herci

2
HERCI (Alena Zemančíková) Povšimněte si – každý herec, když ho potkáme na ulici nebo v hospodě, je menší a drobnější, než se nám jevil na jevišti. Herci mají krásné, výrazné tváře, protože jim je vykreslují obličejové svaly, vytrénované jevištní mluvou. Mají pěknou chůzi a držení těla. Myslím to bez ironie: ráda se dívám na herce nejen jako na představitele rolí, ale i jako na představitele lidí. Krásná herečka bude vždycky krásnější než krásná modelka, protože k její kráse patří i hlas, který naopak modelky vůbec nepotřebují. Herci jsou příkladní i tím, že představují profesní skupinu, jež se musí neustále něco učit. Až si myslím, že by to měli častěji říkat, že by tím možná své obdivovatele a obdivovatelky mezi dospívající generací dokázali upozornit na to, že člověk má umět číst a že ani nevadí, když se někdy něco naučí nazpaměť. Hercova paměť je silně spojena s tělesnou akcí, což věděli už jezuité i Komenský, ale ve škole to pořád málo funguje. Kdo však někdy účinkoval třeba v ochotnickém divadelním představení, s údivem zjišťuje, že v procesu zkoušení se text zafixuje spolu s pohybem po jevišti a člověk si zapamatuje neuvěřitelné summy textu. Třeba i tirády Thomase Bernharda nebo Václava Havla. Herci, jako každé povolání spojené nějak s fenoménem, kterému říkáme člověk, mají také tendenci k úpadku, vyhoření i k manýře. Tak, jako dlouholetý učitel má časem tendenci vědět vždycky všechno nejlépe, jako je lékař náchylný mít na všechno recept, tak herec podléhá sklonu stoupat si vždy do světla, být vidět a slyšet, strhávat pozornost. Prostě předvádět se. To může být protivné nebo směšné, ale není na tom nic špatného. Herec, který se nepředvádí, žije v neustálém rozporu mezi profesním požadavkem a jeho civilním odmítáním, což není snadné a není to ani dobře, vždyť často to vede k tomu, že svého hereckého řemesla zanechá. Dobrý herec, když si osvojí jistou úroveň předvádění i v civilu (a s ním i jeho okolí), musí na jevišti ještě přidat. I civilní postava na divadle musí svůj civil především zahrát. A tak herci postupem času hrají víc, než svědčí roli. Sleduji tenhle proces u Davida Prachaře, herce z podstaty bytosti, ovládajícího své tělo, hlas, pohyb, řeč, výraz i vystupování. Prachař nepřehrává, ale není-li držen pevnou režijní kazajkou, exhibuje. Uvědomila jsem si to na

Upload: pamela-adams

Post on 14-Nov-2015

3 views

Category:

Documents


1 download

TRANSCRIPT

HERCI (Alena Zemankov)Povimnte si kad herec, kdy ho potkme na ulici nebo vhospod, je men a drobnj, ne se nm jevil na jeviti. Herci maj krsn, vrazn tve, protoe jim je vykresluj obliejov svaly, vytrnovan jevitn mluvou. Maj pknou chzi a dren tla. Myslm to bez ironie: rda se dvm na herce nejen jako na pedstavitele rol, ale i jako na pedstavitele lid. Krsn hereka bude vdycky krsnj ne krsn modelka, protoe kjej krse pat i hlas, kter naopak modelky vbec nepotebuj.Herci jsou pkladn i tm, e pedstavuj profesn skupinu, je se mus neustle nco uit. A si myslm, e by to mli astji kat, e by tm mon sv obdivovatele a obdivovatelky mezi dospvajc generac dokzali upozornit na to, e lovk m umt st a e ani nevad, kdy se nkdy nco nau nazpam. Hercova pam je siln spojena stlesnou akc, co vdli u jezuit i Komensk, ale ve kole to pod mlo funguje. Kdo vak nkdy inkoval teba vochotnickm divadelnm pedstaven, sdivem zjiuje, e vprocesu zkouen se text zafixuje spolu spohybem po jeviti a lovk si zapamatuje neuviteln summy textu. Teba i tirdy Thomase Bernharda nebo Vclava Havla.Herci, jako kad povoln spojen njak sfenomnem, ktermu kme lovk, maj tak tendenci kpadku, vyhoen i kmane. Tak, jako dlouholet uitel m asem tendenci vdt vdycky vechno nejlpe, jako je lka nchyln mt na vechno recept, tak herec podlh sklonu stoupat si vdy do svtla, bt vidt a slyet, strhvat pozornost. Prost pedvdt se. To me bt protivn nebo smn, ale nen na tom nic patnho. Herec, kter se nepedvd, ije vneustlm rozporu mezi profesnm poadavkem a jeho civilnm odmtnm, co nen snadn a nen to ani dobe, vdy asto to vede ktomu, e svho hereckho emesla zanech.Dobr herec, kdy si osvoj jistou rove pedvdn i vcivilu (a snm i jeho okol), mus na jeviti jet pidat. I civiln postava na divadle mus svj civil pedevm zahrt. A tak herci postupem asu hraj vc, ne svd roli. Sleduji tenhle proces u Davida Prachae, herce zpodstaty bytosti, ovldajcho sv tlo, hlas, pohyb, e, vraz i vystupovn. Pracha nepehrv, ale nen-li dren pevnou reijn kazajkou, exhibuje. Uvdomila jsem si to na pedstaven Dantova Pekla vNoD, kde hraje sLuci Trmkovou a tanenky ze souboru 420 People. Jeho postava, jej ivot je vpli se svou pout, pedvd svoji navu, nudu, rezignaci tak, e ztrc empatii publika. Je to pli, je to vnjkov. Tohle vak nen kritika zmnnho pedstaven, jen pklad, co se to sherci ve stednm vku dje.Mlad herce tahle neustl korektura sebe sama teprve ek. Zatm vak, dokud jet nevd tak suvernn, jak na to, opravdu hraj, tj. pedkldaj obecenstvu vdy znovu a aktuln tvr proces. A to je napnav. Ji Bhm, kdy hraje Franze Kafku, a Matj Nechvtal vroli Georga Trakla a Gottfrieda Benna vinscenaci 1913, kterou uvd spolek Tygr vtsni ve Vile na tvanici, buduj vnejlepm slova smyslu hereck kreace. Bhmova koncepce postavy Franze Kafky, proti kafkovskmu kli vystavn na kominosti a trapnosti pisatele Dopis Felici, je drz. Je ale tak okouzlujc hercovou hlubokou vnitn vnost. Matj Nechvtal sdluje repliky Gottfrieda Benna, jako kdy diktuje pitevn protokol a repliky Georga Trakla vyslovuje sotesnm divem nad sebou samm. A divk ct sounleitost a srozumn, protoe ti krsn mlad mui vyslovujc pern vci, hraj, ani se pedvdj. Bte se na n podvat.