homeles 3 roč. 2009/10

16
1

Upload: casopis-homeles-stredni-lesnicke-skoly-v-hranicich

Post on 09-Apr-2016

236 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

 

TRANSCRIPT

Page 1: Homeles 3 roč. 2009/10

1

Page 2: Homeles 3 roč. 2009/10

2

Obsah:

1) Projekt na SLŠ

2) Ptáme se…

3) Genetika v lesnictví

4) Zahraniční lovy

5) Soutěž trubačů

6) Těšíme se na jaro

7) Šachová simultánka

8) Fejeton

9) Povídka

10) Knižní recenze

11) Školní humor

12) Ohlédnutí

Page 3: Homeles 3 roč. 2009/10

3

Lesu zdar.

Někteří jste již možná zaslechli, jiní se dozvíte teď - časopis má nového šéfredaktora. Jako tvůrčí

člověk jsem s radostí tento post přijal. Mám vizi. Snad se mi ji za pomoci ochotných podaří

uskutečnit. Chtěl bych do časopisu vnést nového ducha. Ducha lesáckého,

Vám tak blízkého. Otevřít témata, jež Vás zajímají, vytvořit nové rubriky,

náměty k diskuzi. Chci časopis, který jen neprojedete a pošlete o lavici dál. Je

to časopis SLŠ Hranice (dle názoru mého a mnoha jiných, nejlepší lesnické

školy). Reprezentuje se jím na stránkách školy. Je to určitá vizitka. Měl by to

být odraz toho, co studenty zajímá. Bohužel musím konstatovat, že doposud

to byl odraz zájmů úzkého kruhu nadšenců. Snad se má snaha s úspěchem

bude potýkat. To poznáte v dalších číslech…

Kopčík Tomáš

Pro případné dotazy nebo přispěvatele kontaktní email: [email protected]

Příspěvky prosím posílejte v elektronické podobě.

Redakce

Šéfredaktor: Tomáš Kopčík

Zástupce šéfredaktora: Marek Vavřička

Grafika: Marek Vavřička

Titulní strana:

Příspěvky v tomto čísle: Kopčík

Mílová

Gargalík

Gajdoš

Novotná

Sovka

Ptáčková

Page 4: Homeles 3 roč. 2009/10

4

Nový projekt na SLŠ

Milí studenti SLŠ,

možná jste se už doslechli (pokud ne, nic se neděje, protože se to za malou chvíli dozvíte ;-)),

že byla naší škole schválena realizace projektu „Učení nás bude bavit aneb moderní výuka oboru

lesnictví prostřednictvím ICT“. Jelikož je projekt zaměřený na vás jako na cílovou skupinu, je teď na

mně vám ho představit. Jedná se o dvouletý grantový projekt v rámci globálního grantu „Zvyšování

kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji“ spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním

rozpočtem České republiky.

Projekt reaguje na potřeby moderní výuky, která podporuje rozvoj klíčových kompetencí

žáků. Záměrem projektu je zvýšení kvality a modernizace odborného vzdělávání rozšířením možností

využití informačních a komunikačních technologií při výuce. Hlavními aktivitami projektu je tvorba

výukových pomůcek vybraných odborných předmětů a jejich následné ověření ve výuce.

Ptáte se, co to pro vás znamená? Tak například vám projekt přinese interaktivní a zábavnější

výuku, která bude pružně reagovat na relativně rychlý vývoj a aktuální změny lesnického oboru, který

studujete. Dále získáte novou počítačovou učebnu, která vám bude sloužit nejen ke studiu, ale také

k ověřování vašich znalostí, nabytých ve škole.

Projekt se týká následujících vybraných předmětů:

Nauka o lesním prostředí Biologie Stroje a zařízení Myslivost Pěstování lesa Cizí jazyk – Odborná angličtina Cizí jazyk – Odborná němčina.

Jak jsem již zmínila, nově vytvořené, případně inovované výukové pomůcky budou ověřovány

(používány) ve vaší výuce. To znamená, že do realizace projektu bude řada z vás také zapojena.

Bližší informace se dozvíte na workshopech, které pro vás plánujeme na duben a květen. Přesné

termíny najdete na nástěnce vedle rozvrhu. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na budoucí prváčky.

Pro ně uspořádáme workshopy v září.

Věřím, že se projektu zúčastníte s chutí a že vás učení bude skutečně bavit .

Ing. Alena Novotná

Page 5: Homeles 3 roč. 2009/10

5

PTÁME SE

Vážení čtenáři,

rozhodli jsme se, že obohatíme náš časopis o novou rubriku, která se bude zabývat

tématikou jednotlivých odborných předmětů. Články budou mít formu řízeného rozhovoru

s vyučujícím daného odborného předmětu. Otázky pro rozhovory bychom rádi připravovali

ve spolupráci s Vámi. Dejte nám tedy prosím vědět, co konkrétního Vás v tom kterém oboru

zajímá. Můžete nás vyhledat osobně anebo napište na známou adresu

[email protected] .

Pro dnešní článek padl los na vyučujícího odborného předmětu Lesní těžba, pana inženýra

Luboše Bartoše, Ph.D.

Re: Pane učiteli, než vám položím první otázku, rád bych se zeptal sám za sebe, ale určitě

také za celou řadu našich čtenářů, co znamenají ta písmena za Vaším jménem? Všiml

jsem si, že se tam objevila na začátku tohoto školního roku, a zatím jsme je tady ještě

neviděli. Mohl byste nám to, prosím, vysvětlit!

Ba: Samozřejmě, že mohl. Jedná se o vědecký titul, tzv. velký doktorát, který se získá na

příslušné univerzitě po vykonání státní závěrečné doktorské zkoušky a po obhajobě

dizertační práce. V případě úspěšného zakončení je absolventu přiznána akademická

hodnost „doktor“ - ve zkratce Ph.D. - uváděná za jménem.

Re: Takže bych vás měl teď vlastně oslovovat „pane doktore“, je to tak správně?

Ba: Ano, tak by to mělo být. Myslím si ale, že na naší škole stačí úplně ve vztahu žák – učitel

to pěkné milé oslovení „pane učiteli“. Pánů doktorů, docentů, případně profesorů

(s velkým P) si ještě na vysokých školách užijete až až.

Re: Děkuji za vysvětlení, pane učiteli. A nyní již k jednotlivým dotazům. V dnešním

rozhovoru se budeme věnovat harvestorovým technologiím.

První otázka: Jaké faktory ovlivňují nasazení harvestorů?

Ba: Nasazení harvestorových technologií má své opodstatnění při použití vhodné

a výkonnostně přiměřené techniky, řádně zpracované technologie, v odpovídajícím

prostředí (únosnost terénu, sklon, překážky,…), s vyškolenou, zainteresovanou

a zodpovědnou obsluhou a při vysokém stupni řízení organizace práce, včetně přípravy

porostů pro techniku. Jedním z negativních faktorů je také ještě pořád konzervativní

přístup některých řídících pracovníků.

Druhá otázka: a) Kolik procent dříví se v ČR zpracovává harvestorovou technologií?

b) Jaký předpokládáte další vývoj této technologie?

Ba: Procento zpracování dříví harvestorovými technologiemi neustále mírně roste. V roce

2006 to bylo asi 24 % z celkových těžeb v ČR, v roce 2008 to bylo 30 % (údaje z poslední

„Zelené zprávy“). Samozřejmě, že i rozšiřování této technologie má své hranice.

V každém případě je tato technologie velkou pomocí (včetně bezpečnosti práce) např.

při zpracování rozsáhlejších kalamit.

Page 6: Homeles 3 roč. 2009/10

6

Re: A co ekologické faktory využívání této technologie?

Ba: Na úvod je třeba říci, že neexistuje bezeškodná technologie těžby dříví. Traktorové

technologie mohou způsobovat při soustřeďování dříví až 25% poškození stojících

stromů, harvestorové technologie by při běžné práci neměly překročit 5% poškození

stojících stromů. A pokud jde o poškození půdy, tak harvestory jsou jednoznačně

šetrnější (široké speciální pneumatiky, doplnění kol pásy, úprava vyklizovací linky vrstvou

klestu pod kola,…). Vše ale záleží na celkovém přístupu, jak jsem již uvedl.

Re: Jaké jsou výhody a nevýhody této technologie oproti klasickým technologiím?

Ba: Dá se říci, že převládají výhody, např. výroba hotového sortimentu již u pařezu (odpadají

manipulační sklady), rychlost, operativnost, ekonomika, bezpečnost a hygiena práce,

šetrnost k životnímu prostředí, atd. Všechny tyto výhody ale platí, pokud je technologie

nasazena v optimálních podmínkách, pokud tomu tak není, začnou se objevovat právě ty

nevýhody.

Re: Jaká je cena harvestoru v korunách českých?

Ba: Cena není jednotná, odvíjí se např. od značky, výkonnostních parametrů, zda je nový či

starší, atd. Ale pro přehled je to u repasovaného stroje (staršího, opraveného) v rozmezí

od 1 500 000 Kč až po 4 000 000 Kč. Nový harvestor může stát 10 000 000 Kč až

15 000 000 Kč. Není to opravdu málo!

Re: Mohl byste se zmínit o „kráčejícím podvozku“ u harvestoru?

Ba: „Kráčejícím“ podvozkem byl vybaven prototyp harvestoru Timberjack Plustech. Pokud

vím, tak se do sériové výroby nedostal. Zatím! V současné době se ale na harvestory

montují podvozky ze stavebních zemních strojů. Asi nejznámějším zástupcem je značka

Menzi-Muck.

A poslední otázka: Jakou průměrnou spotřebu nafty mají harvestory při plném vytížení?

Ba: Průměrná spotřeba nafty se pohybuje, v závislosti na typu stroje, v rozmezí od 0,8 litru

do 1,2 litru na 1 m3. Na 1 Mth (motohodinu) to dělá asi 6,5 litru až 7,5 litru.

Re: Pane učiteli, děkuji za rozhovor.

Ba: Já děkuji taky. A příště si třeba můžeme povykládat o některé jiné mechanizaci.

Daniel Gajdoš

Page 7: Homeles 3 roč. 2009/10

7

GENETIKA V LESNICTVÍ

Využití genetiky je stále diskutovanější téma v lesnictví. Lesnictví už není jen sázení a kácení stromků.

Výzkum se přesunul i do laboratoří, kde si hrají vědci s tím, co okem nespatříte -s DNA. Nejen

v zemědělství, kde z klásků, jež byly malé, a na chleba jich bylo třeba nespočet, vytvořili větší

a odolnější, ale už i v lesnictví se můžeme dočkat zázraků. Je jen otázkou času, kdy se bude prodávat

instantní prales. Jen si to představte. Žádná bolavá záda u sázení, žádné problémy s kácením

deštných pralesů. Teď však zpět do reality, vnesme do tématu trochu odbornosti.

Jde o přenášení genů z jedné buňky druhu X do buňky jiné druhu Y. Samozřejmě přenášíme řetězec,

který zaručuje jistou pozitivní modifikaci. Vytvoření rekombinantní DNA molekuly je prvním krokem.

Nejprve je vystřižen DNA fragment obsahující gen, který chceme přenést. Tento fragment je posléze

vložen do nosiče. Nosič obsahující DNA fragment je namnožen s využitím techniky klonování genů.

Jednou z výhod genetického inženýrství je, že se přenáší jeden, nebo maximálně několik genů

a zbytek DNA zůstává prakticky nezměněn. U lesních dřevin (zejména těch s dlouhým reprodukčním

cyklem) je prakticky nemožné přenášet gen pomocí opylovacích experimentů, protože první křížení

musí být následováno opakovaným zpětným křížením, což by trvalo neúměrně dlouho. Proto bude

v budoucnu hrát genetické inženýrství ve šlechtitelských programech důležitou roli. V nejbližší

budoucnosti můžeme očekávat genové transfery zejména u rychle rostoucích dřevin, vrb a topolů.

Genetické inženýrství je důležité pro studium funkce genů, jejich aktivity a možností jejich regulace.

Je například možné "přehlušit" účinek genu, popřípadě gen úplně vypnout. Tato možnost byla

samozřejmě studována a má mnoho komerčních využití. Například u rajčete bylo docíleno redukce

účinku genu pro produkci etylénu, což vede k prodloužení doby zrání rajčete a tím pádem

k prodloužení doby, po kterou lze rajčata bez problémů skladovat. Ekonomický zisk z transgenních

stromů může být výhodný jak pro společnost, tak pro lesní hospodářství. Vedle toho jsou

i nezanedbatelné ekologické výhody, jakými jsou například redukce množství používaných herbicidů

a pesticidů ve výsadbách transgenních stromů tolerantních vůči herbicidu a rezistentních vůči hmyzu

a patogenům. Zvýšená produkce vlákniny z transgenních výsadeb sníží tlak na těžbu přirozených lesů.

Zásadní je ale samozřejmě mínění veřejnosti a její akceptování transgenních rostlin.

Genetické inženýrství se zaměřuje hlavně na následující znaky:

* tolerance vůči herbicidům

* odolnost vůči hmyzu a patogenům

* reprodukční kapacita

* modifikace ligninu.

V budoucnu se zřejmě přidají další znaky, jako je struktura dřeva a kvalita vlákniny.

Prvenství drží tolerance vůči herbicidům, které bylo dosaženo transgenozí u topolů. Totéž bylo

provedeno i u kukuřice a sóji.

Rostliny vyvinuly efektivní strategii pro odolnost vůči různým patogenům a hmyzu. Například mohou

aktivovat biochemickou obranu, pokud jsou ve stresu. Genetické inženýrství může tuto obranu ještě

zvýšit. Další možností je přenos genu tvořícího toxin jedovatý pro hmyz a získaného z bakterie Bacillus

thuringensis (Bt). DNA této bakterie obsahuje velké množství genů kódujících delta-endotoxiny, které

způsobují proděravění trávicího traktu u hmyzích larev.

Page 8: Homeles 3 roč. 2009/10

8

Rizika

1) nechtěné rozšíření genu do přirozených populací,

2) nestabilita genů.

K minimalizaci těchto rizik existují dvě hlavní možnosti - reprodukční sterilita a screening

genových projevů. Obě dvě možnosti představují pro vědce velkou výzvu, jelikož využívání

genetického inženýrství může v budoucnu přinést zisk jak ekonomický, tak i ekologický.

Použité weby: fld.czu.cz

Zpracovali: Kopčík, Gajdoš

ZAHRANIČNÍ LOVY

Máte zbytečných 100 tisíc? Máte velkou vášeň k lovu? Nestačí vám v optice ani jelen? Chcete být

lepší než vaši kamarádi? Ano, zahraniční lovy, to je jasná volba. Cestování s občanským průkazem a

relativní svoboda otevřela pro lovce nové nevídané možnosti.

Je jen na vás, jestli se vydáte na sever, kde na vás budou čekat soudruzi s nabitými kalashnikovy. Za

nějaký ten peníz a láhev vodky vám ukážou tu zaručeně největší medvědici. Pokud ji však neskolíte

první ranou, můžete se s kožichem, který jste si chtěli dát před krb, rozloučit. Podobně vám do letadla

zabalí paroží z vysněného losa. Doma si rozbalíte krabičku o rozměrech 50x50 a v ní papírek

s nápisem Поставьте себя (překl. Poskládej si sám). Ne, tohle není výmysl mé bujné fantazie, je to

zkušenost…

My sociálně slabší se jen pousmějeme. Alibisticky je označíme za snoby. Ale… Jsme muži. Jsme lovci.

Někdy to pronikne na povrch, a když na to máme… Pro vážné zájemce a všeobecný rozhled bych rád

uvedl orientační ceny odlovů.

Rusko: Los – 64 000 Kč, Medvěd – 80 000 Kč, Vlk – 14 000 Kč, Tetřívek – 6 000Kč, no a kachny vás

nechají střelit zdarma.

JAR: Antilopa – 4 800 Kč, Buvolec – 15 600 Kč, Prase bradavičnaté – 5 760 Kč, Antilopa losí –

30 000 Kč.

(ceník - PROLOV)

Samozřejmě dále je třeba připočítat cestu, ubytování. Na druhou stranu existují i mnohem levnější

lokality, jako je Maďarsko či Ukrajina, kam se dopravíte i vlastním autem. Sice neužijete luxusních

šestihvězdičkových hotelů, ale své kouzlo to má.

Jelikož je doba informatiky, můžeme se také dočkat odlovů od našeho počítače. Jen zadáte číslo

kreditní karty, pošlete dost peněz a hrajete.

Pro běžného člověka nedostupná záležitost, pro někoho běžný víkend.

K tomuto tématu se v dalších číslech určitě vrátíme. Budete si moci přečíst rozhovory, názory a fakta.

By Kopčík Tomáš

Page 9: Homeles 3 roč. 2009/10

9

SOUTĚŽ TRUBAČŮ

Tak jako v minulých dvou letech se i letos studenti -

trubači z naší školy vydali na studentskou soutěž

trubačů, která se uskutečnila ve dnech 26. -27.

března v Brně a poprvé byla i s mezinárodní účastí.

Soutěž probíhala netradičně na brněnském

výstavišti, v krásném prostředí rotundy A, mimo

jiné při příležitosti světové výstavy vývoje

myslivosti a lovectví, během níž se hraničtí trubači

rovněž prezentovali.

Po velkých přípravách jsme se ve čtvrtek 25. března

vydali na výstaviště, kde jsme před stánkem

brněnské Mendelovy univerzity předvedli ukázky

z loveckého troubení. Měli jsme také možnost

zhlédnout světovou výstavu myslivosti a musím

uznat, že expozice byly mnohdy ohromující.

Po náročném dni jsme byli ubytováni na kolejích

Mendelovy univerzity. Šli jsme spát velmi brzy,

protože nás čekaly ještě náročnější dny – dny

soutěžní.

Pátečního slunného rána nás znovu čekalo

výstaviště, nyní pavilon A - rotunda, kde proběhlo

slavnostní zahájení soutěže loveckých trubačů

a vábičů jelenů. Program uvedli sólisté na lesnice,

naši školu zde reprezentovali čtyři žáci. Dále se

předvedli sólisté na borlice, kde se na vysoké

úrovni představili především polští trubači.

Soutěžní klání prvního dne bylo završeno

prezentací souborů.

Letošní soutěž byla netradiční také rozdělením do

dvou kol, kdy do druhého kola postupovalo vždy

pět nejlepších účinkujících. Toto kolo pak probíhalo

následující den. O výsledcích a úspěšných

postupujících jsme se dozvěděli ke konci prvního

soutěžního dne při vyhlašování výsledků. Ze sólistů

do druhého kola postoupil Martin Putala a ze

souborů velký soubor „Nora SLŠ Hranice“, z čehož

jsme měli obrovskou radost. Malý soubor „Liščata“

se umístil na krásném 6. místě.

Pestrý soutěžní program jsme završili a oslavili

bohatým rautem a společenským večerem.

V sobotu jsme pak měli před sebou ještě větší úkol

– v druhém soutěžním kole obhájit loňské druhé

místo!

Jako první byli na programu vábiči jelenů a pro ty,

co se s vábením jelenů ještě nesetkali, to byl jistě

netradiční zážitek. Po vábičích opět zářili především

polští trubači na borlice.

Mezi sólisty na lesnice jsme moooc fandili našemu

Martinovi! Martin zabojoval a nakonec se umístil

na výborném čtvrtém místě.

Program opět završily soubory. O tom, že jsme

nezahráli nejhůře, svědčil vyhlášený výsledek:

v konečném pořadí se velký soubor „Nora SLŠ

Hranice“ probojoval na ono vytoužené druhé

místo!

Myslím, že za tento nádherný výsledek můžeme

poděkovat především našemu uměleckému

vedoucímu - panu učiteli Ličmanovi, který nás

připravuje nejen na soutěže, ale věnuje se nám po

celý rok. Další poděkování patří panu vychovateli

Valentovi, nedocenitelnému organizátorovi našich

výjezdů. A v neposlední řadě je zde naše škola -

sponzor trubačského kroužku a všech jeho akcí.

Děkujeme!

Letošní studentská soutěž trubačů skončila a já

věřím, že už se všichni moc těšíme na tu příští.

Bude se konat na konci školního roku v Trutnově.

Úspěšný soubor Nora SLŠ Hranice hrál ve složení:

Monika Bejčková 3. C

Vojtěch Ferda 2. B

Zuzana Hejzlarová 2. A

Šárka Jurenková 4. B

Jan Kikal 1. A

Zlata Matysová 3. C

Věra Plačková 4. B

Martin Putala 4. A

Vernika Tarabová 3. B

Jindřich Těšík 3. C

Kateřina Vítková 2. C

Za zúčastněné Zlata Matysová

Page 10: Homeles 3 roč. 2009/10

10

Těšíme se na jaro

Dá se sice předpokládat, že v reálném čase, kdy budete číst tyto řádky, bude se za našimi okny již ozývat léto, ale v době psaní tohoto příspěvku je za okny ještě sníh. Po dlouhé zimě se na jaro většina lidí jistě těší. Budeme vstávat za světla, oblékání jarních oděvů nám ušetří čas, při vyjítí z domu nás bude provázet zpěv ptáků a naše oči se zalíbením spočinou na rozvíjejících se květech jarní květeny.

Příchod jara býval doprovázen i oslavami Mezinárodního dne žen. Dnes je sice tento svátek charakterizován nejen jako formalita, ale především jako alkoholické dýchánky, zejména mužské části populace. Přesto si však připomeňme jeho staletou tradici a skutečnost, že si ženy poděkování za svoji práci zaslouží. Vždytˇjiž král Šalomoun na přelomu 10. století př.Kr. se uznale vyslovoval o zásluhách žen. V jedné ze svých knih, nazvané Přísloví, je kapitola věnovaná právě ženám a je příznačně nazvána Znamenitá žena. Jak si znamenitou ženu představoval, vyplývá z následujících řádků.

Znamenitá žena - ta je k pohledání, mnohem vzácnější je nad perly!

Manželovo srdce jí celé důvěřuje,

o potěšení mít nouzi nebude.

Dobro a ne zlo mu prokazuje po všechny dny svého života.

Vlnu a len si vybírá sama,

jejím rukám je práce radostí.

Podobně jako kupecké lodi zdaleka přináší své pokrmy.

Ráno před rozedněním vstává, celé své rodině jídlo připraví,

také svým služebným úkoly rozdělí.

Posoudí pozemek a pořídí jej, z vlastního výdělku sází vinici.

Odhodlaně si přepasuje bedra,

dokazuje sílu paží svých.

Zakouší užitek svojí píle, její svíce v noci dlouho nezhasne.

Rukama sahá po přeslici, prsty přidržuje vřeteno.

Svou dlaň štědře otvírá ubožákům,

pomocnou ruku chudým nabízí.

Nemá strach o rodinu, ani když sněží, celá její domácnost nosí dvojí šat.

Kmentové přikrývky pořizuje,

její šat je ušit z šarlatu.

Její manžel je uznáván v branách, kde se staršímu země zasedá.

Ona zatím košile na prodej šije, zdobené pásy kupcům dodává.

Síla krása jsou jejím šatem,

budoucnost vyhlíží s úsměvem.

Svými ústy pronáší moudrost, jazykem svým učí laskavost.

Dohlíží na chod celého domu,

chleba zahálky jí nechutná.

Její synové jí vstoje blahopřejí, její manžel ji takto velebí:

Mnoho žen si vedlo znamenitě,

ty však vynikáš nad všechny!

Klamný je půvab a pomíjivá krása, žena, jež Hospodina ctí, chválu zaslouží.

Vzdejte jí hold za její dílo,

Její činy ať ji v branách velebí!

Tolik moudrý král Šalomoun, syn krále Davida. Jeho slova nás jistě vedou k zamyšlení. Pokud nás však úvahy příliš unaví, odlehčeme si pomyšlením, že jiní moudří mužové vyslovili jiné moudré myšlenky (v praxi ověřené), jako jsou např.:

„Do žen a do melounů se nevidí“, anebo: „Ženy nikdy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou.“

Pavel Sovka

Page 11: Homeles 3 roč. 2009/10

11

ŠACHOVÁ SIMULTÁNKA

Šachová simultánka 2O10 na DM - SLŠ – 28. ročník

Simultánka neboli simultánní partie je exhibiční vystoupení šachového mistra nebo velmistra, který

hraje současně na dvou a více šachovnicích proti vícero hráčům. Při větším počtu šachovnic bývají

tyto umístěny v kruhu a mistr k nim postupně přistupuje, provede svůj tah a pokračuje k další

šachovnici. Simultánka bývá hrána obvykle tak, že mistr má na všech šachovnicích bílé figurky.

Šachy patří mezi 49 odvětví sportu uváděných na tiketech sázkové hry Sportky. Jejich aktivních hráčů

není tolik jako hráčů populárnějších sportů, ale rekreačních šachistů jsou určitě tisíce. Mezi ně patří i

řada našich studentů.

V úterý 9. 2. 2010 se devět nejlepších či nejodvážnějších studentů zúčastnilo tradiční simultánky.

Jejich soupeřem byl pan Pavel Dragon, aktivní hráč hranického šachového oddílu. Výsledek byl opět

ve prospěch pana Dragona, tentokrát 11 : 1.

Nejúspěšnějším reprezentantem školy byl Daniel Gajdoš, student 2. ročníku, který jediný dokázal

pana Dragona porazit. Tak se změnila celková bilance všech ročníků na dvě vítězství a dvě remizy

uhrané studenty školy.

Takže příští rok znovu o lepší výsledek!

Zde jsme přiložili vítěznou partii mistra Gajdoše. Jsou i tací (ač v menšině), které by toto labužnické

dílo mohlo zajímat.

Jaroslava Ryšková

Dragon P. – Gajdoš D.

1.f4 (poznámky: Daniel Gajdoš) 1.-g6 2.Jf3 Jf6 3.e3 Sg7 4.Jc3 d6 5.d4?! (toto už je nepřesnost,

protože bílý míchá dva systémy dohromady)5.- 0-0 (uvažoval jsem nad c5, ale znepokojovalo

mě přílišné zjednodušení hry) 6.Sd3 c5 7.d5? (lepší bylo 0-0) e6! (černý nabourává centrum)

8.e4 (lepší bylo dxe6) 8.-exd5 9.e5 (nevím, co bílý zamýšlí touto obětí pěšce 9.exd5 Ve8

10.Se2=/+ ) 9.-dxe5 10.fxe5 Jg4 11.Sf4 Jc6 12.De2 Jgxe5 13.0-0 Jxd3 14.Dxd3 Jd4

15.Vae1(Jxd4) Se5 16.Dd2 Jxc2 17. Vd1 d4 18. Jb5 Db6 19.Jd6 Jxd3 20.Sxd3 Dxd6 21.Sf4 Dd5

22.b3 Vfe8 23.Vfe1 Sg4 24.Db3 Df5 25.Dxf5 Sxf5 26.Se5 f6 27.Sg3 Kf7 28. Kf2 Sf8 29.Jd2 b5

30.Kf3 Vxe1 31. Vxe1 Ve8 32. Vxe8 Kxe8 33.Sf4 Kd7 34.g4 Se6 35.h4 Sd5+ 36. Kg3 c4 37. bxc4

bxc4 38.a4 c3 bílý se vzdal. 0-1

Page 12: Homeles 3 roč. 2009/10

12

FEJETON

Rádoby obyčejný fejeton o rádoby obyčejné škole

Úvodem chci upozornit, že po vzoru jiných fejetonů jsem prostě vypustil mozek na „špacír“a sepsal

tuto snůšku blábolů jen tak, abych nepropadl z češtiny.

Počítám s tím, že se můj „fejeton“ nebude líbit všem čtenářům, ale co je mi do toho?! Je mi to

naprosto ukradené, dokud nebudu nucen stát před samotným ředitelem. Mimochodem – i do

ředitelny jsem už musel, kvůli porušení školního řádu lesnické školy.

Ano, samotné dění na lesnické škole mě donutilo, abych psal. Dění nijak zajímavé, avšak jistě

naprosto odlišné vůči jiným středním školám. Vezměte si třeba takové pasování prvních ročníků…

Taková událost je zábavná vlastně jen pro učitele a pro Vaše škodolibé spolužáky z vyšších ročníků,

ale v momentě, kdy máte být pasován, si připadáte jako ten největší chudáček a přejete si, aby vám

nad hlavou lítali všichni andělíčci jen proto, aby vás náhodou ten fousatý učitel s pasovacím loveckým

tesákem neudeřil do hlavy ve snaze udělat z vás dva malé trpaslíčky do Sněhurčiny sbírky.

Anebo samotná hodina češtiny. Slabší osoby by okamžitě vynesli nohama napřed dva týpci v bílých

pláštích, kvůli údajnému infarktu. Ale on by to nebyl infarkt, ale naprosté přesycení mozku

a veškerých dalších životně důležitých orgánů všemi těmi fejetony, básněmi, publicistikou, Máchou,

Čapkem, Němcovou, Dostojevským... Prostě věcmi, které budete potřebovat možná jako pracovník

v muzeu science fiction.

A co kdybych Vám řekl, že lesnická škola má složité učivo? Nevěřili byste mi, čekal jsem to... Ale když

vám teď řeknu, že Allium Ursinum je Česnek Medvědí a že zkratka HJSK znamená humuso-jílový

sorbční komplex, budete úplně vedle. A kdyby vám člověk vysvětlil, k čemu vám to všechno bude,

nebudete mu to věřit, i kdyby měl tři oči a čtyři ruce. Nemějte mne za blázna, ale myslím to smrtelně

vážně...

Pak vám dají do ruky motorovou pilu, a třebaže jste ji dřív viděli jen na obrázku nebo u bohatého

strýčka na dědině, budete s ní muset pracovat. A mimochodem budete nejdřív muset vědět, co je

která součástka, kolečko, šroubeček, lanko a k čemu slouží ta nevzhledná zubatá mrcha vepředu na

pile...

Tedy nyní čtěte pozorně: lesnická škola není pro kdejakého budižkničemu nebo maminčina mazánka,

co si ještě utírá mléko z brady. Proto si raději třikrát rozmyslete, jestli opravdu chcete být

lesák/lesačka. Ale řeknu vám, je to krásný pocit, patřit do zeleného kolektivu lidí, kteří milují přírodu a

pravidelně chodí na naši střední lesnickou školu.

Janek Gargalík

Page 13: Homeles 3 roč. 2009/10

13

POVÍDKA…

Vážení přátelé, ráda bych Vám vyprávěla jeden příběh. Je o mém starém šedivém příteli.

Celé vyprávění začíná za bouřlivé jarní noci před pěti lety. Někde hluboko v rumunských lesích vyli vlci

neobyčejně nahlas. Den to byl velice zvláštní. Měsíc za úplňku skoro vůbec neprosvítil temné

bouřkové mraky, a tak zem osvěcovaly jen blesky. Jako by počasí něco záhadného tajilo, nebo ba

naopak ohlašovalo? Hlasy vlků se stále ozývaly a já jsem jen tiše naslouchala. Seděla jsem na

vyvýšené plošině, odtud jsem měla dokonalý výhled na celé teritorium mé smečky. Pardon, pojem

„má smečka“ vám musím vysvětlit. Víte, já jsem princezna Temných. A mým úkolem je, aby nastal

nový pořádek v celé říši fantazie. Mými oblíbenci jsou gryfové, vlkodlaci, ale především vrrkové, tedy

jak by to někdo řekl, přerostlé věci. Musím vám však o nich říct více. Vypadají opravdu jako vlci, jsou

však mohutnější, jsou velcí jako závodní koně. Jejich srst je huňatá a zbarvená do šeda až černa.

Nejzajímavější jsou jejich oči. Je v nich určitý plamének kouzla. Jsem jejich patron. Ale teď zpět k mé

moci.

Tam hluboko v lesích pod starou olší ležela stalá fena Kairen, byla to vůdčí smečky a právě se chystala

rodit štěňata. Zvedla jsem se ze země a šla přímo k ní. Slzy bolesti se jí leskly v očích. Tu noc porodila

jen dvě štěňata, avšak obě byla obrovská a plná síly. Rostla a sílila rychleji, než je normální. Tynkan

byl temně černý, kdežto Syr byl sněhově bílý. Tuto barvu měl jediný z celého klanu. Byl na sebe pyšný

a ostatní ho více uznávali. Avšak já jsem si oblíbila Tynkana. Byl neobyčejně hodný. Už od štěněte

jsem ho vychovávala. A pak, když dovršil dvou let, byl urostlý, silný a mohutný. Všechen čas jsme

trávili spolu. Jednoho dne mi řekl: „Maličká, vychovávala jsi mě a byla jsi mým patronem. Teď já chci

být tvým.“ Poprvé se přede mnou přitiskl k zemi, abych na něj mohla vylézt. Přistoupila jsem k němu,

chytla jsem se jeho dlouhé hřívy za krkem a vyhoupla se mu na záda. Jeho srst byla měkká. Cválali

jsme lesem. Jeho cval byl rychlejší, než jsem počítala. Při dopadu na zem jeho tlapy nevydávaly žádný

zvuk. Běžel s naprostou lehkostí. V každé bitvě s přemnoženými upíry a krvelačnými vampýry jsem už

nebojovala sama, jako tomu bylo dřív. Teď jsme bojovali bok po boku. Dokonale jsme se doplňovali.

Jeho ostré drápy a zuby a moje meče a stříbrné kulky zničily nepřátele, co se proti nám postavili.

Avšak i v dobrých chvílích jsme byli spolu. Naše duše byly a jsou spoutány nejpevnějším kouzlem.

A tím je přátelství. Za ta léta je pro mě jako bratr.

Vrrci stárnou rychle, avšak dalo by se říci, že jsou téměř nesmrtelní, dožívají se totiž vysokých věků.

Tynovi už mírně zešedla srst. Nastal čas, kdy se měl stát vůdcem smečky. Vůdce určuji já, a nikdo

nepočítal s takovouto volbou. Mysleli, že jím bude Syr. Avšak mé slovo ctili.

Teď mi Tyn poklidně leží po boku. Tiše oddechuje. Pohlédnu mu do obrovských očí. Ano, to jsou ty

oči, které tak obdivuji, jsou celé černé, mají v sobě skrytý plamínek, při pohledu do nich se ztrácím do

neznáma, do každičkého kouta rumunských lesů, do temné říše skryté hluboko mezi kmeny silných

starých stromů.

Vztáhla jsem ruku a pohladila ho po mohutné hlavě, když v tom jsem si uvědomila, že to vrrci nemají

rádi. Nejsou to přeci žádní domácí psi, jsou to bytosti jako já. Avšak Tyn na mě pohlédl a zaryl svůj

čumák do mé náruče…

Lucie Mílová

Page 14: Homeles 3 roč. 2009/10

14

RECENZE

Stravaganza

Lucienovi je patnáct a má rakovinu mozku. Po chemoterapii je tak zesláblý, že se nedokáže ani

posadit v posteli. Jednoho dne Lucien usne se svým novým zápisníkem v ruce a ocitá se v jiném světě.

Svět nese jméno Talie a podobá se Itálii 16. století. Nejsou tam ale žádná jemu známá města, ale

jejich zrcadlové obrazy. A tak se ocitne v Belleze, obrazu Benátek. Ukáže se, že zápisník, který

Lucienův otec koupil, byl vyroben v Belleze a slouží jako přenášedlo. Do Londýna 21. století ho

dopravil Stravagant, člen tajného bratrstva, ovládajícího umění cestovat v čase a paralelními světy.

Lucien se dostane do kruhu Stravagantů a začne se učit jejich umění, které oni nazývají

„Stravaganza“. Tak začne jeho dvojí život. Ve dne žije v Londýně 21. století a je těžce nemocný, v noci

se prostřednictvím zápisníku přenáší do Talie, kde je zdravý. Dozvídá se, že je mu souzeno zachránit

Bellezu, která je mu druhým domovem. Nicméně čas je neúprosný a nikoho nešetří…

Autorka umí výborně pracovat s lidskou fantazií a city. Děj dokreslují skvěle propracované kulisy

a nesmrtelné téma lásky, zrady a intrik. Navíc, i když se knížka tváří jako ryzí fantasy, řeší otázku

lidského strachu ze smrti a jeho možných řešení. Dochází k závěru, že člověk chce věřit tomu, že se

po smrti vlastně jen přenese do jiného světa, čímž se zmírňuje strach a bolest.

Mary Hoffmanová: Stravaganza, město masek, Knižní klub 2003, 284 s.)

Hodnocení:***1/2

Křižák

Léta Páně 1275, klášter Santes Creus, Španělsko. Mladý ctižádostivý mnich Lucas je pověřen, aby se

pokusil vyléčit svého někdejšího přítele Franciska, který se vrátil z křížové výpravy údajně posedlý

ďáblem. Pokud se mu to podaří, čeká ho odměna v podobě vytouženého biskupského stolce. Trvá

dlouho, než se Francisco konečně rozpovídá. Lucas se postupně dozvídá víc o Franciskově životě před

křížovou výpravou a také důvod, proč vlastně vstoupil do armády. Francisco začíná vyprávět

i o událostech z války proti Saracénům. Zpočátku si Lucas myslí, že se Francisco zbláznil, protože mu

vypráví neuvěřitelné věci. Jeho příběh je sice plný divokých bitev, soubojů a odvahy rytířů, ale je

o něčem jiném. Vypráví o lidech, kteří plni ideálů pozvedli kříž, jen aby ve Svaté zemi zjistili, že jejich

nejhorším nepřítelem nejsou nevěřící, ale zrada a podlost ve vlastních řadách.

Nutno podotknout, že je to knížka pro silné nervy. Celý děj je prodchnutý napětím, které vás chytne

a nepustí až do samého konce knihy. Franciskovo líčení válečných scén působí tak věrohodně

a realisticky, že když jsem je četla poprvé, bála jsem se jít i na záchod :).

Michael Alexander Eisner: Křižák, Domino 2002. 295 s.

Hodnocení:****

Pavla Ptáčková

Page 15: Homeles 3 roč. 2009/10

15

ŠKOLNÍ HUMOR

Page 16: Homeles 3 roč. 2009/10

16

Výrazná osobnost naší školy, nejen svým

vzrůstem. Kdo ho do akademie neznal,

měl možnost ho poznat v jeho ONE MAN

SHOW! Mistr improvizace, jak sám říkal,

do poslední chvíle sám nevěděl, jak jeho

vystoupení bude vypadat. Povedlo se.

Sám velký organizátor této velkolepé

akce, pan učitel Beláň. Jak jste všichni

mohli vidět (to pobíhání na pódiu),

organizace opravdu nebyla lehká. Ale

zvládl to s lehkostí jemu vlastní.

Sice neoriginální tvorba,

avšak originálněji zpracovaná

než originál. Šarmantní žena,

vášnivý houbař, neodolatelný

soused a k tomu klíště…

Excelentní kombinace, která

přinesla velký potlesk a

smích.

OHLÉDNUTÍ

Školní akademie

Tato událost je sice už nějaký pátek za námi, ale určitě si každý vzpomene na trolejbusáka z Brna,

nezdolné klíště nebo některé z tanečních či hudebních vystoupení. Mnohá v nás zanechala hluboké

dojmy, jak u diváků, tak u účinkujících. Pro některé zúčastněné šlo jen o den, kdy se ulejou ze školy,

pro jiné to byl Velký den.

Naše redakce se k této akci hodlá vrátit ve speciálním čísle časopisu, proto si dovoluji vyzvat některé

tvořivé, aby přispěli svou „trochou do mlýna“, napsali nám svůj názor - co by zlepšili, co se jim líbilo.

My vám za to přineseme rozhovory s účinkujícími - perličky ze zákulisí.