hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním...
TRANSCRIPT
Hodnocení zdravotních rizik
chemických látek v životním
prostředí
Vítězslav Jiřík
Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví
Lékařská fakulta
Ostravská univerzita
Zdravotní riziko
Smysl je chápán ve značně širokých dimenzích
Obecně míra ohrožení zdraví či života (míra
nebezpečnosti)
Ohrožení zdraví či života může způsobit široká
škála faktorů (a jejich kombinace)
– náhodné faktory (např. havárie, nehody, otravy,
katastrofy)
– systematické faktory (např. genetická predispozice,
životní styl, životní prostředí, charakter zaměstnání,
strava, socioekonomické, kulturní a psychosociální
podmínky)
2
Zdravotní riziko
Častá záměna pojmu riziko (risk) za pojem
nebezpečí či nebezpečnost (hazard, danger)
Nebezpečnost
– především kvalitativní pojem
– vnitřní vlastnost působícího faktoru
Zdravotní riziko
– především kvantitativní pojem - míra nebezpečnosti
– pravděpodobnost nebo míra pravděpodobnosti
onemocnění (poškození zdraví, smrti)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 3
Determinanty zdraví
Individuální a rodinné determinanty - fyziologické
vlastnosti osob (např. věk, výživový stav, invalidita,
imunita, genetika), behaviorální vlastnosti (např.
rizikové chování, zaměstnání, vzdělání, vnímání
rizik) a socioekonomický status (např. chudoba či
nezaměstnanost, mezilidské vztahy, spokojenost).
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 5
Determinanty zdraví
Environmentální determinanty - fyzikální, chemické a
biologické faktory prostředí (např. ovzduší, voda,
půda, potraviny), sociální a ekonomické faktory
(infrastruktura, zdroje energie, struktura hodnocené
populace, kriminalita, pracovní příležitosti, rozvoj
území, investice, kultura)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 6
Determinanty zdraví
Institucionální determinanty - dostupnost a kvalita
zdravotní péče (např. rychlé pomoci, praktických
lékařů ambulantní péče, specializovaných
nemocničních služeb, institucí preventivního
zdravotnictví), dostupnost ostatních institucí (např.
policie, dopravy, veřejného vybavení, úřadů státní
správy, samosprávy, společenských organizací,
spolků) a politika (stav a kvalita zákonů a
prováděcích právních předpisů).
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 7
Zdravotní riziko environmentálních
faktorů
Zabývá se pouze faktory životního prostředí
(životními podmínkami), které mají vliv na
populační skupiny:
– fyzikální faktory (např. hluk či záření)
– chemické faktory (chemické látky a přípravky)
– biologické faktory (organismy)
– (socioekonomické faktory) – nebývá vždy zahrnováno do
environmentálních faktorů
ekonomické (zaměstnanost), kulturní (estetická hodnota krajiny,
umění), psychosociální (stres)
Zpravidla se nezabývá individuálním rizikem
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 8
Hierarchie
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 9
Strategické posuzování prostředí (SEA)
Posuzování vlivů na prostředí (EIA)
Posuzování vlivů na zdraví
(HIA)
Hodnocení environmentalních rizik Hodnocení zdravotních rizik
(ERA) (HRA)
Analýza rizik
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 10
US EPA versus WHO
US EPA
– http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/healthri.cfm
– http://cfpub.epa.gov/ncea/iris/index.cfm?fuseaction=iris.show
SubstanceList&list_type=alpha&view=A
WHO
– http://www.euro.who.int/en/home
– http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 11
HRA pro chemické látky
1. a 2. krok - Hodnocení nebezpečnosti
(Hodnocení toxicity)
– 1. krok - Identifikace nebezpečnosti
– 2. krok - Charakterizace nebezpečnosti
3. krok - Hodnocení expozice
4. krok - Charakterizace rizika
RIZIKO = f(nebezpečnost, expozice)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 12
1. krok - identifikace nebezpečnosti
Jde především o správný výběr těch agens, která
mohou hrát pro hodnocení rizik významnou roli
Popis nebezpečných vlastností vybraných látek
– Agens s nebezpečnými vlastnostmi může mít několik
nežádoucích (nepříznivých) biologických účinků
současně. Pokud uvažujeme při hodnocení zdravotních
rizik pouze ten účinek, který se objeví při nejnižší
expozici (dávce), hovoříme o kritickém účinku.
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 13
Nebezpečné vlastnosti chemických látek
Jak zjistit nebezpečné vlastnosti?
– Epidemiologické studie
– Experimentální studie
– Jiné (in vitro, modely – QSAR)
Klasifikace nebezpečných vlastností chemických
látek v EU
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o
registraci, hodnocení, povolování a omezování
chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro
chemické látky, a o změně některých nařízení a směrnic
(zkr. REACH)
– http://echa.europa.eu/legislation/reach_legislation_en.as
p Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 14
Nebezpečné vlastnosti chemických látek
Třídy nebezpečnosti podle fyzikálně-chemických
vlastností látek
– výbušné
– hořlavé
– oxidující
Podle REACH – CLP: výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly,
oxidující plyny, stlačené plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky,
samovolně se rozkládající látky, samovznětlivé kapaliny,
samovznětlivé tuhé látky, samozahřívající se látky, látky, které při
kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny,
oxidující tuhé látky, organické peroxidy, žíravé/korodující pro kovy
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 15
Nebezpečné vlastnosti chemických látek
Třídy nebezpečnosti pro zdraví
– toxické
Podle REACH – CLP: akutní toxicita, specifická toxicita pro cílové
orgány po jednorázové a po opakované expozici
– žíravé
– dráždivé
– senzibilizující
– karcinogenní
– mutagenní
– toxické pro reprodukci
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 16
Nebezpečné vlastnosti chemických látek
Třídy nebezpečnosti pro životní prostředí
– Nebezpečné pro životní prostředí
Podle REACH – CLP: nebezpečné pro vodní prostředí a pro
ozónovou vrstvu
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 17
Odborná literatura
Legislativa často nedostačuje
Použití vědeckých informací
– účinky na nervový systém (neurotoxicita) - i když je mozek chráněn bariérou v
přísunu škodlivin krví, některé látky přesto dobře procházejí, např. organické
sloučeniny rtuti, olovo
– účinky na trávicí trakt (gastrointestinální toxicita) - zvláště akutní účinky, zvracení,
průjmy
– účinky na játra (hepatotoxicita) - po vstřebání se krví látky dostanou do jater jako
prvního orgánu, účinky se mohou projevit jako steatóza, tj. akumulace tuku v
játrech nebo nekróza, tj. zničení většího množství jaterních buněk - hepatocytů,
(např. chlorované organické látky)
– účinky na močový systém (nefrotoxicita) - velký průtok krve ledvinami (>1 l/min)
zajišťuje velký přísun škodlivin, účinky se projevují jako snížení účinnosti či
poškození funkce ledvin (např. kadmium a jiné kovy)
– účinky na krevní systém (hematotoxicita), např. olovo, aromatické uhlovodíky
– účinky na dýchací systém - kašel, zúžení dýchacích cest , záněty průdušek, záněty
a otoky plic (např. oxid dusičitý, siřičitý), fibrogenní účinky některých typů prachu
– účinky na kardiovaskulární systém - buď přímé působení látky nebo jako výsledek
sníženého sycení kyslíkem
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 18
2. krok – charakterizace nebezpečnosti
Cílem je vhodně kvantitativně vyjádřit závislost
biologického účinku na expozici
Rozdělení látek do dvou skupin
– látky s prahovými účinky
– látky s bezprahovými (stochastickými účinky)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 19
Prahový účinek
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 20
Benchmark dose - point of departure
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 21
Benchmark dose - point of departure
Předcházející obr. znázorňuje konstrukci benchmark dose (BMD).
Spuštěním kolmice v bodě, kde se protíná experimentální závislost
mezi dávkou (dose) a zvýšením biologického účinku na zvolené
hodnotě (konvenčně bývá často přijímána hodnota 0,1 resp. 10 %),
je možné vyčíslit efektivní dávku se zvolenou biologickou účinností
(na obrázku ED10). Tato dávka má význam BMD. Totéž je možné
provést s horní hranicí intervalu spolehlivosti (upper confidence
limit) této experimentální závislosti a obdržet tak odhad nejnižší
efektivní dávky se zvolenou biologickou účinností (na obrázku
LED10), označovanou jako BMDL. Takto zkonstruované dávky se
pro další využití nazývají Point of departure (POD)
Dávka, která je odhadovaná poblíž „nižšího“ konce experimentální
závislosti, se nazývá Point of departure (POD), což je bod, který
rozděluje oblast vysokých dávek s pozorovatelnými biologickými
účinky a oblast nízkých dávek, kde jsou účinky již experimentálně
nepozorovatelné.
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 22
Referenční dávka
kde F je bezpečnostní faktor, UF je faktor nejistoty
a MF je modifikující faktor.
Vztah platí pro orální expozice
Pro inhalační expozice se používá RfC
Pro dermální expozici se přepočítává RfDd = RfDo
x ABS(GI)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 23
neboFMFUF
ODNOAELneboPTDIADIRfD
)(),(
Faktory nejistoty
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 24
Typ nejistoty Faktor nejistoty
Extrapolace z oblasti vysokých dávek do oblasti nízkých dávek
1
Individuální rozdíly a ochrana citlivých populačních skupin (intradruhová variabilita)
10
Extrapolace ze zvířete na člověka (interdruhová extrapolace)
10
Použití NOAEL ze subchronické studie místo z chronické
10
Použití LOAEL místo NOAEL 10
Typ modifikace Modifikující faktor
Neúplná data ve studii, další nejistoty 210
Referenční dávky a koncentrace
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 25
Bezprahové účinky - karcinogenní látky
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 26
Vztahy mezi expozicí a vznikem nádorů při hodnocení
zdravotních rizik karcinogenních látek jsou odvozeny na
základě znalostí klíčových pochodů při karcinogenezi.
Základním pojmem je zde „Mode of Action“ (MOA), což je
sekvence klíčových událostí a procesů, začínající interakcí
agens s buňkou, přes vyvolané změny v organismu a končící
vznikem novotvaru. Nejedná se o znalost detailního
mechanismu účinku.
Příklady možných MOA jsou např. mutagenita, mitogeneze,
inhibice buněčné smrti, cytotoxicita s reparativní buněčnou
proliferací, imunosuprese.
Lineární extrapolace – látky s přímou mutagenitou
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 27
Směrnice rizika - cancer slope faktor
Pro orální expozici CSF [mg/kg.den]-1
P - pravděpodobnost vzniku onemocnění pro expozici
v bodě POD
Vztah lze rovněž analogicky odvodit pro inhalační
expozici - jednotka karcinogenního rizika UCR (Unit
Cancer Risk) v [µg.m-3]-1
Pro dermální expozice CSFd = CSFo/ABS(GI)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 28
POD
PUCRCSF )(
Směrnice a jednotky karcinogenního rizika
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 29
Karcinogenní látky
Lineární extrapolace (pro látky s přímou
mutagenitou, tj. ty, které přímo reagují s DNA)
Nelineární extrapolace (pro látky, které nevykazují
přímou mutagenitu)
Kombinace lineární a nelineární extrapolace (látky
s více MOA)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 30
3. krok – hodnocení expozice
Expozice je podle definice WHO kontakt faktoru
prostředí (agens) s vnějšími hranicemi organismu.
Pro fyzikální faktory je pravděpodobně vhodnější
vyjádření „vystavení“ místo „kontakt“.
Je zřejmé, že biologické účinky mohou záviset na
velikosti, frekvenci, době trvání expozice, popř. na
dalších tzv. expozičních faktorech, které charakterizují
expoziční podmínky
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 31
Míra kontaktu či vystavení organismu
Expozice je plocha pod funkcí f(t) v čase t2 - t1
Pro chemické látky se používá f = c(t)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 32
2
1
)(
t
t
dttfE
2
1
)(
t
t
dttcE
Zjednodušení vztahu
Zjednodušení pomocí průměrné koncentrace za
dobu trvání expozice
V praxi se vyjádření průměrné koncentrace a doby
trvání expozice používá u inhalačních expozic
Pro orální expozice potenciální dávka
Pro dermální expozice absorbovaná dávka
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava 13.10.2011 33
)( 12 ttcE
Expozice a dávka
Dávka je množství látky nabídnuté organismu.
potenciální dávka Dpot = E x IR
dávková rychlost – průměrná denní dávka [mg.kg-1.den-1]
absorbovaná dávka – dermální absorbovaná dávka [mg.kg-1.den-1]
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 34
IRttcDpot )( 12
ATBW
IREDEFcADDpot
ATBW
SAEDEFEVDADAD event
Výpočet dávky nebo expozičních
koncentrací u směsí chemických
látek, které mají obdobné
biologické účinky (příkladem jsou
některé perzistentní organické
látky)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 35
TEQ – ekvivalent toxicity
[pgTEQ.m-3], [pgTEQ.kg-1.den-1]
TEF – koeficient (faktor)
ekvivalentu toxicity
[bezrozměrná veličina)
i
ii cTEFcTEQ
Intake rate (IR) – konzumace, inhalace média
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 36
Skupina potravin g/osobu/den
Cereálie celkem 221,9
Brambory 242,0
Luštěniny 9,4
Cukr, cukrovinky a med 107,3
Ořechy a olejniny 29,9
Rostlinné oleje a tuky 38,8
Káva, kakao, čaj 14,4
Koření 0,5
Zelenina 371,6
Ryby 46,8
Vejce 37,6
Ovoce 212,4
Mléko a mléčné výrobky 336,1
Maso a droby 217,3
Živočišné tuky a olej 10,6
Celkem 1896,4
4. krok – charakterizace rizik
Charakterizace rizika je závěrečná fáze v hodnocení
rizik a poskytuje výsledky, které jsou východiskem pro
proces řízení rizik
Je to kvalitativní souhrn a kvantitativní popis
zdravotního rizika
Zdůvodnění výběru agens k hodnocení zdravotních rizik.
Kvalitativní závěry o závažnosti důkazů o nebezpečnosti vybraných agens.
Diskuse o údajích použitých ve vztazích mezi expozicí a biologickým
účinkem, tj. o prahových hodnotách, jejich významu a způsobu konstrukce a
o použitých směrnicích rizika.
Diskuse o provedených hodnoceních expozice, zvláště typu, míře, frekvenci
a době trvání expozic a exponované populace a variabilitě expozic.
Kvantitativní odhad rizika.
Posouzení stupně nejistot u všech dat převzatých z literatury a získaných
měřením a matematickými výpočty (modelováním)
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 37
Odhad rizika látek s prahovými účinky
Koeficienty nebezpečnosti (vyjadřují míru nebezpečnosti nebo-li
rizika)
Pokud se hodnotí zdravotní rizika působení více látek najednou, je
možné koeficienty nebezpečnosti sčítat, ale to pouze za určitých
podmínek.
Výsledkem jsou indexy nebezpečnosti pro jednotlivé expoziční
vstupy:
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 38
oj
oj
joRfD
ADDHQ
j
j
ijRfC
cHQ
ABSj
j
djRfD
DADHQ
j
iji HQHIj
ojo HQHI j
djd HQHI
Odhad rizika látek s prahovými účinky
Pokud se neliší uvažované biologické účinky pro jednotlivé
expoziční cesty škodlivin, lze provést výpočet celkového indexu
nebezpečnosti (TEHI=Total Exposure Hazard Index):
Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI <<1, pak lze učinit
oprávněný závěr, že expozice látkám (látce) představuje pro exponovanou populaci
zanedbatelné riziko (riziko je nulové či velmi nízké, resp. není zde žádné známé
riziko).
Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI ≤1, pak lze učinit závěr, že
expozice látkám (látce) nepředstavuje pro exponovanou populaci významné riziko
(riziko je nízké).
Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI >1, pak lze učinit závěr, že
expozice látkám (látce) představuje pro exponovanou populaci významné riziko,
zvláště pro citlivé skupiny v populaci (riziko je zvýšené).
Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI >>1, pak lze učinit
oprávněný závěr, že expozice látkám (látce) představuje pro exponovanou populaci
vysoké riziko. 39
doi HIHIHITEHI
Odhad rizika látek s bezprahovými účinky
Celoživotní individuální karcinogenní riziko (LICR=Lifetime
Individual Cancer Risk), které má význam pravděpodobnosti, se
kterou může exponovaná osoba po celou dobu svého života
očekávat onemocnění novotvarem nad pravděpodobnost vzniku
tohoto onemocnění z jiných příčin.
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 40
ojooj LADDCSFLICR
jij cUCRLICR
djABSdj LDADCSFLICR
Karcinogenní látky
Uvedená individuální rizika látek lze sečíst pro jednotlivé expoziční
vstupy (sčítání karcinogenních rizik má svá omezení, pro
vysoká rizika >0,01 je nutno použít jiný vztah zvlášť pro každý
expoziční vstup):
Pokud omezení umožňují sčítání karcinogenních rizik, lze vypočítat
celkové karcinogenní riziko (Total Exposure Cancer Risk):
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 41
j
iji LICRLICRj
ojo LICRLICR j
djd LICRLICR
doi LICRLICRLICRTECR
Hodnocení karcinogenních rizik
Jestliže je hodnota TECR <10-6, pak lze učinit oprávněný závěr, že expozice látkám
(látce) představuje pro exponovanou populaci všeobecně přijatelné riziko.
Jestliže je hodnota TECR od 10-6 do 10-4, pak nelze učinit jednoznačný závěr bez
dalších informací. Jestliže jsou ve společnosti, do které patří exponovaná populace,
přijaty regulační (legislativní) limity pro účely ochrany zdraví, lze z těchto limitních
hodnot vypočítat odpovídající individuální karcinogenní rizika. Tato mezní rizika lze
považovat za hranice přijatelnosti karcinogenního rizika (acceptability of risk). Pokud
takovéto regulační limity neexistují, přijatelnost rizika se dá pouze doporučit, a to
podle závažnosti důkazů o karcinogenitě látek a velikosti populace. Čím jsou důkazy
závažnější (karcinogenní skupina 1) a exponovaná populace je větší (desítky,
stovky tisíc lidí), tím bude mez přijatelnosti rizika pro exponovanou populaci nižší a
blížit se spíše hodnotě 10-6. Pro látky zařazené do skupin karcinogenity podle IARC
2A a 2B a malé populace (desítky až tisíce lidí) se bude přijatelnost rizika přibližovat
spíše hodnotě 10-4.
Jestliže je hodnota TECR >10-4, pak lze učinit závěr, že expozice látkám (látce)
představuje pro exponovanou populaci významné riziko, které, pokud již nebyla či
nebudou přijata opatření ke snížení rizik v dostatečně krátké době, lze hodnotit jako
nepřijatelné.
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 42
Variabilita expozic a rizik
Variabilita vyjadřuje změny nějaké veličiny v čase anebo
prostoru.
Variabilita expozic v populaci může být obrovská,
někteří jedinci v populaci mohou být exponováni více
(rizikové skupiny) než jiní.
Vyjádření této skutečnosti je nejjednodušší provést
metodou vyjádření průměrných a ještě reálných
maximálních hodnot používaných veličin.
Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava
13.10.2011 43
Nejistoty
Nejistoty vyjadřují souhrn chyb a nedostatek informací či údajů u
všech použitých veličin a souborů dat v hodnocení zdravotních
rizik.
Vyskytují se v každém kroku hodnocení zdravotních rizik
1. krok - Převzaté údaje o nebezpečných vlastnostech agens
mohou být zatíženy různou mírou nejistoty, která se velmi obtížně
kvantifikuje, protože se jedná většinou o kvalitativní údaje. Čím více
údajů k prokazatelnému důkazu o nebezpečnosti chybí, tím je
nejistota větší (např. chybějící údaje z epidemiologických studií,
data z experimentu pouze na jednom živočišném druhu).
2. krok- Nejistoty obsažené v kvantitativních odhadech vztahů mezi
expozicemi a biologickými účinky jsou hůře dostupné, ale je
vhodné se pokusit je získat. Znalosti o použitých faktorech
nejistoty, modifikačních faktorech či bezpečnostních faktorech
mohou velmi pomoci při úvahách, jakou věrohodnost tyto údaje
vlastně mají. 44
Nejistoty
3. krok - Nejistoty dat získané měřením by měla kvalifikovaně
odhadnout laboratoř. Ovšem laboratoře často nezahrnují do
odhadu nejistot svých výsledků nejistoty pramenící ze strategie
měření či vzorkování, proto je vhodné tyto informace zjistit a
pokusit se je ve spolupráci s laboratoří kvantifikovat.
3. krok - Velikou nejistotu mohou obsahovat také data použitá k
odhadu expozic matematickým modelováním. Je nutno vždy ověřit,
zda výpočty prováděla kvalifikovaná osoba a zda byl použit vhodný
(popř. schválený) počítačový program. U namodelovaných dat
hluku či koncentrací škodlivin se nesmí zapomenout na odhad
pozaďových hodnot. S těmi mají modely veliké potíže a zpravidla je
vůbec neobsahují.
45
46
Chemická
látka
SDI
(mg/kg-
den)
SDI
upraven
é pro
vstřebán
í
Rfds
(mg/kg-
den)
Kritický
účinek
RfDs
Zdroj
informa
cí
Matrice,
pro kterou
byla
stanovena
RfDs
Určení
nejistot pro
výpočet RfD
Modifikují
cí faktor
HQ
Koef.
nebezpeč
nosti
HI
Index
nebezpečn
osti
TEHI
Celkový
index
nebezpečn
osti (pro
celkovou
expozici)
Způsob expozice: Polykání/vdechování kontaminované půdy na školním dvoře//Šest let
Mangan 0.02 Yes 0.5 CNS,
repro.
HEA vodac H, A 1 0.04
Selen 0.0008 Yes 0.004 Several HEA vodac H, A 1.5 0.2
Rtuť 0.00001 Yes 0.0003 CNS HEA vodac H 1 0.03
Cín 0.006 No 0.6 Liver,
kidney
HEA
potravin
a
H, A 1 0.01
0.3
V okolí nádvoří základní školy – Celkový index nebezpečnosti 0.3
47
Chemická
látka
CDI
(mg/kg-
den)
CDI
úprava.
pro
vstřebání
SF
(mg/kg-
den)-1
Závažnost
důkazů
Druh
novotvaru
SF
zdroj
informací
Matrice,
pro kterou
byl
stanoven
SF
Specifické
karcinogen
ní riziko
(pro
jednotlivou
látku )
Úhrnné
karconogen
ní riziko
(pro více
látek)
Celkové
karcinogen
ní riziko
(pro
celkovou
expozici)
Způsob expozice: Příjem (ingesce) kontaminované vody ze soukromé studny
Benzen 0.00025 No 0.029 A Leukemie HEA Voda 7x10-6
Chlordan 0.00015 No 1.3 B2 IRIS Voda 2x10-4
2x10-4
Způsob expozice: Konzumace (ingesce) kontaminovaných ryb
Chlordan 0.00008 No 1.3 B2 IRIS Voda 1x10-4
1x10-4
Okolí obytné zóny na ploše Y 3x10-4
Hodnocení zdravotních rizik a epidemiologie
Epidemiologie je interdisciplinární obor zabývající se
rozložením (distribucí), frekvencemi výskytu a příčinami
(determinanty) nemocí.
Observační studie
Deskriptivní studie
ekologické (korelační)
průřezové (prevalenční)
Analytické studie
případů a kontrol (case-control)
kohortové (follow up)
Experimentální studie
Klinické studie (Randomized controlled trials)
Terénní studie (Field trials)
Studie komunit (Community intervention studies)
49
Některé epidemiologické parametry
Prevalence je počet nemocných osob k celkovému počtu osob ve
sledované populaci (nemocných a zdravých) v určitém okamžiku
nebo časovém intervalu.
Incidence se vyjadřuje dvěma různými způsoby:
incidence I (incidence rate) je podíl počtu lidí, kteří onemocněli
v určitém časovém období, a počtu tzv. osobo-časů (součet
časových intervalů, ve kterých se objevila onemocnění u
jednotlivých osob)
riziko R (cumulative incidence rate) je podíl počtu lidí, kteří
onemocněli v určitém časovém období, a celkového počtu osob
ve sledované populaci na začátku tohoto období
50
Kohortové studie
Výsledky kohortových epidemiologických studií se vyjadřují pomocí
podílu RR (relativní riziko, risk ratio).
Relativní riziko udává, kolikrát je větší pravděpodobnost vzniku
onemocnění v exponované populaci než pravděpodobnost vzniku
stejného onemocnění v neexponované populaci.
51
Úroveň expozice Počet respondentů
s onemocněním
Počet respondentů
bez nemoci
Expozice (+) a b
Expozice (-) c d
dc
cba
a
p
pRR
)exp(
)exp(
Studie případů a kontrol
Relativní riziko se odhaduje pomocí podílu OR (odds ratio), který
udává, kolikrát je větší „odds“ expozice u onemocnělých lidí než
„odds“ expozice u neonemocnělých lidí:
52
Úroveň expozice Počet případů Počet kontrol
Expozice (+) a b
Expozice (-) c d
cb
da
db
ddb
bca
cca
a
p
p
p
p
OR
kontr
kontr
př
př
1
1
Další související disciplíny
Hodnocení zdravotních rizik v rámci posuzování vlivů na
životní prostředí
Hodnocení zdravotních rizik fyzikálních faktorů
Hodnocení zdravotních rizik při práci, kategorizace prací
Komunikace o rizicích
Vnímání zdravotních rizik
53