hojič - březen 2015
DESCRIPTION
Zpravodaj pro Horní Jiřetín a Černice.TRANSCRIPT
ZDARMA BŘEZEN 2015
Úvodník Milí čtenáři a přátelé,
jsem velmi rád, že držíte v ruce již třetí letošní číslo zpravodaje HOJIČ. Po krátkém zimním spánku začal
v uplynulém měsíci únoru pozvolna kulturní život v našem městě a tak jsme byli svědky nádherného reprezentačního
plesu města, masopustního průvodu nebo koncertu bluegrassové skupiny Poutníci. Březen se se svými akcemi stává
předzvěstí velmi bohatého kulturního jara v Horním Jiřetíně. Hned na začátku dubna totiž vykročíme na trasu
Jiřetínské šlápoty, tentokráte již druhého ročníku. Těšit se můžete i na přednášky v kulturním domě nebo na oslavy
dne svatého Jiří, patrona města. A ty, kdo nás chtějí sledovat i na internetu, potěšíme facebookovou stránkou HOJIČ.
Jednoduše na webu www.facebook.com zadejte vyhledávat „Zpravodaj HOJIČ“ a lajkněte si nás. A teď už hurá
do čtení březnových řádků.
Za redakci
Marek Moudrý
Druhý ročník Jiřetínské šlápoty! Naše drahé „šlápoťačky“, naši drazí „šlápoťáci“, rok utekl jako voda a na dveře nám ťuká druhý ročník Jiřetínské
šlápoty! Minulý rok jsme touto akcí byli nadšeni! Letos budeme také! A Vy s námi!
Tuto velmi příjemnou jarní procházku kolem Horního Jiřetína jsme naplánovali na neděli 5. dubna 2014.
Odpočiňte si od velikonočního zdobení vajíček, od pečení beránka a od pletení pomlázek a pojďte se s námi vyvětrat.
SRAZ: 14:30 u spodního vstupu na koupaliště
(Generála Svobody 530/2, u požární zbrojnice)
Letošní trasa měří 6 kilometrů a její nejhezčí
část vede v závěrečných asi 2 kilometrech
vyhlídkami nad Horním Jiřetínem. Kdo by byl
znaven pochodem, může si trasu zkrátit po tzv.
krátké trase, která trať zkrátí právě o poslední
2 kilometry. Cílem letošního pochodu je restaurace
Pod Lesem v Horním Jiřetíně.
Stejně jako minulý rok, tak i letos, dostane
každý účastník účastnickou kartičku, malé
občerstvení a originální razítko na konci pochodu.
Nehodláme ale spadnout do „šlápoťáckého“
stereotypu, proto jsme pro Vás připravili fajnovou
„šlápoťáckou“ soutěž
Hodní pejskové na trase jsou vítáni! Těšíme se na Vás! Redakce
Ceník vstupného pro rok 2015
I. okruh - zámecké interiéry
základní vstupné: 70,-Kč
rodinné vstupné: 185,-Kč
snížené vstupné: 45,-Kč
děti do 6 let: 20,-Kč
II. okruh - sklepy
jednotné vstupné: 30,-Kč
Zámek Jezeří Středa 31. března 2015 bude posledním dnem, kdy bude mít zámek Jezeří
zavřené všechny brány. Od prvního dubna bude po dlouhém zimním období
opět přístupný návštěvníkům, začíná sezóna! Podrobný ceník vstupného pro
rok 2015 naleznete již nyní na http://www.zamek-jezeri.cz/cenik-vstupneho/.
Pokud si tedy budete chtít udělat výlet, neváhejte!
Víte, že má tato naše krásná památka šanci dosáhnout na nejvyšší titul
památkové ochrany v rámci České republiky? Na základě historické
hodnoty usiluje zámek Jezeří o titul národní kulturní památky! Možná si to
ani neuvědomujeme, ale Jezeří je opravdový unikát. Ať už svou bohatou
historií nebo specifickým krajinným zasazením (přece jenom zámek v horách
jen tak někde nenajdeme). Na Mostecku by se jednalo o druhou národní
kulturní památku. První nalezneme v Mostě. Jedná se o slavný přesunutý
gotický kostel. Držíme Jezeří všechny palce! Redakce
Hysterie kolem limitů pokračuje V posledních měsících stále sílí hysterie kolem limitů
těžby. Jak zvláštní, když limity existují již od roku 1991
a již od té doby je jasné, že těžba bude kolem roku 2022
končit. Dlouhých 24 let už by se MUSka, potažmo
Severní energetická, měly připravovat na ukončení
činnosti a alespoň částečné napravení škod a zločinů,
které na naší krásné krajině napáchaly. Místo toho, aby
se její představitelé zpovídali ze svých miliardových
úniků zaměstnancům a odborům, otevřeně se jim smějí
do očí a staví je proti nevinným lidem, obyvatelům
Horního Jiřetína a Černic. Zaměstnanci šachty tak
v mylné představě, že na vině jsme my, Jiřetínští, brojí
proti lidem, kteří za současnou situaci nemohou.
Od roku 1991 má být vytvářen fond na obnovu
zničeného krajinného dědictví pod zámkem Jezeří. Kdo
tam vrátí nejkrásnější park v Čechách? Kdo znovu
zasadí tisíciletý dub u Albrechtic? Jedná se tedy
skutečně o rekultivaci? Není to jen určitá znouzectnost,
když díru napustíme vodou? Ze všech stran slyšíme, že
na obnovu nejsou peníze. Na vyplacení horníků a jejich
rekvalifikaci, na jejich znovuuplatnění na trhu práce
nejsou peníze! A já se ptám: „A kde ty peníze jsou?“
Vážení zaměstnanci, neokradli Vás Vaši šéfové?
Nepochlebovali jim náhodou pohlaváři odborů, kteří
jsou s vedením jedna ruka?! Neobrací se Vaše zlost vůči
nesprávnému nepříteli?
Fakt, že povrchová těžba naprosto zničila
geografickou, hospodářskou a ve výsledku i sociální
strukturu našeho regionu je neoddiskutovatelný.
Zeměpisná změna je patrná především na zaniklých
obcích, zmizelých lesích, loukách a polích, která
vytvářela biologické klima naší oblasti. Hospodářskou
strukturu zase změnila těžba tím způsobem, že ji
prakticky monopolizovala. Nemám teď na mysli
monopol firemní, ale monopol odvětvový. Vždyť dnes
v regionu funguje víceméně jen těžký průmysl. Tomu
jedinému hrůzu nahánějící díra od Jirkova až
po Litvínov nevadí. Ale je zde snad prosperující
pětihvězdičkový hotel? Funguje zde turistická
infrastruktura? Tohle všechno zmizelo. Zapříčinily to
povrchové lomy a na ně navazující těžký průmysl
a exhalace elektráren. Kdo z Vás se chystá na dovolenou
do jižních Čech, na Moravu, kdo k moři nebo do Alp?
A kdo z Vás pojede na jezero Most?! A přijede k jezeru
Most, tedy až se zpřístupní, vůbec někdo, třeba z jiných
koutů republiky? Z jedné strany velkolom, z druhé
strany chemička a k tomu ještě skládka odpadu Celio
v bývalém Růžodolu. Jak paradoxní. Růžodol – tedy
růžový důl, místo mezi kopci, kde kvetly růže, voněly
louky… a dnes?
A sociální škody? Jen namátkou neexistence
sportovní diverzity, kdy okresní přebor ve fotbale hraje
několik málo družstev, namísto několika desítek, jak je
tomu např. na Lounsku. Vytváření sídlišť, ghett
a vyloučených lokalit. Nejvyšší nezaměstnanost
a kriminalita. Nejhorší stav ovzduší, nejhorší zdravotní
situace. To jsou jen namátkou nejkřiklavější následky
desítek let trvajícího drancování naší země povrchovou
těžbou.
Těžba pro náš region rozhodně spásou není. A že
zaměstná tisíce lidí, jak rádi argumentují odboráři? Proč
by to mělo nastat, když ani teď toto není? Vždyť
v samotném ČSA pracuje kolem 900 lidí (čtete správně,
není to devět tisíc, ale stovek). Proč by měla těžba
znamenat zlaté časy, když ani teď neznamená? Nebo si
snad někdo z Vás, těžaři, žije ve zlatě? Skončeme už
tuhle tragikomedii a začněme v našem kraji žít.
Skončeme povrchovou těžbu uhlí! (mm)
Divadlo SchachTa slaví 10 let! Divadlo SchachTa z Horního Jiřetína letos slaví již desáté narozeniny. Soubor v myšlenkách vznikl v březnu roku
2005 a do dnešních dnů jím prošly desítky lidí. V posledních letech tvoří jádro divadla Monika Bendlová, Gabriela
Rákosová, Tomáš Novotný, Tomáš Buřt a Jirka básnička.
Během své existence přinesl divákům soubor, který si zakládá na autorských textech, civilním herectví
a nadsázce, desítky divadelních i jiných projektů. Některé z nich budou připomenuty i na divadelních narozeninách.
Ty se uskuteční koncem března (27. a 28. 3.). Jiří Beneš
PROGRAM DIVADELNÍCH NAROZENIN
Historické pohlednice V únorovém číslo jsme pro Vás měli stoletou pohlednici od pana Šmacha. Nyní pro Vás od tohoto sběratele
máme pohlednice, na kterých vidíte to, co již dnes bohužel nemáme.
Vpravo je náš krásný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zorientujte se
a vybavte si toto místo v Horním Jiřetíně v dnešní době. Přijde Vám
něco zvláštního? A co ta voda?
Na druhé pohlednici je zachycen zámek Jezeří. Dnes se za ním
nachází tzv. „měsíční krajina“, dříve tam byly krásné vesničky…
PÁTEK 27. března
19:00 Kulturní dům v Horním Jiřetíně
vstupné 50,-Kč
Slavnostní zahájení celého večera
PREMIÉRA obyčejné komedie Obyčejná holka
DERNIÉRA hororové komedie Černický masakr motorovou pilou
Krátký dokument o našem divadle
SPECIÁLNÍ REPRÍZA nenažrané komedie Poslední večeře
SOBOTA 28. března
14:00 - 18:00 Kulturní dům v HJ
Odpoledne pro děti!
(Velikonoční výtvarná dílna,
zvířátka, žonglování, diskotéka,
sladkosti, filmové pohádky, …)
Konobrž.
Zdroj: zanikleobce.cz, Miloš Miličevič
Kaplička v Pohlodech. Zdroj: zanikleobce.cz, Zdena Binterová, Historičtí svědkové doby v euroregionu Krušnohoří,
vydavatel: Zaniklé obce a města chomutovského regionu, o.p.s., se sídlem v Perštejně, 2000
Konobrž (něm. Kummerpursch) Dnes společně zavzpomínáme na dvě obce, které dělí 12 km
vzdušnou čarou a dříve ležely prakticky na hranici okresu Most.
Pohlody sousedily s Chomutovskem a Konobrž zase ležela téměř
na hranici s Teplickem.
Zajímavý je název obce Konobrž. Historicky se jedná pravděpodobně
o odvozeninu od podstatného jména koně, tedy obec, která má
spojitost s koňmi. Mnohem nejasnější je však užití jednotného nebo
množného čísla. Konobrž nebo Konobrže se však v lidové slovesnosti
vždy vyskytuje v čísle jednotném, pouze některé publikace uvádějí
číslo množné. Takovéto případy jsou však známy i z jiných míst Čech.
Obyvatelé tak pocházejí z Konobrže a nikoliv z Konobrží. Obec je
poprvé zmiňována roku 1394. Dlouhou dobu se jednalo o relativně
malé sídlo s přibližně stovkou obyvatel. Změna nastala až s otevřením uhelného dolu Venuše. Velký příliv nových
obyvatel pak dosáhl vrcholu v roce 1930 s počtem 1347 lidí. Po roce 1945 se ale obec po vyhnání německy mluvících
obyvatel nepodařilo dosídlit a počet nadále klesal. V roce 1950 čítala obec pouze 704 lidí. Ves zanikla mezi lety 1976
– 1979 kvůli postupu dolu Ležáky.
Pohlody (něm. Pahlet) Pohlody vystřídaly za dobu své existence různé majitele. Nejprve
spadaly pod panství Mostecké, pak Červenohrádecké a nějakou dobu
také Popelovsko-Lobkovické. Pohlody ležely nedaleko Vrskmaně. Jako
samostatná obec spadaly pod okres Most, po přičlenění k Vrskmani pak
pod okres Chomutov. Podobnou správní změnu, ale v opačném gardu,
mají za sebou Černice u Horního Jiřetína. Zatímco Vrskmaň ale zůstala
stát na západním okraji dolu Vršany, Pohlody lom pohltil v roce 1979.
(mm)
V dubnovém čísle si na tomto místě připomeneme Holešice a Třebušice. Své vzpomínky/historky nám můžete poslat na e-mail
[email protected] nebo jednoduše napsat na papír a vhodit do bílé schránky, která je umístěna pod okny hornojiřetínské pobočky České
pošty.
Informace, které se hodí
Název periodického tisku: HOJIČ. Zpravodaj vychází jako občasník, a to hlavně v elektronické podobě.
Evidenční číslo MK CR E 17598. Vydavatel: Zdeněk Bendl, Okružní 565, 435 43 Horní Jiřetín.
E-mail: [email protected]; tel.: +420 603 169 050. Redakční rada zpravodaje: Monika Bendlová (mb); Marek Moudrý (mm).
Zápis do MŠ: KDY: - středa 8. dubna od 8:00 do 16:00
- čtvrtek 9. dubna od 8:00 do 16:00
KDE: - budova školy č. p. 300 (za poštou)
S SEBOU: - občanský průkaz zákonného zástupce
- rodný list dítěte
RETROPARTY 20. března 2015
20:00
kulturní dům v Horním Jiřetíně
vstupné: 50,- Kč
DJ Zdeněk Lukesle
ZMĚNA ČASU! Ke změně dojde v neděli 29. března.
Hodinky si posuneme o hodinu napřed.