcovt se syny. Ale CO se z jejich

icn narodi, poklhdb se vidy za diti: toho, do jehoi domu byla matka, jeiti: panna, jako k prvnimu svtmu muii doprovozena ve svatebnim prdvodu za manielku.

D A L S ~ B O J E V B R I T A N I I

15. NepEitelStf jezdci a hojovnfci na vozech se prudce srazili v boji s naSimi jezdci hned na pochodu. NaSi vgak piesto vSude podrieli vrch a zahnali je do lesd a do kopcb. Ale i e jich pii tom znaEn); poEet pobili, pustili se piilig bojechtivg za nimi a utrpEli nejednu ztritu i na sv);ch.

Na nijakou chvili dali nepiitelt od boje pokoj. KdyZ vSak naSi proto v ostraiitosti nadobro polevili a zabrali se do es tavby tibora, vyrazili nAhle z lesd, piepadli oddily rozloient na str i i i pied tjborem a do510 k prudkCmu hoji. Caesar poslal naSim na pomoc dv i kohorty, a to po prvni ze dvou legii. Tiehaie se kohorty postavily v zcela nepatrnC vzdilenosti od sebe, prorazili nepfitelt velmi odviint! mezerou uprostied mezi nimi, podbivSe naSe nov);m zpB- sobem boje, a stihli se zase odtud beze ztrit. Toho dne pad1 vojensk); tribun Kvintus Laberius Dlirus. Nepiitel by1 zahnin, teprve a i by10 posl6no na pomoc vice kohort.

16. Z celtho tohoto zpdsobu boje - bojovalo se vSem na oEich a pEcd tiborem - vysvitlo jasnE, i e naSe pEchota je proti nepiiteli toho druhu pro tihu svt v);zbroje mtni: zpbsobili, protoie ani neni s to stihat nepiitele na Gstupu, ani si netroufi uvolnit se trochu od sv);ch oddild. Jizda pak z5pasi v bitvi: jen za veliktho ohroieni, protoie nepiitel ustupuje obyEejnE dokonce se z5ludn);m Gmyslem, a kdyi naSe jezdce dostane ponCkud od legii, seskoEi z vozu a pE5ky svidi boj, pro naSe nerovn);. Zato pravidelny boj jezdeck); - jezdec proti jezdci - pEiniSi jak ustupuji- cfmu, tak stihajicimu docela stejnt nebezpeEi.

Nadto jeSti: nebojovali BritanovC nikdy shlukli v hustCm

houfu, njrbri porbznu a ve velktm rozptylu, ziilohy mCli rozestavent po stanoviStich, jedni druht postupnE vystEi- diivali a svEii a Eerstvi nastupovali za vysilent.

17. NazitEi zaujali nepEiitelt postaveni daleko od tiibora po kopcich, zaEali se ukazovat jen tu a tam a vydraidovat naSe jezdce k boji slabeji nei pEedeSl9 den. Ale v poledne, kdyi Caesar poslal tEi legie a veSkeru jizdu za veleni legiita Giija Treb6nia opatEit pici, pEihnali se niihle na picovniky ze vSech stran, a to tak, i e necouvali ani pEed legiemi pochodujicimi v bitcvnim Gtvaru. NaSi na nC vyrazili prudkjrm Gtokem, zahnali je a neustali za nimi postupovat, a i kdyi jizda, citic se zajiStCna legiemi, jei vidEla stiile za sebou, hnala nepfitele Gprkem pEed sebou. ZnaEnjr poEet z nich pobila a nedala nepfiteli ani se sebrat, ani zastavit nebo z bojovjrch vozb seskzikat.

Hned po t t to poriiice a pEimo na GtEku rozprchly se ze vSech konEin shromiiidEnt pomocnt sbory do svjrch domovb. A od t t doby se u i nikdy S niimi nepEitel v Britknii nebil svou brannou moci sjednocenou v plntm poEtu.

C A E S A R T A H N E D O N I T R A B R I T A N I E

18. Caesar dobEe rozpoznal, CO nepEitel zamjrSli, a vedl vojsko k Eece Temii do Gzemi Kassivellaunova. T a Eeka se dB pEebrodit na jednom jedintm mistE, a to jeStE S obtiiemi. Kdyi tam dorazil, zpozoroval, i e na protEj9im bEehu Eeky jsou k boji seSikovziny velikt sily nepfitel. Bieh pak by1 zajiStEn zahrocenjrmi kdly zaraienjrmi na jeho kraji a kbly stejntho druhu zaraient do EiEniho dna pod vodou zakrjrval vodni proud. Toto maje zjiStEno z vjrpo- vCdi zbEh8 a zajatcb, poslal Caesar napEed jizdu a legiim dal rozkaz niisledovat ji hned v patiich. Ale vojiici se hnali pEes vodu, aE jirn z ni EnCla jen hlava, dokonce tak rychle

a prudce, i e nepEitel niiporu legif a jizdy nemohl odolat, vyklidil celjr bEeh a dal se na GtEk.

19. Kassivellaunus se vzdal, jak jsme u i dEive vyloiili, veSkert nadEje na 6spEch v otevientm zkpase, propustil vEtSi EAst vAletnjrch sil a ponechav si jen asi Etyi-i tisice voznich bojovnikd sledoval pozornE naSe pochocly, driel se vidy trochu opodiil cesty, ukrjrval se v mistech tEiko dostupnjrch a lesnatjrch a zvedEl-li, i e kterjrm krajem potiihneme, diival tam dobytek i lidi shknEt z poli do lesb.

A kdykoli si naSe jizda vyrazila do kraje, aby si hezky neviizanC zadrancovala a poplenila, pouStEl na ni z lesb, kde znali kaidou cestu, kaidou stezku, svk bojovniky na vozech, utkiival se S naSi jizdou k velkkmu jejimu nebezpeti a tim postrachem ji odvracel od toho, aby si zajiidcla piiliS daleko a Siroko. Nezbjrvalo, nei aby ani Caesar nedovoloval svjrm jezdcbm pEiliS se vzdalovat od hlavniho voje legii a aby se Skodilo nepfiteli plenEnim poli a vypalovAnim vsi jen tolik, kolik staEili poEidit vojAci legii pi-i svtm namii- havtm pochodu.

20. Zatim po5lou Trinovantk, kmen to v tCch konEi- niich skoro nejmocnEjSi, k Caesarovi poselstvo a slibuji, Be se mu vzdaji a vyplni jeho rozkazy. Z toho kmene pEiSel u i pEed Easem k Caesarovi na pevninu diit se mu pod ochranu mladiEkjr Mandubracius. Jeho otec Inianu- veticius bjrval krAlem toho kmene a by1 Kassivellaunem zbaven iivota. Mandubracius sAm unikl smrti jenom GtC- kem. Nyni prosi poselstvo Caesara, aby Mandubracia uchrii- nil Kassivellaunovy niisilnosti a poslal jirn ho domb, aby kmen vedl a mEl i nejvySSi moc vojenskou. Caesar jirn uloii EtyEicet rukojmi a pro vojsko obili a Mandubracia jirn poSle. Trinovantt vyplnili rychle pEikazy a poslali v plnkm pottu rukojmi i i i d a n t obilf.

21. Kdyi Caesar Trinovanty takto ochriinil pEed Kas- sivellaunem a nadto zabriinil, aby se jirn jeho vlastni vojiici mstili nEjakjrm pEikoEim, posilaji poselstva k Caesarovi

a vzdivaji se mu jedni za druhjrmi, CenimagnovC, Segon- tiikovt, Ankalitt, Bibrokovt, Kassovt. Od nich se dovi, i e nedaleko odtud, kde pr6vE stoji, je hradiStE Kassivellaunovo, chr6ntnt lesy a baiinami. Je pr); tam shrom6idEno znaCnC mnoistvi lidi i dobytka. HradiStEm pak - oppidum - Britanovt zvou, kdyi neproniknutelnd houSti nedostupntho hvozdu ohradi jest6 hradbou a pfikopem a tam se pak hromadnt uchyluji pfed vpbdem nepf6tel.

Tam t6hne Caesar S legiemi. Najde misto znamenitE opevnEnt od pfirody i lidskou rukou. Pfesto se hned pustf do jeho dob*6ni ze dvou stran. Odporem n6s nepf6teld zdriovali jenom krbtko. Pak u i Gtok nafich vojikb nesnesli a vyfitili se z hradiStt jinou stranou ven. NaSlo se tam velkd mnoistvi dobytka. Na GtEku by10 mnoho lidi pochytino a pobito.

N A V R A T K L O D ~ M A O D J E Z D D O G A L I E

22. Zatimco se toto d6lo v tEchto konEinAch, poSle Kassivellaunus do Kantia posly S rozkazem, aby tamni kr6lovt shrom6idili vSecka svb vojska a S nimi se znenaddnf obofili na nbS lodni t6bor a hledEli ho dobjrt. Kantium, jak jsme u i prve piipomnEli, leii pfi mofi a tEm krajbm tam vl6dli Etyfi krAlovt, Cingetortx, Karvilius, Taximagu- lus a Segovax. Kdyi tito pfitrhli k tiiboru, uEinili naSi vjrpad, mnoho jich pobili, zajali dokonce i urozendho vbdce Lugotoriga a st6hli se beze ztr6t zas do tibora.

Na zpr6vu o t t to bitvE, utrp6v u i tolik pohrom, maje svC Gzemi zpustofeno, a hlavnt zdrcen odpadnutim tolika kmenb, poSle Kassivellaunus za prostfedkovini Atrebita Kommia k Cacsarovi poselstvo, aby nabidlo, i e se mu chtEji vzddt. Caesar se u i pfedtim rozhodi pfezimovat v Galii, oCek6vaje tam kaidou chvili ntjakjr nepokoj. Ltta takt u i mnoho nezbjrvalo a vidtl, i e by se ten zbytek

mohl v Britinii snadno promarnit. I uloii jim rukojmi, urEi, jak vysokjr poplatck md Brithnie n6rodu fimsktmu roEnE platit. A Kassivellaunovi zak6ie CO nejpi-isntji, aby neSkodil Mandubraciovi ani Trinovantbm.

23. Jakmile Caesar piijal rukojmi, odvede vojsko zphtky k mofi. Lodi najde opraveny. Spusti je na mofe, a i e jednak m61 veiikC mnoistvi zajatch, jednak za ont boufe vzalo za svt ntco lodi, rozhodl se pfepravit vojsko na- dvakr6t. A takovq by1 prdbEh pfepravy. Z tak veliktho poEtu lodi pfi tolika plavbhch nedoSlo ani letos, ani loni k ztrdtt jedinC lodi dopravujici vojsko; ale z tEch, ktert mu byly pr6zdnC posil6ny z pevniny zptt, a to i z ttch, ktert vy- lodily vojdky prvni pfepravy, i z ttch, jei pozd6ji vystavEl v poEtu Sedeshti Labitnus, jcn tu a tam nEkter6 dosihla urEentho pi-fstavu, ostatnf byly ttmgi. vSecky zahnany zphtky. Kdyi na n t Caesar hodnou dobu marnt Eekal, musil z nouze, aby mu roEni doba plavbu vbbcc nezne- moinila - rovnodennost totii se kvapem bliiila - voj6ky hezky sttsnat na lodich, pokud byly po ruce. Hned nato nastala pohoda naprosto klidn6, a aE zdvihl kotvy teprve pothtkem druhC hlidky, pfistal St'astnt na pevnint u i za svitbni, doraziv se vSemi locfmi beze ztr6t a beze Skody.

Z N I C E N I K O H O R T S A B I N O V P C H A M B I O R I G E M

24. Lodi dal Caesar vythhnout na bfeh a svolal obecnv snCm galskjr v SamarobrivE. Toho roku se v Galii pro velk6 sucha obili urodilo hodnE slabE. By1 proto nucen rozmistit vojsko po zimnich tiborech jinak nei minul6 l t ta a pfidglit legie po vice kmenech.

Jednu z nich pEidElil legPtu GPju Fabiovi, aby ji odvedl

do Morinska, druhou Kvintu Cicer6novi do Nervijska, tieti do Esuvijska Lliciu Rosciovi; Etvrtt pi-ikizal pi-ezi- movat s Titem Labitnem v RCmsku na pomezi TrCverska; tii umistil v Belgiu pod velenim kvtstora Marka Krassa a legitfi Llicia Municia Planka a Gi ja Treb6nia. Jednu legii, kterou sebral teprvc nedivno v ZapAdi, a pEt zku- Senejlich kohort poslal do hzemi Eburbnb, ktei-i sidli valnou vEtiinou mezi Mosou a Rqnem a byli tehdy pod vlidou Ambioriga a Katuvolka. Veleni nad tEmito vojiny pEi- k6zal legitbm Kvintu Tituriu Sabinovi a LGciu Aurunku- 16ju Kottovi.

Takovjrmto rozloienim legii, soudil Caesar, ncjsnize odpomtiie hrozicimu nedostatku obili. PEesto vSak zimnl tabory vSech tEchto legii kromE tC, kterou pod velenim L ~ c i a Roscia poslal do kraje nejv.jS pokojntho a klidnCho, nebyly vzdklcny jeden od druhCho vice nei nEjakych sto mil. SAm se rozhodl zbstat zatim v Galii, pokud mu nebude hlbCeno, i e jsou kaidi , kde jf pEikhzAno, a i e m5 zimni tabor vybudovhn.

25. V Karnutsku iil mu? velmi vzneSenCho rodu, Tasgecius jmtnem, jehoi pEedkov6 bjrvali ve svtm kmeni krhli. Tomu dopomohl Caesar zase k dfistojenstvi piedkii pro jeho statetnost a pro jeho oddanost Cacsarovi osob- nE, protoie mu Tasgecius ve vSech viilkich prokazoval zvlhitC dobrC sluiby. Ti-eti rok u i by1 krilem, osobnich nepi-Ate1 mEl mnoho a ti se svou nevraiivosti netajili. A tak KarnutovC Tasgecia z kmene vyhostili a z nivodu tCch odpfircfi zavraidili.

ZprAva o tom se donese k Caesarovi. Protoie do vEci by10 zapleteno pi-iliS mnoho lidi, mCl obavu, aby na jejich popud neodpadl celg kmen. I d5 L6ciu Plankovi rozkaz, aby se svou legif t jhl rychle z Belgia do Karnutska a tam aby pi-ezimoval. A ty, jejichi GEast na TasgeciovC zavrai- dCni zjisti, aby zatkl a poslal k nCmu. Mezitim dostal Caesar hliSeni ode vScch legitfi a kvbtorti, jimi svEi-il

legie, i e dorazili do mista svCho pEezimov5ni a i e tibofigti: pro zimni leieni je u i opevngno.

26. Asi za Etrn6ct dni po pEichodu vojska do zimniho t6bora vyScl pojednou od Ambioriga a Katuvolka poEi- tek vzpoury a odboje. Pozdravili sicc na hranici svtho krilovstvi Sabina a Kottu, dali se jim k sluibhm, i obili dodali do tibora. Pak vSak na popud poslfi Induciomhra Trtverskeho soukmenovce rozjiti-ili, pfcpadli nihle Sabi- novy vojiky poslant rubat dEevo a pi-itrhli s mohutnou brannou moci dobyvat tAbora.

NaSi se rychle chopili zbranE, osadili val a vypustivSe z jednC strany hispinskou jizdu podricli v jczdeckt bitvi: vrch. Nepi-itel pozbyl nadCje na lispCch, stAhl se zpPt a nechal dobjrvini. Pak se dali po svCm zvyku do volini, aby nCkdo z naSich z tfibora vyScl k rozmluvE. Maji pry, CO by v zhjmu jednt i druhC strany r id i Eekli, a doufiji prjr, i e by se tim spory mohly urovnat.

27. ~ s k u t k u je k nim k rozhovoru poslin rytii iimskjr G6jus Arpinius, dfiv6rn.j pEitcl Titurifiv, a Kvintus Jh- nius, Hispan jakjrsi, ktcr.j j i i di-ivc dochizival k Ambio- rfgovi jako Caesariiv posel. A k t tm mluvil Ambiorix takto :

RAd pry pEiznivi, i e osobnE je Caesarovi nesmirnE zaviizin za vgecky projevy blahovolnC jeho pi-iznE, za to, i e jeho zhsluhou by1 zproStEn poplatku, kterjr platival svjrm Atuatukfim, i za to, i e mu Caesar dal vritit i vlastniho jcho syna i syna bratrova, jei oba dostali Atuatukovt jako rukojmi, ale naklidali s nimi jako s otroky a zajatci. Pokud pak jde o pokus dobjrti tibora, takC to prjr neprovidEl ani z vlastniho rozhodnuti, ani z vlastni vble, njrbri donuccn k tomu soukmenovci. A vfibec prjr jeho vladaEskfi moc je toho dru-

hu, i e lid m6 nad nim nemCni: pravomoci nei on nad lidem. Jeho ebur6nsky kmen se pak pr); pouSttl do vilky jenom

proto, i e se n6hltmu spiknuti galskCmu ani nemohl vzepiit. Mbie pry to snadno prokizat u i jen svou malomoci. Neni pry do tC miry nezkuScn);, aby se odvaioval doufat, i e iimsk); nirod bude zdolin jeho p i r houfci. Ale takto p e spoleEni: rozhodla celi Galie: pro piepadeni vSech zimnich t6bord Caesarov);ch je pry stanoven tento den, aby i i d n i legie nemohla druht piijit na pomoc. Jako GalovC nemohli pry snadno Galbm odiikat, zejmCna kdyi tu ziejmi: by10 rozhodnuto vritit zase vSem svobodu.

A protoie svym soukmenovcdm vyhovtl u i jako vlaste- nec, m6 pry nynf zase na zieteli, t im je povinen Caesarovi za jeho blahovolnou podporu: vyzyv6 pry, snaini: prosl Tituria jako hostinn); pFitel, aby myslil na zichranu svou i svych vojikd. VelikC zistupy germ6nsk);ch iold6klPl pieily pr); Ryn. Ve dvou dnech jsou pry tu. Na nich pry - na Rimanech samych - je rozhodnouti, chtCji-li, diive nei to zpozoruji sousedC, vyvCst vojsko ze zimniho t6bora a dovtst je bud k Cicer6novi nebo LabiCnovi, z nichi jeden je od nich asi padesit mil, druhy nCco vice. SAm pr)i jim slibuje a dotvrzuje piisahou, i e jim d6 bezpetny prdchod vlastnim lizemim. cini-li tak, hledi pry jednak prospCchu svCho kmene, protoie jej zbavuje biemene zimniho t6- bora, jednak se odvdCEuje Caesarovi za to, CO pro nCho - Ambioriga- utinil dobrCho. - PO tC iet i Ambiorix odejde.

28. Arpinius a J6nius podajl leg6tdm zprivu o tom, CO slyieli. Pfekvapujici ta zpr6va uvedla legity ve zmatek. Tiebaie to iikal nepiitel, piec jen soudili, i e se to nesml pFejit bez poviimnuti. A nejvice na nE pdsobilo to, i e se sotva dalo vtFit, i e by si by1 bezvyznamnf a nepatrn); kmen Ebur6nb s im od sebe troufal napadnout vilkou nirod iimskf. A tak piedloii vCc vojenskC rad6. Tam pak se hned objevi v nizorech mezi nimi velky rozpor.

Llicius AurunkulCjus a piemnoho vojensk);ch tribund

i setntci pwniho stupni: soudili, i e se nemi nic podnikat ukvapeni:, ani odchizet z tibora bez rozkazu Caesarova. Dokazovali, i e v opevnEnCm zimnim tiboEe moino odolivat sebevCtSim zistupdm Galb i ve1ik);m silim GermAnfi. DosvZdEujc pr); to nepopiratelni skuteEnost, i e hned pwni htok nepi-itelsk); odrazili velmi statehi:, a nadto jegti: zpdsobili nepiiteli velkt ztrity. Nedostatkem obili netrpf. A zatim pr); jim dojdou posily jak z nejbliiSfch tiborb, tak od Caesara. Na konec pak - CO pr); je v6tSi lehkoviinost nebo horSt ostudnost nei se rozhodovat o nejddleiitEjSich vgcech podle toho, k Eemu radi nepfftel?

29. Naopak se Titurius vSecek vzkypEv rozkiikoval, i e bude pozdE to Einit, a i piitrhnou jeSti: vEtSi zistupy nepEA- telskC poslleny o Germiny, nebo a i ten Ei onen z nejblii- Sfch tibord stihne nEjak6 pohroma. Na dlouht rozm);Slenf zb);vi pr); u i milo Easu. Caesar - poEiti pr); - se u i vydal do Itilie. Jinak pr); by se ani KarnutovC nebyli rozhodli odpravit Tasgecia, ani zase Ebur6novt by pry nebyli pfitrhli k tiboru, tak nis podcefiujfce, kdyby Caesar by1 jeStE v Galii.

Sbm pr)i hledt nikoli k tomu, i e tak radi ncpEite1, n);bri na vEc: R);n je nedaleko. Germini jsou rozhoEEeili Ario- vistovou smrti a naSimi dEivEjSimi vfttzstvimi. Galie je jedno vEent, Ze tolikrit poniieni byla podrobena v16dE n6roda Eimsktho, kdyi pohasla stari jeji sliva vileEni. Na konec pak, kdo by si chtEl namlouvat, i e se Ambiorix pou6ti:l do podniku toho druhu jen tak nancjisto?

Jeho - Sabindv - nivrh zabezpeEuje pr); je pro jeden i druh); pEipad: nepotk6-li jc nic zvlsti: hrozivCho, dorazi pr); k nejbliiSi legii bez jakthokoli nebezpeEi; je-li celh Galie S Germiny zajedno, pak pr); je pro nC spisa jedini: v rychlosti. Ale k jakfm koncdm povede nivrh Kottdv a tEch, kdo jsou odchylnCho mincni? Nehrozf-li z nEho okamiitC nebezpeEi, nutno pr); se jistg pEi dlouhtm oblC- hAni obAvat hladu.

30. Tak se dlouho o vtc pEeli, jedni proti, druzi pro ni. A kdyi Kotta se setniky prvni tEidy nehstupni: stili na svCm, zvolal Sabinus, a to hezky hlasitE, aby ho dobfe slySela vEtSina vojikd: ,,Budii po vaScm, chcete-li tomu, Ale ani ji," pokraEova1, ,,nejscm z tEch, kdo by sc zrovna nejvice z vAs di:sili nebezpeEi smrti. T i zde," ukazoval na vojiky, ,,budou z toho mit jin); rozum. Potki-li nis nEco hodni: zltho, poienou k zodpovCdnosti tebe. Vidyt' - neb);t ty proti tomu, u i pozitEi se mohou spojit s nejblii- Sfm tiborem a spoleEn6 S ostatnimi Eelit vypuknuvii vklce, a ne aby odlouEeni a daleko od ostatnich takika vyho5ti:ni hynuli, a t u i meEem, nebo hladem."

31. VSechno vstivi, je po poradE. Chytaji jednoho i druhtho za ruku a prosi Kottu i Sabina, aby svou nesrov- nalosti a nehtupnosti nehnali vEci v ncjkrajnijgf nebczpcEf. Snadno pry je vsci zvlidnout, at u i zbstanou, Ei odtihnou, jen kdyi se vSichni sjednoti ve svtm pojcti a rozhodnuti. V rozporu naproti tomu i e nevidi spisy. Dohadovini se protihne do pblnoci. KoneEnE se, dav se zviklat, podvoli Kotta. Vrchu nabude nizor Sabinbv. Je vydin rozkaz, Ee se na fisvit; vyrazi.

Zbytek noci se jen probdf, protoic si kaid); vojik prohli- iel svC vEci, CO mbie vzit S sebou, CO je nuccn zanechat z nifadi potEebnCho k zimnimu tibofeni. VymfSli se kdejaky dbvod, pro5 pr); nelze bez nebezpeEi zfistat. A ne- bezpeEt jest6 roste v oEich unavcnfch a ponocujicich vojikd. Za svitiini vytihnou z tibora tak, jako by je k tomu nebyl mEl nepiitel, nfbri jako by jim k tomu radil nejlepSi pEitel - Ambiorix: v dlouhatinskCm voji totii a S pEeve1ik);m vozatajstvem.

P O R A Z K A A S M R T S A B ~ N O V A

A K O T T O V A

32. Kdyi vSak nepiitelt postfehli z noEniho hluku a ruchu piipravy k odchodu, rozloiili v lesich ve dvou dilech zilohy a na vhodntm a skryttm misti: asi dvi: mile odtud vyEkivali pFichodu Rimand. A kdyi vEtSina naSeho voje sestoupila dolh do hluboktho Jvalu, objevili se nihle na obou stranich toho Jdoli a zaEali na zadni voj dotirat, pFednim branit ve vystupu a tak se pou5ti:t do bitvy v mistE pro naSe naprosto nepFiznivtm.

33. Ted teprve Titurius, jeni se dFive zhola o nic nestaral, pobihal v 6zkostnCm zmatku sem a tam a rozestavoval kohorty, alc i to poplaSenE a tak, i e na nEm by10 vidtit, jak si nevi rady ani pomoci. Coi se s t iv i obyEejni: tPm, kdo jsou nuceni se rozhodovat teprv ve chvili, kdy u i je na mistE jednat. Zato Kotta, poncvadi poEital s tim, i e k nEEemu takovCmu mdie na pochodu dojit, a zrazoval proto od ntho, nepomijel nejmenSiho pro obecnou zichranu vSech a plnil povinnosti jak dobrtho velitele, promlou- vaje k vojikdm a dodivaje jim ducha, tak i iadovtho vojika, udatni: si veda v boji.

Kdyi pro dtlku voje ncmohli jcden ani druhjr sami vSecko dobFe zastat a zaiidit, CO a kde se m6 vykonat, poruEili vyhlisit, aby vojici nechali vozatajstvo vozatajstvem a zaujali obrannt postaveni ve Etverhranu. Toto opatFeni, aE v takovtm piipadE nezaslouii vjrtky, vedlo pFec jen k nedobrtmu konci. Nebot i naSim vojiktim ubralo nad5je na 6spi:ch a nepfiteli dodalo jen chuti k boji, protoZe naSi sibli k tomu 6tvaru oEividnE jen z nejvEtSiho strachu a zoufali, bez nadiije. A krom toho se stalo, k Eemu dojit musilo, i e vojhci Smahem odbihali od oddild a Ze kaid9 hledEl rychle ze svtho rance vylovit a uchvitit, CO

mEl nejmilejSiho, takie vSude by10 plno kFiku a n6Fku. 34. Zato barbaFi jednali s rozmyslem. Nebot jejich

vddcovt dali po celtm Siku rozhlisit, at'se nikdo ani nehne z mista: jejich i e je kofst, pro ni: i e se uchovivi vSecko, cokoli tu Riman6 zanechaji. Proto at' maji na mysli, i e vSe zileii jen na vitezstvi. PoEtem i statccnosti V boji muie proti muii byli jedni druhjrm rovni. NaSi, aE je opouStCl vddce i StEsti, sklidali pFece vSecku nadfji na zichranu ve sta- teEnost, a kdykoli kteri kohorta vyrazila proti nepiiteli, tam vidy padlo znaEnt mnoistvi nepiitel.

Ambiorix to postFeh1 a hned d i rozhlisit, aby stfileli jen z dilky a pFili3 se nepFibliiovali; kde Riman6 zalitoEi, tam aby hned ustupovali. Maji-li sami tak lehkou v);zbroj a obvykljr svtij bojovjr vjrcvik, nemdie prjr bvt Rimandm zpdsobena naprosto i i d n i Skoda. Naopak a t stihaji Rlmany rhznE, kdykoli se uchyluji zase zpitky ke svym oddildm.

35. Tohoto pokynu dbal nepFite1 vclmi pfesnt, a kdykoli nEkteri naSe kohorta ze Etyrhranu vyrazila a za6toEilaY ustupoval CO nejspESnEji. PFitom n6S 6toEtci oddil nevyhnu- teln5 ztricel kryti zprava a vydival nekrytjr pravfr bok sti-elbE. A zase, kdyi se zaEal vracet do svtho vfrchoziho postaveni, by1 svirin jak tEmi, ktcFi pFed nim prve ustoupili, tak ttmi, kteFi jim stili nejbliie. Jestliie vSak chti:li misto driet, nemEli ani pFilciitost uplatnit svou statehost, ani se nemohli, jsouce tak shlukli, dobfe uhybat stielim vrha- nfm takovou pFesilou.

NaSi se sice stFetivali s tolikerou nesnhzi, mEli ztrity velikC - pFesto vSak se drieli stateEnE, a aE den u i z valnt Ehti uplynul a bojovalo se j i i od Jsvitu do osmt hodiny dennl, nedopustili se niEeho, CO by jirn by10 k necti. Tu byla hizcclm kopim proraicna obi: stehna Titu Balvencio- vi, do loiisktho roku prvnimu setniku legie, muZi statcE- ntmu a na slovo vzattmu. Kvintus Lukinius, stcjnt hodnosti, padne stateEnE bojuje - Scl na pomoc svtmu synu, nepiitelem obkliEenEmu. Legit LJcius Kotta je z praku r a n k piimo do obliEeje, zrovna kdyi povzbuzoval vSecky kohorty a Eety.

36. To vSe mocnt pdsobilo na Kvinta Tituria. Kdyi zdaleka zahlCdl Ambioriga, jak povzbuzuje svt, poSle k ntmu svtho tlumoEnika Gnaea Pomptja poiddat ho, aby uSetEil jeho i vojska. Ambiorix na to dovolini odpovi: Ghce-li Sabinus mluvit pfimo s nim, i e mdie; pokud by Slo o milost pro vojiky, doufd p*, i e ji pro n t U svtho muistva dosdhne. Jemu pak samtmu - Sabinovi - nebude pr); nijak ubliicno, to pr); mu zaruEuje sv);m slovem.

Sabinus to ozndmf rantntmu Kottovi a vyzve ho, aby se vzddlili oba z bojiftt a spoleEnt jednali s Ambiorigcm, uznd-li to Kotta za dobrt. Dout'i pr);, i e si vyprosi od nEho milost pro sebe i pro vojiky. Kotta prohlhi, i e on k ozbrojentmu nepfiteli nepdjde, a na tom setrvi.

37. Sabtnus dd nato rozkaz, aby ho provizeli vojenStf tribunovt, ktert prfivt mEl kolem sebe, a setnici prvnf tfidy. A kdyi pfiSel k Ambiorigovi bliie a by1 vyzvdn, aby odloiil zbraii, uEinf, CO rozkdzdno, a rozkdie sv);m, aby uEinili stejnt. Zatim CO spolu jednajf o podminkich, Ambiorix umyslnt EeE rozpfddh, Sabinus je pomalouEku obstoupen a mrtev sraien k zemi.

A tu u i nepfdtelt provolaji po svtm zvyku vitEzstvf, zdvihnou bojov); pokfik, vyrazi k litoku a uvedou naSe Eady ve zmatek. Padne tam s meEem v ruce L6cius Kotta a je pobita vttSina vojska. Go zbylo, uteEe se do tdbora, z n thoi vytdhli. Z nich orlon05 Llicius Petrosidius, tisnEn velkou nepfdtelskou pfesilou, vhodil orla pEes val do tdbora a s im padne pfed tiborem, hrdinsky se brdnt. Vojdci v tibofe vydrii nepfdtelski: litoEeni st t i i do noci. V noci pak, GplnE ztrativfe nadtji na zdchranu, sami si vSichni do jednoho vezmou iivot. Jen tu a tam ntkdo vyvdzl z boje. T i se cestou necestou protlukou hvozdy do zimniho tdbora k legdtu Titu LabiCnovi a podaji mu zprd- vu, CO a jak se stalo.

O B L E ~ E N I T A B O R A C I C E R O N O V A O D N E R V I B

38. Timto vittzstvim stoup10 Ambiorigovo sebevEdomf. Hned se vydA se svou jizdou do Gzemi Atuatukd, kteEi sousedili s jeho krdlovstvfm. Nezastavf se cestou ani v noci, ani ve dne a pCchotE rozkdie, aby tdhla hned za nfm. Atuatukdm vyklddi o svtm 6sptchu a podnitf je k odboji. Den nato dorazi k Nervibm a nabddd je, aby si neddvali ujit pfileiitost navidycky se osvobodit a pomstit se na Rimanech za vfecky kfivdy, ktert od nich utrptli. VyklPdd jim, i e zabil dva lcgdty, Be pobil vttlinu jejich vojska. Nenf pr); nijak ttiko pfepadnouti nihle legii, kterd U nich pfezimuje pod legdtem Cicerdnem, a pobiti ji. Nabizf jim k tomu svou pomoc. Ncrvie takovou ieEf snadno pfe- mluvi.

39. A tak hned rozeSlou po poslech zprhvy Ceutro- nbm, GrudiGm, Levakbm, Pleumoxibm, Geidumnbm, ktefi vfichni jsou pod moci Nervib, shromhidi ozbrojent zhstupy CO moind nejvttgi a pfiienou se znenadinf k Ci- cer6novu zimnimu tdboru. K Cicer6novi se jeStE nedo- nesla zprdva o Tituriovt smrti. Takt tu se pEihodilo, k Eemu dojit musilo, i e znaEnjr poEet jeho vojdkb, kteEf se z tdbora rozeSli porbznu do lesb na difvi a stavivo k opevntni tdbora, by1 odfiznut ndhle se objevivSi jizdou. Majice je obkliEeny, daji se Ebur6nov6, Nerviovt, Atua- tukovt a spojcnci i chrdntnci ttchto vfech s velikou moci do dobfvdnf thbora Gicer6novy legie. NaSi se rychle sbthnou do zbrant, vystoupt na tiborov); nisep. St t i i ten den odolivaji, protoie nepfitel sklidal vfecku nadtji v rychlost a pevne vciil, i e dobude-li vittzstvf ted, bude vittzem u i natrvalo.

40. Caesarovi posild Cicer6 neprodlenE pfsemnou zpr5-

vu a urEi velikou odmCnu tomu, kdo ji Stastnt doruEi. Ale nepi-itel mCl vSecky cesty obsazeny a posly nAm pochytal. V noci pak z toho di-ivi, ktert mCli naSi svezeno na vystavbu tabora, nastavi se a na valu vztyEi S neuvti-itelnou rychlosti na sto dvacet vtii. DodC16vA se, CO opevfiovacimu dilu snad jeStC chybClo. Druhtho dne 6toEi nepi-itel na tabor s mnohem EetnCjSimi zbstupy, jei zatim shromaidil, po- kouSi se zasypavat pi-ikop. NaSi mu kladou odpor stejn6 6spMne jako den pi-edtIm. A tak se dtje potom den ze dne, po vSechny dny pi-iSti.

Ani v noci nezdstavi chvilka nevyuiita k praci. Moi- nosti zdi-imnout si se nedopi-ivi ani nemocnym, ani ra- nEn);m. Cehokoli ti-eba pro obranu na piiSti den, vSecko to se opati-uje v noci. Hotovi se mnoho kdld S opblenfm hro- tem, nespoEetnC tCikfch oSttpd pro samosti-ily. VCie se pobijeji podlaiim, z prouti pi-ipltta se cimbui-i a zabradli. Cicer6 sam, aE velmi chabtho zdravi, nedopi-ival si odpo- Einku ani v noci, takie ho vojaci, sbihajIce se k ntmu, jeStC musili mit domluvami k tomu, aby se Seti-il.

41. A tu zrovna nervi-jSti vddcovt a pPedAci, pokud se smEli nitjak uchdzet o rozhovor S Cicer6nem a mohli to odh- vodnit pii5telskvmi vztahy k nCmu, ohlbsi, i e by S nim radi jednali. SlySeni se jirn dostane. Pi-ipominaji tam totti, o Eem jednal Ambiorix S Tituriem : Celb Galie stoji pohotova k boji. Germdni pi-ekroEili Rfn. Caesarhv tabor i tabory ostatnich jsou oblthany. Zmini se i o konci Sabinovt. A aby jim Cicer6 vCiil, poukazuji chlubnC na Ambioriga. Cicer6 i se svym vojskem se prjr myli, doufaji-li v jakou pomoc od tCch, ktei-i sami jsou v postaveni zoufaltm. PomCr Nervid k Cicer6novi a k nirodu i-imsktmu je prjr vSak presto takovf, i e se vzpiraji jeding a pouze tomu, aby vojsko i-imskt pi-ezimovalo v jejich hzemi, a nechtCji, aby se to U nich zakoi-enilo jako trvalf zvyk. Nejsou prjr proti tomu, aby si Rimant odeSli z tdbora nijak neohroiovdni a odtahli beze vSech obav, kamkoli jim bude libo.

Cicer6 jirn na to odpovi jen jedno: Neni zvykem nAroda Eimsktho vdbec pFijimat podminky od nepfitele, kterjt m5 zbrafi v ruce. Chttji-li sloiit zbrant, pak at' pouiiji jeho pomoci a poSlou k Caesarovi posly. Dout2 pry, i e dosihnou, oE poiadaji, jakoie m& Caesar smysl pro spravedlnost.

42. S timto tedy Nerviovt nepochodili. I obklopi nA3 zimni tabor nispem deset stop vysokym a pFikopem patn6ct stop Sirokvm. T o si od n6s jednak odkoukali za stykd v pi-ed- chozich letech, jednak mtli nEjakC zajatce z naSeho vojska, od ttch se jirn dostavalo pouEeni. Ze vSak nemtli vdbec ieleznt nAi-adi vhodnt k takovt praci, byli nuceni vykra- jovat drny meEem, hlinu vyhrabavat rukama a vyn6Set ji v plAStich. PravC podle toho dila by10 lze odhadnout mnoistvi jejich lidi. N e b d ani ne za ti-i hodiny byli S opevngnim v obvodu ti-i mil hotovi. A ty dny potom poEali stavCt oblthaci vCie podle vfSky naSeho n6spu a chystati srpovitt boi-ici haky i pohyblivt kryty. I tomu je zajatci nauEili.

43. Sedmtho dne oblthbni zdvihl se zvl6St' prudky vitr. Tu zaEali Nerviovt, vyuiivajice ho, h6zet z prakd ihavt kulky hebktho jilu a metat rozpilent oSttpy na naSe baraky, krytt po galsktm zpdsobu sl6mou. Ty se rychle vziialy plamenem a prudkfm vCtrem roznesl se ohefi po vSech koutech tibora.

Nepi-itelk S ryEnfm poki-ikem, jako by vitCzstvi mCli jii v rukou a 6plnt jistC, poEali vCie a kryty posunovat k naspu a zltzat jej po iebi-icich. Nei stateEnost a k tomu duchapi-itomnost naSich voj6kd byla takova, i e nejen nikdo neopouStt1 nispu, aby se pak ntjak ztratil, nybri He se skoro nikdo ani neohltdl, ba i e pravt v tu nejttiSi chvili bojovali vSichni ze vSi sily a S nejvySSi stateEnosti, aE je zevSad oiehoval plamen, aE je zasypaval prav); pi-ival

stFel, aE vidEli, jak v jednom plameni plane celjr n6S oboz a s nim propadi zkize vSechen jejich majeteEek.

By1 to den pro naSe daleko nejtEiSi. Pfesto vSak skonEil LspESnE potud, i e toho dne by10 ranEno a i pobito ne- obyEejnE mnoho neptitel, kdyi se jich pod samjrm naSim nLspem natlaEilo a prvnim znemoinili posledni kaidy krok zpitky. Kdyi pak aspofi ponEkud polevil oheii a na jednom mistt pEisunul nepfitel vEi k nispu, i e se ho dotjrkala, postoupili setnici tEeti kohorty ze svCho stanoviStE, poodsu- nuli i vSecky svt lidi a posunky i slovy zvali nepi-itele, aby jen vstoupil, je-li libo. Z tEch vSak se kupEedu neodvdiil docela nikdo. Pak je kamenovali ze vSech stran, sehnali je tak z vEie a vEi zapilili.

D V A S T A T E C N ~ S E T N ~ C I

44. V CicerbnovE legii slouiili dva zvliSt stateCni chlapici, kteEi se u i bliiili hodnosti setnika prvni ttidy - Titus Pull6 a Lhcius Vortnus. T i dva se vEEnE hidali, kdo z nich m& mit pfednost pEed druhjrm a celi lCta zA- polili o poEadi s hroznou Eevnivosti.

Kdyi se velmi ostEe bojovalo na nispu, zvolA Pullb: ,,CO je to za rozpaky, VorCne?! Ci jakou jeStE Eek62i ptilefi- tost osvEdEit svou statehost?! DneBni den rozhodne o na- Sich sporech !" Jen to Eekl, vyrazi ven z opevnEni a zamiEi svbj nipor tam, kde se mu zdilo, i e je nepEitel nejhustEji. Ale ani Vortnus ted' nezdstane na nispu a jde hned za Pullbnem, boje se, CO by tomu kdekdo Eekl. Z nevelikC vzdiilenosti vrhne potom Pull6 oStEp na nepEitele a protkne jim naskrz jednoho z nich, jak vybihal proti nEmu z davu. Probodentho a j i i bezduchtho druha kryji ostatni svjrmi Stity, na Pullbna metaji vSichni svi kopi a nedovoluji mu pronikat ddle. Pull6novi Stit proraien kopim, kopi samo mu uvizne v Eemeni zivEsniku meCe. Tento niraz posune

pochvu s meEem dozadu a zdrii tak Pull6novu pravici v pokusech vytrhnout me? z pochvy. A tak obrany neschopntho nepfitelt obkliEi. Na pomoc ptispEchi mu sok a soupeE Vortnus a pomihh v nouzi. Od Pullbna, o nEmi maji za to, i e by1 kopim usmrcen, obriti se celjr zastup ihned k VorCnovi. Ten bojuje meEem zblizka, jednoho zabije a zatlaEi trochu ostatni. Dotiri a i pEiliS bojechtivc, sklouzne nohou do doliku a upadne. Nyni zase on je obkliEen a na pomoc mu jde Pu116. A oba dva pospolu, iivi a zdrivi, pobivSe znaEnjr poEet nepEitel, vraceji se s velkou slivou do tibora.

Tak si osud pEi vSem soupeEeni a zivodEni zahriil s obEma, i e soupeE by1 soupeEi ku pomoci a k zichranE a i e se nedalo rozhodnout, kdo pPed kjrm by svou statetnosti zasluhoval pfednost.

C A E S A R C H Y S T A P O M O C

45. OblChini by10 den ode dne tiiivEjSi a poviilivEjSi, a to pEedev6im proto, i e valni Eist vojikb byla viin8 ranEna a boje neschopna a i e tedy hijit t ibor zdstalo jen na skrovntm poEtu schopnjrch obrincb. Tim EastEji byly Caesarovi posiliny listy po poslech. Ti byli EisteEnE po- chythni a obyEejnE pfed oEima naSich vojdkd muEeni a utjrrini.

By1 v tibofe jeden Nervij, Vertik6 jmtnem, urozenjr pbvodem. Hned z poEitku oblthini zbEhl k Cicer6novi a osvEdEil mu oddanou vernost. Ten jednomu ze svjrch otrokb slibi svobodu a bohatou odmEnu a tak ho pohne k tomu, aby donesl list Caesarovi. List vynese otrok z tL- bora v duting kopi, pohybuje se jako Gal mezi Galy, anii budi podezfeni, a dostane se SEastnE k Caesarovi. Ten se teprv takto dovi, jakt vSecko nebezpeEi hrozi Cicer6novi a jeho legii.

46. Caesar dostal dopis kolem p6tC odpoledne a hned poSle posla do 6zemi Bellovakb ke kvCstoru Marku Krasso- vi, jehoi zimni t6bor by1 od Caesara vzdilen petadvacet mil. Posild mu rozkaz, o pfilnoci at vytrhne S legii a rychle k nEmu pfirazi. Krassus vyrazi souEasnE S vracejicim se poslem. Druhtho posla poSle Caesar k leg6tu G6ju Fabio- vi, aby pfivedl svou legii do 6zemi Atrebbtb, kudy musil Caesar, jak vEdEl, takC s6m tihnout. Labitnovi piSe, aby se svou legii t6hl do Nervijska, mbie-li tak uEinit beze Skody pro st6t. Na ostatek vojska Eekat nepokl6dP za radno - by10 trochu daleko. Asi Etyfi sta jezdcb seiene z nejbliLSich tiborb.

47. Asi v devEt hodin rino hlhi Caesarovi predni Krassdv obhlkdaci oddil, i e se Krassus bliii. NeEekA na nEho, s6m postoupi jeStE ten den dvacet mil. Ustanovi Krassa velitelem v SamarobrivE a pfidEli mu celou jeho legii, protoie tam zanechdval vozatajstvo celtho vojska, rukojmi kmenb, 6fedni archiv a vSecko obill, ktert tam svezl, aby by10 dost &sob na celou zimu. Fabius pfirazi se svou legii k Caesarovi na pochodE podle rozkazu, mnoho se zrovna neomeSkav. Labitnus vSak se nedostavil. Kdyi zvE- dEl o konci SabinovE a porubhni jeho kohort, kdyi pfed jeho tabor pfitrhli S celou svou brannou moci TrtverovC, mEl obavy, i e vytrhne-li ze zimniho tbbora, jako by by1 na GtEku, nemusil by odolat litoku nepfbtel, zvl6StE kdyZ vEdtl, jak poslednim sv);m vitEzstvim zpychli. Odpovi tedy Caesarovi plsemnE, S jak velikfm nebezpeEim by legii vyv6dEl ze zimniho dbora, vypiSe mu zevrubnE, CO a jak se ud6lo v Ebur6nsku, a pod6 zprbvu, i e se mu vgecka branni moc trkerskb, pESi i jizdni, usadila pouhC tfi mile od jeho tibora.

48. Caesar schvalil jeho opatfeni, a tfebale se misto oEek6van)tch tfi legii - v tom se zklamal - musil spokojit pouze dvEma, jedin5 v rychlCm jedn6ni vidEl moinost vgecko zachr6nit. Rychlfmi pochody vtrhne do Gzemi

Nervib. Tam se dovi od zajatcb, CO se dEje U Cicer6na a jak nebezpeEnC je jeho postaveni.

Bohatjrmi odmenami pohne tedy jednoho z galskfch jezdcfi, aby Cicer6novi donesl list. PoSle mu jej feckjrm pismem psanjr, aby nepfitel nepoznal naSe plhny, zachyti-li snad dopis. Posla vyzve, nebude-li se snad moci dostat k Cicer6novi do tbbora, aby list pfivbzal k hfizecimu femeni na kopi a kopi pak vhodil pfes opevnEni do thbora. V dopise piSe, i e je S legiemi na cestE a i e brzy dorazi. A povzbudi Cicer6na, aby se jen d61e driel stateEnE jako dosud.

Gal se b6l nebezpeEi a tak kopi podle nivodu do t6bora vhodi. Nbhoda tomu chttla, i e kopi uv6zlo v tr6mci vEie. Dva dny si ho nikdo z naSich nevgiml. Teprv tfeti den je nEjakf voj6k zahltdne. Je sfiato a doneseno Cicer6novi. Ten si dopis pfeEte, pak d6 pfeEist ve vojenskkm shro- miidEnf k pEevelikC radosti vSech. Brzy by10 vidEt v dPlce sloupy djrmu z poi6rfi. To zaplaSilo vSecky pochyby o tom, Ze legie pfich6zeji.

C A E S A R O S V O B O D ~ C I C E R ~ N A

49. Kdyi si GalovC vEc ovEfili skrze zvEdy, zanechaji oblChbni a zamifi S celou svou brannou moci proti Caesa- rovi. Jen ozbrojencd to by10 na SedesAt tisic. Cicer6 vyuiije danC moinosti, vyiAd6 si od Vertik6naY o neml u i jsme mluvili, zase nijaktho galskCho otroka, aby donesl list Cae- sarovi. Upozorni posla, aby cestou by1 opatrnf a ostraiitjr. V dopise vypige Caesarovi, i e od nEho - Cicer6na - nepfitel odtAhl a i e se celC to ohromnC mnoistvi obritilo proti Caesarovi. Dopis je Caesarovi doruEen kolem pblnoci. Zpravi o vEci svC voj6ky a dod6 jim ducha k boji.

PiiSti den hned za svit6ni dd se Caesar na pochod a postoupiv asi Etyfi mile spatfi za mohutnfm lidolim, jimZ

prottkal potok, nepiehlednt zistupy nepfitel. Bylo vEcf velmi nebezpeEnou pouSt6ti se do rozhodntho boje na mist6 nepifznivtm s vlastnimi silami tak skrovnjrmi. A dile, protoie vtdtS1, i e je Cicer6 zbaven oblthini, soudil, i e ted klidni: mbie v spEchu polevit. Zastavil tedy a opevni t ibor na misti: CO moin i nejpPihodnEjSim, a aEkoli by1 thbor u i shm sebou maljr, sotva pro sedm tisic lidi, a k tomu bez vozatajstva, piece jen jcj jeSti srazi CO m o i n i nejvice z6- ienim ulic za tim 6Eelem, aby jej nepEitel podcenil v miie CO nejvEtSi. Mezitim u i rozeSle zvEdy na vSecky strany, aby si vypitral, kudy by ~ d o l i mohl pfejit CO nejpohodlnEji.

50. Toho dne byly sv6di:ny jen bezv);znamnt jezdeckt pdtky U potoka, jinak vSak se jedni i druzi dr i i ve svtm postaveni: Galovt, i e Eekali jeSti: znaEnEjSi sily, jei k nim dosud nedorazily; Caesar, aby mohl svtst bitvu na svt strani: ~ d o l i a pied svjrm tiborem, podaii-li se mu piedsti- r inim strachu vylikat nepiitele do postavenf vjrhodntho pro n6ho samtho; nepodafi-li se toto, aby s menSim ne- bezpeEim piechizel napfiE 6doli a potok, maje pro tell pfipad j i i napied vyzkouminy cesty, kde, kudy a kam.

Za svitini piibliii se nepfitelski jizda k tiboru a svede bitvu s naSimi jezdci. Caesar schvilni: poruEi jizdi: ustu- povat a uchjrlit sc zphtl<y do tibora. SouEasni: d i t ibor na vSech stranich opevfiovat vySSim nispcm, briny tarasit a nakiic, aby se pii ttchto pracich CO nejvice bEhalo zma- teni: sem a tam a dClalo, jako bychom se bili.

51. Tim vSim se d i nepiitel zlikat, piejde se svjrmi sbory pies potok a Sikuje je na misti: pro nEho nepiiznivtm. Kdyi pak byli naSi odvolini dokonce i z nispu, postoupi nepi-itel jeSti: blii, met6 stiely ze vSech stran za naSe opevnEni a rozeslav hlasatele kolem tibora d i vyhlaSovat, chce-li kdo, a t Gal, a t Riman, k nim piejiti, i e tak mdie uEinit bez nebezpeEi do devi t t hodiny dopoledni, pozdi:ji i e u i to moino nebude. A projcvil takovt pohrdini naSimi, . . i e zaEali jedni nisep holjrma rukama bourat, jini pif-

kopy zasypivat, protoie sc jim nczdilo moin)tm, aby vrazili do tibora branami, a t briny byly zataraseny jen naoko jednoduchou vrstvou drnu.

V tom provede Caesar vSemi branami vjrpad z tibora, vypusti jizdu a obriti nepiitele tak rychle na htik, i e vdbec nikdo z nich na boj ani nepomyslil, i e jich vclmi mnoho pobil a i e vSecky piimil odhodit zbrali.

52. Pronisledovat je vSak jeSti: d i le me1 za poviilivt, protoie se mezi nim a nepiitelem rozklidaly baiinatC lesy a jasni: vidtl, i e je vylouEeno zasadit jim sebeslabSi r inu. A tak beze ztrity jedinkho svtho muie dorazi jeSti: ten den k Cicer6novi. Tam se podivuje, jakjrch to vti i , krytb, opevngni si nepiitel nastavCl. Dav lcgii nastoupit, piesvtdti se pfehliclkou, i e ani desit); z muistva nezBstal neporanin. Z toho ze vSeho si utvoii Gsudek, za jaktho nebezpeEi a s jakou statcEnosti se tu bojovalo. PO zisluze zahrne chviilou Cicer6na i legii. Kaidtho zvliSt oslovuje ty setniky a tribuny vojenskt, o jejichi neobyEejnt sta- teEnosti zvtdi:l ze svEdectvi CicerGnova. 0 pohromi: Sabi- novi: a Kottovi: dostal nEco jistEjSiho a podrobnEjSiho ze zajatcd.

Druhtho dne podi na vojensktm shromiidEni zprivu, CO a jak se stalo, vojhky uklidni a povzbudi. Vyloii jim, i e pohromu, k nii doSlo vinou a nerozviinosti legitovou, maji ntst o to klidniji u i proto, i e milosti nesmrtelnjrch bohd a jejich vlastni stateEnosti byla ta pohroma p r i v i odEintna. Ani nepiiteldm nezdstivi radost natrvalo, ani pro ni: samy i nadile dbvod k bolesti.

L A B I E N U S V A L C I S I N D U C I O M A R E M

D A L S ~ B O J E V B E L G I I

53. Mezitim se zprhva o Caesarovt vittzstvi donese s neuvtiitelnou rychlosti pEes Gzemi Rtmb k Labitnovi. AEkoli by1 jeho thbor od zimniho leieni Cicer6nova na Sedesht mil daleko a aE Caesar dorazil k Cicer6novi a i po tfeti odpoledne, strhl se blahopfejn); pokEik Rtmd, hlhsajici to vittzstvi Labitnovi, pEed branami jeho thbora uZ pPed pdlnoci. Kdyi pak povbt o tom pronikla a8 k TrC- vcrbm, sebere se InduciomArus, kter); u i by1 rozhodnut hned pEiSti rhno Labitndv thbor napadnout, jeStC v noci a odvede vSecky svt sbory do Trtverska zptt.

Fabia poSle Caesar S legii zptt do jeho zimniho thbora, shm pak se rozhodne pEezirnovat S tEemi legiemi v okoli Samarobrivy, S kaidou v jednom thbofe, a protoie se v Galii objevily takovt nepokoje, rozhodne urEitC a ko- neEnt, i e zdstane u vojska celou zimu osobnt. Nebot kdyi se rozhlSsila ta nemilh vtc se smrti Sabinovou, I-adily se tCmtE vSechny galskC kmeny o vhlce, rozesilaly posly a poselstva na vSecky strany, vypthvaly se, jak se rozhoduji ostatni a kdo maji prvni S bojem zaEit. A v liduprhzdnjrch pustinhch konaly noEni snCmy.

A tCmtE celou zimu nebylo pro Caesara chvilky bez znepokojeni, aby nedostal nejakou zprhvu o sntmovhni a vEeni mezi Galy. Tak mezi jinfmi by1 zpraven kvtstorem Lliciem Rosciem, jemui svtEil veleni tEinhctC legie, i e se shromhidily valnt zhstupy Gald z ttch kmenb, jc i se naz);vaji keltsky aremorickt, to jest pEimoEskC, aby dobq- valy jeho thbora, a i e nebyly od jeho leieni u i dhle n ~ i osm mil; i e vSak na zprAvu o Caesarovt vittzstvi odthhly, a to tak, i e se jejich odchod spiSe podobal littku.

54. Ale Caesar si volal pPedhky jednoho kaidClio kmene,

jedntm nahAntl strachu, S pohrdikou dhvaje najevo, i e vi, CO se dtje, druht zas povzbuzoval domluvou. A tak udriel vetSinu Galie v posluSnosti. PEesto vSak se SenonovC, kmen obzvlhStC mocn); a U Gald velmi vhien);, pokouSeli z obecntho usneseni odpraviti Kavarina, ktertho u nich Caesar ustanovil krhlem - jeho bratr Moritasgus kraloval tam za Caesarova pi-ichodu do Galie jako u i piedtim jeho pEedkovt. Kdyi Kavarinus, vytuSiv to, uprchl, stihali ho a i na hranice, zbavili trdnu a vyhostili. K Caesarovi poslali pak poselstvo, aby se v t t vtci ospravedlnili. A kdyi jim Caesar poruEil, aby k nCmu pEiSel cel); senht, ne- poslechli.

A to, i e se nag10 nEco lidi, kteEi prvni zaEali S odbojem, mClo na barbary liEinek tak mocn); a zpdsobilo u viech tak hplnou zmCnu sm);Sleni, i e ttmCE ihdn); galsk); kmen nebyl u nAs mimo podezEeni kromf: Haedud a Rtmd. T tch si Caesar vidy obzvlhStC viiil , prvnich pro starou a sthlou vCrnost k nArodu Pimsktmu, druhych pro dobrt sluiby, je i mu prokhzali v nedhvnk valce v Galii. Ani se myslim neni Galbm zrovna CO divit, jak z mnoha jinfch ddvodd, tak proto pEedevSim, i e oni, kteEi pro vhleEnou svou zdatnost b);vali stavtni nade vSecky nhrody, velmi trpce ieleli, kdyi z tCto svC slavnC povtsti nadobro pozbyli tolik, i e se volky nevolky musili podrobovat rozkazdm nhroda Eim- skCho.

55. TrCverovC vSak jakoi i InduciomArus celou zimu chvilku neprophsli, aby neposilali poselstva za R);n, ne- pobuPovali germhnskt kmeny, neslibovali jim spousty pe- ntz a aby pfitom netvrdili, i e valnh East naSeho vojska byla vybita a i e ho zbfvA nepatrn); zbytek. PEesto vSak se

nedal i i dn f germhnskf kmen piemluvit, aby pEeSel Rfn, protoie prf to zkusili u i dvakrit, ve vilce pod Ariovistem a pEi piechodu Tenktherb, dale prf u i StEsti pokouSet nebudou.

Nepochodiv U Germhn6 piec jen zaEal InduciomArus shhntt a cviEit branm-5 sily, opatiovat U sousedB konE, litkat k sobE po celt Galii velikfmi odmtnami vyhnance a odsouzence. A takovou u i si tim ziskal viinost po Galii, He k nEmu ze viech stran spEchala poselstva a uchitzela se U nCho o piizefi a pfAtelstvi pro kmen i kaidf pro sebe osobnt.

56. Jakmile zpozoroval InduciomArus, i e se u i k nEmu pi-idivaji sami bez vyzvini, i e z jednt strany iene Senony a Karnuty do vzpoury jen zlt svEdomi, z druht strany pak i e se Nerviovt a Atuatukovt chystaji k vdce proti Ri- manbm a i e se mu nebude nedostdvat dobrovolnickfch sborb, di-li se na postup ze svtho uzemi - vyhldsi brannf sntm. Tim se po galsktm zvyku zaEini vilka. Na snEm se podle obecnt zivazntho zikona povinnt dostavf viichni dospEli muii ve zbrani. Kdo z nich piijde posledni, je p?ed zraky shromiidtni vSemi myslitelnfmi mukami zmuEen a i k smrti.

Na tom sntmu prohlisi Induciomkus za nepiitele vlasti Cingetorfga, vbdce druht strany, svtho zett, kterf, jak u i di-ive povEdEno, dav se jednou pod ochranu Caesa- rovu u i od nEho neodpadl. JmEni jeho zabavi. Vyiidiv to vgecko, prohlisi pak na snEmu : na pomoc prf si ho povolali Senonovt, Karnutovt a jeStt mnoho jinfch galskfch kme- n6. Potihne prf tam pies lizemi Rtmii, jcjich pole popleni. DEive vSak prf litokem dobude leieni Labitnova. A d6 nutnt pokyny.

Z A J E T f A S M R T I N D U C I O M A R O V A

57. LabiCnus se nic nestraclloval o bezpeEnost svou a svt legie. Driel se ve svtm tiboie, zvliSt' dobfe opevng- ntm jak piirozenou polohou, tak umcle rukou lidskou. StAle vSak myslil na to, aby neprophsl pEilciitost k nEjakCmu iisptlntmu zisahu proti Induciomirovi. A tak kdyi od Cingetoriga a jeho pEibuznfch zvEdCl o jeho ieEi pronesend na snEmu, poSle po sousednich kmenech posly a povolAvi odeviad jezdce s udinim lhbty, dokdy maji nastoupit.

Mezitim mu projiidtl Induciomfirus skoro dennt se vii jizdou sem a tam pEimo pPed tiborem, jednak aby poznal jeho rozloieni, jednak aby si s Efmskfmi vojiky pohovofil nebo je i zastragoval. Jeho jezdci metali piitom skoro vZdy a vSichni kopi pies val do tibora. Labitnus vSak driel svt lidi uvnitE opevntni a snaiil se viernoin6 budit vic a vice dojem, i e m i strach.

58. A kdyi se u i s pfezirinim den ze dne pohrdlivtj- Sim bliiival Induciomirus k tiboru, vpusti si Labidnus jizdu vSech sousednich kmenii, kterou mtl povolinu, jed- nC noci do tibora a s takovou peElivosti udriel striiemi vSecky svC lidi v titbofe, i e nii idnfm zpbsobem se nemohla ta vEc vyzradit ani donCst k TrtverBm.

Zatim si u i zase, jak Einival dennti, piiharcuje Indu- ciomjrus k tiboru a strivi tam vainou Eist dne. Jeho jezdci metaji kopi a S hlasitfmi nadhvkami vyzfvajf naSe k bitv6. Nedostalo se jim od nis odpovEdi. K veEeru zas, kdyi se jim uzdilo, odjiidEji ply? rozptfleni, roztrouSeni. Pojednou tu Labitnus ze dvou bran vypusti vlecku jizdu S piisnfm rozkazem i zikazem: a i podEsi a na litEk obriti nepEitele - stalo se, jak pEedvida1 -, at se viichni ienou jen za Induciomirem a nikdo at nikoho z nepEitel nezra- fiuje, dokud neuvidi, i e je Induciomirus zabit. Nechttl totii, aby tim, i e by se zdriovali s ostatnimi, nabyl Indu- ciomirus Easu a utekl. Slibil takt velikt odmtny ttm, kdo

zabiji. Jezdcdm v patich poSle na pomoc kohorty. Zdar potvrdi sprivnost jeho dGmyslnCho plinu. VSichni ienou za Induciomirem jedinfm, dostihnou ho prive

v brodu Eeky, usmrti ho a hlavu jeho donesou zpEt do tibora. Vracejici se jezdci dostihnou, koho mohou, a zabiji.

Na zprhvu o tom rozejdou se vSecky brannC sily Ebu- r6nd a Ncrvid, CO se jich seSlo. Caesar mEl potom v Galii o nEco klidniji.

K N I H A V1

P O K O ~ E N I S E V E K N I C H K M E N B G A L S I C Y C H

C A E S A R R O Z M N O ~ ~ V O J S K O

1. Caesar mEl mnoho ddvodd, pro5 Eeknt v Galii je9tE vEt9i odbojilt hnuti. D6 tedy svfmi leg6ty Markem Silinem, Gijem Antistiem Rtginem a Titem Sextiem providEt odvody. ZArovefi iAd6 prokonzula Gnaea Pom- ptja, protoie pr)i s im v zijmu stitnim zbstivi poblii Rima jako vrchni velitel vojsk, aby vydal rozkaz, i e vojAci z PEedalpskt Galie, kterit si tam s im vzal do pEisahy jako konzul, maji nastoupit sluibu a odtjhnout do Zadni Galie k Caesarovi. Soudi pr);, i e i do budoucna m i velikf vfznam pro mingni Galie o EimskC moci, aby by10 vidEt, i e Itilie m i takovt nepiebernC prostEedky, i e utrpi-li snad v boji i znaEnEjSi ztritu, mdie ji nejen nahradit v kr6tkC dobE, nfbri vzrast dokonce v sily jest8 vEtSi.

PompCjus mu vyhovEl i v zijmu stitnim i z plbtelstvi. Caesar pak dal svvm legitam odvody urychleni. skonEit, mEl jeStE pied koncem zimy novE postaveny a do Galie pEivedeny tEi legie a tak dvojnisobni: nahrazenu ztritu patnActi kohort, o nEi piiSel s Kvintem Tituriem. A tak rAznosti postupu i v)islcdnfm stavem svfch sil ukizal, CO

dokAie ukiznEn9 Eid a mocenskC prostEedky EimskCho nfiroda.

2. Kdyi by1 Induciomirus v boji zabit, jak jsme u i vyloiili, pEenesou TrCverovt vrchni veleni na jeho pEi- buznt. T i ustaviEnE pobuEuji svt sousedy Germhny a slibuji jim penize. Kdyi nemohou poEidit n nejbliiSich,

zkouIeji to U vzd6lenEj3ich. Najde se ngkolik kmenil, stvrdi spolek navz6jem pEisahou a zaruEi se rukojmimi, Ze penize budou vyplaceny. S Ambiorigem se spoji spojeneckou smlouvou.

.O tom v3em Caesar zvEdEl. A kdyi vidEl, jak se na vgech stran6ch chyst6 odboj, i e NerviovC, AtuatukovC, MenapiovC spolu se vSemi Germ6ny pEed Rfnem jsou ve zbrani, Senonovt i e nepEichizeji, jak jim by10 pPik6z6n0, a i e s Karnuty a sousednimi kmeny spoleEnE osnuji plAny na odboj, TrCverovt i e pobuEuji Germiny Eastfmi poselstvy - dospEl k tomu, i e musi na vdlku pomf6leti EasnEji nei obvykle.

U K L I D N E N ~ N E R V I O , S E N O N O A K A R N U T I ?

3. A tak jeStt pled koncem zimy stihl EtyEi nejblii31 legie a zamifil s nimi znenaddni do dzemi Nervih. DEive nei se mohli NerviovC bud shrom6idit nebo prchnout, schytal velkC mnoistvi dobytka i lidi a ponechal je svfm voj6kbm za koEist, pole nepE6teldm poplenil a tak je donutil, i e se mu vzdali a odevzdali rukojmi. Rychle skoncovav tu vEc, odvedl legie zase zpitky do zimniho t6bora.

SnEm celt Galie ohl6sil jako obyEejnE na poE6tek jara. Dostavili se tam vSichni ostatni, jen ne SenonovC, Karnu- tovC a TrCverovC. To pokl6dal. Caesar za poEdtek odboje a vzpoury, a aby by10 vidEt, i e m6 vSecko ostatni za men5 dtileiitC, pEeloii snEm do L~tCcie Parisib. Parisiovt byli sousedy SenonB, utvoEili s nimi ui. za pam5ti na6ich otcd jedinou obec, ale odbojnfch zimErti senonskfch, jak se obecnE minilo, byli daleci. UEiniv o ttto vEci prohlis'eni z tjborovtho EeEniStE, vytrhne jeStE ten den s legiemi do Senonska a dorazi tam rychlfmi pochody.

4. Kdyi se o tom, i e Caesar pfichizi, dovgdEl Akkb, hlavni strbjce odboje, poruEi, aby se obyvatelstvo shro- maidovalo v hrazen6 mista. CO se k tomu chystaji, a dEive nei to mohou provCst, dojde zprAva, i e Riman6 uZ jsou tu. Nebylo zbyti - upusti od mySlenky odboje a po3lou k Caesarovi poselstvo odprosit a prosit o milost. Jsou pEed- puSt5ni prostEednictvfm Haedub, pod jejichi ochranou by1 jejich kmen oded6vna. Na pEimluvu Haeduti r6d jim Caesar odpusti a pEijme jejich omluvu, protoie soudil, Ze letni doba je pro nastavajici vilku, nikoli na vySetEov6ni. Uloii jim sto rukojmi a ta d6 pod dozor Haedubm. TakC KarnutovC tam poSlou poselstvo a rukojmi za pEimluvy RCmb, v jejichi byli ochranE. Odn6Seji si stejnou odpovEd. Caesar dokonEi sngmovni jedn6ni a uloii kmenbm, jakf poEet jizdy mu kaidf dod6.

5. Zjednav si klid v tCto E6sti Galie pEipout6 svtij zcela soustEedEnf z6jem k v6lce s TrCvery a Ambiorigem. Ka- varinovi d6 rozkaz, aby ho se senonskou jizdou prov6zel. Ncbude tak obavy, i e dojde mezi Senony k nEjakCmu nepokoji, at u i jeho osobni prchlivosti, nebo z nenAvisti, kterou U svfch proti sob5 vyvolal. Tyto vEci mEl tedy opat- Eeny. Protoie vSak mgl za jistt, i e Ambiorix u i nebude mEEit sily bojem, snaiil se, obziravg uvaiuje, dophtrat, jakC jint by tak mohl mit jeStC pl6ny.

Menapiovt, pomezni soused6 Ebur6nb, chrAnEni ne- pfetriitfmi baiinami a hvozdy, byli jedini z celC Galie, kdo k Caesarovi nikdy nevyslali posly o mir. Z e m6 Ambiorix s nimi hostinn6 pEitelstvi, vEdEl Caesar dobEe. A jii pEed- tim m81 zjiStCno, i e prostEednictvim Trtverd nav6zal pE6telskt styky rovngi s Germ6ny. I soudil, i e ho musi dEive zbavit tEchto opor, nei napadne v6lkou jeho sa-

mtho, aby si Ambiorix, nevida pro sebe jif j int sphy, bud nehledal 6kryt U Menapib, nebo nebyl dohn6n k tomu, f e by se spojil s Germiny za Rjrnem.

Rozhodnuv se pro toto, poSle vozatajstvo celdho vojska k Labitnovi do Trtverska a dA rozkaz, aby dvE legie t6hly k ngmu s nim. Siim s p5ti legiemi bez zavazadel t6hne do Menapijska. MenapiovC ani i6dnC brannC houfjr neshAnEli, spolehli se na chriinCnou polohu zem6 a utekou se do baiinatjrch lesd odn6Sejice vSecko svt s sebou.

6. Caesar se rozdi:li o vojsko s leg6tem GAjem Fabiem a kvtstorem Markem Krassem, naklade rychle pies moE6ly hatovt mosty a vtrhne tam tiemi proudy, p61t dvorce a vsi a zmocni se veliktho mnoistvi dobytka i lidi. Tim donuti Menapie, aby k nEmu poslali poselstvo iiidat o mir. Piijav od nich rukojmi prohlisi jim se v3im dbrazem, f e s nimi naloii jako s nepfhteli, pfijmou-li na svC hzemi bud Ambioriga nebo jeho posly. UdElav tam pof6dek zanechii v Menapijsku Kommia Atrebiitsktho s jtzdou, aby je mEl pod dozorem, s6m pak t6hne do TrCverska.

7. Zatimco by1 Caesar takto zabriin v Menapijsku, povolali TrCverovC velkt sily pEchoty i jizdy a chystali se napadnout Labitna s jedinou jeho legii, kterii piezimovala v jejich fizemi. A j i i nebyli od ngho diile nei dva dennt pochody, kdyi tu se jim donese, f e k n6mu dorazily dvi: legie, poslant mu na Caesarbv rozkaz. Polofi se tedy t6- borem patnict mil od LabiCna a rozhodnou se vyEkati tu pomocnjrch sborti germAnskjrch.

LabiCnus poznal, oE nepiiteli jde, doufal v3ak, i e mu jeho nerozvhinost d6 ni:jakou pitleiitost svtst bitvu. Nech6 tedy v t jboie pEt kohort vozatajstvu k ochranE a vytrhne s pctadvaciti kohortami a poEetnou jizdou proti nepfiteli.

Ve vzdiilenosti jen asi jednC mile od ngho zbuduje si pevn); tjbor. Mezi Labitnem a nepiitelem tekla feka srbznjrch bfehb, kterou by10 jen nesnadno pfejit. Nem6l ani sAm 6mysl ji piechiizet, ani nesoudil, i e by ji snad chtd piechiizet nepiitel. Tomu rostla kaidjrm dnem nadEje, i e jim piijde posila. Labitnus siim vyklAdA v hovoru schvilni: piede vSemi, on i e vzhledem k povEstem, i e se Germiini u i bliii, rozhodni: nedii v siizku ani vlastni osud, ani osud vojiikti, a i e se zitra Easni: zriina hne z tibora. To se donese hned nepiiteli, jak u i by10 piirozeno, Be z velktho poCtu galskjrch jezdcb leckter); smjrSlel galsky.

JeSti: tu noc svolii LabiCnus vojenskt tribuny a setniky prvnt tfidy a vyloii jim, CO vlastnE mA v pliinu. A aby tim spiSe budil v nepiiteli domnEni, i e to Eini ze strachu, po- ruEt, aby t6bor opouStEli s vEt8irn hfmotem a hlomozem, nei je U PimskCho nAroda zvykem. Tim v6im zpbsobi, i e se odchod podobii 15ti:ku. I toto oznimi vyzvEdaEi nepiiteli jeSti: pied svitjnim - thbory si byly tak blizko.

8. Sotvaic zadni voj vykroEil ven z opevngni tAbora, u i se Galovt navzAjem povzbuzuji, aby nepouSt6li z rukou touienou koiist. PiiliS dlouhC by jim pr); by10 p f tom podESeni Rimanfi vyEkiivat tcprv pomoci germAnskt. TakC prjr by by10 pod jejich dtistojnost, aby nemEli odvahy, jsouce v takovt pfevaze, udeiit na tak nepatrnou hrstku, zvl6Stt kdyi je na 6ti:ku a pod tihou zavazadel boje ne- schopnii. A tak se nerozpakuji piechjzct ieku a pouSttt se do bitvy na mistE pro ni: nepitznivCm. Labitnus mi.1 potvrzenu sprivnost svtho dohadu, i e tomu tak bude. A aby vylAkal vSccky nepiiitele za ieku, pokraEoval klidnE ve svtm piedstirankm pochodu, jako by prchal.

Pak teprve, poslav vozatajstvo trochu napfed a vykiizav mu stanoviStC na jaktmsi chlumu, promluvil k vojsku: ,,Tu je pfileiitost, vojrici, po ktert jstc touiili! Nepiitele mhte ve sv);ch rukou na mist5 pro nEho ncpfiznivtm, kde se neinbie hnout. 0svi:dEte nyni pod naSim vedcnim stejnou sta-

teEnost, jakou jste u i Eastokrtite osvEdEili nejvySSimu svC- mu veliteli. Myslete si, on i e tu stoji, Caesar s im i e pEihliii vaSemu boji!" Ziroveii d i povel otoEit se Eelem proti nepEiteli a zi-idit bitevni Sik. NEkolik Eet jezdcb poSle na ochranu vozatajstva, ostatni jizdu umisti na kEidlech.

NaSi strhnou vileEnv pokPik a rychle mrSti kopi na nepfitele. Ten jak vidi, CO neEeka1, i e 6toEi proti nEmu ti, o nichi jeStE pFed chvili myslil, i e utikaji, nemohl litok snCst, by1 vrien hned prvnim stEetnutim na 6tEk a prchal do nejbliiSich lesb. Labitnus je dal stihat jizdou, znaEnjr poEet jich by1 pobit, nemilo zajato. Za nEkolik dni mEl LabiCnus cel); kmen zas u i ve svC moci. Nebot Germini, kteEi pPichizeli na pomoc, dovedEvSe se o poriice TrCverb, vritili se domb. Spolu s nimi odeSli z kmene a domova take Induciomirovi pfibuzni, kteEi byli strbjci trtversktho odboje. Vlida nad Trtvery a vrchni veleni nad vojskem by10 odevzdino Cingetorigovi, her); od poEitku, jak jsme u i uktizali, vErnE setrvival v posluSnosti.

D R U H A V Y P R A V A C A E S A R O V A D O G E R M A N I E

P R E P R A V A V O J S K A P R E S R ~ N D O U B I J S K A

9. Kdyi pEiSel Caesar z Menapijska do Trtverska, rozhodl se pfejit Eeku Ryn, a to ze dvou dbvodb. Jeden z nich by1 ten, i e Germini poslali TrCverBm pomoc proti nEmu, druh); pak zabrinit, aby Ambiorix nemEl U ilich t?toEiStE. Rozhodnuv se pro to, pustil se do stavby mostu nEco milo v);Se nad mistem, kde pPevedl vojsko poprvC. Podle znimCho j i i a osvEdEentho postupu je dilo hor1iv);m t?silim vojikb dokonEeno v nEkolika dnech. V Trtversku zanechal Caesar U mostu postidkou siln); oddil, aby od

Trbverb nevyBla nihle nEjakA vzpoura, a pfevede ostatni svC sbory i S jizdou pEes Eeku.

UbiovC, kteEi se jii dEive podrobili a dali rukojmi, poSlou k nEmu poselstvo, aby se ospravedlnili a vyloiili, i e oni ani ze svCho kmene Trtverbm pomoc iAdnou neposlali, ani neporugili vErnost. SnainE prosi, aby je Caesar SetEil, aby pEi obecnC nenivisti ke Germinbm nevinni nepykali za vinnC. PEeje-li si snad vice rukojmi, slibuji, i e je daji. Caesar si vEc vySetEi a shledi, i e brannou pomoc poslali SuCbovC. O d UbiB se spokoji omluvou a vypti se jich podrobng na pEistup a cesty do Sutbska.

10. Zatim je za nEkolik dni zpraven Ubii, i e SuCbovC soustPeduji vSecky svC brannt sily na jedno misto a i e vyzjrvaji vSecky jim poddanC kmeny, aby jim posilaly po- mocnC sbory pESich i jizdy. Na ty zprivy si hned zajiStuje zisobovini, vybere si vhodnt misto pro tabor. Ubibm pi-ikiie, aby stida sehnali z pastvin a vSechen svfij majetek aby z vesnic uklidili do hrazenvch sidligl. Doufal totii, i e se nevedom);, nezkuSen); sutbsk); lid d i svCsti k boji za ne- pPizniv);ch podminek, a i jej k tomu bude dohinEt nedostatek potravy. Ubibm uloii, aby Easto posilali do SuCb- ska hodnE zvEdb a vyzvidali, CO se tam dEje.

UbiovC hkol plni a j i i po nEkolika dnech podivaji zprivy: SuCbovC i e se vSichni, jakmile jim doSly urCitEjSi zprSvy o EimskCm vojsku, stihli hned hluboko do nejzaz- Sich konEin svCho 6zemi se vSemi sv);mi i spojeneckyrni sbory, CO jich sehnali. Les pr); je tam nekoneEn8 rozsihly, naz);vi se Bactnskf. TAhne pry se hluboko do vnitrozemi, a stoje tam jako pfirozeni hriz, chrini od pEikoEi a nijezdb Cherusky ze strany Sutbb a Sutby ze strany Cheruskb. Hned na zaEitku toho lesa rozhodli pr); se SutbovC vy- Ektivat pEichodu Rimanb.

P O M E R Y V G A L 1 1 Z A P R I C H O D U C A E S A R O V A

11. Kdyi jsme dospEli a i sem, nezdi se nevhodnfm vyloiiti nEco o mravech GalB a Germind i Cim se liSi tito nfirodovt od sebe navzfijem.

Galie jc sami strana. Strany jsou tam ncjcn ve vSech kmcnech, ba ve vSech iupich a okrescch, nfbri tCmti i v kaidCm jcdnotlivCm rodE. V Ecle strany s t iv i ten, o kom se - podlc galskfch nizorb - m i za to, i e m i osobnE nejvySSi vliv a viinost. Jcho volnCmu uviieni a soudu se pak pienechhv6 s koneEnou platnosti rozhodovat o vSem, CO a jak se stalo i CO a jak se m i stdt. TakovCto zai-izeni maji u i odpradivna ziejmt k tomu, aby z obecntho lidu nikdo nezbstAval bez pomoci proti mocnEjSimu. Nikdo totii z tEchto nhEelnikii netrpi, aby jeho lidt byli utiskovhni nhsilim anebo 6skokem. Jinak nemi u svfch viinosti. Zrovna tak je tomu vesmEs v celC Galii. Nebof vSecky kmeny jsou rozStEpcny ve dvE strany.

12. V dobE, kdy Caesar pEiSel do Galie, byli v Cele jednt strany HacduovC, v Eele druht SCkvanC. Sami o sob; nemEli SCkvant dost vhhy, kdcito HaeduovC se tESili odedavna nejvEtSi viinosti a mEli pod svou ochranou roz- shhlh svtienectva. Proto se StkvanC sdruiili s Gcrminy a Ariovistem a ncgctiice pengiitych obEti a slibujice novt a novt ziskali je na svou stranu. Svedli pak nemhlo Sfast- ngch bitev, vyvraidili vSecku haedujskou Slcchtu a nabyli takovC pfevahy moci, i e vEtSinu chrinEncii pEevedli od Haeduii k sobE, dostali od nich za rukojmi syny pEednich Slechticb a donutili je jmtnem obce odpiisfihnout, i c proti Stkvanfim nic ncpodniknou. Zabrali jim nisilim a ve svfch rukou dricli Efist 6zemi pii hranicich. A tak mEli vcc!ouci postaveni v celC Galii oni. Nevida z tC tisnE vfcho- diska, vypravil sc Divicihkus do Rima k senfitu ikdat o poinoc. Vrhtil se vSak s nepoiizenou.

Piichodem Caesarovfm se pomEry zcela zmEnily. Ru- kojmi byla Haedubm vricena, bfvalh chrinencctva obnovovina, nova ziskhvina vlivem Caesarovjrm, protoie ti, kdo se pi-itelsky pi-ipojili k Hacdubm, vidEli, ?c si tak iiji v lcpSich pomErech a pod spravcdlivEjSi vljdou. A protoie takC jinak byly zvyloviny vliv a vAinost HaeduB, pozbyli SCkvant svCho vedouciho postaveni. Na jcjich misto nastoupili Rtmovt. A protoie by10 patrno, i e RCnlo- VC jsou U Caesara v stejnC oblibE, divali se do jejich ochrany ti, ktei-i se pro star5 nepi-itelstvi naprosto nemohli pfipojit k Haedubm.

Svfch chrhnEncii se RCmovC zastivali svEdomitE. A tak si udrieli viinost, ktcrou si zjednali v neobvyklt mii-e a nctekant rychlc. Tak tedy se mdy tehdy vgci v Galii: na misto daleko ncjprvnEjSi byli kladeni HaeduovC a druzi ve viinosti hned za nimi Sli RCmovC.

13. V celt Galii jsou pouze dva stavy lidi, ktei-i nEco znamenaji a tESi se viinosti. Nebof obecnf lid je poklidin tCmEE za otroky. Shm se o svC 6jmt nepouSti do niEeho, k poradhm neni pi-ibirin viibec. Skoro kaidf, kdyi ho tisni dluhy nebo zmihaji nehosnC danE, trpi-li pFikoi-lm mocntjSich, s im se d i v i do otroctvi. Urozeni maji pak nad takovymi vSecka priva stejni jako u nis p i n nad otroky. Z uvedenjrch tEch dvou stavii jeden jsou druidovt, druhf rytiii.

DruidovC jsou Einni v bohosluibE, obstarivaji stitni i soukromt obsti, vyklfidaji n5boienskC ot5zky. K nim se mladi lid6 do uEeni jen hrnou. Jsou u Galii ve velikC vfiinosti. Rozhoduji obycejnt o vSech sporech, vei-ejnfch i soukromfch. Oni takC vyn5Seji rozsudek, byl-li spich5n jakf zloEin, stala-li se vra8da, je-li spor o dcdictvi, o hra-

nice - a stanovi odmEnu i tresty. Nepodrobi-li se kdo, a t soukromf obEan, at' nkrod jejich nilezu, vylouEi ho z bo- hosluieb, coi je U nich nejtEiSi trest. Koho stihne takovA klatba, je poklkdkn za bezboinika a zloEince, kaidf se mu vyhfbk, vysti-ihk se S nim se stfkat a slovo S nfm promluvit, aby se ze styku S nim neposkvrnil. Domkhh-li se takovf U soudu prkva, nevydi soud nAlez, take se nepodili S ji- nymi na iidnCm Eestntm hi-adu.

Vlem tEmto druiddm stoji pak v Eele jeden, kte j mA mezi nimi nejvySSi moc a vkinost. Zemi-e-li, bud se sthvfi jeho nfistupcem ten, kdo z ostatnich nejvic vynikk ddstojnosti, nebo je-li vice takovfch sobE rovnfch, je volen hlasovknim druidb. NEkdy dokonce zkpasi o prvenstvi soubojem se zbrani v ruce. V urEitou roEni dobu zasedaji druidovt k soudu na posvEcentm mist; v hzemi Karnutb, k tee i to kraj se poklfidd za sti-ed Galie. Sem se sejdou odevsad vlichni, kdo maji jakt spory, a poslulnE se podro- buji jejich nklezbm a rozsudkbm.

Druidskk nauka mfi p e - tak se za to mfi - svdj ppvod v BritAnii a odtud byla p j pi-enesena do Galie. A proto podnes odchkzivaji na uEeni do Britdnie skoro vidycky ti, kdo se S ni chtEji obeznkmit ddkladngji.

14. Do vfilky druidovt zpravidla nechodivaji, takC danE neplativaji jako ostatni. BrannC povinnosti jsou zproStEni a osvobozeni ode vSech dbvek. Ponuknuti takovfmi vfsada- mi pi-ichkzeji mnozi jednak sami z vlastni vble, jini jsou tam posilfini rodiEi a piibuznfmi. UEi p r j se tam nazpa- mEt veliktmu poEtu verSb. A tak nCktei-i zdstfivaji na uEeni a i dvacet let. Za bezboinost totii a za hi-fch poklkdaji zaznamenivat svt uteni pisemnE, aEkoli jinde skoro vlude, ve styku soukromtm i vei-ejntm, uiivaji pisma ieckCho. To - zdk se mi - zavedli si ze dvou dbvodd, i e asi ne- chteji, ani aby se jejich nauka dostala mezi lid, ani aby ti, kteii se uEi, mCn6 cviEili pamE8, spolthajice se na pismo. Nebot to se stfivk zpravidla skoro vSem, i e S oporou pi-

semnCho zfipisu neuEi se jii nazpamEtl s tou pili a pamEt zanedbAvaji.

Druidovt chtCji pi-esvEdEit pi-edevlim o tom, i e duSe ne- zanikk, nfbri i e se po smrti stChuje z jednoho do druhtho a tat0 vira i e nejvice podnEcuje k stateEnosti, neni-li strachu ze smrti. HodnE takt vyklkdaji uEenE o hvEzdkch a jejich pohybu, o velikosti vcsmiru a zemskdho okrsku, o pPirodE, o sile a moci nesmrtelnfch bohb. A mladC lidi uvkdiiji do vSech tEchto znalosti.

15. Druhf stav je stav rytii-skf. Ten jde vidy celf do boje, kdykoli je poti-ebi a vypukne-li vklka n6jakA. K tomu dochkzelo pi-ed pi-ichodem Caesarovfm skoro kaidf rok, budie sami jint napadali, nebo se, jinfmi napadeni, brknili. c i m kdo z nich je urozcnijli a zkmoinEjSi a tim vlivnCjSf, tim vice mk kolem sebe nevolnfkb - keltsky am- baktd - a chrknEncb. V tom jedinE vidi znkmku svCho vlivu a svt moci.

16. Galskf nfirod je vesmEs nadmiru oddkn nkboienstvi a kultu bohb. A proto ti, kdo jsou postiieni zvldSt' tEikfmi nemocemi, kdo chodivajf do boje a ocitajf se vbbec Easto v ncbezpcEi iivota, obCtuji bud misto zvii-ecfch iertev lidi, nebo se zaslibuji, i e je budou obctovat, a druidy si k tEm obCtem berou za pomocniky. Soudi totii, i e vbli nesmrtelnfch bohd nelze usmii-it jinak, nei dk-li se iivot Elovtka nkhradou za iivot ElovEka. ObCti stejntho druhu maji zavedeny i jmtnem stktu.

Jini maji zase nesmirnE velikt inodly, jejichi 6dy, sple- ten6 z prouti, vyplni iivfmi lidmi. Pak je zapkli a lid6 uprosti-ed plamend jsou zbaveni iivota. Popravy tEch, kdo byli dopadeni pi-i krkdeii nebo pi-i loupeii nebo pii nEjaktm provinEni vbbec, jsou p j , jak soudi, bohdm

jegti: milej'si. Ale neni-li dost takovfch, sahaji i k popraviim nevinnfch.

17. Z bohh ctf Galovt ncjvice Merkuria. Ten m i nejvice soch, ten podle nich vynalezl vSecka i-emesla, toho poklidaji za ukazatcle cest a prbvodce poccstn);ch, ten podle jcjich soudu m5 ncjvEt'si vliv na rdznt zdroje vfdElku a na obchody. PO ni:m uctivaji nejvic Apoll6na, Marta, Jova a Minervu. 0 nich maji skoro stejnC pi-edstavy jako ostatni nirody: Apollo zahini nemoci, Minerva uEi po- Eitkbm icmesel a umEni, Jupiter vlidne ncbcsy, Mars iidi v6lky. Martovi obyEejni:, kdykoli se rozhodnou pustit se do bitvy, zaslibi vSecko, CO v boji ukoi-isti. PO vitczstvi mu obctuji vSe iivt, Ceho se zmocnili, vSecku koi-ist ostatni mu sncsou najednu hromadu. Vmnoha obcich moino na za- svEcenfch mistech zhltdnout celt vysokinskt hromady ti:ch- to vEci. A milokdy sc stane, i e by se kdo opoviiil svatokrii- deini: bud si koiisti kus ukrft doma nebo z hromady ngco odntst. Na to je stanoven ncjtEiSi trest smrti na muEidlech.

18. GalovC o sobE rozhlaSuji s chloubou, i e vSichni jsou potomky boha Dita, a tvrdi, i e to maji od druid8. Proto takt vSecky Easovt udaje urCuji nikoli poEtem dni, nfbri poCtem noci. Den narozeni i zaEitek mbice a roku pocitaji tak, i e vidy za noci nisleduje den.

V ostatnich iivotnich zvyklostech se od ostatnich lidi liSi tak asi tim, i e nedovoluji svfm syn8m, aby k nim pi-istupovali na vei-ejnosti, leda a i dorostou vEku, kdy jsou schopni konat vojenskou sluibu. Aby se vSak synek jest8 chlapecktho vCku objevil na vei-ejnosti po otcovi: boku, poklidaji za nevkus a neslugnost.

G A L S K A R O D I N A A O B E C

19. Kolik penEz dostane mu? vEnem se svou manielkou, tolik po odhadu piid6 kvEnu ze svtho. UEet celt ttto

penEini Ziistky se vede spoleEnE, 6roky se uklidaji. Kdo koho z nich pfeiije, tomu pFipadne podil jednoho i druhtho i s vfnosem za lCta minuli.

M u i m6 moc nad iivotem i smrti jak manielky, tak i dEti. A kdyi zemi-e hlava rodiny vzncSenEjSiho pbvodu, sejdou se jeho piibuzni, a je-li jakC podezieni stran jeho smrti, vySeti-uji manielku privem 6trpnfm jako otrokyni. A zjisti-li se CO, je muCena a i k smrti ohni:m a vSim moin);m muEenim.

PohEby jsou na zpdsob galsktho iivota nidhernt a n i - kladnt. VSecko, o Eem mysli, i e by10 neboitiku milk zaiiva, vhazuji do ohni: hranice, i i i v i zvii-ata. A jeSti: doned6vna byli spalov6ni po skonCeni f idnfch pohfeb- nich obi-adfi spoleEnE s p6nem take otroci a chringnci, o nichi by10 znimo, i e je neboitik mival v oblibi:.

20. Kmeny, o nichi se soudi, i e maji zvliSti: dobrou sprivu, maji stanoveno ziikonem, zvi-li kdo CO o veiej- nfch vEcech U sousedh a t z nezaruEenfch PcEi, a t pouze z doslechu, aby to hned oznimil hfadu, ale nesdClova1 to nikomu jinCmu, protoie je star6 zkuSenost, i e se lid6 ne- uviilivi, nezkuScni Easto daji vylekati lichfm povidinim, strhnout se jim Easto k nepi-edloienostem a i e podle pouhfch slechd rozhoduji o vEcech nejdb1eiiti:jSich. Uiady pak zataji z takovfch zpriv, CO uznaji za potiebno potlacit, a SirokC veiejnosti vyhlisi jen to, CO usoudi, i e je s uiitkem. 0 vi:cech vei-ejnfch neni dovoleno hovoi.it leZ v iidnCm shromAZd6ni.

21. Germini maji hodni: jinC obyEeje. Nebot nemaji ani druidy, aby se starali o bohosluibu, ani nepiikljdaji vihy obgtem. Za bohy maji jen ty, kterC vidi a kteii jim zi-ejmi: jsou na prospEch, Slunce, Ohefi, MEsic; ostatni neznaji ani z doslechu.

Celf jejich iivot - to je lov a horliv); vojenskjr vfcvik. Odmala zvykaji utrapbm a hledi si otuiovini. Kdo zdstanou nejdtle panici, poiivaji mezi sv);mi nejchvalngjif povbti. NeboS panictvi - soudi GermLni - podporuje mohutnf rbst, zvySuje sily, tuii svalstvo. Pozn6-li kdo ienu j i i pEed svfm dvacAt);m rokem, pokl6daji to za Ghonu z nejhorgtch. Jinak vlak neni v t6 vtci naprosto tajnosti, protoie se koupaji v fece muii i ieny spoleEnt, i se stejni: odivaji jen koiiiinami nebo malfmi koienfmi zLstErkami, takie znaEnA E6st tEla zbst6v6 nah6.

22. Polniho hospod6i-stvi si nijak zvlLst! nehledi, potravou je jim vttiinou mltko, sfr a maso. A nikdo U nich nem6 natrvalo ve vlastnictvt urEitou v);m&ru ornC pddy ani neni majitelem pozemkb, n);bri iiEady a nitelnici pi-ideluji vidy jen na rok tolik pole, kolik kde uznaji za dobrC, roddm a pi-ibuzcnstvdm i sdruienim jednotlivcb, ktei-i se proto spoltili, a za rok je nuti pEejit zase jinam. Pro to zaEizeni uv6dCji mnoho dbvodb: aby z njvyku trvaltho usedlika nevymhili vAleEnf z6pal za sedlateni; aby neusilovali roziii-it rozlohu svfch l6nd a silnEjSi aby proto nevyh6nEli slabSi z jejich usedlosti; aby nestaveli dbkladneji na ochranu proti mrazu a proti vcdru; aby snad nevznikal hlad po penezich, z nthoi prf pochdzeji stranictvi a rdznice; aby spokojen)t lid udrieli v klidu, kdyi kaid)t vidi, i e m6 pi-idi-leno zrovna tolik, jako ktejkoli z velmoid.

23. Pro ltmen je zvl6St5 velikou cti, zpustoSi-li pohraniEni hzemi a m6-li tak kolem sebe CO nejiirSi pAs hotovt pouSt6. Za zn6mku svt zvl6Stni stateEnosti poklidaji, ustoupi-li pEed nimi sousedC, vypuzeni jimi ze svtho uzemi, a nem6-li nikdo odvahy usadit se pobliic nich. Soudi zirovefi, i e budou o to bezpeEnGjii, jsouce tak zbaveni obav pied nAhljrm vpAdem.

Kdykoli kmen vede vilku, at u i se br6ni Gtoku, at' s6m htoEi, jsou voleny Gfady, aby tu v6lku i-idily, majice

moc nad iivotem i smrti. Za mfru vgak vfibec neni spolctr~jr S a d , nfbr i nitelnici krajd a iup konaji soudy mezi svjrmi a urovnavaji spory. LoupeinC nijczdy nepokl6daji za nic neEestnCho, pokud se konaji nlimo hzemi vlastnfho kmene. Ba naopak s chloubou prohlaiuji, i c je podnikajf, aby se mlitdeE cviEila a aby se uEinila pi-itrE zahilEivr! jeji neEinnosti.

A kdyi kterf z nAEelnikb prohlhsi ve shromAidi:ni, Ee je povede, a t se pPihl6si, kdo cht5ji s nim, vstanou vlichni, jimi se zamlouv6 i vbdce i podnik, slibi mu svou pomoc a shrom6idEni je zahrne pochvalou. Kdo z techto pi-ihl6- 3en);ch potom nejde, je poklAdAn za zbEha a zrAdce a v ni- Eem se mu potom u i ned6v6 viry.

Ubliiit hostu poklddaji za bohaprizdn); zloEin. Kdokoli k nim pi-ijde v jakCkoli vEci, toho br6ni pi-ed pi-ikoiim a maji za nedotknuteln6ho. Hostu jsou otevi-eny domy vScch a sdflejf se s nfm o stbl.

24. A bfvaly di-ive doby, kdy GalovC pi-edEili Germany stateEnosti, sami je napadali v6lkou a pro pi-elidneni i nedostatek ornC pbdy posilali za R fn osadniky. A tak nej- GrodnEjSt kraje Germhie kolem HercfnskCho lesa, kterjr, jak Etu, by1 z doslechu zn6m Eratosthenovi a jeSte ntktcrfm Rekdm a kte j oni nazjrvaji Orkynskfm, zabrali VolkovC TektosaiSti a usadili se tam. Ten kmen se v tEch sidlech drZi podnes a je nejvfi proslulf svou spravedlnosti a sl6- vou v6leEnou. Protoie vSak Germ6ni setrvavaji v stejnCm nedostatku, nouzi, odi-ik6nt jako dEive, protoie se iivi stejnou potravou a stejnE peEuji o svC ttlo, kdeito Galdm blizkost provincii a znalost zimoi-sktho zboii poskytuje hojnost vEci k blahobytnCmu iivotu a zvjrSen6 potFebe, zvykli si GalovC ponenhhlu Germanbm podlChat, a byvSe od nich v bitv6cb mnohokr6t poraieni, dnes u i se s nimi ani sami nesrovnivaji CO do stateCnosti.

I strltni kohorta .l

25. Tento Hercfnskf les prve zmintn); tiihne se v rozloze deviti dnd cesty pro dobrtho chodce bez zitcie. Jinak se to totii n e d i urEit, nebof pro cesty tam neznaji iiidnou jednotku miry. ZaEini od 6zemi Helvtcid, Nemetd a Rau- rakd a tiihne se rovnou podle Eeky Dinuvia a i do konEin Dikd a Anartd. Odtud se mnoha odboEkami od Eeky za- h f b i vlevo a dosahuje pro svou rozsihlost 6zemi mnoha iliirodd. A neni nikoho na t t to naSi stran? Germinie, kdo by mohl Efci, i e bud doSel a i k poEiitku toho lesa, tEeba i po Sedesiitidennim pochodu, nebo i e tam aspofi slySel, kde zaEini.

V tom lese, jak najisto znimo, se vyskytuje mnoho druhd divokfch zviEat, nikde jinde nevidanfch. Z nich tyto druhy, ktert se nejvice liSi od ostatnich, jsou, jak se mi zdh, hodny zminky.

26. Skot tam iije jelenu podobn);, jen mu zprostEed Eela mezi uSima vstivri jedin); paroh, vyS3 a pEimEjSi nei parohy n i m zniimk. O d jeho horniho konce se do SiEe rozklidaji jakoby lopatovitt vctve. VzezEenim jsou samec i samice stejni, stejnf je takC tvar i velikost jejich parohd.

27. Jsou tam diile zvfEata zvanii losi. Postavou a bxrvi- tosti srsti je 10s zcela podoben kozlu, ale je o nEco vEtSi, parohy m5 komolt a nohy bez kloubd a Elentni. NelehA ani k odpoEinku, ani se nemdie zdvihnout a postavit na nohy, kdyi upadne na zem sraien nEjaliou nihodou. Za loie mu poslouif strom, o ten se opEe a tak, jen milo naklontn, odpoCivii. Kdy i si lovci zjisti podle stop, kam se losi jako do skr);Se obyEejnE uchyluji k odpoEinku a spiinku, podkopou na tom mistE vSecky stromy od koEenB nebo je nafiznou, ale jen tolik, aby to vypadalo docela tak, jako by sthly. KdyH pak se losovt o n t opEou jako obvykle, porazf nepevnt strorny svou viihou a sami padnou zirovefi S nimi.

hlavni piiEnd cesta via pr;ncipalrs

I @ I t r ibu~ i ( legiti l 8 ( legdti ( liibunl I @ I

vybranl sbory Pornocnb vybrand sbory pornocn*

1 za'l brana

n ~ u u n u o ~ ~ n i l u ~ ~

kimskq tabor

28. Tfcti druh zviPat tam jc tak zvany zubr. Ten jc jcn o nEco menSi nei slon a m6 vzhled, barvu a postavu b);ka. Je velmi silnf a velmi rychly. NeuSetfi ani ClovCka, ani zviiete, kterC spatfi. Zubry chytajf Germdni s velkou chuti do jam a tam je zabfjeji. Mladi lid6 se otuiuji touto teikou praci a cviCi se v tomto druhu lovu. T i z nich, ktefi zabiji nejvice zubrd a na ddkaz pfedloii vefejnosti jejich rohy, sklidi za to velkou pochvalu. Ale lidem pfivyknout zubr nemdie a nedA se ochotit, ani je-li chycen docela mal);. Jejich rohy se velmi liSi od rohB naSeho domdciho skotu jak veliltosti, tak i tvarem a vzhledem. Lid6 je horlivE sbiraji, obklAdaji na okrajich stfibrem a uiivaji jich pfi ncjskvE- lejsich hostinich jako pohirii.

N A V R A T D O G A L I E

A S T R Z E N ~ P O L K Y M O S T U

29. Kdyi Caesar zvCdi.ll od ubijskych vyzvEdaCd, i e se Sutbovt stAhli hluboko do les8, rozhodl se nepostupovat u i s vojskem dile. Obival se nedostathu obili, protoie, jak u i jsme poznamenali, Germini si vdbec pramilo hledi zemCd6lstvf. Ale aby nezbavil barbary tak zcela strachu, i e se vriti, a nadto aby oddhlil CO nejvice vysilAni jejich posil do Galie, pi-evedl svt vojsko pfes Rjrn zpAtky a dal pak strhnout posledni dil mostu, dosahujici bfehB ubijskych, v dtlce dvou set stop. A tam, kde nadruhCm biehu konCila zbfvajicf Cist mostu, postavil v t i o Ctyiech podlaiich, umistil pti ni na obranu mostu str i ini sbor o dvanActi kohortich a zajistil cely prostor pted mostem silnvm opevnEnim. Velenim nad posidkou a ce1);m tim piedmostim povEfil mladCho GAja Volkicia Tula.

C A E S A R V Y P L E N I Z E M I E B U R O N O

Z A S K O C E N Q A M B I O R ~ X U N I K N E

Kdyi pomalu tihlo na inE, vypravil se Caesar do vilky s Ambiorigem. LGcia Minucia Basila poSle s veSkerou jizdou napi-ed Arduenskpm lesem, kter); je v celC Galii nejvCtgi a tdhne se od bPehB r);nsklch a od TrCverska a i k Nervidm, rozprostiraje se v dClce vice nei pEt set mil. Basilus se m61 pokusit, zda by mohl rychlosti postupu a vyuiitim vhodnC chvfle dosici nEjakCho vileEnCho k p c - chu. Pfipomene mu, aby nedovoloval v tlibofe zaiehovat ohnE, aby se tak jeho pfichod neprozrazoval u i z dAlky. S im pr); tdhne za nim v patich.

30. Basilus si vede podIe rozkazu. Rychle a proti vsYemu nadini dorazi k cili, do Ebur6nskaY a pfekvapi nEco lidi venku v polich, anii vdbec co tudili. Podle jejich lidajB pusti se za Ambiorigem samfm na misto, kde pry se - tak mu tvrdili - zdriuje s nEco milo jezdci. Nei CO nezmdie 3t;sti jak ve vSem, tak zvliSt' ve vdlce. By10 Eirou nAhodou, i e Basilus pad1 rovnou na Ambioriga, dokonce zcela neostraiitkho a nepi-ipraventho, ba i e Basildv pfichod vidcli ti lid6 jeStE dfive, nei se o nEm CO proslechlo, natoi aby do6la nijakd zprdva. Zrovna tak by10 neobyEejn)tm Stbtim, i e Ambiorix sfim unikl smrti, aC pfi3el o vSecku vojenskou v);zbroj, kterou m61 u sebe, aC mu byly pobriny vozy i koni. Nei poStEstilo se mu take tim, i e dvorec by1 obklopen lesem, jak uf b@aji skoro vidy piibytky Galb, ktefi proti vedru vyhledivaji obyEejnt blizkost lesd a vod. A tak prdvod a jeho pf6telC mohli na tak tbndm prostoru po nEjakou dobu zdriovat ndpor naSich jezdcb. Zatimco se tady bojovalo, pomohl mu kdosi z jeho lidi na kon6, a u i prchal a jeho litEk kryly lesy. A tak nihoda mnoho ptispEla k tomu, i e se octl v nebezpeEi i i e z nEho vyvdzl.

3 1. Sporno je, zda Arnbiorix-neshromiidil potom svC brannC sily schvAlni:, protoie se neminil utkat bitvou, Ei proto, i e nemtl na to Eas a i e mu v tom zabrAnil n6hlf piijezd naSich jezdch, za nimii, jak jistt myslil, nhsleduji vzApEti ostatni na6e sily. AvSak tolik je jisto, i e po poslech rozes1an);ch do kraje poslal vfzvu, aby se hledEl zachrdnit kaidf sAm. cdst jeho lidi se utekla do ArduenskCho lesa, EAst do rozsAhlfch baiin. Kdo byli nejblii OceAnu, ukryli se na ostrovech, jei tvoiivd pEiliv. Mnozi odeSli ze svCho fizemi vdbec a svi:iili sebe i vSecko svC lidem zcela cizim.

Kdyi Katuvolkus, krAl poloviny Ebur6nd, kter); spolu s Ambiorigem kul ty pldny proti nAm, nemohl, chab); uf staiec, sndieti utrapy vAlky ani fitEku, proklel nadobro Ambioriga, i e jej do toho neStastnCho podniku zapletl, a otrdvil se jedovatou SfAvou tisu, kter); hojnt roste v Galii i Germbnii.

32. Segnov6-a KondrlisovC, pdvodem"i vcdomim pEisluS- nosti Germdni, usazeni vprosifed mezi Ebur6ny a TrCvery, poslali k Caesarovi poselstvo s prosbou, aby je nepoklddal za nepiiitele ani aby nesoudil, i e vSichni GermAni usazenf pied R);nem jsou zajedno. Sami pr); na vAlku ani nepomys- lili, pomoc Ambiorigovi vdbec neposlali. PiesvtdEiv se o jejich tvrzeni z v);povi:di zajatcd, rozkizal jim Caesar, aby mu pEivedli zpAtky Eburbny, kteii se snad k nim dostali jako wprchlici. UEini-li tak, prohlAsi1 jim, nepopleni p q jejich ~ z e m i .

Pak rozdElil Caesar sva vojska na tFi dily a vozatajstvo vSech legii dal dopraviti do Atuatuky. Tak se tam jmenuje tvrzisti: ttmi:? uprostied uzemi ebur6nskCh0, kde si pEed- tim zbudovali zimni tAbor Titurius a Aurunkul~jus. Toto misto uznal za vhodnC mirr.0 jinC takt z toho dhvodu,

f e loiiskA opevnhi byla jcStt v dobrem stavu a i e mohl vojAkhm uietEit prAci. Vozatajst:.~ iia ochranu zacechal EtrnActou legii, jeclnu ze tEi, ktert dal naposled sebrat v ItAlii a pfivtsti do Galie. Vcleni nad ni a nad tAborem svEii Tulliu Cicer6novi a piidelf mu dvi: stE jezdcd.

33. PO rozdEleni vojska dA Titu Labiknovi rozkaz tAhnout s tiemi legiemi smcrem k OceAnu do ttch krajb, kterC hraniEi s Menapijskem. GAja Treb6nia poSle rovr,i:i s tiemi legiemi poplenit kraj, kter); leii pii lizemi Atuatukh. SAm pak se rozhodl tAhnout se zbjrvajicimi ticlni k iece Skaldi:, jei se vlCvA do Mosy, a do nejzazSich konEin Arduensktho lesa, kam pr); se, jak se proslj.cha10, utckl s hrstkou jezdcd Ambiorix. OdchAzcje prohlAsi - se vii urEitosti - do sedmi dnd i e je zpAtky. By1 si vtdom, i c toho dne se must vyd9vat obili legii, kterou zanecliAva1 v Atua- tuce posAdkou. Vyzve i LabiCria a Trebhnia, at' se k tomu dni takt vrAti, bude-li jim to moind bcz lijmy stAtu, aby se mohli spoleEni: znovu uradit, a majice dhlcladnE pro- zlroum5ny nepfiitelskt limysly, vziti vAlltu jinak do ruky.

C A E S A R V Y Z V E S O U S E D Y

K P L E N B N ~ E B U R O N S K A

34. Nebylo tu, jak jsme j i i poznamenali, proti nAm vdbec iAdnt branni: mori, nebylo hradigtg, nebylo obsa- zentho stanovigti:, ktert by se brAnilo se zbrani v ruce. By10 tu jenom nespoiAdanC mnoistvi, rozpt);lent na vSecky strany. Kde komu poskytovalo vhbec jakou nadeji na ochrailu nebo na zdchranu bud zastrEenC kloli, nebo misto zapadlt v lesich, nebo nepiistupnA baiina, tam se usadil. TakovAto mtsta byla ovSem znAma sousedstvu a v& si iAdala bdElC ostraiitosti, nikoli snad proto, aby se chrAnilo vojsko jako celek - vSem dohromady nemohla piec od vydi:Sen);ch a rozpt);len);ch hlouEkh hrozit iAdnA pohroma

- n);br8 proto spiS, aby by1 ochriinEn Zivot jednotlivjrch naSich vojbkb. Potud mEla snad vEc vjrznam i pro bez- peEnost celtho vojska. Nebot chtivost kofisti svAdEla jednak mnoht pfiliS daleko z cesty, jednak zas lesy brbnily jim nejistqmi a skrytjrmi stezkami, aby se tam vydAvali v Ee- tAch hromadnt.

ChtEl-li mit Caesar tu vtc skoncoviinu a vyhubeno pltmE z1oEinn);ch lidi, pak by10 nutno vojsko rozdElit a posilati je za nepfitelem jen po nckolika CetAch. ChtEl-li naopak udriet Eety pohromadc a pod prapory, jak to vyiadoval ustcilen); ui, obvykljr zpdsob a EAd Eimsktho vojska, pak zase kraj sAm chrbnil barbary, jimi nechybtlo odvahy, aby i jednotlivt neEihali v Gkrytu a nepfepadali odtud rozpt);- lent naSe vojAky. A jak u i bfvA pEi takovjrch nesnhzfch, pokud Slo jen o obezfetnost, EinEna vSechna moinA opatienf tak, i e se spfSe nevyuiivalo pine pfileiitosti Skodit nepiiteli, tiebaie vSecko u i jen prahlo po pomstE, nei aby se mu pdsobily Skody nehledi: pEi tom na moinost vlastnich znaEn);ch ztrbt.

RozeSle tedy Caesar posly k sousednim kmendm; budC ziijem vyhlfdkou na koiist, vyzve vSecky k plentni Ebur6n- ska, aby by1 vydivAn nebezpeEi v lesich spiS iivot Galfi nei vojAk legif, zArovefi pak aby by1 za takov); zloEin vyhlazen kmen i samo jmtno Ebur6nd, kdyi se na n t shrne ze vSech stran hroznt mnoistvi lidi. A vskutku se k tomu rychle sejde odevSad nbramnA sila lidu.

35. To se dblo po vSech krajich Ebur6nska a uZ se blfiil sedm); den, do kterkho by1 Caesar rozhodnut vrAtit se k vozatajstvu a k legii je stfeiici. Tu prbvt se mohlo poznat, CO dovede ve vAlce StEsti a jakt pEihody mdie pfivodit.

NcpfAtelC byli uZ, jak jsmc vyprAvtli, rozprb3eni a GplnP: zastraSeni, a nebylo jedintho jejich oddilu, aby n im pfi- sobil sebemengf obavy. Ke GermAndm za Rjrn se zatim doneslo, He se v Ebur6nsku drancuje, a nadto jeStE i e se kdekdo vyz);vA, aby se podilel na plenEni. SugambrovC, kteEi jsou R);nu zcela blizko a ktefi, jak u i jsme dEive vyloiili, k sob; pfijali prchajici Tenkthery a osipety, seienou si hned dva tisice jezdcb. PEepravi se na lodich a vorech pfes R);n tEicet mil pod tim mistem, kde by1 vystavtn most a kde Caesar zanechal posAdku. Vtrhnou hned do nejbliigiho pro n t Gzemi Ebur6nb. Pochytaji jich mnoho rozpt);len);ch na Gttku a zmocni se veliktho poEtu kusb dobytka, jehoi jsou barbaEi zvlbStE laEni. KoEist je lbkA, i postupuji hloubEji do zemt. Vyrostli ve vblce a na lou- peinjrch vjrpravach a nezdrii je baiiny, nezdrii hvozdy. Zajatcd se vyptbvaji, v kter)ich krajich je ted Caesar. Dozvtdi se, i e odtbhl jeStE dble, a zjisti si, i e vSecko vojsko odeilo. A tu pravi jeden ze zajatcb: ,,Coie vy se honite tady za takovou bfdnou a hubenou kofisti, kdyi mdiete jii tu chvfli jen se topit v hojnosti a bohatstvi? Za tEi hodiny jste v Atuatuce; tam nahromadilo EimskP: vojsko vSecko svC bohatstvi. PosAdky je tam tak mblo, i e nembie ani nAsep koldokola obsadit a i e se neodvbii nikdo na krok z opevntni ven."

Kdyi Germbnbm svitlo nAhle takovouto nadEji, za- nechajf v Gkrytu koEist, kterA jirn padla dosud do rukou, a sami zamifi do Atuatuky, dAvajice se tam takt jako vddcem vCsti muiem, od n6hoi se jirn tEch zprAv dostalo.

36. Cicer6 driel sice aH dosud podle Caesarova rozkazu vojbky neustAle v tAbo?e se vSi bedlivosti a nedovoloval ani poslednimu zASkodniku vozatajstva vychAzet z opev- nEnf. SedmCho dne vSak u i poEal ztrbcet dbvtru, i e Caesar bude moci dodriet svdj slib o poCtu dni svC nepfitomnosti, protoie o ntm slySel, i e zaSel s vojskem hodnt dale, kdeito o tom, i e by se u i vracel, nebylo nejmenSiho slechu.

Zdrovefi ddval na scbc pfisobit hlasfim tCch, kdo jeho trpelivost nazjivali ttmEE obleienim. Nebylo-li totii dovo- lovhno vychdzet ani na krok z thbora, neobhval se vbbec 11iEeho takovtho, z Eeho by mohlo dojit k nijaktmu neStEsti, a to na prostoFe pouh.jch tEi mil, kdyi pi-ece by10 v poli nasazeno pln.jch clevEt legii a tak znaEnt mnoistvi jizdy, i e nrpi-itcl musil u i bjit 1-ozprliSen a skoro rozdrcen. I poSle trdy pet kohort na obili do nejbliiSich obiln.jch poli, kterh od thbora dElil vSeho vSudy jeden kopec.

V thboie by10 zanechhno dosti mnoho nernocnjrch z muistva lcgii. Kdo z nich sc za pos!ednich tEch sedm dni pozdravili - na tEi sta jich by10 , j ~ o u poslhni takt na obili jako zvlh6tni odclil. A krom toho vc1k.j poEet z6Skod- nikb se znaEn.jm mnoistvim koiistva, lcteEi zbstali v tibofe, pEidh sc k t t v.jpravE, kdyi dostali dovoleni.

37. Do toho nhhodou zrovna tu chvili pfijdou gcrtnhnSti jezdci a hncd jcdnim tryskem tak, jak se piihnali, uEini U zadni brhny pokus vrazit do thbora. Ze z t t strany brh- nily vjrhledu lesy, ncbylo je vidit dEiv, a i u i se bliiili thboru, a to tak rychle, i e se kupci ze sv.jch stink6 pod valem nestaEili uttci do thbora. NaSi nic netuSili a to pEekvapeni uvede je v 6pln.j zmatek. A kohorta, stojic! na strhii, jen taktak zadrii prvni nhpor. NepEhtelt se rozje- dou dokola kolem thbora, zda snad najdou, kudy dovnitf. S obtiii hhji naSi br5ny. V pfistupu jinudy br5ni sama poloha mista a opevnEni.

Ce1.j thbor je jeden zmatek. Jeden se p t i druhCho, proE ten poplach. Nikdo nenaEizuje, ani kam OtoEit, ani kam sc m i kdo S ostatnimi postavit. Jeden kEiEi, i e t ibor mh u i nepEitel v rukou, druh.j tvrdi, i e vojsko je zniEeno i s vrchnim velitelem a i e to pEiSli vitizovt - barbafi. U vEtSiny budi samo misto novt povireEnt mySlenky. T i si iivi: pfedstavuji Kottovu a Tituriovu pohromu, ti i e padli v stejnt tvrzi. To, i e vSichni byli pEedESeni takov.jm strachem, jen utvrzuje barbary v minEni, i e v thbofe vskutku

rlerlf i i d n i posidka, jak slyScli od zajatce. Usiluji vedrat sc do t ibora stbj CO stGj a sami se povzbuzuji, aby ne- pouStili z rukou tak St'astnou nihodu.

B O J 0 T A B O R A O D R A Z E N I N E P R I T E L E

38. V thbofe by1 pro nemoc zanechin Publius Sextius Bakulus, ktcrjr b.jval U Caesara vrchnim setnikem a o nEmi jsme sc zrninili j i i pEi dEivijSich bitvich. Ten jii pEt dni nejedl. Ztrativ u i viru v zkchranu svou i v zhchranu vSech ostatnich, vyjde si ze stanu jen tak, beze zbrani. Vidi: nepEitel dotirh hrozivE, stav vEci je pro nhs nejv.jg povii- 1iv.j. O d tEch, kdo mu byli nejbliic, popadne zbrafi, a j i i stoji ve brinE. A hncd za nim setnici kohorty, kteri nemEla zrovna str i i . NEjakou chvili zdriuji spoleCnE 6tok. Sextius utrii tEikC Any, pozbude vEdomi a je v mdlobich jen stiii zachrAnin, vleEen z ruky do ruky. Zatim se ostatni natolik vzmuii, i e si troufnou postavit se na nkspu a i e budi dojem obrincb.

39. Zatim jsou naSi vojhci hotovi se sklizni obili. Za- slcchnou kfik. NapEed vyjedou jezdci. Zjisti si hned, v jak nebezpeEn6m jsou postaveni. Tam - v Sirtm poli - neni ovSem vbbec opevnEni, kterC by pEijalo do ochrany pod6- Sent. NovhEkovC, nedivno odvedeni a vojny nezkuSeni, upiraji zraky na vojcnsktho tribuna a na setniky, Eekajice na povel. Nikdo nemi tolik stateEnosti, aby se tim pEekva- penim nedhval pEivtst z klidu.

Kdyi barbaEi spat3 zdilky odznaky oddilb, ustanou llned na tibor 6toEit. Mysli zprvu, i e se to vrhtily legie, o kterfch mEli zjiStEno od zajatcb, i e se vydaly hodnE daleko. Potom vSak pPesvEdEivSe se s pohrdhnim, jaki je to hrstka, za6toEi na ni: ze vSech stran.

40. ZhSkodnici se ienou na nejbliiSi kopcc. Odtud vSak

jsou rychle sehnhni a vrhnou se k odznakdm oddild a ma- nipulBm a tim vice d b i jeStt polekanC vojiky. Jedni navrhuji utvoEit klinov); proud a tak se rychle probit do tibora, protoie je tak blizko. A jsou si jisti, i e i kdyi bude snad nEjaki Eist jich obklfEena a padne, ostatni se pEece mohou zachrinit. Druzi doporuEuji zase, aby zaujali postaveni na hfbetu kopce a tam vSichni sdileli stejnf osud. T o vgak neschvili staii vojici, kteEi se, jak jsme u i pEipomntli, vydali spoleEn6 s druhfmi takt na obili, ale jako zvliStni oddil. A tak odvahy si dodavSe navzijem a za vedeni GAja Trebdnia, rytfEe Efmsktho, kterf jim by1 ustanoven velitelem, proklesti si cestu pEimo stEedem nepii tel a beze ztrity jedintho muie se dostanou do t5bora. Za nimi se hned pusti jezdci a zh5kodnici a jsou zachriniini stejnvm niporem stateEnfch pEgich vojik6.

Zato ti, kteii zaujali postaveni na hEebeni kopce, nemajice jest6 ani nyni i i d n t vojenskt zkugenosti, nedovedli ani setrvat na plinu, pro kterf se rozhodli, aby se totii brhnili z vySSiho svtho stanovigtt, ani napodobit riznost a rychlost, kteri, jak vidtli, di-uhfm prospEla; ale pokou- Sejice se dostat do tibora, sestoupili dold na misto pro nE nepEiznivC. Setnici, z nichi nejeden by1 pro svou stateEnost z niiSi hodnosti U j int legie pEeveden do vySSi U tCto legie noviEkd, padli bojujice velmi udatnE, aby neztratili dEive zfskanou slivu v6leEnou. Muistvo se dostalo zEisti glastnii do tibora mimo vSecko nadini, kdyi by1 nepEitel stateEnos- ti tgchto setnikd zatlaEen, ztisti by10 od barbard obkliEeno a porubino.

41. Germini se j i i vzdali nadtje, i e tibora dobudou, protoie vidtli, i e naSi ted koneEn6 stoji na nispech, a s koiisti, kterou mtli poschovivAnu po lesich, se vritili za Rfn.

C A E S A R Q V N A V R A T D O A T U A T U K Y

A takov); by1 v t iboie dts jeltt potom, kdyi nepi.ite1 j i i odtihl, Ze tC noci, kdy Gijus Volustnus, poslhn napEed s jizdou, dorazil do tibora, mu nikdo nevciil, Ze jc Caesar u i tady s vojskem, a beze ztrht. A tak by10 dEsein v9echno jako posedlt, i e iikali skoro jako smysld zbaveni, i e se to sem zachrinilo jezdectvo na dttku, kdyi ptl i vojsko by10 vgecko rozdrceno, a tvrdili, i e by Germini byli tabor nena- padli, kdyby nage vojsko nebyla b);vala stihla n t jaki pohroma. Teprv Caesardv piichod zbavil vojsko toho dEsu.

Kdyi by1 tedy Caesar zpitky, d0bi.e znaje, jak vlelijak to chodivi ve vhlce, vytkl jcn to jcdinb, i e byly za obilim vyslhny i kohorty s t r i in t sluiby a kohorty posidky - nihodi: pr); nemtlo byt ponechino ani sebemtnt mista - a vyslovil svdj nizor, i c se pii n ih l tm piichodu nepiitel uplatnila mnoho nihoda, a mnohem vice jeStt v tom, i e barbary odvritila od samtho t t m G nhspu a ode bran t i - bora. Z toho ze vSeho se mu nejvic zdhlo hodnfm podivu, i e Germini, kteii pieSli R);n s hmyslem poplenit Ambiori- govo hzemi, dostavge se nihodou k iimsktmu tiboru, prokkzali tam nejvitantjgi sluibu prhvZ Ambiorigovi.

43. Caesar se pak znovu vypravi plenit nepiAtelskt hzemi, shromiidi velkt mnoistvi jezdcd ze sousednich kmend a rozegle je na vSecky strany. Vgecky vsi a vSecky osamtlt dvorce, jak je kdo kde spatiil, byly vypalovhny, drobn); brav byl vybijen, ukoiisttnC velkt kusy dobytka odevlad odhinEny. O b i l by10 nejen spotPebovino tako- vfm mnoistvim potahd a lidi, ale i pro pokroEilou uZ

roCni dobu a nadto lijiky polehlo, takHe by10 zEejmC, i e i kdyby se by1 nEkdo na tu chvili ukryl, must pEece zahy- nout nedostatkem v5eho potfebneho, a i u i bude vojsko pryE.

A protoie byla rozesljna takovi sila jizdy na vSecky strany, dochizelo Easto a i k tomu, i e se zajatci rozhliieli po Ambiorigovi, ktertho pr); jen ted zahltclli na httku, a i e tvrdili, i e nezmizel jeStE tak zcela z dohledu. A tak ti, kteEi myslili, i e se tim Caesarovi zvli5tE zavdEEi, podstu- povali nekoneEnou nimahu, doufajice, i e Ambioriga dostihnou, a nadlidskou horlivosti ttmEE piekonivali sami sebe. Ale vidy se ukizalo, i e k dosaieni plntho 6spEchu pEec je5ti: nEco mhlo chybElo. A Ambiorix j i n ~ unikal po skr);- Sich ncbo po lesnich roklich a chrAnEn noEni temnotou ujiidEl v jini: konEiny a kraje, riemaje vEtSiho prdvodu nei EtyEi jezdce, jiini jedinE sc odvaioval svtEiti svfij h o t .

C A E S A R ~ V S O U D N A D K A R N U T Y A S E N O N Y

44. Takov);m zpBsobcm poplcniv kraje Ebur6nska a ztrativ pEi tom dvE kohorty, odvede Cacsar vojsko do Durokortora, hlavniho mEsta RtmB. Do toho niista ohlisi pak obecnf snEm celC Galie a rozhodne se provtst na nEm Setieni o vzpoui-e Senonfi a Karnutb. Kdyi by1 nacl Akko- nem, hlavnim strfijcem toho podniku, vyncscn nhlez zvliStE piisn);, dal ho popravit ,,p0 startm Eimsktm zvyku" - biEovAnim. NekteEi prchli ze strachu pEed soudem. Ty prohlhsil Caesar za psance. Pak umistil do zimnillo tibora dvE lcgie pEi hranicich Trtverska, dvE v Lingol~sku, Sest ostatnich v Agedinku v 6zemi Senonfi. Postaral se o z i - sobovini vojska obilirn jako obvykle a pal< odeSel do Itilie konat kaidoroEili krajskt soudy.

K N I H A V 1 1

V A L K A S C E L O U G A L 1 1

1. V Galii by1 klid a Caesar se, jak by1 u i dEive rozhodnut, odebere do Itilie konat v);roEni krajskt soudy. Tam se dovi o zavraidCni Phblia K16dia. A zpraven o usneseni senhtu, aby vSichni branci I td ie mladSich roEnikfi byli hromadnc vzati do pfisahy, nafidi odvody v celt provincii.

Zprivy o tEch udilostech se dostanou rychle do Z i - alpskt Galie. GalovC si k tomu sami pEidaji a pfibiji planfm povidinim bez podkladu, Eeho si ten stav vEci - podle jejich zdini - i ida l : Caesar i e je v8zhn nepokoji v hlavnim mEstf: a pfi takovqch nesrovnalostech nemfiie k vojsku pfijit. J i i dEive nesli tEice, i e jsou podrobeni nadvlidf: niroda EimskCho. Daji se tedy strhnout nasky- tujici se pEileiitosti a zaEnou se smeleji a odviinEji umlou- vat o odboji.

Kniiata galskh svolhvaji si vzijemnC schfizky na od- lehlh mista v lesich. Na nich si stEiuji na Akk6novu popra- vu. Poukazuji na to, i e stejnf osud mdie stihnout i je samC. Naiikaji nad spoleEnfm zlfm osudem celt Galie. Slibovinim kdeEeho a odmEnami vyzfvaji, kdo by chtEli zaEit s odbojem a vydat v nebezpeEi i iivot za svobodu Galie. PEe- devSfm pr); nutno hledEt, nei se jejich tajnC pliny pro- zradi, aby Caesar by1 od svtho vojska odfiznut. To pr); je snadnd. Nebot ani legie se neodviii vyjit z tibora, je-li nepfitomen vrchni velitel, ani zase vrchni velitel pr); nemdie se dostat k legiim bez vojenskCho doprovodu. A konec

koncti - ltpe prf padnout v boji nei nedobft nazpEt stare slavy vAleEn-6 a svobody, kterou podEdili po pfedcich.

2. 0 tEchto vEcech jednali a radili se znovu a znovu. Pak prohlasi Karnutovt, i e jsou pro spoleEnt dobro hotovi podstoupit kaidt nebezpeEi, a slibi, i e se prvni ze vSech pusti do boje. A protoie prf se nemohou na tu chvili, aby se vcc neprozradila, zaruEit navzAjem rukojmimi, iAdaji, aby se jim ostatni aspoli slavnostnE zavAzali pEi- sahou na seskupcni. vojenskt prapory, i e nebudou ostntni- mi opuStEni, a i s odbojem zaEnou. V tom je podle jejich zvyku nejslavnostnEjSi obiad. Nato vSichni piitomni za- hrnou Karnuty chvAlou, sloii slavnostni pEisahu a stanovi se chvile, kdy zaEnou. SnEm se pak rozejde.

3. A kdyi tedy ten den pfilel, sebghnou se KarnutovC na dant znameni do CCnaba, vedcni GutruAtem a Kon- konnetodumnem, dvEma vSeho scliopnfmi odv8ilivci, po- vraidi obEany fimskt, usazent tam za obchodem, a roz- chvAti jejich majetek. Mezi nimi by1 i Giijus Fcfius Cita, vAienf rytiE Eimskg, kterf na Caesarbv pfikaz mEl dohled na zAsobovAni.

Zprkva o tom se donese rychle ke vSem galskfm kmenbm. Nebot kdykoli se pEihodi CO vEtSiho a vfznamnEjSiho, hned to volanim rozhlaSuji pEes pole n kraje. VolAni pEejimaji postupni: jini a opakuji dale nejbliiSim svfm sousedbm. Tak se stalo take tehdy. Ncbot CO se udAlo v CCnabu pEi vfchodu slunce, o tom slySeli jeSt6 pfed skonEenim prvni noEni hlidky na svtm czemi ArvernovC. A to je vzdhlenost kolem sto SedesAti mil.

V E R C I N G E T O R ~ X S E U J ~ M A V E L E N ~ N A D V Z B O U ~ E N C I

4. Podobngm zpbsobem tam svoli svt chrAnEnce a bez obtiii je zaniti pro odboj Vcrcingctorix, syn KeltillBv, mladf velmi vlivnv Arvern. Jeho otec zaujimal kdysi prvni misto v celt Galii, ale i e usiloval o krAlovskou samovlAdu, by1 vlastnim kmenem utracen. Kdyi veSlo ve znimost, CO Vercingetorix zamqSli, vSe se k &mu sbihA do zbranE. BrAni mu vSak v tom vlastni strfc Gobannici6 i ostatni pfedAci, kteEi soudili, takto i e se osud nemA pokouget. Vercingetorix je vyhnAn z mEsta Gergovie. PEesto neustAvA a po venkovE konAodvody chudiny a chAtry.

Maje uf pohromadE takovouto ozbrojenou moc, ziskAvA na svou stranu ze spoluobEanB, na koho jen se obrAti. VyzfvA je, aby se chopili zbranE pro spoleEnou svobodu. Sb.romAidiv tak u i mohutnt zAstupy, vyiene z arvernsktho kmene protivniky, od nichi by1 sAm pEednedAvnemvyhn8n. Jeho v6rni ho zvou krAlem. Na vSecky strany rozesili poselstva. ZapEisahA je, aby setrvAvali ve vcrnosti. Rychle pro vEc ziski Senony, Parisie, Piktony, Kadurky, Turony, Aulerky, Lemoviky, Andy a vSecky ostatni kmeny, sahajici a i k OceAnu. Jednomyslnfm usnesenim je povEfen vrchnim velenim.

Nabyv t4to moci, uloii vSem tEmto kmendm rukojmi, nafizuje, aby mu by1 rychle dodAn pevng stanoveng potet vojAkti; ustanovuje, kolik zbroje kterf kmen doma opatEi a do ktert lhbty dodA. PEedevSim vSak si horlivE hledf jizdy. S krajni peElivosti spojuje nejvySSi velitelskou pEis- nost. VAhavce pohAni pfisnfmi hrdelnimi tresty. Dopusti-li se kdo provinEni hrubgiho, diva ho odpravit ohnEm a vSe- mi moinfmi mukami, kdo se provini mtng, toho posilA domd s uEezanfma uSima nebo s jednim okem vypichnu- tfm, aby by1 ostatnim vgstrainfm pEikladem a odstraSova1 jinC piisnosti trestu.

5. Takov);mi tresty urychli sebrini vojska. S Eisti tCto brannC moci poSle Lukteria z kmene Kadurkb, muie nejvjrS odv6inCh0, do Ruttnska, s6m pak t6hne do Gzemi Biturfgb. Pfi jeho pfichodu poSlou Biturfgovt k Haedubm, pod jejichi byli ochranou, poselstvo o pomoc, aby sn6ze mohli odolivat nepfiitelskym zistupbm. Na radu Caesa- rovjrch legAtfi, kterC zanechal Caesar U vojska, poSlou HaeduovC Biturigbm na pomoc poEetnou jizdu i pEchotu.

T$y kdyi dorazily k fece Ligeru, kter6 dEli Biturigy od Haedub, zdrHi se tam nEkolik dni. Reku pfekroEit se vSak neodv6ii a vr6ti se domb. NaSim leg6tbm pak hldsi, i e se vratili obivajice se ~Erolomnosti Biturigb, ktefi prjr, jak najisto zvEdEli, mEli v plinu zaskoEit je, pfejdou-li feku, z jednt strany BiturigovC sami, z druhC ArvernovC. Zda to uEinili Haeduovt vskutku z toho dbvodu, jak oznhmili legatbm, Ei z vlastni ~Erolomnosti, nelze tvrdit S urEitosti, protoie zjiStEno nem6me nic. Ale hned po jejich odchodu se BiturigovC spoji S Arverny.

P R V N I ~ S P E C H Y C A E S A R O V Y

C A E S A R Z A J I S T ~ P R O V I N C I I N A R B O N S K O U

6. 0 tEchto ud6lostech dostal Caesar zpr6vy do Itdie. Protoie vidEl, i e r6znosti Gnaea Pomptja dospEly pomEry v Rime ve stav pfimEfenEjSi, vypravil se do ZialpskC Galie. Kdyi tam dorazil, by1 ve velkjrch nesnizich, jak se dostat k vojsku. UvEdomoval si totii, i e bude-li volat legie do Provincie, dostanou se cestou do bojb, anii by jim s6m osobnE velel. bude-li pospichat k vojsku shm, by10 mu zfejmt, i e by nebylo dost radno svEfovat svbj ljivot ani tEm, ktefi se na ten Eas zdaji pokojnjrmi.

7. Zatim Lukttrius, Kadurk pbvodem, poslany do Ru- tCnska, ziski ten kmen pro Arverny. Postoupf pak d6le do Gzemi Niciobrogb a Gabalfi, dostane od jednoho i dru- hCho kmene rukojmi, a shromiidiv znaEnou brannou moc, namifi si, aby vpadl do naSi Provincie smErcm na Narb6.

Caesar dostav o tom zpravy uznal za nejlepSi d6ti pfede vSemi pl6ny pfednost tomu, aby t6hl do Narb6nu. Doraziv tarn dod6 mysli ustraSenjrm, rozloii pos6dky v Ruttnsku, pokud patEilo k Provincii, v Gzemi Arekomickjrch Volkb, v Gzemi Tolbanb a kolem Narbbnu, ktertito kraje byly nepf6telbm nejbliie. Pak d6 rozkaz, aby se Eist vojska z Provincie a n6hradni muistvo pfivedent z It6lie shro- m6idily v Gzemi Helvib, ktefi hraniEi S Arverny.

8. TEmito opatfenimi u i zadrii a odvr6ti Lukttria, protoie ten poklddal za nebezpeEnC vstoupit v dosah roz- loienjrch posddek. A tak t6hne Caesar do Helvijska.

C A E S A R O V Y V P P A D Y D O A R V E R N S K A A L I N G O N S K A

AEkoli pohoEi Cebennskt, jei odluEuje Arverny od Helvib, ztEiovalo v nejdrsnEjSim roEnim obdobi pochod hlubokjrmi z6vEjemi a i do nemoinosti, dostane se Caesar, za velkjrch Gtrap vojska ovSem, ale pfec jen, SSastnE do Gzemi arvernsktho, dav prohizet snih do hloubky Sesti stop a uvolniv si tak cesty. Pfepadne Arverny zcela znenadini, protoie se pokliidali za chr6nCny Cebennami jako hradbou a protoie v t t roEni dobE nebjwaly horskt stezky schbdnt nikdy ani jednotlivci. JizdE d i rozkaz, aby harco- vala v rozsahu CO moin6 nejvEtSim a nah6nEla nepfiteli CO

nejvice strachu. Zpr6vy o tom dostanou se rychle, od Gst k Gstbm zprvu,

pak po poslech, k Vercingetorigovi. PodESeni obstoupi ho

vSichni ArvcrnovC a zapiisahajf ho, aby chranil jejich majetek, aby je nediival nepiiteli drancovat, zvliiStC kdyi vidi, Ee celA vhlka se pi-enesla k nim. A tak se pod tlakem jejich proseb Vcrcingetorix hne z Bituriiska smercm na Arvern- sko.

9. Ale Caesar se v Arvernsku pozdriel pouzc dva dni. Ze tomu tak bude S Vercingetorigem, toho se dohiidl napied. Odejde od vojska pod ziiminkou, i e chce stiihnout zilohu a jizdu. Velenim nad oddily v Arvernsku povEii mladtho Brhta. Toho vybidne, aby diival jizd8 harcovat na vSecky strany v CO nejvEtSim okruhu. Siim prjr bude hledEt, aby nebyl mimo tiibor dtle nei tii dni. Takto v8ci zai-idiv, anii vojsko tugilo, oi: skuteEnE jde, dorazi CO

moinii nejrychlejSimi pochody do Vienny. Tam zastihne zas u i V svEii sile jizdu, kterou tam poslal

u i mnoho dni napi-cd. Ncpi-cruSuje pochodu VC dne ani v noci, zamiii pies Hacdujsko do Lingonska, kde pi-ezi- movaly dvE legie, aby rychlosti piedstihl Hacduy, kdyi by snad takt oni osnovali nejakt liklady jcho iivotu. Icdyi dorazil do Lingonska, poSle k ostatnim legiim a sousti-edi je Ila jednom mist: diiv, nei by mohla Arvcrndm dojit nE- jakii zpriiva o jeho piichodu.

Vercingetorix pak, dovCdEv se o tom, vede zase vojsko zpgt do Bituriiska a odtamtud tiihne na Gorgobinu, hradis- ko Bdjb, ktcrC tarn Caesar usadil po viti:znt v6lce s HelvCcii a piidelil do ochrariy Haedudm. Toto hrazent sidliStC zaEne ted Vercingetorix dobjrvat.

10. Tato vCc velmi ztCiovala Caesarovi rozhodovinf, CO Cinit. Kdyi by driel svC lcgie zbytek zimy pohromad8 na jednom mistE, byla tu obava, i e od nEho odpadne cela Galie, dostanou-li se B6jov6, Haedudm poplatni, do moci Vercingetor ig~v~ a bude-li tak vidCt, i e U Caesara nemohou pi.iitclt vbbec spoldhat na ochranu. A vyvede-li vojska ze zimnich tiiborB piiliS Easne, pak zas mu hrozily potiie ziisobovaci pro nesnrize S dovozem. Na konec vSak

piece uznal za lepSi snhSet vSecky potiie zAsobovaci spi3, nei aby si utriil takovou hanbu a piiSel proto o oddanost vSech svjrch stoupencb.

A tak povzbudi Caesar Haeduy, aby jen doviiieli vSccko potiebnt, a k B6jfim poSle napi-ed posly se zpriivou, i e pi-ichiizi, a tim aby je povzbudili, jen aby zbstivali vi:rni a odhodlani: odoliivali nepi-iitelsktmu htoku. DvE legie a vozatajstvo celtho vojska nechii v Agedinku a vydii se B6jfim na pomoc.

C A E S A R D O B U D E V E L L A U N O D ~ N A , C ~ ~ N A B A A N O V I O D ~ N A

1 1. Druhtho dnc piitrhnc k Vellaunod6nu, senonsktmu hrazentmu mEstu, a zaEne 110 dobjrvat, aby si v tqlu nc- ncchiival nepi-itele a mEl tak volnEjSi ziisoboviini. Za prvni dva dny je scviel niispcm. Tictiho dne mii tu z mEsta posly o vzdini. RozkAic jim sloiit zbranE, vydat vgccky soumary, diiti Sest set rukojmi.

K skoncoviini tEchto vEci zanechii tam legiita Giija Trcb6nia. S i m se vydii do Ctnaba, karnutsktho mbta , aby dospEl CO nejdiive k cili svtho pochodu. Karnutbm cloSla teprvc zpriiva, i e je oblthiino Vellaunodhnum. Soudicc, i c se oblthiini hezky protiihne, chystali v Ctnabu vojenskjr oddil, aby jej poslali do Vellaunodlina na pomoc. Sem, k Ctnabu, dorazi Caesar ve dvou dnech. Utiiboii se pied mEstem a odloii dobjrviini nazitii, protoie ten den by10 na to jii pozdE. Rozkazcm uloii vojsku schystat vSe, Echo jc k oblthiini potiebi. A i e most pies i-eku Li- gcr dosahoval piimo k mEstu Ctnabu, mEl obavy, aby mu CtilabSti v noci z mEsta neprchli. Naiidi proto dv6ma legiim driet v Sirtm poli noCni pohotovost v plnt 'zbroji.

Kriitce pied pblnoci vyjdou CtnabSti tiSe z inEsta a za- Enou i-eku pi-echiizet. VjrzvEdnou sluibou je o tom Caesar

zpraven, dii zapilit mEstskt brhny, legie, kterC mEly na- fizenu pohotovost, vpusti do mb ta a zmocni se ho. Ne- pEitelt byli zjimini bezmila v plnCm poEtu, protoie tbnjr most a 6zkC cesty znemoinily hromadnjr 6tEk. MEsto db Caesar vojikbm v plen, pak v poieh, kofist daruje vojhkbm, pfevede vojsko pEes Liger a dorazi do 6zemi Biturigb.

12. Jakmile se Vercingetorix dovEdCl o pEichodu Cae- sarovg, nechi hned oblthini Gorgobiny a tkhne Caesarovi do cesty. Ten u i zaEal oblthati Noviodlinum, bituriiskd mEsto, jei leielo na cestE jeho pochodu. Kdyi k nEmu pEiSlo z mEsta poselstvo prosit, aby jim odpustil a uSetfil jejich iivoty, pfikiie jim sloiit zbranE, odevzdat konE, di t i rukojmi. To proto, jen aby mohl vSecko jeStE zbjrvajici ze svtho plinu vykonat s toui rychlosti, kterou dosihl vi:tSiny svjrch dosavadnich 6spCchb.

Gist rukojmi byla u i odevzdina, vSe ostatni se provb- dClo, setnici a nEco vojikb by10 poslino dovnitE mEsta, aby pfejimali zbrani: a soumary. Vtom by10 v diilce vidi:t nepfitelskou jizdu, kter5 tvofila Vercingetorigbv pfedvoj. Jak ji lid6 z mEsta zhltdli, jak jim svitla nadej v pomoc, strhli kfik a zaEali popadat zbranE, zavirat brhny, kupit se na hradbich. NaSi setnici v mEstC z poEinini Galb hned vyrozumEli, iese tu kuje asi zase nCco novdho, tasili okamiiti: meEe, obsadili briny a pEivedli vSecky svt lidi beze ztri t a bez lirazu zp6tky do tibora.

13. Caesar d i rozkaz vyjet s jizdou z tibora a svede jezdeckou bitvu. Kdyi u i se jeho galski jizda dostivala do nesnizi, poSle ji na pomoc asi Etyfi sta germbnskjrch jezdcfi, ktert s sebou mival od poEitku toho taieni. Jejich litoku nemohli Galovt u i odolat, byli obriceni na litEk a s velikjrmi ztritami se uchjrlili zpCt k hlavnimu voji. PO jejich odraieni obyvatelt mEsta znova podESeni po- zjimali ty, jejichi dilem bylo, jak soudili, vydriidtni lidu ke vzpoufe, dovedli je k Caesarovi a sami se mu vzdali.

Skoncovav vtc s Noviodlinem vytihl Caesar k Avariku,

Dobfvhni Avarika (VII, 14-28) :ii

Galskt zdi (VII, 23)

c02 by10 nejvttSf a nejltpe opevntnt mtsto v 6zemf Bitu- rig6 a v jejich nej6rodntjSim kraji. Doufal totii, He dobude-li toho mEsta, bude mit ve svC moci cel); bituriisky kmen.

C A E S A R D O B U D E M E S T A A V A R I K A

V E R C I N G E T O R ~ X M E N I T A K T I K U

14. Setkav se s tolikerfm nezdarem stihajicim ho ne- pfetriitE jeden za druhym - ve Vellaunod6nu, v Ctnabu, v NoviodGnu - svolA si Vercingetorix svC stoupence na poradnf shromiidtni. Vyloii jim, He vilku je nutno vtst zcela jinfm zpbsobem, nei jak byla dosud vedena. 0 to pry je nutno usilovat vSim moinym zpbsobem, aby se Rimandm zabrinilo v dovozu pice a obili. Je pr)i to scadnt, protoie Galovt sami maji v jizdt pfevahu a i roEni doba je . . jim nApomocna. Pici neni jeStE moinA sekat. Nepiiteli neni zbyti - v hlouCcich rozptflen musi ji shinEt po osa- mt1);ch dvorcich. T y pr); vSecky mohou galSti jezdci pobijet den ze dne.

A krom toho pro obecnC dobro nesmi pr); se dbi t i soukromCho majetku. Maji pr); se pilit kdejakA ves i dvorec vpravo vlevo pfi ccstt, kam a i se Rimant za picoviulim mohou pravdtpodobnt dostat. GalovC sami maji pry naproti tomu pice a obili k pohotovtmu pouiiti dost a dost, protoie jim ze svCho vidy bohatt vypomohou ti, v jejichi 6zcmi se kdy prAvC vAlka vede. Rimant vSak bud' pry zajdou nedostatkem, anebo se budou s velkym nebezpetim pouStEt od tAbora pEiliS daleko. A na tom pry nesejde, zda je pfi tom pobiji, Ci jen oberou o zisoby, bez nichi se vilka ned i vtst, Krom toho pr); se maji pilit hrazenA mtsta, kter5 nejsou dost zajiSttna proti kaidtmu nebezpeCi umtlym opevntnim ani pfirozenou polohou, nebot' nemaji byt ani Gkrytem pro

vlastnf lidi, kde by uhybali sluibt vojenskt, ani lakavou vfzvou pro Rimany, aby si z nich odvlkkali nahromadtnC tam potraviny a bohatou koiist.

ZdA-li se to komu tEikt nebo krutk - takovtto rozkazy, musi pr); se pocilovat jeStt mnohem tiie, i e jejich dtti, Heny budou odvltkAny do otroctvi a oni sami utracovini. Osud, jehoi tize neuniknou, daji-li se porazit.

15. VSichni Vcrcingetorigdv nAvrh jednomyslnt schvili a v jedin); den je vypileno vic nei dvacet vttgich biturii- skych hrazenych mEst. Docela stejnt se dgje i U ostatnich kmend. Na vSech stranich je vidtt poiiry. Jakkoli to vSichni nesli bolestnt, piec jen naltzali 6tEchu v pevnt viie, Be maji vitezstvi tCmEE jistt a i e brzy zase ziskaji, CO ted ztriceji.

Na obccntm sntmu se uvaiuje i o Avariku, mA-li b);t zapileno, Ci hijeno. Biturigovt se vrhnou vSem Galdm k nohAm s prosbou, aby jc nenutili zaichivat vlastni rukou nejkrisnijii mtsto t tmei celt Galie, Stit i ozdobu jejich knrene. Uhij i pry si je snadno u i pro piirozenou jeho polohu, protoie jsouc ttmEi na vSech stranich obtiteno fekou a baiinami, mA jedin);, a to jeStt docela uzounk); piistup. Jejich prosbim je vyhovtno, aE od toho Vercin- getorix zprvu zrazoval, potom vSak povoliljednak na vlastni jejich prosby, jednak pro obccnou iivou 6Cast S nimi. A hned jsou vybirrini pro mesto zpdsobili obrinci.

O B L G H A T E L ~ ? T R P f N E D O S T A T K E M

P O T R A V I N

16. Vercingetorix hned sleduje Caesara pomalejSimi pochody a pro t ibor si vybere misto chrAnEnt baiinami a hvozdy, vzdilent od Avarika SestnAct mil. Tam se dAval pravidelnymi v);zvCdn);mi hlidkami hodinu CO hodinu zpravovat o tom, CO se dtje u Avarika, a podle toho diva1

rozkazy, CO dtlat. VSecky naSe e p r a v y za pici a za obilim vyEihAva1, piepadal je, kdyi se rozptjrlily v menSi oddily jsouce nuceny zachdzet hezky d61e, a pBsobil jirn znaEnC ztrhty, tEebaie naSi, pokud jen by10 moinh napEed si to vypoEitat, Eelili tomu tim, i e se chodilo nikoli vidy v toui urtitou chvili a pokaidt jinou cestou.

17. Caesar se poloiil t6borem u t t Ekti mEsta, kterh, ?ekou a baiinami neobtAEena, ponechkvala, jak u i pEi- pomenuto vjrSe, I'Izkjr pfistup. Tam zaEal pfipravovat stavbu obldhaciho nAspu, posouvat ochrannd kryty, stavtt dvE oblChaci vEie. Neboi sevEit mtsto n6spem kolem dokola nedovolovala pfirozenh poloha mista. PEitom neustdval upominat B6je a Haeduy o obili. Haeduov6 ho nepodporovali mnoho, neprojevujice vdbec snahu. B6jovt pak, nemajice velkfch zAsob, protoie jejich kmen by1 nepatrnjr a slabjr, spotCebovali sami rychle vSe, CO mcli.

TEebaie naSe vojsko trptlo v nejvySSi mfEe nedostatkem obili pro chudobu B6jdy pro liknavost Haedud a pro vy- palovini galskqch dvorcb, a to v takovCm stupni, i e vo-jdci btvali po mnoho dni vdbec bez obili a zahdneli nej hroznfjgi hlad jen tim, i e si pfihdngli dobytek a i z vesnic hodnE vzdd- lenfch, pfece sldvkas od nich nezaslechl, j e i by by10 ne- destojno v);sostnC vznegenosti nhroda Eimsktho a dEivEjSich vtttzstvi. Ba kdyi Caesar oslovoval jednotlivt legie pEi oblthacich pracich a kdyi jim prohlaSova1, i e zanechA oblChbni, je-li jirn snad pEiliS t t iko strkdat nedostatkem, vSichni do jednoho na nEm iddali, to aby nedElal. Tak prjr ce16 lCta slouiili pod jeho velenim, i e na povEsti neutrptli nejmenSi I'Ihony, nikde neodchdzeli s nepoi-izenou. Za ztr6tu dobrkho svtho jmtna budou prf si vSak kaidjr kldsti, upustf-li od oblthPni jcdnou zaEattho. Ltpe p j je sn6Set vSecky moint svizele, nei aby nepomstili smrt Eimskfch obEanh, ktei-i zahynuli v Ctnabu galskou proradou. Se stejnfmi projevy se obraceli vojhci na setniky a vojenskt tribuny, aby se i jejich prostEednictvim dostaly k Caesarovi.

M A R N ~ P O K U S C A E S A R O V

S V E S T I B I T V U

18. Kdyi u i se oblehacf vcie pi-ibliiily k hradb;, zvEd8l Caesar od zajatcd, i e Vercingetorix, protoie u i spotEebova1 vSecku pici, pEeloiil svtij thbor bli2e k Avariku a s6m i e se s jizdou a lehkou pEchotou, zvyklou boji ve spojeni s jizdou, vydal na Eihanou tam, kam - podle jeho odhadu - pfijdou naBi pEiSttho dne picovat.

Na ty zprhvy dal se Caesar o pBlnoci zticha na pochod a dorazil zrdna k nepPdtelsktmu t6boru. Skrze z d d y zvEd8- li nepEAtelC rychle o pi-ichodu Caesarovi?, ukryli svC vozy i se zavazadlovou zdtEii hloubgji do lesB a seSikovali vSecky svt brannt sily k boji na holtm vrSku bez porostu. Dostav o tom hldSeni dal Caesar rozkaz odloiit rychle osobni za- vazadla na hromadu a bjrt pohotovt k boji.

19. Ten vrSek se zdvihal povlovn8 od ~ p a t i do vfSe. TtmEE ze vSech stran jej obtdtela baiina t t iko pEekroEite1- nh a neschddnk ne SirSi nei padesAt stop. Na tom vrSku se Galovt drieli, strhavSe u i dEive hatovC pfechody pEes baiinu, a spolthali na pEirozenou polohu vrSku. PO kmenech roztEidCni v jednotlivfch obcich, sti-eiili pravidelnfmi hlidkami vSecky brody a kaidf pruh porostu tahnouci se baiinou, pevni: odhodldni, budou-li se Riman6 pokouSet prorazit tou baiinou, ostfe na ni: z vjrSky dolehnout, a2 uvtznou v bahnt. A tak, kdo by nevidEl nei to, jak bltzko stoji jedna strana u druht, soudil by, i e GalovC jsou hotovi zdpolit skoro za stejnjrch podminek. Kdo vSak by vskutku prohltdl nevjrhodnost tohoto postaveni, seznal by, Ze se Galovt bojechtivosti jen naplano chv6staji.

Vojdci se rozhoEEovali plni nevole nad tim, i e si nepfitel pEi tak nepatrnt vzdPlenosti je dtlici poi-hd jest8 troufh snksti pohled na nE, a doiadovali se u Caesara bouflivE povelu k boji. Caesar vSak jirn vyloii, jakymi ztrhtami a kolika iivoty stateEnjrch muid by by10 nutno vykupovat

vitGzstvf. Kdyi ~ i d i ~ t 6 - ~ e v n t jejich-odhodlAni, i e se nezp6- Cuji i6dnCmu nebezpeEi pro jeho slzivu, s6m pr); by se musil vinit z nejvySSiho sohectvi, kdyby necenil jejich iivoty v);Se nei sviij prosptch osobni. Tak voj6ky uklidniv odvede je jeStE toho dne zp6tky do tdbora a poEne hned Cinit zbf- vajfci jeStE opatfenf, potfebn6 pro dobVv6ni mtsta.

V E K C I N G E T O R ~ X S E O B H A J U J E

Z E Z R A D Y

20. Kdyi se vr6til Vercingetorix ke sv);m, by1 jimi naEEen ze zrady, protoie pr); tabor pfeloiil bliie k Rima- nbm, i e si odejel pak se vSi jizdou, i e pr); tak mohutnt bran- nC sily nechal bez veleni, i e si hned po jeho odchodu pEiSli Rimant zrovna v nejpfihodntjSi jim chvili a S takcvou rychlosti. K tomuhle ke vSemu nemohlo pr); dojit ani Eirou n6- hodou, ani bez z6mErntho cile. Neomezenou vl6du nad Ga- lit chce pry mit radEji z Caesarovy milosti nei jako poctu z jejich rukou. Na takovkto obvifiovfini odpovCdg1 Vercin- getorix takto :

To, i e tabor pfeloiil, stalo se jen pro nedostatek pice, dokonce sami pfec k tomu vybizeli. A i e postoupil bliie k Rimaniim, k tomu ho pEimila jen pEihodn6 poloha mista, jei je s to se ubr6nit u i pouhou svou pfirozenou pevnosti. Sluiba jfzdy sotva mohla b);t nepostradatelnou v baiina- tCm kraji, a tam, kam s nim jezdci odejeli, uplatnila se dokonce S uiitkem. Vrchni veleni pak hmyslnt p j pEi odchodu neodevzdal nikomu, aby se jeho zhstupce nedal strhnout k boji nedotkavou bojcchtivosti muistva. Na to pr);, jak dobEe vidi, nalthaji vSichni jen z pohodlnickC chabosti, protoie u i nemohou htrapy snLSet dCle. Jestliie se objevili Rimant Cirou nahodou, potom pfizni osudu, a kdyi p f vol6ni nEEim ud6nim, tedy tomuto zrddci nutno dtkovati za to, i e mohli jednak pEknE z v);Sky pozorovat,

jak nepatrn6 je jich hrstka, a zase S opovrienim shliiet na tu jejich stateEnost, kdyi sc bojc viibec neodvaiili a S hanbou se st6hli zp6t do thbora. Vl6dy z rukou Caesarovjrch zradou nab);t naprosto pr); nctouii, vidyt ji mdie mit vitgzstvim, kterC pr); u i je jisto pro ntho a pro vSecky Galy. Ba sklhd6 pr); v jcjich ruce vrchni velitclstvf, zdA-li se jim, i e spiSe oni prokazuji test jemu, nei i e sami od n6ho pfijf- maji z6chranu.

,,A abyste vidili, i e v6m mluvim Eistou pravdu," do- dAval, ,,slySte fimskt voj6ky!" Dh pEedv6ti otroky, ktert schytal pfed nikolika dny pEi picov6nf a krutt zmuzil hladem a okovy. T i byli u i napEed dbkladnt pouteni, CO

maji na otizky odpovidat. Tvrdi tedy, i e jsou vojdky Eim- skfch legii. Hlad a nedostatek je pr); dohnal, i e odeSli tajni: z tAbora, zda by by10 moin6 sehnat po venkovg trochu obili nebo nijak); ten kousek dobytCete. Stejn); nedostatek dolCh6 pr); na celt vojsko, nikomu pr)i nestaEi u i sily, nikdo pr); u i nemGie sn6Set n6mahy opevfiovacich praci. Pro- to pr); se rozhodl u i vrchni velitel, i c nedoshhne-li pEi oblt- h6ni mgsta nijaktho hspechu, do tfi dnb s vojskem odthhne.

,,To jsou vSecko dobrt sluiby, ktcrC jsem vbm prokjzal j6," dodal Vercingctorix, ,,jh, kterCho vinite ze zrady. J6, jehoi je to pfitininim, i e bez obtti jedini: kapky svt krve vidite takovt vojsko, zvyklt jenom vitizit, hladem skoro umofeno. Dnes s hanbou v fittku hled6 sp6su. A aby je ihdnv galsky kmen ncpEijima1 na svt fizemi, o to jsem se postaral zase jenom j6 - Vercingetorix!"

2 1. BouEnfm voljnim projevi celC shrom6idgni svbj souhlas a po svtm zvyku zafinEi vSichni zbranimi, coi Einivaji, schvaluji-li ni:Ei PeC. Vercingetorix pr); je jim v);teEn);m vddcem, o jeho spolchlivosti nesmi b);t pochyby, S vi:tSi obezEelosti neni pr); u i moino vilku Eidit.Rozhod- nou, aby do mista Avarika by10 poslino na pomoc deset tisic muid vybran);ch z celt brannt moci, usnesou se, i e se spoleEni z6chrana vBech nem6 ponechgvat jenom Bitu-

rigdm samotnqm, nebot chApali, i e udrii-li to mEsto Bi- turigovC sami, je pak rozhodnt vitEzstvi celC v jejich rukou i s jeho vyuiitfm.

J A K S E O B L E H A N ~ G A L O V g B R A N I L I

22. JedineEnym vykonfim zdatnosti naSich vojfikd Eelili GalovC dfimys1n);mi opatienimi vSeho druhu, jako vfibec je to lid nejvyS dfivtipnf a neobyEejnf: schopny napodobit a provAdEt, CO jim kdo ukfiie a vyloii. Tak napi-iklad zachycovali smyEkami z provazfi srpovitt hfiky bouracich bidel, a jakmile je mEli pevnf: zachyceny, vtahovali je rump6ly dovniti pies hradby. TakC oblChaci nfisep pod- bour6vali podkopy, a to tim dovednEji, i e U nich jsou velke doly na ieleznou rudu a jsou proto U nich znfimy a v hoj- nCm pouiiv6ni gtoly vSeho druhu. Celou hradebni zed mtli pak vSude opatienu vEiemi o nekolika patrech a veie pokryty mok j m i koiemi proti ohni.

Potom se Eastymi v)ipady - dennimi i noEnimi - bud pokouSeli zaloiit pod nfispem ohefi nebo piepadali vojfiky zabranC oblthacimi pracemi. A vfSku naSich vf:ii, pokud je vyzdvihoval denni nfihoz na nhep, vyrovnfivali tirn, i e do vfSe nastavovali a spojovali rohovC trfimce sv)ich vEit. A podkopy, zamiient ke hradbfim, odk jva l i , tarasili je zpiedu zahrocenfmi a opfilenfmi trfimy a roztopenou smolou a ohromnt t6ik)imi balvany. Brfinili tak naSim hnfit je rychle kupfedu a piibliiit se hradbfim.

G A L S K E H R A D B Y

23. GalskC hradby pak vypadaji vesmEs asi takto: Tr6my se kladou na zem nepietriitt v pravCm lihlu k dtlce

celC hradby v stejnfch mezerhch ; vzdiilenost trhm od trhmu je stejnfi, a to vidy dvt stopy. Tyto Pndy trfimd se pak uvniti sepnou trfimy vaznfmi a potom zakryji hojnqm nfisypem navfiiky. ZminEnS u i mezera mezi trrimy sc pak na vntjSi licni strant vidy ttsnt vyplni mohutnfm kvAdrcm. Kdyi je takto prvni vrstva trlimB osazena a pevn6 spojcna v celek, klade se na ni navrch dalSi vrstva tak, i e se mezi trhmy zachovfivfi sice prhvt stejnfi mezera, i e vSak trfim horni vrstvy nedolthfi na tr5m vrstvy dolni, nfbri i e pi-i dodriovfi- ni stejnt vzdfilenosti od sebe jsou jednotlivk trhmy svirhny kameny vklhdanfmi po jednom mezint. Taksevrstvazavrstvou sklhdh celfi stavba, a i se dosfihne nSleiitC vf5ky hradby.

Tak s t aved hradba nejen neni nevzhlednfi a jednotvfir- nli, protoie se sti-idaji tram a kiimen a i-adi se pravidelnc v pi-imfch FadAch, ale takt se znamenitt hodi k QspeSnCmu hfijeni mEst, protoie pi-ed ohntm chrfini kamennfi v);- plii, proti beranu pak dievtnh konstrukcc, kterh je uvniti- zdi vfizbna prbbtinfmi trrimy dlouhfmi ponejvice Etyiicet stop a nedfi se ani prorazit ani roztrhnout.

24. AEkoli tolikero takovfchto vEci ztEiovalo vojfikbm oblthaci prhce a aE po celou tu dobu zdriovalo je pievlfi- dajici chladno a trvalt lijfiky, piece piekonali neusthlou praci vSecky tyto nesnfize a v pttadvaciti dnech vybudovali oblthaci nfisep ti-i sta tiicet stop Siroky a osmdesfit stop vysoky.

Kdyi u i se tcn nfisep ttmEi dotfkal ncpi-btelskt hradby a Caesar jako obvykle triivil pii dilc t t i noc a povzbuzoval vojfiky, aby ani na chvili neustfivali od prhce, by10 krfitce pi-ed pdlnoci zpozoroviino, i e se z nhspu kouii. Nepifitclt jej z podkopu zaphlili, souEasnt strhli po celfch hradbhch poki-ik a Einili vfpad dvtma branami po obou strnnfich

nispu s jeho vEiemi. jini zase z hradby hizeli z dhlky na nisep hoiici pochodnE a such6 diivi, lili vafici smiilu a jinC hoilaviny, takie sotva by10 kdy si rozmyslit, kde zakrotit dfiv nebo Eemu dfive odpomoci. Protoie vSak podle obvykltho Caesarova zafizeni byly vidy dvi. legie p k d tiborem v pohotovosti a jeStE vice se jich po smEnich stiidalo v prici, netrvalo dlouho, a u i jedni kladli odpor

. . v);padiim, jini zpEt odtahovali vEie a prdkopem pieruSovali hoiici nisep a dokonce i vSecko jinC osazenstvo piibihalo z tibora, aby hasilo.

25. Zbytek noci j i i uplynul, bojovalo se vSak pofid jeStE na vSech mistech a nepfiteli stile oiivala nadi:je na vitEzstvi, a to tim spiSe, i e vidEli zistEny na naSich vi:iich spileny a pozorovali, i e naSi nekryti nesnadno postupuji na pomoc, kdeito oni sami, na svC stranE, i e svEiimi silarni vystiidivaji vyCerpanC u vEdomf, i e zichrana Galie zileii zcela na tom okamiiku. A tu se udilo piimo pied naSima oEima nEco po nagem zdini tak pamEtihodnCho, i e jsme usoudili, takovi vEc i e se nesmi pfejit mlEenim.

NEjakf Gal hizel pied mEstskou branou do ohnE pfimo proti oblChaci veii hroudy loje a smdly podivanC mu fadou z ruky do ruky. O d pravCho boku projela mu stiela ze samostiilu, i e pad1 mrtev. Mrtvt jeho tclo pfekroEil hncd jeden z nejbliiSich a konal dhle tu t t i prici. A kdyi ten by1 usmrcen stejni: ranou ze samostfilu, nastoupil hned za druhtho tieti a za tfetiho Ctvrtf. A to misto nevyklidili obrhnci diiv, nei by1 ohefi uhaSen, nepfitelC na vSecli stranAch vytlaEeni a boj skonten.

N E Z D A R E N P P O K U S O B L E Z E N P C H o U T E K

26. GalovC zkusili u i vSecko moinC. Ale 6spEch nikde. Rozhodli se proto prchnout nazitii z mEsta. Vercingetorix

je k tomu piimo vyzqval a nakoilec dal k tomu rozkaz. Doufali, i e pokusi-li se prchnout za nocniho ticha, prove- dou to bez ve1k);ch z t r i t muistva, protoie jednak nebyl Vercingetorigiiv tabor od mi:sta daleko, a pak pis baiin, kter); se trihl souvisle mezi mcstem a tAborem, zdrioval Rimany v pronisledovini.

A j i i se to chystali v noci provtst, kdyi vtom matky rodin vybEhly nihle do ulic, S plAEem se vrhly k nohhm sv);ch inuid a iipCnlivE prosily, aby ieny svt a spoleEnt dEti nevydivali nepfiteli na smrt, kdyi jim piirozeni slabost Benstvi a dEtskt bezmocnosti br in i dht se na 6ti.k. A kdyi vidEly, i e muii stoji na svCm, ponEvadi strach v nejvEtSim nebezpcCi neznavri slitovhni, pusti se do kfiku a naznaEuji kimandm, i e jde o 6ti.k. GalovC podESeni strachem z toho, aby EimskA jizda neobsadila napfed cesty, upustili od svCho 6myslu.

27. PfiStiho dne posunul Caesar vEZ znova k mEstu a dohotovil oblChaci pricr , ktert dal stavEti u i diivc. A kdyi sc spustil velikf lijik, usoudil, i e je to poEasi zrovna vhodnt k provedeni rozhodntho 6dcru. Protoie vidcl, i c jsou str6ie na hradbich rozestaveny s ostraiitosti ponEkud men%, vyzval takt svC, aby si v dile vcdli liknavEji, a vyloiil jim, co m i v plinu. Legie si v krycich loubich potaji pfipravil pohotovC k boji, povzbudil je, aby si koneCn6 za tolik pfesthlfch 6trap sklidily ovoce vitEzstvi, urEil ocimEn). tEm, kdo prvni zlezou hradbu, a dal vojhkBm znameni k htoku. Ti vyrazili nhhle ze vSech stran a rychle zaplnili hradby.

28. NepfatelC, podESeni neEekanfm htokem, sraZeni z hradeb a vEii, zaujali klinovt postaveni na nimEsti a na volnEjSich prostranstvich, pevnE odhodlini svCst rozhodn); boj v bitevnim Siku, bude-li na ni. odnEkud 6toEeno.

Jakmile vSak vidili, i e nikdo se ncspouSti dolB z hradeb na rovnou pddu mcsta, n);bri i e se vSecko kupi vSude po celfch hradbiich, z obavy, aby vBbec nebyli zbaveni nadEje, i e uniknou, zahodili zbrafi a jednim 6prkem se hnali do nejodlehlejSfch EListi mEsta. GAst jich byla pobita vojiiky jeSti: v mEsti:, kdyi se sami tlaEili v 6zk);ch prBchodech bran, Eiist jezdci, kdyi u i se dostali ze bran ven. A nebylo z na- Sich jedintho, kdo by Sel po koEisti. Tak byli rozliceni i ctnabskym vraidEnim i 6trapami se stavbou celtho oblC- haciho dila, i e neSetEili ani vetchtho stifi, ani ien, ani nemluvfiat.

A tak se na konec z ccltho jejich poEtu asi EtyFiciti tisic lidi dostalo k Vercingetorigovi iivo a zdrivo sotva osm set muid, kteEi hncd pEi prvnim pokfiku vyrazili z mEsta vcn. Ten je - by10 j i i pozdi: v noci - piijal rovnou z 6tEku ve vSi tichosti, obivajc sc, aby jejich hromadn); pi-ichod a soucit prosttho muistva S nimi nevyvolal v tii- boPe nijakt pobouieni. A postaral se, aby daleko po cesti: byli rozestaveni jeho ddvi:rnici a piediici kmen8, ti aby si je podle kmcnd tfidili a pak je dBvali odviidEt k jejich krajandm do t t Eiisti tAbora, kteri byla od poEiitku kai- d tmu kmeni piidElena.

29. Druhtho dne svolal Vercingetorix shrqmiiidi:ni, uklidnil je i povzbudil, aby tak zcela neklesali na mysli ani se ncdiivali piivBdEt z rovnoviihy ne6spi:chem, jeni je postihl. Rimant pr); nezvitEzili ani statetnostf, ani v otevi-entm boji, n);bri zvliStni pohotovou obratnosti a zbEhlosti v oblthiini, v n&mi oni, Galovt, nemaji zkuSenosti. Na omylu je, Eekii-li lcdo ve vBlce jen a jen 6spi:ch. SBm nikdy nebyl pro to, hiijit Avarikum, oni sami jsou mu toho svi-dky.

Dob$vini Gergovie (VII, 32-53)

.lit: stalo pr); se je~ioill ncproziravosti Biturigd a piiliSnou povolnosti ostatnich, i e dog10 k tomuto nemiltmu ne- 6spCchu.

On pr); v5ak jej rychle napravi vi:tgimi GspEchy. Nebot' ty kmcny, kterk ncjsou jeStE s ostatnimi zajcdno, pfimEje .;v011 obezfelosti, aby se pi-ipojily, a sjednoti k jcdintmu cili cclou Galii, i e se jeji jcdnomyslnosti ani cel); svEt ncbude moci postavit. Toho pr); L]? skoro dosihl. Zatim je jen spravcdlivt, aby od nich pro spolctnt dobro dosiihl, i e zaEnou stav6t opcvnEnk tiibory, aby tak sniizc odolivali 11Ahl);m 11epfiitcls1i);m 6tokdm.

30. Tato Vercingetorigova feE se Galdm vclmi zamlou- xala, a hlavni: to, i e sAm ani po takovt riini: neklesl na mysli, i e se pied nimi neschoval nikde v Gkrytu, 5e se nebiil objcvit vojsku na oEich. A obecnC minEni pi-isuzovalo mu jcgti: vPtSi proziravost n pfedvidavost, protoie j i i tchdy - a to sc jim jegti: vcdlo - doporu?o\?al Avarikum zprvu vypiilit, pozdiji pak vyklidit. A talc jako U ostatnich voje- vBdcd viiha a moc ne6spCchcm poklesk, tak naopak Ver- cingetorigova viiinost a Eest priivi: neGspEchem den ode dnc rostla. Ziiroveii silily jejich nadi:jc Vercingetorigov);m ujiS- toviinim, i e ziskii i ostatni kmeny pro spoleEnou vEc. A p r i - vi: tenkriit se Galovt poprvk rozhodli stavEt opevnEnt t i - bory. A tak oni, lid6 svizelnC lopotf: nezvykli, byli Vercin- getorigovou osobnosti tak ohromeni, i e myslili, i e musi konat a trptlivi: nest vgecko, CO jim k i i e '17ercingetorfx.

31. A zcela podle svkho slibu usiloval Vercingetorix ziskat pro spoleEnou vEc zbfvajici jcSti: kmeny a likal jejich niEelniky dary a sliboviinim. K tomuto ukolu si vybiral vhodnt lidi; kaid); z nich se vyznal, jak jinC ziskAvat CO

nejsniize bud feEi ziludnou nrbo piiitc1sk);mi styky. Starh se, aby ti, kdo unikli z dobytkho Avarika, byli

znova obleEeni a vyzbrojeni. Zhroteii pak, aby byly pro- fidlt sbory uvedeny zase v plny stav, nafizuje jednot1iv);m kmenirn pevni? stanoven); pozet mu?;, kterf mu r n A b f t

dodiin do tAbora a do ktcrC lhdty. DAvii svolAvat a k sobi: posilat vSechny luEiStniky, jichi by10 v Galii pi-evelikt mnoistvi. TEmito opatfenimi jsou ztrAty v Avariku rychlc nahrazeny.

Mezitim Teutomatus, syn Olovik6n6v, kriil Niciobrogb, jehoi otec by1 naSim seniitem pocten niizvcm ,,piitcle niiroda fimsktho", pfitrhne k Vercingetorigovi s ve1ik);in poetem jezdcd vlastnfch i tEch, ktert si najal v Akvitinii.

C A E S A R M A R N E O B L E H A G E R G O V I I

C A E S A R R O Z S O u D f S P O R Y

H A E D U O

32. Caesar pobyl v Avariku j i i hezk);ch piir dni. Pndly mu tam do rukou znaEnt ziisoby obili i jin);ch potfeb v2ilcE- n);ch. I popfeje vojsku zotavent po takovt niimaze a nc- dostatku. Zimy by1 u i miilem konec a j i i sama roEni doba volala ho do pole a do boje. Vtom, kdyi u i se rozhodl vytrhnout proti nepi-iteli, zda by ho snad by10 moinii bud' vyliikat z baiin a hvozdb, nebo sevfit oblc8enin1, pi-ijdou k ni:mu najednou poselstvim niiEelnici Haedud prosit, aby pfispEl jejich kmeni VC chvili nejvEtSi tisni: na pomoc. PO- mEry jsou pr); U nich krajni: hrozivC. Odpradhvna bfval pr); U nich volen jedin); nejvyggi rifednik a vykoniival propbj?jEe- nou mu kriilovskou pravomoc vidy jen rok. Kdcito tea pry vykoniivaji ten Gfad dva, a jcdcn i druh); o sobi: tvrdi, on i e je zvolen podle 6stavy. Z nich jeden je Konviktolitivis, vysocc schopn); a urozen); mlad); mu?, druh); Kotus, kter); pochhzi z velmi start rodiny a nadto i osobni: jc nesmirnE vlivnq a mii rozsiihlt, mocnt pi-ibuzrnstvo. Jeho bratr Valeciiikus zastkval ten Gfad takt, v rocc priivi: minultm. Cel); kmen je prf ve zbrani, rozdvojen senit, rozdvojen lid.

I chrjnEnce m5 p1.f kaid); z nich svoje. A tak, nechi-li sc rozkol bujet dde , dojde pr); lt toinu, i e sc utki jedna strana kmene S druhou. Aby se tak nestalo, zileii pry jen na Caesarovi: obezEeltm zAsahu a osobnim jeho vlivu.

33. AEkoli Caesar poklidal pEimo za Skodlivt upustit od boje a vzdilit se od nepiitele, pEece zas jen dobEe vi:dEl, jak neblaht nisledky povstivaji z obEanskfch rozbrojb. Usoudil proto, i e jc nutno vEas zabrinit tomu, aby kmen tak mohutn); a tak pEitclsky spjat); S nirodem Eimskfm, kter); on s im vidycky podporoval a vSemoini: vyznameni- val, dal se strhnouti a i k ozbrojentmu nisili a aby si ta strana, kteri by zrovna nespolthala na svt vlastni sily, volala na pomoc Vercingetoriga. A protoie podle haedujskfch zikonb nesmEl ten, kdo zastival nejvySSi S a d , opustit haedujskt Gzemi, rozhodl se odebrat do Haedujska sim, aby snad nebudil zdini, i e nedbal v nEEem jejich privnich EidB nebo zjkonb. A cel); haedujskf senit i ty, mezi nimii byla pry ta rozepEe, povolal si k sobt do Dececie.

SeSel se tarn ve sv);ch pfedstavitelich skoro cel); kmen. Caesar se dovidal, i e by10 tajnE svolino jen p i r lidi a i e jinde a jindy, nei i i da l zikon, prohlisil bratr bratra za zvolentho, aEkoli zikony nejen zakazuji volit na nejvySSi hi-ad dva z jednt rodiny, dokud jsou oba naiivu, n);bri ncdovoluji jim ani bjrt Cleny senitu. I pEinutil Caesar Kota, aby sloiil GEedni moc, a Konviktolitiva vyzval, aby GEad podriel, protoie by1 zvolen podle zvykovtho priva ltmene za vedeni knEii, kdyi by1 GEad doEasnF: neobsazen.

C A E S A R P R I T R H N E P R E D G E R G O V I I

34. Takto rozhodnuv jako prostEednik vybidl Caesar Haeduy, aby na minult spory a rbznice zapomni:li, za-

nechali vSeho jintho a divali svt sily v sluibu jen a jen nynEjSi vilcc; zas1ouicn);ch odrnen aby od nEho ocekivali, a i bude mit Galii zcela pokoEenu. At mu poSlou rychle vSecku jizdu a deset tisic pEchoty, i e je chce rozloiit po stanovigtich jako hlidky k zaji5ti:ni zisobovini. - Vojsko rozdelil pak na dvE Eisti : EtyPi legie pEidElil Labitnovi, aby je vedl do lizemi Senonb a Parisib, Sest vedl s im podle ieky Elaveru do Arvernska proti mi:stu Gergovii. Polovinu jizdy pEidi:lil Labitnovi, polovinu podriel si pro sebe.

Kdyi o tom zvEdi:l Vercingetorix, dal strhat vSecky mosty pEes Elaver a dal se na pochod po druhtm bEehu Eek y.

35. Vojska byla jedno druhtmu na dohled a zpravidla stavCl Vercingetorix tabor piimo naproti tiboru Caesarovu, rozestavuje vfzvEdnt hlidky, aby si Rimant nEkde nevy- stavEli most a nepEevedli po ni:m vojsko. Pro Caesara to by10 postaveni zvliStE hrozivt, m61 obavy, aby mu Peka po vEtSi Eist l t ta nebrinila v postupu, protoie se Elaver nedi zpravidla pPebrodit dEiv, nei nastane podzim.

A tak aby k tomu ncdoSlo, poloii se tiborem v lesnattm mistE naproti jednomu z mostb, ktert dal Vercingetorix strhnout. PriStiho dne zbstal se dvEma legiemi pozadu v Gkrytu. Ostatni sbory poslal kupEedu se vSim vozatajstvem jako obyEejnE, rozdElil jenom nEkter6 poEtem silnEj3i kohorty, aby se budilo zdAni, i e poCet legii zbstivi stejn);. Dal jim jen rozkaz postoupit CO moin i nejdile. A kdyi se podle doby denni dohadoval, i e u i dorazily na tiboiiStE, pustil se do obnovy mostu pEimo na mostnich kblech, jichi spodni dil zbstival pod vodou nedotzen. S dilem by1 brzo hotov, pEevedl legie, vybral vhodnt tiboEiStE a odvolal ostatni sbory zase k sobE zpEt.

KdyB se o tom dovi:del Vercingetorix, postoupil rychlymi pochody kupledu, aby nebyl nucen svidi:t boj proti svt viili.

36. Odtud dorazil Caesar pitgm dnem pochodu ke Gergovii, svedl jeSti: ten den jezdeckou bitku a ohledal dh-

kladnt polohu mtsta. To leielo na velmi vysokCm kopci, pfistup k n tmu by1 odevSad nesnadny. Vzdal se proto mySlenky zttci mEsto Gtokem a do oblkhini se rozhodl nepouSt6t dPive, nei by si zajistil plynulC zisobovini.

Vercingetorix se vSak naproti tomu rozloiil tiborem na kopci poblii mEsta a rozmistil kolem sebe brannt sily jednotlivych kmenb v nevelikych vzdilenostech jedny od druhfch a kaidt zvliSt'. A krom toho dal obsadit vSecky vySiny toho hfbetu. A byla to hrozni podivani, kam jen oko dohlkdlo. NiEelnikbm pak tEch kmenb, jei si vybral do vileCni: rady, pfikazoval, aby se u ntho dennt schizeli hned S 6svitem, bylo-li by zihodno o nEEem se poradit nebo n6co zafidit. A nehylo tCmEE dne, aby nezkouSel jezdeckym bojem S pfimfsenim luEiStnikb, kolik je v kom z jeho lidi srdnatosti a zmuiilosti.

Proti mEstu Gergovii stil na samCm 6pati gergovijske hory pahorek u i polohou znamenitt chrinEn); a nadto na vSech stranich srizny, jako by jej ufizl. Driet jej naSi, zi-ejmi: mohli nepfiteli brinit jak v zisobovini vodou z valnC Eisti, tak ve volnCm picovini. Ale pahorek mEl v rukou nepPite1, tPebaie nepfiliS silnou posidkou. PEesto se Caesar vydal za noEniho ticha z tibora, posidku zahnal dfiv, nei mohla z mEsta pi-ijit pomoc, zcela to stanoviStt opanoval a umfstil tam dvE legie. Pak vedl od hlavniho tAbora k tomuto vedlejSimu dvojity pfikop, kaidy dvanict stop Sirokf, aby jednotlivci mohli tudy pfechizet z tibora do tibora bezpeEni pPed nhhlfrn nepi-itelskym Gtokem.

P O T L A C E N E , S P I K N U T ~ L I T A V I K A

H A E D U J S K ~ ~ H O

37. Zatimco se toto dilo u Gergovie, d i se Haeduj Konviktolitivis, jemui, jak u i vyloieno, pfisoudil Caesar nejvySSi haedujskjr 6Ead, arvernskymi pentzi ziskat pro

odboj a smlouvi se S nEkterVmi mladymi Haeduy, jejichi hlavou by1 Litavikus a jeho bratfi, mladi muiovC z rodiny velmi vzneSent. Podtli se S nimi o Gplatek a n a b i d i je, aby mEli na pamtti, i e se narodili VC svobodE a k tomu, aby vlidli. Jedinf pry u i jen haedujsky kmen oddaluje jinak zcela jistC vittzstvi Galie. Jeho p8sobiv.j pfiklad zdriuje pr); od odboje kmeny jeSti: zbfvajici. Pfejde-li ten do tA- bora odboje, nebude pr); pro Rimany v Galii misteEka, kde se pevnt uchytit. Jemu pr); sic prokizal Caesar leckte- rou Gsluhu, ovSem vidy jen potud, i e U ntho obhijil pro sebe vEc naprosto spravedlivou. Vice pry vSak cent vSem spoleCnou svobodu. Proi: pry by se spiSe HaeduovC mEli v otizkAch svCho priva a svych zikonb obracet o rozhodnuti na Caesara nei Rimant na Haeduy?

Mladi lid6 se dali rychle svksti jednak ieCi svtho nej- vySSiho Gfednika, jednak iiplatkem, a prohlaSovali dokonce, i e jsou ochotni byt hlavou toho podniku. Pak vSak uvaio- vali, jak vEc provtsti, protoie nedbv8i-ovali, Be se jejich soukmenovci daji jen tak bezc v6eho pohnout k tomu, aby se pustili do odboje. Shodli se zatim na tom, i e Litavikus pfevezme vcleni nad ttmi desiti tisici muib, kterC se maji posilat Caesarovi do vilky, a postari se o jejich vedeni. Jeho brati-i vSak i e pospili k Caesarovi napfed. A umluvi se, jak provAdEt vSecko ostatni.

38. Litavikus pfevzal vojsko. Kdyi by1 od Gergovie asi tPicet mil, svoli nihle vojiky a mluvi k nim, slzy v oEich: ,,Kam to tihnem, vojici? Koncc se vIi naSi jizdou, konec se vSi Slechtou! NiCclnici kmene Eporedorix a Viridomri- rus byli nafEeni ze zrady a bez i idn tho soudu od Rimanb popraveni. 0 tom si poslechnEte pi-imo ty, ktePi unikli rovnou z toho krveprolitt. Nebof j i , jemui byli povraidEni bratPi a v6ecko pi-ibuzenstvo, ncmohu vAm pro bolest vypovEdEt, CO se to stalo."

A d i jim pi-edvCsti ty, ktert u i napPed zevrubnt pouCil, CO by r i d od nich slySel. Ti vvloii hromadE vojskn tote?,

CO u i Litavikus povEd8l: VSichni jezdci haedujSti i e byli povraidEni, protoZe prf se srnlouvali s Arvcrfiy. Oni sami i e se ukryli v zAstupu pi:Sich a vyvAzli tak pl-imo z tC krvavC seCe. HaeduovC propuknou v kiilr a zapiisahaji Litavika, aby jirn poradil. ,,VCruC', on na to, ,,jako by to byla vi:c rady a nikoli nutnost pro nAs, pospiSit do Gergovie a spojit se s Arverny! Ci pochybujeme, i e se Riman6 po tak bohaprAzdnCm zloCinu j i i nesbihaji, aby ted pobili takC nAs? A proto, je-li v nAs jen trochu statecnosti, pomstEme smrt ttch, kdo zahynuli tak zcela nellodng, a pobijme tyto lotry zde!"

A ukazuje pi-itom na EimskC obCany, ktei-i byli s nim dfivEiujice v jeho ochranu. A hned jim pobere velikd mnoistvi obili a potfebnfch potravin, je samt dA pak ukrut- nE muCit a usmrtit. PO celCm haedujskCm kmeni rozelle posly, trvaje stejni: na svt lii o pobiti jezdcfi a nACelnikb a podnEcuje, aby se za kEivdy na nich pAchanC mstili kaidf tak, jak uCinil on.

39. Haeduj Eporedorix, mladf mu5 velmi vzneSenCho rodu a doma velmi vlivn);, a spolu s nim ViridomArus, stejnCho vi:ku a stejni. obliben);, ale ne rovnkho rodu, kterCho Caesar na doporuCeni DiviciAkovo povznesl z niz- kCho postavenf k nejvySSi hodnosti - ti oba se dostavili v pottu jezdcti, Caesarem jmenovitz k tomu vyzvAni. ZA- pasili mezi sebou o prvenstvi a v onom sporu o nejvySSi ~ E a d bojovali ze vSech sil jeden pro KonviktolitAva, druh); pro Kota.

Z tEch dvou Eporedorix, zvEdEv o zAmCru LitavikovE, zpravi Caesara o vcci jeStC ttmi:f o pdlnoci. Prosi, aby netrpEl jeho haedujskkmu kmeni zrazovat pEBtelstvi s nA- rodem iimskfm pro zvrAcenC plAny mIadiCk6. K tomu vSak prf, jak pi-edvidh, urEit5 dojde, spoji-li se s nepfitelem tolik tisic lidi, jejichi blaho ani pfibuzenstvu nemdie zbstA- vat lhostejno, ani bft br6no celfm kmenem na lehkou viihu.

40. Caesara ta zpriva vellni znepokojila, protoie vidy bfval haedujskCmu kmeni zvladte naklonEn. NezavPhA ani okamiik a vyvcde z thbora Ctyii k boji pohotovC legie a vSecku jizdu. Za takovfch okolnosti nebylo u i ani pokdy rozmi:ry tAbora zmeniit, protoic vSc zi-cjmi. zAleielo na rychlosti. K ochrani: tAbora zanechA lcgAta GAja Fabia s dvi:ma legiemi. Kdyi dal rozkaz zatknout Litavikovy bratry, shledA, i e krAtce pfedtim prchli k nepiiteli.

Vyzve pak vojiky, aby se ve chvili tak nalChavC nutnosti nemrzeli nad nimahou pochodu. VSechno hned je chtivo boje. Urazi tak s nimi pgtadvacet mil a haedujskf voj je v dohledu. Pusti na nE svoji jizdu, zdriuje tak jejich pochod a brAni jim v postupu, vydA vSak obecn); zAkaz nikoho vdbec nezabijet. Eporedorigovi a ViridomArovi, kterC Hae- duovC mEli za usmrcenC, piikAie, aby se mezi jezdci ok6- zale projiideli a na soukmenovce volali.

Kdyi HaeduovC ty dva poznali a Litavikhv podvod prohlCdli, zaCnou hned zdvihat ruce a dAvat tak znameni, i e se vzdAvaji, zahazovat zbraii a prosit o iivot. Litavikus prchne do Gergovie se sv);mi chrAnEnci, kteii podle galsktho mravu nesmCji svCho ochr6nce opustit ani v nej- horlim.

41. Caesar poslal k haedujsktmu kmeni posly, aby je zpravili, i e jen z milosti zachoval pfi iivoti: ty, kterC mohl podle vAleCnCho prAva pobit. Vojsku dal tEi hodiny odpo- Cinku v noci a pak se hnul ke Gergovii. Asi na pbl cestE mu jezdci poslani Fabiem podaji zprAvy, jak hrozivE nebezpeE- nf pro t6bor by1 to stav vi:ci. VyklBdaji, i e na tAbor 6toCily vSecky nepi-8telskC sily, Eerstvi i e Casto vystEidAvali vy- EerpanC a nepietriitou nAmahou boje nadobro vysilovali naSe, nebot' ti musili pro velikost tAbora setrvhvat na tA- borovCm valu bez vystiidAvAni, stale jedni a tii. MraEny SipG a stfelami vSeho druhu i e by10 mnoho naSich rangno. K odrAieni 6tokb i e velmi platnE piispivaly samostiily. PO 6stupu nepEitele i e Fabius, volni. nechav jen dvi: brAny,

ostatili ted tarasi, val zvyguje o pEedprsnE a pro pi.iSti den se piipravuje na podobn); 6tok.

Na tyto zpr6vy dorazi Caesar ttmEi za nadlidsktho 6sili vojkkd do t6bora jest6 pEed v);chodem slunce.

H A E D U O V E S E N A O K O P O D D A V A J ~

42. Zatimco se toto d6lo pied Gergovii, dostali Haeduo- VC prvni zpr6vy od Litavika, chvileEku vSak nevEnuji, aby se pEesvEdEili, jak se vEci vskutku maji. Jedny iene hrabi- vost, druht prchl6 ukvapenost - vic nei kter6 jin6 vlast- nost pro lid toho nAroda od pEirody pEiznaEnA - i e plank slechy maji za vEc prok6zanou. Rozchvacuji rnajetek Eim- skfch obEand, vraidi je a odvlCkaji do otroctvi. VEc, tak j i i ke z1);m koncdm spEjici, jeStE jen podnccuje Konvikto- litivis a vh6ni lid a i do zbesilosti, aby, jednou se dav na zloEin, se pak u i stydEl vrhtit ke zdravtmu rozumu.

Vojenskkho tribuna Marka Aristia - by1 na cestE k svt legii - vyk6iou z rnEsteEka Kavill6na, zaruEivSe se mu pEedtim bezpeEnosti. Odejit tak pEinuti takt ty, kdo tam byli usazeni za obchodem. Hned nato se na nE vrhnou na cesti: a oberou je o vgecko, CO vlekou s sebou. Kdyi se brhni, sviraji je v obkliEeni den a celou noc. A po velkfch ztr6- thch na jednt i druht stran8 svolaji si jeStE vEtSi dav lidi do zbranE.

43. Mezitim doSla zprkva, i e vSecky jejich voj6ky m6 Caesar ve svt moci. Ubchat se mohou k Aristiovi, prohlaguji mu, i e nic z toho, CO bylo, se nestalo z usneseni obce. NaPidi vySetEov6ni o rozchvacoviini majetku. Zabavi jrntnf Litavikovo i jmEni jeho bratfi. PoSlou k Caesarovi poselstvo, aby se mu omluvili. Toto vSecko Eini proto, aby dostali svt lidi zp6tky. Ale poskvrnEni zloEinem a zaslepeni ziskem z drancov6ni Eimsktho majetku, nebot' do t t vEci jich by10 zapleteno mnoho, a vydESeni strachem z trestu za to,

zaEnou tajnE: kout pl6ny na brann); odboj a poselstvy po- buiuji ostatni krneny.

TEebaie to vSecko Caesar vidEl a vEdEl, piece oslovi poselstvo CO moinh nejvlidncji. Nijak pr); pro nerozum a lehkovhinost davu nepron4Si tvrdSiho soudu nad ce1);m krnenem ani neumenSuje nijak svt pfiznE Haedudln. Sbm vSak, oEek6vaje v Galii jeStE vEt3 nepokoje a z obavy, aby nebyl potom svir6n vSemi kmeny ze vSech stran, uvaioval, jak jen se hnout od Gergovie, st6hnout zase vSecko vojsko dohromady a nebudit pEitom zdkni, i e ten odchod m i svdj pdvod v strachu pEed dalSim odpadhnim a i e je to jakoby iltEk.

C A E S A R C : H Y S T A U T O K N A T A B O R P R E D M E S T E M

44. CO tak o tom uvaioval, zd6lo se mu, i e sc mu naskytk pEileiitost provtst smEl); jak);si podnik slibujict ilsp8ch. Kdyi totii pEiHel do vedlejiiho t ibora na pfehlidku praci, vSiml si, i e pahorek, kter); m61 doposud v rukou nepEitel, je lidupr6zdn);, aE se tam pEedeS16 dny jeStE lidmi jen Eernalo. By10 mu to divno. Vypt iv i se zbEhd, jichi se k n6mu dennE hrnulo velmi mnoho, jak6 toho pEiEina. Vypovidali vSichni shodnE, CO mEl Caesar s6m u i rozvcdkami zjiStEno, i e hEbet toho hEebenu je ttmEE rovn);, ale zarostl); lesem a 6zk.j tam, kde je pEistup k druht stranE mbta . 0 toto misto i e se nepEitel silnE boji a nemysli pr); j i i jinak, nei i e budou ziejmE sevEeni jako valem ttmEE kolkolem a odfiznuti ode vSeho spojeni s vnEjSkem a od picovhni, ztrati-li i tento druh); pahorek, kdyi u i jeden maji Rimant obsazen);. Proto p j r povolal Vercingetortx viecko, aby toto misto valem zajistili.

45. Toto maje zji5tEno poSle Caesar zrovna tam znaEn); poEet jezdeckych Eet, o pdlnoci d6 jim rozkaz, aby vSude tudy projiid6ly s hlukem o nEco vEtSim nei obyEejnE. Za

hsvitu piikiie vyvtst ven z tibora velkC mnoistvi soumarfi i mezkd, sejmout z nich soumarskA sedla, mezkaidm pak rozkAie, aby nasadili piilbice, a vypadajice i vedouce si jako pravi jezdci, aby projiidi:li podtl nAvr6i. K nim pi.idi ntco skuteEn);ch jezdcb, aby zajiidEli hodni: dale k mEstu a poutali nepiitelovu pozornost. A d6 vSem rozkaz, aby rovnEi dlouhou oklikou miiili k stejnCmu cili. VSecky ty pohyby by10 z mEsta zdillcy pozorovat, nebot z Gergovie by1 v);hled dold po tAboie, ale na takovou vzd5lenost se nedalo zjistit, oC tu vlastnE jde. TakC jednu legii poSle Caesar po t t m i hibetu, a kdyi u i trochu postoupila, zastavi ji niie na GboEi a ukryje v lesich. PodezEeni Gald roste a tak piesunuji vSecky svt sily na tamto misto, aby je valem zajistili.

Caesar zpozorovav, i e se nepEAte1sk.j tabor vyprhzdnil, nai-idi, aby si vojAci zakryli ozdoby zbroje, schovali odznaky oddild, a pak je po ma1);ch hlouEcich, aby je nebylo moino z mEsta pozorovat, pievridi z hlavniho tAbora do vedlejSiho. LegAtdm, jei povEiil velenim nad jednotlivymi legiemi, vyloii, CO a jak si pi-eje mit provedeno. PEedevSim je vyzve, aby zdriovali vojAky, aby z bojechtivosti nebo v nadEji na koEist nepostupovali piiliS daleko. PEed oEi jim stavi, jakt nevyhody mA tertn do takovt nerovnosti zpfer);van);, a i e se jich lze uvarovat jedini: rychlosti. Piepad v pravou chvili i e tu rozhoduje a ne pravideln); boj. Nato d6 znameni zaEit. A souEasnC poSle z pravt strany jinou cestou vzhdru Haeduy.

46. VzdAlenost mbtskC hradby od rovnt pl6nE a po- CAtku stoupini byla tisic dvojkrokd - piimou EArou ovSem a bez zatACek. Dtlka cesty byla vSak ve skuteEnosti o to vi:tSi, CO k tomu piistoupilo zAkrutb, aby se zmirnila pEikrost svahb. Asi vpolou svahu mEli Galovt, jak to dovoloval piirozen); Gtvar kopce, vystavEnu podClnou hrAz, vyvedenou z velkgch balvand do v);Se Sesti stop, aby zdriovali Gtok nalich. Cel); prostor kopce dold od ni nechali

volnf, hoEejSi pdlku kopce a? po mgstskou hradbu zaplnily tAbory jednotlivvch kmenb, husti: jednim vedle druhdho.

~ T o K A B O J P R E D M E S T S K V M I H R A D B A M I

Na danC znameni dorazf vojAci rychle ke hrizi, pEe- kroEi ji a zmocni se tit tAborfi. A takov6 byla jejich rychlost pii zabirAni tAborfi, i e se krAl Niciobrogd Teutomatus, ~Eekvapen nAhle ve stanu, jak si tam ulehl k polednfmu odpoEinku, sti:ii vydral z rukou plenicich vojAkb do pdl tEla obnaien a na rani:nCm koni.

47. DosAhnuv tak vytEentho cile dal Caesar troubit k Gstupu. OkamiitE se zastavila desit i legie, U nii byl. Ale vojAci ostatnich legii neslySeli jasnE hlasu polnice, protoie je od desAtt di:lil dosti velk); Gval. VojenSti tribunovt a legiti snaiili se sice podle v);slovnCho Caesarova rozkazu zdriovat je od pfekotntho postupu, ale vojAci, strhov6ni nadEji na rychlC vitEzstvi, nepEAte1sk);m GtCkem a vzpominkou na GspESnC bitvy dPivCjSich CasG, nepoklkdali pro sebe nic za tak tCikt, aby toho stateEnosti nemohli dosAhnout. A tak neustali v pronAsledovAni diiv, dokud se u i nebliiili k mi:stskC hradbi: a branAm.

Tu vSak se j i i zdvihl na vSech stranAch m k t a kiik. Ti, kdo byli vzdAlenEjSL, vydESeni nAh1);m poplachem, protoZe se domnivali, i e nepiitel je branami u i v mbtg, vyiitili se na GtEku z mEsta ven. Matky rodin hkzely z hradeb dold 3aty a stEibro a vychylujice se nahqmi fiadry pEes hradbu a vzpinajice ruce zapEisahaly Rimany, aby s nimi mEli slitovhni a ne aby, jak pry uEinili v Avariku, nezdrieli vraiednC ruce ani od ien a nemluviiat. NCkterC se diivaly za ruce spouSti:t z hradeb a vzdAvaly se vojakfim.

Setnfk osmC legie LGcius Fabius prohlAsi1, jak by10 znAmo, ten den mezi svjrmi, i e pr); pokoje mu nedAvajf

avaricke odmPny a i e nedopusti, aby kdo jiny zlezl hradby diive. Pad1 nAhodou na tfi muie svtho manipulu, a dav se jimi povysadit, dostal se na hradbu. A sfim zase jim, jednomu po druhtm ruce podhvaje, na hradbu pomohl.

48. Zatim u i ti, kteii se shromhidili na druhC strani: mEsta, aby tu valem zajiStovali jeho obranu - to jsme $8 dfive pi-ipomn5li - zaslechli prvni kPik. Kdyi je potom podntcovala jeStE zpriva za zprAvou, i e mEsto je v rukou Rimanb, poslali napfed jezdce a hned za jizdou se tarn hprkem rozbchli i sami. Z nich kaidf, jak Eadou dobihali, zaujimal hned postaveni pod hradbou a rozmnoioval poEet spolubojovnikfi.

Kdyi u i se jich tak sbEhlo velikt mnoistvi, zaEaly matky rodin, kterC jeStE pfed chvfl vzpinaly ruce z hradeb k Rimantim, zapiisahat o pomoc svt, ukazovat se jim po galsktm zvyku s rozpuStEn);mi vlasy na znameni zoufalstvi a vyzdvihovat do v);Sky dgti, aby je GalovC vidi:li.

Pro Rfmany to nebyl rovn)t boj ani stanoviStEm, ani poEtem sil. Ziroveii vyEerpani bEhem i dClkou boje nesnadno odolzivali nepifitelskgm siliim svEiim a nedotEenfm.

49. Kdyi Caesar vidEl, i e se bojuje na nepfiznivtm mist6 a i e rostou nepiitelskt zhstupy, znepokojen u i napPed o svt vojhky, poslal k legLtu Titu Sextiovi, ktertho zanechal chr6nit vedlejSi tabor, aby vyvedl kohorty rychle z tfibora a postavil je na samtm hpati kopce proti nepfi- telsktmu pravtmu kfidlu. A kdyby snad uvidEl, i e jsou naSi vytlaEeni ze svtho postaveni, aby odstraJova1 nepfitele pronhsledovat je volni: a bez piekLiky. S i m ze svtho diiviij6iho stanoviStE s legii ponEkud postoupil a vyEkival tam vysledku boje.

50. Bojovalo se velmi ostfe mui proti muii. Nepi6telC spolkhali na vyhodnk postavenf a poCetni pfevahu, naSi na statehost. Tu se nhhle objevili zprava, po naSem boku Stitem nekryttm, HaeduovC, kterC Caesar poslal z pravC strany jinou cestou vzhiiru, aby sfly nepihtelskt protAhl do

Sffky. Ti silni: podbili naSe svou vqzbroji, nepfatelskt velmi podobnou. A tfebaie by10 vidEt, i e maji pravC rAmE obna- ieno, coi by10 obvyklt domluvent poznivaci znameni, pfece se naSi vojAci domnfvali, i e to nepfatelt uEinili prAv8 jen proto, aby nbs oklamali.

S T A T E C N Y S E T N ~ K M A R K U S P E T R ~ N I U S

Tu chvili take byli setnik Lhcius Fabius a tfi vojhci, ktefi vystoupili na hradby spolu s nim, obstoupeni, zabiti a mrtvA tEla byla shazovhna z hradeb dolb. Markus Petrb- nius, take setnik osmC legie, by1 pfi pokuse vyrazit branu piepaden piesilou. Poset ranami a proto zoufaje u i nad svou ziichranou volal na vojhky svCho manipulu, ktefi Sli S nim: ,,SpoleEnE s vAmi se u i zachrhnit nemohu, ale aspoii o vAS iivot pfec jenom se postarAm, kdyi jsem vAs z touhy po slAvi: uvedl v nebezpeEi. Pro vAs je tu piileiitost, chopte se ji a hledte se zachrinit!" S tim se vrhl rovnou doprostied nepMtel, dva z nich zabil, ostatni zahnal jeSt8 pongkud od briiny. Kdyi se mu pokouSeli jeho lid6 pomoci, iekl : ,,Marni: se mnE pokouSite Zivot zachrafiovat. Krev mi utik$ sily m8 opouStCji. 0dejdi:te proto, dokud to jde. A zpitky k na3f legii!" A tak bojuje za chvili padl, ale svC vojaky zachrAni1.

51. NaSi byli na vSech stranAch v tisni. ZtrativSe ul: SestaEtyficet setnikfi byli ze svCho postaveni sraieni po liboEi dolb. Galy vSak, a2 pfiliS smEle se za naSimi derouci, pozdriela desita legie, kterii jako ziloha zaujala svC postaveni na mfsti: u i trochu rovnEjSim. K t t se zase

piidruiily kohorty tiin4ctt legie, ktert vyvedeny z ved- lejSiho t4bora zaujaly s legitem Titem Sextiem postaveni vfSe nad tiborem. Jakmile se obE legie dostaly na rovinu, postavily se hned zase Eelem proti nepiiteli. Vercingetorix pak odvedl svt sbory od Gpati kopce zptt za opevnEni. Toho dne jsme mEli ztr4ty jen o m410 menSi nei sedm set muiii.

C A E S A R P R O M L U V ~ K V O J S K U

A O D T A H N E O D G E R G O V I E

52. Nazitii svola Caesar vojenskt shromiidEni. PokAr4 nerozv4inou nedotkavost vojikd, i e si sami osobovali rozhodovat, kam a2 se m4 podle jejich zdini postoupit a CO

dElat; i e se na znameni k Gstupu ani nezastavili, ani se nedali zadriet vojenskjrmi tribuny a legity.

Vyloiil, CO dovede v boji zpdsobiti takovi Elenitost kop- covittho kraje. S i m pry si to zaiil u Avarika, kdyi piekva- piv nepiitele bez vddce a bez jizdy, piec jen z rukou pustil jistt vitEzstvi, aby pro nepiiznivost mista nedoSlo v zipase k sebemenSi nehodE. Velmi p r j se podivuje jejich odvaze, kdyi je nemohlo zdriet ani opevnEni tibora, ani vfSka kopce, ani hradby mEsta. StejnE vSak i e vytjrki jejich nev4- zanou zvfili a osobivost, kdyi se domnivaji, i e oni ltpe rozumEji vitEzstvi a koneEntmu vjrsledku nei s6m vrchni vojevddce. On i e i 4 d i od vojika nemCnE kizeii a sebe- vl4du nei stateEnost a hrdinstvi.

53. Takto promluviv ke shromAidEni, nakonec EeEi povzbudil vojriky, aby se proto neznepokojovali ani nepii- Eitali nepiitelovE zdatnosti, CO jim zpdsobila nevfhodnost bitevniho postaveni. Uvaiuje pak stejnE o odchodu od Gergovie, jako zamjrSlel u i diive, vyvedl legie z t4bora a se- Sikoval je na vyhodntm mistt k bitvt. KdyB Vercingetorix piesto driel svt sbory za opevnEnim a nesestupoval na

rovinu, svedl Caesar, a to GspESnE, jenom bitvu jezdeckou a odvedl vojsko zase zpitky do t4bora.

PiiStiho dne udElal tot63 a soudz, Ee to staEi srazit galskou vychloubaEnost a dodat vojikBm mysli, hnul se do Haedujska. Kdyi ho ani nyni nepiitel nesledoval, obrStil se tietiho dne zase k iece Elaveru, opravil most a vojsko po n tm pievedl.

Z R A D A H A E D U D

54. Tam Haeduy Viridomirem a Eporedorigem po- iAdAn o slySeni dovid4 se od nich, i e Litavikus s veikerou jizdou odjel do Haedujska, aby tam podnitil odboj. Je pr); tieba, aby oni sami ho tam pfedejeli a utvrdili vErnost kmene. AEkoli mEl u i Caesar z mnoha vEci jasnE prok6zinu vErolomnost HaeduB a soudil, i e se odchodem tEch dvou odboj kmene jenom urychli, piece se rozhodl nezadriovat jich, aby se bud nezdilo, i e jim kiivdi, nebo aby nevzbu- zoval podezieni, i e m4 obavy. Jen kdyi odchAzeli, vyloiil jim kritce, CimvSim se u i o Haeduy zaslouiil: v jaktm stavu a v jakCm poniieni je nach4zel pii piichodu, nahnant do hrazenjrch mtsteEek, pokutovant ztritou pddy, zbavent vSech spojencii, S jakfm biemenem platd, S rukojmimi vymihanjrmi na nich nejvjrS potupnE. A k jaktmu je z toho vSeho povznesl postaveni, k jakt vAinosti, i e by10 vidtt nejen, i e se vritili do nEkdejSich dobrjch pomErii, ale i e dosAhli dokonce vEtSi ddstojnosti a vlivu nei vfibec kdy piedtim. Toto jim uloiil Haeduiim vyiidit a pak je propustil.

55. Noviod6num by10 haedujskC hrazenC mEsto polo- Zen6 vjrhodni: na bEezich Ligeru. Sem dal Caesar u i dEive dopravit vSecka galskb rukojmi, vSecky obilni zbsoby, vojenskou a vefejnt pokladny, vCtSinu svjrch osobnich zavazadel i ndkladd vojska, sem odeslal velikjr poEet koni, nakoupenjrch pro tuto vdlku v Itdlii a Hispinii.

Kdyi tam piiSli Eporedorix a Viridombrus, zjistili si hned, jakC jsou v kmeni pomcry: i e Litavika pEijali Hae- duovC v Bibrakte, coi je U nich nejvjrznamni:jSi mi:sto - nejvySSt GEednik kmene Konviktolitdvis a vEt9ina sendtu i e U ni:ho m6li schbzku, k Vercingetorigovi i e by10 jmCnem kmene poslbno poselstvo sjednati mir a pibtelstvi. Tak vjrhodn); stav vcci - usoudili hned oba - nesmEji nechat nevyuiitjr. A tak povraidili v Noviodlinu EimskC strbie i obEany, kteii se tam seSli za obchodem nebo mcli tamtudy cestu, o penize a o koni: se rozdelili mezi sebou, rukojmi kmend dali odvCst k nejvySSimu 6Eadu do Bibrakte. Pak mbteCko zapblili, protoie soudili, i e je sami neudrii, a aby Rimandm nebylo nEjak k uiitku. Obili, pokud nakvap staCili, odvezli si na lodich, ostatek nahbzeli do Eeky nebo takC spblili.

Sami pak zaEali ze sousedntch krajb stahovat b r a n d sily, rozmistovat strbini oddily a hlidky po bEezich Ligeru a ukazovat se s jizdou vSude po kraji, aby nahbnEli strachu, i e by tak mohli Rimany vdbec odfiznout od zbsobovbni, nebo je nedostatkem dohnat aspoii, aby se klidili do Pro- vincie. V tC nadi:ji je utvrzovalo hodni: takC to, i e Liger tdnim stoup1 tak, i e se zdblo holou nemoinosti jej pEebro- dit.

C A E S A R T A H N E D O S E N O N S K A

K L A B I E N O V I

56. Dostav zprhvy o vSem tomhle, CO se uddlo a dElo, usoudil Caesar, i e je nutno pospiiit si, bude-li musit pEi stavbi: mostB podstoupit boj, aby mohl bojovat diive, nei by tam nepiitel shromAidil vgtli sily. Nebot zmEnit pldn a obrdtit se zp6t do Provincie - jak snad leckdo v danC chvili mEl za nevyhnutelnC - brdnila mu jednak hanba a neddstojnost nEEeho takovCho, i v cesti: se mu tytici hory Cevennskt s neschfidnjrmi cestami, jednak, a to pEedevSim, i e se velmi obdval o Labitna odlouEentho ddlkou a o legie, kterC poslal s nim.

Proto koni nadmiru velkC pochody dnem i noci a octne se k obecntmu piekvapeni u Ligeru. Jizda naSla mu brod na nalthavou nutnost chvile pomErnE jeStE piihodnjr, i e aspoli paie a plece zdstdvaly vojdkdm nad vodou, aby si tak mohli vjrzbroj ntst nad hlavou. A jizdu rozestavil v fece, aby se o ni ldmal silng proud. A protoie nadto nepEitel ve zmatku prchl, sotva nds spatiil, pEevedl Caesar vojsko bez pohromy. PO dcdindch se zmocnil obili i hojnE dobytka, bohati: tim zdsobil vojsko a dal se na pochod do Senonska.

L A B I E N O V A V P P R A V A P R O T I P A R I S I U M

57. Zatimco se toto ddlo kolem Caesara, zanechal Labit- nus ndhradni zdlohy, kterC neddvno doSly z Ithlie, k ochrani: vozatajstva v Agedinku a sdm tdhne se Etyimi legiemi do LGtCcie. To je mi:sto Parisid a leii na ostrovE Eeky SCkvany.

Kdyi se nepEhtelt dozvEdtli o jeho pfichodu, shromhidily se ze sousednich kmend velikt b r a n d sily. Vrchnim velenim povEEili Kamulogena z kmene Aulerkfi, kter); by1 k tCto vysokt hodnosti povolhn pro obzvlhftni znalost vojenstvi, pEestoie to by1 stafec u i vEkem seS1f. Tomu neuSlo, i e nad Llittcii je thhlf moEhl, kterf vylCvd svC vody do Stkvany a Eini celf ten kraj velmi t t iko pfistup- nfm. I usadil se tam a chystal se brhnit naSim v pEechodu Eeky.

58. Zprvu Labitnus zkouSel posouvat kupEedu ochrannC kryty, zasypivat baiinu chrastim a vSelijakou zavdikou a zEizovat pevnou cestu. Kdyi vSak vidE1, i e dobudovat takovf piechod by by10 piiliS obtiint, vytrhne po pdlnoci tiSe z thbora a stejnou cestou, kterou pEiSel, dorazi do Meciostda. To je senonskC mEsteCko a leii na stkvanskkm ostrovt prdvE tak, jak jsme vfSe Eekli o Llittcii.

Tam zabere asi padesht lodic, seskupi je rychle dohromady, nalodi voj5ky a zmocni se m b t a bez boje, protoie jeho obyvatelt, z nichi valnh Ehst byla povoldna do vhlky, vydE3eni nenadhlgm tim piepadem ztratili vSecku roz- vahu. Most, nepiitelem v pEedchozich dnech strienf, zas vystavi, vojsko pievede a dh se po proudu dold k LGtCcii. NepEhtelt dostavSe o tom zprhvy od uprchlikd zMeciostda, daji rozkaz LGttcii zaphlit a strhnout jeji mosty. Sami odthhnou od baiiny a usadi se na bEehu Stkvany naproti Llittcii zrovna proti tdboru Labitnovu.

59. Ji i se proslfchalo, i e Caesar odtdhl od Gergovie, j i i dochdzely vSelijakt zvEsti o odpadnuti Haedud a daEicim prf se vzbouieni Galie a GalovC v rozhovorech ujigfovali, i e Caesar, maje zamezenu cestu pEes Liger a donucen

nedostatkem obili, zamiEil nakvap do Provincie. Bellova- kovC pak, sotvaie zvEdEli o odpadnuti Haedub, jak uf piedtim byli nespolehlivi sami od sebe, hned zaEali sbirat vojsko a nepokrytt se chystat k vhlce.

A tu vidtl LabiCnus, i e kdyi se tak od zdkladu vEci zmEnily, musi se ted' rozhodnout pro nEco zcela jinCho, nei jak myslil pi-edtim. NepomfSlel u i na to, aby se dodElal zvliStniho nEjaktho lispEchu a vyzfval nepEitele k boji, n fb r i aby vojsko pEivedl bez pohromy zpEt do Agedinku. Nebot na jednC stranP: Eeky na ntho dotirali BellovakovC, kter);ito kmen mb v Galii nejlepSi povbt CO do stateEnosti, druhf bieh mZl v moci Kamulogenus pohotovfm a dobEe vyzbrojenfm vojskem. A nadto jeStt zamezovala jeho legiim cestu k vozatajstvu a ochrannfm oddilhm v Agedinku velmi mohutnd ieka. Postaven nhhle pEed takovC nesnhze vidEl, i e pomoc nutno hledat jedinP: ve zmuiilC rozhodnosti.

60. A tak svolal k veEeru vhleEnou radu a s ddrazem ji vyzval, aby jeho rozkazy byly provAdtny sv8domitE a horliv*. Lodice, kterC odvlekl z MeciosCda, pEidEli po jednC rytiEdm fimskfm s rozkazem, aby po prvni hlidce pluli tiSe EtyEi mile po proudu a tam na ntho poEkali. Pt t kohort, ktert poklhdal za nejmCnE zdatnt pro boj, zanechd na ochranu thbora. Ostatnim ptti kohorthm tCie legie dal rozkaz, aby o pdlnoci tihly se vSim vozatajstvem za veliktho hluku proti vodt. Seiene takC Eluny a poSle je za hlasittho pleskhni vesel rovnti proti proudu. SAm za chvili nato vyrazi potichu s tEemi legiemi a zamiEi tam, kam dal lodim rozkaz pfirazit.

61. Kdyi u i tam naSi dorazili, pEekvapi a potEou ne- pEhtelskC vfzvtdnt hlidky, jak byly rozloieny vSude podle Eeky a nic netugily, protoie se nhhle strhla hroznh boufe. Pak je rychle pEepraveno ptSi vojsko i jezdectvo za Eizeni rytiEd Eimskfch, ktert LabiCnus tim likolem povEPil.

Skoro souEasnt je k rhnu nepfiteli hlhSeno, i e je v Eim- skCm thboEe neobvykle rugno, velikf voj i e po biehu thhne

vzhdru proti proudu, v stejnych mistech i e je jasnE slySet pleskot vesel a o nEco doleji i e se pfepravuje vojsko na lo- dicich. Z tEch zpriv soudil nepiitel, i e legie pfechiizeji Eeku na tfech mistech a i e se RimanC, podESeni odpadnutim Haedud, chystaji vgichni utikat. I rozdElil svoje sily takC na tfi dily. Striin); oddil zanechal zrovna proti na- Semu tiboru, malf houfec vyslal smErem kMeciosCdu, aby postoupil jen tam, kam a i dojedou naSe lodice, a vSecky ostatni svC brannC sily vedl proti LabiCnovi.

62. Za svitini byli jii i naSi vSichni piepraveni i nepfitele by10 vidEt seSikovanCho k boji. LabiCnus vojiky povzbudil, aby mEli na pamEti dfivijgi svou statehost a tolik skvE1);ch bitevnich GspEchd i aby si iivE piedstavili, i e osobnE je tu s nimi s im Caesar, za jehoi vedeni Eastokrit u i nepfitele zdolali. Nato hned d i troubit k boji. Pfi prvni sriice je nepfitel na pravCm kfidle, kde stila sedmi legie, vrien zpEt a zahnin na 15tEk. Na levCm kiidle vSak, kde mEla svC stanoviStE legie dvanicti, padly sice prvni fady nepEitelskC zprobodiny hozenfmi kopimi, ostatni vSak pfesto kladli odpor velmi tvrdoSijn); a ani zdini, i e by nEkdo chtEl utikat. Stil tam po boku sv);ch vojikfi s im vddce nepfitel Kamulogenus a povzbuzoval je. Ale ke komu se na konec schfli vitEzstvi, zdstivalo i ted pofid je9tE nejistC, Kdyi tribunfim sedmC legie by10 hligeno, CO se dEje na levCm kiidle, objevili se se svou legii nepfiteli v tfle a zaGtoEili. Ale ani ted se z nepiitel nikdo nehnul z mista, nfbr i vSichni byli obkliceni a do jednoho pobiti. Stejn); GdEl stihl tu i Kamulogena.

Kdyi pak se ti, kteii byli jako striin); oddil zanechini proti LabiCnovu tiboru, doslechli, i e doSlo k bitvE, hned Sli svfm na pomoc a obsadili kopec. Nemohli vSak odolat

litoku naSich vojiikd - vitEzd. Tak tedy strZeni v zmatenf dav prchajicich krajand byli naSimi jezdci pobiti, pokud jich neukryly lesy a kopce.

Splniv se zdarem tento svdj Gkol, vriiti se LabiCnus do Agedinku, kde by10 zanechino vozatajstvo celCho vojska. A odtud dorazi se vSemi sv);mi sbory k Caesarovi.

V E R C I N G E T O R I X A C A E S A R S B I R A J I P O S I L Y

S N E M A N O V A M O B I L I Z A C E

G A L 0 V B I B R A K T E

63. Kdyi veSlo odpadnuti Haedud hodnovErnE ve znimost, odboj se rozmih6. HaeduovC posilaji na vSecky strany poselstva. CO jen zmohou svfm vlivem, viinosti i penEzi, vSim pracuji k tomu, aby kmeny ziskali pro vzpou- ru. Majice v rukou rukojmi, kteri jim Caesar svEfil, hrozi jejich popravou, aby zastraSili jeStE vihajici. Na Vercin- getorigovi se doiaduji, aby pPiSel k nim a spolu s nimi smluvil, jak vtsti vilku. A jen toho dosihli, u i usilujf, aby jim by10 d ino vrchni veleni. Kdyi o tu vEc doSlo ke sporu, je ohliSen snEm celC Galie do Bibrakte. Tam se takC sejdou odevSad v plnCm poEtu. Rozhodnuti o vEci se ponechh obecnCmu hlasovini. Vgichni do jednoho schvili Vercingetoriga jakoito vrchniho velitele.

Tohoto sni:mu se nezGEastnili RCmovC, Lingonovt a TrCverovC. RCmovC proto, i e zdstivali vErni piitelstvi s Rimany. TrCverovC pak proto, i e byli pfiliS daleko a byli tisnEni Germiny, CO? takC by10 pEiEinou, pro? se vilky vdbec neGEastnili a tC ani on6 strani: neposilali pomocnC sbory.

HaeduovC nesou velmi trpce, i e byli vytlaEeni z vedouciho postaveni, naiikaji nad tim zvratem osudu, touii

op8t po Caesarovt laskavosti. Nemajf vgak piece jenom odvahu odlouEit se svfmi plAny od ostatnich, kdyi u i se s nimi zdvihli k odboji. Eporedorix a Viridomdrus, mladi lid6 smElych tuZeb, podiizuji se jen neochotns vdli VercingetorigovE.

64. Vercingetorix uloZi ostatnim kmentm rukojmi a urEi lhfitu, dokdy je odevzdat. NaEidi k tomu, aby se rychle shromiiidila vSecka jizda, patndct tisic celkem. Po- kud jde o pEchotu, prohlAsi, i e se spokoji S tim, CO ji m51 piedtim. Ani StEsti nebude p j pokouSet, ani se utkdvat polem. Ale i e mA jizdy nadbytek, je pr); mu zcela snadno znemoiiiovat Rimandm zdsobovdni obilim i picovAni. Jen a t prf zcela klidnE sami niEi svC zAsoby obili a pdli svC dvorce, kdyi pfec vidi, i e obEtovAnim soukromCho majetku ziskdvaji natrvalo nezAvislost a svobodu.

PO tEchto opatfenich uloii Haedudm a SegusiAvbm, kteii jsou sousedy Provincie, postavit deset tisic pESich. Nadto pfidA osm set jezdcd. Vclitelem tohoto vojska uEini Eporedorigova bratra a poruEi mu napadnout Allobrogy. Z druhC strany poSle Gabaly a z Arvernd iupy Provincii nejbliiSi do Helvijska, rovnEi RutCny a Kadurky do Gzemi Volkd Arekomickfch, aby jejich kraje zpustogili. NicmCnE se pokouSi diive jeitE skrze tajnC posly a poselstva vehnat do vzboufeni Allobrogy, nebot doufal, i e se od posledni vAlky jejich mysli zrovna jeStE neuklidnily. Jejich piedAkdm slibuje penize, kmeni pak vlddu nad celou Provincii .

C A E S A R P O V O L A N A P O M O C

P R A T E L S K ~ G E R M A N Y

65. Proti vScmu takovCmu ohroieni Provincie byla pohotovE pomoc vSeho vSudy dvaadvaciti kohort, sebra- nfch v Provincii samC, kterC rozestavoval vSude na

obranu legAt L6cius Caesar. HelviovC se na svdj vrub utkaji v bitvE se souscdy, jsou vSak odraieni - a kdyi pad1 nAEelnfk kmene Gdjus Valerius Domnotaurus, syn Ka- burdv, a mnoho jinfch -, zahnAni do m6st za hradby. Zato Allobrogov6, hustE rozloiivSe obrannC oddfly podle Rhodanu, zabezpeEuji svC hranice s velkou peElivostf a obezielosti.

Protoie Caesar vidEl, Ze v jizdE m6 nepfitel pfevahu a on sAm vSecky cesty uzavieny, takBe se nemdie nadft nijakC pomoci z Provincie ani z ItAlie, poSle za Rfn do GermAnie k tEm kmenam, ktert v piedeSljrch letech piimgl k pokoji a miru, a povol6 si od nich jezdce a lehkC pESce, kteii dovedli bojovat jezdcdm bok po boku. A i e mEli konE ne dost vhodnC, odejme Caesar, hned jak piiSli, konE vo- jenskjrm tribundm a ostatnim iimskjrm rytiidm i dobro- volnE piesluhujicim a piidEli je GermAndm.

66. Zatimco se toto ddo, schdzeji se ncpMtelskt brannC sily z Arvcrnska a jizda uloienA celC Galii. Kdyi u i jich by1 pohromadE velkjr poEet a Caesar tAhl pomezfm Lin- gonska do Stkvanska, aby mohl snAze piispEt Provincii ku pomoci, usadil se Vercingetorix ve tiech tiborech asi dcset mil od Rimand. SvolA si pak shromAidEni veliteld jfzdy a dokazuje jim, i e je tu chvile vitEzstvf.

R i m a n ~ p e jsou na 15tEku do Provincie a vyklizejf Galii. To prjr mu statf, aby na tu chvili udriel svobodu. Pro mir vSak a pokoj do budoucna je p j to mAlo platnC. Jak pry totii Rimand seienou vEtSi brannC sily, hned se zas vrAti a vAlku nenechaji. Proto pr); a t na n6 udeii v jejich pochodovdm litvaru a nepohotovosti k boji. Pd- jdou-li legie svjrm napadenym druhdm na pomoc, tim se budou omeSkAvat, pak pr); nedorazi k cfli svtho pochodu -

Provincii. A nechaji-li - coi prf sdm md za pravdEpo- dobngjli - vozatajstvo vozatajstvem, jen aby zachrhnili holy iivot, pak prf pi-ijdou jak o nezbytni: nutnt poti-eby vdleEnC, tak o vEdomi vlastni svt cti vojenskt. A nepi-dtel- skd jizda? Z tC i e jedinf se neodvdii na koni vyjet z voje, o tom pr); prdvi2 ani sami Galovt nesmiiji zapochybovat. Aby oni fitok provedli s odvahou tim vi:tSi, vgecky svC pBi sbory bude pr); mit on, Vercingetorix, v pohotovosti pEed tibory a nepfiteli bude na postrach.

Souhlasni: vzkPiknou vSichni velitelt jizdy, i e se maji zavdzat navzdjem nejslavn6jSi pi-isahou, i e kdo dvakrdt neprojede nepfStelskfm vojem, nemh u i bft pEijimhn pod sti-echu domova a i e se nesmi u i vrdtit ani k detem, ani k rodiZbm, ani k manielce.

67. Plhn by1 schvdlen, vSichni se zavdzali pEisahou. PEiStiho dne byla galskd jizda rozdglena ve ti-i oddily: dva se v bojovtm seskupeni objcvi po pravtm a levtm boku iimskCho voje, tEeti zaEne od pfedvoje brdnit voji v postupu. Dostav o tom hldSeni, dd Caesar rozkaz, aby takC jeho jizda vyjela proti nepi-iteli ve tEech oddilech. Bojuje se souEasnE ve v5ech oddilech. Voj se zastavi. Vozatajstvo si vezmou legie mezi sebe. Bylo-li kde naSe vidi:t v nebez- peEi nebo ve vEtSi tisni, tam dAval Caesar legiim vidy rozkaz zahtoEit, tam obrdtit Sik. To zdriovalo nepEitele od dotirdni a naSim doddvalo mysli spolu s dbvErou v jistou pomoc.

KoneEnE se Caesarovi G e r m h i dostanou na pravCm boku na temeno vfSiny a zaienou nepEdtelskC jezdce z toho postaveni. Prondsleduji pak prchajicf a i k Eece - tam by1 usazen s pESimi svfmi sbory Vercingetorix - a nemdlo prchajicich pobiji. Jak to zpozorovali ostatni galSti jezdci, daji se na ~Iti:k z obav, i e budou obkliEeni.

VSude dochdzi ke krvavk Eeii. TEi vzneSeni HaeduovC jsou zajati a dovedeni k Caesarovi: Kotus, velitel jizdy, kter); o poslednich volbich m61 zndmf spor s Konvikto- Dob+vini Altsic (VII, 68-88)

litiivem, Kavarillus, kter)i by1 po odpadnuti Litavikovt velitelem haedujskvch pESich sil, a koneEnE Eporedorix, za jehoi vhdcovstvi vedli HaeduovC vklku se SCkvany jeStt pied piichodem Caesarov)im.

C A E S A R D O B U D E A L E S I E

P O L O H A M E S T A A P O S T A V E N ~

V O J S K

68. Kdyi byla vSecka galskk jizda obrkcena na tittk, odvedl Vercingetorix svC pESi sily tak, jak je mEl, bez vozatajstva, rozmisttiny pied tAbory, a hned se dal na pochod do Altsie, mEsta Mandubib. Vozatajstvu nechal rozkaz, aby rychle vyjelo z t6borb a nksledovalo ho v patiich.

Svtmu vozatajstvu dal Caesar vyjet na nejbliiSi kopec, zanechal mu na ochranu dvE legie a pustil se za Vercin- getorigem sleduje ho, pokud to dovolovalo denni svEtlo. Pobil piitom asi t i i tisice nepiktel ze zadniho jejich voje a poloiil se u i nazitii t6borem pied Altsii. Prozkoumal si polohu mEsta. Nepiitel by1 podESen, i e utrpEl porhiku pr6vE s jizdou, na n i i z celCho svtho vojska nejvice spo- lthal. Caesar povzbudil voj6ky do pr6ce a zaEal AlCsii obh6nEt nkspem.

69. HrazenC mEsto AlCsia samo by10 na temeni vrchu nadmiru vysoko, takie by10 ziejmo, i e ho nelze dobjrt ne i obleienim. Upati toho vrchu omvvaly na dvou stra- n6ch dvt Eeky. Pied mEstem se t6hla plkii asi t i i mile dlouh6. Na vSech ostatnich stranach obkliEovaly mtisto v nevelikC vzd6lenosti stejnE vysokt vrchy. Pod mEstskou hradbou na vychodnim 6boEi vrchu zaplnily celt to prostranstvi brannC sily galskC, protAhnuv5e zpiedu k zajiStEni tohoto t6boiiStE piikop s kamennou hr6zi Sest stop vysokou.

OblChaci opevneni budovant Rimany mElo obvod deset

mil. Na vhodnych mistech by10 postaveno osm tkborh, jei byly navzhjem spojovkny opcvnEnim. A zbudovhno tam tiiadvacet baSt. Do tEch baSt dosazovkny ve dne strkini oddily, aby nedoSlo k ikdntmu nkhlCmu vvpadu z mcsta. Takt na noc byly baSty obsazoviiny polnlmi hlidkami a silnjrmi ochrannymi oddily.

J E Z D E C K A B I T V A

70. Kdyi se zatalo s oblthacim dilem, dojde k jezdeckt bitce na tC plkni, kterk, jak u i svrchu vyloieno, se tkhne, vklinEna mezi vrchy, v dClce tii mil. Jedni i druzi bojuji s vynaloienim vHech sil. Kdyi jsou na5i v nebezpetnt tisni, poSle jim Cacsar na pomoc germknskt jezdce a postavi lcgie v Siku pied tkbory, aby nedoSlo k nEjaktmu nkhltmu piepadu nepiktelskou pEchotou. Vyhlidkou na pohotovou pomoc legii stoupne naSim jezdchm odvaha. NepiktelC obrAceni na GtEk piekkieji si v shluku mnoistvi jeden druhtmu a tisni se namatkani v prhchodech, kterC byly v hrizi ponechkny trochu tizkt.

G e r m h i je pronksleduji hezky ostie a i k tomuto opev- ntini. Strhne se hroznii iei . NEkteii seskoti z koni a po- kouSeji se pESky dostat pies piikop a pieltzt kamennou hradbu. Caesar dA rozkaz legiim, se9ikovan);m pied valem tkborb, hnout se trochu kupiedu.

NemtnE nei jizda jsou podESeni i GalovC, kteii byli uvniti opevntni tkbora. Domnivajice se, i e se hned jde na nE, poplaSnE volaji do zbranE. NEkteii podESeni vrazi do mbta. Vercingetorix poruEi zaviit brhny, aby tabor nezdstal bez obrkncb. GermknSti jezdci se sthhnou zpAtky pobivSe mnoho Gald a ukoiistivSe znaCnjr poEet koni.

V E R C I N G E T O R ~ X O D E S L E J E Z D C E P R O P O S I L Y

71. Vercingetorix se rozhodne za noEni tmy propustit vSecku svou jizdu jeStE diive, nei Riman6 dobuduji uzivEru svtho opevnEni. Pii odchodu uloii jezdcfim, aby se kaid); odebrali k svCmu kmeni a vyzfvali tam do boje vSechny, kdo jen unesou zbraii. Vyloii jim, CO zisluintho vykonal u i on s im pro nE, a zapiisahi je, aby myslili oni zas na jeho zichranu a nevydivali jeho, kter); se tolik zaslouiil o spoleEnou svobodu vSech, nepiiteldm na smrt v mukich. Poukazuje dile na to, nebudou-li vEci dosti dbali, i e ziroveii S nim zahyne vybranych osmdesit tisic muih. Dobie poEitino m i pr)s obili taktak na tiicet dni, pii velikt Setrnosti by10 by snad moinC vydriet jeStC o nEco dtle.

S tEmito piikazy propusti jizdu v tichosti o druhC hlidce v tEch mistech, kde naSe oblihaci dilo mElo jest& mezeru. Vydi naiizeni, aby mu by10 odevzdrino vSecko obili. Trest smrti ustanovi pro kaidtho, kdo ncuposlechne. Dobytek, jehoi mEli MandubiovC sehnino velikt mnoistvi, piidcluje podle poi'tu hlav. Obili naiidi vydivat Setrni: a po malqch divkich. VSecky brannt sily, jei mEl umistEny pied mEstem, stihne zase zpEt do mEsta. PO tEchto opatienich se chysti vytkivat pomocnC galskC sbory a vCst vjlku dile.

C A E S A R S T A V ~ O B R A N N A

O P E V N B N ~

72. DovEdEv sc o tom vSem od zbEhb a zajatcd, dal se Caesar do tEchto druhd oblChacich obrannqch staveb. Vedl piikop dvacet stop zSiii, se stEnami kolmfmi, takie jeho dno by10 privE tak SirokC, jak daleko od sebe byly horni kraje piikopu. VSecka ostatni opevnEni vedl dile

vzadu, Etyii sta stop od toho piikopu. To m210 ten smysl a GEel, aby nepiitelskA poEetni piesila nemohla znenadhi ani v noci piikvapit k opevi~Enim, ani ve dne vrhem kopi ohroiovat naSince pfikizanC na oblkhaci pricc, kdyi u i Caesar musil z nutnosti obsihnouti tak vclikt prostranstvi a jen stEii by1 S to celt opevnEni kolkolcm obsadit ietEzem vojikii.

Tedy v t t vzdilenosti Etyi set stop od prvniho piikopu vedl dva pfikopy patnict stop Sirokt, oba stejnC hloubky. Vnitini z nich napustil vodou svidEnou tam z ieky strouhou, pokud ovSem piikop bEiel rovinou a dolinou. Za piikopy vyhnal nisep S kolovou hradbou dohromady do cjSe dvanicti stop. K hradbE piipojil piedprseii a cimbuii S rozsochami vctvf, trtfcfmi ven v mfstech, kde se vizaly dohromady kolovi hradba S nispem, aby zdriovaly vfstup nepfitel. A vEii nastavlil po celtm opevnEni tak, aby byly jedna od druhC vidy osmdesit dvojkrokh.

73. SouEasnli by10 nutno kicet a svriiet diivi k stavbim, opatiovat obili a budovati tak rozsihli opevnEni, i kdyi byli naSi oslabovhni o sily, ktert odchrizely hezky daleko od tibora. Nadto se GalovC leckdy pokouSeli napadat naSe oblkhaci price a Einit z mb ta v);pad plnou silou nEkolika branami. Proto usoudil Caesar, i e dosavadni oblthaci a obranni opevnEni nutno jeStE doplnit, aby je staEil uhijit i men3 poEet vojikd.

Dal tedy pozutinat mladt kmeny nebo i hezky silnC vEtve stromh, zbavit jejich vrSky khry a pak zpiedu zaSpiEatit do ostrCho hrotu. Potom diva1 iihnout prdbEinC piikopy pEt stop hlubokt. Do tEch byly ty kmeny zapouStE- ny a zespodu upeviioviny, aby se nedaly vyrvat, tak, i e vEtvemi EnEly nad zem. Vidycky pEt takovfch Fad by10 tEsnE spojeno mezi sebou a navzijem propleteno. Kdo se tam dostal, s im se nabodl na ostr); kbl. Vojici jim iikali ,,nihrobekU.

Pied nimi byly v Sikm);ch iadich, vzijemnE se kiiiicich,

kopAny jkmy iEi stopy do hloubky, smErem dolh pozvolna se 6iici. Do Eaidt z nich by1 z ~ F o u S ~ ~ : ~ zacblcnf khl v tlouSt'ce stehca, shora zpfedu zaSpiEatEn)i a opileny, a to tak, i e nevyCnival ze zemi: vic nei Etyi-i palce. Aby pevni: stA1, by10 rovni:? zcela na dni: jjmy upEchovino kol nEho na stopu hliny. Ostatek j imy by1 pokryt proutim a kfovfm, aby zhstalo utajeno, i e jde o nastraienou past. Takovfch jam, vzdA1en)ich od sebe na tfi stopy, by10 vidy po osmi Eadich. z e se podobaly kvztu, zvali je vojici ,,li- liec ' .

Pfed tEmito jimami byly do zcmE zahrabiviny celt! dEevi:nt koliky stopu dlouht, S probitvmi ieleznymi hiky. Ty byly zasazoviny vSude jen S nevelkymi mezerami. ~ f k i n o jim ,,pobizeCecc.

74. Kdyi dokonCil tyto price, vybudoval Caesar, vyhledivaje vidy polohu pokud moin i nejrovnEjSi podle pFirozenCho rizu mista, v obvodu Ctrnicti mil stejna opev- n6ni a t thoi druhu, ale na opaEnt strani: proti nepfiteli zvenCi, aby ani velikou poEetnf pfesilou, kdyi by k ni po odchodu jizdy doSlo, nemohly b.jt posidky tvrzi obkliCeny.

Aby pak nebyl nucen vypravovat se S velikym nebezpe- Efm z tAbora, pfikiie, aby vSichni mEli svezenu zisobu pice a obili na tEicet dnf.

G A L O V G T A H N O U A L G S I I N A P O M O C

75. CO se toto dilo u Altsie, svolaji Galovt shromiidenf niEelnikh a rozhodnou tu, i e ne vSichni zbrani: schopni maji bft povolivini, jak myslil Vercingetorix - n)ibri i e m i bljt kaidtmu kmeni uloien jen pevnC stanoven); poEet branch, aby se jim nenahrnuly v jedno takovC masy lidi, i e by nebyli S to ani je v celku zvlhdnout kizni,

ani rozeznivat svt podle kmenb, ani fAdni: opatFovat jejich zisobovini.

Haedubm a jejich chrinEnchm: Segusihvbm, Ambi- varethm, Aulerkhm Branovick~m, Rlannovihm uloii postavit pEtatPicet tisic muib; stcj11.j poEct Arvcrnhm spolu S Eleuttty, Kadurky, Gabaly, Vellivii, ktcfi byli jii zvyklf nadvlhdi: Arvcrnh; po dvanicti tisicich SCkvanhm, Seno- nbm, Biturigbm, Santonbm, Ruttnhm, Karnuthm; deset tisfc Bellovakbm, stejn); poEet Lemovikbm; po osmi tisicich PiktonBm, Turonhm, Pnrisihm, HelvCcihm; po pCti tisicich Suessi6nhmY Ambiinbm, Mcdiomatrikbm, Petro- koribm, Nervibm, Morinbm, Niciobroghm; Aulerktim Ce- nomanskqm take tolik; Atrebithm EtyEi tisfce; po tEech tisicich Veliokassbm, Viromandubm, Andhm a Aulerkbm Eburovick~m; Raurakhm a B6jhm (po dvou tisicich); deset tisic dohromady vSem krnenbm, ktert closahuji a i OceAnu a ktert se po svtm keltskkm zvyku zvou aremo- rickymi (pffmoEskymi). K nim se poCitaji KoriosolitC, Kcdonovt, AmbibariovC, I<aletovt, OsismovC, VenetovC, Lcxoviovt!, VencllovC.

Z titchto kmcnb lledodali u1oien.j poEet BcllovakovC, protoie pry si s Rimany povedou vklku na svhj vrub a po svtm a nebudou poslouchat ni:Ciho rozkazu. AvSak na Kommiovu iidost pfec jen vzhledem k svtmu hostinntmu pfitelstvi S nim poslali dva tisice.

76. Tento Kommius, jak jsme pPipomnCli jii di-ive, prokizal Caesarovi pfedeS1A lCta v BritAnii vErnt a uiiteEnt sluiby. Za ty jcho zisluhy osvobodil Caesar jeho atreb5tsk.j kmen od bfemen, platb a dAvek, vritil mu jeho zAkony a priva a Kommiovi samCmu piidi:lil pod moc a V poddanstvi Moriny. Pfesto vSak byla jcdnomyslni touha celt Galie uhijit si svobodu a znovu ziskat starou slivu vileE- nou tak mocnh, i e na nikoho nephsobily prokhzanC laskavosti ani vzpominka na piitelstvi a i e sc naopak vSiclini v obEtavCm nadienf vEnovali vfhradn; tomu boji.

Kdyi by10 pohromadz osm tisic jezdcll a ptSfch kolem dvou set padesati tisic, konaly se pi-ehlidky tZchto sil na lizemi haedujskkm, p rov idho ~Citini, ustanovovini veli- telC. Vrchni veleni sviiieno Atrebatu Kommiovi, Haedudm Viridomhrovi a Eporedorigovi, Arvernu Verkassivellau- novi, Vercingetorigovu sestienci. Ttmto je pfidtlen vfbor muib z jednotlivfch kmenb, aby v6lka byla Pizena S jejich radou.

VSichni potom odhodlanz a plni ddvi;,ry ve svC sily vytrhnou k Albii. A nebylo mezi nimi vSemi ani jedinCho, aby se domnival, i e by by10 lze snad sntst byt jen pohled na takovC sily vojska, zvli5tZ pi-i boji na dvC strany, a i by se bojovalo v);padem z mbta a piitom venku by10 vidit tak obrovskC zistupy jizdy i ptSich.

77. T i vSak, ktei-i byli oblEh6ni v Alhii, kdyi u i minul den, kdy oEek6vali vojenskou pomoc soukmenovcd, majice . . j i i spotiebovino vSecko obili a nevtdouce, CO se dtje v Haedujsku, svolali vileCnou radu a radili se o koneCnCm svtm osudu. Nazory tam byly pronigeny rbznk. Z nbvrhb radily jedny vzdit se, druhC uCinit v);pad, pokud je jest5 dosti sil. MlCenim vSak nesmi se, tuSim, piejit feC Krito- gnitova pro svou nesl);chanou, bohapustou surovost.

Tento Arvern, rodu v tom kmeni z nejpiedntjgich a na slovo vzat);, pravil: ,,Slbvka nechci ztricet o nivrhu ti;,ch, ktei-i nejpotupntjgi otroCinu zvou jmCnem ,vzd6t sec. Soudim, i e takovi nemaji b);t ani pokl6d6ni za obEany, ani pfibirhni k radt. S ttmi jedinE chci jednat, kteii doporu- Cujf v);pad. V jejich nhvrhu, zdb se podle jednomyslnCho vageho souhlasu, tkvi uchovana stopa vzpomfnky na n8- kdejSi statehost. Je to vSak jen chabost ducha, ne stateCnost,

nedovCst chvilku sniSct nedostatck. SpiS se najdou, kdo jsou ochotni obttovat iivot, nci takovi, aby trpglivii nesli stridini.

Nei i tak jeStt bych take j6 schvaloval ten nivrh - takovou m6 U mne vAhu smysl pro Ecst - kdybych vidEl, i e se tu jinak neobiituje nic krom naSich Eivotfi. Ale pi-i svt liradt mijme na zieteli celou Galii, kterou jsme zburcovali, aby nAm Sla na pomoc. Vidyt jak asi, myslite, i e bude naSim pfibuzn);m a pokrevencfim, budou-li nuceni svidtt rozhodn); boj tCmti na mrtvolAch, a i tu na jedintm mist8 hromadnE bude povraidtno osmdesit tisic lidi? Nezba- vujte svC poinoci ty, kdo pro vaSi zichranu nedbali vlastnfho nebezpeEi, neuvrhujte v zihubu celou Galii, neod- suzujte ji navidy k porobi;, jen svou poSetilou nerozvfii- nosti nebo malomyslnosti.

ci snad proto, i e nepiigli pfesni: na den, pochybujete o jejich stilosti v slovt? Jakie? Vy tedy myslite, i e se Ri- man6 den ze dne lopoti tam na tiich vniijSich opevngnich jen pro vyraieni? Nemohou-li v im dodati klidu a mysli zpr6vy od naSich tamodtud, kdyi piistup k n im je naprosto znemointn, Rimant sami bud'te v6m tuhle svZdky, i e piichod naSich se bliii: strachem z toho celi vydi:Seni o piekot pracuji na opevngnfch ve dne v noci.

K Cemu tedy radim? UCinit, CO uCinili naSi piedkovC za v6lky S Cimbry a Teutony, jei se S naSim bojem zdaleka nedi srovnbvat: nahnini za hradby miist a kruSeni nedostatkem podobnz jako my, uchovali se naiivu ttly ttch, jichi se pro vZk ziejmt nedalo j i i pouiit pro boj, a nepffteli se nevydali. I kdybychom nemiili toho pfikladu, pfec jen bych poklidal za nejkrisniijfi, abychom jej pro svobodu dali my a odevzdali potomkbm.

VZdyt CO mtla tehdejgi vilka S dne3ni podobnCho? CimbrovC sice nadobro zpustoSili Galii a uvalili na ni hroznou pohromu, nakonec vSak pfece aspofi z naSich krajfi odegli a zamiiili do jin);ch zemi. Priva, zikony,

polc, svobodu 11i1n ponechali. CO vSak Rimant sleduji nebo chti:ji jicCho nci se ze zjvisti natrvalo usadit na polich a v obcich tEch, v nichi poznali lidi slavnt povEsti a schop- nC vdleCniky, a ujaimit je vEEnou porobou? Vidyt' nikdy nevedli viilku za jinfm 6Eelem. A proto, neznhte-li, CO se dije U dalekfch ndrod8, pohledte jen na sousedni Galii, kterd uEinEna provincii, po hplnt zmEni: hstavnich a prdv- nfch i jdii hpi v trvalt porobe, Sij ohnutou pod hrozbou liktorskfch seker."

78. PO skonCentm rokovhni rozhodnou, aby z mEsta ode&, kdo pro chabC zdravi nebo pokroEilf vEk nejsou pouiitelni pro boj. A vSecko aby se zkusilo di-ive, nei by se sdhlo k poslednfmu - k tomu, CO navrhl KritognAtus. Piesto vSak se majf, vyiAdA-li si toho stav vcci a zdrif-li se pomoc, zaiidit spiSe podle toho ndvrhu, nei aby se podrobili podmfnkjm at u i vzdiini nebo miru. Mandu- biovt, ktcfi je do mgsta pi-ijali, jsou piinuceni odejit s ienami i dgtmi. KdyB doSli a? k iimskfm opevnCnfm, s plhEem hpcnlivi: prosili, aby si je Riman6 vzali do otroctvi a jen jim dali najist. AvSak Caesar rozloiil po nAspu hlidky a nedovoloval je piijimat.

C A E S A R O D R A Z f ~ T O K J E Z D E C T V A P O M O C N Y C H V O J S K

79. Mezitim dorazi Kommius a ostatni vddcovt, kterfm by10 svi:ieno vrchni veleni, se vSemi sv);mi vojsky k Altsii, obsadi vrch vnE naSich opevncni a usadi se ne dale neE mili od nich. PiiStiho dne vyjcdou S jizdou z thbora, zaplni ji celou tu pljfi, kterh se, jak u i jsmc poznamcnali, tril~la do dtlky tii mil, a pESi sbory rozcstavi po 6boEich ponEkud stranou od tC planiny.

Z hradigti: Altsie by1 voln); vfhled dold na rovinu. VSecko se sbih5, jak zhltdli tato pomocnh vojska. Blahopieji

si r~avzhjem, vSichni jsou vzruSeni radosti. A tak vyvedou svt sbory z hradcb, usadi se pfcd rnEstem, nejbliiSi piikop vyplni chrastim a kamcnim s hlinou a chystaji sc k vfpadu a pro kaidf pi-ipad.

80. Caesar rozloiil vSecko svt vojsko po obou stranhch opevnEni, aby, bylo-li by potiebi, zaujimal uH kaidf svC misto a by1 s nim obezndmcn. Pak dd jizdi: rozkaz vyjet z tjbora a svtsti bitvu. Ze vSech naSich tdbord, ktert vSude zabiraly nejvySSi hibet vrchu, by1 pEknf vfhled dolB a v6ichni naSi vojdci oEekAvali s napttim v);sledek bitvy.

GalovC mEli mezi jezdce rozhozenCho sem tam ngjaktho luEi5tnika a niEim nezatiienkho lehkoodcnce, aby sv);m jezdcdm v piipadi: hstupu piibihali na pomoc a zadriovali nhpor naSi jfzdy. TCmi by10 dosti naSich neEekani: rangno a opouStEli bojiSti:. Galovt pevne podle toho vEiice, i e jejich lid6 maji v boji pievahu, a vidouce naSe tisncny piesilou, pokiikem a rykem dodiivali svfm odvahy na vSech stranhch, i ti, kteif byli v obleieni uzavieni, i ti, kteii je piiSli z obleieni vyprostit. ProtoZe se bojovalo pied oEima vSech a nemohlo zdstat nepozoroviino, jak si kdo vede, at u i chrabie, Ei i e zbabEle, povzbuzovala ke stateCnosti obg strany jak touha po sliivE, tak strach pi-ed hanbou.

Kdyi se bojovalo nerozhodni: od poledne a i ttmEi do zipadu slunce, zahtoEili Germini na jednC strani: v semknu- tfch Cethch na nepiitele a zahnali ho. Kdyi byla jizda galskh vriena na htgk, byli jeji 1uEiStnici obkliCeni a pobiti. Takt na ostatnich strandch prondsledovali naSi ustupujiciho nepiitele a i k thboru a nedali mu moinosti sebrat se zase dohromady. Ti pak, kteii postoupili ven z AlCsie, skliEeni se st6hli zase zpdtky do mi:sta, nad vitEzstvim u i tCmEi zoufajice.

81. Galovt nechali piejit jeden den bez boje. NadElavge za tu kritkou dobu velikt mnoistvi otepi z prouti, iebiikb a hikb, vyberou se o pblnoci tiSe z tibora a piibliii se k opevntnim na rovinE. Strhnou niihle pokiik, aby z tohoto znamenf mohli obleieni v mEstE poznat, i e se to bliii oni, a zatinaji hizet otepi do piikopb, zahinEt nage z niispu stielbou z prakb, z lukb i hizenim kameni a Einit vSecka ostatni opatieni k iitoku na opevngni. SouEasnE d i Vercin- getorix, jak zaslechl ten pokiik, troubit do boje a vyvede svt z m b t a ven.

NaSi nastoupi na opevntni, jak by10 komu piedeSlt dny jeho misto vykizino. Libernfmi kameny z velkqch prakb, ttikfmi dievci, kteri m6li nachystina po opevntnich, i olovem z 1ehk);ch prakb zaplaSuji Galy. c i l i je t t i stielba samostiilb. V noEni ternnot6 vgak neni rozhled. I je znaEnt mnoistvi ranEn);ch z jednt jako z druht strany. Ale legiiti Markus Ant6nius a Giijus Trebbnius, jimi piipadl iikol hijit tyto iiseky, kdykoli kde zpozorovali nage v tisni, posilali jim tam na pomoc kohorty odvolant z vzdilenEjSich tvrzi.

82. Pokud byli GalovC trochu dile od nageho opevnEni, poiid jegtE mEli vEt9i iispEch piivalem s e c h stiel. Kdyi vSak postoupili bliie, bud si sami zcela neEekanE vriieli hiky onEch ,,pobizeEbU, nebo se, padnuvSe do jAmy, nabo- dhvali na hroty kblb, nebo hynuli protknuti tEik);mi dievci samostiilb, vr11an);mi z niispu a vEii. Majice na vSech stranich velkC ztrity ranEn);ch, anii kde prorazili jedinfm opevntnim, stihli se, kdyi svitalo, zpitky ke s e m z obavy, aby z nekryttho boku nebyli zaskoEeni v);padem na3ich z q%e po1oien);ch tbborb.

Obleieni pak na vnitini EAEe vynigeji, CO vSecko dal Vercingetorix piipravit pro v);pad, a zapliiuji rbzni mista

pfedniho piikopu. Zdrieli se vSak pii tEch pracich piflii? dlouho a tak shledali, i e krajant u i od boje upustili, jeStt diiv, nei se oni opevnEnim bliiili. I vritili se do mEsta s nepoiizenou.

83. Kdyi byli Galovt u i dvakriit odraEeni s velikfmi ztriitami, radi se, CO dElat. Pfiberou si k radE lidi kraje znalt. Daji si od nich vyloiit, jaki je poloha naSich tiborb zfizen);ch na v);Siniich a jak jsou opevncny. Na severni stra- nE by1 pahorek, kter); nagi nemohli pro velik); jeho obvod pojmout v Eiru opevnEni a jen z nezbyti zbudovali t ibor na mistE skoro nevhodntm a mirnE se svaiujicim. Tento tabor mEli obsazen); legAtovt Gijus Antistius Rtginus a Giijus Kaninius Rebilus dvEma legiemi.

ObezniimivSe se s krajem rozvEdnfmi hlidkami vyberou si nepfiitelgti vbdcovt z celkovtho poEtu vojsk Sedesit tisic muiB tEch kmenb, ktert mEly pro svou statehost zvliS- tE dobrou povbt. CO se mii proviidEt a jak, rozhodnou si tajnE jen mezi sebou. Za chvili, kdy zahiijit iitok, urEi poled- ni dobu. Velenim tEmto sborbm povEii Arverna Verkassi- vellauna, jednoho ze Etyi vbdcb, piibuzntho Vercingeto- rigova. Ten vyrazil z tibora hned poEitkem prvni noEni hlidky, skonEil pochod k rinu, ukryl se za pahorkem a piikiizal muistvu, aby si po niimaze noEniho pochodu oddechlo. Kdyi se u i zdilo, i e se bliii poledne, zamiiil k nagemu tiboru, o nEmi jsem pied chvili mluvil. SouEasnt se zaEala galski jizda pfibliiovat k na5im opevnEnim na rovinE a take ostatni sbory se pomalu objevovat pied galskfm tiborem.

84. Jakmile Vercingetorix z tvrze altsijskt zpozoroval nistup krajanskqch sil, vyrazi t t i z mbta. Bere s sebou ot);pky prouti, bidla, piistieSky, srpovitt hhky a vSe ostatni,

CO mi5l pro v);pad piipraveno. Bojuje se souEasn6 na vSech Gsecich a vSude se iene Gtokein. Na ten ssek opevngni, kte* se zd i nejslabgi, tam sc v rh i vidycky vSecko hromad- nE. Rimskt sily jsou jen iidce rozmisttny po opevnenich tak rozsih1);ch a na mnoha a mnoha mistech kladou nepiiteli odpor ne zrovna snadno. DES U naSich vyvolhvA zvlhSt6 pokiik, kter); se jim v boji zclvihi za zidy, protoie vidi, i e o jejich vlastnim ohroieni rozhodujc stateCnost jin);ch. Nebot' obyEejnE vSe, CO pied sebou nevidimc, nis zncklid- fiuje mocnEji.

85. Caesar padnuv StastnC na piihodnt misto pozoruje odtud, CO se kde dije. Kde jsou v tisni, posili pomoc. Jedna jako druh i strana si uvEdomuje jasnt, jeding tcd i e je tu chvile, kdy nutno napnout vSecky sily: Galovt - ne- prorazi-li opevneni, ztriceji nadobro nadgji na zhchranu; fjimant - podrii-li vrch, oEekAvaji konec vSech litrap.

NejhorSi je tisefi pro nis U v);Se leiicich opevngni, kam byl, jak u i ukizino, poslin Verkassivcllaunus. Svah mista, svou sriiznosti nepfizniv);, n1A tu pro boj velik); vfznam. Jedni metaji na naSe kopi, druzi pod krytem ze Stitd postupuji k opevntni. Za unavent nastupuji a vystiidivaji je svgii. A vSichni dohromady hhzeji nisyp do opevngni a to jim jednak i umoifiuje v);stup, jednak i Gplni zakrfvi pasti, Rimany jim v zemi nastraient. A ke vSemu se u i naSim nedostiivi pomalu jak zbrani, tak sil.

86. Caesar zjistiv si to vgechno, poSle Labitna se Sesti kohortami naSim v tisni na pomoc. D6 mu rozkaz, aby nebude-li se tam snad moci udriet, stihl kohorty a uCinil v);pad. Ale to jen z nezbyti. S im obchizi ostatni, povzbuzuje, aby nepodlthali nimaze boje. Vysvgtluje, i e na tomto dni, ba hodin5 zhvisi ovocc vSech dfivijSich zipasfi.

Kdyi mohutnost iimsk);ch opevnEni vzala ob1eien);m vSecku nadEji, i e dobudou naSich postaveni v roving, obriti se proti opevnEnim na srhznfch mistech a pokouSeji se je zltzti. Sem si snesou vSe, CO mEli k dobyvini piipraveno.

DeStCm stiel seienou z veii obrince, nisypem a ovpkami zaplfiuji piikopy, boiicimi hiky strhivaji koli valu a pEed- prsefi.

87. Caesar tam poSle na pomoc nejprv mladtho BrGta s kohortami, potom s jin);mi kohortami legita Gija Fabia. Nakonec, kdyi sc tam bojovalo jest5 prudEeji, s im pEivede na pomoc Eerstvt sily. PEivodiv tu v bitvE obrat pro nis k IepSimu a odraziv nepfitele, zamiEi kvapni5 tam, kam piedtlm poslal Labitna. Z nejbliiSi baSty vyvede Etyf kohorty, polovici jezdcfi dB rozkaz, aby jeli S nim, druhfm pak, aby objcli vnCjSi opevngni a napadli nepfitele zezadu.

Labitnus, kdyi u i ani nhspy, ani pEikopy nemohly zadriovat nepiitelsktho niporu, soustEedi ze EtyEiciti kohort ve svfch rukou ty, ktert se mu odvoliny z nejbliiSich baSt St'astni. namanuly, a podi Caesarovi po poslech zprivu, CO

mA za nutno Cinit. Caesar si pospi5i, aby se bitvy zGEastni1. 88. Jak poznali nepiiitelt podle barvy pliSt6, i e to pEiSel

Caesar s im - purpurov); nosival v bitvich jako velitelsk); odznak - a jak zhltdli Eety jizdy a kohorty, nisledujici za nim podle rozkazu - z v);Sin, kde stili, by10 totii moino piehltdnout jen strhni: a svahy t t strany -, hned se pusti do boje. Jedni i druzi strhnou pokEik, obojimu odpovidh hned zase i pokiik naSich z nispu a ze vSeho opevnEni. NaSi kopi vfibec ani nepouiivSe bojuji hned meEem mu2 proti muii.

Nihle zpozoruje nepiitel naSi jizdu ve svtm t);lu. Take ony naSe kohorty se bliii. Nepiitel se d i v i na GtEk. Na prchajici vlttne naSe jizda. Dojde ke krvavt Eeii. Padne Sedullus, vfidce a nitelnik Lemovikb. Arvern Verkassi- vellaunus je chycen iiv); na liteku. ~tyEiasedmdesit prapord je sneseno k Caesarovi. Jen zcela m610 lidi z tak ohromnCho poEtu se dostane iivo a zdrivo do t6bora.

Kdyi Galovt z mi:sta vidi to pobiti a ten htEk svfch krajand, pozbudou veSkert nadEje na zhchranu a odvedou svC sbory zpEt od naSich opevnEni. Hned jalr se to rozneslo, dh se vZecko z galsktho tibora na GtEk. A neb);t na3e muistvo nadobro vyEerphno Eastfmi ziisahy na pomoc a niimahou celtho toho dne, bfvaly by mohly bft 6plnE potfeny vSecky brannt sily nepihtelskt. Jtzda poslani o pdlnoci dostihne zadni nepihtelskf voj. Velk); poEet je jich pozjimhn i pobit. Ostatni se rovnou z 6tEku rozprchnou po svfch kmenech.

V E R C I N G E T O R I X S E V Z D A - K O N E C V A L K Y

V E R C I N G E T O R ~ X J E V Y D ~ N

C A E S A R O V I

89. PiiSttho dne svolh Vercingetorix shromaidEni. Pro- hlhsi tam, i e vedeni odboje bra1 na sebe nikoli v osobnim svCm vlastnim ziijmu, n);bri pro obecnou svobodu vSech Galb. A kdyi tedy u i je ted nutno podrobit se Osudu, ochotni: pr); se jirn dhvh k jednomu i druhtmu, at u i m& snad shm smrti z vlastni ruky uspokojit Rimany, Ei at oni chtsji vydat jirn ho iivtho.

Stran tEch vEci je vyslhno k Caesarovi poselstvo. Jeho rozkaz: Sloiit zbranE, piedvtst niiEelnictvo! S i m Caesar zasedne uvnitE opevnEni pEed jednim thborem. Tam jsou piedvedeni vddcovt. Vercingetorix je vydhn. Zbrani? sklhdiny. Nesihnuv po zajatcich z Haedud a Arvernd, aby snad jimi mohl zase ziskat jejich kmen, dA z ostatntch zajatcd po jednom kaidtmu muii celtho svtho vojska jako kofist.

M I L O S T N A E D U ~ M

90. Skoncovav vSecky tyto vEci tihne Caesar do Haeduj- ska. Vezme ten kmen zas ve svou moc a na milost. Tam k nEmu ArvernovC poSlou poselstvo. Slibuji, i e splni vSecky jeho rozkazy. Uloii jim velk); poEet rukojmi. Zajatce - na dvacet tisic hlav - vrhti Ilaedubm i Arvernbm.

C A E S A R P R E Z I M U J E V B I B R A K T U

Legie poSle do zimnich thbord. Tita LabiCna poSle s dvEma legiemi a jizdou do SCkvanska. Piiditli mu Marka Sempr6nia Rutila. Legiita Ghja Fabia a Lhcia Minhcia Basila umisti se dvi:ma legiemi v hzemi Rtmd, aby Rtmovt netrpeli piepady svjrch sousedd Bellovakb. GAja Antistia Rtgina poSle do Ambivaretska, Tita Sextia do 6zemi Biturigd, Ghja Kaninia Rtbila do Ruttnska, kaidtho s jednou legii. Kvinta Tullia Cicerona a Phblia Sulpicia umisti v Kavill6ni: a MatiskbnE, haedujskfch mEstech pii iece Araru, aby bdEli nad dopravou obili. Shm se rozhodl piezimovat v Bibraktu.

Kdyf se z Caesarovy pisemnt zpriivy senjt v Rimt hfednE dovEdEl o udhlostech tohoto roku, konh se tam dvacitidenni slavnost dikfivzdiini.

D O S L O V

P O Z N A M K Y A R E J S T R ~ K

J D L I U S C A E S A R

Gijus Jdlius Caesar se narodil 13. fervence pravd6podobnt r. 100 pi.. n. 1. Jak jmkno ukazuje, pochizel Caesar z patricijskkho rodu Jdlib. Otec Caesardv sice nedospCl a i k nejvy5Sim metim politickk karikry, ale zato Jdlia, teta Caesarova, se stala manielkou slavnkho fimskkho vojevMce a pieddka demokratickkho smeru G. Maria. Urozen); pdvod a v neposledni Fade i vliv G.Maria, ktery pravt v t t dobC spravoval iimsky stlt, zpbsobily, i e jii vc velmi utlkm vCku - v tfinlcti letech - uEinil Caesar prvni krbtky do veiejnkho iivota. Ale nebyl to jen Caesarbv pdvod, jeho rodinnk vztahy a jeho mimo- fldnk vlohy, CO mu zajistilo neobvyklf uspech a piivedlo ho a i za me- ze, jei piipou9tCla republiklnskl ustava. By l y to piedeviim mimoiidnk udllosti, kterk piimo vyiadovaly soustiedeni moci v rukou energickkho muie, san~ovladce, schopnkho provkst nezbytnou reformu socialniho a politickkho iivota fimskkho statu.

K R I Z E R ~ M S K E R E P U B L I K Y

KliE k pochopcni techto udllosti musime hledat hluboko ve stoletf pfedchizejicim. Polovina 2. stol. pi. n. 1. - piesnkji feteno r. 146 - byla zietelnqm meznikem v osudech fimskkho stitu. Shodou okolnostf do510 tkhoi roku nezlvisle na sob6 ke dvema udalostem, kterk zname- naly definitivnf upevntni fimskk moci na zlpad i na +hod od ItAlie. Na zlpadt znifila iimskl vojska pod vedenim ScipiGna Mladiiho dlvnkho soupeie Rimanb Kartlgo. Kdysi mocnk mesto by10 srovnino se zemi, jeho obyvatelk prodlni do otroctvi a kartaginskk lizemi v severni Africe se stalo iimskou provincii. Podobny osud stihl tkhoi roku i mPsto Korint po porlice spojenych ieckfch obci, kterou piedchlzelo pokofeni odbojnt Makedonie v r. 148 a jeji piemtna v provincii.

Skvtlk dsptchy fimskk politiky a iimskk armady za hranicemi Itllie nezdstaly bez vlivu na pomtry vnitinf. Vittznk vllky piivldijf do kfma tisfce novfch otrokb, kteqch mbfe byt vyuiito v mnohcm

Siriim mriitku v dolech, dilnich a piedeviim v zemEdClstvi. BohatQ pfiliv otrokd i pciliv bohatytvi ze zA\rislych zemi do Rima a Italie uspiiily rozvoj otrokaiskC ekonomiky. V druhC polovine 2. stol. pi. n. 1. dosihl otrokiiskj. system, zamSen$ na vqrobu zboii, v Rim6 takovt Siie, jakC nebylo dosaicno pkdtim nikde ve staroveku. Rychl? rozvoj otrokaiskych vztahd vedl ovSem na druhk strane i k tomu, i e rychle zesilily i vgechny zikladni rozpory fimsk6 otrokiiskt spoletnosti. A nebylo ticba dlouhd doby k tomu, aby se provalily ze svych nepo- znanqch hlubin a kiccly jeden po druhtm piliic, na nichi stilo start republikinskt ziizeni.

Rozvoj otrokaiskk ekononliky od poloviny 2. stol. zhorSil piedevSim podminky ncsvobodntho obyvatelstva, jehoi potet se znatne zvySil. Je proto piirozent, i e s prvnimi otevien9mi projevy odporu se pfi- lllbsili prave otroci. V tiicatqch letech 2. stol. zachvitila iimskou iiSi celi vlnn otrockqch povstini. Z nich nejvttiiho rozsahu nabylo povstini otrokd pracujicich na velkostatcich na Sicilii. Teprve po sedmi letech bojt se podaiilo v r. 132 Rimandm zdolat povstalce, kteii si vytvoiili vlastni stit. A nctrvalo dlouho, a na Sicilii vypuklo novt povstini otrokd (101.101) soutasni: s povstanim otrokd v Kam- panii.

Silnq piiliv otrockC pracovni sily umoinil v druhC polovini: 2. stol. i znatnt roziiieni velkostatkt. ZaEini rapidni dpadek drobntho ze- mtdtlstvi, ktel t nestati konkurovat vclkfrn statkdm, obdelhvanqm ve velktm mCiitku otroky. Zchudli zemedelci opouSteji sv i hospodaistvi a uchylujj sc do Rjma a jinych vet.<ich mkt, kde syti svk hladovt krky z almuien bohAEt a ze sthtnich podpor, men6 Easto z piileiitostnjrch praci. RozruSeni drobnCho rolnictva by10 nejvCtii trhlinou v zikla- dech iimskt republiky. Nebot' republikinskb ziizeni iimskCho stitu, jeho pomtrni socialni a politicki stabilita i lispechy v dobe piedchi- zejici se opiraly o svobodnC obtany, drobnk vjlrobce, pfedevSimrolniky. Ti tvoiili i podstatnou East obEanskt armidy, hlavni opory iimskC stitni moci. Postupnjr pFcchod drobn+ch vlastnikd do fad nemajetnkho obyvatelstva antickqch mest, iijiciho paraziticky na Z e t ostatnich a dychtive naslouchajiciho kaidt sociilni demagogii, znamenalo nvjen rozruSeni sociilni a politickk bize iimskt republiky, ale i oslabeni vojenskd moci iimskCho statu a tim i vifnC ohroieni vl id~~oucich tiid, stojicich tv9i.i v tv i i nebezpeti otrockqch povstini, odporu vykoiist'o- vanfch obyvatel provincii i nebezpeti odboje nespokojenqch obyvatel spojeneckych mEst v samotnt Itilii. Gist piisluinikd nejvySSich otrokiiskqch vrstev si brzy uvCdomila toto nebezpeti, zejmtna po dlouhqch nelispPSnjlch bojich proti vzbouienjlm otrokdm na Sicilii. Vidtla zirhranu iimsktho stitu v obrozeni drobntho rolnictva,

v agrirni reformP, kterd by znovu poskvtla maljlm zemttdClcdm East stitni plidy zabrane velkostatky a utinila ze zprolctarizovanj.ch rol- nikd opCt samostatnt vlastniky, spolehlivi- opory iimskC moci. S nivr- hem agrirni reformy vystoupil poprvt piisluEnik vzneSenCho rodu Sempr6nili Tiberius Grakchus jakn tribun lidu zvolrnq na r. 133 pi. n. l. Nebylo rozhodnt dmyslem Tiberia Grakcha ani jcho hratra a nhstupce Gija Grakcha dosihnout revoluEniho zvratu v uspot6dbni spolrEnosti. Historik Appiin vj.slovnE iiki, i e cilcm agrirni reformy navrhovane Grakchy by10 obrodit svobodnC rolnictvo a tim zvqSit bojovou schop- nost iimskC armidy v dobi: otrockqch povstini. Reformni dsili bratii Grakchb, i kdyi subjektivne nebylo revolutni, dalo pevnq program iivelnCmu hnuti zchudljrch obtand. To narazilo na rozhodnq odpor vlbdnouci statkiiskC aristokracie. Proti ni se zvedla vysoki vlna de- mokratickeho hnuti, do nEhoi sc zapojily i nektert dalSi otrokiiskt skupinv, stojiri piechodne v opozici. Vlidnouci otrokiiski aristokracie nebyla jii schopna Eelit sile opozice obvyklqmi politickfmi metodami. Sihla proto k mimoiidn.jm opatienim a k otevienCmu n8sili.

Nisilnou smrti bratii Grakclld a jqjich nejbliiSich stoupencd nebyla vyieSena sociilni krize iimskk republiky. Otbzka agrbrni reformy a otizka rozSiieni socialni bize iimskt statni moci zdstivA dile nalkhavjlm problemem. Od vystoupeni T. Grakcha se zatinaji formovat v iim- skPm politickCm iivott dva zdkladni protichddnk smtry - populbrovt a optimiti. Optimdti reprezentuji konmrvativni S8st iimskt nobility, piedevSim velkC statkdie, jejichi oporou by1 senit. Proto cilem opti- mitd by10 zachovat rozhodnq vliv senitu a moc vysok$ch diednikb ve stitt . Ale i vedouci osobnosti smtru populird byly z iad nobility. Proti oliqarchickjrm snahbm optimdtd se snaiili rozSiiit sociilni a politickou zdkladnu vlidnouci tiidy. Obraceli se proto k Sirokqm vrstvdm svobodnqch obEanb, v jejichZ prospech navrhovali nejednu reformu a hledali pro svC ndvrhy oporu v lidovem shromiideni.

Mezi partnery spoletenskkho boje v RimP se objevil brzy novq Einitel, jehoi vfznam rychlv stoupal a kterjl se stal nakonec rozhodujici silou v iivoti: iimskCho stitu. By10 to jrEte na samCm konci 2. stol. pi. n. l., kdyi Marius ukontil vittzni: vlekljl boj s numidskfm krilem Ju,prthou (r. 105) a brzy pot6 zlikvidoval i nebezpeti, kterC hrozilo severni Itilii od keltskqch a germinskjlch kmend (r. 101). V tEchto vojenskqch dsp6Sich se piiznivP proj~vily Mariovy riznC zbsahy do organizace, vfcviku a taktiky iimskC armidy. Mariova opatieni neznamenala jen mimoiidnC posileni vojenskC sily fimskkho stbtu. Jedna z jeho vojenskqch reforem mPla i dalekosihlC ddsledky pro socidlni a politick? iivot v Rime. Jestliie se Grakchovt snaiili obnovit silu fimskC armidy obrodou drobnCho rolnictva, pak Marius zvolil

cestu jinou. Nahradil prostt dosavadni obtanskou armidu vojskem nimezdnim. V iadich zchudlj.ch obyvatel iimskj.ch m k t a venkova se naSlo dosti ttch, kdo byli ochotni slouiit v armidt za plat a za podil na koiisti, tim spiSe, i e vyslouiili vojici mtli bj.t obdarovini pozemky. To znamenalo jistou modifikaci sociilniho boje: poZadavek pfidtlu pddy zchudljrm rolnikbm ustupuje do pozadi a na jeho mfstt se nyni Easttji obievu-je poiadavek piidPlu pbdy pro vyslouiilt vojiky. Ale nejviintj'si dhledek Mariovy reformy vystoupil v oblasti jinC. V kritickqch okamiicich tiidniho boje se objevuje ozbrojeni rnoc, kteri je ochotna bojovat za odmCnu nejen pro iimskj. stit, ale tfeba i pro svCho oblibentho velitele, bez ohledu na jeho limysly a politickf program. Jestliie jii samo zostieni tiidniho boje vedlo v tCto dobi! k tomu, i e jedna nebo druhb z bojr~jicich stran vybavovala svt vedouci osobnosti mimoiidnou moci, kteri byla proti duchu republikinskt ~s t avy , pak ZoldnCiski armida byla vhodnp nbtroj, jak tuto rnoc jednotlivce jeitt rozgiiit a upevnit. Nimezdni armida, vytvoieni Mariem, se tak st ivi ve velmi kritke dobt rozhodujici poloZkou na viikich spoleEenskCho zipasu v Rimt.

NovC momenty sociilniho a politickCho iivota se ukizaly jii na pfelomu 2. a 1. stol. pi. n. 1. Se vzrdstem moci dspPSntho Maria vzrostl i vliv poptllird, S nimit by1 Marius v t t dobi. spojen. R. 100 navrhl tribun lidu Sdturninus mimo jinC zikon o piidtleni pfidy vy- s1ouiilj.m vojikdm Mariova vojska. Pies tvrdoXijnj. odpor optimitil by1 zikon nakonec prosazen za pfitomnosti vojikd. Demokratickt hnuti se U tohoto hp tchu nezastavilo a snaiilo se vydob?t si dalHi pozice. T u sihl senit opCt k mimof&dntmu opatieni. PovPfil Maria zjedninim poiidku. Marius, kterj. pomoci populird dosihl jiZ za- bezpeEeni sv$ch veterdnil, spojil se nyni S optimity a pouiil ozbrojent moci proti svfm bj.va1j.m spojencbm.

Situace iimske republiky z&qtivala dile neutCSeni. Boj mezi se- nitorskou oligarchii a jejimi odpdrci neustivi a je komplikovin no+i konflikty. R. 90 vypukla ozbro.jcni vzpoura svobodnj.ch obyvatel spojeneckfch italskjlch mtst, ktrii byli nuceni plnit znaEnC vojenskt a finanEni povinnosti vbEi Riinu, nepoZivali vSak hod a prbv fim- skj.ch obtanb. SouEaqnl! S vilkou spojeneckou nastaly pro Rim i znatnC obtiie na Vfchodt. UtlaEovant obyvatelstvo 4chodnich provincii vyuiilo pfichodu pontskCho krile Mithridata ke vzpouie proti ne- nividCnC iimskC nadvlbdi. Podle starovtkj.ch zpriv pobili obyvatelt maloasijskjrch m b t na pokyn Mithridatfiv za jedinf den na 80 000 iimskSch obEanfi a Italikb. Na tomto pozadi se rozvi.ji v Rim6 boj mezi Mariem, kterj. se opPt spojil S populbry, a Mdcem optimitfi Sullou. Boj o vlidu v Rimt, v n tmi bezzhadovost vedoucich politikfi,

demagogie a nesljrchan6 nisilnosti se stivaly jii obvyk1j.m jevem, piechizel v obtanskou vilku, v nii obt strany pouiivaly nimezdnich vojsk. Neustal ani po smrti Mariovt (r. 86) a po stiidavfch 6spCSich obou stran skonEil vittzstvim Sullov$m (r. 82). Viteznjr Sulla se vypoiidal nemilosrdnt se svj.mi odpdrci a stal se neomezenqm vlbdcem v Rimt. Svt mimoiidnt pravomoci vyuiil ke zmtnt 6stavy. NOVA dstava zruSila priva, kteri si vymohlo deinokratickt hnuti, a rnoc ve st i t t dala zcela do rukou nejreaktnejtji Easti iimskt nobility. Oporou jeji vlidy byla Sullova nimezdni armida.

PO smrti Sullovt se sice ohlisila opozice populirii, ale pokus o ozbrojenk povstini by1 nisiinf: potlaten. Jistou ulohu pii tom sehril Pompkjus, kterf se osvtdEil jako vojcnskq velitel jif za diktatury S u l l ~ \ ~ . Svou vojenskou slivu rozSiiil dalgimi vittznqmi podniky, mezi nimi i vittzst\-im nad Mariovqmi stoupenci v Hispinii. Diky ttmto usptchbm se stal Pompejus nejvlivntjSi osobou v rim^. Druh$m pretendentem na vedouci postaveni v Rim6 by1 Krassus, ta!ct jedcn ze stoupenc6 Sullovj.ch. Oba prozatim podporovali politiku senitorskt aristokracie, kteri jen z krajni nutnosti piipouSttla rdst vlivu mocnfch jedincii.

Takovb byla politicki situace v sedmdesitj.ch letech v Rimt, kdy do politickCho iivota vstupuje Caesar.

O S O B N O S T C A E S A R O V A

Jestliie pozdejgi Caesardv sok Pomptjus vdtEil za svbj vliv piede- viiin dsptchbm vojenskqm, pak Cacsar spojoval ve svt osobt vynikajici nadini vojev5dcovskC s mnoha vzicn$mi vlzstnostmi politika i pied- nostmi Eistt 1idskj.mi. Nebyl jistP prost ani slabosti a chyb. Jednim z vqraznlch rysii Cacsarova charakteru byla ctiiidost. Vystihuje ji ptkn6 zn imi smy9leni historka, kteri se prj. udila, kdyi se jako proprCtor ubiral pies Alpy do svt provincie Hispinie. Tenkrit prj. prohlisil: ,,Radiji bych chtEl bjrt zde prvnim nei v ~ i m t druhjrm." Ale Caesarova ctifidost nebyla netrpeli~i . Jen krok za krokem si piipravoval svt bsptchy. Znal svi i j cil a dovedl posuzovat kaidou situaci se sebejistou rozvahou a pronikavou bystrosti. Nebbl se ani piechodnjrch hstupkb, ale umtl zas zasihnout v p r a ~ Eas s drtivou riznosti, kteri V rozhodujicich okamiicich nikdy nezavihala pred rizikem prohry. Jeho cilevtdomi dfislednost, trptlivost a obratnost ve sloiitj.ch situacich politicktho iivota mu divala pievahu nad vtt- Sinou souEasnikb. Lidovt masy si podmaiioval velkorysosti a piesvtd- Eivou silou slova. Jako zkuzenj. a 'sttdrj. vojevfidce mtl sympatie s*ch

vojlkd, v jejichi oEich platila nemtnt i piikladnd houievnatost pii piemihini dtrap vojensktho iivota. Povestni byla pfitom i Caesarova zdrienlivost v jidle a piti.

Tuto vhodnou konstelaci vlastnosti charakterov+ch doplfiovaly U Caesara i nektert piednosti fyzickt. PozdejSi Caesardv iivotopisec Suttcinius ho liEi takto: ,,By1 prjr vysokt postavy, bile pleti, mtl Stihlt a oblt fidy, maliEko plnkjSi oblirej a Eernt, iive 06." Suttcinius neza- mlEel ani nektert Carsarovy slabosti. Vyprivi, i e ve svt ptEi o ze- vnEjEek by1 ponekud piilig dzkostlivjr. ZvlbStt ho prjr mrzela pleS nad Eelem, takie si sEesAval iidkt vlasy zezadu dopiedu a ze vSech poct, ktert mu senbt a iimskjr lid udrlil, byla mu nejmilejgi vjrsada nosit stile vaviinovf venec. Za to ho stihal jii posmech souEasnikd. JeStZS vice se vSak obracely shovivavt dsm6vy piitel i jizlivt dtoky nepf-Ate1 proti Caesarovjrm dobrodru.istvim milostnjrm. Milostnjr pomer mla- distvtho Caesara k bithynsktmu krili Nikomtdovi by1 snad jen zlou pomluvou. Vice pravdy by10 jii asi na historkich o mi1ostn)"ch vzta- zich k ienim nejrdznejSiho postaveni. Byly mezi nimi i krilovny a Zeny ze vznegenjrch iimskjrch rodin. Zachovala se slova z posmtSntho popevku, kterjr zpivali Caesarovi vojici na svtho oblibentho velitele, kdyi ho provizeli na triumfblnim pochodu Rimem po vdlce galskt: ,,Rimant, svt ieny chraiite, jdem k vdm s lysjrm nemravou!" (Rimskl lyrika, piel. F. Stiebitz a kol., Praha 1957, str. 107.) Su4t6nius jmenuje mezi Caesarocjmi milenkarni i Tertullu, manielku Krassovu, Pomptjovu ?enu Mdcii a Servilii, matku pozdtjgiho vraha Caesarova M. Jdnia Brhta. K tC prjr by1 poutdn zvliSte vieljrm citem llsky. Ze vHech ien vSak nejvice miloval Kleopatn1.Jeho vlgnivj. obdiv ke krlsnt krilovnf: egyptske by1 tak velkjr, i e zaslepil na Eas i jeho obvyklou proziravost a mohl se mu stdt osudnjrm. Za pobytu v Egypte a pozdeji i v Rim6 obklopil Kleopatru piepychem a krbsnjrmi vtcmi. Na ndkup cennjrch umtleckjrch piedmttd nelitoval ani jindy penez. Byl velkjrm piitelem umeni a vzdelini. I na vojenskjrch vjrpravlch se dlval provizet druiinou vzdtlanjrch Rekd, S nimii stoloval U jednC tabule, a platil neobvykle vysokt ceny za otroky, kteii byli dobfe vyuteni. To vSe neslouiilo snad nejakt vnFj5i oklzalosti vojevddce a politika, ale vypljwalo z Caesarova hluboktho z4jmu a jeho vnitfni potieby. Nebot' Caesar s im by1 Elovtk velmi vzdEIanjr a uprostfed vSi svt mno- hostrannt Einnosti dovedl si najit Eas i pro uplatneni svtho nesporntho talentu literdrniho.

C A E S A R O V A S T A T N I C K A C 1 NNOS'L'

Svou politirkou Einnnst zah:\jil Cnrs:~r ;c2 110 smrti Sullovf (r. 711). Tenkrit sc vritil do Rima z MalC Asir, ktlr konal svnu p ~ n i vnjen- skou sluibu, a doufal, i e by mohl ziskat ut.i.itC ~,ost:~vrlli v demokratickt opozici, jejii vzrfist se dal po smrti dikthtorovf oCrkdvat. S Ilnu- tim populbrd ho nespojoval jen piihuzenskjr vztah k Mariovi, ale pravdEpo_dobni: i poznani, i e sociblni zlkladna Sullovy diktatury ncni dost pevnd a i e demokratickt hnuti se nedd zcela umlfet, ba naopak, f e S jeho podporou lze prosadit vlastni politickt plAny. A tak jeSt6 za Sullova iivota dal najevo svt sympatie k populbrbm zpbsobem, ktcrjt sice nebyl vysloveni: politickjr, ale piece dostatetni- jasnjr. R. 83 se oienil S Korntlii, dcerou nedivno zemieltho L. Korntlia Cinny, vedle Maria nejcjznamnijSiho vddce populbrb. Kdyi se pak v ndsledu- jicim roce Sulla chopil moci, piikizal mladkmu piisluSnikovi aristo- kraticktho rodu Jdlid, aby rozlouEil svC manielstvi S dcerou Cinnovou. Na rozdil od jinjrch Caesar neuposlechl. Byl proto zbaven hodnosti knPiskt, do nii ho dal zvolit r. 87 jest6 Marius, ztratil svfij majetck i vtno svt manielky a utekl v horeEce pievleten do sabinskjrch hor. Tam ho sice dostihl Sullfiv ndhonEi, ale Caesarovi se podaiilo vysokjrm ~platkem uniknout zatEeni. Na piimluvu mocnjrch piibuznjrch ho Sulla pozdeji, aE nerad, omilostnil a Caesar odeSel do Malt Asie. A nyni se vraci po ni-kolika letech zpi-t vitAn nadEjemi tech, kteii se jeStP dobie pamatovali na jeho odviinjr vzdor proti vbli Sullove. Ale Caesar se pouSti do politickkho iivota jen S proziravou opatrnosti, kterl mu byla vlastni. Nespojuje se S ozbrojenjrm povstinim Lepido- vjrm, ktert je vzdptti potieno, ale pouti k sobt pozornost populld obezietnFjSim zpSsobem. Vyuiivd opozifnich ndlad a obviiiuje r. 77 jednoho z ~ z n a m n j t c h piislugnikd Sullovy kliky z vyderatstvi v provincii Makedonii a pohdni ho pied soud. Rok pot6 opttuje podobnou Zalobu proti jintmu zndmtmu stoupenci sullovskC oligarchie. Ani v jednom piipad6 nedosbhl Caesar odsouzeni. Ale to takt nebylo jeho hlavnim cilem. Smysl celt akce by1 Eistt politickjr. Odvdinl Zaloba proti dvema stoupencdm Sullovy diktatury v dobe. kdy senb- torskd oligarchie byla jegti: phi: U moci, hyla provdzena bthem pieliEe- ni sympatiemi opozice. To hyl cennjr zisk. Nebyla jegti. doba k tomu, aby tyto sympatie byly vyuiity k otevienC politickk akci. Caesar vSak vedtl, Fe Eas pracuje pro nej, a jako milokdo jinjr dovedl vywiit pomoci tohoto cennCho spqjencc. Odebral se pak z Rima na ostrov Rhodos ke slavnCmu tehdy rttorovi Molcinovi, aby se zdokonalil v umEni ieEnicktm. Jeho pobyt U Mol6na nebyl dlouhj.. Brzy se Caesarovi naskytla pfileiitost vyznamenat se na poli vdletntrn.

Hned pott se navraci do Rima, aby se ujal kl~tisktho diadu pontifika, jeni mu by1 v nepiitomnosti svtien. A tehdy jii pomalu zatini pra- covat kapitbl, kterjl si dosud uklidal. Po nbvratu do Rima voli ho lid za vojensktho tribuna.

R. 70 dog10 ke sbliieni Pomptja S populiry a tim k prvnimu blii- Simu styku mezi obtma pozdtjiimi rivaly. Pompkjus zaEal totii hledat oporu U populird, kdyi opatrnjl senit odmitl splnit jeho poiadavky, piedevSim potadavek, aby byla piidtlena pdda jeho vysloufil~m vojrikbm. Ale do510 i ke sbliieni samotnkho senitu s populiry. Vzijem- n t piiblfieni obou skupin vlidnouci tiidy by10 i ddsledkem obrovsktho povstini otrokd, kteii se tentokrit vzbouiili v Itllii a pod vedenim Spartakovjlm ohrwiovali dokonce hlavni mbto Rim (r. 74-71). Piesunu politickqch sil dovedl Caesar bystie vyuiit. Za novt situace mohl zajit ve svqch politickqch manifestacich dile nei piedtim. R. 68, kdy zastlval diad kvktora, zemfcla Caesarova teta Jlilia, vdova po Mariovi, i jeho prvni iena Korndlia, dcera Cinnova. Nad mrt*mi ttly obou ien pronesl Caesar smuteEni ieEi, v nich2 za hlasittho souhlasu lidu oslavil oha mrtvt vddce populird. Pii pohibu Jdlie spatiili dokonce obyvatelt Rima po dlouht dobE optt obraz Maridv, nesenq v pohiebnim prhvodu. A tii roky pot6 dal jako tdil znovu veiejnt postavit na Kapitolu sochu Mariovu a jeho vileCnC trofeje, odstranEnt po vittzstvi Sullovt. Senit se rozhorlil, ale neodviiil se zakroEit ze strachu pied davem, kterq s radosti uvital Ein Caesardv. Piizefi mtst- sktho lidu si koupil Caesar kritce piedtim i skvtlqmi hrami. Piipravy na tyto hry byly tak velkolept, i e senit citil nutnost zakrotit a zikonem omczit poEet gladibtorh, kteii mohli bqt pro takovt hry soustfedtni a cviEeni. Nicmtnt dal Caesar nidhernt vyzdobit mtsto a uvedl do artny 320 gladibtorskqch phrd, ktert obltlcl poprvt v historii do stiibrntho brntni. Penize na uspoiidini her si musil vypdjtit a zvqSi1 tak svdj ddlh, kterq jit pfedtim obnigel obrovskou sumu 1300 talentd.

Hry uspoiidant Caesarem ukazuji nejen odvlinou velkorysost poiadatele, ale svtdEi t t i ~ m l u v n t o zmtnich, ktert mezitim nastaly v politicktm iivote. V dobt Grakchd by10 oporou hnuti populird drobnt rolnictvo a hnuti m610 pevnou politickou linii. Od t t doby ztratilo rolnictvo svdj politickt +nam a hlavni oporou popu!ird se stal mtstskjl lid, iijici paraziticky na S e t druhqch a iidajici stile ve vttSim mtiitku dary a okizalt podivant. Tato masa nemohla bqt ovSem jii nositelem iidnCho viIntho reformniho programu. Ale jeji podpory mohli vyuiivat jedinci usilujici o ziskini vedouciho postaveni ve stbtt a o prosazeni svfch politickqch plind. Demokratizace stitu se mtni v rukou ttchto politikd v Eirou demagogii. Mtstskq lid, hlavni masa voliEh, jc kupovin nikladnqmi dary, neSetii se dplatky a zbku-

lisnimi intrikami. Ani ty nechybtly v pozadi politickt drihy Caesa- rovy.

Diky svt obratnt politire stal se Cacsar ,jii. hrhem Sedesiltjxh Ict jednou z nejvlivntjiich politick+rli postav v nirnE. .Jcho obliha U mCst- sktho lidu byla tak velkh, i.e kdyf se r. G2 s c d t pokusil zlnvit ho bfadu prttorsktho, vynutil si lid, i c us~lcsc~rli scn5t11 I>ylo zrr15rno. By10 pravidlem, ie po uplynuti iliedni dohy oclrhkxc.li vysori ilictlriici na rok jako sprbvcovt do ntktert z iimskqch provincii. Caesar by1 povtien sprivou Zadni Hispinie. Tam se mu podaiilo podrobit si kmeny sidlici na pobieii Atlantsktho ocebnu. Vojewidce, ktcrf se navracel z vittznjlch bojd, m61 privo i i da t o povoleni triumfblniho pochodu Rimem. Caesar samoziejmi. neopomenul ttto ppileiitosti ke z*Seni svt popularity. Ale uchizel se zlrovefi i o diad konzula na r. 59. Bylo nezbytnqm piedpokladem, aby ten, kdo sc uchizel o diad konzula, by1 bthem piedvolebni kampant piitomen osobnt v RimE, nebylo vSak dovoleno, aby vititznq vojevddce vstor~pil pied triumfem-do mbta. Senit se radoval v blihovt nadtji, i e timto zpdsobem bude znemointna volba Caesarova. Ten viak nebyl z ttch, kdo obttuji v kritickqch okamiicich vtci podstatnt vntjSimu lesku. Vzdal sc triumfu a objevil se v Rimt. Senit nemohl zabrinit jeho volbE a jen s velkou nimahou a pomoci dplatkd prosadil volbu svtho kandidita Ribula jako druhtho konzula. Ale Caesar dovedl jeho vliv paralyzo- vat. Nezalekl se pii tom ani nisili, takie Bibulus nevychizel posltze wibec na veiejni jednini a iertem se iikalo, i e jcdnim konzulem toho roku by1 Jdlius a druhtm Caesar.

JeStt na pielomu r. 60 a 59 do30 kc schdzce Caesara S PompEjem a Krassem. Tii nejvlivntjgi muiovt Rima se na ttto schdzce tajni dohodli na vzijemnt podpoie a opatienich, kteri by neSkodila Zbdntmu z drastnikd dohody. To by1 tzv. prvni triumvirit. Jeho vliv se projevil hned v nisledujicim roce. Za svtho konzulbtu prosadil Caesar splntni ntktertch poiadavkd Pomp6jov$ch. Hlavnim z nich by10 odhlasovini a%grbrniho zikona, podle nthoi dostalo pddu 20 000 Pomptjovjnzh veterinfi a zchudlqch obEanh. To by1 ovlem i politick+ zisk pro Caesara, kter? dovedl zbroveii ni.kter+mi opatienimi omezit vliv senitu a ziskat si sympatie fimsktch finanEnich kruhd. Cacsar, kterj. by1 iniciitorcm tajni. dohody, dovedl z ni t t i nejvice vytt-iit. Spojenectvi s Pomp6jt.m a s Krassem, posilcnt i politickjlmi sfiatky, by10 pro ntho ddleiitqm stupntm na cestt k dosaieni svrcliovant rnoci. Pomohlo mu dosihnout poiadavku v t t dobt pro neho ncjdh- Iciitiljliho, S nimi zakritko vystoupil Caesardv povtienec, tribun Vatinius. Tell piednesl ve shromiidtni nivrh, aby po uplynuti bfednf doby konzulskt byla Caesarovi svticna spriva provincie

Picdni Galie a Illyrika, a to na dobu pEti let. Ndvrh by1 protizdkonnj., nebol' sprbva provincic byla svtiovbna pravidelni jen na dobu jednoho roku. Caesarovi mEly bj.t piitom diny k dispozici tii Icgie. MEstskj. lid, koupen? jii divno Caesarem, uvital s nadSenim Vatf- nibv nbvrh. A senit, podCSenj. zprbvami o hrozicim vpidu keltskjrch kmend do iimskqch dzrmi za Alpami, svtiil svt nadcje na ochranu iimsktho i~zemi vojensktmu umtni Caesarovu a udilil mu proto jestt sbm spravu Zbalpskt Galie a jednu vojenskou legii navic. Spriva obou galskjrch ~rovincii, z nichi ~ a k Caesar podnikl sv6 v);pravy na dzemi ostatnich, dosud ncpodrobenjrch galskjrch kmenb, byla mostem, po nitmi v tct dobt jii proslavenjr vojevddce a oblibenf politik pie4el k otevientrnu nbsilntmu boji o rnoc. Kdyi Pomptjus a Krassus pod- porovaii podle dohody Vatinidv n6vrh. netu5ili jeitt, i e tim ddvaji Caesarovi do rukou posledni prostiedkv, kterC mu jegtt chybtly pro rozhodujici zbvtreEnou akci. Netugili to snad ani po novC schdzcc s Caesarern v zimt r. 57/56, na jejimi podkladi: pak podporovali Caesardv novj. nezbkonnj. poiadavek, aby jeho sprAva galskjrch provincii byla prodlouiena o dalgich ptt let. Naopak Aspoii zpotdtku se jistE oba triumvirovC ttgili nadt.ji, i e dlouhs pobyt v provincii, spo- jenjr s nejasnj.mi vyhlidkami na vjrsledek vdleEnjrch operaci, oslabi Caesardv vliv ve mtste. Zdstdvali proto sami v prvnich letech v Rimt a Eekali, i e vyuiiji tohoto oslabeni. Caesar vSak poEital jinak. PompC- jovo postaveni v k imt se opiralo o vdlctnou slbvu, popularitu mezi jeho vojhky a rozsihlou klicntelu ve mEstE. Krassdv vliv vyplqval z jeho nesmirntho bohatstvi. Caesar m61 svou popularitu U mEstskCho lidu. Tak byIy sily zhruba vyrovnane. K ziskhni pievahy nad obtrna druhq- mi dtastniky dohody chybEla Caesarovi vojenskd rnoc a finanEni prostiedky. Oboji chttl ziskat za svC sprdvy v galskqch provinciich. PomEry v ttto oblasti byly pro Caesarovy pldny velmi vjrhodnC. R. 6211 vypuklo povstdni kmene Allobrogd v severni FAsti ZbalpskC provincie. Sotva by10 povstdni potlaEeno. rozSiiila se zprbva o chysta- nCm vpbdu Helvtcii~ ze svobodntho keltskeho dzemi, kteff se rozhodli hledat si nova IepSi sidla. Riman6 jeStt zcrla nezapomneli na vpddy zdalpskjrch kmend poEbtkem prvniho stoleti, kterC jim piipravily trpkC poriiky a hrozily zaplavit celou Itilii. A tak Caesar vstupoval do s4ch provincii v roli ochrdnce pied nebezpeEnou invazi z6alpskjrch Keltd. Kdyi vSak toto nebezpeFi bylo zlikvidovdno dfive, nei snad Rim oEekAval, poskytovaly nesvdry mezi kmeny v nepodrobenC Edsti Galie dostatek piileiitosti k dalSim vojenskqm zbkrokdm. Ty mohly bj.t ostatnt i snadno vyvollny. tieba provokativnim umlsttnim iim- skCho tdbora na svobodnPm galskCm dzemi na konci prvniho roku vdleEnjrch operaci, jei vedlo k ozbrojenC akci kmenb v severni Edst

Galic. Kdyi Caesar odchL :l do scjch provincii, orekival jistt delSi bojc proti ncpodrobcnjrni keltskym kmenbm. Vlekli vilka, na jejimi konci vSak stala nadCje na roziiieni iimsktho irnptria, nemtla piintst Caesarovi jen valeCnou slavu a zvyiit jeho popularitu v Rime. Caesar tu me1 takt moinost vytvoiit si armadu, ktera by byla oddana svtmu veliteli, i piileiitost ziskat z bohatt valetnt koiisti znaEnt finanEni prostiedky, nezbytnt pro posledni fazi boje o rnoc v Rime. Ale sprava galskych provincii mEla jeite jednu vyhodu. Vojenskt akce byly ve- deny jen Eist roku. V zimnich mtsicich by10 vojsko soustied'ovino do tabord a Caesar se mohl vCnovat povinnostem, ktert vypljrvaly z jeho funkce mistodriitelc. Kdyi vyiidil nutnt zileiitosti v Zaalp- skC Galii, odchizel na zimu kaidtho roku se svjrm Stabem do Piedni provincie v severni Itiilii, odkud snadno udrioval spojeni s fiimem a zasahoval pomoci s 6 c h stoupencd do udalosti v centru iiSe.

Caesarovi byla svtiena sprava obou provincii celkem na deset let. Ve skuteEnosti trvala jen devtt let. BChem ttto doby podrobil Caesar zbjrvajici East Galie a podnikl i dvt vjrstraink vjrpravy do Britanie, kde by10 druht stiedisko kcltskqch kmenb, a dva manifestatni piechody pies Ryn do dzemi kmend germallskj.ch. Nev);hodou galskjrch kmend, kterC se znovu a znovu chipaly zbrani na obranu svt svobody, byla jejich nejednotnost. To znatrll: usnadnilo postup Caesa- rovi, kterjr dovedl takticky vyufivat sporfi mezi rbznfmi kmeny a stra- nami i vpidfi kmenfi germinskych z hzcmi za Rqnem. Teprve v sed- mtm roce vilky se Galovt sjednotili k velktmu odporu pod vedenim Vercingetorigovjrm. Zlomeni tohoto povstini, ktert zpdsobilo Caesaro- vi znatnt obtiie, znamenalo fakticky definitivni podrobeni celt Galie. Zbjvajici dva roky byly vyplntny jen meniimi vojenskjrmi zhkroky proti jednotlivjrm kmenbm, ktert se pokusily jeStt jednou ziskat zptt ztracenou svobodu. PO dcviti letech sprhvy galskjrch provincii by1 Caesar mocnejii nei kdykoliv piedtim. Mtl sl6vu dobyvatele, mtl finantni prostiedky a hlavnt mohutnou armidu. V r. 59 svtiil sen6t a lid Caesarovi ttyii vojenskC legie. Svholnjrm zvygovinim s+ch vojenskjrch sil dosihl Caesar toho, i e v devitkm roce spravy m51 k dispozici jii jcdenict legii, oddanjrch mu na iivot a na smrt.

Senbt, kterjr jii piedtim sledoval s obavami rdst vlivu Pomptjova, pozoroval nyni se strachem rychlq vzestup Caesarovy moci. Pokud trvala koalice rnezi tiemi nejmocnfjiimi muii v k imt , by1 vliv optimdtd omezen. SenitorskA aristokracie, jii Slo o udrieni nadvlidy v rdmci republikinskk dstavy, omezovala se jen na akce, ktert zne- snadfiovaly uskutetneni dohod mezi triumviry. V r. 53 se vSak situacc zmCnila. Krassus, kterf si v druht dohodt s Cacsarern a Pomptjem vyhradil v)ichodni Edst iiSe jako oblast svtho vlivu, utrpel toho roku

drtivou poraiku od Parthd a by1 zabit. Tim se smlouva mezi triumviry prakticky rozpadla. Optim6ti nyni obratili pozornost na svkho bqva- ltho spojence PompPja. Nutil je k tomu i vyvoj udalosti. Politickq boj v Rimt v dobt nepiitomnosti Caesarovy se znatnt piiostiil. Nejen fiplatky, ale i otevient nasili se staly zase btinymi jevy politickkho iivota. StPvalo se, i e pro nepokoje ve mestt nemohli bqt zvoleni ani pravidelni rotni ufednici. PO mtstt dochizelo k potyEkPm mezi ozbrojenqmi tlupami. Situace vrcholila v r. 52. Do poulitnich SarvP- tek byli zapojeni i otroci. Pod zaminkou politickkho boje napadaly ozbrojenk skupiny obtany a drancovaly jejich domy. Sen6t ani 6ied- nici nebyli sami schopni zvladnout situaci. Ozgvaly se hlasy, aby v zijmu zachovani bezpetnosti a poitidku by1 PompCjus jmenovPn diktatorem. Ale senat se bal dat tak mimoiadnou moc do rukou muie, kterq by ji mohl snadno podriet bez z6konnkho omezeni. Nebylo vSak jinkho vgchodiska. PO jistkm v6hani se uchylil sen6t ke kompromisnimu feieni. Pompkjus by1 jmenovan konzulem bez kolegy. Pompkjus vyuiil svk mirnoiadnk moci, zjednal poi-Adek a prosadil i ntkterk zikony, kterk byly zamtieny k oslabeni moci Caesarovy, i kdyi s nim udrioval jeitt spojeni. Ve skutetnosti vSak do510 ke sbliieni mezi Pompkjem a senatorskou oligarchii. Ale ani tu nebylo vzajemnk ddvtry, nebot' stoupenci sentitorskk oligarchie, i kdyi byli nuceni roziifit mimoiPdnt moci Pompkjovy, snaiili se stile udriet si svdj vliv ve stitt.

Sbliieni s Pompcjem vyuiila senitorskA oligarchie proti Caesarovi. Byly vzneseny poiadavky, aby by1 zbaven s v j ~ h plnomoci, rozpustil svi vojska a vratil se do Rima jako soukrornnik. Zavili odpdrci Caesarovi piipravovali jii ve m6stt proti nCmu soudni proces. Pomocf podplacenqch tribund i svfch stoupencd zdrioval Caesar jednPni v Rimt. Projevil konetnt ochotu rozpustit svA vojska,utini-li tak i Pom- pkjus. V ttchto okamiicich vyuiil Caesar vii svk obratnosti k tomu, aby zachoval dojem legalniho postupu, ale shromaidoval jii svC sily v severni Italii. Dne 10. ledna r. 49 pfekrotil se svqmi vojsky i-itku Rubikon, ktera oddtlovala Piedni Galii od Itilie. Zatal boj o samo- vlPdu mezi Pompkjem a Caesarem. Caesar vytlatil Pompkja z Italie, jeitt tkhoi roku porazil jeho legie v Hispanii a rok nato samotnkho Pompkja na ieckk pddt U Farsalu. Pompkjus prchal a hledal dtotiStE: U egyptskCho krtile Ptolemhja. Caesar, kterq Pompkja pronisledoval, nezastihl ho jii iivCho. Ptolemhjos dal PompCja zavraidit v okamiiku, kdy se dotkl egyprskk pddy. V Egyptt se zapletl Caesar do vleklfch a nebezpetnfch bojd, kdyi rozhodl spor o kralovskf trdn ve prospi.ch Kleopatry. Vyfidiv egyptskk zaleiitosti v Alexandrii, by1 nucen pokra- Eovat v boji proti svqm odpdrcdm, kteii se nevzdali obrany republi- kanskkho ztizeni ani po smrti Pompkjovi:. Hned v nPsledujicim roce

zakrotil proti republikAnskqm vojskdm na pdde severni Afriky a rok pot6 porazil zbytky senfitorskqch vojsk v Hispinii (r. 45).

Tim se stal Caesar svrchovanqm vlbdcem v iimskk iiSi. PO krbtkou dobu svk vlady usiloval o rozsiieni a konsolidaci tfidy svobodngch obEand a upevntni socillni baze svk vo-jenskk diktatury. To by10 smyslem i jeho povtstnk mirnosti, S nii se zachoval k bqvalqm stoupencdm Pompkjovqm. Stejny vqznam m610 roziiicni obtanskkho prava na dalSi skupiny svobodnCho obyvatelstva iiSe a vqhody poskytnutt mnohfm mtstdm v impkriu i podpora vlbdnoucich skupin mistniho obyvatelstva v provinciich. Na druhC strant omezuje Caesar potet i vqhody mtstskkho lidu v Rimt, o n t j i se sice opiral v diivtjlich fhzich svk politickk karikry, k t e ~ vSak by1 piilii vratkou oporou kai- dCho viinkho lisili o stabilizaci pomtrd v iiinskkm state. Hospodbfskf rozkvtt fiSe mtly zajistit ntkterk zikony, zamtfenC k podpofe zemt- dtlstvi, obchodu, vytvofeni pevnk daRovk soustavy apod.

Svqmi opatienimi ukazal Caesar cestu, jak ieSit vleklou krizi fimskt republiky. V jeho reformach se hlbsi nova etapa vj-voje otrokaiskt ekonomiky. V tomto smyslu je Caesarova vlbda jevem pokrokovqm. Ale nebyl to Caesar, kdo S konetnou platnosti odstranil odumirajici republikinskk ziizeni a postavil zaklad k daljimu a jii poslednimu rozkrttu otrokaiskC spoletnosti a jeji kultury. RepublikanskC tradice byly v Rimt jeltt p"ili5 iivk a pfevalily se nakonec i pies hlavu velkkho vojevddcc a politika. Senatorski aristokracie se nemohla smifit se ztrhtou svkho politickkho postaveni. V jejich kruzich by10 zosnovano Sirokk spiknuti proti Caesarovi. Tomu se ani nepodaiilo uvkst v iivot vSechny sve plany. Dne 15. biezna r. 44, ltratce potC, kdy vstoupil do kurie Pompkjovy, aby se zdtastnil zasedini senbtu, by1 pfepaden spiklenci a ubodln. Je otizka, zda to byla ironie osudu t i dmysl, i e klesl mrtev pr iv t pied sochou svtho nejvCtSiho rivala a ddvErnika senatu Pompkja.

OsiiovatelC spiknuti se domnivali, f e odstranenim Caesara bude uvolntna cesta k obnoveni republiky. V tom by1 jejich velkq omyl. %votodirnk sily republiky byly jii d6vno vyterpbny. Vzplanul novq obtanskf boj, v jehoi krvi utonulo dcfinitivni: stark republikanskt zfizeni. Augustus, kterq vySel vittznt z tohoto boje a stal se zakladate- lem iimskkho cisaistvi, kratel v podstati: jen ve stopPch Caesarovqch.

L I T E R A R N ~ C I N N O S T C A E S A R O V A

Svtdectvim velkkho ducha slavnCho fimskCho voje\%dce a stltnika je pro nas i jeho literhrni tinnost, ktera pii rozsahlC politickk a vojen-

skt aktivitt Caesarovt nebyla nikterak ma16. Jako U vttSiny antickjrch autord zachovala se nam z literarniho dila Caesarova jen east. Ztra- ceny jsou pro nPs a i na malt zbytky Caesarovy feEi, pfednesenk pfi rhznjrch pfileiitostech politicktho iivota. Toho mdieme litovat tim vice, i e Caesar by1 proslul); mezi soutasniky i pozdejiimi teoretiky jako v);tetnjr ietnik. Ztraceny jsou pro nis pfirozent i Caesarovy prvni literirni pokusy, z nichi zname titul tragtdie Oedipus. Ncza- chovala se nam ani ntkteri menSi pfileiitostni dilka. Sutt6nius sc zmifiujc o tfech. By10 to jednak gramatickt pojednani o analogii, sepsant r. 54 za pfechodu pies Alpy do Zadni Galie. Caesar tu zasahl do aktualniho jazykovtho sporu a hiijil proti Cicerbnovi zasadu pra- videlnosti, prostoty a pfistupnosti jazyka. I druhq spis, nazvan); Anti- catones, by1 odpovedi Cicer6novi. Caesar v nem ostfe zautotil na obhhjce republiky Kat6na Mladsiho, jehoi dobrovolnB smrt a republi- kanske idealy byly pravt Cicerbnem oslaveny. KoneEnt vime i o blsni, v nii Caesar vyliEil svk ziiitky na cestt z Rima do HispPnie v r. 46.

Dokladem literarni Einnosti Caesarovy zdstivaji pro nas jeho nej- vjrznan~nijSi spisy, ZBpisky o vblce galskt a Zapisky o vilce obtanskt. Oboji byly vyvolany v 2ivot aktuilni politickou potfebou. ZApisky o valce galskt byly scpsiny ve velmi kratkk dobe, pravdkpodobnt bthem zimy r. 52/51. Senatorski aristokracie, nepfijemnt pfekvapeni vojevddcov);mi akcemi v Galii, Cacsarovi vytykala, i e pfekratuje svi prPva, poskytnuti mu senhtem, a zatahuje Rim do vleklt a nejistk vilky. Kdyi Caesar zdolal r. 52 velkt povstini Gald vedent Vercin- getorigem, mohl se domnivat, Ze galskP valka je skutetni: u konce, a rozhodl se proto ukazat fimsktmu publiku, i e jeho jednani v Galii by10 urtovano jen zijmem fimsktho stPtu a i e k dosaieni velktho vittzstvi nad statetnymi a nebezpeEn9mi galskymi kmeny by10 tfeba velkt vojenskt a stitniclck obratnosti. K tCto propagaci s*ch vojenskych a politickjrch zasluh, vydant nedlouho pfed potatkern rozhodntho boje o moc ve stPt6, uiil Caesar formy objektivniho vyprivtni ve tfeti osobE. VyprAveje udhlosti rok po roce jako nezli- Eastntn); pozorovatel bez jakthokoliv pfimtho hodnoceni, snaii se dokizat jak velikost sv);ch zhsluh, tak i nezbytnost svtho postupu v jednotlivqch pfipadcch. Fakta pfi torn Caesar nepozmtYiova1, ale jistt pontkud pfikraSloval. Kaidh ze sedmi knih Zipiskd je vtnovana jednomu roku Caesarovy sprivy a jeho vojenskych akci. Vyprhvtni vrcholf vyliEenim povstrini Vercingetorigova a jeho potlaEenf v sed- mtm roce bojd. Tim viak Caesarovy vojenskt akcc v Galii neskontily. MenSi boje trvaly jeSt6 dva roky. VyliEeni ttchto bojd by10 pozdeji pfipojeno jako osmi kniha k Caesarov);m Zapiskdm a pochPzi s nej- vttii pravdtpodobnosti od Caesarova ddstojnika A. Hirtia.

NedokonEeno zdstalo i tlr.~111(. ~ I ~ I ~ ~ I O \ . I I I ~ ' . ~ l i l o ( : . I I . \ . I I O \ I I , % . i l ~ l , I \y o vdlce obEanskC. VC ti.c.c.11 lil~iI~,i( 1 1 , 1 \ 1 1 1 1 ' I ~ I I l ~ . ' ~ / ( : i i /, 1 1 , 1.1 ( : . I < . I I O \ . I .

jsou vyliteny jcn udAlos~i r. ,l!) :L ,l>!. ' I ' ;L I<C . I I I 1 1 ) l y 1 1 1 i l ) o , j , , ~ ~ y ( I o ( l . 1 1 ILy,

kterC 1iEi dalSi 1Cta Ch~s :~ rov$~ 11 L)o.jir o X:I I IOYI~LCI~~ . J ~ O I I c ( , I ~ < , I I I (1.i

(Valka alcxantirijskb. \';iIhn v ;\li.ice a Vbllta v tIislxinii) a pochii~cji ocl bliie neznrimych autorir, snacl t C i dbstojnikd (Jaesarovych. Zapisky o valce obEanskC vznikly v poslednich lctech Caesarova iivota. 0 jcjich politickC aktuhlnosti a tendentnosti nemfile zdstat nikdo na pochyhich. Caesarovym dmyslem by10 ospravedlnit svC jrdnini pied iimskym publikem, dokbzat mu, i e rozpoutini obEanskt vrilky ncbylo jeho vinou, naopak, Ec to by1 on, kdo sc st6lc snaiil o smir, a i e k vojenskqm akcim by1 vyprovokovin nezikonnym postupem senatu a Pompkja. IlistorickA objektivnost nemohla pii tom zdstat zcela bez uhony.

Caesarov~ Zripisky nesledovaly EistE litel.irni cile. A piece se vyzna- tuji vjrraznymi umElcck.jmi hodnotami. Charakteristickyln znakem Zipiskd je jednocluchost a sevfcnost vyprAvE~~i, ktert v pcvnych liniich slecluje chod udilosti. Ncbczpeti jednotvhrnosti, kterC jc nasnadt pPi analisticltCm liicni dlouhych, stale se opakujicicl~ bojB, dovedl Caesar mistrnt Eclit jak dr;imatickjml klenutim jcdnotlivjrch obrazd, tak i napttim, 1cterC vzbuzujc ve Etenspi bi-hcm vyprhveni. PiikladnC prostoty a jasnosii, kteri odpovida pln? cstrPmu pohletlu a piisnk cilevtclomosti autorov?, dcsahuje Caesar jednotluchqmi stylistickymi a vfrazov$-mi prostiedky. Ty jsou ilust: ,ci zrisatl, proncscnjch v jcho gramatickbm pojetlnani o analogii. Stavba Caesarovy vety drivi pPi vSi svC Elenitosti vylliknout s prdzrainou jasnosti nosnc? myllence. Dfislcdni: sc vyhqbri Cacsar bohat);n~ ozclobAm rCtorickyn1 i nczvyklym vjrrazfim a se sirohou kizni drii svi. vyprhvtni v mezich struFnosti a pfisobivC prostoty.

C A E S A R A J E H O D ~ L O

V K U L T U R N ~ T R A D I C I

Cacsarovo dilo, a jeStt vice jeho jedincrnd osobnost, zanechaly z?etelnou stopu v kulturnich clCjinAch iimsktho sveta i pozdtjSich evropslr$ch nhrodb. S postavou, Einy a tragickyn~ osudem Caesarov);m se sctkh kaidy jii v prvnich okamiicich, kcly se pied nim rozcvEe ona pfcbohatri a nikdy ncdoftrnh uEcl>nice, jii iikhme historic svEta. Cacsar se stal symbolcm svrchovantho vliclce a jcho jmcno picSlo ptirno do nEktertch jazykfi jako oznaEcni nejvySSiho panovnika. J i i Caesarfiv pokra~?ovatel a zakladatel iimsktho cisaistvi August~~s pfipojil

ke svkmu j m h u pi-ijmeni Gaesar. OznaEeni ,,Augustus Caesar" se pak stalo oficiilnim titulem vSech iimskqch cisai-d. Ze jmena Caesarova je pak konec koncd odvozello i oznaEeili panovnikd ruskqch (car), nEmeckqch (Kaiser) a naSe slovo ,,cisaEU.

Kolern velkqch postav dtjin sc nepi-echazi mlEenim. Netlalo se prejit ani kolem postavy Caesarovy. Jeho mohutna osobncsi, kteri vyrostla v bodt, kde se sctkal velkq talent S ptevratnou historickou epochou a skvtlou kulturni tradici, nedavala klidu pozdtj.jgim dobhm. Zidala si stile novtho poznini a vysvittleni, vybizela k obdivu i k odsouzeni, svadtla k napodobeni, nabizela se k um;i~:ckCmu zivArnEni, vyvolavala zijem 11istorik5, politikd i umElcd. J+- nesnadnC vystopovat tento mnohostrann$- a Easto zcela protichddnq vliv osobnosti Caesarovy. JeSte obtiinejii by by10 slcdovat podrobneji vliv literarniho odkazu Caesarova. Jeho Zapisky o valce galsltC i Zapisky o vilce obEanske byly piedevgim piO vScchny doby cennqm dokumentem historickqm, i kdyi se lisudky o jej~cll ~Erohodnosti - pokud jde o dtjiny iimski - ji2 ve starem vtku rozchhzely. Nepostupovalo se pi-i tom jistt bcz zaujeti. Ve sl jch Zhpiscich o vilce galskC nezdstal vsak Carsar jen pi-i popisu vileEnfch udilosti. PodivA tCi neobyEcjnt ceniiC informace o rozmistt- ni, iivotit a zpdsobech kel~skqch a germinskqch kmend, s nimii se na s 6 c h vfpravach setkival, i o topografii mist, jimi2 prochazel. A tak jsou Caesarovy Zipisky nejeli pramenem pro poznini urEitPho obdobi iimskqch dejin, ale i jedirieE11Glll dokumentcm o d6vni: historii kmend fijicich na dzemi dneini Fraucic., Svqcarska, Anglie a Ti\;tmecka. Cae- sarovy peElivC zprivy o prinliiivnim zi-izeni Keltd a Germind 11oslou- iily vedle dalSiho materialu bohatt Engelsovi pi-i studiu roclovCho ziizeni a vzniku ti-idni spoleEnosti v jeho slavnem ,,Pdvodu rodiny, soukromiho vlastnictvi a stitu". TcndcnEni zaujeti mohlo ntkdy zesi- lovat pochybnosti o historick6 hodnote Zhpiskfi. Nemohlo vgak roz- kolisat 6sudek o jejich hodnotAc11 literbrnich. Ty byly pozn6ny hned pot&, jnkmile se Zipisky objevily. Caesardv souEasnik a odpfirce Cicerh, kterj. by1 jistt namal9m znalcem 1atinskC prbzy, nevyjidfil se piiliS pochvalnC: o obsahu memohrd, netajil vlak svdj obdiv nad Eisto- tou Claesarovy PeEi. Jako pozoruhodnh pamitka literirni, klasickq vzor Siroce pi-istupnt a ukAzntne prostoty, byly pak Zipisky s oblibou Eitiny v rBznqch dobdch stareho, stiedniho i novCho vtku. Staly se i z n h m o ~ ~ souEisti 13tinskC ikol~ii Eetby, jednim z prvnich prubifskqch kamend, na n tmi se sti-etly nacviEene pouEky z IatinskC gramat~ky

Caesarovy Zipisky p i f s t u ~ ) ~ ~ < , I ) I I I I I ? ~ I I ~ . 1 ,07 . ( l~ j i 111-t sl ,I,>Y , i l l + ( 1 1 711.'1

mqch antickqch auto~.r"l. Pi.c~tlr~mol-c~li (::I(.s:II;I ( 1 1 , I I : I , , ~ I I I . I I T ~ , . I ~ I I ~

ilebylo zpoEi ik~~ 1,rov;izmo piizniv+~l~i , L I I ; L I ~ I ( . I I ~ ~ I I ~ . ( 3 1 ) 1 . o / i 1 1 1 . 1 l<+ knEz a pi-ekladatcl, Karel Vinaiickq (1803- lllf'3), klc.1.q \.I. sllotli. s nhzory CelRkovskCho vidEl v pi-ekladech aiitickqcli autord ncol)y?c.jnC obohaceni Ersktho jazyka a na'li nirodni literatury (prokhzal to shm svqmi pieklady z Vergilia, Horicia a jinjrch autorb), zam.j8lel pielo- iit pro chystanou knihovnu klasikd i Caesara. Tento 6mysl ncusku- teEni; a neuskuteEnil ani svbj druhq plhn, vydat pieklad Zhpiskd o vilce galskC s komenthiem, jimi chtEl dokhzat na zikladE rozboru mfstnich jmen svdj nizor, piiznafnq pro dobu nageho obrozeni, i e v Galii, Germdnii a Brithnii bydlili ve starii dobt Slovant. 0 pieklad Caesara se pak pokusil s malqm CspEchern gymnasiilni profesor Franti- Sek Sir. Teprve v r. 1872 se objevuje Eeskq pieklad Zhpiskd o vilce galskC, vydanq z pozdstalosti dlouho jiZ zemieltho, idejemi novohu- manismu zanicenCho pi-ekladatele Karla Simona MachiEka. Pak vSak jii ndsledovaly pomgrnt rychle za sebou pieklady dalii. V r. 1882 vygla Caesarova ,,Gallskh vdlka" v piekladu P. SlaviEka a tehoi roku i Eeskq pieklad Zipiskd o vdlce obEanskC od J. Kormundy, jedinq a i do dnelni doby. V r. 1888 vydal svfij pieklad ,,Vilky gallskt" A. Breindl. Rada dalSich piekladd si nekladla sebemengi cile literirni. Vychazely proto Easto anonymn; nebo pod gifrou n vdtEily za s d j vznik tomu, i e byly oblibenou nedovolcnou porndckou stiedoikol- skqch studentb pii zmhhdni prvnich obtiii v piekladu latinskeho textu. Starli pieklady Zhpiskd o vAlce galski. nahradil v novEjSi dobE pieklad I. Burege (1941).

Ceskq pieklad Caesara mb tedy jii svou historii. T a jen ukazuje, co v plne nalehavosti citili nali obrozenci, i e dobrq pieklad klasicktho autora znamenh vZdy obohaceni jazyka, hledini novfch prdchod8, klenuti nol jch most&, dobjvbni stile novj.ch oblasti iive ieEi. Podi- vhme-li se zpEt, vidime, i e historie pi-ekladd Caesaroljch spisd do nagi mateistiny i jinqch modernich jazykb se neusthle rozvijela po vzestupnC a jindy opct klesajici kiivce pokusfi modelovat vidy znovu V kaidi: dobt tvoiivE vyjadiovaci schopnosti iivCho jazyka tak, aby adekvhtns pietlumoEily neopakovatelne rysy slavnC antick6 pi-edlohy : ,je,ji logickou jasnost, klasickou stiizlivost a nehledanou Eistotu vfrazu.

s piekladovcu praxi. A tak pro mnohC nabqvalo jrnkno ~ a e s a r j e s t tCto novi zvlriatni pf ich~~t i , spojene ntkdy s milqmi, jindy ale i men6 piijemnqmi vzpominkami.

Pro ty, kdo rlemPii moinost pozllat p E h o latinskq origindl, staly se

Kap. 1, 5-7 b j v i nCkdy pokltidina za pozdEj9i pfidavek. (1, 2, 1) tj. r. 61 p?. n. 1.; Kimank ari.o\~ali IctopoEet jmeny konzulb, dvou nejvySSich iltedr~ikti toho roku. (1, 7, 4) r. 107 p?. n. l.; poraiene vojsko by10 prodano obvykle do otroctvi; na znameni sveho pokofeni prochazeli pi-itom poraieni x~ojaci pod tzv. jhem; by10 to kopi, piipevntnt jako h o r ~ ~ i pfiEka k dvP- ma dalSim kopim, zabodnutqm v ureiti. vzdilenosti od sebe do zemt. (1, 21, 4) I,. Korndlius Sulla, timskq vojevddce, odpdrce Maridv, k t e ~ se zmocnil r. 82 nasilim vlidy nad Rimem (viz doslov) ; M. Li- cinius Krassus, Fimskq hohat a vojcvGdce, vitPz nad povstinim Sparta- kovqm, jcdcn z triumvird z r. 60 (viz doslov). (1, 31, 9) r. 61 pt. n. l., srov. 6, 12, 5 (1, 35, 4) r. 61 pf. n. 1. ( l , 40, 5) povstini Spartakovo v letech 73--71 pi?. n. 1. (1, 45, 2) Koncem 2. stol. pi. n. I. zatali Rimant pronikat do jiini Galie; r. 121 pi. n. 1. ukontil Kv. Fabius Miximus boje s kmenem Allobrogd, ktei-i se spojili S ~Zrverny a RutCny: ~ZrvernovC a Ruttnove zdstali po tCio pori icc svobodni. (1, 47, 4) Byl sprA\.c.cm Zadni provincie v r. 83 pt. n. 1. (1, 54, 2) Bylo povirlnosti proko~lzu!d jako spdl-c9 provincie vtsti n6kter;i soudni jcdnhni v provincii; tyto soudy sc konaly zpravidla v zimnich mrsicich, kdy nebylo vileblfch opcraci. (2, 5, l ) .Jm&nern scnit oznatuje Caesar kmenovou radu stargich. (2, 7, 1) ObyvatelC Kri-ty byli prosluli ve staroveku jako luEiStnici, obyvatrlC BaleBrskqch ostrovfi jako prakovnici; spolu s numidskqmi lehkoodtnci sloufili ve vojsku CaesarovE. (2, 35, 2) Je tu mincna provincie Pfedni Galie v sever~li Itilii, kte- rB svtfena Caesarovi do spravy stejnt jako provincie Illyrikum. (3, 23, 5) Kv. Sertbrius, stoupenec strany mariovskt, vedl v letech 80-72 z Hispinie boj proti timskkmu siBtu, ovlidantmu stoupenci strany sullovskt; by1 podporovin mistr~imi kmeny a &many, ktefi uprchli pfcd diktaturou S~~llovou; za bojb sc Sertciricm byli vAkviti- nii poraieni Sert6riovqm velitelem Hirtulejem L. Valerius Praek6- ninus a r. 78 pf. n. 1. Llicius Mallius. (4, 1, 1) r. 55 pi. n . l.; neclokonalosti timskCho kaler~daEe se posunoval poEiiiek roku kupfedu, takie v tCto dobt pfipadal jiZ nPkdy na lisio- pad; no* EBd vncsl do fimsktho kalenclifc Caesar tzv. julirinskou reformou z r. 46; na jeho systemu spotivi v podstate i niS kalendi?, zdokonaleng jen nlalou reformou papeie ~ e h o i - e XI I I . z r. 1582. (4, 23, 6) Caesar se pfibliiil k bfehc~m Rritinie pravdtpotlohn6

u Doveru, vylodil se asi ntkde mezi \.Valmercastlem a Dealem. (4, 23, 1) 1% sx.6 druht vqprave do Britinie v nasledujicfm roce vyplul Caesar z pfistavu Icia, jehoi lokalizace je sl)ornti; ntkdy jc kladen do blizkosti dneSniho Boulogne-sur-hlcr, jindy ztoioiiio\~in S Calais nebo s Wissant; z kterCho pfistavu vypIrt!a tato pnrni vqprava, je nejistt; podle jednoho nizoru tCi z y?istavu Icia, podle druhkho z n6- ktertho jineho pEistavu v tCto oblasti: podle toho li5i i 11mistEni druhkho, vzdBlenitjSiho ptistavu. (5, l , l ) r. 54 p?. 11, l. (5, 7, 0) JmCno severozipadniho vEtru. (6, 1, 2) Podle novt dohody s Caesarem z r. 56 pt . n. 1. stali se Pom- pbjus a Krassus konzuly pro r. 55: oba dostali za sv6ho knnzul8iu mimotidnou plnou moc sebrat libovoln5- potct vojska v kterkkoli 2isii fimskt EiSe; Pornpdjus vcrboval \vjAky i v Ptztll~i Galii, kterou m61 tehdy Caesar ve svt s p r i \ ~ t ; po uplynuii ufcdni cluby byla Pompc'jovi dBna do sprivy Ilisplinic na tlobu 5 let, ale PompCjus ~~eodcic l z Itilie pod ziminkou, i e mu byla sv6fcna --- ti-S rla dobil 5 Ict - i pki-e o z j - sobovini Itjlie obilim; protoic si podrlcl vojeilskou moc, nwrnl.1 se zdriovat v hlavnim mtsti: fiHe, alc iil pobliic liima. (6, 12, 5) Diviciikus pfi'sel do k ima r. 61 l ~ t . n. 1. (6, 17, 5) Caesar oznatujc keltskk bcihy jmbny boh8 finlskjlcll podlr pPibuzaosti jejich funkci; illerkurin., fimsktho boha obchodu, z to t~E- iiuje s ke1tskj.m 'Tcutatem; Apol16nal boha slunce, umCni vitgteckCho, bisnictvi a Ibkafstvi, s kcltsk+m Belenem; Mars, starofimskq bdh vilky, odpovidal keltskemu Hesovi; Juppiterovi, ncjvyjSimu bohu, vlidci nebes. odpovidal Tarauis; Minerva, hohyni. moudrosti a dovednosti; jmkno odpovidajici keltskC bohyne ncni zniimo. (6, 18, 2) Dis, b < ~ h podsvtti, LI Kcltd mu odpovidal Cernunnos; zvyk po?itat Eas podle noci nesouvisel S virou o pBvodu Keltd, ale by1 v primitivnich spolei.uostech obccneji roziiEen (naj)?. i u Gcrminfi) . (6, 26, 3) VttSinou se soudi, 2e jde o soba, ktcr+ Hil ve starkm vtku i v techto krajich; zpriva o jednom rohu je ovScm mylni. (6, 27, 1) TakC losovt iili jeltE ve starovtku ve stfcdni EvropE; i zde Caesar vyprhvi vitci smyilcnk, jakC se Easto vyskytovaly ve vypri- vEnich o neznim9r:h zemich (nap?. o neohcbnosii nohou losd). (7, 1, 1) Publius Klbdius, exponent strany IidovC, by1 potitkem r. 52 zabit pfi pouliEnim boji s t l u p o ~ svCllo odpdrcc Mil6na; K16diova smrt vedla k vkfuqm nepokojtim vc mPstt, pfi nichi lid sphlil budovu sentitu; sentit povtfil Pomptja mimoiidnou moci a nafidil odvodjojsk v celt ItBlii (srov. doslov) . (7, 65, 1) Litcius Jdlius Caesar, ptibuznq G. J i~ l i a Caesara, sloufil jako lrgAt ve vojsku Carsaro\.i. i za vilky obtanske.

Zlkladcm fimskC armidy byla t6ikL ptchota. Vedle ni byla v armidt jeSti: lehkd ptchota a jizda, kterC bjwaji tki hromadnP ozna- EovAny jako pon~ocliC sbory. Pii sv)ich operacich v Galii uiival Caesar i lcdstva.

TtZkd p t c h o t a . \' ttik6 ptchott slouiili zpravidla jen iim5ti obEanP. v dob6 Caesarovt piedcvSim obEant chudi, kteii hledali ve inzdi., koiisti nebo i piidllech pfidy, kterC dostivali jsko vyslouiilci, vjrcliodisko ze sv6 sociilni tisnE. Naopak inladi bohati Rimank se vyhjrbali fadove sluib@ v legiich. ZfiEastfiovali se v-?jcnskj.ch vjrprav v druiini. vrchniho velitelc, pod jrhof \cdenim ziskivali vojenskk 7kugenosti, aby mohli pozdtji slouiit jako vySSi dfistojnici a velitelk.

Vjrzbroji iimskkho pEShka by1 krunjri, pfilba, Stit, chrdniEe holeni, hizeci kopi a dvousetnjr met. Zdkladrii jednotkou tPilcC pEchoty byla legie. Plnjr stav legie by1 zpravidla asi 6000 muifi. AvSak poEetnI stav legii Caesarovjrch by1 niiSi a stile klesal, nebot' Caesar stark legie nedopliioval. Tak jii v pbtkm roce vdlky by1 ztritami sniien stav ntkterjrch lrgii pod 3500 muid.

Legie se dtlila na 10 kohort , ka id i kohorta mtla 3 manipuly , manipul m61 2 cen tu r i e (setniny).

L e h k i pEchot a . Lehkou pechotu tvoi-ily domorodk oddily z provincii nebo i oddily, kterC byly ziskiny nebo najaty U spibtele- njrch vlddcB nebo U kmend mimo iimsliou iiSi. Tyto domorodk oddily byly organizovdny a vyzbrojeny zpfisobem, jakjr by1 obvykljr v jejich vlastni zemi. Ntkterk z, m t dodivaly oddily vycviEenk ve speciilnich zbranich (nap?. Krkt.lnt 1uEiStniky). LehkC pEchotP veleli Easto iimSti dfistojnici, prefckti.

J izda . V dobt Cacsarovi neslouiili jii bohati iimiti obEanC jako jezdci v armidt. Piislu<nos4 stavu jezdecktmu byla v-tkto dobt jii jen vjrrazem zimoinosti. Caesar uiival nbmezdnich jizdnich oddild germinskfch, hispanskjrch a numidskfch. U kaldt legie by10 asi 200 a i 300 jezclcd. Kromt tolio mtl Caesar jeStt asi 4000-5000 muie jizdy od n&ter?ch galsk~kh kmen8. NejniESi jednotkou jizdy byla dekurie

Boficl beran

(1 1 konl), 3 dekurie tvofily Ectu jturma), nEkolik Eet vySi jed~lotku (tzv. ala). VttSim oddilfim jizdy veleli bud mistni pi-edici nebo iimitf velitelk, prtfekti.

Lodstvo. Jako lodnici, veslaii a kormidelnici slouiili v lodstvu provinciillovC. L'ojenskou poshdku tvoi'ili iim5ti Icgionhii. Lod'stvo mtlo Iodi vojensk6, nrikladni a n6kterC specidni lodt. Vojenskl lod byla ve srovnlni s lodi nhkladni del3 a u2Si a tedy pohybliv6jti;i. Byla pohlntna vesly. Caesar uiival lod'stva rnnohem spiSe k piepravt vojska nei v ndmofnich bojich. Velitrlem 1c;di bjrval legit nebo prC- fekt nebo i setnik, vclitelem lod'stva vrchni velitel nebo legst.

Veleni . Vrchni veleni nad iimskjrm vojskem mEli v dobt republiky dva nejv)-SSI uiednici, konzulovC. Vojsko umisttnC v provincii

by10 pcd vrchnin~ \.elc!lim mi:itorlrSitclr. ! j < ~ k c lnistodrii~el6 oclchizeli do provincii koncem ~.e~)uhli!ry nrjvy.iGi ~iieclnici po uplynuti svk roEni i~lcdni doby v hlavnini rnEsti7 - kollzlllovC s titulel:~ prokol~zula, prCtoPi S titulern propr@tora!. 1'obc:Eniky vrchniho velitele byli I c g i ti, kteii byli ustano\~ovAni scnitem podle pirini velitele. Pi.i vojenskgch operacich byli lcgiti povC?ov6ni samostatnj.mi i~koly, nap?. velenim v zimnim tabole, p?i stavbt lodi apod. V boji veleli vttSinl vojenskqm titvarfim, zpl:lvidla legii. LcgAt zastupoval t62 vrchniho velitele v dobP jeho nepiitomnosti.

Kv i: stoEi byli \>.S3 stitni utednici, vcl(:ni lidovgm shromiidtnim v nirn6. Tzv. quaestorcs provinciales odch6zeli do provincii k jedilotli- vqm mistodr2itcilim, kde pbsobili jako sprivci IinnnEnich zileiitosti. Ridili finanEni ~Alciitosti t i i v nrm6dt mistodl.2itcloi~ir, ale mohli bqt v 1)i.ipacli: poti.eby po~rlfcni i voje:~skj.~ni ukoly podobn)imi dkolfim Icgita.

LTojenS t i t r ibunovC byii dbstojnici, ZistefilC volclii, Eastehit jnlel~ovzni. U kaidC lcgii: jich by!o kst. Pbvodne se stiidali po dvou VC veleni !:ad lcgii, v%!y 120 dvou mCsicich. Ve vojsku Caesarove to vaak byli \.i.tiinou lnladi licl6 siavlijezdeckCho, kteii zde sbirali vojenskC zku8encrsti. Jell vj . j i tneE je proto Cacsar povPioval velenim nad

Balista

legii. Zpravidla mtli na starosti pomocnk dilEi dkoly nebo veleli menSim oddilbm.

Pr Cfe k t i . Byli to iimSti velitelk speciilnich vojenskgch oddild, pomocnpch oddild lehkC ptchoty nebo jizdy.

Set nici (cent urioni) . Poddbstojnici, vychizejici z iad prostfch legionhid. By10 ntkolik stupfib tCto hodnosti. Do svpch funkci byli jmenovini vrchnim velitelem. Prosti setnici veleli setninrim, centuriim. Manipul nemtl zvliitniho velitele, ale velitel prvni setniny v manipulu by1 nadiizen veliteli setniny druhC a by1 tak zhroven velitelem celkho manipulu. JeStt vySSim stupnCm byli tzv. setnici prvniho stupnt. Zdfi se, i e to byli velitele prvnich manipulb v kohortich, kte?i veleli zbroveii i kohortim samqm. Nejv~iiim stupntm hodnosti setnika by1 p ~ n i neboli vrchni setnik legie. Byl to velitel prvrii kohorty v legii.

Z nejstatetn6jSich vojlkd byli tCi vybirlni p r a p o r e t nici, no- siEi odznakd legie nebo manipulu. Odznakem legie by1 za Caesara stiibrny ore1 na ierdi, kde by10 tei bliiii oznateni legie. Podobnt i manipuly mely svk odznaky (obrazy zviiat, vCnce, kovovC kotoute apod.). Oddily jizdy a lehke pechoty mivaly barevnl latkovP znameni, podobni naiim praporbm.

NtkterC spec i a ln i zbranE. Vpoli, a zvlAit6 pfi oblChPni, uii- valo iimskC vojsko ntkterych zvlaitnich druhd zbrani. Samos t f i l y byly vlastni: velkC luky, umistCnC na zvlaltnich dievenych konstruk- cich a napinant specialnim zaiizenim. Tetivy byly splbtany z iini, dlouhfch vlasd nebo Slach. Samostiily pfevzali Riman6 od Rekd. Byly dva zakladni typy: tzv. balisty, kterC vystfelovaly tEikC kameny pod lihlem asi 45", a lellEi katapulty, kterk vystfelovaly Sipy ncbo oitepy piibliine ve vodorovnk rovine. JinC druhy samostiild byly sestrojeny jako velkC praky a metaly ttikC kameny.

Pii oblChini uiivali vojici rdznych druhd p i i s t f e l k d a k ry t d, kterk je chrAnily pied stielami a umoiiiovaly jim piistup k hradbim. Jednoduchf by1 piistieiek v podobe polokruhovb stCny pletenk z prouti a chrinCnC koiemi. V trsnejii blizkosti hradeb se uiivaly pfistieSky a kryty sroubenC ze dieva, se stiechou nebo i s bocnimi sttnami, jakbsi pohyblivk domky na koleEkich. Byly n6kdy dosti rozmtrne a mohly chrinit i celt oddily nejen pfi piistupu k hradbhm, ale i pii prici v blizkosti hradeb, jako napi. pii hloubeni podkopd nebo pii prolamovini zdi velkymi okovanqmi tramy, tzv. berany.

Pii oblthani mtsta se stavtly dievCn6 oblkhaci v e i e o n6kolika poschodich do v);Se hradeb. V patrech byly umist'ovAny samostiily, v pfizemi beran pro boieni hradeb. Z boku byla konstrukce chrlntna pEed ohnem koLemi a mokrymi pokrjwkami. VCi se stavCla v bezpeEntf vzdilenosti a na kolech se sunula po n6spu k hradbC. Padacimi mdstky z vCie pronikali ntkdy vojaci na hradby.

Stopa (pes) = 30 cm Dvoukrok (passus) = 1,48 m Mile (1000 dvoukrokb) = 1,48 km

J M E N N P R E J S T R I K S V Y S V E T L I V K A M I

T. Acius Labiknus - nejlepli velitel Caesardv po celou dobu vPleEnfch operaci v Galii; v obEanskC vilce pfeSel k PompCjovi, pad1 r. 45. Agedinkum - hlavni m6sto Senond, nynCj5i Sens jv. od Pafiie. Akkd - nhtelnik Senond, popravenf Caesarem. AkuilLja - iimskh kolonie a piistav, nynrjii mEstetko Oglej U Terstu. Akvitrinovd - obyvatelC jz. Galie, vEtiinou ligursko-iberskbho pdvodu. Aldsia - mCsto Mandubid, nynej'ii vesnice Alise sz. od Dijonu. Allobrogoud - silny keltskf kmen v ZaalpskC provincii (podrobenf r. 60) v prostoru mezi Lyonem a Grenoblem. Ambarroud - keltskf kmen na sever od horniho toku feky RhBne. Ambia'noud - belgickf kmen v prostoru kolem nyn. mCsta Amiens. Ambibariovd - piimoiskf keltskf kmen v Normandii. Ambiliatoud - bliie neznPmf kmen. Ambiorix - nitelnik Ebur6nd; r. 54 se postavil na odpor proti iimskfm dobyvateldm; proniisledovPn, utekl nakonec pravdCpodobnC do Germlnie. Ambivaretoud - jinak neznlmC jmCno kmene. AmbivaritouC - jmCno krnene nebo EPsti n6kterCho kmene. Anartoud - kmen v Karpatech U feky Tisy. Andout - keltskf kmen v zlpad. Galii v oblasti dneSniho mtsta Angers. Ankalitd - krnen v Britanii v dneSnim hrabstvi OxfordskCm. G. Antktiw mgfnus - Caesardv velitel. M. Antdnius - velitel a kvtstor ve vojsku Caesarovt; po jeho smrti se spojil s Oktaviinem a Lepidem v tzv. druhCm triumvirhtu; v boji mezi triumviry poraien Oktavilnem U Aktia (r. 31), skontil pak sebevraidou v Egyptt. Arar - nyn6jSi Eeka SaBne. ArdwmkJ les - keltskC jmtno iijici dodnes ve jmCnE pohofi Ardenskk- ho; U Caesara oznaEuje dzeml mnohem rozsihlejSi. AremrickC kmny - keltskt oznateni kmend iijicich v dneini Bretagni a Normandii. Ariouistus - nfitelnlk germlnskCho kmene SuCbd; Stkvanovk h0

povolali na pomoc proti Hacdubm, usadil se pak v kcltsktm fizemf v cln. Alsasku; r. 59 ho poctil iiinskg senbt tituly ,,kril" a ,,piitel naroda iimsktho". Aruernout - jeden z nejmocntjiich keltskqch kmenb, obqvajici SirokC uzemi kolem dneS. mtsta Clermont v kraji Auvergne v jiini Francii. Atrebdtout - belgickq kmen se sidly kolem dneSniho mtsta Arras. Atuatuka - tvrz na hzemi Eburbnd, nekde v okoli dneiniho Lutychu. Atuatukoud - kmen asi germinsktho pfivodu, fijici v okoli dneiniho mtsta Namur v Belgii. Aulerkout - Siroce rozvetvenq keltskf kmen; Caesar jmenuje Aulerky BranovickC, kteii sidlili oddtlcnt od ostatnich na hornim toku Loiry, a Aulerky CenomanskC, 13iablintskt a EburovickC, sidlici na SiroltCm uzemi mezi dolnimi toky Seiny a Loiry. L. Aurz~nkulkjus Kotta - Caesarbv velitel, zabit od Ebur6nb r. 55. Auskoue' - iberskC jmtno kmeile v Akvitbnii zbpadni od dileSiliho Toulouse. Auarikum - nejsilnEjSi pevnost Biturigb, nyntjSi Bourges ve sti. Francii. Axona - d~ieaili iiEka Aisne, piitok Oisy v severni Francii.

Backnskj les - snad dneSni pohoii Harz nebo Durynskg les. Batn'uout - germinskq kmen na pobie-ii mezi dvtma rameny Rqna. Belgout - obyvatelC severni EBsti Zaalpskt Galie; byly to kmeny, ktert sem pronikly pics Rqn z Germbnie a smisily se se starSim keltskqm obyvatelstvem; obsadily i jiZni Ebst Britinie. Bellouakout - kmen mezi iekami Seine, Oise a Somme; jejich jmtno iije dodnes ve jmCnu mtsta Beauvais. Bibrakte - hl. mEsto Haedud. Bibrax - hl. mEsto RCmb, ntkde severng od ieky Aisne v severni Francii. Bibrokout - keltsk? kmen v jv. Eisti Rritinie. Bigerridnouk - kmen iijici pod Pyreilejemi v jz. Eisti Galie, kraj se dnes nazjrvi Bigorre. BiturigoiJk - keltskjr kmen ve stiedni Galii, dneSni kraj Berry. Blannouiout - keltskjr kmen, soused6 Haedub. Bdjout - jm61io Siroce rozvttventho keltskCho kmene, S nimi se setkivime na rdznqch mistech Evropy (takt v Gcchich); neni jistt, zda se ve vSech piipadcch jedni o Eisti pbvodnt tChoi kmene; U Cae- sara jde o kmen, kter? by1 vytlaEen kolem r. 60 z N6rika a spojil se s Helvtcii; Caesar je pozdtji usadil jiinE od soutoku ieky Loire a Allier. Bratusflancium - mesto Bellovakb nekde sev. od dneBni Paiiie. Brita'nie, Britfltlovt - pii obou svqch vqpravich poznal Caesar povrchnt jen jv. Ebst ostrova; jiini EBst ostrova dobyl Rimancm a5 Jclius Agrikola v 11. 78-81; Caesar naSel v BritBnii dvE skupiny obyvatel:

Kelty, piibuznk jazykem, niboZcnsivim a zpdsobem Eivota obyvatc- ldm Galit, n Kalkdony, zbytky pbvodr~iho oby\ atclstva. Brlitus - viz Junius.

Caerdsouk - kmen v belgickt: Galii, asi v dneSni krnjinE Eire1 sev.Tricru (ve stiedovtlcu pagus Caroascus) . Cebennske' pohoii - dnehi CCvennes v jiini Francii. Ctnabum - obchodni mbto Icarnutb, obvykle ztotoZISovan6 s dn. Orleansern. Cenimagnout - keltsk? kmen v jiini Brithnii. Ceutronout - a) keltskq kmen v Alpbch pii horniln toku Feky Istre; b) kmen v Belgii, snad v okoli dneSniho mEsta Courtray. Cicerd - viz Tullius. Cimbroct - germbnskq kmcn pSvodn5 used19 na JutskCm poloostrovt; r. 113 pi. n. 1. vpadli spolu s Teutony do Galic a zaEali ohroiovat i severni Itblii; Teutoni poraieni hlariem r. 102, CimbrovC r. 101. Cingetorix - a) piedbk kmene TrCverb; jako stoupcnec fimskt: strany by1 vyhnin, po poriice TrCverd r. 53 ustanoven Cacsarem nAEclni- kem; b) nhEelnik v Britbnii.

Ddkont - mocn? trick? kmen v nyntjSim Rumunsku. Ddnucius - horni tok ieky Dunaje, jejii dolni tok by1 nazqvbn i.e staro- vtlcu obvykle trbckqm jmCnem Ister. Dececia - mEsto IlaeduS na hornim toku Loiry, dneSni Decize. Diuicirikus - a) piedak kmene Hacdub, vbclce proiinlslcC strany; b) piedik kmene Suessi6nb. Dubis - dneSni Doubs, l e 4 piitok SaBny. Durinorix - piedik Haedub, bratr Divicibkbv, nepiitel ~ i m a n d . Durokortorum - hl. mtsto RCmb, podle nichi dostalo pozdkji nizev Remi, Reims.

Eburdnock - kmen v belgickt Galii pii sti. toku ielcy Maasy a i k Rjmu. Elauer - dnePni Allier, levjl piitok Loiry. Eleutttout -- asi Spatnt dochovanP jmdllo keltshdha kmenr. Efloredorix - a) starSi, velitel Hacdub ve vblce sc Stkvany; b) mladSi, piedhk HaeduS, kter? se piipojil lie vzpoufe proti Rimandm. Eratosthenes - mnohostrannj. irck? ufencc (3. stol. pi. n. l.), zabjwal se mj. i geografii. Essuuiout - keltsk? kmen sidlici patrnt v oblasti dneSili Normandie, v kraji Stes.

G. Fabius Mn'xirnus - velitel Caesarova vojsba; zbstal Caesarovi vtrnj. i za vblky obEanskC.

Gaba!ovJ - keltskj. kmcn v jiini Galii v kraji zvantm dncs Gtvaudan. Galie - vlastnt nizev pro dzemi objvant galskjmi kmeny; pii ne- ustiltm pohybu techto kmenb se nedi pevn6 vymezit; v dobe Caesa- rovE m610 galskt fizemi dvt hlavni Eisti: 1. Galie Piedni nebo ttf Galie Piedalpski - dzemi severni Italie po obou stranach feky Pidu; galskt kmeny sidlici v ttto oblasti byly podrobeny Rimany asi jii r. 222 p?. n. 1. a jejich zemE byla piem5nEna v fimskou provincii; Caesar ji t t i nazjvi ntkdy ,,piedni provincii"; v 1. stol. pi. n. 1. by10 obyvatelstvo tfto provincie jii silnt romanizovino. 2. Galie Zadni nebo t f i Galie Zialpska - hzemi ohraniEent na jihu Pyrenejemi a Stiedozemnim moiem, dale pak Alpami, iekou Rj.nem a At1antskj.m ocelnem; take jihovj.chodni East Galie Zialpskt byla piemtnEna v iimskou provincii jii pied Caesarem (r. 118 p?. n. 1.); na rozdil od star5i provincie, Galie Piedni, oznatuje Caesar tuto East Galie jako Zadni provincii nebo prost6 jen ,,ProvincieU; odtud pochizi dneini jmtno ttto krajiny Provence. Pod nizvem Galie mini viak Caesar vttSinou pouze ostatni dosud nepodrobenou fist dzemi, objvantho Galy. Toto dzemi mtlo 3 Eisti: a) jihozlpadni, pomtrnt mali Eist, ohraniEenL At1antskj.m oceanem, Pyrenejemi a ickou Garonn~. Caesar ji nazjwi Akvitinie; b) hlavni Eist Zialpskt Galie, ohraniteni na jihu iekou Garonne a hranici Zbpadni provincie, na severu zhruba dolnf Seinou, Marnou a od fisti Mosely Rj.nem; by10 to jddro nepodrobentho galsktho fizerni, objvant vlastnimi galskqmi kmeny; proto ndzev Galie b j v i uiivan Caesarem jen pro tuto East Zialpskt Galie; c) severni East Zialpskt Galie mezi Seinou a Rj.nem objvana Belgy, nazjvanA Caesarern Belgie. Gnlouk - zndm6jli U nbs pod jmtnem Keltovt, kmeny indoevropsktho pilvodu, hlavni nositelt tzv. lattnskt kultury; od koncc 6. stol. pt. n. 1. se daly keltskt kmeny do pohybu ze svfch side1 ve stiedni Evropt, dobyly na zipad6 Galii a Britinii, East pfella do Hispinie a Edst pies Alpy; tat0 Eist sc usadila v severni Itilii (viz Galie). V r. 390 ncbo 387 pi. n. 1. pronikli keltlti Senonovt a5 do stfedni Itilie a vyplenili Rim ; ve 3. stol. pt. n. 1. vpadla Eist keltskqch kmenil i do Recka a do M. h i e ; krajina ve stiedni M. Asii, kde se ntktere! keltskt kmeny nakonec usadily, dostala nizev Galatie. Garunna - nyn. ieka Garonnc v jz. Francii. Garunnovk - akvitinskj. kmen v Pyrenejich U pramenh teky, kteri po nich dostala nizev Garunna. GatooL - kmen pii stiednim toku feky Garonnc, dnes kraj Gaure. Geidumnovk - kmen v Belgii. Genava - dneSni Zeneva.

Gergovia - mEsto Arvernd pobliie dneSrliho Clermont-Ferrand ve stf. Francii; jmtno iije dodnes v blizkCm Domaine Gcrgovie. Germdni, Germdnie - jmtnem Germdni oznatujc Caesar bud jednotlivt germlnskt kmeny, nebo - jak bylo zvykem - souhrnnt kmeny, ktert sidlily na dzemi mezi Rqnem, Dunajrm, Vislou a moicm. Gorgobina - mPsto B6jfi v oblasti soutoku ieky Allier a Loire. Gr6jocelovt - keltskj. kmen v GrAjskLch Alpach zbpadn: od Turina. Grudiovt - malj. kmen v Belgii, soused6 NerviL

Haedzlovi - silnj. keltskj. kmen na dzemi mezi hornim tokem Loiry a SaBny; udriovali S Rimem piitelskt styky jest?+ pied piichodem Caesarovj.m. HarddovL - germlnskj. kmen, snad na hornim Labi. Helvkiot~L- silnj, keltskj. kmen na dzemi dneSniho 5v);carska (Helvetia) . Helviovt - kmen v Zialpskt provincii mezi pohoiim Ccvennskqm a RhBne; jcjich hl. mPsto Alba, nyni Aps. HerGnskj les - pbvodem keltskt jmtno, ktert oznafuje U Caesara stiedoevropskt pohoii od Cern~ho lesa a i po Karpaty. Hibernia - dncSni Irsko. Hispa'nie - Pyrenejskj. poloostrov, Spantlsko.

Cheruskovk - germbnskjr kmcn mezi Labem a Veserou, sev. od pohofi Harz.

Icius - galskj, pfistav proti BritAnii mezi Calais a Boulognc, bliiSi lokalizace sporni. Zllyrikum - dnelnl Istrie a Dalmbcie, fimskd provincie. Znduciomlirus - piedik kmene Trtveril.

D. Jdnius B r d t u - oblibenj. velitel Caesarbv, kterj. se vSak r. 44 zdtastnil spiknuti proti Caesarovi (tfeba ho rozliSovat od M. Jdnia Brdta, jcdnoho z vf~dcd spiknuti) ; r. 43 zabit na rozkaz Ant6niilv. JGrskk pohoff - dnes Svfcarskjr Jura.

Kndurkovk - keltsk.;. kmcn na stiednfm toku feky Lot v jifni Francii; Od jejich jmtna pochazf dnelni nizev toho kraje Quercy i jmtno mfsta Cahors. Kaletot~L - kmen na pobieii sev. od dsti Sciny (dnegni pays de Caux; jejich jmtno piipominA i pfistav Calais). Kantabrovk - valdnickj. kmen na severnim pobieii Spantlska. Karztium - dneSni hrabstvi Kent na jv. pobi-eii Anglie. Karnutovk - *znamnj. .keltskj. kmen kolem dnelniho mkta Orleans.

Kassoui - keltsky kmen v jv. Britinii. Katurigovt - keliskq kmcn v Alpich na hornim toku ieky Durance; jeho jmtno uchovino ve jmtnu m6steEka Chorges. Katuuolkus - piedik v kmeni Ebur6nd. Kauilldnum - dneSni Chalon na iece SaBne. Kokosn'td - iberskq kmen v jz. Galii. Komrnius - stal se z vdle Caesarovy piedikem Atrebitd, pozdtji se obritil proti ~ i m a n b m . Kondrzisovk - belgickq kmen v kraji zvanCm dnes Condroz (jiinE od Lutychu). Konviktolitn'vis - piedik v kmeni Haedub. Koriosolitk - keltskq kmen na pobieii Bretagnc, kde dodnes vesnice Corseul. Kotur - piedik z kmene Haedub. Krassur - viz Licinius.

Labidnu - viz Acius. Latobikovd - germinskq kmen, soused6 HelvCcib. L m a n s k t jezero - dneSni jezero Tenevskt (lac LPman) . Lenzouikovd - keltskq kmen v dneSnim kraji Limousin s mestem Li- moges. Leponciovd - alpskq kmcn, jehoi jmCno iijc dodnes v nazvech Lepontskt Alpy a Val Leventina (mezi St. Gotthard a Lago Maggiore). Leukovt - keltskq kmen v sv. Galii, jejich hl. mtsto Tullum, dnes Toul. Levakovd - belgickq kmen; jeho sidlo neni bliie znimo. Lexovioud - keltskq kmen jii. od k t i Seiny v okoli dn. mtsta Lisieux. M. Licinius Krassus - kvCstor ve vojsku Caesarovt, syn M. Licinia Krassa, kterq uzaviel r. 60 s Caesarem a Pomptjem prvni triumvirit. P . Licinius Krassus - velitel ve vojsku CaesarovC, mladSi bratr pie- desltho. Liger - dneSni ieka Loire. Lingonovk - keltskq kmen U pramenfi ieky Seiny a Maasy, po nEm5 m i jmtno dneSni mtsto Langres. Litavikw - urozenq Elen kmene Haedud, nepiitel Rimand. Litkcia - dneSni Paiii.

A4agetobrip.a - mtsto na uzemi SCkvanfi, poloha neni znima. Mandubiovi - keltslcq kmen jiint od pramend Seiny. Markomani - germinskq kmen; v dobE Caesarovt sidlili na pravCm biehu Rqna pii iiEce Main; tam byli jeStE v l. stol. pi. n. l., pozdtji piitihli do Eeskqch zemi. Matiskd - nynejtjli MAson na iece SaBnt.

Mn'trona - nynejSi feka Marne. Meciosidutn - pozdiji hlellodunum, dnes Melun jv. od Paiife. Mediomatrikove! - keltskq Bmen mezi horni Moselou a Rqnem. Meldovi - keltskq kmen vqchadni: od Paiiie; obyvatelt mtsta Mcaux se i v novt dobt nazjlvaji Meldois. MenapiovC - belgickq kmen na rozsihltm dzemi pobliie dsti liqna. Mona - ostrov mezi Britinii a Irskem, nejspiSe dneSni h h n . MorinovC - obyvalelt pobieii mezi dstim geldy a ieky Somme. Mosa - nyn6jSi ieka Maas.

Namnetovd - keltskq kmen severnt od dsti Loiry, po n tmi m i drles jmCno mf;sto Nant-S. Nantua'touk - keltskq kmen jiinc od jczera pcnevsktho. Narbd - nyntjSi piistav Narbonne. Nemetouk - germinskq lcmen na levtm biehu stiedniho toku Rqna. Nerviovt - keltskq kmen v Belgii mezi Se~dou a Maasou, hl. m6sto Bagikum, dnes Bavay. Niciobrogovt - keltskf kmen v jz. Galii mezi iekami Garonne a Dor- dogne, hl. mtsto Aginnum, dnes Agen. NdrPj'a - dnes Neumarkt ve Stqrsku, hlavni mtsto Nbrika, iiBe N6rikb mezi Dunajem a horni Drivou. Noviodzinum - a) mtsto Suessi6nb, motni Soissons v sev. Francii nebo v jeho blizkosti, b) mesto Biturigb, snad dneSni Nouan-le-Fuze- lier jiint od Orleansu; c) mtsto Haedud, dneSni Nevers ve sti. Francii. NumidooC - obyvatelt dneSniho Aliirska a Tuniska, slouiili ve vojsku Caesarovc jako lehkoodenci.

Ocedn - vCt2inou mini Caesar At1antsk.j ocein, ntkdy ale i Severni mofe. Ocelum - m6sto v Alpich ZAP. od Turina. Oktddirus - dneSni Martigny v jiinim Svqcarsku. Orgetorix - piedik v kmeni Helvtcid. Osismovt - keltskq kmen v nejzipadn6j;im cipu Galie (Bretagne).

Paemdnovt - belgickq kmen vqchodnt od ieky Maas. Parisiovd - 1celtsk.j kmen v kraji dneSni Paiiie, kteri nese po nich jmtno. Petrokoriood - keltskq kmen na pravtm biehu ieky Dordogne kolem dneSniho mtsta PCrigueux v kraji Ptrigord. Piktono~d - obyvatelC rozsihltho dzemi jiini: od dolniho toku Loiry; po nich dries kraj Poitou a mtsto Poitiers. Pirzistovb - kmen v severni Eisti dneSni Albinie.

Pleumoxiovt - maljl kmen belgicw. Gn. Pompkjus - a) slavnjl politik iimskjl; r. 60 pi. n. 1. uzaviel s Caesa- rern a Krassem prvni triumvirit, r. 55 konzulem, r. 50 zahajuje boj. proti Caesarovi, r. 48 poraien U Farsalu, zavraidtn v EgyptC; b) tlu- moEnik legita Kv. Tituria Sabina. Ptia'tliovt - bliie neznimg kmen v Akvitinii.

Raurakovk - keltskjl kmen v okoli dneSni Basileje. Rtdonout - keltskjl kmen v Bretagni v okoli dnegniho mtsta Rennes, ktert piipomini jejich jmtno stejni: jako i mPsteEko Redon. Rkmovt - silnjl ke1tsk.J. kmen v belgicke Galii, v okoli dneSni RemeSe. Rhodan - nyni ieka RhBne. Rutknovk - keltskjl kmen v jiini Galii v okoli dneSniho mtsta Rodez

Snbinus - viz Titurius. Sabis - nyni Sambre, levjl piitok Maasy. Samarobriva (tj. most pies Samaru) - dneSni Amiens v sz. Francii. Santonovt - keltskjl piimoiskjl kmrn severni: od ieky Garonne, v dneS- nim kraji Saintoilge s mestem Saintes. Sedinovk - keltskjl kmen v Alpich, jv. od jezera genevsktho. Sedu~iovt - germinskjl kmen asi nPkde na pravtm bfehu stiedniho Rjlna. Segnovk - kmen, asi germinsktho pbvodu, na pravtm biehu stiedni Maasy. Segonticikovk - kmen v jiini BritAnii. Seglrticivouk - keltskjl kmen pii soutoku RhBny a SaBny, hlavni mPsto Luqdunum, dnes Lyon. Skkvana - dneSni Seina. Skkvanovk - silnjl keltskjl kmen mezi fekami Sa6ne a RhAne. Senonovd - vj~znamnjl keltskjl kmen na rozsihltm dzemi jv. od dneSni Paiiie, v okoli m b t a Sens. Sibula'tk - kmen v jz. cfpu Galie; dnes jc tam mtsteEko Saubusse. Skalda - dneSni ieka Selda. Socidtovk - akvitinskjl kmen, od nthoi m i svt jmtno mPsteEko SOS. Sukbovi - hromadnC jmtno pro fadu piibuznqch germinskjlch kmenb; Caesar mini kmeny used16 v t t dobt mezi Rjlnem a naSi zemi. Suzs.ridnovd - belgickjl kmen na fece Aisne, v okolf dne5nfho mbta Soissons. Sugambrovk - germlnskjl kmen na pravtm bfehu Rjma asi jitni! ad feky Ruhr.

T a m s i s - nynEjSi Temie.

Tarbellocd - akvitinskjl kmen pod Pyrenejemi na jz. pobfeii Galie; dneSni mtstetko Tarbes leii asi mimo jcjich tchdejSi Ozemi. Taruscitoui - kmen v Akvitinii v okoli dneSniho mtsta Tartas. Tenkt/2erovk - germinskjl kmen; spolu s Usipety sidlili na 1)ravCm bichu Rjlna v oblasti iek Ruhr a Lippe. Teutoni - viz Cimbrove. ITV. Tifurius Sabinw - velitel Caesarbv. Toldsa - dneFni Toulouse; jeji obyvatelt Tol6sant patiili ke kmeni Volkb Tektosaiskjlch. G . Trebdnius - a) jako tribun lidu navrhl r. 55 prodlouieni Caesarovy sprivy nad Galii, v nisledujicich letech by1 velitclem v jeho vojsku, za obEanskC vilky by1 po jeho boku, ale r. 44 by1 mczi jeho vrahy; b) iimskjl rytii, obklitenjl U Atuatuky. Trkverovk - silnjl keltskjl kmen na dolnim toku iclcy Moscly, po nich rnh jmtno Trier. Tribokouk - germinskjl kmen na levtm biehu Rjlna kolcm dncSniho strasburku. Trinovantt - keltskjl kmen v Britinii v dneSnim hrabstvi Esscx, hlavni mkt0 Kamuloddnum, dnes Colchester. Tulingovt - germinskjl kmen, souscdt Helvtcib. Turonovi - keltskjl kmen na iece Loiie v dncSnim Tourainsku S rnCs- tem Tours. K v . Tullius Cicerd - mladSi bratr ietnika M. Tullia Cicer6na; v letech 54-51 pbsobil jako legit ve vojsku Caesarovi: v Galii, za obEanskC vilky na stranP Pomptjovt, po smrti Caesarove proskribovin triumviry, pokusil se o dtek, zrazen svjlmi otroky a usmrcen (r. 43).

Ubiovk - germinskjl kmen na pravdm biehu Rjlna, sev. od ieky Lahn. C?sipetovd - viz Tenktherovt.

Vakal - rameno spojujici Rjln a Maasu, dneSni Waal. Vangionovk - germinskjl kmen okolo dneSniho Wormsu. Veliokassovk - belgickjl kmen na pravtm biehu Seiny v dneSnim kraji Vexin s mEstem Rouen (bjw. Rotomagus). Vellaunod~inum - pevnost Senonil echodni: dneSniho Orleansu, bliiSi poloha nejisti. Vella'uiouk - keltskjl kmen v dneSnim Velay v Cevennich. Venellouk - piimoiskjl kmen v sz. Normandii. Venetovk - piimoiskjl keltskjl kmen v dneSni Bretagni kolem mPsta Vannes. Veragrovd - kmen jv. od jezera genevsktho.

IJerkassi~~clluunus - urozcnq piisluSnik kmcnc Arvcrnii, jedcn z vddcd povstdni r. 52. Vercir1,n.9:orix - picdAk lcmene Arvernd, slam9 vddce galsktho povstjni r. 52; nakunec zajat Caesarem; r. 46 veden v triumfAlnim pochodu Cacsarovi: a imem a potonl popraven. Vesoncid - mCsto Skkvand, dneSni Besan~on. Vienna - mi:sto AllubrogB, nyniijli Vienne na iece RhBne. Viridomu'rt~s - ptisluinik kmcllc Hacdud : pies piizeh. kterou mu Caesar prokazoval, ptidal se r. 52 kc galskPmu povsthni. Viromanduouk - belgickq kmen v dneSnim kraji Vermandois; jeho jmCno Eije i ve jmCnC mi:steCka Verlnand. Voka'tove' - akvitAnsk9 kmen jiini: od dsti icky Garonne. Vokonciovk - keltskq knell v timskt provincii mezi icl<ami Istre a Durance. Volkove' - si1n.j ke1tsk.j kmen, dPlici sc na dvi: Eisti: a) VolkovC Are- komifti, hlavni mCsto Ncmausus, nyn. Nimes; b) Volkovk TektosazSti s hl. mestem Tolbsa, dneSni Toulouse. Vosegy - dneiili pohoii Vogdzy v Alsasku.

S E Z N A M O R R A Z K ~

Frontispice: Caesarova bysta z vatikAnsltqch s!,irck v kirni.. h'c:jl<.l);i ze Sesti znimqch kopii z rant cisaiskC doby. Vzorcrn I ) v l ; ~ ~ ) ; L ~ I . I I ~ .

kovovi soclla na Kapitolu, postaveni r. 44 n. I . 1)o C:ac.s;trovi. nAvratu z Afriky.

Most pies Rqn (str.99) a) dvojicc kold f ) piicnt! latE

b) protejli dvojice g) vplctcnt prouti c ) svorky h) podpPrn); kbl d) piiEn.j t r im i) ochrannk kozy

e) podtlnE trjlny Legionhi v plASti (str. 129) Rimskq tAbor (str. 165) Boiici beran (str. 263) Katapulta (str. 264) Balista (str. 265)

S E Z N A M M A P

PorAika Helvtcifi (I, 23-26) Bitva S Ariovistem (I, 48-54) PorAilta Belgd nad Axonou (11, 8- 1 1) PorAika Nervid (11, 16-27) PorAilra vclletskkho lod'stva (111, 14- 15) PorAika Venellfi (111, 17- 19) Dob$vAni Avarika (VII, 14-28) GnlskC zdi (VII, 23) DobqvAni Gergovie (VII, 32-53) Dobj.vAni Alksie (VII, 68-88)

O B S A H

Zapisky o vilce galskC

Kniha I. Galie a jeji obyvatelk Kniha 11. Podrobeni jiinich Delgd Kniha 111. Galbovy boje s alpskqrni krncny Kniha IV. Boj s usipety a 'Tenkthery Kniha V. Druha Caesarova plavba do Brithnic Kniha VI. Pokofeni severnich kmend galskych Kniha VII. Valka s celou Galii

Doslov, poznimky a rejstfik G. Jlilius Caesar Poznimky Rimski armida. f i imsk~ miry Jmenny rejstrik s vysv6tlivkami Seznam obrazkd. Seznam map

Z I V A D I L A M I N U L O S T I

S V A Z E K S 6

& i d { J i t k a K i e s r i l k o ~ r i

G A J U S J U L I U S C A E S A R

ZAPISKY o VALCE GALSKE

5 latinskkllo original~r Cornmentariorunl de bcllo Gallico libri septern, in atdibus B . G. Teubneri, Lipsiae M C M X X V , flr'elo2il Ivan Buret. Text zreoidoval Karel Fink, komentciii opatr'il Bor'dvoj Bores@. Oba'lku, vnzbu a grajickou dpravu

naorhl zdene'k Sklenrii

Vydalo Stitni nakladatelstvi krLnt literatury a umtnf, n. p., jako svou 1779. publikaci v redakci kdsn t

literatury. Praha 1964. Odpov6dn); redaktor Jan Binder

Vytisklo Rudt pdvo, tiskbrna vydavatelstvi UV KSC, Praha 1. 13,38 autorskqch archd (text 12,69, ilu- strace 0,69), 13,64 vydavatelskqch archb. D 07*40059

Vydini v SNKLU prvni - Ndklad 9500 v);tiskd

ga jus jlilius caesarhks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2016:caesar.pdfsktho, ktc* mel v td dobe v...

Documents