Hodnocení projektů na projektovém dni 7/11/2019

Biologie: Jak to funguje

Garant: Ivo Králíček, Karolína Janderová

Nejdříve jsme se studenty navštívili výstavu Doba genová v nové budově Národního muzea.

Studenti zde měli komentovanou prohlídku, a poté si vyzkoušeli izolaci vlastní DNA (bukální

stěr).

Následoval přesun do budovy Hrdličkova muzea, ve které nás profesor Černý seznámil s prací

s elektronovým a fluorescenčním mikroskopem. Vytvořené obrázky nám byly poskytnuty a

obrázky z elektronového mikroskopu budou využity pro výuku kolorování v hodinách

informatiky. Po práci s mikroskopy studenti absolvovali workshop na lidské a zvířecí smysly,

na kterém se seznámili s optickými klamy a vyzkoušeli si poznávání objektů pomocí hmatu,

čichu a chuti.

Na závěr projektu se studenti zúčastnili přednášky na téma Bioenergetika buňky od dr.

Libusové ve velké geologické posluchárně na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy,

studenti si tak mohli vyzkoušet průběh standardní vysokoškolské přednášky.

Fyzika: Průmysl 4.0 – Technecium

Garant: Michaela Křížová

Počet studentů: 13

V rámci tohoto projektu jsme navštívili nově vzniklé vzdělávací centrum v Pardubicích Rosicích,

které vzniklo v komplexu, na trhu úspěšné, firmy JHV Engineering s.r.o. Více o vzdělávacím

centru na webových stránkách: https://technecium.org/

Vzdělávací centrum se zaměřuje na badatelské experimenty z fyziky, chemie i biologie s

využitím moderních technologií průmyslu 4.0 a spolupracuje s odborníky z Akademie věd i

různých vysokých škol. Studenti se mohou do budoucna zapojit do různých projektů či SOČ.

Přestože jsem dopředu domlouvala, že má jít o velmi praktický projektový den, tak z

organizačních důvodů jsme ve vývojových dílnách a laboratořích strávili jen necelé 2 hodiny,

což nás všechny mrzelo. Sice jsme si vyslechli velmi podrobně informace o projektech, které

již proběhly nebo jsou v chodu a dále zaměření a finanční záležitosti firmy JHV. Tento

teoretický blok byl příliš dlouhý, za což se nám organizátoři omluvili.

Co hodnotím velmi kladně je, že jsme viděli v praxi ve vývoji, jak vypadá konstrukce

robotických výrobních linek a nakonec jsme si vyzkoušeli programování Lego robotů a velmi

rychle i pájení různých elektronických součástek.

Fyzika: Hravé fyzikální dílny

Vedoucí: Dominik Miškář

Projektový den Hravé fyzikální dílny proběhl bez větších problémů a úspěšně. Tento

projekt byl zaměřen na praktickou a tvořivou činnost postavenou na základních fyzikálních

dějích, jejich možné aplikaci, využití a vysvětlení. Na projekt se přihlásilo sedmnáct studentů a

samotné akce se zúčastnilo studentů patnáct. Bohužel celková kapacita tedy nebyla naplněna.

V úvodu akce jsem žáky seznámil s plánem průběhu celého dne. Rozdělil jsem projekt do

několika částí. V jednotlivých částech se vždy spojovala podobná fyzikální témata a podobné

tvořivé činnosti. Každý žák pracoval samostatně a tvořil vždy své vlastní výrobky, aby si výtvory

mohl odnést na památku domů.

První dílna byla zaměřená na statiku tělesa a optiku. Žáci zkoušeli pokusy s hřebíky,

papírem a nůžkami. Seznámili se s různými optickými klamy a vyzkoušeli si tvorbu různých

těles, která jsou schopna postavit se a vydržet stát na své hraně. Vytvořili si dokonce velmi

jednoduchou helikoptéru /vrtulku/ z papíru.

Druhá dílna byla zaměřená na mechaniku tekutin. Žáci zpracovávali tematické pokusy

zaměřené na Archimedův a Pascalův zákon s využitím poznatků ze svého dosavadního studia.

Zkoušeli možná již legendární pokusy: „Nauč plavat vajíčko“, „Utop mandarinku“, „Zabraň

modelíně klesnout ke dnu“ či „Zachraň minci“. Žáci také vytvořili modely plic a Tantalova

poháru. Všem žákům jejich výtvory fungovaly.

Třetí dílna byla zaměřena na elektrický proud. V této dílně žáci podle jednoduchého

návodu vytvořili za pomoci měděné lepící pásky a ploché baterie funkční obvod na stěně

helikoptéry. Do tohoto obvodu umístili LED světelnou diodu. Všechny obvody žákům nakonec

fungovaly a helikoptéry ve ztemnělé místnosti tvořily zářící spirály.

Čtvrtá dílna byla zaměřena na akustiku. V této dílně si žáci vytvořili hudební nástroje –

dudy. Žáci byli z tohoto výtvoru velmi nadšeni a vydali se jej prezentovat na chodby školy. I

přes mé nabádání ke klidu demonstrovali o přestávce jejich hlasitost. Tímto bych se chtěl všem

kolegům omluvit za mírné narušení jejich projektů. Na druhou stranu jsem ale rád, že se žákům

tento výtvor tolik líbil.

Poslední dílnou byla dílna mechanická, kdy jsme se zaměřili na Newtonovy zákony a

rozhodli se vytvořit si raketu. Každý žák si vytvořil vlastní raketu. Modely raket tvořily plastové

lahve a větší či menší množství izolepy. Někteří žáci dokonce do svých raket umístili i

astronauty. Pokusili jsme se odpálit veškeré naše rakety na školním hřišti. Pohonnou směsí

raket byla jedlá soda a ocet. Bohužel u některých raket došlo k poruše a úniku pohonných

hmot. Většina raket se však vznesla do vzduchu, což způsobila velkou radost u všech účastníků

projektového dne. Vzniklý nepořádek na hřišti jsme následně společně uklidili.

Domnívám se, že veškeré pokusy a tvořivou činnost si žáci užili, což mi i potvrzovali

v závěrečné reflexi. Snažil jsem se dbát na správné vysvětlení jednotlivých pokusů, což žáci

také ocenili. Jejich nadšení a radostnou spolupráci asi nejvíce vystihuje to, že jsme nakonec

společně pracovali déle než určených šest hodin a nikdo se nesnažil odejít dříve ani si

nestěžoval.

Hodnotím tedy projektový den velmi kladně a mnohokráte děkuji všem účastníkům za

nadšenou a aktivní spolupráci.

Hudební výchova: Workshop „Divadlo utlačovaných“ (Frank Weisse)

Garant: Klára Zdechovská

Účastníci workshopu se dozvěděli, co se skrývá za termínem "Divadlo Utlačovaných", „Divadlo

Forum“, „Neviditelné Divadlo“ a další formy divadla. Workshop byl provázen praktickými

hrami a hereckými (nejen) cvičeními. Vyzkoušeli si „zahrát“ neviditelné divadlo na vlastní kůži,

a sice v hradecké vědecké knihovně.

Dějepis: Rok 1989

Garant: Vítězslav Kutík

Na začátku projektu se žáci seznámili se situací v roce 1989 na příkladech audiovizuálních

dokumentů – Miloš Jakeš na Červeném Hrádku, dobové televizní noviny, záznamy z Palachova

týdne, 17. listopad.

Potom ve skupinách pracovali s archivními dokumenty přístupnými na serveru Ústavu pro

studium totalitních režimů – zprávy ministerstva vnitra pro vládu a KSČ, situační zprávy STB,

poslední skupina pracovala s historickým časopisem Historie a vojenství – zpracovávali situaci

v tehdejší ČSLA na základě edice archivních materiálů a studie o možnostech použití armády

v listopadu 1989.

Žáci se díky tomuto projektu seznámili s řadou nezávislých iniciativ, které se podílely na pádu

komunismu, dále se situací v národním hospodářství (doklady o podprůměrné kvalitě našich

výrobků, nedostatku financí, špatném řízení).

Na tomto základě si utvořili náhled na dobu, kdy padl komunismus.

ZSV: Stop manipulaci

Garant: Ladislava Pozdílková, Michal Klapal

Obsah jsme koncipovali zejména prakticky, „do života“, aby se studenti naučili manipulaci

nejen rozpoznat, ale také se jí uměli bránit. Zajímavou byla aktivita Jeleni a laně, ve které měli

„jeleni“ manipulačními otázkami získat přízeň „laně“. Přínosné byly zejména rozhovory na

daná témata, kdy vždy jeden ze dvojice byl manipulantem, druhý manipulovaný. Rozhovory

jsme si předvedli a následně rozebrali. Manipulaci jsme si též ukázali na scénkách ze seriálu

Černobyl. Seznámili jsme se s experimentem psychologa Milgrema, který ukazuje manipulaci

experimentátora s účastníky experimentu a mnohdy až slepou poslušnost k autoritě. Studenti

si experiment následně vyzkoušeli „na vlastní kůži“. V teoretické části jsme se pomocí

skupinové práce seznámili s projevy manipulace, osobnostními rysy manipulantů a

manipulovaných, s protimanipulačními technikami. Závěrečná zpětná vazba studentů

potvrdila, že projekt studenti považují za přínosný, zejména díky přesahu do běžného života.

Naprostá většina chce opět na další projekt ze ZSV a navrhli nám i témata. Projekty chtějí, až

na jednu výjimku, dva za rok.

Projekt hodnotíme jako velmi podařený, bylo vidět, že studenti přišli na projekt, na který

opravdu chtěli. Panovala příjemná atmosféra vylepšená kulinářskými výrobky studentů a

kávou či čajem z učitelské kuchyně. Projekty nás oba baví a naplňují, snažíme se vybírat

témata, která jsou aktuální pro život studentů (sebepoznání, manipulace…) a nabyté

vědomosti a dovednosti jsou využitelné v jejich každodenním životě.

V běžné výuce není příliš prostoru pro tato témata, případně pro tzv. měkké dovednosti, pro

práci s vlastním nitrem, emocemi, pro nácvik komunikačních dovedností…., což jsou pro život

velmi zásadní dovednosti. Já jsem tedy, i z těchto důvodů, a pro velký zájem studentů

(semináře se stejným tématem musíme opakovat), pro zachování dvou seminářů ve školním

roce, a nemám problém je vždy vést.

Informatika: Arduino

Garant: Radek Němec, Milan Boháček

Cílem projektu bylo seznámit se s principem a využitím platformy Arduino, zapojováním

vstupů a výstupů a programováním této platformy.

Hlavní náplní projektu bylo vyzkoušet si zapojení různých senzorů do vstupů a na výstup

pak ovládání LED, motorku, reproduktoru nebo zobrazení údajů je ze vstupu na displeji.

Žáci dále měli samostatné úkoly, na kterých si vyzkoušeli další zapojení senzorů na vstupy se

zobrazením hodnost ze senzorů na displeji.

Žáci i odpovědní učitelé projektový den hodnotili kladně a byl pro ně přínosný. Žáci

se seznámili s platformou Arduino, zapojením různých vstupů a výstupů a dozvěděli se, jak

tuto platformu využít v reálném světě.

Český jazyk: Jak se dělá divadlo

Počet účastníků: 17

Místo: Studio Beseda, Klicperovo divadlo HK

Garant: Michaela Čiperová

Projekt začal prohlídkou veškerých prostor vedlejší scény Klicperova divadla – Studia Beseda.

Studenti si prohlédli především zákulisí - zázemí pro herce, kabinu zvukaře, skladištní prostory

atd.

Poté sledovali část zkoušky scénického čtení divadelní hry Sametová noc v režii Pavla Kheka.

Režisér a zároveň nový umělecký šéf KD studentům představil herce a vysvětlil a ukázal, jak s

nimi pracuje.

Po krátké občerstvovací pauze jsme se přemístili do hlavní budovy Klicperova divadla. Zde

jsme viděli krejčovnu a vlásenkárnu a dozvěděli se, že Klicperovo divadlo patří k dnes již

malému počtu divadel, které si kostýmy a paruky vyrábějí samy.

Nakonec jsme se přemístili do Komorní scény V podkroví, kde proběhla krátká beseda s

inspicientkou divadla, především o chodu divadla a starostech spojených s každodenní

realizací divadelních představení.

V podkroví si studenti také „zahráli“, a sice část tragedie W. Shakespeara Macbeth. Proč

zrovna Macbeth? Hra Sametová noc (autorů Valerie Schulczové a Romana Olekšáka) je totiž

jakousi parafrází Macbetha, je to tedy také hra o moci a o tom, jak moc člověka deformuje.

Studenti o projektu napsali:

„Líbila se mi zkouška scénického čtení v Besedě, člověk si pořádně uvědomí, kolik práce stojí

za jedním představením.“

„Rád jsem se podíval na rozdíly mezi Klicperovým divadlem a divadlem Jesličky, kde hraju.

Úplně nejvíc mě překvapilo, že herci se starají jen sami o sebe, ne o rekvizity a kostýmy. Vážně

jim závidím.“

„Vzhledem k tomu, že bych se chtěla jednou zabývat filmem nebo divadlem, bylo zajímavé

vidět, jak to všechno ve skutečnosti probíhá.“

„Nejlepší byl závěr, kdy jsme si sami zkusili zahrát divadlo, byla to sranda.“

„Zakončení – tedy MacBIGY – bylo grandiózní. Myslím, že jednou bude mít velký úspěch jak v

Čechách, tak v zahraničí.“

Chemie: Když pradědeček fotil…

Garant: Mgr. Petra Stejskalová, Mgr. Jaroslava

Polednová

Kdo byl při přihlašování na letošní projektový den

obdařen trochou štěstí a hlavně hbitostí, mohl se ve

čtvrtek 7. 11. 2019 zúčastnit chemického projektu

na téma „Když pradědeček fotil…“ pod vedením

paní profesorky Stejskalové a Polednové. První částí

projektu byla prezentace, která nás do detailů

seznámila s historií fotografie a postupným

zdokonalováním fotoprocesů, které vedly od

původní několikahodinové expoziční doby až k dnešním digitálním fotoaparátům. Teorie byla

následována praxí, kdy jsme si v učebně fyziky, naší „temné komoře“, tajemný proces

vyzkoušeli na vlastní kůži. Po přivyknutí na nezbytnou tmu jsme zapojili svou kreativitu a každý

si vytvořili svůj fotogram – v podstatě fotografii bez fotoaparátu, kdy se pracuje jen s

fotopapírem, světlem a chemikáliemi pro vyvolání a ustálení. Následně nás čekala laboratorní

práce zaměřená na vlastnosti halogenidů stříbra a znázorňující expoziční část fotografického

procesu. Nakonec jsme ještě mohli předvést svou paměť ve vědomostním kvízu.

Projekt byl dle mého názoru velmi zajímavý – málokdo z nás asi někdy předtím uvažoval o tom,

že to ani není zase tak dávno, kdy pro zachycení okamžiku nestačilo zmáčknout jediné

tlačítko…

Anika Mohsová

NĚMECKÝ JAZYK – Besuch im Goethe-Zentrum Pardubice

Projektu se zúčastnilo celkem 9 studentů z kvint, sext, septim a oktáv.

Náplň projektového dne byla rozdělena na dvě části – v první části jsme hráli „Stadt-Ralley“,

ve druhé jsme navštívili Goethe-Zentrum.

Při digitální Stadt-Ralley městem se studenti nejprve rozdělili do malých týmů. V nich pak

společně procházeli město a plnili nejrůznější úkoly, které jim aplikace v jejich chytrých

telefonech nabízela. Jednalo se o úkoly rozmanitého charakteru, kromě úkolů zaměřených na

slovní zásobu zde byly i úkoly kreativní (např. pořídit fotografie, zpívat píseň) či vědomostní.

Na konci hry pak výsledky společně s mediálním obsahem zaslali na mailovou adresu

vedoucího projektu. Výsledky kreativních úkolů jsme pak společně prohlédli.

Druhá část projektového dne byla neméně hravá. Po krátkém přivítání a představení hlavních

úkolů a cílů pardubického Goethe-Zentra pro nás byly připraveny „Stationen“ – studenti opět

buď ve skupinkách nebo samostatně řešili úkoly, které byly diferencované podle obtížnosti,

takže si každý mohl vybrat úkol, který byl schopen zvládnout.

Na závěr jsme si všichni zahráli přes webovou aplikaci Kahoo vědomostní soutěž zaměřenou

na 30. výročí pádu Berlínské zdi.

Projekt hodnotím velice pozitivně, protože splnil dva cíle – studenti se seznámili s institucí

roientovanou na podporu výuky němčiny, a dále se celou dobu aktivně zabývali němčinou. A

díky různým úrovním obtížnosti jak stanovišť v Goethe-Zentru tak Stadt-Rallye mohl každý

pracovat podle svých schopností.

Hodnocení studentů:

„Dnes jsem objevovala místa v Pardubicích, kde jsem ještě nebyla. Projekt byl velice zajímavý.

Moc jsem si to užila a jsem ráda, že jsem si zvolila němčinu.“ Zuzana Horáčková

„Projektový den hodnotím velice kladně. Velice se mi líbil program s aplikací. Hezky jsme se

prošli po Pardubicích a přitom jsme se toho spoustu dozvěděli, potrénovali jsme němčinu a

zažili malinké dobrodružství při plnění zajímavých úkolů. Další část programu se mi také moc

líbila. Na stanovištích jsme se zařídili podle sebe a mohli jsme si bez jakéhokoliv nátlaku

aktivitu užít. Celkově se mi tedy projektový den s němčinou velmi líbil a moc jsem si ho užil.“

Antonín Staša

„Včerejší den se mi celkově moc líbil. Trochu jsem se bála, jakým způsobem bude probíhat

Stadt-Rallye, ale obavy byly zbytečné. Jsem ráda, že jsem si mohla projít centrum Pardubic,

neboť jsem k tomu předtím nikdy neměla příležitost. Tato forma byla zábavná a hlavně skvělá

v tom, že jsme mohli strávit pár hodin na čerstvém vzduchu a k tomu se něco nového dozvědět.

Navíc jsem zjistila, že v té lodi u mlýna jsem asi před 13 lety byla na jedné oslavě, což bylo

zajímavé a vtipné zjištění.

V Goethe-Zentru se mi taky líbilo. Oceňuji hlavně to, že jsme si sami mohli vybrat, co budeme

dělat. A tím, že na to byla pouhá hodina, se člověk nezačal ani nudit. A závěrečná hra byla už

jen třešničkou na dortu celého dne.

Výhrady asi nemám a nic bych na programu neměnila.“ K. Kalová

Tělesná výchova: Orientační běh

Garant: Mgr. Jiří Schejbal, Mgr. Pavel Háp

Na projekt se přihlásilo 20 studentů. Zúčastnilo se 17 studentů. Akce proběhla v hradeckých

lesích, bylo nádherné počasí a zájem o samotnou aktivitu ze stran studentů byl nad naše

očekávání.

V první části projektu jsme se studenty mluvili o orientačním běhu, naučili je pracovat s mapou

pro orientační běh, s mapou a buzolou. Vše si sami na zkušebních příkladech vyzkoušeli.

Následoval závod dvojic na 15 kontrol s časovým limitem 1 hodina. Všichni zúčastnění nám

udělali velkou radost svou snahou, zájmem a aktivitou. Všichni se z lesů vrátili. Po samotném

běhu došlo u společného ohně a opékání oběda k hodnocení projektu, vyhlášení výsledků. Po

návratu zpět na konečnou zastávku MHD 2 jsme projekt ukončili.

Výtvarná výchova: Camera obscura

Garant: Dagmar Blehová

Komise výtvarné výchovy připravila projektový den s názvem CAMERA OBSCURA. Studenti

obsadili všech 12 míst, které byly vypsány.

Sešli jsme se před osmou hodinou na nádraží a odjeli jsme vlakem na pardubické nádraží,

odkud jsme se vydali do historických prostor Domu U Jonáše (součást Východočeské galerie).

V první - teoretické části se studenti seznámili s principem camery obscury a se stručným

nástinem dějin černobílé fotografie. Objevili, že camera obscura byla využívána od

renesančních dob i v malířství, sledovali ukázky z tvorby známých malířů, kteří cameru

obscuru používali pro svou tvorbu jako tajného pomocníka, zabývali se možnostmi výtvarného

využití v současnosti.

Všechny další aktivity byly praktické. Nejdříve si studenti vyzkoušeli celý proces vyvolání

černobílé fotografie a vytvořili si tzv. fotogramy.

Potom se vydali do ulic, resp. na Perštýnské náměstí vyzbrojeni camerami obscurami (tj.

jednoduše řečeno krabicemi od bot opatřenými malou dírkou a citlivým papírem), aby ulovili

zajímavý záběr v minutové expozici. Tuto veselou fázi si studenti užili a ti odvážnější

s namířenou krabicí dokonce prosili zaskočené kolemjdoucí, aby zvolili jinou cestu, neboť: „my

tady fotíme…“

V temné komoře pak studenti s napětím sledovali, jak se jim podařilo ulovit zamýšlený

obrázek, vyvolali si nejen negativ a pozitiv, ale i nostalgické kouzlo starých časů…

Třetí výtvarnou aktivitou byla fotomontáž, studenti sestříhali a sestavili zajímavé motivy na

fólie a samozřejmě fotografie vyvolali.

Čas vyměřený projektu rychle uběhl. Studenti pracovali se zápalem, projekt si podle svých

slov užili, byli šikovní a vraceli se spokojení s nově nabytými poznatky.

„Vyzkoušeli jsme si zajímavé techniky a zároveň jsme porozuměli, jak to celé funguje.“ A.

Slavíčková

„Aktivity byly hezké, nejvíce se mi líbilo focení pomocí camery obscury.“ A. Penjaková

„Projekt se mi líbil, protože jsem o tématu skoro nic nevěděl, a tudíž jsem získal spoustu

nových a zajímavých informací.“ J. Žítek

„Líbilo se mi, že projekt byl zaměřený na praktickou část, ze které jsme si mohli naše výtvory

odnést.“ K. Desenská

Dagmar Blehová