GRAFIKA GRAFIKA

A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIEA DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

2

Vady objektivů

3

Vady objektivů

• Nic není dokonalé a o objektivech to bohužel platí dvojnásob

• Všechny objektivy mají své vady dané fyzikálními zákonitostmi (objektivy použité v kompaktních digitálních fotoaparátech, zrcadlovkách, digitálních kamerách, mobilech…)

4

Chromatická aberace

• nebo také barevná aberace jsou označení pro vadu způsobenou různým indexem lomu různých vlnových délek světla.

• Výsledkem jsou fialové a zelené kontury na přechodech mezi stínem a oblastí s vysokým jasem

• Tento jev je zvětšuje směrem od optické osy objektivu, tzn. u krajů snímků bývá nejsilnější.

5

Chromatická aberace

6

Neostrost v rozích (nerovnoměrná kresba)

• Vada, kterou trpí zejména kompaktní přístroje

• Projevuje ztrátou kresby v rozích a lze ji kompenzovat velmi těžko. (řešením může být nastavení větší clony)

• Důvodem je jiná vzdálenost zaostření na středu a na krajích snímače, způsobená tím, že se paprsky na krajích čočky lámou více, než ty na středu.

7

Protisvětlo (reflexy a odrazy)

• Při fotografování přímo proti zdroji světla (žárovka, slunce..) dochází k nežádoucím odrazům

• Výsledkem může být celková ztráta kontrastu snímku, nebo jednotlivé reflexy v určitých částech snímku

8

Protisvětlo (reflexy a odrazy)

9

Vinětace

• Je pokles množství světla směrem k okrajům snímku

• je způsobeno několika faktory, mezi něž patří konstrukce objektivu, použité přídavné filtry apod.

• Vinětací trpí zejména širokoúhlé objektivy.

10

Vinětace

11

Zkreslení obrazu

• Závisí na použité ohniskové vzdálenosti

• Existují dva typy zkreslení:

– Soudkovité – vyfotografovaný obdélník má tvar soudku• (u objektivů s kratší ohniskovou vzdáleností)

– Poduškovité – vyfotografovaný obdélník má tvar podušky• (u objektivů s delší ohniskovou vzdáleností)

12

Soudkovité zkreslení

13

Poduškovité zkreslení

14

Testovací obrazec

• Ke zjišťování vad objektivů slouží testovací obrazce

15

Difrakce

• Difrakce neboli ohyb světla je jev pozorovaný při průchodu světla malými otvory, kdy světlo se na hranách otvoru rozptyluje,

• V objektivech takový malý otvor vytvoří silně zavřená clona (zacloněný objektiv - vysoká clonová čísla např: f/22, f/32 či f/45)

• Vlivem difrakce dochází k mírnému rozostření obrazu.

16

Difrakce

17

Kvalita objektivu

• Nejdůležitější prvek určující kvalitu objektivu je kresba.

• Kresba určuje, kolik detailů je schopen objektiv zachytit, udává se v počtu čar na 1mm

• Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností mají lepší kresbu než zoomy!

• Kvalitu objektivu (kresbu) včetně jeho vad zjistíme na testovacím obrazci

18

Testovací obrazec

• Testovací obrazec je čárový rastr tvořený sledem černých čar oddělených bílými mezerami. Jednotlivé rastry na testovacím obrazci se liší počtem dvojic čára-mezera na jeden milimetr

• Testovací obrazec má ostré rozhraní černá – bílá

19

20

Zaostření

21

Typy principů zaostření

• Aktivní

• Pasivní

• Manuální

22

Aktivní zaostřování

• Fotoaparát vyšle signál (většinou jde o infračervené záření) a na základě prodlevy, nebo intenzity odraženého signálu vyhodnotí vzdálenost.

• Podle vyhodnocené vzdálenosti zaostří

– Výhoda: je rychlé, lze zaostřit v úplné tmě

– Nevýhoda: nelze zaostřit přes průhledné překážky (sklo), omezená vzdálenost zaostření

23

Pasivní zaostřování

• nevysílá žádné signály a jen pozoruje zabíranou scénu (snímá údaje z čipu a po vyhodnocení provede zaostření)

• funguje na základě měření kontrastu

24

Výhody pasivního zaostřování

• zaostří i skrze sklo a jiné průhledné materiály (paprsek aktivního měření se od něj odrazí)

• neomezený rozsah (aktivní měření je limitováno dosahem paprsku)

• vícebodové ostření (aktivní měření jej zpravidla neposkytuje) viz.obr

25

Nevýhody pasivního zaostřování

• je pomalé

• pokud špatně určí směr změny, pak projede celý rozsah ostření

• špatně pracuje ve tmě, nutnost přisvícení (aktivní pracuje i v naprosté tmě)

• nutnost kontrastní scény

26

Chyby zaostřování

• Vznikají při vyhodnocení vzdálenosti od objektu a jeho nepřesné nastavení zaostření

• Rozděluje se na dvě skupiny:

– Zaostří před správnou rovinu (front-focus)

– Zaostří za správnou rovinu (back-focus)

• Zjišťuje se vyfocením testovacího obrazce (pro tyto účely určeného) pod úhlem 45°

27

28

29